Moldavsko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

2.216

2.161

2.399

2.339

1.966,9

Dovoz

5.191

5.212

5.493

5.317

3.986,8

Bilance

-2.975

-3.051

-3.094

-2.978

-2.019,9

Zdoj: Národní statistický úřad MD (v mil. USD)

Vyhlídky moldavského hospodářství zůstávají i pod vlivem trvající krize finančního a bankovního systému nepříliš pozitivní. V propadu pokračuje i zahraniční obchod země a zahraniční remitence.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Po předběžné implementaci AA/DCFTA od 1. 9. 2014 a především v důsledku obchodních omezení ze strany Ruské federace se postupně zvyšuje podíl zemí EU na moldavském zahraničním obchodu.

Evropská unie je největším obchodním partnerem Moldavska. 62% exportu Moldavska směřuje do EU (53,3 % v roce 2014), následuje Rusko (12%) a Bělorusko (6,7%). Pokud jde o EU, obchod s Moldavskem představuje 0,1% jejího celkového obchodu a Moldavsko je 68. obchodním partnerem EU, s celkovým obratem 3,3 miliardy EUR v roce 2015. To představuje snížení o 6% ve srovnání s rokem 2014.

Export EU do Moldavska poklesl v roce 2015 o 11% ve srovnání s rokem 2014 a zároveň rostl export Moldavska do EU a to o 5%. EU vyváží do Moldavska hlavně stroje a zařízení, minerální produkty, dopravní zařízení a chemické produkty zatímco Moldavsko vyváží převážně textil a textilní výrobky, stroje a zařízení, rostlinné produkty a jiné potraviny a nápoje.

Celkově pokračuje propad zahraničního obchodu a klesá spotřeba státu. Celkový moldavský export za rok 2015 se snížil o téměř 16 % ve srovnání s rokem 2014 a dosáhl hodnoty 1.966 mil. USD. Podíl zemí SNS dosáhla jen 25 % (31,4 % v roce 2014). Celkový moldavský dovoz se snížil o 25 % oproti roku 2014 a dosáhl hodnoty 3.986,8 mil. USD. Dovoz z EU se na celkovém dovozu podílel 49 % (48,3 % v roce 2014) a ze zemí SNS 25,5 % (24,4 % v roce 2014). Deficit obchodní bilance dosáhl 2.019,9 mil. USD, což představuje snížení o 32,2 % oproti roku 2014.

Moldavský zahraniční obchod pokračuje v poklesu i v roce 2016. Dle moldavského statistického úřadu byl za leden – únor 2016 zaznamenán pokles vývozu o 18 % v porovnání se stejným obdobím roku 2015 a u dovozu o téměř 14 %. Objem celkového moldavského exportu za období leden – únor 2016 dosáhl hodnoty 255,2 mil. USD a dovozu 494,4 mil. USD. Bilance zůstává negativní ve výši 239,2 mil. USD. Podíl zemí SNS na moldavském vývozu činil 18,93 %, EU 65,76 % (ČR 1,88 %). U moldavského dovozu činil podíl SNS 31,24 % (především energie), EU 43,97 % (ČR 1,45 %).

Hlavními vývozními destinacemi pro moldavskou produkci se staly Rumunsko (22,69 %) z celkového vývozu), které odsunulo Ruskou federaci na druhou pozici (12,23 %), Itálie (10,02 %), Bělorusko (6,69%) a SRN (5,96 %). Na druhé straně hlavními partnery MD v oblasti dovozu byly Rumunsko (13,92 % z celkového dovozu), které na této pozici vystřídalo Ruskou federaci (13,44 %), Ukrajina (9,31 %), Čína (9,19 %) a SRN (8,06 %).

Podíl ČR na celkovém exportu země činil 1,41 % a na importu 1,28 % (1,28 % u vývozu a 1,25 % u dovozu v roce 2014). 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

  1. Komoditní struktura moldavského vývozu a dovozu za rok 2015

Export – 1.966,9 mil. USD = 100 %

Dovoz – 3.986,8 mil. USD = 100 %

85 - elektrické přístroje a zařízení

12,4 %

27 – minerální paliva a oleje

18,0 %

08 – ovoce

9,9 %

85 – elektrické stroje a zařízení

8,2 %

12 – semena olejnin

9,1 %

84 - bojlery

7,6 %

22 – nápoje, alkohol

8,1 %

39 – výrobky z plastů

4,9 %

62 – výrobky textilního průmyslu

7,1 %

30 – farmaceutické výrobky

4,7 %

10 – obilniny

5,8 %

87 – vozidla jiná než kolejová

4,7 %

94 - Nábytek lůžkoviny svítidla stavby montované

5,1 %

73 – výrobky ze železa a oceli

2,3 %

Zdroj: Národní statistický úřad MD

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Moldavsku je v současné době 9 svobodných ekonomických zón: Expo-Business-Chisinau, Ungheni-Business, Balti, Tvardita, Otaci-Business, Valcanes (Vulcanesti) a Taraclia. Statut volné ekonomické zóny  má rovněž Mezinárodní svobodný přístav Giurgiulesti a letiště Marculesti. Největší svobodná ekonomická zóna je v Balti, byla zřízena v roce 2010 na 25 let.

Povolené aktivity: výroba zboží na export; třídění, balení apod. zboží, které má tranzitovat přes území Moldavska a k tomu podpůrné aktivity. Pro podnikání existují především daňová zvýhodnění (6 % místo 12 % daně z příjmu; nulová sazba DPH místo standardní 20 % sazby; v případě investice minimálně 1 mil. USD se poskytují daňové prázdniny na 3 roky a při investici nad 5 mil. USD činí prázdniny 5 let. Investoři ve volných zónách získávají na investice desetiletou záruku pro případ změny zákona.) V žádné z uvedených zón nevyvíjí aktivity český subjekt.

Dále je v Moldavsku 11 průmyslových parků, které většinou neposkytují daňové úlevy jako svobodné ekonomické zóny, ale například odpouštějí platby DPH u dovezeného výrobního zařízení a strojů.

Podrobnosti o aktuálních daňových režimech a investičních zvýhodněních a podrobné informace pro podnikatele jsou k dispozici v agentuře MIEPO www.miepo.md

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Největší příliv zahraničních investic byl zaznamenán v letech 2006 - 2008, tedy po přijetí příslušného zákona v Moldavské republice a před tím, než se projevily důsledky světové finanční a ekonomické krize. Celkové zahraniční investice do Moldavska dosáhly ke konci prosince 2011 cca 3,2 mld. USD. V roce 2012 došlo k výraznému snížení přílivu PZI na 159 mil. USD oproti 274 mil. USD v roce 2011. PZI v roce 2013 potom dosáhly výše 231,3 mil. USD. Přes 52,2 % PZI pocházelo ze zemí EU, 11,4 % připadalo na země SNS a zbývajících 36,4 % na jiné země. V roce 2014 činily PZI 207, 4 mil. USD, v roce 2015 došlo k dalšímu poklesu.

PZI mířily do následujících sektorů ekonomiky:

  • Průmysl: 22,3 %
  • Finanční služby: 25,6 %
  • Velko- a maloobchod: 13,9%
  • Sektor nemovitostí: 14,4 %
  • Plynárenství a zásobování vodou: 7,1 %
  • Doprava, skladování a komunikace: 10 %
  • Stavebnictví: 2,2 %
  • Zdravotnictví a sociální služby: 1,5 %
  • Zemědělství a lesnictví: 1,3 %
  • Ostatní: 1,6 %

Rusko resp. jeho subjekty nebo občané jsou daleko většími vlastníky majetku v Moldavsku, než by se zdálo jen z evidovaných investic. Jedná se mimo jiné o investice do podniků na výrobu vín a dalších produktů (nyní trpí v důsledku zákazu vývozu na ruský trh) nebo o náhradu v rámci vyrovnání dluhů (například GAZPROM, který vlastní 50%  MOLDOVAGAZ). Ruští podnikatelé stojí také za investicemi přicházejícími např. z Kypru. Vlastní rovněž řadu závodů, vyrábějících brandy, víno a vodku. Monopolním výrobcem a vývozcem slunečnicového oleje je Gruzínec.

Bližší informace jsou k dispozici na oficiálním webu Národního statistického úřadu (www.statistica.md), případně agentury MIEPO (www.miepo.md).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Regulační rámec pro investiční klima je dán zákonem „O investování a podnikatelských aktivitách”, který vstoupil v platnost 23. 4. 2004 (Official Journal of RM, nr. 64–66 / 23. 4. 2004). Zákon založil řadu důležitých ustanovení a principů, které dříve v moldavské legislativě chyběly. Jde např. o svobodu investování (investice lze alokovat územně kdekoliv a v kterémkoliv sektoru ekonomiky „v souladu s platnou legislativou” a pokud nenarušují životní prostředí, neodporují veřejnému pořádku a další, v zásadě mezinárodně uznávaná omezení). Moldavská republika se v dvoustranných dohodách o vzájemné ochraně a podpoře investic (má uzavřeno přes 39 dohod) zavazuje garantovat zahraničním investorům úplnou bezpečnost jejich investice, včetně transferu zisku, zajištění proti znárodnění. Mezinárodní smlouva má nadřazenost nad domácí legislativou.

Dalším principem zákona je transparentnost, chápaná jako povinnost státních orgánů vést konzultace s podnikatelským sektorem před jakýmikoliv změnami investiční politiky. Od zahraničních investorů se očekává dodržování závazků, které pro ně vyplývají z mezinárodních smluv i z podnikatelských kodexů (které obvykle nemívají právní závaznost, avšak stávají se mezinárodní normou chování investorů). Pokud by muselo dojít k ukončení investice ze zákonných důvodů, zákon předpokládá kompenzace. Zákon dává přednost smírnému řešení investičních sporů, nicméně počítá s tím, že budou řešeny před moldavskými soudy a ad hoc arbitrážemi (je však třeba mít na zřeteli nadřízenost ustanovení mezinárodní dohody, platí to co je v dohodě a také fakt, že Moldavsko je členem MIGA - Mnohostranné agentury Světové banky pro ochranu investic a že tedy z tohoto hlediska je její investiční prostředí standardní).

Podnikům se zahraniční majetkovou účastí je nabízena řada investičních pobídek. Další zvýhodnění jsou poskytována společnostem, které se rozhodnou působit v některé z volných ekonomických nebo průmyslových zón. Informace o podmínkách pro investování může poskytnout agentura MIEPO (Agentura pro zahraniční investice a podporu exportu MD - www.miepo.md).

Přes veškerou správně postavenou legislativu nicméně nelze vyloučit politicky “iniciované” problémy (administrativní stanovení maximálních cen ze sociálních důvodů, typicky u cen energií, jízdného apod.). Značným problémem zůstává korupce.

V březnu 2016 byla schválena Národní Strategie pro zatraktivnění investic a podporu obchodu pro léta 2016-2020.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: