Zemědělství patří v Moldavsku mezi významný sektor národního hospodářství, tvoří až 12 % HDP, sektor zpracovatelského průmyslu 18% HDP. V roce 2024 se však hrubá zemědělská produkce Moldavska snížila o 14,6 % ve srovnání s rokem 2023. Zemědělství zaměstnávalo v roce 2024 zhruba 18,1 % obyvatel. Zemědělská půda zaujímá 75 % celkové plochy země s převahou orné půdy, především vysoce úrodné černozemě. 

Pro moldavské zemědělství je prioritou naplňování podmínek stanovených v Deep Comprehensive Free Trade Area (DCFTA) a podmínek vyplývajících ze zahájení přístupových jednání do EU. Moldavsko se musí vypořádat s nedostatky v oblasti potravinové bezpečnosti, konkrétně je nutná harmonizace legislativy, sanitárních a fytosanitárních předpisů, budování kapacit v oblasti bezpečnosti potravin, implementace předpisů EU na kvalitu potravin, včetně budování a modernizace laboratoří pro zajištění kontroly kvality. Evropská unie (EU) je největším obchodním partnerem Moldavska. V roce 2024 směřovalo 67,3 % celkového vývozu Moldavska do zemí EU, což představuje nárůst o 1,9 procentního bodu oproti roku 2023. 

Prioritou je diverzifikace produkce, zvýšení konkurenceschopnosti, exportu a produkce s přidanou hodnotou. Žádaná je podpora projektů na zavádění obnovitelných zdrojů energie, zavádění inovativních a informačních technologií, investice do ochrany a zlepšení kvality půdy a podpora rozvoje zemědělsko-potravinářského zpracovatelského segmentu, včetně mikroprocesů. Dále podpora inteligentních, účinných a klimaticky odolných zemědělských postupů.

Hlavními subsektory jsou ovoce a zelenina (čerstvá, sušená nebo mražená), zpracování ovoce a zeleniny, ekologické zemědělství, produkce vlašských ořechů, výroba bioenergie, produkce bobulovin, průmysl olejnatých rostlin, živočišná výroba a víno. Navzdory celkovému poklesu ve vývozu, export ovoce dosáhl v roce 2024 historického maxima 282,4 mil. USD (jablka, hroznové víno, švestky). Dle moldavské Agentury na podporu investic nabízí nejvíce příležitostí právě subsektor ovoce a zelenina, konkrétně tvorba nových sadů (ořešáky atd.), výsadba nových vinic, zpracování potravin, atd. Dále je to výroba vína, která se těší velmi příznivému prostředí a dlouholeté tradici, Moldavsko je s 1,8 mil. hektolitry celosvětově na 19. místě v produkci vína  (údaj z roku 2024) a má největší hustotou vinohradů na světě.  

Příležitostí jsou sady, vinice, vinařství, expanze vinařství do cestovního ruchu, zelinářství na otevřených polích a ve sklenících, průmyslová rostlinná výroba, atd. Zpracování a rozvoj posklizňové infrastruktury jsou jednou z nejdůležitějších a nejatraktivnějších investičních kategorií. Zařízení a technologie jsou nutné pro skladování, zpracování, balení a přepravu čerstvých produktů na dlouhé vzdálenosti, sušení, okamžité zmrazení, konzervaci a výrobu přísad. Další příležitosti nabízí zavlažovací, balicí a zpracovatelská zařízení a zemědělské stroje, stejně jako výroba a obchod se sadebním materiálem. Příležitosti jsou i v oblasti modernizace mléčných farem a závodů na zpracování mléka a v chovu hospodářských zvířat. Velké potřeby panují také v rozvoji veterinárních služeb. V roce 2024 vzrostla živočišná výroba v Moldavsku o 5,7 % ve srovnání s předchozím rokem, produkce mléka v zemědělských podnicích vzrostla o 18,8 %. Další investiční příležitosti se otevírají v modernizaci a rozvoji masného průmyslu, zejména v přechodu od tradičního chovu ke krmným výkrmným farmám a v budování moderních jatek a modelových porážek s klasifikací a komerčními řezy, které zvyšují hodnotu produkce a umožňují efektivnější využití vedlejších produktů. Rozvíjí se rovněž sektor olejnin – především slunečnice, sóji a řepky – s potenciálem pro rozšíření zpracovatelských kapacit lisoven a exportu. V cukrovarnictví se nabízí příležitosti v oblasti produkce a obchodu s osivy cukrové řepy a diverzifikace trhu. V sektoru ekologického zemědělství roste zájem o certifikované bio produkty pro západní trhy, kde se jako klíčové ukazuje rozšíření produkce a vybudování infrastruktury pro zajištění standardů kvality a exportní logistiky.

Roste poptávka po bioproduktech, což vytváří příležitosti pro ekologické zemědělství. Ekologické zemědělství je zahrnuto jako samostatná prioritní oblast do Národní strategie pro zemědělství a rozvoj venkova 2023 – 2030. Jednou z povinností vyplývající z udělení kandidátského statutu Moldavsku je do roku 2030 pěstovat 25 % zemědělské produkce ekologicky. Maximum produkce vypěstované v Moldavsku v režimu ekologického zemědělství je určeno pro export. Zájem o export produktů ekologického zemědělství je oboustranný. Pro zemědělské výrobce představuje export možnost získání vyšších výkupních cen než na domácích trzích, pro vykupující naopak možnost odkupu ekologické produkce za výrazně nižší ceny, než by je byli schopni pořídit v zemích EU. Příležitosti ekologického zemědělství jsou zejména v oblasti vstupů. Většina z nich, ať už se jedná o osiva, sadbu, hnojiva, insekticidy, nematocidy, fungicidy a jiné, je do Moldavska dovážena.

Invest Moldova mezi hlavní příležitosti zemědělského sektoru Moldavska řadí: 

• Státní pobídky, včetně dotačního fondu.
• Strategické geografické umístění pro přístup do EU a SNS.
• Optimální agronomické podmínky, úrodná půda a příznivé klima pro intenzivní zemědělství.
• Prokázaná účinnost v zemědělsko-průmyslovém sektoru.
• Renomé moldavských značek napříč trhy SNS.
• Závazek k ekologické udržitelnosti.
• Rychlá výroba díky blízkosti primárních surovin.
• Vysoce kvalifikovaná, konkurenceschopná pracovní síla.
• Příležitosti pro mezinárodní joint ventures.
• 8% DPH v zemědělství: Snížená sazba, která platí pro určité zemědělské produkty nebo služby
• Atraktivní daňové prostředí: 12% DPPO je jednou z nejnižších sazeb v Evropě, díky čemuž je Moldavsko pro zahraniční investory fiskálně atraktivní ve srovnání se zeměmi se sazbami kolem 20–30 %

Plán růstu EU pro Moldavsko, který zahrnuje podporu ve výši 2 miliardy EUR (385 milionů EUR tvoří granty a zbytek výhodné půjčky), si klade za cíl modernizovat zemědělství podporou výroby s přidanou hodnotou, ekologického zemědělství a dodržování norem EU pro bezpečnost potravin. Cílem plánu je vytvoření 100 000 pracovních míst a podpora 25 000 podniků, včetně 3 000 vývozců do EU.

Pro české firmy to znamená konkrétní příležitosti ve formě tendrů, veřejných zakázek i strategických partnerství v oblastech, kde český průmysl a technologie mají silné postavení. Investice se budou soustředit na klíčové oblasti: zvyšování energetické účinnosti (400 milionů EUR), výstavbu a modernizaci energetické infrastruktury včetně energetických parků (200 milionů EUR), rozvoj kogenerace (100 milionů EUR), rozšíření bateriových úložišť (90 milionů EUR) a podporu obnovitelných zdrojů energie (75 milionů EUR).

Součástí strategického rámce je výstavba a propojení vysokonapěťových elektrických sítí – Moldavsko dokončuje vedení 400 kV mezi Vulcănești a Kišiněvem a zahajuje výstavbu vedení mezi Bălți a rumunským městem Suceava, které umožní hlubší propojení s evropskou elektrickou soustavou ENTSO-E. Tyto projekty jsou spolufinancovány EIB, EBRD i Evropskou unií. EBRD poskytla půjčku ve výši 30,8 milionu EUR, EU poskytla grant 15 milionů EUR a výběrové řízení na dodavatele stavby bude vyhlášeno v květnu 2025. Součástí investičního balíčku je také výstavba 400 kW elektrárny v Bălți a modernizace přenosové soustavy a digitální infrastruktury, která je v současnosti z více než 70 % ve špatném technickém stavu.

V oblasti obnovitelných zdrojů energie dosáhla instalovaná kapacita k roku 2025 již 646 MW, přičemž 67 % tvoří solární, 29 % větrné, 3 % vodní a 1 % bioplynové zdroje. Do konce roku 2024 pokrývaly obnovitelné zdroje 16,7 % spotřeby elektřiny. Cílem vlády je zvýšit tento podíl na 27 % do roku 2030. V roce 2025 Moldavsko spustilo první aukce s garantovanou výkupní cenou elektřiny na 15 let – vyčleněno bylo 105 MW pro větrnou energii a 60 MW pro solární parky. V reakci se přihlásilo 42 investorů, kteří nabídli téměř čtyřnásobnou kapacitu. Další aukce, včetně mechanismů pro ukládání energie a energetické vyrovnávání sítě, budou následovat ještě během roku 2025.

Moldavsko rovněž podporuje výstavbu kogeneračních jednotek, zařízení na energetické využití odpadů a moderní bioplynové a biomasové elektrárny. V listopadu 2024 vstoupila v platnost nová regulace trhu s tuhými biopalivy, která zavádí evropské standardy kvality a certifikace a podporuje využití zemědělských odpadů, slámy či energetických plodin. Země se také zaměřuje na inovativní zdroje – dokončila studii geotermálního potenciálu (mělké i hluboké vrty) a EBRD zveřejnila analýzu možností výroby zeleného vodíku s využitím přebytků z OZE. Pilotní projekty v těchto oblastech jsou plánovány po roce 2027.

Velký důraz je kladen na zajištění systémové flexibility a bezpečnosti dodávek. Během roku 2025 Moldavsko spustí veřejné zakázky na výstavbu bateriových úložišť o výkonu až 246 MW, z toho 72 MW pro automatické a 174 MW pro manuální služby obnovy frekvence. První projekt BESS o kapacitě 75 MW je již v pokročilé fázi přípravy, která probíhala s podporou USAID. Vláda rovněž pracuje na liberalizaci trhu s plynem a elektřinou, zavádí mechanismy pro povinné skladování plynu, připravuje legislativu pro výběr univerzálního dodavatele plynu a transpozici evropské daňové a energetické legislativy.

Moldavsko dnes nabízí českým firmám příležitosti ve všech fázích energetických projektů – od technického poradenství, studií proveditelnosti a projektování, přes dodávky technologií a stavební práce až po provoz a servis. Sektor zahrnuje širokou škálu veřejných zakázek v oblastech obnovitelných zdrojů, distribučních sítí, inteligentních měřicích systémů, zelených budov, energetické účinnosti i modernizace tepelných zařízení. Firmy se mohou spolehnout na silnou mezinárodní podporu a rostoucí poptávku po kvalitních a inovativních řešení.

Moldavsko plánuje také modernizaci veřejného osvětlení formou náhrady zastaralých systémů za energeticky úsporné LED technologie. Tyto projekty přinášejí úspory obcím a přispívají ke snížení celkové spotřeby energie. Pro české firmy v oblasti chytrých řešení a světelné techniky jde o reálnou příležitost zapojit se do výběrových řízení podporovaných mezinárodními partnery.

České podniky by měly Moldavsko sledovat jako strategický trh, který kombinuje geografickou blízkost, vysoký investiční potenciál, otevřené tendry a finanční nástroje podporované Evropskou unií. Ve spolupráci s MPO/MZV je možné se zapojit do aktuálních i připravovaných projektů a aktivně vstoupit na trh, který v příštích letech nabídne stovky milionů eur ve veřejných zakázkách v oblasti zelené energetiky.

Ministerstvo energetiky Moldavska vytyčilo na začátku roku 2025 deset prioritních potřeb pro zajištění energetické transformace a modernizace. Nejakutnější je financování výstavby plynové turbínové elektrárny o výkonu 125 MW s podporou Norska, s rozpočtem 69,4 milionu EUR. Plánují se také studie pro zavedení jednotných teplárenských zón v Kišiněvě a Bălți (80 000 EUR), podpora digitalizace a kybernetické bezpečnosti ministerstva (5 milionů EUR), a analýzy proveditelnosti odpojení od centrálního tepelného systému a jeho nahrazení individuálním měřením (30 000 EUR). Dále je navržena inventarizace vlastnictví plynárenských sítí (25 milionů EUR), příprava plánu integrace teplárenské energie (800 000 EUR), a financování vyvlastnění pro infrastrukturní projekty společnosti Vestmoldtransgaz. Další priority zahrnují modernizaci stavebního sektoru směrem k energeticky úsporným budovám a nákup LIDAR zařízení pro aukce, s rozpočtem 961 200 USD. Celkově se jedná o kombinaci investičních a přípravných kroků, u kterých je část rozpočtů již vyčíslena, a část bude teprve upřesněna. Dále je požadována finanční podpora na vypracování Národního územního rozvojového plánu, který bude zahrnovat projekty nové energetické infrastruktury na místní úrovni (např. elektrárny, sítě, obnovitelné zdroje); předpokládaný rozpočet se pohybuje mezi 500 000 až 1,5 milionu EUR. Zároveň je plánováno vytvoření systému pro sledování udržitelnosti biopaliv a poskytnutí technické asistence v této oblasti (90 000 EUR). Další potřebou je získání přístupu k analytickým energetickým a plynárenským platformám, jako je Bloomberg, s odhadovaným ročním nákladem 30 000 EUR. Moldavsko také plánuje vypracovat studii o přechodu z objemových na energetické jednotky v obchodování se zemním plynem (10 000 EUR). Kromě toho je nutné posoudit technický stav plynárenské infrastruktury (220 000 EUR) a skladovacích zařízení pro ropné produkty ve vlastnictví státu – včetně možnosti jejich modernizace a rozšíření, což by umožnilo poskytování skladovacích služeb soukromým společnostem; zde bude rozpočet upřesněn.

Moldavsko proto ve spolupráci se Světovou bankou připravuje tzv. „master plán“ pro celý sektor vody a sanitace. Ten má nahradit dosavadní praxi, kdy jednotlivá města jednala samostatně s různými donory, což vedlo k roztříštěnosti a neefektivnímu rozvoji. Nově mají zásadní roli sehrát regionální rozvojové agentury a implementační jednotky, které budou připravovat zadávací řízení a dohlížet na realizaci projektů na regionální úrovni. 

Rozpočet Národního fondu pro regionální a místní rozvoj, který se v posledních letech stal důležitým nástrojem pro spolufinancování projektů, činil v roce 2023 přibližně 30 milionů EUR. Bylo z něj podpořeno 26 regionálních a 155 místních projektů, přičemž dalších 32 bylo realizováno s pomocí Rumunska. Přesto zůstává sektor silně závislý na externím financování – klíčovou roli hrají Světová banka, EU, EIB, EBRD a další partneři. Jen Světová banka poskytla půjčku ve výši 44,1 milionu EUR na rozvoj vodovodní a kanalizační infrastruktury.

Prioritami vlády pro nejbližší období jsou harmonizace legislativy s evropskými normami, zlepšení poskytování veřejných služeb v oblasti vody a hygieny a budování kapacit na úrovni státní správy i provozovatelů sítí. Důležitým směrem je také regionalizace služeb – tedy propojování menších obcí do větších celků, které umožní plánovat rozsáhlejší infrastrukturní zásahy. Zásadním problémem však zůstává neexistence kvalitních dat, slabé IT systémy a nízká úroveň analytických podkladů pro rozhodování.

V této souvislosti se otevírá celá řada příležitostí pro české firmy, které mohou nabídnout zkušenosti s transformací sektoru voda a sanitace, projektováním, výstavbou i provozem zařízení. Investice jsou potřebné jak ve městech, tak ve venkovských oblastech – např. do úpraven a čistíren pitné vody, modernizace komunálních a regionálních systémů, nebo výstavby individuálních řešení pro lokality s nízkou hustotou obyvatel. Velký potenciál existuje také ve vodohospodářských systémech pro školy a nemocnice.

Kromě toho se do popředí dostává i oblast odpadového hospodářství. Moldavsko již přijalo několik legislativních změn s cílem umožnit energetické využití odpadů. Pro české firmy to znamená příležitosti v poskytování poradenství, přípravě studií proveditelnosti, vyhodnocení dopadů na životní prostředí, projektování a výstavbě zařízení na energetické využití odpadu i v dodávkách technologií.

Vzhledem ke změnám přístupu moldavské vlády k plánování a financování projektů doporučujeme českým firmám sledovat vývoj „master plánu“, zapojovat se prostřednictvím nástrojů ekonomické diplomacie a spolupracovat s partnery jako Světová banka nebo regionální rozvojové agentury. Zájem o české zkušenosti a expertizu v oblasti vody a sanitace v Moldavsku trvá – a právě v tomto transformačním období existuje prostor pro nové strategické partnerství.

Mezi nejvýznamnější probíhající projekty patří iniciativa „Zásobování vodou a sanitace v centrálním Moldavsku“, zaměřená na okresy Strășeni a Călărași, financovaná německou rozvojovou bankou KfW s grantem ve výši 40 milionů EUR. Realizace projektu probíhá v letech 2020–2027. Zaměřuje se na modernizaci vodovodní a kanalizační infrastruktury, výstavbu čistíren odpadních vod a zavedení standardizovaných provozních systémů.

V okrese Cahul je do roku 2026 realizován související projekt s rozpočtem 33,5 milionu EUR z Německa a 12,9 milionu EUR z prostředků EU, jehož cílem je zlepšení dostupnosti kvalitní pitné vody a hygienických služeb. Projekt navazuje na širší regionální přístup a bude doplněn o program rozvoje sociální a komunální infrastruktury III (2024–2027) v hodnotě 8 milionů EUR, rovněž zaměřený na oblast Cahulu.

Probíhá také příprava nového projektu „Open Programme Urban Development Moldova“, zaměřeného na rozvoj městské infrastruktury včetně vody, kanalizace a veřejných zařízení. Projekt s rozpočtem 14 milionů EUR bude realizován v období 2025–2029. Veřejné zakázky v rámci programu jsou plánovány od roku 2025 a budou otevřeny i pro zahraniční uchazeče.

Významný je rovněž projekt INSPIREE (2023–2030), který má za cíl zvýšit energetickou účinnost ve veřejných budovách, včetně nemocnic, škol a dalších objektů s přístupem k hygienickým zařízením. Financování zahrnuje 38,7 milionu EUR z Německa a 30 milionů EUR z Francie. Projekt může zahrnovat i komponenty spojené s úsporou vody, obnovou sanitární infrastruktury a řízením spotřeby.

Z evropských iniciativ je stále aktivní program „EU4Moldova: Clean Water for Cahul“, který potrvá do konce roku 2024 s možným pokračováním navazujících komponent v roce 2025. Projekt financovaný EU (13,9 milionu EUR) a německou vládou (23,5 milionu EUR) se zaměřuje na rozšíření vodovodní a kanalizační sítě ve městě Cahul a jeho okolí. Přestože hlavní fáze končí v roce 2024, v roce 2025 se očekává pokračování implementace, testování a navazujících zakázek.

V roce 2025 bude pokračovat také pilotní projekt v městě Edineț, který testuje chytrá řešení v oblasti zásobování vodou. Výsledky projektu mají sloužit jako model pro další menší obce a regionální centra.

Tyto projekty nabízejí příležitosti pro české firmy v oblasti výstavby čistíren odpadních vod, rozvodů a čerpacích stanic, dodávek technologických celků, měřicích a IT systémů, projektového řízení i poradenství v oblasti environmentálních dopadů a udržitelnosti. Zapojují se do nich implementační partneři jako KfW, GIZ, ADA, EU delegace či UNDP, a většina zakázek je vypisována formou mezinárodních výběrových řízení.

V železničním sektoru pokračuje rozsáhlá rekonstrukce severojižního koridoru Vălcineț–Ocnița–Bălți–Ungheni–Chișinău–Căinari o celkové délce 446 km. K roku 2025 bylo opraveno 128 km nevyhovující infrastruktury, včetně výměny výhybek ve stanicích. Projekt je financován z prostředků EBRD, EIB a EU, přičemž celkové náklady přesahují 119 milionů EUR. Cílem je zlepšit železniční napojení Moldavska na Ukrajinu a černomořské přístavy. Paralelně probíhá předběžná studie proveditelnosti na modernizaci a elektrifikaci trati Ungheni–Chișinău, která má být přizpůsobena evropskému rozchodu kolejí (1435 mm); Moldavsko podalo v lednu 2025 žádost o financování tohoto projektu z nástroje CEF. Modernizace se týká také trati Bender–Căușeni–Basarabeasca–Etulia–Giurgiulești, která je strategická pro propojení s přístavní infrastrukturou v regionu. Společnost CFM zároveň plánuje obnovu vozového parku: v současnosti provozuje 21 hlavních lokomotiv a 27 posunovacích, přičemž poptávka vyžaduje nákup alespoň 10–12 nových lokomotiv. V oblasti překládkové logistiky má CFM k dispozici 280 výměnných podvozků (bogie) pro změnu rozchodu kolejí a plánuje pořízení dalších 200 kusů pro efektivní obsluhu narůstajícího objemu zboží.

V oblasti silniční dopravy je ve špatném technickém stavu přibližně polovina z více než 5 800 km státních silnic. Běží rozsáhlý národní program obnovy, jehož součástí je například rekonstrukce dálničního ústředního úceku mezi rumunskou hranicí Leuseni a Kišiněvem a jeho pokračování do Dubasari, nebo výstavba obchvatu Kišiněva (financováno EBRD půjčkou 150 mil. EUR). Připravuje se rovněž technická pomoc EIB na určení prioritních ústěků koridoru Ungheni–Kišiněv–Oděsa, kde by mělo dojít k investicím a vyhlášení výběrových řízení v roce 2025.

Velký potenciál pro zapojení českých firem přináší oblast inteligentních dopravních systémů a chytré mobility. V Kišiněvě byla přijata strategie smart mobility, jejíž součástí jsou řízení dopravy, systémy pro elektro-mobilitu a digitalizaci. Moldavsko plánuje rozšíření těchto technologií i na celostátní silniční síť, což vytváří příležitosti zejména v dodávkách softwaru, řídicích systémů a technologií pro sběr a zpracování dopravních dat.

V logistice se plánuje výstavba multimodálního logistického centra Berești na ploše 80 hektarů s plánovanými investicemi ve výši 65 mil. EUR. Studie proveditelnosti byla dokončena v roce 2024 a projekt hledá investory a partnery pro další rozvoj.

Důležitým projektem v oblasti letecké dopravy je rozvoj Mezinárodního letiště Mărculești, které je zároveň zónou volného obchodu. Vláda Moldavska zde plánuje rozšíření aktivit prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a hledá strategického investora. Předmětem investic je například výstavba nového osobního terminálu (2,5 mil. USD), výstavba mezinárodního logistického centra pro nákladní dopravu (17,5 mil. USD), rozšíření přistávací dráhy nebo výstavba palivové nádrže (1 mil. USD). Letiště má přímé napojení na železniční a silniční síť a výhodnou geografickou polohu pro propojení s EU i Ukrajinou.

Město Bălți nadále pokračuje v investicích do modernizace veřejné dopravy. V roce 2025 začne realizace projektu v hodnotě 7,89 milionu EUR, který zahrnuje nákup 22 bateriových trolejbusů s autonomním pohonem a rekonstrukci veřejného osvětlení na hlavních ulicích. Trolejbusy budou schopny jezdit mimo trolejové vedení a přispějí ke snížení emisí i hlučnosti ve městě. V rámci projektu budou v roce 2025 vyhlášeny další tendry, například na dodávky technologií či infrastrukturní práce. Projekt je součástí iniciativy EBRD Green Cities a doprovázen přípravou akčního plánu udržitelnosti a mobility.

V oblasti městské dopravy v Kišiněvě se očekávají konkrétní tendry v roce 2025 a dále. Podle informací z projektu Green City Framework vedeného EBRD město připravuje rozsáhlou modernizaci městského vytápění i veřejné dopravy. Projekt zahrnuje zavedení inteligentních systémů řízení a investice do energetické efektivity budov a veřejné infrastruktury, přičemž tendry na dodávky zboží a stavební práce by měly být zahájeny v průběhu roku 2025. Zahájení výstavby je plánováno na rok 2026 s dokončením do roku 2028

Dopravní sektor v Moldavsku tak prochází výraznou transformací, která bude pokračovat i v následujících letech. České firmy s expertízou v oblasti infrastruktury, železnic, chytré dopravy či výstavby logistických center zde mohou najít široké možnosti spolupráce a účasti na mezinárodních tendrech.

Klíčovým nástrojem pro rozvoj tohoto sektoru je Moldavský inovační technologický park (MITP), který funguje jako tzv. virtuální park a přitahuje jak domácí, tak zahraniční investory. MITP v současnosti sdružuje přes 2 000 rezidentních firem z více než 40 zemí, přičemž zaměstnává více než 22 000 odborníků s průměrnou měsíční mzdou přesahující 2 100 EUR. Firmy se mohou zaregistrovat bez fyzické přítomnosti, podmínkou je, že více než 70 % obratu pochází z vybraných ICT aktivit.

MITP nabízí mimořádně výhodný a stabilní daňový režim – tzv. jednotnou daň (single tax) ve výši 7 % z obratu, která nahrazuje sedm různých daní včetně daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění (pro zaměstnance i zaměstnavatele), místních daní a silniční daně. Minimální měsíční daň za zaměstnance je 4 110 MDL (cca 213 EUR). Zaměstnanci neplatí další daně z příjmů, hrubá mzda se rovná mzdě čisté, přičemž mají plné zdravotní pojištění a částečný nárok na sociální dávky. Tento režim je legislativně garantován až do konce roku 2035, což přináší vysokou míru právní a daňové jistoty. Fungování parku je potvrzeno do roku 2037.

Pro zahraniční IT odborníky je dostupný program tzv. IT víz – pracovní povolení lze získat na dva roky (pro specialisty) nebo na čtyři roky (pro manažery), s možností prodloužení. V případě práce na dálku bez fyzické přítomnosti v Moldavsku nepodléhají tito zaměstnanci místnímu sociálnímu a zdravotnímu systému.

Moldavsko současně naplňuje Strategii digitální transformace na období 2023–2030. Ta má za cíl vytvořit plně digitální stát s moderní infrastrukturou, propojeným veřejným sektorem, digitalizovanými službami a vzdělanou pracovní silou. Kromě vývoje softwaru a datových řešení existují příležitosti v oblasti e-governmentu (online služby, digitální identita, portály, bezpečnost dat), ve vývoji technologií pro zdravotnictví, zemědělství, školství i veřejnou správu. Rozvíjí se také oblast kybernetické bezpečnosti – vznikla Národní agentura pro kybernetickou bezpečnost i Národní institut, které reagují na rostoucí počet útoků, zejména v kontextu války na Ukrajině.

Moldavsko plánuje do roku 2030 dosáhnout následujících cílů: digitální identitu pro 70 % občanů, digitální dovednosti u 80 % populace, 100 % digitalizaci veřejných služeb a zvýšení podílu ICT na exportech na 15 %. Zároveň se očekává výrazný růst počtu absolventů STEM oborů, podpora startupů a prohloubení spolupráce s EU v oblasti digitální ekonomiky.

Díky nízkým nákladům, kvalitní infrastruktuře, příznivé legislativě a rostoucí nabídce digitálně vzdělané pracovní síly je Moldavsko vhodnou lokalitou pro outsourcing, zakládání poboček či partnerskou spolupráci českých IT firem. Sledujte příležitosti zejména v oblasti softwarového vývoje, cloudových řešení, bezpečnostních technologií, datových služeb a veřejných zakázek na digitalizaci státní správy.

V oblasti zdravotní infrastruktury probíhá příprava výstavby dvou regionálních nemocnic na severu a jihu země, jejichž výstavba začne ve druhé polovině roku 2026. Od roku 2021 bylo investováno přes 3 miliardy MDL do renovace více než 130 000 m² zdravotnických zařízení, včetně rekonstrukce oddělení, modernizace sítí (elektřina, voda, plyn) a pořízení špičkového vybavení (CT, MRI, lineární urychlovače, 3D brachyterapie, genetické sekvenátory, aj.). Další prioritou je zajištění energetické autonomie nemocnic – probíhají projekty energetické efektivity pro 25 nemocničních bloků a plánovaná je podpora z EIB v rámci programu renovace veřejných budov do roku 2026.

Farmaceutický průmysl se soustředí kolem více než 60 aktivních výrobců, přičemž 55 % produkce je určeno na export. Moldavsko nabízí výrobcům výrazné pobídky – 0 % daň z nerozděleného zisku, možnost čerpat zpětné investiční pobídky až do výše 50 % investice (pro projekty nad 500 000 EUR), zrychlený režim registrace léčiv a přístup na regionální trhy. V zemi působí univerzita Nicolae Testemițanu, která vychovává odborníky pro sektor a je atraktivní i pro zahraniční studenty – zejména z Indie.

Digitalizace zdravotnictví je další prioritou: strategie 2023–2030 počítá se zavedením elektronických zdravotních záznamů (EHR), systémem sledování léčiv, rozvojem telemedicíny, kyberbezpečností a datovou interoperabilitou. Celkem 28 milionů EUR je určeno na informační systémy ve zdravotnictví, dalších 25 milionů EUR na zlepšení primární péče a 30 milionů EUR na urgentní medicínu. V plánu je výstavba moderního bloku urgentní péče, chirurgie a intenzivní péče v okresní nemocnici Ungheni (5 mil. EUR) a specializované centrum pro osoby s autismem (3 mil. EUR).

Moldavsko přijalo desítky legislativních změn k harmonizaci s evropským právem v oblasti léčiv, zdravotnických prostředků, veřejného zdraví a bezpečnosti pacientů. Zvláštní pozornost je věnována oblasti duševního zdraví, vzácných onemocnění, onkologie a komunitní péče. Do roku 2030 se Moldavsko chce stát plně digitálním a inkluzivním zdravotním systémem a naplnit přístupová kritéria EU.

České firmy zde mají dobré jméno – v minulosti dodávaly zdravotnickou techniku i spotřební materiál v rámci rozvojových projektů a humanitární pomoci. Vzhledem k rostoucím investicím, modernizačním plánům a vstupu na evropský trh je Moldavsko vysoce perspektivním trhem pro české dodavatele lékařských přístrojů, ICT řešení pro zdravotnictví, vybavení nemocnic, farmaceutické společnosti i výzkumné instituce. Velké příležitosti existují také v oblasti energetických úspor ve zdravotnických zařízeních a digitální transformace zdravotnictví.

Zastřešující Národní rozvojová strategie sice uznává výzkum a inovace jako klíčový faktor ke společenskému a hospodářskému rozvoji země, výzkum a inovace jsou však řešeny jen v malé míře v kontextu národních reforem systému vysokoškolského vzdělávání. Rámcové podmínky pro inovace v Moldavsku tak nepodporují zapojení podniků do inovačního procesu a příliš neprospívají spolupráci mezi vědou a soukromým sektorem. Moldavsko se přesto snaží podporovat inovace prostřednictvím různých iniciativ, jako jsou startupové inkubátory, technologické parky a podnikatelské programy. Financování výzkumu a vývoje je však stále omezené. 

V oblasti výzkumu a vývoje a inovací se Moldavsku daří zejména v odvětví informačních technologií. Rozvíjející se IT sektor s dostatkem kvalifikovaných IT odborníků otevírá potenciál pro růst v oblasti vývoje softwaru a outsourcingu IT. Zákonem o IT parcích je upraveno fungování moldavského inovačního technologického parku, který i díky mnoha státem zaručeným úlevám hostí téměř 900 rezidentních společností ze 35 zemí. Velká část stávající infrastruktury je však soustředěna v Kišiněvě, mimo hlavní město se rozvíjejí pouze dvě regionální strategické iniciativy v Balti a Cahulu. V zemi také působí několik aktivních inovačních center a akcelerátorů, například Chișinău Startup Week a Startup Academy.

I v dalších sektorech je patrný pokrok, například v oblasti energetiky má jasnou prioritu rozvoj inovativních technologií a zavádění  obnovitelných zdrojů energie. Na jaře 2024 má být přijat zákon o regulaci inovací v energetice (sand-boxes), následně bude s podporu UNDP vypracován sekundární regulační rámec pro zavádění inovací v energetice. Ministerstvo energetiky plánuje urychlit celý proces energetické transformace a urychleně zavádět inovativní řešení, testovat a implementovat. Připravována je i změna daňové politiky a daňové úlevy na zelené technologie. Zelená ekonomika má představovat průřezovou prioritu a má být aplikována na všechna odvětví. Nedávno zavedla vláda dva programy pro podnikatele, zaměřené na podporu zavádění ekologických postupů ve všech výrobních procesech a na využívání alternativních zdrojů energie.

V oblasti zemědělství čelí Moldavsko mnoha výzvám a roste význam výzkumu inovací a vzdělávání. Některé inovativní metody se pomalu prosazují, například se začíná prosazovat klimaticky šetrné zemědělství, které reaguje mimo jiné na dopady změny klimatu. Hlavním sub-sektorem v oblasti inovací v zemědělství je vinařství a včelařství. Systém vzdělávání, výzkumu a inovací v zemědělství však není přizpůsoben rostoucím potřebám. Je nutný  rozvoj poradenských služeb v zemědělství, a dále vytvoření účinného systému přenosu technologií, poradenství a vzdělávání.

Příležitosti pro inovativní řešení nabízí také koncept chytrých měst a inteligentní dopravy, kde jsou již české firmy velmi aktivní a úspěšné. Potenciál inovativních řešení pro moldavská města je značný.

Ve vzdělávání proběhla reorganizace institucí v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací. Státní moldavská univerzita absorbovala Akademii veřejné správy a dalších 13 výzkumných institucí. V minulosti byla navázaná spolupráce českých a moldavských univerzit, české univerzity spolupracují například se Státní zemědělskou univerzitou a Státní technickou univerzitou MD. O tuto spolupráci mají moldavské univerzity velký zájem a má potenciál k dalšímu rozvoji. Existují příležitosti pro vývoj e-learningových platforem, vzdělávacích aplikací a digitálního obsahu přizpůsobeného potřebám studentů a učitelů. Spolupráce mezi technologickými společnostmi, vzdělávacími institucemi a vládními agenturami, má potenciál podpořit inovace ve vzdělávání.