Zdravotní péče v Mexiku je poskytována rozsáhlou sítí státních i soukromých zdravotnických zařízení. Soukromý zdravotnický sektor nadále expanduje a počet zařízení neustále roste. Počet lékařů na 1 000 obyvatel se postupně přibližuje průměru zemí OECD (2,5 oproti průměru OECD 3,7). V Mexiku funguje přes 5 000 nemocnic a klinik, z toho je zhruba 3500 soukromých. Veřejné nemocnice však disponují většinou nemocničních lůžek a pokrývají dvě třetiny celkové kapacity zdravotnického systému, přičemž kvalita péče je v mnoha případech na překvapivě vysoké úrovni. Přibližně polovina všech soukromých nemocnic a klinik se nachází ve státech Estado de México, Ciudad de México, Jalisco, Guanajuato, Michoacán, Veracruz a Puebla.

Veřejné zdravotnictví je organizováno podle pracovního statusu obyvatel. Institut sociálního zabezpečení IMSS je určen zaměstnancům v soukromém sektoru, zatímco ISSSTE poskytuje zdravotní péči státním úředníkům. Oba systémy disponují vlastní sítí zdravotnických zařízení, personálem i financováním. Soukromý zdravotnický systém funguje nezávisle a soustředí se zejména do velkých měst, turistických oblastí a regionů u hranic se Spojenými státy. Přestože vláda bývalého prezidenta Lópeze Obradora každoročně zvyšovala zdravotnické výdaje, dostupnost zdravotní péče se nezlepšila. Statistiky naopak ukazují, že v roce 2024 nemělo více než 50 milionů obyvatel přístup k základním zdravotnickým službám.

V Mexiku existuje široké pokrytí soukromým zdravotním pojištěním, přičemž mezi hlavní poskytovatele patří Grupo Nacional Provincial (GNP), Seguros Monterrey New York Life, AXA, ING, Mapfre, MetLife, Inbursa, Banorte a Zurich Santander. Tyto společnosti provozují vlastní zdravotnická zařízení nebo spolupracují s předními soukromými nemocnicemi. Soukromé pojištění využívají především obyvatelé usilující o rychlý přístup ke kvalitní zdravotní péči a širšímu rozsahu služeb. S rostoucí střední třídou se zvyšuje počet Mexičanů ochotných investovat do svého zdraví a zdravotní péče pro své rodiny. Velké soukromé nemocnice proto poptávají kvalitnější a technologicky vyspělejší zdravotnické vybavení, lůžka a léčiva, což z nich dělá hlavní potenciální klientelu evropských firem. Např. firma Linet má v Mexiku několik tisíc postelí.

Mexiko se řadí na druhé místo na světě v oblasti zdravotní turistiky, hned po Thajsku. Důvodem jsou výrazně nižší náklady na estetické zákroky, bariatrické a koronární operace, plastickou chirurgii či stomatologickou péči, které mohou vyjít až o 80 % levněji než v USA a Kanadě. V příhraničních oblastech, obzvlášť ve městě Tijuana, je proto běžné, že američtí a kanadští pacienti vyhledávají mexická zdravotnická zařízení za účelem konzultací i chirurgických zákroků.

Epidemiologická situace v Mexiku je relativně stabilní, ale s významným rizikem vektorových nemocí a lokálními ohnisky spalniček v prvním čtvrtletí 2026, na což vláda reagovala rozsáhlou očkovací kampaní zahrnující více vakcín. Za poslední tři desetiletí nicméně došlo k poklesu výskytu přenosných infekčních onemocnění, jež byla postupně nahrazena nepřenosnými civilizačními chorobami. Až 75 % dospělých Mexičanů trpí nadváhou a 37 % obyvatel je obézních, což řadí Mexiko na druhé místo mezi státy OECD. Vážná situace je rovněž u dětí. Nejčastější příčinou úmrtí osob starších 40 let jsou chronická nepřenosná onemocnění, zejména diabetes (postihuje cca 18 % populace, nejvíce v OECD), kardiovaskulární choroby, rakovina, cirhóza jater a respirační onemocnění.

Mexiko má stále relativně mladou populaci, avšak demografický trend směrem ke stárnutí obyvatelstva je zřejmý. Do roku 2050 by mělo přibližně 27 % obyvatel patřit do věkové skupiny nad 60 let, což bude dále podporovat růst farmaceutického trhu. V Mexiku působí většina největších světových farmaceutických společností, které se stále více zaměřují na inovace a udržitelnost. Rychle roste také poptávka po geriatrické péči, zdravotnických prostředcích a souvisejících produktech.

Novým trendem ve veřejném i soukromém zdravotnictví je digitalizace zdravotnických služeb – od nemocničních informačních systémů přes specializovaný software pro robotické operace až po telemedicínu umožňující poskytování vzdálených konzultací obyvatelům odlehlých oblastí země. Zahraniční společnosti nabízející inovativní řešení zde mají velmi dobré podmínky pro vstup na trh. 

Zajímavé příležitosti nabízí také rozvoj nemocniční infrastruktury. V celé zemi je v současnosti připravována nebo realizována řada projektů zdravotnických zařízení – státních, soukromých nebo formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Mnohé z těchto PPP projektů podporují velké soukromé nemocniční skupiny či významné stavební společnosti, které zároveň nemocnice technologicky vybavují. 

Na konci roku 2024 zavedlo mexické Ministerstvo zdravotnictví novou elektronickou platformu pro nákup léčiv pro veřejný zdravotnický sektor. Tento modernizovaný transparentní systém navázal na předchozí reformu, která prolomila monopol přibližně deseti dominantních dodavatelů a otevřela trh novým subjektům. Překážkou pro vstup na mexický trh přesto zůstává často extrémně dlouhé čekání na registraci produktů u federální regulační agentury pro zdravotnictví (COFEPRIS).

Nová energetická politika Mexika stojí na šesti prioritách: /1/ posílení energetické nezávislosti a snížení závislosti na dovozu, /2/ podpora státních podniků PEMEX a CFE (kterým zákon garantuje 54% podíl na trhu oproti 46 % pro soukromý sektor), /3/ snižování energetické náročnosti bez růstu cen energií, /4/ zajištění univerzálního a cenově dostupného přístupu k energii, /5/ snižování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů a /6/ řešení energetických potřeb venkovských oblastí s cílem omezit využívání palivového dřeva. Vláda zároveň deklarovala, že ceny elektřiny nebudou růst nad úroveň inflace a zůstanou zachovány dotace pro nejzranitelnější domácnosti. Prezidentka Sheinbaum navíc začlenila do oficiálního diskurzu koncept udržitelného rozvoje a energetické suverenity, založený na postupném přechodu k obnovitelným zdrojům energie a omezení závislosti na fosilních palivech.

Mexický energetický sektor prošel v posledních letech dynamickým vývojem. Reforma přijatá v roce 2013 otevřela trh soukromým výrobcům elektřiny, kteří následně výrazně proměnili strukturu energetického trhu. Dnes se jejich podíl blíží polovině celkové produkce elektrické energie v zemi. Výstavba nových elektráren zároveň změnila energetický mix. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů postupně vzrostl až na 25 % (2025), což je nicméně v rámci amerického kontinentu pořád nízké číslo.

Prezidentka Sheinbaum deklarovala, že podíl obnovitelných zdrojů by měl do roku 2030 dosáhnout 45 %, aby bylo možné uspokojit rostoucí energetickou poptávku. To však není možné bez zásadních strukturálních změn a postupného nahrazování fosilních paliv, která v současnosti představují téměř 80 % mexického energetického mixu. Z tohoto důvodu zůstává klíčovým prvkem energetického sektoru dovoz zemního plynu ze Spojených států, jehož objem pořád roste.

Přestože současné politické prostředí není pro soukromé výrobce energie z obnovitelných zdrojů zcela příznivé a stát si nad energetickým sektorem zachovává silnou kontrolu, ve střednědobém horizontu bude pro Mexiko obtížné obejít se bez soukromých investic. Především v oblasti solární energetiky představuje Mexiko mimořádně atraktivní destinaci díky vysokému počtu slunečných dní a teplotám přesahujícím 40 °C, zejména v severních státech Baja California, Coahuila, Chihuahua a Sonora, které patří mezi hlavní centra těchto investic.

Podle platformy Low Carbon Power vyrobilo Mexiko v roce 2025 celkem 364 TWh elektrické energie. Očekává se, že v následujících letech poroste poptávka po energii tempem okolo 3 % ročně v důsledku průmyslové expanze, rozvoje elektromobility a pokračujícího demografického růstu. Odhady ukazují, že do roku 2037 bude zapotřebí minimálně 511 TWh elektrické energie, přičemž dosažení tohoto cíle nebude bez soukromých investic možné. Mexické Ministerstvo energetiky (SENER) proto v roce 2026 vyhlásilo výzvu na projekty obnovitelných zdrojů energie s cílem zajistit výrobu 3,4 GW elektřiny. Přibližně třetina plánované produkce je určena pro soutěž soukromých evropských společností, což představuje potenciální investiční příležitost v hodnotě cca 1 miliardy USD.

S rostoucí potřebou výroby elektrické energie je nezbytná také modernizace a rozšíření elektrické přenosové soustavy vlastněné a provozované státní společností CFE, stejně jako zvýšení efektivity celého výrobního a distribučního řetězce prostřednictvím moderních technologií. Velká část starších výrobních zařízení CFE čeká na modernizaci, což představuje příležitost i pro české dodavatele, jejichž technologie mají na mexickém trhu dobrou pověst z hlediska kvality a spolehlivosti.

S ohledem na proměnlivost výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nabývá na významu oblast akumulace energie prostřednictvím bateriových systémů, a to jak ve velkokapacitních řešeních, tak v systémech typu BTM (Behind-the-Meter). Mexická přenosová a distribuční soustava měří téměř 1 milion kilometrů a přenáší elektřinu na vzdálenosti 200–500 km. V regionech s extrémními klimatickými podmínkami dochází k častým problémům v řízení a správě sítě, což vede k opakovaným výpadkům přenosu. Perspektivní oblastí jsou proto řešení založená na internetu věcí (IoT), umožňující komunikaci s odlehlými částmi sítě, a vytváření inteligentních elektrických sítí (smart grids) ve spojení s rozvojem 5G infrastruktury.

Velké objemy dat získané z energetické sítě představují vhodný základ pro pokročilé analýzy a inteligentní řízení. Technologie Big Data mohou přispět k efektivnější výrobě, distribuci i spotřebě elektrické energie, třeba prostřednictvím synchronizace výroby s reálnou predikcí spotřeby. Rozsáhlá mexická elektrická síť zároveň vyžaduje moderní systémy založené na umělé inteligenci, které dokážou automaticky reagovat na příchozí informace, např. aktivací záložních transformátorů při výpadku. Taková řešení mohou významně omezit výpadky dodávek elektrické energie, které se zpravidla vyskytují v odlehlých částech země. Výzkumy rovněž ukazují velký potenciál využití technologie blockchain. Její nasazení v různých fázích výroby a distribuce elektrické energie v Mexiku může přispět ke zvýšení efektivity a transparentnosti procesů.

V důsledku ekonomického rozvoje roste v Mexiku poptávka po pokročilých technologiích a inovativních řešeních napříč odvětvími. Pandemie covidu-19 výrazně urychlila proces digitální transformace a inteligentní automatizace výroby. Mexiko přitom dosahovalo relativně dobrých výsledků v digitalizaci státní správy už před pandemií – v žebříčku OSN E-Government Survey z roku 2018 obsadilo 22. místo ze 193 hodnocených zemí a první místo v Latinské Americe a Karibiku.

Digitalizace v soukromém sektoru však probíhá nerovnoměrně. Velké domácí a nadnárodní společnosti investovaly do digitalizace značné prostředky, zatímco malé a střední podniky zaostávají. Přitom právě malé a střední podniky tvoří více než 99 % všech podnikatelských subjektů v Mexiku, podílejí se přibližně 52 % na HDP země a zaměstnávají 68 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Největší část těchto podniků působí v obchodě (více než dva miliony subjektů), další v sektoru služeb a zpracovatelském průmyslu. Odhady naznačují, že digitalizace těchto podniků by mohla zvýšit celkovou produktivitu až o 30 %.

Proces digitalizace zároveň vytváří nové trendy a poptávku po specifických technologických řešeních. Výrazně se například zrychlil rozvoj e-commerce. Firmy přizpůsobují své služby online prostředí a hledají vhodná IT řešení. V roce 2025 představoval e-commerce 17,7 % veškerého maloobchodního prodeje v Mexiku a téměř 90 % obyvatel nakoupilo alespoň jednou v životě online (70 % takto nakupuje minimálně jednou měsíčně), což výrazně převyšuje globální průměr. Společnosti proto hledají technologie pro internetové obchody, správu dat a marketingová řešení, která zefektivní a urychlí proces nákupu produktů a služeb. Podíl e-commerce bude v následujících letech dále růst.

V návaznosti na tento vývoj zaznamenává zásadní růst také sektor finančních technologií (FinTech), který Mexičanům nabízí nové možnosti správy financí. FinTech ekosystém v Mexiku se již strukturálně konsolidoval a stal se jedním z pilířů národního finančního systému. Na konci roku 2025 působilo v zemi 795 registrovaných domácích FinTech společností.

Další oblastí, která prochází intenzivní digitalizací, je logistika a inteligentní řízení dodavatelských řetězců. Dynamický vývoj logistického sektoru během pandemie přinesl nové požadavky na kvalitu, flexibilitu a rozsah poskytovaných služeb. Vedle trvalého tlaku na snižování provozních nákladů byly společnosti nuceny zásadně upravit stávající procesy, aby zajistily kontinuitu a spolehlivost dodavatelských řetězců.

Třetí významně transformovanou oblastí je pokročilá správa dat. S digitalizací výroby a provozu vzniká potřeba automatizovaného zpracování stále větších objemů dat. Na trhu proto existuje vysoká poptávka po systémech umožňujících digitalizaci dokumentů, zpracování a analýzu rozsáhlých datových souborů a efektivní práci s Big Data. 

Mexiko zároveň rozvíjí ambiciózní plány v oblasti e-governmentu. Prezidentka Sheinbaum představila novou Agenturu pro digitální transformaci, jejímž cílem je zjednodušení administrativních procesů a omezení korupce. Jedním z prvních projektů je platforma Llave MX (“MX Key”), online portál podobný českému Portálu občana, který umožňuje vzdálenou komunikaci s veřejnou správou a elektronické vyřizování dokumentů. 

Nové digitální trendy však současně přinášejí nové bezpečnostní hrozby. Firmy i jednotlivci proto hledají spolehlivé technologie pro bezpečnou správu a sdílení dat. Kybernetická bezpečnost, která byla v minulosti často podceňována, se stala v Mexiku urgentním tématem v souvislosti s rostoucím počtem kybernetických útoků. Nejčetnějšími formami útoků jsou ransomware a phishing.

Mexiko patří mezi deset největších světových producentů a exportérů agro-potravinářských produktů. Mezi hlavní produkty s vysokou přidanou hodnotou a čistě mexickým původem patří pivo, avokádo a tequila. Mexiko je největším světovým producentem chilli papriček, avokáda, bílé kukuřice, limetek a agáve. Právě agáve představuje základní surovinu pro výrobu tequily a mezcalu. Zemědělství a potravinářství má strategický význam pro zaměstnanost ve venkovských oblastech a přispívá k jejich rozvoji.

Jedním z nejzávažnějších problémů, kterým Mexiko v posledních letech čelí, je boj se suchem v severních oblastech země, způsobeným zejména klimatickým jevem El Niño. Silně zasaženy jsou například zemědělská centra – státy Sinaloa a Sonora. V reakci na klimatickou změnu a rostoucí poptávku po potravinách se v Mexiku dynamicky rozvíjí sektor inteligentního zemědělství. Moderní zemědělská výroba se stále více orientuje na udržitelnost a environmentálně šetrné technologie. Část zemědělské produkce se postupně transformuje do vysoce technologického odvětví. Vznikají rozsáhlé agroindustriální parky s intenzivní skleníkovou produkcí (např. Agropark Querétaro) a zvyšuje se využívání moderních metod zpracování zemědělských produktů.

Tento trend podporují dotační a rozvojové programy zahájené předchozí administrativou a pokračující za vlády prezidentky Sheinbaum, jako Producción para el Bienestar, Fertilizantes para el Bienestar, Precios de Compra Garantizados nebo Sembrando Vida. Řada projektů vzniká ve spolupráci státu a výzkumných center. Vládní prioritou je podpora malých a středních zemědělců, dosažení potravinové soběstačnosti a udržitelný rozvoj venkova. Podpora moderního zemědělství je zároveň úzce propojena se sociální politikou, neboť má přispět ke zlepšení situace nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.

V mexickém zemědělství se postupně zavádějí inovativní technologie nové generace zaměřené na zvýšení produktivity a podporu udržitelné výroby. Široce využívány jsou především navigační a monitorovací systémy a zemědělské drony. Robotizace, digitalizace provozu a automatizace výroby se zatím prosazují spíše postupně, mimo jiné i kvůli dostupnosti levné pracovní síly, která snižuje motivaci k rozsáhlejším investicím do automatizace. Tradiční i inovativní formy zemědělství nabízejí zajímavé příležitosti pro české technologie. Perspektivní jsou hlavně zemědělské stroje (traktory, sekačky, postřikovače, provzdušňovače), technologie pro zpracování potravin (konzervárenské technologie, zpracování masa, balení potravin), chladicí zařízení, moderní skleníky, IoT řešení či moderní zavlažovací systémy. Zajímavý potenciál může mít rovněž české know-how v oblasti zalesňování a zpracování dřeva.

Modernizovaná Globální dohoda mezi EU a Mexikem podepsaná v květnu 2026 by mohla agro-potravinářský obchod ještě více rozšířit. Díky zvýšené poptávce existuje potenciál pro růst exportu českého piva, chmele, pivovarských technologií a vína, které si v Mexiku získává stále větší popularitu. Perspektivní je také vývoz kvalitního vepřového masa, uzenin, sýrů a čokolády. Rostoucí mexická střední třída je stále více ochotna platit za kvalitnější potraviny. Vzhledem k vysoké míře obezity v populaci proto roste zájem o zdravé potraviny, doplňky stravy (bylinné čaje) a biopotraviny. 

Podpora vědy, výzkumu a inovací patří mezi priority administrativy prezidentky Sheinbaum. Od jejího nástupu do funkce v říjnu 2024 došlo v této oblasti k významným institucionálním změnám. Jedním z klíčových kroků bylo povýšení bývalé Národní rady pro vědu a technologie (CONAHCYT) na nově vytvořené Ministerstvo vědy, humanitních studií, technologií a inovací (SECIHTI), které vede evoluční bioložka Rosaura Ruiz Gutiérrez. Klade si za cíl posílit spolupráci mezi státem, akademickou sférou a soukromým sektorem, a tím podpořit technologický rozvoj země a dlouhodobý hospodářský růst. Mezi hlavní projekty patří vývoj mexického elektromobilu Olinia, jehož prototyp má být podle vládních plánů připraven pro sériovou výrobu v roce 2026, dále vývoj a výroba bezpilotních prostředků, technologie pro těžbu lithia a aplikace umělé inteligence.

V období 2025–2026 čelí vládní politika v oblasti VaVaI smíšenému vývoji. Po konsolidaci SECIHTI dosáhl rozpočet sektoru vědy a výzkumu pro rok 2026 částky 2,13 miliardy USD. Zvýšené financování má posílit stipendijní programy a projekty technologické suverenity, zejména v oblastech polovodičů a elektromobility. Výzvou nadále zůstává nízká úroveň soukromých investic, jelikož stát stále financuje přibližně 70 % vědecké činnosti a celkové výdaje na výzkum a vývoj stagnují pod hranicí 0,4 % HDP. Mexiko si drží pozici centra pro technické obory a inženýrství, přičemž každoročně produkuje vysoký počet absolventů v těchto oborech. Profiluje se tak jako jedna z předních světových zemí v počtu absolventů inženýrských oborů.

V mezinárodním srovnání se Mexiko v Globálním inovačním indexu 2025 umístilo na 58. místě za 139 zemí světa. Přestože jde o mírný pokles oproti roku 2024, země si udržela pozici třetí nejvýkonnější ekonomiky Latinské Ameriky v oblasti inovací. Pozitivním signálem je zařazení Mexico City mezi 100 nejvýznamnějších světových inovačních klastrů, což potvrzuje rostoucí úroveň sektorů informačních technologií, biotechnologií a nanotechnologií. Nejrozvinutější výzkumné a inovační aktivity se soustřeďují především do velkých městských aglomerací (Mexico City, Guadalajara, Querétaro a Monterrey), jež disponují dostatečně kvalifikovanou pracovní silou a jasně profilovanými průmyslovými klastry zaměřenými na vývoj softwaru, elektronickou výrobu, automobilový a letecký průmysl.

Současný trend regionalizace výroby a nearshoringu zároveň přitahuje do Mexika široké spektrum investorů z Evropy i Asie. Ve střednědobém horizontu se očekává, že přesun výroby povede k dalšímu rozvoji VaVaI, vzdělávání odborné pracovní síly a růstu soukromých investic do inovací. Zaměření Mexika na automobilový, elektronický a strojírenský průmysl jej navíc přibližuje ČR v oblasti aplikovaného výzkumu, což vytváří prostor pro společné výzkumné projekty i akademickou spolupráci. Další perspektivní oblastí je spolupráce při internacionalizaci technologických start-upů a malých a středních podniků. Mexiko může pro české společnosti představovat vstupní bránu do Severní i Jižní Ameriky, zatímco ČR může sloužit jako centrum pro expanzi mexických technologických start-upů do Evropy.