Moldavsko: Zahraniční obchod a investice

16. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Podkapitoly:

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
2.3. Komoditní struktura
2.4. Zóny volného obchodu, investiční parky, IT parky
2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz

2.161

2.399

2.339

1.966,9

2.045,34

2.425,10

Dovoz

5.212

5.493

5.317

3.986,8

4.020,36

4.831,40

Bilance

-3.051

-3.094

-2.978

-2.019,9

-1.975,02

-2.406,20

Zdoj: Národní statistický úřad MD (v mil. USD)

 

 

Zahraniční obchod MD vykázal za celý rok 2017 růst o 19,6% oproti roku 2016. Celkový vývoz dosáhl hodnoty 2.425,1 mil. USD (+21,0%) a celkový dovoz 4.831,4 mil. USD (+20,2%). Saldo zahraničního obchodu činilo 2.406,3 mil. USD. Pokud jde o teritoriální rozdělení, export do zemí EU činil 65,8% z celkového vývozu a do SNS 19,9%. Dovoz z EU dosáhl 49,4% z celkového dovozu a ze SNS 24,9%. Z ostatních zemí patří významným obchodním partnerům především Turecko (podíl na vývozu 4,3%, na dovozu 6,3%), Švýcarsko (podíl na vývozu 1,8%) a Čína (podíl na dovozu 10,5%).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Po předběžné implementaci AA/DCFTA od 1. 9. 2014 a také v důsledku obchodních omezení ze strany Ruské federace se postupně zvyšuje podíl zemí EU na moldavském zahraničním obchodu. Evropská unie je největším obchodním partnerem Moldavska. Do EU směřuje 65,5% exportu Moldavska směřuje do EU (65.85% v roce 2017), následuje Rusko (10,5%) a Bělorusko (4,54%). Pokud jde o EU, obchod s Moldavskem představuje 0,1% jejího celkového obchodu a Moldavsko je 68. obchodním partnerem EU, s celkovým obratem 3 986 miliardy USD za rok 2017. Export EU do Moldavska v roce 2017 vzrostl ve srovnání s rokem 2016 o 21% a zároveň rostl export Moldavska do EU, a to o 19,9%. EU vyváží do Moldavska hlavně stroje a zařízení, minerální produkty, dopravní zařízení a chemické produkty zatímco Moldavsko vyváží do EU převážně zemědělské produkty (potraviny a nápoje), textil a textilní výrobky, stroje a zařízení. Export do zemí SNS se v roce 2017 oproti roku 2016 zvyšil o 11,7% a dosáhl téměř 0,5 miliardy USD.

 

Dovoz z EU se na celkovém dovozu v roce 2017 podílel 49,45% (49,09% v roce 2016) a ze zemí SNS 24,96% (25,56% v roce 2016). Hlavními vývozními destinacemi pro moldavskou produkci se staly Rumunsko (24,77% z celkového vývozu), které odsunulo Ruskou federaci na druhou pozici (10,5%), Itálie (9,73%), Německo (6,85%) a Velká Británie (5,61%). V roce 2017 vzrostl export Moldavska do Turecka (4,29% z celkového exportu), Polska (4,24%), Rakouska (1,68%) a do Španělska (1,15%). V procentním výjadření se výrazně snížil export do některých zemích SNS: Kyrgyzstánu (-28%), Tádžikistánu(-25,7%), Turkmenistánu (-40%). Na druhé straně hlavními partnery MD v oblasti dovozu byly Rumunsko (14,38% z celkového dovozu), které na této pozici vystřídalo Ruskou federaci (11,38%), Ukrajina (10,58%), Čína (10,46%) a Německo (8,08%). Zvýšil se dovoz z Francie, Maďarska, Polska a ze Spojených států.

 

Saldo obchodní bilance za rok 2017 vrzrostlo o 23,43% oproti roku 2016 a dosáhlo 2,406 miliardy USD. Moldavský export v roce 2017 pokrýval jen 50,19% moldavského importu. Největší obchodný deficit má Moldavsko s Čínou (‑486,3 mil. USD v roku 2017), výrazně se zvýšil obchodní deficit s Ukrajinou (o 33,3%) na -445,5 mil. USD. Výrazněji negativní obchodní bilanci má MD se SRN (-224,47 mil. USD) a s Ruskou federací (-317,17 mil. USD).  Největší přebytek vzájemného obchodu má Moldavsko s Velkou Británií (+79 mil. USD) a s Kazachstánem (+15,3 mil. USD).

 

Moldavský zahraniční obchod registroval dynamický růst i v prvnímch dvou měsících roku 2018. Dle moldavského statistického úřadu byl za leden-únor 2018 zaznamenán nárůst vývozu o 38% v porovnání se stejným obdobím roku 2017 a u dovozu nárůst o 33,7%.  Podíl zemí SNS na moldavském vývozu činil 16,4%, EU 67,2%. U moldavského dovozu činil podíl zemí SNS 24,8% (především energie), EU 48,3%.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

  1. Komoditní struktura moldavského vývozu a dovozu za rok 2017

 

 

 

Export – 2.425,12  mil. USD

100,00%

Dovoz – 4.831,41  mil. USD = 100%

100%

Potraviny a živá zvířata

25,14%

Stroje a dopravní prostředky

22,3%

Různé výrobky

22,15%

Průmyslové zboží

20,6%

Stroje a dopravní prostředky

17,79%

Chemikálie

14,9%

Nepoživatelné suroviny

11,41%

Minerální paliva

14,9%

Nápoje a tabák

8,30%

Různé výrobky

10,7%

Zdroj: Národní statistický úřad MD

                 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Moldavsku je v současné době 9 svobodných ekonomických zón: Expo-Business-Chisinau, Ungheni-Business, Balti, Tvardita, Otaci-Business, Valcanes (Vulcanesti) a Taraclia. Statut volné ekonomické zóny  má rovněž Mezinárodní svobodný přístav Giurgiulesti a letiště Marculesti. Největší svobodná ekonomická zóna se nachází v Balti, která byla zřízena v roce 2010 na 25 let v rámci podídek zejména pro fungování automobilového průmyslu.

 

Povolené aktivity: výroba zboží na export; třídění a balení zboží, které má tranzitovat přes území Moldavska, a další podpůrné aktivity. Pro podnikání ve svobodných ekonomických zónách platí především daňová zvýhodnění (daň z příjmu ve výši 6 % místo 12 %; nulová sazba DPH místo standardní 20 % sazby; v případě investice minimálně 1 mil. USD se poskytují daňové prázdniny na 3 roky a při investici nad 5 mil. USD činí prázdniny 5 let, případě opakovaných investic se daňové prázdniny prodlužují). Podmínky pro činnost ve svobodných ekonomických zónách jsou zákonem garantovány na dobu minimálně deseti let.

 

Dále je v Moldavsku 11 průmyslových parků, které většinou neposkytují daňové úlevy jako svobodné ekonomické zóny, ale nabízení výrazně nižší ceny při nákupu a pronájmu půdy a budov.

Od 01.01.2018 zahájil v Moldavsku svou činnost první "Moldova IT Park", který má umožnit rozvoj tohoto perspektivního sektoru (v současné době vykazuje roční růst ve výši 5-6%).  Rezidenti tohoto virtuálního parku platí jedinou daň ve výši 7% z obratu, která nahrazuje daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, daně z oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, místní daně a daně z nemovitostí. Všechny státní kontrolní agentury musí provézt kontrolu rezidentů IT parku ve stejný den, a to každé tři roky. Stát garantuje preferenční režim stanovený zákonem na dobu minimálně 5 let.

 

Podrobnosti o svobodných ekonomických zónách, průmyslových parcích, daňových režimech a investičních zvýhodněních jsou k dispozici na stránách moldavské agentury na podporu investic a exportu MIEPO -  www.miepo.md.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Největší příliv zahraničních investic do Moldavské republiky byl zaznamenán v letech 2006 - 2008, tedy po přijetí příslušného zákona a před tím, než se projevily důsledky světové finanční a ekonomické krize. Celkové zahraniční investice do Moldavska dosáhly ke konci prosince 2011 cca 3,2 mld. USD. V roce 2012 došlo k výraznému snížení přílivu PZI na 159 mil. USD. PZI v roce 2013 potom dosáhly výše 231,3 mil. USD. V roce 2014 činily PZI 207,4 mil. USD a 233,75 mil. USD v roce 2015. V roce 2016 dosáhly investice nejnižší hodnoty, a to 124,39 mil. USD, což je pokles o 46,9 % ve srovnání s rokem 2015.

 

Z geografického pohledu mají nejvyšší podíl na PZI země EU (53,3%). Hlavním podíl na tom má Rumunsko (vstup Banca Transilvania do Victoriabank). Podíl zemí SNS na PZI představoval 11,7% a dalších zemí 35,0%. Ve struktuře PZI směrovalo 4,7% do bankovního sektoru a 95,3 % do ostatních sektorů - velko- a maloobchod, zpracovatelský průmysl, energetika, plynárenství a zásobování vodou, doprava, skladování a komunikace, finanční služby a nemovitosti. Téměř 70% investic se teritoriálně soustředí do Kišiněva.

 

Rusko resp. jeho subjekty nebo občané jsou daleko většími vlastníky majetku v Moldavsku, než by se zdálo jen z evidovaných investic. Jedná se mimo jiné o investice do podniků na výrobu vín a dalších produktů (nyní trpí v důsledku zákazu vývozu na ruský trh) nebo o náhradu v rámci vyrovnání dluhů (například GAZPROM, který vlastní 50%  MOLDOVAGAZ). Ruští podnikatelé stojí také za investicemi přicházejícími ze zahraničí např. z Kypru.

 

Bližší informace jsou k dispozici na oficiálním webu Národního statistického úřadu ( www.statistica.md), případně agentury MIEPO ( www.miepo.md).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Regulační rámec pro investiční klima je dán zákonem „O investování a podnikatelských aktivitách”, který vstoupil v platnost 23. 4. 2004 (Official Journal of RM, nr. 64–66 / 23. 4. 2004). Zákon založil řadu důležitých ustanovení a principů, které dříve v moldavské legislativě chyběly. Jde např. o svobodu investování (investice lze alokovat územně kdekoliv a v kterémkoliv sektoru ekonomiky „v souladu s platnou legislativou” a pokud nenarušují životní prostředí, neodporují veřejnému pořádku a další, v zásadě mezinárodně uznávaná omezení). Moldavská republika se v dvoustranných dohodách o vzájemné ochraně a podpoře investic (má uzavřeno přes 39 dohod) zavazuje garantovat zahraničním investorům úplnou bezpečnost jejich investice, včetně transferu zisku, zajištění proti znárodnění. Mezinárodní smlouva má nadřazenost nad domácí legislativou.

 

Dalším principem zákona je transparentnost, chápaná jako povinnost státních orgánů vést konzultace s podnikatelským sektorem před jakýmikoliv změnami investiční politiky. Od zahraničních investorů se očekává dodržování závazků, které pro ně vyplývají z mezinárodních smluv i z podnikatelských kodexů (které obvykle nemívají právní závaznost, avšak stávají se mezinárodní normou chování investorů). Pokud by muselo dojít k ukončení investice ze zákonných důvodů, zákon předpokládá kompenzace. Zákon dává přednost smírnému řešení investičních sporů, nicméně počítá s tím, že budou řešeny před moldavskými soudy a ad hoc arbitrážemi (je však třeba mít na zřeteli nadřízenost ustanovení mezinárodní dohody, platí to co je v dohodě a také fakt, že Moldavsko je členem MIGA - Mnohostranné agentury Světové banky pro ochranu investic a že tedy z tohoto hlediska je její investiční prostředí standardní).

 

Podnikům se zahraniční majetkovou účastí je nabízena řada investičních pobídek. Další zvýhodnění jsou poskytována společnostem, které se rozhodnou působit v některé ze svobodných ekonomických zón. Informace o podmínkách pro investování může poskytnout agentura MIEPO -  www.miepo.md.

 

Přes veškerou správně postavenou legislativu nicméně nelze vyloučit politicky “iniciované” problémy (administrativní stanovení maximálních cen ze sociálních důvodů, typicky u cen energií, jízdného apod.). Za značný problém je stále považována míra korupce. V březnu 2016 byla schválena Národní Strategie pro zatraktivnění investic a podporu obchodu pro léta 2016-2020.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: