Mexiko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoMexico City
Počet obyvatel126 milionů (2020)
Jazykšpanělština
Náboženstvíkřesťanství
Státní zřízeníFederativní prezidentská republika
Hlava státuAndrés Manuel López Obrador
Hlava vládyAndrés Manuel López Obrador
Název měnyMexické peso (MXN)
Cestování
Časový posun-7 hod
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Zdeněk Kubánek
Ekonomický úsekJUDr. Zuzana Stiborová, LLM.
Konzulární úsekMgr. Zdeňka Šubrová, Ph.D.
CzechTradeMgr. Tereza Vítková
Czechinvest
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 1 076,2 (2020)
Hospodářský růst (%) -8,3 (2020)
Inflace (%) 3,4 (2020)
Nezaměstnanost (%) 4,4 (2020)

Mexiko je 16. největší ekonomikou a podle odhadů Světové banky by se do roku 2050 mohlo stát pátou největší ekonomikou světa. Mexický trh s více než 126 milióny obyvatel, z nichž zhruba polovina patří ke střední třídě, nabízí zajímavé uplatnění pro české výrobky a služby. Obchod s Mexikem navíc usnadňuje fakt, že má navíc s EU uzavřenu rozsáhlou Dohodu o volném obchodu a s ČR dohodu o vzájemné ochraně investic. Mexiko je také zajímavé možností přístupu na trh USA díky Dohodě o volném obchodu mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA, dříve NAFTA).

Mexiko se i pro svou strategickou polohu, kdy je vstupní branou na severoamerický kontinent, ale i do Latinské Ameriky, historicky snaží o vyváženou zahraniční politiku a přátelské vztahy napříč regiony. Mexiko je demokratickou, politicky stabilní zemí s otevřenou liberální ekonomikou. Je členem většiny mezinárodních organizací, mj. G20, WTO, OECD, CELAC či Tichomořské aliance, a vychází z jejich standardů.

Hlavou státu a zároveň předsedou vlády je prezident, který je volený přímou volbou na šestileté funkční období, bez možnosti znovuzvolení. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament složený z poslanecké sněmovny a senátu. Mexiko je zemí bohatou na nerostné suroviny (14. světový producent ropy, 1. v produkci stříbra), zároveň se ale v posledním období stává výrobní mocností s minimálně regionálním významem. HDP je tvořeno téměř ze dvou třetin sektorem služeb (obchod, nemovitosti, turismus), z jedné třetiny průmyslem. Nejdůležitějšími průmyslovými sektory jsou automobilový průmysl (7. největší výrobce vozidel na světě), strojírenství, elektronika, energetika, potravinářství, letectví a těžba.

Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Mexikem má dlouholetou tradici a díky liberalizaci obchodu její objem každoročně roste. Čeští výrobci vyváží do Mexika celou škálu výrobků a technologií, důležitou částí vývozu jsou díly a elektrická zařízení automobilového průmyslu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Mexiko (367.78kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Mexiko (MZV) (139.21kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Spojené státy mexické (Estados Unidos Mexicanos)

Prezident: Andrés Manuel López Obrador (ve funkci od 1. 12. 2018)

Složení vlády:               
Spojené státy mexické jsou federativní prezidentská republika s ústavou z roku 1917. Volební právo mají všichni občané starší 18 let. Hlavou státu je prezident, který je volený přímou volbou na šestileté funkční období, bez možnosti znovuzvolení. Prezident je zároveň předsedou vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil. 

Legislativní moc je vykonávána dvoukomorovým parlamentem složeným z poslanecké sněmovny a senátu. Dolní komora parlamentu (Cámara de Diputados) má 500 poslanců – 300 poslanců je volných přímou volbou, 200 křesel v poslanecké sněmovně je rozděleno poměrným klíčem podle volebního zisku politických stran. Poslanci jsou voleni na tříleté funkční období, bez možnosti okamžitého znovuzvolení. Horní komoru parlamentu (Cámara de Senadores) tvoří 128 senátorů, kdy 96 senátorů je voleno přímou volbou a 32 křesel je rozděleno poměrným klíčem dle volebního zisku jednotlivých politických stran. Senátoři jsou voleni na šestileté volební období a mají možnost znovuzvolení. Nynější vláda zahájila svou činnost 1. 12. 2018.

Užší kabinet:

  • Ministryně vnitra: Olga Sánchez Cordero
  • Ministr zahraničních věcí: Marcelo Ebrard
  • Ministr financí: Arturo Herrera Gutiérrez (od 18. 7. 2019)
  • Ministr národní obrany: generál Luis Crescencio Sandoval González
  • Ministr vojenského námořnictva: admirál Jóse Rafael Ojeda Durán
  • Ministr veřejné bezpečnosti: Rosa Icela Rodríguez (od 3. 11. 2020) 
  • Generální prokurátor: Alejandro Gertz Manero 
  • Ministryně hospodářství: Tatiana Clouthier Carrillo (od 7. 12. 2020)
  • Ministr sociálního rozvoje: Javier May Rodríguez (od 2. 9. 2020)
  • Ministr spojů a dopravy: Jorge Arganis Díaz Leal (od 23. 7. 2020)
  • Ministryně práce a sociálních věcí: Luisa María Alcalde Luján
  • Ministryně životního prostředí a přírodních zdrojů: María Luisa Albores Gonzáles (od 2. 9. 2020)
  • Ministryně energetiky: Rocío Nahle Garcia
  • Ministr zemědělství a rozvoje venkova: Víctor Villalobos Arámbula
  • Ministr školství: Delfina Gómez Álvarez (od 21. 12. 2020)
  • Ministr zdravotnictví: Jorge Carlos Alcocer Varela
  • Ministr cestovního ruchu: Miguel Torruco Marqués 
  • Ministryně pro fungování veřejné moci: Irma Eréndira Sandoval
  • Ministr pro zemědělský, územní a obecní rozvoj: Román Meyer Falcón
  • Ministryně kultury: Alejandra Frausto Guerrero  

Politické tendence:
Mexiko je politicky dlouhodobě stabilní demokratickou zemí. Společnost unavená korupčními skandály, hlubokou sociální nerovností a vysokou mírou kriminality si v roce 2018 zvolila změnu v podobě zdánlivě jednoduchých řešení nabízených levicovým Hnutím národní obnovy (MORENA) nynějšího prezidenta Lópeze Obradora. Ta prosazuje podporu ekonomicky nejslabší části populace, boj proti korupci a elitářství a zlepšení bezpečnostní situace. Změny v řadě prioritních politik a nevyzpytatelnost nové vlády ale přinesly i řadu nejistot. Vláda zavedla rozsáhlá úsporná opaření a zastavila řadu běžících infrastrukturních projektů, což se projevilo ve zpomalení ekonomického růstu a váhavosti investorů. Tento přístup vláda nezměnila ani během pandemie COVID-19, kdy státní podpora ekonomice nepřesáhla 1,2 % HDP, což je považováno za nedostatečné, a to i v regionálním srovnání. Úsporný přístup vlády v krátkodobém horizontu sice zamezí většímu zadlužování státu a zajistí stabilizaci veřejných financí, odrazí se ale v delší době nutné pro obnovu ekonomiky.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi  

Zcela klíčovou roli pro Mexiko hrají USA. Vzájemná ekonomická provázanost (jsou si navzájem hlavními obchodními partnery) zakotvená Dohodou o volném obchodu mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA, dříve NAFTA) je pro proexportní Mexiko zcela určující. Většina mexického vývozu (80 %) míří právě do USA, které jsou zároveň hlavním zdrojem zahraničních investic mířících do Mexika. Neúprosnou provázanost výrobních řetězců obnažila pandemie COVID-19, kdy právě pro ekonomické aktivity musela zůstat jinak uzavřená hranice otevřená. Tato blízkost se odráží i v politických vazbách, které přes občasné tenze zůstávají oboustranně pragmatické. Další témata intenzivní vzájemné relace souvisejí se správou více jak 3.000 km dlouhé společné hranice (migrace, obchod s narkotiky a zbraněmi), ale i osudem menšin žijících na obou stranách hranice (11 % obyvatel USA je mexického původu). Mexiko se i pro svou strategickou polohu, kdy je vstupní branou na severoamerický kontinent, ale i do Latinské Ameriky, historicky snaží o vyváženou zahraniční politiku a přátelské vztahy napříč regiony. To se odrazilo např. i během pandemie COVID-19, kdy do Mexika míří vakcíny jak z USA a Evropy, tak i Ruska, Číny a Indie. Často má také proto Mexiko roli facilitátora mezinárodních politických procesů. Je členem většiny mezinárodních organizací, mj. také G20, WTO, OECD, CELAC či Tichomořské aliance, a vychází z jejich standardů. V ekonomické oblasti se snaží o diverzifikaci a snížení své vazby na USA existencí četných dohod o volném obchodu.

Vztahy s EU  

Politické i ekonomické vztahy mezi Evropskou unií a Mexikem se řídí Globální dohodou z roku 1997 (platnost od 2000), jejíž součástí je krom témat společného zájmu jako jsou např. lidská práva, udržitelný ekonomický rozvoj, životní prostředí, věda a technologie i Dohoda o volném obchodu (FTA), která upravuje pohyb zboží a služeb. Díky Dohodě o volném obchodu vzrostl vzájemný obchod zbožím mezi oběma partnery o 148 % a dnes přes 40 % zahraničních investic mířících do Mexika přichází ze zemí Evropské Unie. Aktuálně byl ukončen proces modernizace Globální dohody, která dále prohlubuje politické a ekonomické vazby. Nová Dohoda by měla vstoupit v platnost v roce 2021.

Od roku 2008 je Mexiko také strategickým partnerem EU.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:
Podle posledního oficiálního sčítání obyvatelstva v roce 2020 žije v Mexiku 126 014 024 obyvatel, z toho 51,2 % (64 540 634) žen a 48,8 % (61 473 390) mužů. Hustota osídlení činí 64 obyvatel/km2 (2020), cca 57,3 mil. obyvatel je ekonomicky činných a 78 % populace žije ve městech (2020). Průměrný roční přírůstek činí 16,8 % (2020).

Demografické složení:   
Nejpočetnější skupinou jsou indiánsko-hispánští míšenci, následuje obyvatelstvo evropského původu a etničtí indiáni.

Úřední jazyk:
Úředním jazykem Mexika je španělština, která se liší od španělské španělštiny v řadě výrazů. Některá slova jsou v mexické španělštině převzata z původních jazyků. Společně se španělštinou se na území Mexika vyskytuje až 364 indiánských jazyků. Téměř 6 milionů Mexičanů mluví indiánským jazykem. Mezi nejvýznamnější indiánské jazyky na území Mexika patří aztécký nahúatl, mayština, huichol, totonaca, mixteco, zapoteco, otomí a tzotzil.  

Vyznání:
Mexiko je katolická země a její víru vyznává kolem 78 % obyvatelstva (90 224 559). Jinou než katolickou víru vyznává 14 % (16 118 762). Dle posledního sčítání lidu v roce 2020 je bez vyznání přibližně 8 % obyvatelstva (9 156 555).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Mexiko je 16. největší ekonomikou a podle odhadů Světové banky by se do roku 2050 mohlo stát pátou největší ekonomikou světa. Mexický trh s více než 126 milióny obyvatel, z nichž zhruba polovina patří ke střední třídě, nabízí zajímavé uplatnění pro české výrobky a služby. Obchod s Mexikem navíc usnadňuje fakt, že má navíc s EU uzavřenu rozsáhlou Dohodu o volném obchodu a s ČR dohodu o vzájemné ochraně investic. Mexiko je také zajímavé možností přístupu na trh USA díky Dohodě o volném obchodu mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA, dříve NAFTA).

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 2,2-0,1-8,34,02,9
HDP/obyv. (USD/PPP) 20 354,120 950,019 380,020 270,021 050,0
Inflace (%) 4,93,63,43,43,3
Nezaměstnanost (%) 3,33,54,44,23,7
Export zboží (mld. USD) 451,1461,0418,0468,6503,4
Import zboží (mld. USD) 464,9455,8383,6444,7491,1
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -13,85,234,324,012,3
Průmyslová produkce (% změna) 0,4-1,7-10,24,51,9
Populace (mil.) 126,2127,6128,9130,3131,6
Konkurenceschopnost 46/14048/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 3/73/73/73/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -2,8
Veřejný dluh (% HDP) 51,5
Bilance běžného účtu (mld. USD) 25,5
Daně
PO (%) 30 
FO (%) 1,92 – 35
DPH (%) 16

Hospodářství země, které je úzce provázané s mezinárodními obchodními řetězci, se již v roce 2019 propadlo po dekádě růstu do recese (- 0,3 % HDP). V tomto stavu jej zastihla pandemie COVID-19 a zasáhla ho hned na několika citlivých místech – zahraniční obchod, ropný průmysl a turismus.

Specifické pro případ Mexika je, že zatímco ostatní státy světa oznámily v reakci na pandemii rekordní finanční injekce do svých ekonomik, mexická vláda čelila krizi zejména úsporami. Opatření vlády na podporu 16. největší ekonomiky světa v reakci na COVID-19 ve výši 1,2 % HDP jsou považována za nedostatečná, a to i v regionálním srovnání.  

Existující záchranný ekonomický balíček se soustředí na podporu socio-ekonomicky nejslabší části obyvatelstva a rodinných podniků (formou mikrokreditů a sociálních programů), opomíjí ale střední a větší podniky. Podle statistických dat 94,1 % firem nedostalo žádnou formu vládní podpory. To způsobilo v roce 2020 zánik 20,81 % malých a středních podniků a strmý nárůst nezaměstnanosti. Počet lidí pod hranicí chudoby vzrostl o 10 milionů.

V říjnu a listopadu 2020 bylo oznámeno 68 investičních projektů spolufinancovaných vládou a soukromým sektorem v celkovém objemu 26 mld. USD. Jedná se zejména o infrastrukturní projekty, v řadě případů již dříve plánované. 

Centrální podpůrná opatření se snažily suplovat vlády jednotlivých států federace vlastními programy, zapojila se i Mexická centrální banka. Ta ve snaze pomoci finančnímu systému snížila základní úrokovou sazbu během roku 2020 opakovaně z počátečních 7,25 % na 4,25 % a oznámila injekci likvidity ve výši 3,3 % HDP. Ta byla použita primárně na financování úvěrů firem a stabilizaci měny.

V roce 2020 se mexická ekonomika propadla o 8,3 % HDP, pro rok 2021 se očekává růst ve výši 4,5 %. Ten lze do jisté míry přičíst i rychlému zotavení hospodářství USA, se kterými je Mexiko ekonomicky silně provázáno. Úsporný přístup vlády v krátkodobém horizontu sice zamezí většímu zadlužování státu a zajistí stabilizaci veřejných financí, odrazí se ale v delší době nutné pro obnovu ekonomiky. Návrat k hodnotám reálného HDP roku 2018 je očekáván nejdříve v roce 2023.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Mexika je zastřešen nezávislou Mexickou centrální bankou. Bankovní sektor je převážně v soukromých rukou, krom klasických komerčních bank ale existuje i sedm rozvojových bank (např. proexportní BANCOMEXT). Největší komerční bankou je Banamex – vlastněná americkou Citigroup. Španělský bankovní dům BBVA vlastní banku Bancomer známou jako BBVA Bancomer. Dalšími jsou španělská Santander, britská Banorte a HSBC a kanadská Scotiabank. Všechny komerční banky poskytují standardní bankovní služby. Podrobné informace o mexickém bankovním sektoru poskytují webové stránky Mexické centrální banky (Banco de México) a Mexické bankovní asociace (Asociación de Bancos de México), kde lze nalézt všechny potřebné údaje o finančních skupinách, které působí na mexickém bankovním a finančním trhu (banky, pojišťovny, směnárny, burzovní domy, faktoringové a investiční společnosti atd.), včetně zákonných norem, statistických údajů a výročních zpráv jednotlivých finančních institucí.

2.4. Daňový systém

Mexický daňový systém je poměrně komplikovaný. Dle úrovně státní moci, která je vybírá, rozlišuje tři typy daní: federální, státní a lokální. Na federální úrovni je finanční správa zastřešena Ministerstvem financí a jemu podřízeným Úřadem pro finanční správu (Sistema de Administración Tributaria, SAT). Nejdůležitější federální daně jsou 1) daň z příjmů fyzických a právnických osob, 2) daň z přidané hodnoty a 3) spotřební daň na zvláštní služby a výrobky. Daň z příjmů se na celkovém objemu vybraných daní podílí zhruba 40 %, stejně jako daň z přidané hodnoty.

Daň z příjmů (Impuesto sobre la Renta, ISR) je vybírána z příjmů od daňových rezidentů – mexických státních občanů a právnických osob – ze všech jejich světových příjmů, ale i od cizinců a zahraničních subjektů z jejich příjmů v Mexiku. Konkrétní nastavení řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění, takovou smlouvu má Mexiko uzavřeno i s ČR. V případě fyzických osob je daň nastavena progresivně s procentuální sazbou od 1,92 do 35 %, příjem právnických osob je zdaněn 30% lineární sazbou.

Dani z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA) podléhá většina zboží a služeb. Základní sazba je 16 %. Od daně jsou osvobozeny potraviny, léky a knihy. V některých příhraničních oblastech s USA byla daň z přidané hodnoty snížena na 8 %.

Sazba spotřební daně se liší podle komodit, na které je uvalena. Z nejběžnějších: alkohol 21 %, pivo 10 %, tabákové výrobky 120 %, pohonné hmoty zhruba 4 MXN za litr. Dále jsou vybírány majetkové daně jako např. 2% daň z převodu nemovitostí nebo daň z nemovitosti, která se odvíjí od umístění a ceny nemovitosti.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je pro Mexiko třetím největším obchodním partnerem a Mexiko druhým největším obchodním partnerem EU v Latinské Americe (po Brazílii) a dvanáctým celkově. V roce 2020 měl vývoz průmyslového zboží (92%) z EU vyšší podíl než u primárního zboží (6%). Nejvíce vyváženým průmyslovým zbožím byly stroje a vozidla (49%), následovaly ostatní zpracované výrobky (24%) a chemikálie (19%). V roce 2020 měl dovoz průmyslového zboží (79%) z Mexika do EU také vyšší podíl než u primárního zboží (20%). Nejvíce dováženým průmyslovým zbožím byly stroje a vozidla (54%), následovaly ostatní zpracované výrobky (19%) a chemikálie (6%).

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 37 668,737 449,730 547,7N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 23 684,624 355,620 379,7N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -13 984,1-13 094,1-10 168,0N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Z tabulky je patrný stabilní český vývoz do Mexika, jehož objem má v dlouhodobém horizontu stoupající tendenci. Mezi hlavní exportované produkty v posledních dvou letech jsou přístroje zajišťující zvukový a obrazový záznam do televizí, následují mechanické nástroje jako kotle a reaktory a na třetím místě se umísťují auta a jiná motorová vozidla. V posledních dvou letech bylo zaznamenáno záporné saldo vzhledem k nárůstu dovozu z Mexika, a to vzhledem k nárůstu dovozu týkajícího se stejných položek jako při vývozu.

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 17,819,120,7N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 17,320,821,0N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -0,61,70,3N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Politické i ekonomické vztahy mezi Evropskou unií a Mexikem se řídí Globální dohodou z roku 1997 (platnost od 2000), jejíž součástí je i Dohoda o volném obchodu (FTA), která upravuje pohyb zboží a služeb. Díky Dohodě o volném obchodu vzrostl vzájemný obchod zbožím mezi oběma partnery o 148 % a dnes téměř 42 % zahraničních investic mířících do Mexika přichází ze zemí Evropské Unie. Aktuálně byl ukončen proces modernizace Globální dohody, která dále prohlubuje politické a ekonomické vazby. Nová Dohoda by měla vstoupit v platnost v roce 2021.

Smlouvy s ČR

Vládní dohody
Dohoda o letecké dopravě (platnost 22. 1. 1991) Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci (platnost 4. 1. 1996) 
Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele všech cestovních pasů a Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních (platnost 24. 1. 2000)
Dohoda o školské a kulturní spolupráci (platnost 3. 6. 2002)
Dohoda o obchodu a ekonomické spolupráci (platnost 29. 8. 2000)

Prezidentské dohody
Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic (platnost 13. 3. 2004)
Smlouva o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (planost 27. 12. 2002)

Rezortní dohody
Memorandum o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi MMR ČR a Ministerstvem turistiky Mexika (platnost 8. 3. 2004)
Memorandum o vzájemné spolupráci mezi Mexickou radou zahraničního obchodu (COMCE) a HK ČR (12. 10. 2001)
Memorandum o spolupráci MŽP ČR a MŽP Mexika (platnost 20. 3. 2006)
Dohoda mezi MPO ČR a Ministerstvem hospodářství Mexika o posílení dvoustranné hospodářské spolupráce (platnost 12. 5. 2006)
Dohoda o spolupráci mezi MO ČR a MO Mexika (platnost 15. 10. 2019)

3.3. Rozvojová spolupráce

Vzhledem k rozvinutosti mexické ekonomiky neposkytuje Česká republika Spojeným státům mexickým rozvojovou pomoc. Na základě mezivládní dohody poskytuje ČR i Mexiko na reciproční bázi vládní studijní stipendia (více informací na stránkách Velvyslanectví ČR v Mexiku).

3.4. Perspektivní obory (MOP)

▶ Automobilový průmysl

Mexiko je 7. největším výrobcem a 4. největším exportérem automobilů na světě. Většina produkce (75 %) míří do USA. Na mexickém trhu jsou zastoupeny všechny hlavní světové značky. České firmy, především výrobci jednotlivých dílů, se dostávají se svými produkty do Mexika nejčastěji prostřednictvím nadnárodních společností. Nová obchodní dohoda mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA) zvyšuje nutný podíl součástí severoamerického původu z 62,5 % na 75 %, což vede řadu dodavatelů k přesunutím výrobních investic do Mexika. Pandemie pomohla uspíšit proces digitalizace a automatizace výrobních procesů, poptávka po nových technologiích i v tomto oboru výrazně roste. Očekává se, že tento segment bude jedním z nejrychleji se zotavujících částí trhu, tažen trhem USA a finanční rezervou mezinárodních mateřských společností mexických filiálek.

▶  Dopravní průmysl a infrastruktura

Vlajkovými projekty mexické vlády jsou také velká infrastrukturní díla. Práce na nich neustaly ani v době pandemie, naopak byly spuštěny nové projekty coby podpora strádajícímu hospodářství. Jedná se zejména o výstavbu nové železnice s názvem Tren Maya na jihovýchodě Mexika (poloostrov Yucatán), která má dosahovat délky 1 500 km a bude vést přes pět států Mexika. Dalším velkým projektem je výstavba koridoru mezi Mexickým zálivem a Tichým oceánem. Jedná se o silniční a železniční spojení překlenující 250 km dlouhou Tehuantepeckou šíji, které má usnadnit dopravu zboží a být alternativou k Panamskému průplavu. Pro české výrobce se nabízí možnost zajímavých subdodávek v těchto rozsáhlých projektech, a to i s ohledem na zájem evropských firem se jich zúčastnit. Dalším velkým projektem vlády je výstavba mezinárodního letiště pro hlavní město Mexico City, kterou koordinuje Ministerstvo obrany Mexika a o kterou již řada českých firem projevila zájem.

▶ Energetický průmysl

Posílení energetické nezávislosti je jednou z hlavních priorit mexické vlády, což odráží i bezprecedentní investice do oblasti energetiky. Zatímco v předchozím období byl kladen důraz na rozvoj kapacit výroby z obnovitelných zdrojů s významným zapojením soukromého sektoru, nynější politický kurz podporuje energii z konvenčních zdrojů a má i tendence energetický sektor opět úžeji přimknout ke státu. Některé kroky vlády zvýhodňující státní výrobce vyvolávají mezinárodní kritiku a mohou mít negativní vliv na příliv soukromých investic. Očekává se proto, že namísto privátních investorů bude napříště více do rozvoje energetiky investovat samotný stát. Aktuálně je hlavním projektem vlády výstavba nové rafinérie Dos Bocas ve státě Tabasco s odhadovaným rozpočtem 8–10 mld. USD.

▶ ICT

V Mexiku stále stoupá poptávka po pokročilých technologiích a inovativních výrobcích napříč sektory. Pandemie COVID-19 akcelerovala digitální transformaci a inteligentní automatizaci výroby. Se změnou celospolečenského fungování se také několikanásobně zvýšila poptávka po nových řešeních pro vnitropodnikové procesy, systémech umožňujících práci na dálku, dálkových řízeních provozu, několikanásobně se samozřejmě zvýšil i internetový obchod a FinTech služby. Nové trendy přinášejí i nové hrozby, kterým je přizpůsobit zabezpečení. Firmy i jednotlivci proto také hojně poptávají technologie pro bezpečnou správu a sdílení dat. Dlouhodobě je zájem i o spolupráci v aplikovaném výzkumu, ale i o konkrétní oblasti jako Průmysl 4.0, Smart Cities, Life Sciences, IT a další.

▶ Obranný průmysl

Dlouhodobě špatná bezpečnostní situace nutí mexickou vládu investovat více nejen do vyzbrojování bezpečnostních složek a armády, ale také do ochrany kritické infrastruktury. Výdaje na vnitřní bezpečnost se proto od roku 2016 trvale zvyšují, v roce 2020 dosáhlo navýšení dokonce 39 %. Do zvýšené ochrany svých výrobních závodů a zboží investují nemalé prostředky i firmy a soukromé osoby. Se zhoršením ekonomické situace v důsledku COVID-19 se očekává nárůst migrace, a s ním potřeba zvýšené ochrany hranic, a bohužel i větší chudoba, a s ní nárůst drobné kriminality i organizovaného zločinu. Bylo již proto oznámeno další posilování složek veřejné bezpečnosti. Dobrou zprávou pro české výrobce je v tomto případě skutečnost, že od roku 2019 patří Česká republika do prioritizovaných zemí Mexika pro nákup obranného a bezpečnostního vybavení, a to díky podpisu Memoranda o porozumění mezi ministerstvy obrany ČR a Mexika.

▶  Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Mexiko bylo již před pandemií 4. největším trhem zdravotnické techniky na americkém kontinentě, který z 90 % závisí na dovozu. Většina nemocnic je soustředěna ve velkých aglomeracích států Baja California, Querétaro a Mexico City. Téměř 70% nemocnic je soukromých, proto již před pandemií COVID-19 byly soukromé nemocniční řetězce důležitým odběratelem zdravotnických zařízení a materiálu, ale i léčiv. S navýšením státního rozpočtu pro zdravotnictví v reakci na pandemii COVID-19 jsou ale vidět i větší investice do veřejného zdravotnictví, které poskytuje většinu zdravotních služeb v zemi. Osvědčenými koncovými klienty jsou kromě zdravotnických zařízení i specializované firmy zabývající se výstavbou, vybavováním a někdy i provozováním nemocnic většinou na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. Public-Private Partnership). Mexiko je také jedenáctý největší trh s léčivy na světě a druhý v Latinské Americe po Brazílii. S ohledem na stárnoucí populaci a zvyšující se výskyt chronických i civilizačních nemocí (zejména obezita) bude i tento trh růst tempem okolo 6 %. Více informací viz sektorová analýza zde.

Mapa strategických příležitostí 2020/2021

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Mexický trh je, pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Mexičtí obchodníci obchodují především s partnery z USA, a mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu, včetně všech standardních obchodních postupů. Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, mohou se čeští podnikatelé setkat s řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí.

4.2. Oslovení

Prvotní kontakt je v Mexiku poměrně formální, jak písemná komunikace, tak osobní setkání je doprovázeno velkou řadou zdvořilostí. Oslovení začíná zkratkou pro pan/paní (Sr./Sra.), následuje první nebo obě příjmení. Mexičané, jako celá řada dalších hispanofonních národů, totiž mají ze zákona dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce (např. Carlos Fuentes Macías). Často se ale v oslovení používá jen jedno, v drtivé většině to první za křestním jménem (Sr. Fuentes). Prvotní oslovení je vždy ve formě vykání. V navazujících jednáních a korespondenci se již často používá jen křestní jméno a na české poměry se také dříve přechází k tykání. V určitých profesích je možné se setkat s častějším použitím akademických titulů – lékařství (Dr.), technické profese (Arq., Ing.), advokacie (Abg.), učitelství (Prof.) apod.

4.3. Obchodní schůzka

O schůzku je dobré žádat alespoň s několikadenním předstihem, nicméně potvrzení často přichází až těsně před datem jednání. Prvotní kontakt je dobré učinit písemně – dle povahy záležitosti dopisem či e-mailem, nutností ale bývá následné potvrzení schůzky telefonicky. Komunikace se často vede pomocí rozšířené aplikace WhatsApp.  

K jednáním dochází standardně v kanceláři firmy, po lepším seznámení lze počítat s pozváním na oběd. Nabídka na úhradu útraty bude ceněna, ale vzhledem k tomu, že česká firma je v pozici hosta, většina Mexičanů bude trvat na uhrazení jimi. Dárky jsou vítány, ale ne očekávány. Předání vizitek je standardní součástí seznámení.    

Načasování jednání
Při načasování schůzky je třeba počítat s jinou pracovní dobou a s pozdní a dlouhou obědovou pauzou (cca 14:00 – 17:00). První schůzky se většinou sjednávají na 9:30, výjimkou nejsou ani jednání ve večerních hodinách. Přes rozšířenou představu o časové flexibilitě je dobré na předem domluvenou schůzku přijít včas, v pracovním styku jsou Mexičané překvapivě dochvilní. Zejména v hlavním městě je třeba počítat s nevypočitatelnou dopravní situací, kde stejná cesta může trvat 15 min., ale i 2 hodiny. Drobné zpoždění s ohledem na dopravní situaci je proto většinou tolerováno.    

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?
Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, mohou se čeští podnikatelé setkat s řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí. Z těch nejmarkantnějších to jsou:
1.   důležitost osobních kontaktů – sebelepší produkt v Mexiku neprodáte bez partnera, který se dobře orientuje a má vazby v oboru;
2. osobní zóna – Mexičané jsou velmi kontaktní, objetí je standardní součástí pozdravu;
3. úvodní zdvořilosti – Mexiko je i mezi jinými zeměmi Latinské Ameriky známé svou košatou zdvořilostní konverzací, která předchází vlastnímu tématu jednání, přímočarost může být považována za hrubost;
4. rodina jako téma obchodního jednání – rodina je v Mexiku velmi důležitý společenský fenomén a často se stává tématem „small talk“ během jednání;
5. vyhýbavost v jednání – zdvořilá forma komunikace nutí Mexičany vyhýbat se přímému odmítnutí či kritice (možná je často použito ve smyslu ne);
6. hierarchie – v Mexiku se poměrně striktně dodržuje, úroveň přijetí odpovídá úrovni návštěvy;
7. korupce – korupce je bohužel stále přítomný nešvar zejména státního sektoru.

Jací jsou mexičtí obchodníci?
Mexický trh je, pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Mexičtí obchodníci obchodují především s partnery z USA, a mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu, včetně všech standardních obchodních postupů. Příprava pro vstup na zdejší trh by proto měla být důkladná a promyšlená. Často používaný, a téměř nevyhnutelný, model vstupu na trh je v první fázi ve spolupráci s agentem/distributorem nebo partnerskou společností (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture), a v druhé fázi, pokud se spolupráce rozvine, založení mexické právnické osoby.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?
Jistě je třeba počítat s pozvolnějším rozvojem obchodního jednání, ať už při osobním jednání, ale i poté při realizaci obchodního případu. Mexiko je sice převážně katolické, ale v obchodním světě se s náboženskými projevy/odlišnostmi nesetkáte. Mimoto je stále možné pozorovat nižší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, jakož i časté sociální a etnické rozdělení v rámci profesí.

Jak nakládají mexičtí obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?
V Mexiku může být i díky výše popsaným zdvořilostním částem rozhovoru obchodní jednání zdlouhavé. Zdvořilostní témata pomáhají Mexičanům partnera poznat a navázat s ním důležitý osobní vztah, je tedy dobré být při jednání trpělivý. Nicméně pokud je partner předem připraven, že český protějšek má z objektivních důvodů na jednání jen určitý čas, je možné jednání zvládnout i v kratším čase.  

Jak nakládají mexičtí obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?
Mexičané jsou většinou vřelí, otevření lidé. V obchodním jednání se ale vystupováním příliš neliší od evropských obchodníků.  

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země (sever x jih, provincie)?
Rozdíly v obchodním jednání mezi městem a provincií jsou podobné jako v jiných zemích. V regionu lze očekávat menší zkušenost se zahraničním obchodem, nižší znalost angličtiny, zato ale větší vřelost a osobní přístup. Zároveň lze pozorovat „latinskoameričtější“ (uvolněnější) přístup na jihu země a obchodnicky ostřílenější přístup v městech a na severu země. V regionech je třeba také počítat se silnějšími interpersonálními vazbami vlivných lidí, s pozitivy i negativy, která to může pro českou firmu mít.  

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?
Vztah k alkoholu v rámci obchodních vztahů je velmi podobný jako v ČR, na obchodní jednání nepatří, nicméně na navazující společenské aktivity (večeře, recepce) v přiměřené míře již ano.  

Jak se obléci na pracovní jednání?
Pro obchodní jednání se počítá s formálním oblečením, vhodný je oblek s kravatou, resp. kostým. Určitá okázalost a kvalita v oblékání může být hodnocena jako dobrá bonita partnera. V závislosti na klimatických podmínkách je možné obléknout tzv. guayaberu, místní dekorativní košili.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?
Oficiálním jazykem Mexika je španělština, která je v obchodních jednáních upřednostňována, přestože řada obchodních partnerů ovládá i angličtinu. Drobné chyby jsou tolerantně přehlíženy a oceňuje se snaha učit se španělsky. Při jednáních na vyšší úrovni je však doporučeno využít služeb tlumočníka, kterého může doporučit i Velvyslanectví ČR v Mexiku. Španělština je oceňována i v případě vizitek a obchodních materiálů.  

Jak je to s jazykovou vybaveností?
Většina vyššího managementu (soukromého i státního sektoru) ovládá alespoň na konverzační úrovni angličtinu, řada z nich studovala v USA. Na nižší úrovni je angličtina jen základní nebo vůbec. To platí i pro regiony Mexika, kde je podíl anglicky mluvících obchodníků ještě nižší. Je proto třeba být připraven na to, že partner upřednostní jednání ve španělštině s tlumočením.

Existují nějaká komunikační tabu?
Mexický protějšek jistě nechceme dostat do nepříjemné situace, standardní poučka o vyhnutí se tématům jako politika, náboženství či osobní finanční situace proto platí i v Mexiku.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?
Tak jako v případě jiných vzdálených teritorií zemí, není ani Mexiko zemí, ve které by se dalo očekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o mexický trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen.  Prvotní kontakt je dobré učinit písemně – dle povahy záležitosti dopisem či e-mailem, nutností ale bývá následné potvrzení přijetí dopisu telefonicky. Osobní jednání je pro navázání prvního kontaktu takřka nevyhnutelné. Další komunikace se často vede pomocí e-mailu a rozšířené aplikace WhatsApp, a to i v rámci státní správy.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?
V ideálním případě by měl být složen z obchodního ředitele a alespoň jednoho technického pracovníka, který je schopen podat podrobné informace o technických detailech nabízeného produktu. Věk a genderové složení týmu nehraje (až na výjimky – např. obranný sektor) zásadní roli.  

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů?
Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat? V Mexiku je běžné, že již při první schůzce partner ujistí českého zástupce, že jeho dům je i jeho domovem. Ačkoliv při první schůzce se jedná spíše o obrazné vyjádření pohostinnosti, v rámci zaběhlé obchodní spolupráce přichází v Mexiku pozvání např. na večeři domů dříve, než je zvykem v ČR.

4.5. Doporučení

Krom standardních pouček úspěšného obchodního jednání v případě Mexika doporučujeme:

  • Mexický trh s více než 120 milióny obyvatel, z nichž zhruba polovina patří ke střední třídě, nabízí zajímavé uplatnění pro české výrobky a služby. Je to trh vyspělý a vysoce konkurenční. Vstup na mexický trh by proto měl být podložen podrobným zmapováním trhu a obchodní strategií. Je třeba počítat s nemalou počáteční časovou i finanční investicí.
  • Pro vstup na trh je v první fázi klíčové nalézt spolehlivého partnera – agenta/distributora nebo partnerskou společnost (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture). Ten by měl mít znalost daného odvětví, dobré kontakty a slušné postavení na trhu.
  • S mexickými partnery navázat solidní osobní vztah (zjistit jejich záliby, rodinné podmínky, pozvat je do ČR atd.).
  • 4.6. Státní svátky

    1. leden – Nový rok
    5. únor – Den ústavy
    24. únor – Den vlajky
    21. březen – Výročí narození prezidenta Benita Juáreze
    1. květen – Svátek práce
    16. září – Den nezávislosti
    20. listopad – Den revoluce
    25. prosinec – Vánoce

    V případě, že svátek připadne na víkend, je často posouván na pondělí následujícího týdne. Slaví se také následující svátky (i když nejsou oficiálním svátkem): Velikonoce (čtvrtek, pátek), 2. listopad – Den zesnulých, 12. prosinec – Sv. Guadalupe, 24. prosinec – Štědrý den.

    5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

    Podkapitoly:

    5.1. Vstup na trh

    Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

    Mexický trh je, pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Mexické společnosti obchodují především s partnery z USA, a mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu, včetně všech standardních obchodních postupů. Příprava pro vstup na zdejší trh by proto měla být důkladná a promyšlená. Tak jako v případě jiných vzdálených teritorií zemí, není ani Mexiko zemí, ve které by se dalo očekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o mexický trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen. Vstup na mexický trh by měl být podložen podrobným zmapováním trhu a obchodní strategií.

    Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery patří mezinárodní veletrhy, nebo skrze hospodářské komory či za pomoci CzechTrade. To umožňuje nejen získání základních informací o trhu a případné konkurenci, ale i velmi přínosný kontakt s místní podnikatelskou mentalitou a zvyklostmi. Vzhledem k tomu, že náklady českých firem na vstup na mexických trh nejsou zanedbatelné, mají firmy možnost využít řady nástrojů poskytovaných státními orgány v rámci podpory ekonomické diplomacie při organizaci společných českých oficiálních účastí na oborových mezinárodních veletrzích apod. Čeští podnikatelé se mohou obrátit na ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Mexiku či zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Mexiku. Pokud české firmy rozvíjejí své aktivity v různých regionech Mexika, mohou je průběžně konzultovat či požádat o asistenci rovněž honorární konzuláty ČR v zemi.    

    Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

    Do 90. let byl mexický trh poměrně uzavřený, vstupem Mexika do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 1994 se ale dovozní a vývozní režim uvolnil, byly odstraněny (až na výjimky) netarifní překážky obchodu a dnes je mexický trh jedním z nejotevřenějších na světě. Krom WTO je Mexiko členem řady mezinárodních a regionálních obchodních uskupení jako je (Asijsko-pacifické hospodářské společenství) APEC nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), což zajišťuje jednodušší vstup na mexický trh. Bilaterální vztahy mezi EU a Mexikem se řídí Globální dohodou (účinná od roku 2000). Součástí Globální dohody je Dohoda o volném obchodu, která upravuje pohyb zboží a služeb a odstraňuje většinu tarifních překážek dovozu.

    Celní procedura při vstupu zboží do Mexika je nicméně poměrně komplexní. Dovozce již sice nemusí být povinně zastoupen celním agentem (Agente Aduanal), nicméně spolupráci s ním lze doporučit. Za účelem daňové evidence je potřeba, aby byl dovozce registrován v Rejstříku dovozců (Padron de Importadores), který vede Ministerstvo financí. V případě některých specifických produktů (zemědělských, textilních, chemických produktů apod.) je nutné být zapsán ve zvláštním rejstříku (Padrón de importadores de sectores específicos) či požádat o dovozní licenci (např. zbraně).

    V celní proceduře je třeba vyplnit dovozní prohlášení (Pedimento de Importación), kde se uvede základní charakteristiku zboží, informace o dovozci, a ke kterému se přikládá faktura za zboží, přepravní dokument (bill of lading, resp. air waybill), osvědčení o původu zboží a případně doklady o osvobození od cla či zvláštní povolení pro dovoz specifického zboží. Po schválení dovozního prohlášení se toto stává zároveň dokladem prokazujícím legální vstup zboží do země a výši daňové povinnosti. Pro více informací lze navštívit stránky mexické Celní správy (Dirección General de Aduanas).

    Pro prokázání nároku na preferenční zacházení podle Dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem (přiznání celních zvýhodnění) je třeba předložit průvodní osvědčení (formulář EUR.1), které vydává Celní správa ČR a má platnost 10 měsíců od vydání. Celní sazebník publikuje na svých stránkách Ministerstvo hospodářství Mexika.

    Při vyčíslení nákladů dovozu je třeba počítat zejména s:
    • celními poplatky (derecho de trámite aduanero, DTA);
    • clem podle celního sazebníku, přičemž většina zboží pocházejícího z EU je od cla osvobozena;
    • daní z přidané hodnoty, resp. spotřební daní (viz také část 1.7);
    • honorářem celního agenta (odvíjí se od hodnoty zásilky).

    5.2. Formy a podmínky působení na trhu

    Často používaný, a téměř nevyhnutelný, model vstupu na trh je v první fázi ve spolupráci s agentem/distributorem nebo partnerskou společností (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture), a v druhé fázi, pokud se spolupráce rozvine, založení mexické právnické osoby. Hlavní formy podnikání upravuje zákon o obchodních společnostech (Ley General de Sociedades Mercantiles), obchodní zákoník (Código de Comercio) a občanský zákoník (Código Civil).

    Mexické právo umožňuje řadu forem podnikání, z nichž asi nejvyužívanější je obdoba naší společnosti s ručením omezeným (Sociedad de Responsabilidad Limitada, S. de R.L.). Dalšími formami je akciová společnost (Sociedad Anónima, S.A.) a jí podobná akciová společnost s daňovými úlevami (Sociedad Anónima Promotora de Inversión, S.A.P.I.) nebo zahraniční pobočka české společnosti.

    Výhody jednotlivých forem podnikání a pomoc při jejich realizaci poskytují místní advokátní kanceláře, základní přehled lze získat i na stránkách mexického Ministerstva hospodářství. V případě potřeby může vhodnou advokátní kancelář doporučit Velvyslanectví ČR v Mexiku.

    Pro vstup české firmy na mexický trh může být z různých důvodů výhodné zřízení dceřiné společnosti v Mexiku.  Založení obchodní společnosti probíhá typicky distančně, je proto potřeba, aby zahraniční zřizovatel udělil plnou moc místnímu (právnímu) zástupci. Ta musí být v souladu s notářským zákonem (Ley del Notariado) podepsána úředně ověřeným podpisem a je-li udílena mimo Mexiko, musí být přeložena do španělštiny a opatřena apostilou. Před sepsáním společenské smlouvy je třeba získat povolení Ministerstva hospodářství (Secretaría de Economía) k použití zvolené obchodní firmy/názvu (Autorización de Denominación o Razón Social). Zahraniční fyzické či právnické osoby mohou být 100 % společníkem mexické obchodní společnosti, není tedy třeba, aby jedním ze společníků byl mexický občan. Kompletní náklady na založení společnosti se pohybují od 4.000 USD výše. Skládají se zejména z notářských poplatků (liší se v jednotlivých federálních státech) a odměny právního zástupce.

    5.3. Marketing a komunikace

    Základ úspěchu podnikatelských aktivit na mexickém trhu spočívá v připravenosti a porozumění místnímu obchodnímu prostředí se všemi jeho specifiky. Působení na rozsáhlém a značně saturovaném mexickém trhu vyžaduje intenzivní formy propagace a akviziční činnosti. Bez propagace a marketingu, zejména pokud je jedná o spotřební zboží, se nelze na mexickém trhu prosadit.

    V počáteční fázi pronikání na mexický trh lze českým firmám doporučit účast na některé z akcí podpořené z prostředků na podporu ekonomické diplomacie. V praxi může jít o účast na českém stánku na některém mezinárodním veletrhu, firemní prezentace v teritoriu, účast na podnikatelské misi apod. Nezbytnou součástí jsou propagační materiály ve španělštině. Vhodná je také spolupráce s mexickými reklamními agenturami s ohledem na jejich znalost místní mentality a schopnost zvolit nejvhodnější reklamní strategii pro daný druh zboží či služeb. Stále více je také využívána reklama na internetu a sociálních sítích (Facebook, Instagram).

    5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

    Mexiko je členem Světové organizace světového vlastnictví (WIPO), signatářem Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS) a jeho systém ochrany práv duševního a průmyslového vlastnictví lze považovat za standardní. Ochranu duševního vlastnictví řeší i Dohoda o volném obchodu mezi EU a Mexikem, nově i včetně tzv. zeměpisných označení, do nichž jsou zahrnuta např. česká piva.

    Na národní úrovni je problematika duševního vlastnictví dána zákonem o duševním vlastnictví (Ley de Propiedad Industrial), který upravuje ochranu patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů, obchodních názvů atd., a autorským zákonem (Ley Federal del Derecho de Autor).

    Správním orgánem příslušným k registraci a ochraně patentů a ochranných známek je Úřad pro průmyslové vlastnictví (Instituto Mexicano de la Propiedad Industrial, IMPI), pro ochranu autorských práv je příslušným Národní úřad pro autorská práva (Instituto Nacional del Derecho de Autor, INDAUTOR). Před vstupem české společnosti s výrobkem/produktem na mexický trh, je nutné si zaregistrovat ochrannou známku.  Tímto krokem vznikne výhradní právo značku na mexickém trhu využívat a zaručí se, že nikdo jiný nepoužije a nezneužije její dobrou pověst v oboru.  Proces registrace ochranné známky trvá v Mexiku 3 až 8 měsíců. Ochranná známka platí 10 let a je možné ji v posledním roce platnosti obnovit o dalších 10 let, a to i opakovaně. Spolu s podáním přihlášky pro zápis ochranné známky je třeba uhradit správní poplatek. IMPI každoročně stanovuje nový ceník správních poplatků, k 1. 1. 2021 byl poplatek za podání přihlášky v jedné třídě 2.900 MXN (cca 135 USD). Využijete-li k registraci služeb právního speciality, což lze jistě doporučit, vyjde vás registrace značky v potřebných třídách nejčastěji na 800 až 1.000 USD včetně správních poplatků. Více o procesu registrace ochranných známek lze nalézt na stránkách Velvyslanectví.

    5.5. Trh veřejných zakázek

    Systém zadávání veřejných zakázek je stále velmi roztříštěný, a to i vzhledem k různým úrovním státní správy (federace, stát, municipalita). Tím je velmi nepřehledný a přes postupnou digitalizaci neexistuje jeden ucelený informační systém. Řada veřejných zakázek také probíhá pouze oslovením vybraných dodavatelů.

    Obecnou úpravu zadávání veřejných zakázek zakotvuje na federální úrovni Ústava a v detailu pak zákon o zadávání veřejných zakázek (Ley de Adquisiciones, Arrendamientos y Servicios del Sector Público, LAASSP), zákon o zadávání veřejných děl (Ley de Obras Públicas) a zákon o partnerství veřejného a soukromého sektoru (Ley de Asociaciones Público Privadas).

    Na federální úrovni jsou veřejné zakázky publikovány v rámci on-line systému CompraNet. Zvlášť jsou na federální úrovni ohlašovány veřejné zakázky dvěma státními společnostmi – naftařskou společností PEMEX a energetickou CFE (Comisión Federal de Electricidad). Mimoto jsou veřejné zakázky vyhlašovány jednotlivými státy a obcemi, např. hlavní město je publikuje v elektronickém systému Tiangis digital. Dokumentace veřejných zakázek i nabídek je ve španělštině, podmínkou účasti bývá poplatek za získání kompletních podmínek tendru. V procesu je vhodné být zastoupen místním zástupcem.

    Připravovaná novela Dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem zjednoduší i pro evropské dodavatele možnost ucházet se o veřejné zakázky v Mexiku a zajistí, že evropští uchazeči v nich budou mít rovné postavení s mexickými.

    5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

    Tak jako v České republice rozhodují o obchodních sporech i v Mexiku nezávislé soudy i fáze řízení jsou obdobné. Řízení ale může být poměrně zdlouhavé, navíc pro české podnikatele v neznámém, španělsky mluvícím prostředí. Proto se doporučuje do obchodních smluv zahrnout prorogační doložku, tedy dohodu smluvních stran o místní příslušnosti českého soudu, nebo rozhodčí doložku, podle které bude případný spor řešen vybraným rozhodčím soudem.

    Kromě obvyklých obchodních rizik je v Mexiku třeba vzít v potaz možné korupční jednání, na které lze narazit zejména ve státním sektoru.

    Platební podmínky se neliší od podmínek obvyklých v EU. Standardními platebními podmínkami jsou akreditiv, dokumentární inkaso a odložená platba v různých formách. V případě státních zakázek je dobré počítat s minimální možností změn obchodních podmínek (zálohy, lhůty dodání atd.) a s možností delších platebních lhůt. Pokud není stanoveno jinak, je doba splatnosti faktur 60 dní.

    5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

    Víza, celní předpisy:
    25. lednem 2000 byla zrušena vízová povinnost pro všechny druhy cestovních pasů obou zemí. Občan ČR a držitel platného cestovního pasu či cestovního průkazu, může vstoupit na území Spojených států mexických bez víza a pobývat na něm po dobu nepřesahující 180 dnů ode dne vstupu, pokud se nejedná o výdělečnou činnost. Občané ČR, kteří hodlají pobývat na území Spojených států mexických po dobu delší než 180 dnů nebo tam vstupují za účelem výdělečné činnosti či řádného denního studia, si musí předem opatřit odpovídající povolení a víza na Velvyslanectví Mexika v Praze.

    Při vstupu na území Mexika je nutno předložit cestovní pas ČR, platný nejméně 6 měsíců po datu plánovaného odjezdu z Mexika, a dále vyplněnou hraniční průvodku FMT distribuovanou v letadle nebo poskytnutou přímo na příslušném hraničním přechodu. První díl průvodky zůstává vstupní migrační kontrole, druhý díl průvodky si ponechá cestovatel a odevzdává se při opuštění země, kdy také migrační orgány kontrolují, zda nebyla od data vstupu do data odjezdu překročena doba povoleného pobytu. Dojde-li k překročení, je požadována pokuta. Pro dovoz a vývoz zboží je nutno dodržovat celní a devizové předpisy.  

    Očkování:
    Podle instrukcí hygienické stanice v ČR (pro návštěvu některých oblastí, např. vnitřní Yucatán, Chiapas) se doporučuje očkování proti hepatitidě (A/B), případně proti žluté zimnici. Na cesty po Mexiku je vhodné přibalit protiprůjmové léky, vitamíny, případně repelenty odpuzující hmyz.  

    Podnebí:
    Je nutno počítat s velkými výkyvy teplot mezi dnem a nocí; podnebí je velmi závislé na nadmořské výšce. Období dešťů nastává v závislosti na zeměpisné poloze, obvykle koncem května a končí koncem září/začátkem října.

    Bezpečnost a bezpečnostní upozornění:
    Bezpečností situace v některých státech Mexika je v současné době negativně ovlivněna násilím mezi drogovými kartely, a to včetně Estado de México (stát obklopující hl. město Mexiko). MZV ČR z důvodu špatné bezpečnostní situace doporučuje maximální obezřetnost při cestování do států na hranicích s USA (Durango, Coahuila, Tamaulipas, Nuevo León, Sonora, Baja California Norte a Chihuahua) a do státu Michoacán.  

    Doporučuje se dodržovat některé základní bezpečnostní zásady:

    • uschovat pas a další cenné doklady, jako např. letenku, v hotelovém trezoru a cestovat pouze s minimem finanční hotovosti (ale pozor, použití kreditní karty v menších obchodech či na trzích často není možné);
    • nenosit šperky, dávat si pozor na cenné věci (mobilní telefon, fotoaparát atd.);
    • parkovat vždy na hlídaném parkovišti, v autě viditelně nenechávat nikdy žádné cenné věci;
    • nebrat stopaře, objednávat taxi-službu prostřednictvím recepční, pronajímat auta pouze u známých půjčoven;
    • buďte obezřetní při používání veřejné hromadné dopravy;
    • cestovat pouze po hlavních silnicích a za denního světla;
    • cestovat se zdravotním pojištěním, před cestou si ověřit rozsah jeho pokrytí;
    • dávat si pozor na zavazadla a tašky s doklady v centru měst, v recepcích hotelů;
    • bankomaty používejte pouze uvnitř zabezpečených bankovních lobby nebo hotelů. Registrují se časté podvody zahrnující pokusy o získání kreditní karty a PINu;
    • nezobrazujte známky bohatství, jako je nošení drahých šperků nebo hodinek.  

    Další upozornění:
    Při řízení motorových vozidel se doporučuje značná opatrnost. Cestovat v noci po některých silnicích se nedoporučuje. V Mexiku se lze dostat do situace, kdy je vyžadován úplatek. V Mexiku existuje velmi hustá a levná síť kvalitních autobusových linek, vzhledem k rozlehlosti země lze k cestování po Mexiku využít i leteckou přepravu.  

    V souvislosti s místními hygienickými podmínkami se doporučuje pít pouze balenou vodu a vyšší opatrnost při stravování se v pouličních stáncích.  

    Napětí v elektrické síti v Mexiku je 110 V (stejně jako v Kanadě a USA). Je proto vhodné používat elektrospotřebiče s přepínáním 110 – 230 V/50 – 60 Hz. Adaptér na americký typ zásuvky lze zakoupit v ČR i Mexiku. České mobilní telefony, jakož i mezinárodní platební karty v Mexiku fungují. Všechny míry a váhy odpovídají českému metrickému systému.  

    Mexický čas se oproti středoevropskému zpožďuje o 7 hodin (v Mexiku se obdobně jako v ČR mění čas 2x/rok). Některé oblasti na severu a západě mají místní posun (tzv. kalifornský čas o 1 až 2 hodiny). Při pobytu v hlavním městě působí na lidský organismus, zvláště během aklimatizačního období, vysoká nadmořská výška (2240 m n. m.). Chronickým a velmi nepříjemným problémem mexického hlavního města je silné znečištění vzduchu.  

    Mexiko se nachází v seismicky aktivní oblasti. V případě zemětřesení je nutné se řídit instrukcemi a opustit budovu. Seismologický alarm, který se může spustit až 1 min před začátkem zemětřesení, se nachází v hlavním městě Mexika a ve státech Guerrero, Oaxaca, Michoacán, Colima, Jalisco a Puebla.  

    Pracovní doba:
    Pracovní doba se liší podle regionu a typu organizace. V hlavním městě Mexiku a na jih od něj mají úřady pracovní dobu od 9,00 nebo 9,30 hod. do cca 19,00 hod. s dvouhodinovou přestávkou na oběd v době od 14,00 do 16,00 hod. Na severu země začíná pracovní den většinou dříve a oběd je přibližně kolem 13,00 hod. Úřady jsou pro veřejnost otevřené často jen dopoledne. Banky jsou otevřené většinou od 9,00 do 16,00 hod., některé pobočky velkých bank mají otevřeno do 18,00 hod. a v sobotu od 10,00 do 14,00 hod.

    Prodejní doba:
    Oficiální otevírací doba v Mexiku neexistuje, ale obvykle jsou obchody otevřené od 9,00 – 11,00 hod. do 19,00 – 20,00 hod. V době od 14,00 do 16,00 hod. bývá přestávka na oběd, obchody ale převážně fungují bez pauzy.  

    Veřejná doprava, a pohyb v rámci země:
    Ubytování: Ve velkých mexických městech nalezneme hotely všech cenových kategorií, včetně řady známých mezinárodních hotelových řetězců. Ubytování si lze spolehlivě zařídit přes běžné ubytovací webové stránky nebo aplikace (např. Booking). Poměrně rozšířená je i ubytovací platforma Airbnb.  
    Auto: Auto si lze pronajmout velmi snadno na jakémkoliv mexickém letišti, případně v kancelářích jednotlivých autopůjčoven nacházející se často v centru měst (např. ulice Reforma v hl. městě Mexika). Ve velkých městech je nutné počítat s velmi hustou dopravní zácpou téměř po celý den a lehce ostřejším stylem jízdy, hlavně v případě hl. města Mexika.  
    Taxi: V Mexiku existuje několik druhů taxi služby. Na letišti si lze u stánku objednat službu Taxis de Aeropuerto, kdy cena je stanovena dle zón/vzdálenosti od letiště a služba je placena předem. Tyto taxi jsou velmi bezpečné, ale mají stanovou vyšší taxu za službu. Dále ve městech lze využít Radio Taxi, které jsou opět bezpečné a také o trochu dražší než běžné taxi. Tyto taxi lze často nalézt před většími nákupními centry. Klasické taxi, které si lze vzít na ulici, fungují na bázi taxametru a řidiči nevyužívají běžně dostupné navigace GPS. Poměrně rozšířenou službou hlavně ve větších městech jsou dnes aplikace UBER, Didi, Beat a Cabify.  
    Veřejná doprava: Hl. město Mexika disponuje velmi rozvětvenou sítí hromadné dopravy. V hlavním městě lze využít jednu z 12 linek metra (první dva vagony jsou speciálně určeny pro ženy a děti do 12 let), 7 linek metrobusu, 8 linek trolejbusu, autobusy RTP, mikrobusy, combis a ecobici. Přeprava hromadnou dopravou je velmi rychlá a ekonomická (např. lístek na metro 5 MXN, metrobus 6 MXN). Řada těchto dopravních prostředků disponuje bezpečnostním kamerovým systém a ve stanicích se nacházejí dohlížející policisté. V ranních a odpoledních hodinách je hromadná doprava velmi přeplněna. V případě využití je nutné si dávat velký pozor na kapsáře. Nedoporučujeme využívat hromadnou dopravu v nočních hodinách.  
    Dálkové autobusy: Mezi mexickými městy lze využít k přepravě moderní linkové autobusy (např. společnosti ADO, Estrella de Oro, Futura, Primera Plus, aj.). Při koupi lístku některé autobusové společnosti vyžadují identifikační doklad. Před nástupem do autobusu dochází k obdobné kontrole jako na letištích – je nutné projít bezpečnostním skenerem a nechat proskenovat osobní zavazadla. Po nástupu na některých spojích zaznamenají z bezpečnostních důvodů na videokameru všechny cestující.

    5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

    Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

    Pokud chce český občan v Mexiku vykonávat výdělečnou činnost, musí jeho mexický zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba) předem zažádat Národní úřad pro migraci (Instituto Nacional de Migración, INM) o vydání pracovního povolení (permiso para trabajar), které cizinci umožní pobírat mzdu na území Mexika. Výdělečnou činnost může cizinec realizovat jako dočasný (residencia temporal) či trvalý rezident (residencia permanente).

    Jakmile INM vydá pracovní povolení, je třeba v zahraničí navštívit jemu nejbližší velvyslanectví Mexika (například v Praze) a požádat o vydání příslušného víza. Je třeba absolvovat konzulární pohovor a splnit požadavky uvedené v zákoně o migraci (Ley de Migración). Stávající právní rámec neumožňuje změnu režimu pobytu přímo v zemi, to znamená, že pokud se český občan, již nachází na území Mexika (např. jako turista), musí za účelem změny statusu vycestovat a navštívit velvyslanectví Mexika v zahraničí. Po přicestování do Mexika je povinen do 30 dnů od vstupu do země jít na Národní úřad pro migraci a požádat o „Kartu rezidenta“. Pracovní povolení lze získat poprvé na rok, následně je možné prodloužení až na 3 roky. Minimální mzda je 141,70 MXN/den.

    Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

    V případě, že je český občan zaměstnán u mexického soukromého subjektu, odvádí zaměstnavatel sociální pojištění ve výši 9,23 %  a dále zdravotní i důchodové pojištění, které z větší části hradí zaměstnavatel, z menší pak zaměstnanec. Zdravotní pojištění (veřejné zdravotní pojištění, tzv. IMSS) se vztahuje na ambulantní i nemocniční péči a léčiva a vztahuje se nejen na nemoc, ale i na preventivní péči či mateřství. Tato péče je poskytována jen v rámci zdravotnických zařízení a nemocnic IMSS. V případě, že český občan preferuje ošetření u soukromých subjektů, je vhodné disponovat soukromým zdravotním připojištěním, které by pokrylo náklady na soukromé zdravotní služby.

    5.9. Veletrhy a akce

    V současné době jsou kvůli opatřením vyplývajícím z pandemie COVID19 akce rušeny, odkládány, případně se pořádají on-line. Některé veletrhy a akce přistoupily k organizování, kdy kombinují prezenční  a elektronickou formu. Níže jsou uvedeny nejvýznamnější veletrhy dle oborů v rámci regionu.  

    Automobilový průmysl
    Mexico´s Auto Industry Summit – Monterrey, Mexiko  

    Letecký průmysl
    Féria Aerospacial México (FAMEX)  – Querétaro, Mexiko. FAMEX je mezinárodní veletrh pořádaný mexickým ministerstvem obrany. Zaměřuje se na civilní a vojenské letectví, kosmický průmysl a bezpečnostní i obranný sektor. Tato akce se koná v Mexiku jednou za 2 roky a střídá se s chilským leteckým veletrhem FIDAE. Tyto dva patří k největším veletrhům tohoto druhu v celé Latinské Americe.
    Mexico´s Aerospace Summit – Querétaro, Mexiko  

    Strojírenský průmysl
    Expo CIHAC – Mexico City, Mexiko
    EXPOMAQ – Guanajuato, Mexiko  

    Energetický průmysl
    The Green Expo – Mexico City, Mexiko
    Expo Eléctrica Internacional – Mexico City, Mexiko
    PECOM – Villahermosa, Tabasco, Mexiko
    Aquatech – Mexico City, Mexiko  

    Potravinářský průmysl
    EXPO ANTAD & Alimentaria México – Guadalajara, Mexiko
    Expo AgroAlimentaria – Guanajuato, Mexiko  

    Zdravotnicný průmysl
    ExpoMed – Mexico City, Mexiko
    Vector Pharma – Mexico City, Mexiko
    Expofarma – Mexico City, Mexiko  

    Jiné
    EXPO SEGURIDAD – Mexico City, Mexiko

    6. Kontakty

    Podkapitoly:

    6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

    Velvyslanectví ČR v Mexiku
    Adresa: Cuvier 22, Colonia Nueva Anzures, Delegación Miguel Hidalgo, Ciudad de México, 11 590
    Tel.: (+52) 55 5531 2544
    E-mail: mexico@embassy.mzv.cz
    web: www.mzv.cz/mexico
    Facebook: https://www.facebook.com/CZenMX/
    Fax: (+52) 55 5531 1837
    E-mail obchodního oddělení: commerce_mexico@mzv.cz
    E-mail konzulárního oddělení: consulate_mexico@mzv.cz
    Pracovní doba: pondělí – pátek 8,00 – 16,30  

    V roce 2021 je v Mexiku opět možné využít nového nástroje Ministerstva zahraničních věcí ČR na podporu trvalejší přítomnosti českých firem v zahraničí (PROPEA).  PROPEA je v roce 2021 v Mexiku realizována advokátní kanceláří JBV abogados, se kterou Velvyslanectví ČR v Mexiku dlouhodobě spolupracuje a která má bohaté zkušenosti s českými firmami na místním trhu.  

    Spojení z letiště a z centra města na Velvyslanectví:
    Letiště se nachází přibližně 15 km od Velvyslanectví ČR V Mexiku. Pro dopravu z letiště na Velvyslanectví je nerychlejší způsob (cca 30 min) využit služeb letištních taxi či Uberu (i přes časté stávky a neshody mezi oficiálními taxi a soukromými službami je stále možné využít služeb Uberu či jiných aplikací přímo u terminálu letiště v CDMX). Další možností je přeprava metrobusem, jehož linka č. 4  zastavuje u obou terminálů a na zastávce Museo San Carlos je nutné přestoupit na linku č. 7 zastávka El Caballito, směr Campo Marte, a vystoupit na zastávce Gandhi. Odsud se pěší chůzí lze dostat do 15 min k Velvyslanectví. Další možností je metro, kde lze u letiště nastoupit ve stanici Hangares (linka č. 5), následně ve stanici Pantitlán (linka č. 1) přestoupit na směr Observatorio a vystoupit na stanici Chapultepec, jež je nejbližší zastávkou metra k Velvyslanectví, a opět dojít pěší chůzí (cca 15 min) či využít služeb taxi.  

    Kompletní seznam honorárních konzulátů ČR v Mexiku lze nalézt na webových stránkách

    CzechTrade Mexico City
    Adresa: Lago Alberto 375, Anáhuac I Secc, Miguel Hidalgo, Ciudad de México, México
    Tel.: (+52) 55 8218 3517 (mobil)
    e-mail: tereza.vitkova@czechtrade.cz
    web: www.czechtrade.czwww.czechtrade-mexico.com.mx  

    CzechTourism Mexiko
    e-mail: lutter@czechtourism.com
    web: www.CzechTourism.com

    6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

    Jednotné tísňové číslo (ambulance, policie, hasiči): 911
    Dopravní nehody na dálnici – zelení andělé: 078
    Policie (ochrana obyvatel): 5570 3503 a 5570 1910
    Policie pro čtvrť Polanco: 5580 1922 a 5580 1713
    Požární sbor (centrála): 5768 3477
    Informace o telefonních číslech: 040
    Taxislužba: 5280 2181, 5203 9113
    Infolinka COVID19: 55 8633 8589 (Whats App)

    6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

    Vláda:
    Prezidentská kancelář: http://www.gob.mx/presidencia
    Ministerstvo vnitra: http://www.gob.mx/segob
    Ministerstvo zahraničních věcí: http://www.gob.mx/sre
    Ministerstvo národní obrany: https://www.gob.mx/sedena
    Ministerstvo vojenského námořnictva: http://www.gob.mx/semar
    Ministerstvo veřejné bezpečnosti: https://www.gob.mx/sspc
    Ministerstvo financí: http://www.gob.mx/hacienda
    Ministerstvo sociálního rozvoje: https://www.gob.mx/bienestar
    Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů: http://www.gob.mx/semarnat
    Ministerstvo zemědělství, živočišné výroby, rozvoje venkova, rybolovu a výživy: http://www.gob.mx/sagarpa
    Ministerstvo energetiky: http://www.gob.mx/sener
    Ministerstvo hospodářství: http://www.gob.mx/se
    Ministerstvo školství: http://www.gob.mx/sep
    Ministerstvo pro zemědělství a rozvoj venkova: https://www.gob.mx/sader
    Ministerstvo spojů a dopravy: http://www.gob.mx/sct
    Ministerstvo pro fungování veřejné moci: https://www.gob.mx/sfp
    Ministerstvo zdravotnictví: http://www.gob.mx/salud
    Ministerstvo práce a sociálních věcí: http://www.gob.mx/stps/
    Ministerstvo pro zemědělský, územní a obecní rozvoj: http://www.gob.mx/sedatu
    Ministerstvo cestovního ruchu: http://www.gob.mx/sectur/
    Ministerstvo kultury: https://www.gob.mx/cultura
    Generální prokuratura: https://www.gob.mx/pgr
    Široké spektrum informací o Mexiku: http://www.visitmexico.com/es
    Státní zakázky v Mexiku: https://compranet.hacienda.gob.mx/web/login.html
    Informace ohledně COVID19: https://coronavirus.gob.mx/

    Pravidelné novinky e-mailem