Moldavsko

Zemědělství patří v Moldavsku mezi významný sektor národního hospodářství. Tvoří zhruba 10 % podílu HDP a na celkovém exportu se podílí přibližně 45 %. V roce 2022 činil podíl rostlinné výroby na celkové zemědělské produkci 72 %, zatímco podíl živočišné výroby byl 28 %. Zemědělství zaměstnává zhruba 22 % obyvatel, přičemž asi 58 % obyvatelstva žije v rurálních oblastech. Zemědělská půda zaujímá přibližně 75 % celkové plochy země s převahou orné půdy, především vysoce úrodné černozemě. Mírné kontinentální klima s krátkými a relativně teplými zimami a dlouhými horkými léty umožňuje ranou výsadbu, což dává producentům silnou konkurenční výhodu. Struktura půdního fondu (převaha černozemě) představuje významný produkční potenciál, jehož využití je ovšem výrazně ovlivňováno a limitováno způsobem hospodaření – pěstování monokultur, nízká míra rotace a diverzifikace plodin, hluboká orba aj. Moldavské zemědělství je značně roztříštěné a většina zemědělských podniků je ekonomicky slabá, s nízkou mírou diverzifikace a investičního kapitálu. Zpracovatelský průmysl a zemědělská infrastruktura je převážně zastaralá, to má za následek nízký podíl zpracovaných produktů. Moldavsko čelí problémům při získávání zemědělských vstupů, jako jsou hnojiva, pohonné hmoty a osivo pro nadcházející zemědělské sezóny a má omezené znalosti v oblasti zavádění odolných a udržitelných zemědělských postupů. 

Hlavními subsektory jsou ovoce a zelenina (čerstvá, sušená nebo mražená), zpracování ovoce a zeleniny, ekologické zemědělství, produkce vlašských ořechů, výroba bioenergie, produkce bobulovin, průmysl olejnatých rostlin, živočišná výroba a víno. Dle moldavské Agentury na podporu investic nabízí nejvíce příležitostí následující subsektory: 1) ovoce a zelenina – tvorba nových sadů (ořechy atd.), výsadba nových vinic, zpracování potravin, atd. 2) výroba vína, která se těší velmi příznivému prostředí a dlouholeté tradici – Moldavsko je celosvětově na 20. místě v produkci vína  (údaj z roku 2019), 3) mléčné výrobky – provozovny nebo modernizace mléčných farem a závodů na zpracování mléka, 4) masné výrobky – provozovny chovů hospodářských zvířat. 

Pro moldavské zemědělství je prioritou také naplňování podmínek stanovených v  Deep Comprehensive Free Trade Area (DCFTA)  a podmínek vyplývajících z udělení kandidátského statusu Moldavsku v roce 2022. Evropská unie (EU) je největším obchodním partnerem Moldavska a podíl EU na celkovém obchodu Moldavska je přibližně 52 % z celkového obchodu, 63 % moldavského vývozu je určeno pro trh EU. 

Prioritou je diverzifikace produkce, zvýšení konkurenceschopnosti, exportu a produkce s přidanou hodnotou. Žádaná je podpora projektů na zavádění obnovitelných zdrojů energie, zavádění inovativních a informačních technologií, investice do ochrany a zlepšení kvality půdy a podpora rozvoje zemědělsko-potravinářského zpracovatelského segmentů včetně mikro procesů. Dále podpora inteligentních, účinných a klimaticky odolných zemědělských postupů.

Příležitostí jsou sady, vinice, vinařství, expanze vinařství do cestovního ruchu, zelinářství na otevřených polích a ve sklenících, průmyslová rostlinná výroba, atd. Zpracování a rozvoj posklizňové infrastruktury jsou jednou z nejdůležitějších a nejatraktivnějších investičních kategorií. Zařízení a technologie jsou nutné pro skladování, zpracování, balení a přepravu čerstvých produktů na dlouhé vzdálenosti, sušení, okamžité zmrazení, konzervaci a výrobu přísad. Další příležitosti nabízí zavlažovací, balicí a zpracovatelská zařízení a zemědělské stroje, stejně jako výroba a obchod se sadebním materiálem. Příležitosti jsou v rozvoji odvětví živočišné výroby, je potřeba celková revitalizace tohoto odvětví a zvýšení produktivity.

Roste poptávka po bioproduktech, což vytváří příležitosti pro ekologické zemědělství. Ekologické zemědělství je zahrnuto jako samostatná prioritní oblast do Národní strategie pro zemědělství a rurální rozvoj. Relevance této oblasti je dále posílena snahou Moldavska reflektovat vize tzv. Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Jednou z povinností vyplývající z udělení kandidátského statutu Moldavsku je do roku 2030 pěstovat 25 % zemědělské produkce ekologicky. Maximum produkce vypěstované v Moldavsku v režimu ekologického zemědělství je určeno pro export. Zájem o export produktů ekologického zemědělství je oboustranný. Pro zemědělské výrobce představuje export možnost získání vyšších výkupních cen než na domácích trzích, pro vykupující naopak možnost odkupu ekologické produkce za výrazně nižší ceny, než by je byli schopni pořídit v zemích EU. Příležitosti ekologického zemědělství jsou zejména v oblasti vstupů. Většina z nich, ať už se jedná o osiva, sadbu, hnojiva, insekticidy, nematocidy, fungicidy a jiné, je do Moldavska dovážena.

Prioritou Moldavska je posílení energetické bezpečnosti, dosažení energetické nezávislosti a dekarbonizace ekonomiky. Toho má být dosaženo zvýšením energetické efektivnosti, diverzifikací zdrojů dodávek a zvýšením významu obnovitelných zdrojů energie.

Program dekarbonizace do roku 2030 má za cíl dosáhnout urychleného přechodu na ekonomiku s nulovými emisemi, dekarbonizace je vnímána jako  průřezové téma, které má přesah do dalších oblastí jako je průmysl, doprava, atd. Cílem Ministerstva energetiky je přetvořit Moldavsko v pilotní zemi pro inovace v oblasti čistých technologií v regionu střední a východní Evropy. Ministerstvo energetiky plánuje pozvat všechny nositele nových technologií, potřebují urychlit celý proces energetické transformace, za tímto účelem plánují  upravit legislativu, aby mohly firmy rychleji zavádět inovativní řešení, testovat a implementovat. Připravována je i změna daňové politiky, daňové úlevy na zelené technologie, a to již od roku 2023. Kumulativní investiční náklady Programu dekarbonizace v letech 2023 až 2050 se odhadují na 104 miliard EUR do roku 2030 a dalších 127 miliard EUR do roku 2050, největší podíl investičních nákladů souvisí s dopravou a bydlením. Finance na pokrytí potřeb v energetickém sektoru poskytuje především EU, EIB, EBRD, USAID a další mezinárodní donoři.

Moldavsko se zavázalo do roku 2030 dosáhnout 27 % podílu energie z obnovitelných zdrojů. Příležitosti jsou ve zvýšení energetické bezpečnosti prostřednictvím využití větrné, vodní a solární energie. Moldavsko plánuje výstavbu fotovoltaických a větrných parků, výstavbu elektráren na bioplyn a biomasu, elektráren na energetické využití odpadů a výstavbu systémů skladování elektřiny pomocí baterií. V zemědělství příležitosti nabízí především sektor biomasy (využití odpadů ze zemědělství, topné systémy na slámu, bioplyn ze zemědělských odpadů, výroba briket a pelet, zakládání plantáží energetických rostlin).

Plánována je výstavba plynové elektrárny s instalovaným výkonem až 50 MW pro zvýšení flexibility národního energetického systému, aby bylo možné integrovat větší množství proměnlivých obnovitelných zdrojů energie.

Příležitosti jsou v podpoře projektů energetické efektivnosti a obnovitelných zdrojů energie ve veřejném a soukromém sektoru. Investice ve výši 300 mil. EUR, zaměřené na všechna odvětví národního hospodářství, mají být mobilizovány v dalších pěti až sedmi letech. Tématem je především zvýšení energetické efektivnosti v rezidenčním sektoru, průmyslu, dopravě a v zemědělství. V rezidenčním sektoru se nabízí příležitosti v oblasti zlepšování izolace budov, instalace systémů osvětlení, vytápění, chlazení a ventilace, integrace obnovitelných zdrojů energie a zavedení účinných postupů hospodaření s energií. Připravovaný Program renovace budov ve vlastnictví a užívání státu na období 2024-2026 se týká více než 200 budov. Hlavními cílovými kategoriemi budov budou veřejné budovy (školy, školky, nemocnice, obecní/vládní budovy často využívané občany). Příležitosti jsou v perspektivních subsektorech, jako je technologie šetrných budov (udržitelný design, tepelná izolace, výměna oken, větrání, účinné osvětlení). Dalším důležitým způsobem, jak snížit místní spotřebu energie, je nahradit staré veřejné osvětlovací systémy novými, energeticky účinnými instalacemi LED.

Nutné jsou i nadále investice do existující zastaralé infrastruktury. Podle moldavské energetické strategie je 70–75 % moldavské energetické infrastruktury ve špatném stavu a je třeba ji renovovat nebo vyměnit. Ztráty způsobené stárnoucími plynovody v zemi dosahují přibližně 7 %, nutná je inventarizace zastaralé distribuční sítě a investice do její obnovy. Kvůli zastaralé infrastruktuře klesá také spolehlivost elektrických systémů. V oblasti elektrické infrastruktury jsou značné potřeby, v současnosti je využívána pouze jedna linie vedení elektrické energie z EU, která prochází přes Podněstří, což ji činí zranitelnou. Vláda plánuje posouzení národního potenciálu pro implementaci vysoce účinné kogenerace, účinného centralizovaného energetického systému a efektivních centralizovaných systémů vytápění a chlazení, dále má být realizován projekt na rekonstrukci elektrických rozvoden. 

Moldavsko je při pokrytí svých energetických potřeb extrémně závislé na dovozu a nemá vlastní zásobníky, po zahájení války na Ukrajině se prioritou stal rozvoj skladovacích kapacit pro ropu a/nebo ropné produkty.

Příležitosti pro české firmy jsou v přetrvávajících potřebách zlepšení kvantity i kvality vody a v nutnosti vybudovat systém funkčních čističek odpadních vod. Investice do vody a sanitace jsou potřebné ve městech a venkovských oblastech, ve školách a zdravotnických zařízeních. Možnosti jsou například v budování stanic úpravy/čištění pitné vody, výstavbě nebo modernizaci regionálních a komunálních systémů čištění vody nebo ve výstavbě vhodných individuálních systémů čistíren odpadních vod v oblastech s nízkou hustotou osídlení. Aktuálně jsou v důsledku pandemie covid-19 nutné i investice do vodohospodářských systémů nemocnic. 

V roce 2022  začal fungovat Národní fond pro regionální a místní rozvoj, jeho rozpočet na rok 2023 je přibližně 30 mil. EUR. Z tohoto fondu je plánováno podpořit například zlepšení stavu a rozšíření vodovodních a kanalizačních sítí a modernizaci stávající infrastruktury. Infrastrukturní projekty jsou však silně závislé na zajištění externího financování, omezené rozpočtové zdroje doplňuje podpora mezinárodních partnerů, a to ve výši stovek milionů EUR. Kromě MMF se jedná se především o finance EU, Světové banky, EIB a EBRD. 

Příležitosti se nabízejí v oblasti odpadového hospodářství. Na léta 2023-2027 byla schválena realizace projektu „Pevný odpad v Moldavské republice“, na který EBRD poskytne půjčku ve výši 25 mil. EUR a do financování se zapojí i EIB. Realizace projektu bude zahájena v municipalitách Ungheni, Nisporeni a Calarasi, kde bude zahájena výstavba první regionální skládky pro nakládání s pevným odpadem. Za realizaci je zodpovědná Národní kancelář pro realizaci projektů v oblasti životního prostředí a lze očekávat vyhlašování tendrů.

Do budoucna je možné počítat s projekty obcí na energetické využití odpadů. Již bylo schváleno několik změn legislativy s cílem povolit a regulovat využívání odpadů k výrobě energie spalováním. Z toho vyplývají příležitosti v poskytování poradenských služeb a v přípravě studií proveditelnosti pro města, aby bylo možné stanovit kapacitu zařízení pro energetické využití odpadu, potřebnou infrastrukturu, možné zdroje financování atd. Příležitosti jsou také ve studiích vlivu na životní prostředí, projektování a výstavbě, provozu zařízení a v zavádění technologií pro všechny fáze procesů.

Moldavsko se snaží o rozvoj, diverzifikaci a konsolidaci dopravního systému a infrastruktury Výdaje jsou financovány ze státního rozpočtu a externích půjček a grantů, které poskytuje především EU, Světová banka, EIB a EBRD. Projekty v dopravní infrastruktuře představovaly v roce 2020 více než polovinu všech celkových investicích do moldavské infrastruktury. Cílem je zlepšení konektivity a bezpečnosti silničního provozu. Na rok 2023 byla schválena investice ve výši 600 mil. EUR na obnovu státních silnic prostřednictvím projektu na podporu silničního sektoru (projekty „Moldavské silnice III“ a „Moldavské silnice IV“), který financuje EIB a EBRD, a pomocí programu na zlepšení místních silnic, který financuje Světová banka. Na rok 2023 je plánována také výstavba dvou úseků obchvatu Kišiněva v celkové délce 17,35 km. Stavba předpokládá rozšíření stávající dvoupruhové silnice na čtyřpruh a výstavbu křižovatek pro nerovnoměrné křížení silnic. Do plánu na rok 2023 je rovněž zahrnuta výstavba obchvatu Cimislia (7,2 km) a výstavba obchvatu Vulcanesti (8,5 km). V roce 2023 má být ve spolupráci s Rumunskem postaven nový most přes Prut u Ungheni. Probíhají také jednání o přestavbě mostu přes Prut na hraničním přechodu Albița-Leușeni, který má být rozšířen na čtyři jízdní pruhy.

V oblasti železniční dopravy je prioritou vlády zlepšení regionální železniční konektivity pořízením nových lokomotiv a obnovou stávající železniční infrastruktury, přičemž se vláda částečně spoléhá na finanční podporu EBRD a EIB. Tyto banky vyčlenily 74 mil. EUR na obnovu a modernizaci moldavské železniční infrastruktury a vozového parku. V roce 2020 již bylo zakoupeno 12 dieselových lokomotiv vyrobených v Kazachstánu, potřeba dalších lokomotiv, posuvných lokomotiv a vagonů však přetrvává. Je zvažována jak modernizace stávajících lokomotiv, tak nákup nových. Připravovány jsou projekty zaměřené na restrukturalizaci moldavských železnic. V roce 2023 poskytnou evropské banky na modernizaci železniční infrastruktury 23 mil. EUR, počítá se i se spolufinancováním ze státního rozpočtu.  

Pokračuje také modernizace vozového parku v Kišiněvě. Kišiněvská radnice plánuje v roce 2023 investovat dalších 10 mil. EUR do nákupu a montáže nových trolejbusů a autobusů. Potřeby jsou v oblasti zlepšení dopravní obslužnosti, rozvoji služeb veřejné dopravy a v oblasti nákladních a bezpečnostních služeb. Další příležitosti nabízí rozvoj logistických služeb a výstavba moderních skladů.

V oblasti inteligentních dopravních systémů zahájila Státní správa silnic implementaci některých technologií inteligentního dopravního systému do své silniční sítě, příležitosti budou následovat na celostátní silniční síti. V Kišiněvě byla přijata strategie a akční plán chytré dopravy a mobility, do jehož přípravy byli zapojeni čeští experti. Zpracovávaná studie vytváří příležitosti pro dodávky českých technologií v oblastech řízení dopravy, parkování, veřejné dopravy, elektro-mobility atd. Důraz je kladen také na rozvoj obnovitelné energie a zvýšení energetické efektivnosti v sektoru dopravy.  Financování větších projektů je však podmíněno zájmem mezinárodních institucí.

ICT sektor se na celkovém HDP země podílí 7,6 %. V posledních letech se informační a komunikační technologie staly jedním z mála pozitivních faktorů ekonomického růstu. Mezinárodní hodnocení řadí Moldavsko mezi státy s rozvinutou infrastrukturou elektronických komunikací, která je příznivá pro rozvoj podnikání v oblasti ICT. Vláda proklamovala závazek podpořit konkurenceschopnost, rozvoj místního trhu, IT produktů a služeb a zvýšení přidané hodnoty v navazujících odvětvích. I přes vysokou pozornost úřadů, která je aktuálně  tomuto odvětví věnována, není potenciál ICT plně využíván.  Více než 80 % IT společností v Moldavsku funguje jako outsourcingová podpora pro zahraniční společnosti. 

Významný impuls rozvoje ICT sektoru poskytla legislativní nabídka virtuálního parku. Zákonem o IT parcích je upraveno fungování moldavského inovačního technologického parku. Mezi poskytované výhody patří rovná daň z obratu ve výši 7 %, ta nahrazuje další daně a sociální i zdravotní pojištění, dále IT víza, které lze získat zjednodušenou procedurou, pracovní povolení a povolení k pobytu pro manažery na 4 roky a pro IT specialisty na 2 roky. IT park hostí téměř 900 rezidentních společností ze 35 zemí. Velká část stávající infrastruktury je však soustředěna v Kišiněvě, mimo hlavní město se rozvíjejí pouze dvě regionální strategické iniciativy v Balti a Cahulu. 

Kromě příznivého fiskálního režimu je další pobídkou k povzbuzení sektoru ICT vládní podpora vytváření digitálních řešení pro sektory mimo IT a také urychlená digitalizace veřejných služeb. Vláda v podstatě povýšila digitalizaci na úroveň národní priority a jmenovala místopředsedu vlády pro digitalizaci. Tato funkce byla v únoru 2023 sloučena s Ministerstvem hospodářství, které bylo přejmenováno na Ministerstvo hospodářského rozvoje a digitalizace, čímž byl zdůrazněn význam digitalizace pro moldavskou ekonomiku. Všechna hospodářská odvětví jsou vyzývána k podpoře procesu digitalizace, důležitou roli hraje zejména zemědělství a odvětví malých a středních podniků, které jsou klíčovými oblastmi pro hospodářství Moldavska. 

Stát plánuje intervence a investice do rozšiřování exportních trhů pro moldavské ICT produkty a služby, stejně jako přilákání investic do místního ICT průmyslu. Moldavsko plánuje využít rychle se rozvíjející IT sektor a technologické možnosti k digitální transformaci vinařství, zemědělství, cestovního ruchu, zelené výroby, médií, zdravotnictví, sociálních služeb atd. Existuje potřeba zavádění informačních systémů pro všechny oblasti veřejné správy. 

Strategickou iniciativou Ministerstva zemědělství a potravinářského průmyslu je podpora rozvoje digitalizace zemědělství, plánováno je vytvoření zemědělského registru – Integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS). Na vytvoření registru ministerstvo spolupracuje s E-government, která spadá pod Úřad vlády. Potřeba systému IACS vychází z nutnosti vybudovat spolehlivý ekosystém digitalizace zemědělství a jeho zavedení je jednou z podmínek sladění se společnou zemědělskou politikou EU. Digitalizace energetického sektoru a zvýšení bezpečnosti IT je také jednou z priorit nově vytvořeného Ministerstva energetiky MD. Ministerstvo vnitra MD má mezi svými prioritami digitalizaci informačních pracovních procesů a služeb poskytovaných občanům. Jedná se například o vytvoření informačního systému v oblasti migrace a azylu, vytvoření státního registru genetických údajů pro správu biologického materiálu, zavedení automatizovaného systému hraniční kontroly, vytvoření informačního systému pro biometrickou identifikaci cestujících na hraničních přechodech, vývoj státního registru dopravních nehod atd.

Existuje také silná potřeba prohlubování odborných znalostí v inovačních oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence atd. Klíčový význam získává kybernetická bezpečnost především v souvislosti s válkou na Ukrajině, kdy Moldavsko čelí intenzivním a častým kybernetickým útokům. Moldavsku usiluje o zvýšení svých kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Zdravotnický systém Moldavska je stále velmi slabý, kromě pandemie covid-19 je velkou zátěží energetická krize, jelikož všechny nemocnice jsou vytápěny zdražujícím se zemním plynem a rostou tak náklady nemocnic na provoz. Další výzvou je uprchlická krize, v Moldavsku zůstává dlouhodobě přibližně 100 000 uprchlíků, kteří zvyšují nápor na moldavské zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví Moldavska má za prioritu celkovou modernizaci zdravotnického systému. V roce 2023 je plánována rekonstrukce dvou regionálních nemocnic a další investice do infrastruktury, lze očekávat vyhlašování tendrů na vybavení nemocnic.  Příležitosti jsou jak v modernizaci budov, tak v zajištění veškerého vybavení. Finance do zdravotnictví lze očekávat ze strany EIB a dalších bank a mezinárodních institucí. Finanční pomoc, částečně určenou na pomoc zdravotnickému systému, poskytuje i EU v rámci plánu hospodářské obnovy pro Moldavsko, který mobilizuje až 600 mil. EUR během příštích tří let. 

V oblasti zlepšení energetické efektivnosti je připraven program renovace budov ve vlastnictví a užívání státu na období 2024-2026, který se týká více než 200 veřejných budov. Nemocnice patří mezi hlavní cílové kategorie budov. Plán pro veřejné budovy v Kišiněvě finančně zajistí EIB ve výši 75 mil. EUR. To bude doplněno dalšími půjčkami a granty. Investice půjdou prioritně do zlepšení energetické efektivnosti nemocnic, v první etapě proběhne modernizace republikových nemocnic.

České zdravotnické firmy mají v Moldavsku velmi dobrou pověst a v posledních letech vyvezly do některých nemocnic české vybavení financované v rámci humanitární pomoci ČR a skrze mezinárodní donory. Přetrvává velká potřeba vybavit nemocnice veškerým zařízením a lékařskými přístroji, problematický je například nedostatek diagnostických přístrojů.   

Velmi aktuální je také digitalizace zdravotnictví, konkrétně například implementace konceptu elektronických souborů s jediným zdravotním záznamem pacienta, začínají se také rozvíjet první služby v oblasti telemedicíny.

Zastřešující národní rozvojová strategie sice uznává výzkum a inovace jako klíčový faktor ke společenskému a hospodářskému rozvoji země, výzkum a inovace jsou však řešeny jen v malé míře v kontextu národních reforem systému vysokoškolského vzdělávání. Rámcové podmínky pro inovace v Moldavsku tak nepodporují zapojení podniků do inovačního procesu a příliš neprospívají spolupráci mezi vědou a soukromým sektorem.

V oblasti výzkumu a vývoje a inovací se Moldavsku daří zejména v odvětví informačních technologií. Zákonem o IT parcích je upraveno fungování moldavského inovačního technologického parku, který i díky mnoha státem zaručeným úlevám hostí téměř 900 rezidentních společností ze 35 zemí. Velká část stávající infrastruktury je však soustředěna v Kišiněvě, mimo hlavní město se rozvíjejí pouze dvě regionální strategické iniciativy v Balti a Cahulu. V zemi také působí několik aktivních inovačních center a akcelerátorů, například Chișinău Startup Week a Startup Academy.

I v dalších sektorech je patrný pokrok, například v oblasti energetiky má jasnou prioritu rozvoj inovativních technologií a zavádění  obnovitelných zdrojů energie. Cílem Ministerstva energetiky je přetvořit Moldavsko v pilotní zemi pro inovace v oblasti čistých technologií v regionu střední a východní Evropy. Ministerstvo energetiky plánuje pozvat všechny nositele nových technologií, potřebují urychlit celý proces energetické transformace a urychleně zavádět inovativní řešení, testovat a implementovat.

V oblasti zemědělství čelí Moldavsko mnoha výzvám a roste význam výzkumu inovací a vzdělávání. Některé inovativní metody se pomalu prosazují, například se pomalu začíná prosazovat klimaticky šetrné zemědělství, které reaguje mimo jiné na dopady změny klimatu. Hlavním subsektorem v oblasti inovací v zemědělství je vinařství a včelařství. Systém vzdělávání, výzkumu a inovací v zemědělství však není přizpůsoben rostoucím potřebám. Je nutný  rozvoj poradenských služeb v zemědělství a dále vytvoření účinného systému přenosu technologií, poradenství a vzdělávání.

Příležitosti pro inovativní řešení nabízí také koncept chytrých měst a inteligentní dopravy, kde jsou již české firmy velmi aktivní a úspěšné. Potenciál inovativních řešení pro moldavská města je značný.

Ve vzdělávání je plánována reorganizace institucí v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací. Státní moldavská univerzita má absorbovat Akademii veřejné správy a dalších 13 výzkumných institucí. Při univerzitě má vzniknout školicí středisko pro státní úředníky, které bude prostřednictvím přímé spolupráce se státní kanceláří poskytovat vědeckou a metodickou podporu orgánům veřejné správy. Již v minulosti byla také navázaná spolupráce českých a moldavských univerzit, české univerzity spolupracují například se Státní zemědělskou univerzitou a Státní technickou univerzitou MD. O tuto spolupráci mají moldavské univerzity velký zájem a má potenciál k dalšímu rozvoji.