Moldavsko: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

  • Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo.

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

2.161

2.399

2.339

1.966,9

2.045,34

Dovoz

5.212

5.493

5.317

3.986,8

4.020,36

Bilance

-3.051

-3.094

-2.978

-2.019,9

-1.975,02

Zdoj: Národní statistický úřad MD (v mil. USD)

 

Po propadu zahraničního obchodu v roce 2015, došlo v roce 2016 k jeho mírnému růstu. Moldavský vývoz dosáhl v roce 2016 hodnoty 2.045,3 mil. USD, což oproti roku 2015 představuje růst o téměř 4%. Dovoz se zvýšil o 0,8% na 4.020,4 mil. USD. Saldo moldavského zahraničního obchodu dosáhlo hodnoty 1.975,0 mil. USD a zaznamenalo tak pokles o 2,2% oproti roku 2015.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Po předběžné implementaci AA/DCFTA od 1. 9. 2014 a především v důsledku obchodních omezení ze strany Ruské federace se postupně zvyšuje podíl zemí EU na moldavském zahraničním obchodu.

 

Evropská unie je největším obchodním partnerem Moldavska. 65,1% exportu Moldavska směřuje do EU (55,7 % v roce 2015), následuje Rusko (11,4%) a Bělorusko (5,06%). Pokud jde o EU, obchod s Moldavskem představuje 0,1% jejího celkového obchodu a Moldavsko je 68. obchodním partnerem EU, s celkovým obratem 3,34 miliardy EUR v roce 2016. To představuje nárůst o 6% ve srovnání s rokem 2015 (3,17 miliardy EUR).  Export EU do Moldavska v roce 2016 poklesl ve srovnání s rokem 2015 o 1% a zároveň rostl export Moldavska do EU, a to o 9,4%. EU vyváží do Moldavska hlavně stroje a zařízení, minerální produkty, dopravní zařízení a chemické produkty zatímco Moldavsko vyváží do EU převážně zemědělské produkty (potraviny a nápoje), textil a textilní výrobky, stroje a zařízení.

Export do zemí SNS se v roce 2016 oproti roku 2015 mírně snížil a dosáhl jen 20,3% (25% v roce 2015), pokles pokračoval i v prvním čtvrtletí roku 2017.

 

Dovoz z EU se na celkovém dovozu podílel 49,09% (49% v roce 2015) a ze zemí SNS 25,56% (25,5% v roce 2015).

Hlavními vývozními destinacemi pro moldavskou produkci se staly Rumunsko (25,08%) z celkového vývozu), které odsunulo Ruskou federaci na druhou pozici (11,4%), Itálie (9,69%), Německo (6,19%) a Bělorusko (5,06%). V roce 2016 několikanásobně vzrostl export Moldavska do Portugalska, Barmy, Malajsie, Izraele, Bulharska, Makedonie a Číny. Naopak se výrazně snížil export z Moldavska do Kazachstánu (-77,5%), Běloruska (-21,3%), na Kypr 46,7%)) a do Spojených států(- 22,8%).  

Na druhé straně hlavními partnery MD v oblasti dovozu byly Rumunsko (13,72% z celkového dovozu), které na této pozici vystřídalo Ruskou federaci (13,31%), Čína (9,79%), Ukrajina (9,55%), a Německo (7,87%). Zvýšil se dovoz z Běloruska, Vietnamu, Maďarska, Velké Británie a Francie, objevili se také noví obchodní partneři - Maroko, Jordánsko a Írán.

 

Obchodní deficit klesl o 2,2 % oproti roku 2015, činil 1,975 miliardy USD. Moldavský export v roku 2016 pokrýval jen 50,9 % moldavského importu. Nejvyšší obchodný deficit má Moldavsko s Čínou (379,1 mil. USD v roku 2016). Největší přebytek vzájemného obchodu má Moldavsko s Velkou Británií (+ 52,3 mil. USD), Irákem (+ 26,2 mil. USD) a Bulharskem (+ 18,3 mil. USD).

 

Moldavský zahraniční obchod pokračuje v růstu i v roce 2017. Dle moldavského statistického úřadu byl za leden až březen 2017 zaznamenán nárůst vývozu o 26,8 % v porovnání se stejným obdobím roku 2016 a u dovozu nárůst o 19,7%. Objem celkového moldavského exportu za období leden až březen 2017 dosáhl hodnoty 528,2 mil. USD a dovozu 1030,8 mil. USD. Bilance zůstává v roce 2017 negativní ve výši 502,6 mil. USD. Podíl zemí SNS na moldavském vývozu činil 20,1%, EU 63,5% (ČR 1,31%). U moldavského dovozu činil podíl SNS 26,3% (především energie), EU 47,6% (ČR 1,40%).

Podíl ČR na celkovém exportu země činil 1,38% a na importu 1,40% (1,41% u vývozu a 1,28% u dovozu v roce 2015).

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

  1. Komoditní struktura moldavského vývozu a dovozu za rok 2016

Export – 2.045,34 mil. USD = 100%

Dovoz – 4.020,36 mil. USD = 100%

85 - elektrické přístroje a zařízení

12,4 %

27 – minerální paliva a oleje

15,3%

12 – semena olejnin

9,9%

85 – elektrické stroje a zařízení

8,5%

22 – nápoje, alkohol

8,6%

84 - bojlery

7,5%

10 – obilniny

7,7%

87 – vozidla jiná než kolejová

5,8%

08 – ovoce

7,6%

39 – výrobky z plastů

4,9%

62 – výrobky textilního průmyslu

7,3%

30 – farmaceutické výrobky

4,6%

94 - Nábytek lůžkoviny svítidla stavby montované

6,3%

73 – výrobky ze železa a oceli

2,2%

Zdroj: Národní statistický úřad MD

                 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Moldavsku je v současné době 9 svobodných ekonomických zón: Expo-Business-Chisinau, Ungheni-Business, Balti, Tvardita, Otaci-Business, Valcanes (Vulcanesti) a Taraclia. Statut volné ekonomické zóny  má rovněž Mezinárodní svobodný přístav Giurgiulesti a letiště Marculesti. Největší svobodná ekonomická zóna je v Balti, byla zřízena v roce 2010 na 25 let.

Povolené aktivity: výroba zboží na export; třídění, balení apod. zboží, které má tranzitovat přes území Moldavska a k tomu podpůrné aktivity. Pro podnikání existují především daňová zvýhodnění (6 % místo 12 % daně z příjmu; nulová sazba DPH místo standardní 20 % sazby; v případě investice minimálně 1 mil. USD se poskytují daňové prázdniny na 3 roky a při investici nad 5 mil. USD činí prázdniny 5 let. Investoři ve volných zónách získávají na investice desetiletou záruku pro případ změny zákona.) V žádné z uvedených zón nevyvíjí aktivity český subjekt.

Dále je v Moldavsku 11 průmyslových parků, které většinou neposkytují daňové úlevy jako svobodné ekonomické zóny, ale nabízení výrazně nižší ceny při nákupu a pronájmu půdy a budov.

Podrobnosti o aktuálních daňových režimech a investičních zvýhodněních a podrobné informace pro podnikatele jsou k dispozici v agentuře MIEPO www.miepo.md

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Největší příliv zahraničních investic byl zaznamenán v letech 2006 - 2008, tedy po přijetí příslušného zákona v Moldavské republice a před tím, než se projevily důsledky světové finanční a ekonomické krize. Celkové zahraniční investice do Moldavska dosáhly ke konci prosince 2011 cca 3,2 mld. USD. V roce 2012 došlo k výraznému snížení přílivu PZI na 159 mil. USD. PZI v roce 2013 potom dosáhly výše 231,3 mil. USD. Přes 52,2 % PZI pocházelo ze zemí EU, 11,4 % připadalo na země SNS a zbývajících 36,4 % na jiné země. V roce 2014 činily PZI 207, 4 mil. USD, v roce 2015 233,75 mil. USD. V roce 2016 dosáhly investice nejnižší hodnoty, a to 124,39 mil. USD, což je pokles o 46,9 % ve srovnání s rokem 2015.

Z geografického pohledu mají nejvyšší podíl na PZI země EU (53,3%), kde investice vzrostly především díky investici Rumunska do bankového sektoru Moldavské republiky. Podíl zemí SNS na PZI představoval 11,7% a dalších zemí 35,0%. V struktuře PZI směrovalo 4,7% do bankovního sektoru a 95,3 % do ostatních sektorů. Většina PZI směřuje do velko- a maloobchodu, následuje zpracovatelský průmysl, elektrická energie, plynárenství a zásobování vodou, doprava, skladování a komunikace, finanční služby a nemovitosti. 69% investic se soustředí do Kišiněva.

Rusko resp. jeho subjekty nebo občané jsou daleko většími vlastníky majetku v Moldavsku, než by se zdálo jen z evidovaných investic. Jedná se mimo jiné o investice do podniků na výrobu vín a dalších produktů (nyní trpí v důsledku zákazu vývozu na ruský trh) nebo o náhradu v rámci vyrovnání dluhů (například GAZPROM, který vlastní 50%  MOLDOVAGAZ). Ruští podnikatelé stojí také za investicemi přicházejícími např. z Kypru. Vlastní rovněž řadu závodů, vyrábějících brandy, víno a vodku. Monopolním výrobcem a vývozcem slunečnicového oleje je Gruzínec.

Bližší informace jsou k dispozici na oficiálním webu Národního statistického úřadu (www.statistica.md), případně agentury MIEPO (www.miepo.md).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Regulační rámec pro investiční klima je dán zákonem „O investování a podnikatelských aktivitách”, který vstoupil v platnost 23. 4. 2004 (Official Journal of RM, nr. 64–66 / 23. 4. 2004). Zákon založil řadu důležitých ustanovení a principů, které dříve v moldavské legislativě chyběly. Jde např. o svobodu investování (investice lze alokovat územně kdekoliv a v kterémkoliv sektoru ekonomiky „v souladu s platnou legislativou” a pokud nenarušují životní prostředí, neodporují veřejnému pořádku a další, v zásadě mezinárodně uznávaná omezení). Moldavská republika se v dvoustranných dohodách o vzájemné ochraně a podpoře investic (má uzavřeno přes 39 dohod) zavazuje garantovat zahraničním investorům úplnou bezpečnost jejich investice, včetně transferu zisku, zajištění proti znárodnění. Mezinárodní smlouva má nadřazenost nad domácí legislativou.

Dalším principem zákona je transparentnost, chápaná jako povinnost státních orgánů vést konzultace s podnikatelským sektorem před jakýmikoliv změnami investiční politiky. Od zahraničních investorů se očekává dodržování závazků, které pro ně vyplývají z mezinárodních smluv i z podnikatelských kodexů (které obvykle nemívají právní závaznost, avšak stávají se mezinárodní normou chování investorů). Pokud by muselo dojít k ukončení investice ze zákonných důvodů, zákon předpokládá kompenzace. Zákon dává přednost smírnému řešení investičních sporů, nicméně počítá s tím, že budou řešeny před moldavskými soudy a ad hoc arbitrážemi (je však třeba mít na zřeteli nadřízenost ustanovení mezinárodní dohody, platí to co je v dohodě a také fakt, že Moldavsko je členem MIGA - Mnohostranné agentury Světové banky pro ochranu investic a že tedy z tohoto hlediska je její investiční prostředí standardní).

Podnikům se zahraniční majetkovou účastí je nabízena řada investičních pobídek. Další zvýhodnění jsou poskytována společnostem, které se rozhodnou působit v některé z volných ekonomických nebo průmyslových zón. Informace o podmínkách pro investování může poskytnout agentura MIEPO (Agentura pro zahraniční investice a podporu exportu MD - www.miepo.md).

Přes veškerou správně postavenou legislativu nicméně nelze vyloučit politicky “iniciované” problémy (administrativní stanovení maximálních cen ze sociálních důvodů, typicky u cen energií, jízdného apod.). Značným problémem zůstává korupce.

V březnu 2016 byla schválena Národní Strategie pro zatraktivnění investic a podporu obchodu pro léta 2016-2020.

Zde je dostupná aktuální studie o investičním prostředí v Moldavsku: http://miepo.md/sites/default/files/moldova-business-guide-2016.pdf

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: