Mexiko

Rozcestník informací o Mexiku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Oproti Evropě vstoupilo Mexiko do pandemie COVID-19 s několikatýdenním zpožděním. Největší nápor ho zasáhl v květnu a červnu 2020, proto omezení činností zasáhlo až do letních měsíců. Mexická ekonomika byla zasažena hned na několika citlivých místech – přeshraniční obchod s USA, ropný průmysl, turismus a dolarové příjmy od rodinných příslušníků v USA. Pro letošní rok se proto odhaduje rekordní pokles hrubého domácího produktu až o 10 %, jeden z nejvyšších v Latinské Americe. Na vině jsou i nedostatečná opatření mexické vlády na podporu ekonomiky. Pokud vláda nepřikročí k razantnějším krokům, čeká Mexiko enormní nárůst nezaměstnanosti (jen v dubnu 2020 přišlo o práci 12,5 mil. osob), chudoby a z nich plynoucí migrace a zhoršení již tak špatné bezpečnostní situace. Rekuperace ekonomiky se odhaduje nejméně na 3 roky. 

Dosavadní opatření vlády na podporu ekonomiky ve výši 1,2 % HDP (ke 2. červnu 2020) jsou považována za nedostatečná, a to i v regionálním srovnání. V době, kdy ostatní státy světa oznámily rekordní finanční injekce do svých ekonomik, mexická vláda chce krizi čelit zejména úsporami. Své minimalistické plány na podporu ekonomiky chce vláda financovat snížením veřejných výdajů, potíráním korupce a organizovaného zločinu a z rozpočtových rezerv, zadlužovat se ale nehodlá. Nechce také zvyšovat daně. Záchranný ekonomický balíček se soustředí na podporu socio-ekonomicky nejslabší části obyvatelstva a rodinných podniků (formou mikrokreditů a sociálních programů), opomíjí ale střední a větší podniky. Očekává se zánik až 10 % firem a strmý nárůst nezaměstnanosti. Centrální vládní opatření se snaží suplovat vlády jednotlivých států federace a Mexická centrální banka. Ta ve snaze pomoci finančnímu systému snížila základní úrokovou sazbu hned dvakrát na 5,5 % a oznámila injekci likvidity ve výši 3,3 % HDP. Ta byla použita primárně na financování úvěrů firem a stabilizaci měny. Mexické peso totiž od počátku světové pandemické krize pokleslo o více než 20 %.

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

Automobilový průmysl

Mexiko je 7. největším výrobcem a 4. největším exportérem automobilů na světě. Většina produkce (75 %) míří do USA. Na mexickém trhu jsou zastoupeny všechny hlavní světové značky. České firmy, především výrobci jednotlivých dílů, se dostávají se svými produkty do Mexika nejčastěji prostřednictvím nadnárodních společností. To může ovlivnit nová obchodní dohoda mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA), která pro bezcelní pohyb nových automobilů zvyšuje nutný podíl součástí severoamerického původu z 62,5 % na 75 %. Automobilová asociace si je vědoma klíčové role tohoto oboru v mexické ekonomice a vyzývá k posílení dodavatelských řetězců a zapojení nových firem formou přímých investic v Mexiku. Očekává se, že tento segment bude jedním z nejrychleji se zotavujících částí trhu z pandemického výpadku, tažen trhem USA a finanční rezervou mezinárodních mateřských společností mexických filiálek.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Hlavní vlajkové lodi mexické vlády jsou také velké infrastrukturní projekty. Práce na nich neustaly ani v době pandemie, protože byly zařazeny mezi nepostradatelné činnosti. Jedná se zejména o výstavbu nové železnice na jihovýchodě Mexika (poloostrov Yucatán) s rozpočtem 8 mld. USD. Železnice s názvem Tren Maya má dosahovat délky 1 500 km a má vést přes pět států Mexika. Tendr má být rozdělen do sedmi dílčích veřejných zakázek, každá v přibližné hodnotě 1,1 mld. USD, první čtyři již byly vysoutěženy. Pro české výrobce se nabízí možnost zajímavých subdodávek v tomto rozsáhlém projektu, a to i s ohledem na zájem evropských firem (například německá TÜV Rheinland Rail México) se jej zúčastnit.

Druhým velkým projektem vlády je výstavba nového mezinárodního letiště pro hlavní město Mexico City s rozpočtem 15 mld. USD, jehož výstavbu koordinuje Ministerstvo obrany Mexika. 

Energetický průmysl

Posílení energetické nezávislosti je jednou z prio­rit mexické vlády, což odráží i bezprecedentní navýšení státního rozpočtu na rok 2019 pro oblast energetiky (o 961 %). Zatímco v předchozím období byl kladen důraz na rozvoj kapacit výroby z obnovitelných zdrojů s významným zapojením soukromého sektoru, nynější politický kurz podporuje energii z konvenčních zdrojů a má i tendence energetický sektor opět úžeji přimknout ke státu. Očekává se proto, že namísto privátních investorů bude napříště více do rozvoje energetiky investovat samotný stát. Aktuálně je hlavním projektem vlády výstavba nové rafinérie Dos Bocas ve státě Tabasco s odhadovaným rozpočtem 8–10 mld. USD.

ICT

V Mexiku stále stoupá poptávka po pokročilých technologiích a inovativních výrobcích napříč sektory. Zájem je o spolupráci v aplikovaném výzkumu, ale i o konkrétní oblasti jako Průmysl 4.0, Smart Cities, Life Sciences, IT a další. Se změnou fungování v dopadu COVID-19 se očekává další nárůst poptávky po řešeních umožňujících práci na dálku, dálkové řízení provozu, bezpečnou správu a sdílení dat, ale samozřejmě i internetový obchod a FinTech řešení.

Obranný průmysl

Dlouhodobě se zhoršující bezpečnostní situace nutí mexickou vládu investovat více nejen do vyzbrojování bezpečnostních složek a armády, ale také do ochrany infrastruktury a vládních představitelů, a to jak na federální, tak státní a místní úrovni. Výdaje na vnitřní bezpečnost se proto od roku 2016 trvale zvyšují, v roce 2020 dosáhlo navýšení dokonce 39 %. Se zhoršením ekonomické situace v důsledku COVID-19 se očekává nárůst migrace, a s ním potřeba zvýšené ochrany hranic, a větší chudoba, a s ní nárůst drobné kriminality i organizovaného zločinu. Bylo již proto oznámeno další posilování složek veřejné bezpečnosti.

Dobrou zprávou pro české výrobce je také skutečnost, že od října 2019 patří Česká republika do prioritizovaných zemí Mexika pro nákup obranného a bezpečnostního vybavení, a to díky podpisu Memoranda o porozumění mezi ministerstvy obrany ČR a Mexika.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl 

Mexiko je 4. největším trhem zdravotnické techniky na americkém kontinentě a z 90 % závisí na dovozu. Zdravotní péče je poskytována jak rozsáhlou sítí státních zařízení (poskytuje zhruba 75 % služeb), tak soukromými poskytovateli (poskytuje zhruba 25 % služeb). Většina nemocnic je soustředěna ve velkých aglomeracích států Baja California, Querétaro a Mexico City. Většina (69 %) z celkových 4 538 nemocnic je soukromých, proto již před pandemií COVID-19 byly soukromé subjekty důležitým odběratelem zdravotnických zařízení a zdravotnického materiálu, ale i léčiv. S příslibem navýšení státního rozpočtu pro zdravotnictví a v reakci na pandemii COVID-19 ale lze očekávat i větší investice ve veřejném zdravotnictví. Osvědčenými koncovými klienty jsou kromě zdravotnických zařízení i specializované firmy zabývající se výstavbou, vybavováním a někdy provozováním nemocnic většinou na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. Public-Private Partnership). 

Mexiko je také jedenáctý největší trh s léčivy na světě a druhý v Latinské Americe po Brazílii. S ohledem na stárnoucí populaci a zvyšující se výskyt chronických i civilizačních nemocí (zejména obezita) se předpokládá, že farmaceutický trh bude dále růst tempem okolo 6 %.

Velvyslanectví ČR v Mexiku
e-mail: commerce_mexico@mzv.cz
www.mzv.cz/mexico

Pravidelné novinky e-mailem