Zemědělství zůstává jedním z klíčových sektorů národního hospodářství. Přibližně 69 % celkové rozlohy Moldavska tvoří zemědělská půda, zejména úrodné černozemě vhodné jak pro jednoleté, tak pro víceleté plodiny. V roce 2024 sektor zaměstnával přibližně 18 % obyvatel. V roce 2025 dosáhla celková zemědělská produkce v hospodářstvích všech kategorií 113,8 % úrovně roku 2024. Rostlinná výroba vzrostla o 21,3 %, zatímco živočišná výroba poklesla o 3,4 %. Podíl rostlinné výroby na celkové zemědělské produkci v roce 2025 činil 74 %, zatímco v roce 2024 to bylo 64 % 

Pro moldavské zemědělství zůstává prioritou naplňování podmínek vyplývajících z DCFTA a z přístupového procesu k EU. Po ukončení platnosti autonomních obchodních opatření dne 24. července 2025 byla v červenci 2025 dohodnuta revize DCFTA, která vstoupila v platnost 4. října 2025 a nahradila dočasný režim dlouhodobějším rámcem. V jeho rámci byly výrazně navýšeny celní kvóty EU pro moldavská jablka z 40 000 na 50 000 tun, švestky z 15 000 na 61 000 tun, stolní hrozny a třešně z 20 000 na 40 000 tun. Hroznová šťáva a česnek přešly do plně bezcelního režimu a rajčata do bezcelního zacházení v rámci systému vstupních cen. Tyto koncese jsou podmíněny postupným slaďováním Moldavska s výrobními standardy EU, zejména v oblasti legislativy k pesticidům do roku 2027 a systému úředních kontrol do roku 2028.  

Moldavsko zároveň dokončilo bilaterální screening s EU u některých z nejnáročnějších kapitol acquis communautaire, konkrétně kapitoly 11 – Zemědělství a rozvoj venkova, kapitoly 12 – Bezpečnost potravin, veterinární a fytosanitární politika a kapitoly 13 – Rybolov a akvakultura. Tento krok je významný pro sladění národní zemědělské a venkovské strategie s acquis EU a pro přípravu na otevření příslušných vyjednávacích kapitol. Moldavská vláda již přijala několik souvisejících opatření, mimo jiné moderní hygienické požadavky pro výrobu, zpracování a uvádění produktů živočišného původu na trh, změny pravidel označování ve vinařském sektoru, instrukci ke konsolidaci zemědělské půdy a pravidla pro zdraví a certifikaci vodních živočichů a produktů akvakultury. Od 1. ledna 2026 vstoupil v platnost nový zákon o financování, řízení a monitorování zemědělské politiky, který vytváří nový rámec pro využívání Národního fondu pro rozvoj zemědělství a venkova. 

Evropská unie zůstává největším obchodním partnerem Moldavska. V roce 2025 směřovalo do zemí EU 67,5 % celkového vývozu zboží, zatímco obchod se zeměmi SNS představoval pouze 5,9 %. Export zboží do EU dosáhl v roce 2025 hodnoty 2,55 mld. USD, což bylo o 6,8 % více než v roce 2024. Hlavními exportními destinacemi v EU byly Rumunsko, Itálie, Česká republika, Německo, Bulharsko, Polsko, Řecko a Nizozemsko. V roce 2024 směřovalo do EU přibližně 65 % moldavského agropotravinářského exportu, oproti 45 % v roce 2021, přičemž poklesl význam trhů SNS a pokračovala diverzifikace směrem k dalším mezinárodním trhům. 

Prioritou zůstává diverzifikace produkce, zvyšování konkurenceschopnosti, exportu a produkce s vyšší přidanou hodnotou. Žádané jsou zejména investice do zpracovatelského průmyslu, posklizňové infrastruktury, modernizace skladování, třídění, balení, sušení, mražení, konzervace a přepravy čerstvých produktů na delší vzdálenosti. Důležitý potenciál mají rovněž projekty zavádění obnovitelných zdrojů energie, inovativních a informačních technologií, ochrany a zlepšování kvality půdy, zavlažování a klimaticky odolných zemědělských postupů. Významným signálem je i to, že Moldavsko na začátku roku 2026 vstoupilo do Agroecology Coalition, mezinárodní platformy podporující přechod k odolnějším a udržitelnějším agropotravinářským systémům. 

Hlavními subsektory zůstávají ovoce a zelenina, jejich zpracování, ekologické zemědělství, produkce vlašských ořechů, bobulovin, olejnin, víno, živočišná výroba a bioenergie. V rostlinné výrobě se v roce 2025 oproti roku 2024 výrazně zlepšily výnosy u většiny hlavních plodin. Výnosy obilovin a luštěnin vzrostly o 35,7 %, pšenice o 25,9 %, ječmene o 27,2 %, kukuřice na zrno o 43,2 %, luštěnin o 60,6 %, slunečnice o 38,5 %, cukrové řepy o 97,7 %, řepky o 33,2 %, polní zeleniny o 8,7 %, ovoce, ořechů a bobulovin o 3,8 % a hroznů o 17,5 %. 

V exportní struktuře roku 2025 měly významný podíl olejnatá semena a olejnaté plody, které tvořily 15,5 % celkového vývozu, zelenina a ovoce s podílem 11,4 %, obiloviny a výrobky z obilovin s podílem 8,0 % a rostlinné tuky a oleje s podílem 3,1 %. Export olejnatých semen a plodů se oproti předchozímu roku zvýšil 1,6krát, zatímco export obilovin a obilných výrobků poklesl o 6,5 %. Největší nárůsty exportu do EU byly zaznamenány u třešní, jejichž vývoz vzrostl více než pětadvacetinásobně, dále u švestek a hroznů, jejichž vývoz se zdvojnásobil. Vývoz medu vzrostl z 1 585 tun v roce 2023 na 3 604 tun a poprvé byly do EU exportovány také vejce a drůbeží maso. 

Vinařství zůstává jedním z klíčových a mezinárodně viditelných odvětví moldavského hospodářství. Více než polovina moldavského exportu vína směřuje na evropské trhy, přičemž nejsilnějším trhem zůstává Rumunsko. V prvních sedmi měsících roku 2025 dosáhl vývoz vína do Rumunska hodnoty 22,2 mil. USD, což představovalo meziroční nárůst o 26 %. Moldavské vinařství zároveň posiluje přítomnost na nových trzích, zejména v Africe. Podíl Afriky na exportu vína vzrostl během pěti let přibližně z 1 % na 4 % a Nigérie se stala prioritním trhem; v prvních sedmi měsících roku 2025 do ní směřovalo téměř 0,9 mil. litrů vína. Vinařský sektor přispívá přibližně 1,5 % k HDP země a zůstává důležitým pilířem exportu i venkovské ekonomiky. 

Příležitosti pro české firmy se nadále soustředí do zakládání a modernizace sadů, vinic a skleníků, rozvoje vinařství a jeho propojení s cestovním ruchem, průmyslové rostlinné výroby, zavlažování, posklizňové infrastruktury, balicích a zpracovatelských technologií, zemědělských strojů a obchodu se sadebním materiálem. Významné investiční příležitosti nabízí také zpracování ovoce a zeleniny, sušení, hluboké mražení, konzervace, výroba přísad a modernizace logistických řetězců pro export čerstvé produkce. Podpora vnějších partnerů zároveň potvrzuje rostoucí význam zavlažování: zmiňována je podpora Světové banky ve výši 25 mil. USD pro zavlažování v oblastech Ștefan Vodă, Briceni a Cahul na ploše 8 800 ha a další plánované zavlažování 10 000 ha s podporou Francouzské rozvojové agentury a EBRD.

V živočišné výrobě zůstávají příležitosti v modernizaci mléčných farem a závodů na zpracování mléka, v chovu hospodářských zvířat, rozvoji veterinárních služeb, modernizaci masného průmyslu a budování moderních jatek a porážek s vyšší přidanou hodnotou produkce. V roce 2025 dosáhla produkce mléka 282,5 tis. tun, což představovalo nárůst o 5,7 % oproti roku 2024, a produkce vajec vzrostla o 1,4 % na 636,4 mil. kusů. Produkce hospodářských zvířat v živé váze však dosáhla 169,6 tis. tun, tedy 94,6 % úrovně roku 2024. K 1. lednu 2026 byl v zemědělských podnicích zaznamenán růst stavů hospodářských zvířat s výjimkou prasat, jejichž počet se snížil o 29,8 %, zatímco v domácnostech klesly stavy všech druhů hospodářských zvířat.

Nové možnosti se otevírají zejména v drůbežářství. V první polovině roku 2025 dosáhl export konzumních vajec na trh EU 262 mil. kusů a rostly i dodávky na mimoevropské trhy. Na základě rozhodnutí Evropské komise ze dne 6. února 2026 může Moldavsko vyvážet čerstvé drůbeží maso a drůbeží produkty do EU z celého území země, nikoliv pouze z vybraných regionů nepostižených ptačí chřipkou. V roce 2025 bylo vyvezeno 1 123 tun drůbežího masa. Tento vývoj potvrzuje posun Moldavska v oblasti standardů veřejného zdraví a zdraví zvířat a vytváří prostor pro další modernizaci živočišné výroby a zpracovatelských kapacit. 

Rozvíjí se rovněž sektor olejnin, zejména slunečnice, sóji a řepky, s potenciálem pro rozšíření lisoven a dalších zpracovatelských kapacit. V cukrovarnictví zůstávají příležitosti v oblasti produkce a obchodu s osivy cukrové řepy a diverzifikace trhu, přičemž výnosy cukrové řepy se v roce 2025 téměř zdvojnásobily oproti roku 2024. V sektoru ekologického zemědělství roste zájem o certifikované bio produkty pro západní trhy, kde je klíčové rozšíření produkce, certifikace, infrastruktury pro kontrolu kvality a exportní logistiky. Ekologické zemědělství je zahrnuto jako samostatná prioritní oblast do Národní strategie pro zemědělství a rozvoj venkova 2023–2030 a poptávka po bioproduktech vytváří příležitosti zejména v oblasti vstupů, protože většina osiv, sadby, hnojiv, insekticidů, nematocidů, fungicidů a dalších vstupů je do Moldavska dovážena. 

Invest Moldova mezi hlavní příležitosti zemědělského sektoru Moldavska řadí: 

• Státní pobídky, včetně dotačního fondu.
• Strategické geografické umístění pro přístup do EU a SNS.
• Optimální agronomické podmínky, úrodná půda a příznivé klima pro intenzivní zemědělství.
• Prokázaná účinnost v zemědělsko-průmyslovém sektoru.
• Renomé moldavských značek napříč trhy SNS.
• Závazek k ekologické udržitelnosti.
• Rychlá výroba díky blízkosti primárních surovin.
• Vysoce kvalifikovaná, konkurenceschopná pracovní síla.
• Příležitosti pro mezinárodní joint ventures.
• 8% DPH v zemědělství: Snížená sazba, která platí pro určité zemědělské produkty nebo služby
• Atraktivní daňové prostředí: 12% DPPO je jednou z nejnižších sazeb v Evropě, díky čemuž je Moldavsko pro zahraniční investory fiskálně atraktivní ve srovnání se zeměmi se sazbami kolem 20–30 %

V roce 2026 se energetická transformace Moldavska odehrává v mimořádně náročném regionálním kontextu. Na konci března 2026 došlo k vážnému incidentu, kdy byla mimo provoz vyřazena interkonekční linka Isaccea–Vulcănești a následně byly ukrajinské energetické instalace zasaženy útoky dronů. Moldavsko v reakci vyhlásilo šedesátidenní stav nouze v energetickém sektoru, který umožnil rychlá opatření k zajištění dodávek. Kontinuita zásobování byla zajištěna díky úzké regionální spolupráci s Rumunskem, Ukrajinou, Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Tato krize potvrdila strategický význam energetické odolnosti, diverzifikace zdrojů, modernizace přenosové infrastruktury a integrace Moldavska do evropského energetického systému. 

Z hlediska evropské integrace dosáhlo Moldavsko významného pokroku v rámci kapitoly 15 – Energetika. Dokončena byla transpozice tzv. Electricity Integration Package a dne 24. února 2026 předložilo Ministerstvo energetiky kompletní sadu dokumentů Sekretariátu Energetického společenství, čímž byl zahájen proces ověřování pro integraci trhu s elektřinou. Moldavsko je v oblasti energetiky hodnoceno mezi střední a dobrou úrovní připravenosti. K uzavření kapitoly však bude nutné prokázat nejen legislativní soulad, ale také plnou implementaci pravidel EU v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů, infrastruktury, bezpečnosti dodávek a fungování vnitřního energetického trhu. Mezi klíčové priority roku 2026 patří posílení monitorování a implementace Národního energeticko-klimatického plánu, dekarbonizace, energetická účinnost, diverzifikace dodávek, snížení vnější závislosti a posilování institucionálních kapacit. 

Moldavsko pokračuje v liberalizaci a reformě trhu s elektřinou. V roce 2025 byl přijat nový zákon o elektřině, který konsoliduje směrnice EU a sekundární legislativu a uzavírá legislativní část reformy elektroenergetiky. V prosinci 2025 byly spuštěny denní a vnitrodenní trhy s elektřinou provozované OPCOM a od prosince 2025 funguje také vyrovnávací trh. Veřejná společnost Moldelectrica zahájila již v září 2025 tendr na nákup vyrovnávacích služeb, do něhož se přihlásilo osm uchazečů; nabídky jsou ve fázi hodnocení. ANRE zároveň stanovila termíny přechodu na volný trh: velcí a střední odběratelé mají přejít na volný trh od 1. ledna 2027 a velcí výrobci tepla, včetně Termoelectrica a CET-Nord, od 1. května 2027. 

Přes výrazný reformní pokrok zůstává elektroenergetický systém Moldavska zranitelný. Od roku 2025 je 50–70 % spotřeby elektřiny na pravém břehu Dněstru pokrýváno dovozem z Rumunska, zatímco 30–50 % pochází z domácí výroby, především z tepláren a obnovitelných zdrojů. Moldavsko je však nadále výrazně závislé na jediné hlavní interkonekční lince Isaccea–Vulcănești, jejíž čistá přenosová kapacita činí přibližně 365 MW, zatímco špičková poptávka může dosahovat až 600 MW. Tato disproporce vytváří riziko nedostatku kapacity a závislosti na mimořádné pomoci. Zranitelnost systému se projevila například při výpadku dne 31. ledna 2026, kdy po poškození linky Vulcănești–MGRES došlo k poklesu frekvence a přerušení dodávek pro přibližně 70 % odběratelů. Dodávky byly obnoveny během pěti hodin díky koordinaci s Ukrenergo a Transelectrica. Další vážný incident nastal 23.–24. března 2026 po útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. 

Strategickým pilířem energetické bezpečnosti je proto rozvoj nových přeshraničních vedení a modernizace přenosové infrastruktury. Vedle vedení Vulcănești–Chișinău patří mezi klíčové projekty vedení Strășeni–Gutinaș podporované vládou USA a interkonektor 400 kV Bălți–Suceava, kde probíhá zadávání zakázek na projektování, výstavbu a rozvodny a uzavření kontraktů se očekává do konce roku 2026. Dalším významným projektem je 330 kV vedení Bălți–Dnestrovsk, které je součástí Growth Planu a mohlo by přidat přibližně 500 MW přeshraniční kapacity, a zároveň podpořit integraci obnovitelných zdrojů. Moldavsko zároveň jedná o nové lince Giurgiulești–Galați 110 kV a pokračuje v posilování spolupráce s Rumunskem a Ukrajinou. 

V oblasti obnovitelných zdrojů energie došlo k výraznému růstu. Ke konci roku 2025 dosáhla celková instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů 980,98 MW, což odpovídá přibližně 24 % celkové instalované elektrické kapacity země. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny rychle roste: z 6 % v únoru 2025 se zvýšil na 13 % v únoru 2026. Vláda nadále usiluje o zvyšování podílu OZE, posílení podpůrných mechanismů a rozvoj trhu, který umožní větší zapojení soukromých investorů. Významnou součástí tohoto procesu jsou aukce na obnovitelné zdroje a připravované mechanismy pro lepší integraci OZE do sítě. 

Dne 19. prosince 2025 Moldavsko spustilo nové aukce na obnovitelné zdroje, konkrétně na 170 MW větrných parků. Nabídky musely zahrnovat alespoň 22 MW agregovaného bateriového úložiště na jednu nabídku a minimální jednotkový výkon 4 MW. Podávání nabídek probíhalo od 19. února do 31. března 2026 a dne 2. dubna 2026 se uskutečnilo hodnoticí jednání uchazečů. Ministerstvo energetiky zároveň zdůrazňuje potřebu zavádět další tržní mechanismy, včetně kontraktů typu Contracts for Difference, a posilovat likviditu domácího trhu s elektřinou. Pro investory je důležité, že Moldavsko se snaží udržet transparentní a konkurenční rámec i přes malý trh a komplikovaný regionální bezpečnostní kontext. 

Samostatnou prioritou je rozvoj bateriových úložišť. V době jednání Sectoral Council bylo v Moldavsku v provozu 30 MWh bateriových úložišť a v dubnu 2026 mělo být instalováno a zprovozněno dalších 120 MWh. Cílová potřeba země je odhadována na 600 MWh. Bateriová úložiště jsou klíčová pro integraci rostoucího podílu obnovitelných zdrojů, stabilizaci sítě, poskytování podpůrných služeb a snižování závislosti na dovozech elektřiny. Pro české firmy se tím otevírají příležitosti v dodávkách bateriových systémů, výkonové elektroniky, systémů řízení, softwaru, predikce výroby, agregace flexibility a související technické asistence. 

Právě oblast bateriových úložišť a jejich integrace do energetické soustavy představuje jednu z nejsilnějších vazeb mezi moldavskými potřebami a českou průmyslovou nabídkou. Česká republika má rozvíjející se bateriový ekosystém, který zahrnuje více než 100 firem a 22 výzkumných institucí aktivních v bateriovém hodnotovém řetězci. Český sektor pokrývá oblasti od materiálového výzkumu, vývoje a výroby baterií přes bateriové moduly, BMS, e-mobilitu a BESS až po bezpečnost, skladování, second-life využití a recyklaci baterií. Vedle samotných bateriových systémů tak mohou české firmy nabídnout řešení s vyšší přidanou hodnotou, například Battery Management Systems, výkonovou elektroniku, řízení flexibility, integraci OZE s úložišti, průmyslové mikrogridy, monitoring stavu baterií, prediktivní diagnostiku, testování, bezpečnostní standardy a servisní modely. To přímo navazuje na moldavskou potřebu rozšířit BESS, stabilizovat síť, zvládat rostoucí podíl OZE a rozvíjet smart grid infrastrukturu.

Významné změny probíhají také v plynárenství. Moldavsko dokončilo 44 ze 48 opatření Akčního plánu pro topnou sezónu 2025–2026, včetně mechanismu dodávek pro podněsterský region. Moldovagaz byl určen dodavatelem pro tento region do dubna 2026 a měl povinnost udržovat zásoby ve výši 15 % vitální spotřeby. Moldavsko má přibližně 145 mil. m³ komerčních zásob plynu, což odpovídá zhruba 15 % spotřeby, a dalších přibližně 50 mil. m³ bezpečnostních zásob, které pokrývají přibližně deset dní spotřeby. Po odebrání licence společnosti Moldovagaz se dodavatelem poslední instance stal Energocom, který zajišťuje dodávky pro více než 800 000 odběratelů. Od dubna 2026 musí velcí odběratelé nakupovat plyn na volném trhu. Společnost Vestmoldtransgaz zároveň připravuje čtyři klíčové infrastrukturní projekty s plánovaným dokončením do roku 2032. 

Nově se jako velmi významná oblast ukazuje bezpečnost dodávek ropných produktů. Moldavsko je plně závislé na jejich dovozu a podle směrnice EU 2009/119 musí vytvořit nouzové zásoby ve výši přibližně 275 000 tun, tedy přibližně dvanáctinásobek současné úrovně. Země plánuje hybridní model 50:50 mezi centrálním subjektem pro držení zásob a soukromými dovozci. Velkou výzvou je však technický stav infrastruktury: 99 % existujících skladovacích kapacit benzinu nesplňuje standardy EU. To vytváří prostor pro technické audity, modernizaci skladovacích zařízení, monitorovací systémy, posouzení kapacit a případná přeshraniční řešení skladování. 

Energetická účinnost zůstává jednou z největších investičních oblastí. V roce 2026 Moldavsko připravuje devět politických opatření v oblasti ekodesignu, energetického štítkování, inspekcí systémů HVAC a udržitelného financování; tato opatření jsou v konzultacích a jejich dokončení se očekává do konce roku. Národní centrum pro udržitelnou energii CNED zároveň realizuje několik programů pro domácnosti, bytové domy, veřejný sektor a zranitelné skupiny. U bytových domů bylo dokončeno 72 energetických auditů pro sdružení vlastníků, projektová dokumentace byla dokončena nebo se připravuje pro prvních 17 sdružení a schválené projekty mají hodnotu přibližně 69 mil. MDL. Pro rok 2026 byl alokován rozpočet přes 200 mil. MDL s cílem podepsat smlouvy pro 44 sdružení vlastníků a spustit fond úvěrových záruk a kompenzací. 

Program CASA VERDE, realizovaný CNED, spustil v březnu 2026 druhou výzvu s rozpočtem 200 mil. MDL. Program poskytuje padesátiprocentní granty pro 1 000 domácností, přičemž 30 % prostředků je určeno pro Kišiněv a 70 % pro regiony. Výzva byla uzavřena po naplnění kapacity. V případě extrémně zranitelných domácností bylo provedeno více než 350 návštěv, dokončeno 192 energetických auditů a podepsáno 148 finančních smluv; u 41 domácností byly již energeticky úsporné práce dokončeny. Program EcoVoucher vydal v letech 2024–2026 celkem 60 820 voucherů, z nichž bylo 32 784 využito, což odpovídá míře uplatnění 54 %. Každý voucher má hodnotu 6 000 MDL, pokrývá až 70 % ceny spotřebiče a vztahuje se na zařízení s označením CE a nulovou sazbou DPH. Pro dosažení cíle úspor 23,7 GWh ročně je však potřeba dodatečná finanční podpora ve výši 34 mil. EUR. 

Mezi hlavní investiční projekty energetické účinnosti patří MEEP, INSPIREE a STEEM. Projekt MEEP, financovaný EU, EIB a EBRD, cílí na energetickou renovaci 10 nemocnic a 25 bytových domů o celkové ploše 245 000 m² do roku 2027; audity a zadávací řízení již probíhají. Projekt INSPIREE ve výši 73 mil. EUR, podporovaný AFD a KfW, se zaměřuje na 30 veřejných budov, konkrétně 16 univerzit a 14 nemocnic, s horizontem do roku 2030. Projekt STEEM ve výši 54,5 mil. USD, financovaný Světovou bankou, podporuje renovaci 46 škol, modernizaci 300–350 tepelných uzlů a vytvoření národního informačního systému pro energetickou účinnost; příslušná smlouva byla podepsána 11. března 2026. Významnou oblastí investic je také teplárenství a kogenerace. Projekt DHEIP-2 ve výši 92 mil. EUR modernizuje systém centrálního zásobování teplem v Kišiněvě a podporuje společnost Termoelectrica. Bylo instalováno 147 tepelných uzlů, uveden do provozu blok 2 a plánuje se instalace nových motorů o výkonu 55 MW. Projekt Bălți Phase II ve výši 17 mil. EUR modernizuje vytápění pro 296 budov a 22 281 bytů. Největším připravovaným projektem je optimalizace zásobování teplem v Kišiněvě v hodnotě 326 mil. EUR na období 2025–2031, která zahrnuje instalaci 2 510 tepelných bodů, snížení nákladů a ztrát až o 30 % a snížení emisí CO₂ přibližně o 816 000 tun. Zvažována je také výstavba nové vysoce účinné kogenerační elektrárny o výkonu 250 MW elektrických a 180 MW tepelných, která by snížila závislost na dovozu a zvýšila účinnost výroby přibližně na 55 %. 

Digitalizace, inovace a kybernetická bezpečnost se stávají novým průřezovým pilířem energetické transformace. Pilotní program chytrého měření, realizovaný UNDP a financovaný Itálií, má do roku 2027 instalovat 100 000 chytrých měřidel, což odpovídá přibližně 7 % spotřebitelů. V roce 2026 se zaměřuje na zavedení univerzálního Head-End System a Meter Data Management System, přičemž zadávací řízení bylo spuštěno v prosinci 2025. V lednu 2026 byly v rámci Energy Sandbox vybrány tři projekty: virtuální elektrárna umožňující dynamické hodinové ceny, digitální nástroj pro malé výrobce OZE ke správě bilančních povinností a systém monitorování nízkonapěťových sítí v reálném čase. V říjnu 2025 byl schválen Program digitální transformace, jehož cílem je do roku 2030 vybudovat interoperabilní digitální infrastrukturu, posílit kybernetickou bezpečnost a podpořit dekarbonizaci. 

V oblasti kybernetické bezpečnosti energetického sektoru proběhl v březnu 2026 workshop k ochraně kritické energetické infrastruktury organizovaný ve spolupráci s německou agenturou DENA. Na červen až červenec 2026 je plánován vzdělávací program pro moldavské energetické operátory ve spolupráci s Natural Resources Canada. Rostoucí digitalizace trhu, chytré měření, dálkové řízení sítí, integrace decentralizovaných zdrojů a větší využívání dat vytvářejí nové příležitosti pro firmy nabízející řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, datové infrastruktury, monitoringu, predikce, řízení spotřeby a systémové integrace. 

Vedle velkých investičních projektů zůstává důležitá i řada prioritních potřeb Ministerstva energetiky, které byly identifikovány již na začátku roku 2025 a zůstávají relevantní pro další období. Patří mezi ně zejména financování výstavby plynové turbínové elektrárny o výkonu 125 MW s podporou Norska a rozpočtem 69,4 mil. EUR, studie pro zavedení jednotných teplárenských zón v Kišiněvě a Bălți, podpora digitalizace a kybernetické bezpečnosti ministerstva, analýzy proveditelnosti individuálního měření a případného odpojení od centrálního tepelného systému, inventarizace vlastnictví plynárenských sítí, příprava plánu integrace teplárenství, financování vyvlastnění pro infrastrukturní projekty Vestmoldtransgaz a modernizace stavebního sektoru směrem k energeticky úsporným budovám. Součástí potřeb je rovněž nákup LIDAR zařízení pro aukce, příprava Národního územního rozvojového plánu zahrnujícího místní energetickou infrastrukturu, vytvoření systému pro sledování udržitelnosti biopaliv, přístup k analytickým energetickým a plynárenským platformám, studie přechodu z objemových na energetické jednotky v obchodování se zemním plynem a posouzení technického stavu plynárenské infrastruktury a státních skladovacích kapacit pro ropné produkty.

V oblasti vody a sanitace zůstávají hlavními partnery Moldavska Evropská unie, EBRD, EIB, Světová banka, ADA, KfW, GIZ, UNDP a další donoři. EU podle sektorového factsheetu podporuje probíhající iniciativy v oblasti WSS částkou přibližně 60 mil. EUR a tato podpora pomohla mobilizovat dalších 74 mil. EUR ve formě půjček a grantů od EBRD, EIB a členských států. Celkový objem probíhajících investic v sektoru tak dosahuje přibližně 134 mil. EUR. EU spolu s partnery přispěla ke zlepšení služeb vody a sanitace téměř pro jeden milion obyvatel a dalších přibližně 250 tisíc obyvatel by mělo z probíhajících programů profitovat v následujících letech. 

V roce 2025 a na začátku roku 2026 pokračovala realizace řady významných projektů, které vytvářejí konkrétní poptávku po technologiích a službách. Patří mezi ně Chisinau Water Development Programme podporovaný EBRD, EIB a EU, projekty KfW v regionech Strășeni, Călărași a Cahul, programy EU4Moldova a zejména Moldova Water Security and Sanitation Project financovaný Světovou bankou a ADA v celkovém objemu 52,8 mil. USD. Ten se zaměřuje na zlepšení přístupu k bezpečně řízeným vodárenským a sanitačním službám ve vybraných venkovských oblastech a malých městech, posílení institucionálních kapacit a podporu WASH infrastruktury ve školách a zdravotnických zařízeních. 

Česká republika je v sektoru již aktivní prostřednictvím České rozvojové agentury. V Briceni navazuje na dokončenou studii proveditelnosti z prosince 2025 projekt rozšíření čistírny odpadních vod a připojení tří městských částí. V letech 2026–2027 má být připravena projektová dokumentace pro rozšíření stávající ČOV, která umožní připojení alespoň 25 % dodatečné kapacity města; rozpočet projektu činí 0,173 mil. EUR formou grantu. Druhým českým projektem je technicko-ekonomická studie snížení energetické náročnosti vodárenského a kanalizačního hospodářství ve městě Hîncești, realizovaná v letech 2025–2026 s grantovým rozpočtem 0,045 mil. EUR. Oba projekty dobře odpovídají širší poptávce po modernizaci ČOV, snižování provozních nákladů a přípravě investičně realizovatelných projektů. 

Klíčovým systémovým dokumentem pro další období bude národní sektorový rozvojový plán, resp. Master Plan, který připravuje Světová banka ve spolupráci s ADA. Má zmapovat národní investiční potřeby, existující infrastrukturu a majetek a stát se hlavním koordinačním rámcem pro budoucí investice. Návrh studie proveditelnosti se očekává v létě 2026 a celý Master Plan by měl být dokončen do konce roku 2026. Pro české firmy je důležité sledovat tento proces, protože po roce 2027 pravděpodobně určí nové investiční priority a projekty vhodné pro financování z EU, IFI a dalších donorů. 

Významnou příležitostí je také regionalizace vodohospodářských služeb. Moldavsko usiluje o slučování malých a roztříštěných provozovatelů do větších regionálních operátorů, což má snížit provozní náklady, zlepšit profesionalizaci služeb a umožnit efektivnější správu infrastruktury. Pro české firmy to může znamenat poptávku po řešeních pro regionální správu sítí, měření, monitoring, dálkové řízení, snižování ztrát vody, energetickou optimalizaci čerpání a čištění, zákaznické systémy, GIS, SCADA, provozní software a podporu při nastavování smluvních a servisních modelů.

Vztah sektoru ke Growth Planu je zatím využít jen částečně. Nové samostatné WSS projekty nejsou aktuálně přímo zařazeny do pipeline Growth Planu, nicméně stále mohou být připraveny a předloženy k financování prostřednictvím Growth Planu a Neighbourhood Investment Platform, pokud budou připraveny bez dalších zpoždění. Moldavská vláda zároveň využívá předfinancování z Growth Plan Facility k dofinancování programů typu European Village / Satul European a Regional Development Fund, které zahrnují také lokální projekty v oblasti vody a sanitace, například místní vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod a WASH zařízení ve školách.

Právě program European Village / Satul European je prakticky důležitý pro menší a středně velké tendry na úrovni obcí a regionů. Pro české firmy mohou být relevantní dodávky čerpacích stanic, úpraven vody, menších ČOV, technologií pro kanalizaci, měřicích systémů, monitoringů, potrubních prvků, armatur, systémů pro řízení provozu, energeticky úsporných technologií a WASH řešení pro školy či veřejné budovy. Podklad k obchodním příležitostem zároveň uvádí, že KfW indikuje nedostatečný zájem firem o některé vypisované zakázky v sektoru, což může otevírat prostor pro kvalitní zahraniční dodavatele. 

Vedle vody a sanitace se v rámci širšího sektoru „Voda a životní prostředí“ otevírají významné příležitosti také v odpadovém hospodářství. Moldavsko postupně přechází od roztříštěného systému založeného převážně na svozu a ukládání odpadu na nevyhovující skládky k regionálnímu modelu integrovaného nakládání s odpady. Národní strategie odpadového hospodářství 2013–2027 předpokládá regionalizaci služeb do zón odpadového hospodářství, tzv. Waste Management Zones, s regionálními centry, překládacími stanicemi, třídícími linkami, kompostárnami, sanitárními skládkami a postupným uzavíráním nevyhovujících skládek. Samostatnou připravovanou příležitostí je projekt Moldova Hazardous Waste Management Project, prezentovaný Ministerstvem životního prostředí v rámci investiční pipeline Growth Planu v červenci 2025. Projekt má vytvořit integrovaný systém pro sběr, přepravu a bezpečné zneškodňování nebezpečných odpadů. V roce 2025 se nacházel v přípravné fázi, přičemž měla být zahájena scoping study jako základ pro budoucí studii proveditelnosti. EBRD potvrdila zájem projekt podpořit prostřednictvím kombinace suverénní půjčky a investičního grantu EU. Pro české firmy může jít o perspektivní oblast v návaznosti na technologie pro sběr, skladování, přepravu, monitoring, zpracování a bezpečné odstranění nebezpečných odpadů. 

Významnou investiční oblastí je Kišiněv. Projekt Chisinau Solid Waste, vedený EBRD a spolufinancovaný EIB a E5P, řeší uzavření skládky Ciocana, pořízení překládací stanice a třídící linky, posílení svozové techniky a další opatření ke zlepšení nakládání s odpadem v hlavním městě. Vzhledem k tomu, že skládka Țînțăreni přijímá kolem 1 000 tun odpadu denně a původně navržená řešení již neodpovídala zvýšenému objemu odpadu ani požadavkům evropských směrnic, došlo v roce 2024 k přesměrování části prostředků na komponentu Ciocana. Fyzické dokončení projektu je podle posledního harmonogramu očekáváno v květnu 2027. 

Pro český byznys jsou v odpadovém hospodářství nejperspektivnější dodávky technologií a zařízení pro třídící linky, kompostárny, překládací stanice, sanitární skládky, uzavírání a rekultivaci starých skládek, nakládání s průsakovými vodami a skládkovým plynem, svozovou a manipulační techniku, kontejnery, vážicí systémy, monitoring skládek, GPS a RFID sledování svozu, optimalizaci svozových tras a software pro řízení služeb. Potenciál mají i technologie pro separovaný sběr, materiálové využití recyklovatelných složek, zpracování bioodpadu a postupný přechod od skládkování k oběhovému hospodářství. 

Největší objem investic směřuje do silniční infrastruktury. Program ROADS IV zahrnuje rekonstrukci úseků R33 Hîncești–Lăpușna, R14 Codru Nou–Soroca–Unguri a části tahu M5 Bălți–Criva. Navazující ROADS V se zaměřuje na hlavní spojení M1 z Kišiněva k rumunské hranici v Leușeni v hodnotě přibližně 147 mil. EUR. Strategickým projektem je také TEN-T Road Network Rehabilitation v hodnotě přibližně 1,2 mld. EUR. Dalšími připravovanými projekty jsou silnice M3 Chișinău–Comrat–rumunská hranice v délce 93 km s odhadovanou hodnotou 114 mil. EUR a koridor R7 od ukrajinské hranice přes Yampoli, Sorocu, Drochii a Costești k rumunské hranici v délce 98 km s odhadovanou hodnotou 175 mil. EUR. Oba projekty jsou ve fázi přípravy studií proveditelnosti. 

Pro české firmy v silniční infrastruktuře vznikají příležitosti v projektování, stavebních a rekonstrukčních pracích, mostech, odvodnění komunikací, dopravním značení, bezpečnostních prvcích, geotechnice, technickém dozoru, environmentálních opatřeních, recyklaci stavebních materiálů a technologiích pro snižování hluku a emisí. Vzhledem k financování přes EU, EIB, EBRD a další IFI bude důležitá schopnost pracovat podle evropských technických, environmentálních a sociálních standardů. 

V železniční dopravě je prioritou modernizace tratí propojujících Moldavsko s Rumunskem, Ukrajinou a přístavní infrastrukturou. Klíčovým směrem zůstává koridor Ungheni–Chișinău, který má být modernizován a přizpůsoben evropskému rozchodu kolejí 1435 mm. Dále probíhá rekonstrukce jižní železniční trati Basarabeasca–Giurgiulești v objemu přibližně 243 mil. EUR, která je strategická pro napojení na přístav Giurgiulești a dunajskou logistiku. Rozpracovává se také studie modernizace trati Bălți–Mărculești v hodnotě přibližně 34 mil. EUR a schválen byl projekt železničního spojení k letišti v Kišiněvě v hodnotě přibližně 8 mil. EUR. 

V letecké infrastruktuře se českým firmám otevírají možnosti v projektování a výstavbě terminálů, logistických center, skladů, manipulačních ploch, letištního osvětlení, bezpečnostních a odbavovacích systémů, palivového hospodářství, navigačních a komunikačních technologií a vybavení pro cargo provoz.

Další rostoucí oblastí je chytrá mobilita a městská doprava. Kišiněv přijal strategii smart mobility a Moldavsko připravuje právní rámec k transpozici Národní strategie inteligentních dopravních systémů. Cílem je digitalizace mobility, lepší řízení dopravy, integrace celních a logistických platforem do e-government systémů, rozvoj 5G-ready dopravních koridorů a monitoring dodavatelských řetězců v reálném čase.

Pro české firmy je oblast ITS perspektivní zejména v dodávkách softwaru pro řízení dopravy, dopravních kamer, proměnného značení, systémů prioritizace veřejné dopravy, parkovacích systémů, e-ticketingu, řízení křižovatek, kybernetické bezpečnosti dopravní infrastruktury a digitalizace logistiky.

Farmaceutický sektor nabízí prostor zejména pro výrobce léčiv, generik, zdravotnických prostředků, obalových materiálů, laboratorních technologií a firmy hledající distribuční nebo výrobní partnerství. Farmaceutický trh dosáhl v roce 2023 obratu přibližně 320 mil. USD a meziročně vzrostl o 14,5 %. Domácí výroba však pokrývá pouze 9,6 % trhu, takže přes 90 % léčiv je dováženo. Moldavsko zároveň nabízí pobídky pro investory, včetně 0% daně z nerozděleného zisku, 7% jednotné daně pro R&D služby v rámci MITP a možnosti cash-back podpory až do výše 50 % investice u způsobilých farmaceutických projektů nad 500 000 EUR. Perspektivní jsou i partnerství s místními výrobci, kteří exportují pevné, tekuté, polotuhé i injekční formy léčiv na trhy SNS, EU, Asie, Blízkého východu a Afriky.

Nemocniční infrastruktura a vybavení představují jednu z nejkonkrétnějších oblastí poptávky. Moldavsko připravuje a realizuje modernizaci nemocnic, rekonstrukce oddělení, technických sítí, urgentních provozů a specializovaných pracovišť. Nejvýznamnějším projektem v rámci Growth Planu je nová regionální nemocnice v Bălți, uváděná jako jeden z prvních plně schválených projektů investiční pipeline. Má sloužit přibližně 900 000 obyvatel severního Moldavska, zahrnovat 340 nemocničních lůžek, 78 lůžek v ambulantních službách, onkologické centrum, ambulantní a lůžkovou část a moderní diagnostické a terapeutické služby. Celkové náklady jsou odhadovány na 116,5 mil. EUR, z toho CEB schválila a podepsala úvěr ve výši 86 mil. EUR; v roce 2025 probíhá procurement předběžného návrhu a příprava dokumentace pro Design & Build.

Pro české firmy z toho vyplývají příležitosti v dodávkách zdravotnické techniky, nemocničního vybavení, diagnostických a terapeutických přístrojů, operačních sálů, JIP, neonatologie, onkologie, sterilizace, laboratorního vybavení, zdravotnického nábytku, medicinálních plynů, HVAC, elektroinstalací, záložních zdrojů, energetického managementu a řešení pro „zelené nemocnice“. U projektu Bălți budou důležité také technologie splňující požadavky na energetickou účinnost, OZE, bezbariérovost, udržitelné provozní náklady a evropské standardy zdravotnické infrastruktury.

Rehabilitační a specializovaná péče je další silná oblast, protože Moldavsko má vysokou potřebu rehabilitačních služeb a nedostatek moderního vybavení. Světová banka schválila projekt Modernization and Improvement of Rehabilitation Services Project s financováním IBRD ve výši 40 mil. USD a celkovými náklady přes 51 mil. USD. Projekt se zaměřuje na prevenci a rehabilitaci pacientů s nepřenosnými onemocněními, zejména po cévních mozkových příhodách a infarktech, a zahrnuje nemocniční péči, primární péči, rehabilitační služby a připravenost na pandemie.

Pro české dodavatele jsou relevantní zejména roboticky asistované rehabilitační systémy, fyzioterapeutické přístroje, elektroterapie, ultrazvuk, laserová terapie, neurorehabilitační technologie, vybavení pro nácvik chůze, zařízení pro rehabilitaci horních končetin, VR rehabilitace, diagnostické přístroje a související servis. Poptávka bude směřovat nejen do centrálních nemocnic, ale i do okresních zařízení zapojených do modernizace rehabilitačních služeb.

Digitalizace zdravotnictví je průřezová příležitost pro české firmy v oblasti eHealth, nemocničních informačních systémů, elektronické zdravotní dokumentace, interoperability dat, telemedicíny, kyberbezpečnosti a sledování léčiv. Moldavsko plánuje investice do zdravotnických informačních systémů, primární péče a urgentní medicíny a současně harmonizuje pravidla v oblasti léčiv, zdravotnických prostředků, veřejného zdraví a bezpečnosti pacientů s EU. To vytváří poptávku po řešeních pro správu zdravotních dat, bezpečné sdílení informací, digitální workflow nemocnic, ochranu citlivých dat, e-preskripci, registry, objednávkové systémy a podporu řízení zdravotnických zařízení.

Medicínský turismus a soukromý sektor mohou být doplňkovou, ale obchodně zajímavou oblastí. Moldavsko má potenciál zejména ve stomatologii, plastické chirurgii a asistované reprodukci, přičemž v zemi působí stovky soukromých klinik, včetně silného segmentu stomatologie. Pro české firmy se zde otevírá prostor v dodávkách vybavení pro soukromé kliniky, stomatologických technologií, diagnostiky, laboratorního vybavení, softwaru pro kliniky, platebních a rezervačních systémů i marketingových a provozních řešení pro zdravotnická zařízení orientovaná na zahraniční klientelu.

Celkově je Moldavsko pro české firmy zajímavé jako trh s rostoucí poptávkou po evropských zdravotnických technologiích, farmaceutických produktech, nemocniční infrastruktuře, rehabilitačním vybavení a digitálních řešeních. Největší šanci na úspěch budou mít firmy, které dokážou nabídnout nejen dodávku, ale také servis, školení obsluhy, splnění evropských standardů, dlouhodobou údržbu a partnerství s místními distributory nebo zdravotnickými zařízeními.

Moldavsko navyšuje veřejné investice do výzkumné infrastruktury. V roce 2026 byla vyhlášena výzva ve výši 9,5 mil. EUR na modernizaci infrastruktury a vybavení laboratoří vysokých škol a výzkumných institutů. Jde o největší investici do vybavení vědeckých institucí za poslední dekádu, podporovanou Světovou bankou. Výzva je rozdělena na dvě linie: vznik nových národních výzkumných infrastruktur a modernizaci stávajících kapacit. Prioritními oblastmi jsou zemědělství, ICT, energetika, exaktní a přírodní vědy, biomedicína a biofarmacie.

Vedle toho Ministerstvo školství a výzkumu vyčlenilo přes 60 mil. MDL na podporu výzkumných a inovačních projektů. Část prostředků směřuje na excelenci ve vědeckém výzkumu, iniciativu „Mladí výzkumníci“, inovační vouchery a program ReBRAIN, který má zapojit moldavskou vědeckou diasporu do domácího výzkumu a inovací. Posilování výzkumného systému je důležité i z hlediska evropské integrace, protože Moldavsko usiluje o vyšší konkurenceschopnost v evropském výzkumném prostoru a o lepší využití výsledků výzkumu v praxi.

Nejvýraznější dynamiku má sektor ICT a digitálních inovací. ICT tvoří více než 10 % HDP a Moldavsko se profiluje jako regionální centrum pro software development, IT outsourcing, digitální veřejné služby, startupy a kyberbezpečnost. Moldova Innovation Technology Park sdružuje více než 2 000 rezidentních firem z více než 40 zemí a nabízí stabilní režim 7% jednotné daně. Pro české firmy jsou relevantní zejména partnerství v oblasti vývoje softwaru, e-governmentu, cloudových řešení, kyberbezpečnosti, AI, fintechu, health-techu, agri-techu a digitální transformace podniků.

Z investiční pipeline Growth Planu vyplývá, že Moldavsko chce posílit i financování startupů a specializovaných digitálních inovací. V červenci 2025 byl představen projekt Access to finance for startups in highly specialised digital innovation fields, který má podpořit startupy v oblastech jako umělá inteligence, kyberbezpečnost, biotechnologie, agri-tech a health-tech. Vedle toho byl představen projekt Moldova Technology Park s odhadovaným rozpočtem 200 mil. EUR, který má vytvořit multifunkční kampus propojující R&D, startupovou inkubaci, investice do health-tech a akademickou spolupráci se dvěma univerzitami. Pro české firmy, investory a univerzity jde o potenciální platformu pro společné projekty, testování technologií, startupové investice a aplikovaný výzkum.

Významný potenciál má oblast zemědělských inovací. Zemědělství zůstává jedním z pilířů moldavské ekonomiky, ale musí se rychleji modernizovat, digitalizovat a zavádět technologie odolné vůči klimatickým rizikům. Aktuální aktivity podporované Helvetas Moldova a Švýcarskou spoluprací ukazují rostoucí důraz na farm management tools, datově řízené zemědělství, AI, digitalizaci, moderní řízení farem a propojení univerzit s praxí. První AgriMBA konference v Moldavsku, organizovaná ve spolupráci s Technickou univerzitou Moldavska, Swiss Cooperation, Helvetas, North Carolina State University a dalšími partnery, potvrzuje snahu budovat nové manažerské a technologické kapacity pro zemědělství.

Pro české firmy je v agri-techu zajímavá zejména kombinace moldavských potřeb a české expertizy v zemědělských technologiích. Uplatnění mohou najít řešení pro precizní zemědělství, senzory, IoT, drony, chytré zavlažování, monitoring půdy, digitální farm management, modelování výnosů, řízení rizik, robotiku, skleníkové technologie a zpracování dat. Moldavsko zároveň vytváří novou infrastrukturu pro startupy a experimentální testování: Agrotek Arena Incubator and Pre-Accelerator má nabídnout laboratoře, skleníky, experimentální pozemky a akcelerační program zaměřený na digitální zemědělství, robotiku a FoodTech.

Konkrétním příkladem česko-moldavské výzkumné spolupráce je projekt ReBRAIN zaměřený na nanobiotechnologie a modelování pro klimaticky inteligentní zemědělství. Projekt propojuje Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze a Institut mikrobiologie a biotechnologie při Technické univerzitě Moldavska. Spolupráce se zaměřuje na mikrobiální a mikrořasové biostimulátory pro zemědělství, medicínu a ochranu životního prostředí. Moldavský tým disponuje kolekcemi mikroorganismů a mikrořas a bioreaktory, český tým testuje osiva rajčat s biostimulátory pomocí modelu DSSAT a ověřuje jejich účinnost v reálných podmínkách. Podle podkladu může aplikace biostimulátorů na osivo posílit kořenový systém až o 30 %, zvýšit odolnost vůči suchu, vysokým teplotám a patogenům a být využitelná nejen u rajčat, ale také u pšenice, kukuřice, slunečnice a dalších plodin.

Tento typ spolupráce je pro český byznys důležitý, protože ukazuje možnost přenosu výsledků výzkumu do komerční praxe. Pro české osivářské firmy, sadbáře, biotechnologické společnosti a zemědělské podniky může Moldavsko fungovat jako testovací prostředí pro technologie určené do klimaticky náročných podmínek. Potenciál je v licencování biostimulátorů, pilotní výrobě bioosiv, společném vývoji produktů, validaci v extrémních podmínkách a následném uvedení inovativních řešení na trh.

Inovace se výrazně prosazují také v energetice. Moldavsko připravuje a rozvíjí regulační rámec pro energetické inovace, včetně sandboxů, integrace obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť, chytrého měření a digitálního řízení soustavy. Pro české firmy a výzkumné instituce jsou relevantní oblasti smart grids, BESS, energetický management, predikce výroby z OZE, agregace flexibility, kyberbezpečnost energetiky, energetická účinnost a testování nových technologií v reálném provozu.

Vzdělávání a odborná příprava jsou průřezovou podmínkou modernizace. Moldavské univerzity se stále více zapojují do hospodářského rozvoje, nikoli pouze do výuky. Aktivity kolem AgriMBA, agri-tech inkubátorů a modernizace výzkumných laboratoří ukazují, že univerzity mají být aktivními partnery inovací. Pro české univerzity a firmy se tím otevírá prostor pro společné studijní moduly, profesní kurzy, aplikovaný výzkum, laboratorní vybavení, e-learningové platformy, digitální obsah a zapojení studentů do pilotních projektů s firmami.

Příležitosti pro české subjekty jsou tedy dvojího typu. První představují dodávky technologií a služeb: laboratorní vybavení, výzkumné přístroje, software, datové platformy, biotechnologické technologie, agri-tech řešení, energetické inovace, e-learning a digitální nástroje. Druhou skupinu tvoří partnerství a investice: společný výzkum, licencování technologií, startupové investice, pilotní provozy, transfer know-how a zapojení do evropských programů a fondů.