Mexiko

Rozcestník informací o Mexiku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Oproti Evropě vstoupilo Mexiko do pandemie covidu-19 se zpožděním. První vlna kulminovala v letních měsících 2020, aby se s novou razancí vrátila na přelomu roku 2020/21. Mexická ekonomika, již tak na pokraji recese, byla pandemií zasažena hned na několika citlivých místech – zahraniční obchod, turismus a ropný průmysl.

V roce 2020 se proto ekonomika propadla o 8,3 % HDP, pro rok 2021 se očekává růst ve výši 4,5 %. Ten lze do jisté míry přičíst i rychlému zotavení hospodářství USA, se kterými je Mexiko ekonomicky silně provázáno. Právě potvrzení této silné vazby v podobě účinnosti Dohody o volném obchodu mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA) bylo v roce 2020 pro mexické hospodářství důležitou pozitivní zprávou.

Po ne zcela přesvědčivém vedení protipandemických opatření dává jasná vakcinační strategie vlády naději na plné otevření ekonomiky v druhé polovině 2021. Nicméně návrat k hodnotám reálného HDP roku 2018 je očekáván nejdříve v roce 2023.

Specifické pro případ Mexika je, že zatímco ostatní státy světa oznámily v reakci na pandemii rekordní finanční injekce do svých ekonomik, mexická vláda čelí krizi zejména úsporami. Opatření vlády na podporu 16. největší ekonomiky světa v reakci na covid-19 ve výši 1,2 % HDP jsou považována za nedostatečná, a to i v regionálním srovnání. Ekonomický záchranný balíček se soustředí na podporu socio-ekonomicky nejslabší části obyvatelstva a rodinných podniků (formou mikrokreditů a sociálních programů).

Přes 90 % firem ale nedostalo žádnou formu státní podpory a přes 20 % jich zaniklo. Minimalistickou podporu se snažila částečně suplovat Mexická centrální banka, která ve snaze pomoci finančnímu systému opakovaně snížila základní úrokovou sazbu a oznámila injekci likvidity ve výši 3,3 % HDP na financování úvěrů firem a stabilizaci měny.

Na podzim 2020 vláda oznámila v rámci podpory ekonomiky 68 infrastrukturních projektů spolufinancovaných soukromým sektorem v celkovém objemu 26 mld. USD. Úsporný přístup vlády v krátkodobém horizontu sice zamezí většímu zadlužování státu a zajistí stabilizaci veřejných financí, odrazí se ale v delší době nutné pro obnovu ekonomiky, a tím i výpadcích daňových příjmů státního rozpočtu v nadcházejících letech.

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

Automobilový průmysl

Mexiko je 7. největším výrobcem a 4. největším exportérem automobilů na světě. Většina produkce (75 %) míří do USA. Na mexickém trhu jsou zastoupeny všechny hlavní světové značky. České firmy, především výrobci jednotlivých dílů, se dostávají se svými produkty do Mexika nejčastěji prostřednictvím nadnárodních společností. Nová obchodní dohoda mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA) zvyšuje nutný podíl součástí severoamerického původu z 62,5 % na 75 %, což vede řadu dodavatelů k přesunutí výrobních investic do Mexika.

Pandemie pomohla uspíšit proces digitalizace a automatizace výrobních procesů, poptávka po nových technologiích i v tomto oboru výrazně roste. Očekává se, že tento segment bude jedním z nejrychleji se zotavujících částí trhu, tažen trhem USA a finanční rezervou mezinárodních mateřských společností mexických filiálek.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Vlajkovými projekty mexické vlády jsou také velká infrastrukturní díla. Práce na nich neustaly ani v době pandemie, naopak byly spuštěny nové projekty coby podpora strádajícímu hospodářství. Jedná se zejména o výstavbu nové železnice s názvem Tren Maya na jihovýchodě Mexika (poloostrov Yucatán), která má dosahovat délky 1 500 km a bude vést přes pět států Mexika.

Dalším velkým projektem je výstavba koridoru mezi Mexickým zálivem a Tichým oceánem. Jedná se o silniční a železniční spojení překlenující 250 km dlouhou Tehuantepeckou šíji, které má usnadnit dopravu zboží a být alternativou k Panamskému průplavu.

Pro české výrobce se nabízí možnost zajímavých subdodávek v těchto rozsáhlých projektech, a to i s ohledem na zájem evropských firem se jich zúčastnit. Dalším velkým projektem vlády je výstavba mezinárodního letiště pro hlavní město Mexico City, kterou koordinuje Ministerstvo obrany Mexika a o kterou již řada českých firem projevila zájem.

Energetický průmysl

Posílení energetické nezávislosti je jednou z hlavních priorit mexické vlády, což odráží i bezprecedentní investice do oblasti energetiky. Zatímco v předchozím období byl kladen důraz na rozvoj kapacit výroby z obnovitelných zdrojů s významným zapojením soukromého sektoru, nynější politický kurz podporuje energii z konvenčních zdrojů a má i tendence energetický sektor opět úžeji přimknout ke státu. Některé kroky vlády zvýhodňující státní výrobce vyvolávají mezinárodní kritiku a mohou mít negativní vliv na příliv soukromých investic.

Očekává se proto, že namísto privátních investorů bude napříště více do rozvoje energetiky investovat samotný stát. Aktuálně je hlavním projektem vlády výstavba nové rafinérie Dos Bocas ve státě Tabasco s odhadovaným rozpočtem 8–10 mld. USD.

ICT

V Mexiku stále stoupá poptávka po pokročilých technologiích a inovativních výrobcích napříč sektory. Pandemie covidu-19 akcelerovala digitální transformaci a inteligentní automatizaci výroby. Se změnou celospolečenského fungování se také několikanásobně zvýšila poptávka po nových řešeních pro vnitropodnikové procesy, systémech umožňujících práci na dálku, dálkových řízeních provozu, několikanásobně se samozřejmě zvýšil i internetový obchod a FinTech služby.

Nové trendy přinášejí i nové hrozby, kterým je nutno přizpůsobit zabezpečení. Firmy i jednotlivci proto také hojně poptávají technologie pro bezpečnou správu a sdílení dat.

Dlouhodobě je zájem i o spolupráci v aplikovaném výzkumu, ale i o konkrétní oblasti jako Průmysl 4.0, Smart Cities, Life Sciences, IT a další.

Obranný průmysl

Dlouhodobě špatná bezpečnostní situace nutí mexickou vládu investovat více nejen do vyzbrojování bezpečnostních složek a armády, ale také do ochrany kritické infrastruktury. Výdaje na vnitřní bezpečnost se proto od roku 2016 trvale zvyšují, v roce 2020 dosáhlo navýšení dokonce 39 %.

Do zvýšené ochrany svých výrobních závodů a zboží investují nemalé prostředky i firmy a soukromé osoby. Se zhoršením ekonomické situace v důsledku covidu-19 se očekává nárůst migrace, a s ním potřeba zvýšené ochrany hranic, a bohužel i větší chudoba, a s ní nárůst drobné kriminality i organizovaného zločinu. Bylo již proto oznámeno další posilování složek veřejné bezpečnosti.

Dobrou zprávou pro české výrobce je v tomto případě skutečnost, že od roku 2019 patří Česká republika do prioritizovaných zemí Mexika pro nákup obranného a bezpečnostního vybavení, a to díky podpisu Memoranda o porozumění mezi ministerstvy obrany ČR a Mexika.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Mexiko bylo již před pandemií 4. největším trhem zdravotnické techniky na americkém kontinentě, který z 90 % závisí na dovozu. Většina nemocnic je soustředěna ve velkých aglomeracích států Baja California, Querétaro a Mexico City.

Téměř 70% nemocnic je soukromých, proto již před pandemií covidu-19 byly soukromé nemocniční řetězce důležitým odběratelem zdravotnických zařízení a materiálu, ale i léčiv. S navýšením státního rozpočtu pro zdravotnictví v reakci na pandemii covidu-19 jsou ale vidět i větší investice do veřejného zdravotnictví, které poskytuje většinu zdravotních služeb v zemi.

Osvědčenými koncovými klienty jsou kromě zdravotnických zařízení i specializované firmy zabývající se výstavbou, vybavováním a někdy i provozováním nemocnic většinou na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. Public-Private Partnership).

Mexiko je také jedenáctý největší trh s léčivy na světě a druhý v Latinské Americe po Brazílii. S ohledem na stárnoucí populaci a zvyšující se výskyt chronických i civilizačních nemocí (zejména obezitu) bude i tento trh růst tempem okolo 6 %.

Velvyslanectví ČR v Mexiku
e-mail: commerce_mexico@mzv.cz
www.mzv.cz/mexico




• Teritorium: Amerika | Mexiko | Zahraničí