MZV: Souhrnná teritoriální informace

Moldavsko je malá vnitrozemská země o rozloze 33 843 km², nacházející se mezi Rumunskem a Ukrajinou. Má přibližně 2,4 milionu obyvatel (bez území Podněstří), přičemž celkový počet obyvatel dlouhodobě klesá v důsledku vysoké míry emigrace. Nezávislost získalo Moldavsko v roce 1991, od té doby se potýká s nevyřešeným konfliktem se separatistickým Podněstřím, které s podporou Ruska jednostranně vyhlásilo nezávislost. Autonomní statut má od roku 1994 také region Gagauzie. Bezpečnostní situace je i nadále křehká, Moldavsko čelí hybridním hrozbám, dezinformačním kampaním a energetickému tlaku ze strany Ruské federace.

Zásadním milníkem v moderní historii Moldavska bylo udělení kandidátského statusu na členství v EU v červnu 2022. V červnu 2024 byla svolána první mezivládní konference a zahájena formální přístupová jednání. V říjnu 2024 proběhlo úspěšné referendum o evropské integraci a v listopadu byla prezidentka Maia Sandu znovuzvolena. Proevropský kurz má širokou veřejnou podporu, klíčovou výzvou zůstávají parlamentní volby plánované na září 2025.

Válka na Ukrajině měla zásadní dopad na politickou, ekonomickou i energetickou situaci Moldavska. Do května 2024 prošlo zemí více než 1,2 milionu uprchlíků, z nichž cca 130 tisíc zůstává. Moldavsko přitom nemá dostatečnou kapacitu veřejných služeb a infrastruktury, a proto se výrazně spoléhá na mezinárodní pomoc. V prosinci 2024 došlo k přerušení dodávek plynu do Podněstří, což vedlo k vyhlášení výjimečného stavu. Vláda reagovala urychlením přechodu k energetické nezávislosti a diverzifikaci zdrojů, přičemž prioritou zůstává i rozvoj obnovitelných energií a zvyšování energetické efektivity.

Ekonomika Moldavska je tradičně založena na zemědělství a potravinářském průmyslu, významný je i zpracovatelský sektor a výroba kabelových svazků. V roce 2022 došlo k propadu HDP o více než 5 %, v roce 2023 Moldavsko zaznamenalo růst o 0,4 % a v roce 2024 stagnaci. Inflace klesla z rekordních 28,7 % (2022) na 7 % v roce 2024. Výrazným faktorem hospodářského vývoje byly mimo jiné rostoucí náklady na energie, pokles remitencí (11,8 % HDP v roce 2023) a výpadky reexportu přes Ukrajinu. Zároveň se zvyšuje podíl sektoru služeb, především informačních a komunikačních technologií. Zahraniční obchod Moldavska se orientuje převážně na Evropskou unii, kam v roce 2024 směřovalo více než 67 % moldavského vývozu. Naproti tomu obchodní vazby s Ruskem a zeměmi SNS výrazně oslabily. Moldavsko zároveň postupně přebírá sankční režim EU vůči RF. Významným partnerem v oblasti rozvoje a investic zůstává Evropská unie, MMF, EIB, EBRD a další mezinárodní instituce.

Demografická situace představuje dlouhodobou výzvu – stárnutí obyvatelstva, odchod mladé a kvalifikované pracovní síly a nízká porodnost vytvářejí tlak na pracovní trh i veřejné finance. Země se potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a nízkou konkurenceschopností, která je dále limitována omezenou infrastrukturou a malým domácím trhem. Moldavsko se nicméně snaží profilovat jako reformní a otevřená země, která se snaží přilákat zahraniční investice zejména prostřednictvím svobodných ekonomických zón a daňových pobídek. Vláda klade důraz na digitalizaci, zlepšení podnikatelského prostředí a podporu vývozu. Klíčové příležitosti leží v zemědělství, potravinářství, výrobě komponent pro automobilový průmysl, obnovitelných zdrojích energie a službách. Střednědobá stabilita Moldavska bude záviset na zvládnutí bezpečnostních hrozeb, úspěšném zvládnutí nadcházejících voleb a pokračujícím plnění podmínek evropské integrace. Přes přetrvávající rizika zůstává země prioritním partnerem Evropské unie a významným příjemcem mezinárodní rozvojové pomoci.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Moldavsko (407.52 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiálním názvem státu je Moldavská republika, zkráceně Moldavsko. Podle ústavy z r. 1994 je parlamentní demokratickou republikou založenou na pluralitním systému. Vláda vykonává výkonnou moc, zákonodárná moc náleží parlamentu; soudní moc je nezávislá na moci výkonné i zákonodárné. Vládu vede její předseda. Prezident nemá významné formální pravomoci, může však hrát důležitou neformální roli a za současného rozložení sil má velkou autoritu jak v zahraniční, tak i domácí politice. Specifikem země je existence podněsterského regionu, který je součástí Moldavska v jeho mezinárodně uznaných hranicích, zákonná vláda ho však nemá pod kontrolou. 3. 9. 2020 vyhlásili podněsterští separatisté z podnětu Ruska nezávislost, jejich „Podněsterskou moldavskou republiku“ však neuznal žádný stát světa. Jihomoldavský region, v němž významnou část obyvatelstva tvoří turkická etnická menšina Găgăuzů, získal v r. 1995 autonomní status. Volby do jednokomorového parlamentu (101 poslanců) probíhají na základě smíšeného volebního systému každé čtyři roky. V prezidentských volbách v listopadu 2020 zvítězila proevropská kandidátka Maia Sandu. Předčasné parlamentní volby v červnu 2021 jednoznačně vyhrála proevropská stran PAS (63 mandátů z celkového počtu 101), která tak mohla utvořit jednobarevnou vládu. Vláda se po celou dobu svého mandátu byla nucena potýkat s krizemi, jejichž kořeny leží v rozhodující míře mimo Moldavsko. Od nástupu současné vlády čelí Moldavsko tlakům Moskvy zaměřeným na destabilizaci, odklon od prozápadního směřování země a její opětovné připoutání k RF. Na zemi má výrazné mnohostranné negativní dopady i ruská agrese proti Ukrajině (asi 130 000 v zemi zůstává, narušování vzdušného prostoru). Do ruské hybridní války spadá i ovlivňování volebních procesů; volby guvernéra găgăuzského regionu v květnu r. 2023 vyhrála evidentně korupčním způsobem proruská E. Guțul, masivní ruské finanční operace provázely i prezidentské volby a referendum o zakotvení integrace do EU do moldavské ústavy v říjnu / listopadu 2024. Rusko také opakovaně vyvolává v Moldavsku energetickou krizi, jejíž zatím poslední dějství začalo v lednu 2025 zastavením dodávek ruského plynu do podněsterského regionu, v pravobřežním Moldavsku se opět prudce zvýšily ceny elektrické energie i zemního plynu. velký význam měl úspěch referenda o zakotvení integrace do EU do moldavské ústavy (10/2024) a znovuzvolení proevropské prezidentky Maii Sandu v prezidentských volbách (2. kolo 2.11.2024, získala 55,41 %). Klíčové budou také parlamentní volby vyhlášené na 28.9.2025.

Aktuální složení vlády (květen 2025):

Dorin Recean – předseda vlády

Mihai Popșoi – místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí

Cristina Gherasimov – místopředsedkyně vlády pro evropskou integraci

Oleg Serebrian – místopředseda vlády pro reintegraci

Doina Nistor – místopředsedkyně vlády, ministryně pro hospodářský rozvoj a digitalizaci

Vladimir Bolea – místopředseda vlády, ministr infrastruktury a regionálního rozvoje

Victoria Belous – ministryně financí

Veronica Mihailov-Moraru – ministryně spravedlnosti

Dorin Junghiețu – ministr energetiky

Sergiu Lazarencu – ministr životního prostředí

Ala Nemerenco – ministryně zdravotnictví

Anatolie Nosatîi – ministr obrany

Daniella Misail-Nichitin – ministryně vnitra

Dan Perciun – ministr vzdělávání a výzkumu

Sergiu Prodan – ministr kultury

Alexei Buzu – ministr práce a sociální ochrany

Ludmila Catlabuga – ministryně zemědělství a potravinářského průmyslu

1.2. Zahraniční politika země

Moldavskou politiku od vzniku samostatného státu ovlivňovala rozpolcenost společnosti ohledně směřování země. Pro dnešní moldavskou vládu, jejíž výraznou prioritou je evropská integrace, je klíčový vývoj politických vztahů s EU. Po podání přihlášky do EU (3/2022) byl Moldavsku přiznán status kandidáta na členství (6/2023). Moldavsko následně uspokojivě učinilo reformní kroky, proto v 6/2024 Evropská komise konstatovala, že země splnila podmínky pro zahájení přístupových rozhovorů. Očekává se, že v r. 2025 bude otevřen vyjednávací celek 1. Moldavští představitelé věří, že při zachování tempa reforem by se země mohla stát členem EU do r. 2030. V zprávách EK jsou oceněny mj. pokračující reformy i zahraniční politika bližší pozicím EU; zároveň EU vyzývá mj. k těsnější spolupráci s agenturami pro boj s mezinárodními zločineckými sítěmi, k posílení nezávislosti médií a transparentnosti jejich vlastnictví a konzultacím o reformě veřejné správy s občanskou společností. Stále větší vliv hrají hospodářské vztahy s EU. V r. 2014 Moldavsko podepsalo Dohodu o přidružení s EU, která zahrnuje Dohodu o komplexní zóně volného obchodu (DCFTA). V lednu 2016 byla DCFTA rozšířena na celé mezinárodně uznané území Moldavska včetně Podněstří. Následně se začal zvyšovat podíl zemí EU na moldavském zahraničním obchodu; EU je dnes největším obchodním partnerem Moldavska, vývoz zboží do EU v roce 2024 činil 67 % celkového vývozu a dovoz zboží z EU 50,2 % celkového dovozu. Co se týká vztahu Moldavska k sousedům, silný je především vztah k Rumunsku, s nímž Moldavsko spojují silné historické, kulturní a jazykové vazby; kromě toho (podle různých údajů) 700 tisíc – 1 mil. Moldavanů má také rumunské občanství. Země spolupracují ve všech oblastech; v EU je Rumunsko setrvale nejsilnějším zastáncem integrace Moldavska a Moldavsko podporuje i přímou finanční pomocí. Po roce 2022 posílil spolupráci obou zemí i bezpečnostní rozměr. Vztahy s Ukrajinou se výrazně zlepšily po zvolení proevropské prezidentky a vlády a ještě více po začátku ruské agrese proti Ukrajině, kdy se Moldavsko okamžitě postavilo na stranu napadené země. Po celou dobu války vyjadřuje jednoznačnou podporu Ukrajině, velký mezinárodní kredit si také získalo – i přes vlastní obrovské ekonomické obtíže – vstřícným přístupem k ukrajinským uprchlíkům. Po nástupu proevropské vlády v r. 2021 a zejména od začátku plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině se Moldavsko vzdaluje od Ruska. Vztahy se výrazně zhoršily, Rusko je nyní vnímáno jako závažná bezpečnostní hrozba. Prezidentka Sandu i další moldavští představitelé agresi proti Ukrajině odsoudili, vláda se postupně přidávala k sankcím EU. Moldavsko v 7/2023 výrazně zredukovalo personál ruského velvyslanectví, pro nepřátelskou činnost vypovědělo 18 diplomatů a 27 technických pracovníků. Dalšími třecími plochami jsou moldavská politika zaměřená na integraci do EU, ruská vojenská přítomnost v Podněstří, ruské dezinformační a destabilizační aktivity, zneužívání dřívější energetické závislosti jako zbraně používané proti moldavské vládě, ruské překážky kladené dovozu z Moldavska aj. Moldavsko je členem řady mezinárodních organizací, včetně OSN, Rady Evropy, OBSE, WTO, Světové banky, EBRD, MMF, Energetické charty a regionálních uskupení jako např. GUAM, Středoevropská iniciativa, SNS, CEFTA, Energetické společenství zemí jihovýchodní Evropy apod. S válkou v sousedství také souvisí zahájení diskuze o bezpečnostní politice založené dnes podle ústavy na neutralitě; tu však mnozí vládní představitelé považují za koncept, který z dlouhodobého hlediska nemůže zaručit bezpečnost země. S cílem nově reflektovat mezinárodní prostředí i nový politický kontext, kterým je úsilí o vstup Moldavska do EU, byla v 12/2023 schválena Národní bezpečnostní strategie. Ta poprvé v historii samostatného Moldavska definuje Rusko jako závažnou bezpečnostní hrozbu a bezpečnost se snaží vnímat jako komplexní pojem zahrnující všechny oblasti včetně ekonomiky, energetiky či obrany proti hybridním hrozbám. Moldavsko též podepsalo v 5/2024 s EU partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a stalo se tak první zemí, která se s EU na takové spolupráci dohodla.

1.3. Obyvatelstvo

V r. 2024 proběhlo v Moldavsku sčítání lidu; podle předběžných výsledků ke dni 8. 4. 2024 dosáhl počet obyvatel země (bez Podněstří) 2,40 mil. Ve srovnání s předchozím sčítáním (2014) se počet obyvatel země snížil o 13,9 %. K úbytku obyvatelstva dochází hlavně vlivem odchodu moldavských občanů do zahraničí (většinou z ekonomických důvodů) a nízké porodnosti; podle odhadů bude tento trend pokračovat. Úbytek obyvatelstva nastává i v podněsterském regionu, v němž žije dle zjevně zastaralých oficiálních dat 475 000 obyvatel (poslední sčítání, 2015), neoficiálně se jedná o 300 – 350 tisíc osob. Co se týče národnostního složení, v Moldavsku žije dle sčítání lidu v roce 2024 77,2 % Moldavanů, 7,9 % Rumunů (rozlišování mezi Rumunem a Moldavanem je jen důsledkem věcí historicky podmíněného vnímání s (geo)politickými konotacemi), dále 4,9 % Ukrajinců, 4,2 % Găgăuzů, 3,5 % Rusů a 1,6 % Bulharů. Oficiálním jazykem je rumunština; běžně se používá i ruština, zejména v Podněstří, Găgăuzii a na severu země. Za svůj mateřský jazyk uvedlo v r. 2024 80 % obyvatel rumunštinu nebo „moldavštinu“, 11 % ruštinu, 3,8 % găgăuzštinu a 3,8 % ukrajinštinu. Převažuje pravoslaví, podíl ortodoxního obyvatelstva dosahuje 95 %. Asi 80 % pravoslavné populace patří k moskevskému patriarchátu, asi 20 % k rumunskému patriarchátu. Demografická krize v Moldavsku se kromě celkového úbytku obyvatelstva projevuje i rychlým stárnutím populace (věk 65+ 2014 – 11,3 %, 2024 – 18,2 %), což má vážné důsledky pro zdravotnictví, důchodový systém i ekonomiku celkově. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva nadále klesá. Tento trend je dán pokračujícím odchodem obyvatel převážně v produktivním věku; mezi obvykle uváděné důvody patří lepší pracovní a mzdové podmínky v zahraničí, naopak ve své domovské zemi tito ekonomičtí migranti nevidí perspektivu. V některých regionech země se projevuje nedostatek kvalifikované pracovní síly, chybí např. lékaři, zdravotní sestry a IT specialisté. Výrazným trendem je urbanizace. Podíl městského obyvatelstva se za 10 let (2014 – 24) zvýšil z 38,5 % na 46,4 %, kišiněvská aglomerace zaznamenala za stejné období nárůst obyvatelstva o 16,7 %. Průměrná délka života v r. 2024 byla podle odhadů WHO 71,9 let (67,5 let u mužů a 76,4 let u žen).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Do roku 2019 vykazovalo Moldavsko pozitivní vývoj většiny makroekonomických ukazatelů, avšak pandemie COVID-19 a sucho v roce 2020 výrazně zhoršily ekonomický výhled. Rok 2021 přinesl mírné oživení, které však zásadně ovlivnila válka na Ukrajině zahájená v roce 2022. Jejími důsledky jsou dlouhodobé bezpečnostní, hospodářské a energetické dopady, ztráta trhů na východě a narušení dodavatelských řetězců, což vedlo k výraznému propadu exportu a zrychlení inflace. V roce 2022 dosáhla inflace 28,7 %, v roce 2023 poklesla na 13,4 % a dále klesla na 7,0 % v roce 2024. HDP Moldavska vzrostl v roce 2023 pouze o 0,4 %, v roce 2024 prakticky stagnoval (+0,1 %), přičemž pozitivní vliv měly IT a finanční služby, zatímco veřejná spotřeba a vývoz byly brzdícími faktory. Pokles zemědělské produkce kvůli letnímu suchu a přerušení reexportu na Ukrajinu rovněž negativně ovlivnily růst. Významně vzrostl schodek státního rozpočtu na 16 % HDP, financovaný zejména ze zahraničních půjček a zůstatků na účtech. V roce 2023 se zemědělství podílelo na HDP 14,9 % a zaznamenalo meziroční nárůst o 23,6 %, zejména díky 35,1% růstu rostlinné výroby; živočišná produkce klesla o 1,9 %. V roce 2024 se kvůli nepříznivému počasí situace obrátila a zemědělství mělo na HDP negativní vliv. Průmyslová produkce v roce 2023 vzrostla o 1,8 %, v roce 2024 však meziročně poklesla o 1,1 %, zejména kvůli propadu ve zpracovatelském průmyslu. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 dosáhla 4,0 %, v roce 2024 dále klesla na 3,9 %. Remitence, klíčový zdroj příjmů pro domácnosti, dosáhly v roce 2023 11,8 % HDP, což představuje pokles o 2 procentní body oproti roku 2022. Struktura HDP se nadále přesouvá ke službám, přičemž sektor informačních a komunikačních technologií se na růstu HDP v roce 2023 podílel 10 %. Moldavsko zůstává silně závislé na zahraničním financování, zejména z fondů EU, MMF, Světové banky, EIB a EBRD. V roce 2023 tvořil vývoz do zemí EU 65 % moldavského exportu, v roce 2024 se tento podíl zvýšil na 67,3 %. Dovoz z EU představoval v roce 2023 přibližně 48 %, v roce 2025 již téměř 56 % celkového dovozu. Obchodní bilance se v roce 2024 i 2025 dále prohlubovala – v lednu až únoru 2025 činil obchodní deficit s EU téměř 529 mil. EUR. S pokračující válkou na Ukrajině narůstá význam energetické bezpečnosti. V prosinci 2024 došlo ke krizovému přerušení dodávek plynu do Podněstří, což vedlo k vyhlášení výjimečného stavu a urychlení opatření k diverzifikaci zdrojů. Energetická nezávislost a rozvoj obnovitelných zdrojů zůstávají strategickou prioritou – cílem Moldavska je dosáhnout do roku 2030 podílu 27 % obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, SB, Národní statistický úřad Moldavska

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Po letech celkem vysokého výkonu moldavské veřejné finance dostaly pod tlak. Podvody v bankovním sektoru a hospodářská recese zvýšily veřejný dluh a podkopaly důvěru investorů. Krize spojená s Covid-19 prohloubila oslabování veřejných financí a makroekonomickou stabilitu, došlo ke zvýšení vládních výdajů. V roce 2021 zasáhla Moldavsko energetická krize a způsobila výrazné zvyšování cen energií, na které vláda reagovala kompenzacemi. Po zahájení války na Ukrajině došlo k přílivu uprchlíků, v roce 2025 zůstává přes 100 tisíc uprchlíků, kteří vytváří další tlak na státní rozpočet. Vypořádat se s přílivem uprchlíků pomáhají mezinárodní donoři a instituce. V roce 2024 Moldavsko pokračovalo v provádění opatrné fiskální politiky uprostřed probíhajícího hospodářského tlaku a strukturálních reforem souvisejících s programem integrace do EU . Navzdory zlepšení, veřejné finance Moldavska zůstávají pod tlakem kvůli vysoké sociálním a infrastrukturálním potřebám, cenám energií a závazkům vázáných na jeho vstup do EU. Vláda plánuje pokračovat se snižováním deficitu státního rozpočtu směrem k EU doporučenému stropu ve výši 3 % HDP do roku 2027. 

Příjmy státního rozpočtu se podle předběžných údajů z Ministerstva financí v roce 2024 zvýšily o 6,1 % ve srovnání s jedenácti měsíce z předchozí rok, zatímco výdaje se zvýšily o 0,4 %. Pro rok 2025 se plánuje, že příjmy státního rozpočtu budou o 6,8 % vyšší než v revidovaných číslech pro rok 2024, zatímco výdaje jsou stanoveny o 4,1 %. Granty budou tvořit 1,7 % příjmů státního rozpočtu v roce 2025. V rámci struktury výdajů , alokace na sociální ochranu je plánována pro rok 2025 na úrovni 24,3 % celkových výdajů, výdaje na školství  23 %. Moldavsko zaznamenalo aktuální deficit účtu v roce 2024 ve výši 16,0 % HDP ve srovnání s 8 % v roce 2023. Hospodářský růst v roce 2024 byl 0,1% a odpovídající deficit přibližně 4,6 % HDP. Moldavsku se podařilo snížit nárůst deficitu platební bilance z 16 % HDP v roce 2022 na 11,9 % v roce 2023. Roste důraz na digitální technologie v oblasti řízení veřejných financí.  

Standardní sazba DPH v Moldavsku je v současnosti 20 % . 

2.3. Bankovní systém

V roce 2023 88,9 % bankovních aktiv patřilo mezinárodním investorům. Dne 2. srpna 2024 vstoupily v platnost změny zákona o bankách, jejichž cílem bylo posílit operační rámec Národní banky Moldavska (NBM). Novela specifikuje pravidla týkající se odměn za služby a provoz NBM, a zároveň zavádí dohledové poplatky v rámci finančního sektoru. Zároveň byla zavedena pravidla zakazující členům řídicích orgánů vlastnit akcie v podřízených entitách, což má předejít střetu zájmů a posílit funkční nezávislost centrální banky. Hlavním regulátorem bankovního sektoru v Moldavsku je NBM – formálně nezávislá instituce. Bankovní systém se skládá z NBM a komerčních bank. V roce 2024 působilo v Moldavsku 11 bank s licencí od NBM. Mezi nejvýznamnější banky patří Moldova Agroindbank, Moldindconbank, Victoriabank a OTP Bank. Tyto čtyři banky držely přibližně 84,5 % celkových aktiv bankovního sektoru v roce 2024. Finanční situaci bankovního sektoru v roce 2024 charakterizoval růst aktiv, úvěrů, vlastního kapitálu i vkladů fyzických a právnických osob. Bankovní sektor nicméně zaznamenal meziroční pokles zisku o 2,8 % oproti roku 2023. Hlavním důvodem byl výrazný pokles příjmů z úroků, které klesly o 22,3 %. Tento propad byl částečně kompenzován nárůstem příjmů z kurzových rozdílů (o 18,0 %) a z poplatků a provizí (o 9,6 %). Celková aktiva sektoru vzrostla o 10,6 % ve srovnání s koncem předchozího roku. Hrubý objem úvěrů (při zohlednění obezřetnostních kritérií) tvořil 47,5 % celkových aktiv a meziročně vzrostl o 26,5 %. Největší nárůst byl zaznamenán u úvěrů na nákup či výstavbu nemovitostí – o 40,1 %. Banky po celý rok 2024 udržovaly ukazatele likvidity nad stanovenými regulatorními limity. V květnu 2024 NBM snížila základní úrokovou sazbu z 3,75 % na 3,60 %, v lednu 2025 ji zvýšila na 5,60 % a v únoru dále na 6,50 %. NBM zároveň pokračovala v aktualizaci a vývoji sekundární legislativy s cílem implementovat národní legislativní rámec a harmonizovat jej s právem EU.

2.4. Daňový systém

Daně a poplatky tvoří klíčový zdroj příjmů státního rozpočtu Moldavska – v roce 2024 představovaly přibližně 65 % všech rozpočtových příjmů, a to zejména z daní a cel ze zboží a služeb. Daňový systém se dělí na celostátní a místní daně a poplatky. Mezi hlavní daně, které tvoří největší část příjmů, patří:

• Daň z příjmů právnických a fyzických osob Právnické osoby: 12 %, ve svobodných ekonomických zónách 6 % Fyzické osoby: progresivní sazba až 12 % dle výše příjmu
• Daň z dividend: 6 % pro rezidenty, 12 % pro nerezidenty
• Daň z přidané hodnoty (DPH) – snížená sazba 8 % se uplatňuje na vybrané restaurace a hotelové služby a na specifické zboží jako jsou: chléb a pečivo, mléko a mléčné výrobky, léčiva, zemní a zkapalněný plyn, agroprodukty, pyrotechnické a zahradnické výrobky, cukr z cukrové řepy, či pevná biopaliva pro výrobu energie, tepla a teplé vody.
• Spotřební daň: sazby se liší podle typu produktu a kombinují kvantitativní a hodnotové složky.
• Daň z výnosů bank a pojišťoven
• Další daňové povinnosti Např. daň z nemovitostí (včetně pozemků), majetková daň, silniční daň, či daň z využívání přírodních zdrojů.

Daňový systém zahrnuje i daňové a investiční pobídky pro malé podniky, IT firmy, rezidenty svobodných zón a zemědělce. Například: Investiční projekty ve svobodných zónách mohou získat 3–5 let daňových prázdnin dle výše investice a záruku daňové stability na 10 let při změně legislativy. IT parky uplatňují jednotnou daň ve výši 7 % z obratu. Daňové úlevy jsou dostupné i pro firmy, vytvářející pracovní místa. V letech 2024–2025 stát poskytuje dotace na modernizaci a inovace v zemědělství v souladu se zásadami zelené zemědělské politiky EU. Od 1. ledna 2025 Moldavsko plánuje zrušit některé daňové úlevy považované za státní podporu, aby bylo dosaženo souladu se směrnicí EU 2006/112/ES. Cílem je standardizace režimu DPH a odstranění výjimek narušujících hospodářskou soutěž. Přehled pobídek a daňového systému je k dispozici na webu Invest Moldova Agency, podrobný daňový průvodce pak na stránkách KPMG.

Moldavsko a Česká republika mají uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění. Moldavsko nicméně není signatářem mnohostranného nástroje OECD (MLI).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obrat vzájemné obchodní výměny za rok 2023 dosáhl 9,56 mld. CZK, což představovalo meziroční nárůst o 31,7 %. V roce 2024 (prosinec) až únor 2025 činil obrat 2,917 mld. CZK, přičemž vývoz dosáhl 1,373 mld. CZK a dovoz 1,544 mld. CZK. Obchodní bilance byla záporná ve výši –171 mil. CZK. V daném období se Moldavsko zařadilo na 57. místo mezi obchodními partnery ČR co do objemu dovozu i vývozu. V únoru 2025 tvořil vývoz do ČR 7,8 % celkového moldavského exportu a dovoz z ČR 1,4 % celkového moldavského importu. Mezi hlavními exportními položkami z Moldavska do ČR převažují prostředky k rozvodu elektrické energie, plastové výrobky, železné a ocelové profily, alkoholické nápoje a olejnatá semena. Z ČR do Moldavska se nejčastěji dovážejí telekomunikační zařízení, osobní vozidla, elektrické rozvaděče a počítačová technika. Obchodní vztahy s EU Evropská unie zůstává nejvýznamnějším obchodním partnerem Moldavska. V roce 2024 činil podíl exportu do EU 67,3 % (nárůst oproti 65 % v roce 2023). V období leden–únor 2025 tvořil dovoz z EU 55,9 % celkového dovozu (824,2 mil. EUR) a vývoz do EU dosáhl 295,7 mil. EUR, což představuje meziroční pokles o 20,4 %. Největším obchodním partnerem v EU zůstává Rumunsko, následované Itálií, Německem a Českem. Vztahy jsou rámcovány Asociační dohodou a DCFTA. V červenci 2023 EU prodloužila platnost autonomních obchodních opatření, která odstraňují zbývající cla v rámci DCFTA. Od 1. ledna 2024 byly rovněž sníženy roamingové poplatky mezi Moldavskem a několika operátory z EU. Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU Obchod se zeměmi SNS zůstává relevantní, i když jeho význam v roce 2024 klesl. V roce 2023 se země SNS podílely na moldavském vývozu 22,1 % a na dovozu 18,6 %. V lednu–únoru 2025 klesl export do SNS meziročně o 27,9 % na 27,7 mil. EUR, což odpovídá 5,9 % podílu na celkovém vývozu. Naopak dovoz ze SNS vzrostl o 10,9 % a tvořil 3,6 % z celkového dovozu. Rostoucí význam má obchod s Ukrajinou, Tureckem a Čínou. V lednu–únoru 2025 tvořil podíl Ukrajiny na exportu 8,7 % a na importu 10,0 %, Turecko představovalo 14,1 % exportu a 6,9 % dovozu. Významným dovozcem je i Čína s 12,8 % podílem.

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2024 došlo v Moldavsku k poklesu objemu přímých zahraničních investic (FDI) o 28,6 % ve srovnání se stavem v roce 2023 (regionální nestabilita a nárůst kapitálových toků rezidentů na zahraniční trhy – 89,6 milionu USD). Čisté kapitálové investice prudce poklesly  1,1 milionu USD, což je nejnižší úroveň za posledních 16 let. Na konci roku 2024 činil celkový objem FDI v národním hospodářství přibližně 5,39 miliardy USD (o 1,4 % méně než v 2023). Podniky s FDI přispívají 18,7 % k celkové hrubé přidané hodnotě v ekonomice, zejména v sektorech jako: finance a pojišťovnictví, ICT, zpracovatelský průmysl, dodávky elektřiny, tepla, plynu a vody a administrativní služby.

Země EU zůstaly hlavním zdrojem investic, představovaly 85,7 % celkového objemu (Kypr, Nizozemsko, Rumunsko, Francie, Bulharsko, Rakousko a UK). Nejvíce investic přitáhl sektor financí a pojišťovnictví, následovaný obchodem a průmyslem.

Vláda Moldavska nabízí státní podporu pro průmysl určenou pro velké i malé podniky – stát jim uhradí až 60 % investic v následujících oblastech: elektronický průmysl; chemický a farmaceutický průmysl; strojírenství a výroba autodílů; textilní a oděvní průmysl; průmysl stavebních materiálů a potravinářský průmysl.  Existují různé investiční platformy – IT park, 7 zón volného hospodářství, 8 průmyslových parků a Mezinárodní svobodný přístav Giurgiulești. Za účelem posílení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na ruské energii Moldavsko v srpnu 2024 vyhlásilo první tendr na výstavbu větrných a solárních elektráren. Cílem vlády je přilákat investory na výstavbu větrných elektráren s výkonem až 105 MW a fotovoltaických elektráren s výkonem do 60 MW. Vítězným investorům bude zaručena pevná výkupní cena elektřiny po dobu 15 let.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Rámec pro obchodně-ekonomickou spolupráci tvoří Dohoda o přidružení, která obsahuje Dohodu o komplexní zóně volného obchodu (AA/DCFTA), dohodu obě strany podepsaly 27. 6. 2014 v Bruselu. Moldavský parlament dohodu ratifikoval již 2. 7. 2014, Evropský parlament dohodu ratifikoval 12. 11. 2014 a ČR 9. 4. 2015. DCFTA zřizuje oblast volného obchodu mezi EU a Moldavskem, v souladu se zásadami Světové obchodní organizace a odstraňuje dovozní cla pro většinu zboží. Důležitou součástí DCFTA je sladění moldavských zákonů s vybranými legislativními akty EU. V souvislosti s válkou na Ukrajině došlo 25. 7. 2022 k pozastavení dovozních cel a kvót na moldavský vývoz do EU, tzv. autonomní obchodní opatření (ATM), v roce 2023 EK platnost ATM prodloužila. V praxi to znamenalo liberalizaci vývozu několika zemědělských produktů. Zásadním krokem vpřed se stalo rozhodnutí Evropské rady o přiznání Moldavsku statusu kandidáta na členství v EU (23. 6. 2022) a souhlas se zahájením přístupových rozhovorů (16. 12. 2023).

Moldavsku byla dne 28. 4. 2014 zrušena vízová povinnost pro držitele biometrických pasů.

Smlouvy s ČR

Obchod mezi oběma zeměmi měl svůj smluvní základ v dohodě o obchodně-ekonomické spolupráci (která ovšem byla z důvodů nekompatibility s legislativou EU se souhlasem obou stran zrušena). Nadále však platí další dohody o zamezení dvojího zdanění a o podpoře a ochraně investic z roku 1999, letecká dohoda a další. Během návštěvy ministra zahraničních věcí a evropské integrace A. Stratana v říjnu 2004 v Praze byl podepsán Protokol ke Smlouvě o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku. V květnu 2011 ratifikoval moldavský parlament Protokol ke smlouvě o podpoře a ochraně investic mezi ČR a MD, který na žádost ČR zavádí několik změn a uvádí tuto smlouvu do souladu se závazky ČR v rámci EU. Poslední smluvní dokument, dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci, byl uzavřen v roce 2014. Přehled platných smluv naleznete na webu Velvyslanectví ČR v Kišiněvě.

3.4. Rozvojová spolupráce

Moldavsko se stalo prioritní zemí ZRS ČR na základě Programu dvoustranné rozvojové spolupráce 2018-2023, a zůstává prioritní zemí i v dalším období 2024-2030. V rámci nového programu jsou stanoveny 3 prioritní sektory (oproti 4 v minulém období), za jejich implementaci je zodpovědná Česká rozvojová agentura (ČRA).

Česká rozvojová spolupráce v Moldavsku se zaměřuje na tři klíčové priority: řádnou správu věcí veřejných, inkluzivní sociální rozvoj a podporu zemědělství. V oblasti veřejné správy je cílem posílení kapacit státních institucí, harmonizace legislativy s EU, ochrany životního prostředí a energetické bezpečnosti, podpora občanské společnosti, nezávislých médií a infrastruktury v oblasti vody a sanitace. V sociální oblasti program usiluje o zlepšení dostupnosti a kvality služeb, podporu inkluzivního vzdělávání, domácí péče, služeb pro osoby se zdravotním postižením a rozvoj komunitního plánování. V zemědělství se podpora zaměřuje na rozvoj místních trhů, mechanizaci, inovativní a udržitelné postupy, podporu ministerstva zemědělství s důrazem na digitalizaci a harmonizaci s EU standardy. V celém programu je kladen důraz na přenos českých zkušeností a technologických řešení.

V Moldavsku dále probíhají malé lokální projekty, transformační projekty, projekt B2B, program zvýšení kapacit VŠ a projekty v rámci Partnerství ČR s UNDP. Aktivní je také MPO ČR s programem Aid for Trade a MV ČR s programem bezpečnostní spolupráce. Od roku 2022 se realizují také humanitární projekty zaměřené na zvládnutí uprchlické krize. V roce 2025 bude zahájen druhý projekt delegované spolupráce, který implementuje ČRA. 

České firmy se můžou účastnit výběrových řízení, která vyhlašuje ČRA, můžou podávat projekty v rámci Partnerství ČR s UNDP, B2B a Aid for Trade nebo předkládat identifikační formuláře ve spolupráci s moldavskými partnery. Díky získaným referencím se mohou následně zapojovat do tenderů dalších mezinárodních institucí nebo moldavské vlády. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mezi hlavní perspektivní obory patří zemědělství a potravinářství, energetika, voda a životní prostředí, dopravní infrastruktura, ICT a zdravotnictví a farmacie, roste také význam sektoru výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání. Důsledkem pandemie COVID-19 se do popředí dostaly značné problémy a nedostatečná úroveň moldavského zdravotnictví. Pandemie COVID-19 otevřela také nové výzvy v oblasti digitalizace, digitální technologie nebyly v minulosti ve velké míře využívány. Nové výzvy přinesla energetická krize a válka na Ukrajině, které zdůraznily potřebu investic do energetiky a zvýšení kybernetické bezpečnosti. Více informací je možné najít Mapě strategických příležitostí.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství tvoří 45 % exportu. Prioritní jsou zpracování, ekologické zemědělství, smart farming, obnovitelné zdroje v agroprůmyslu a infrastruktura (chladírny, balení, zavlažování). Silný růst zaznamenává sektor ovoce, vína a bioproduktů.

▶ Energetika

Investice přes 300 mil. EUR směřují do energetické účinnosti, modernizace sítí, obnovitelných zdrojů (OZE), bateriových úložišť a zeleného vodíku. Možnosti jsou ve výstavbě a projektování, dodávkách zařízení (OZE, LED osvětlení, kogenerace), smart grid a energetickém managementu.

▶ Voda a životní prostředí

Vysoká potřeba investic do čistíren, kanalizace a pitné vody. Moldavsko připravuje národní „master plán“. Nabízí se prostor pro projektování, výstavbu i provoz vodohospodářských zařízení, energetické využití odpadů a datové systémy.

▶ Dopravní infrastruktura

Probíhá modernizace železnic, silnic a veřejné dopravy s pomocí EU, EBRD a EIB. Příležitosti jsou ve výstavbě, řízení dopravy, smart city technologiích a logistice (např. multimodální centrum Berești, letiště Mărculești).

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Virtuální technologický park MITP nabízí IT firmám 7% jednotnou daň. Moldavsko digitalizuje veřejné služby, zavádí e-government a investuje do kyberbezpečnosti. Atraktivní je outsourcing, zakládání poboček, vývoj SW, cloudových řešení, datových center.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Modernizace nemocnic, výstavba urgentních bloků, digitalizace (EHR, telemedicína) a rozvoj výroby léčiv. Pobídky pro investory: 0% daň z nerozděleného zisku, zrychlená registrace léčiv, exportní zaměření. Možnosti pro české dodavatele přístrojů, SW a staveb.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

V Moldavsku postupně probíhá začleňování politiky výzkumu a inovací do celkové hospodářské politiky země a napříč všemi sektory roste význam inovací, výzkumu a vzdělávání. Zároveň silně roste poptávka po kvalitních odbornících a poradenských službách. Mezi perspektivní obory patří informační technologie, energetika, zemědělství a doprava Moldavsko se snaží podporovat inovace prostřednictvím různých iniciativ, jako jsou startupové inkubátory, technologické parky a podnikatelské programy.

        Od 1. ledna 2025 zavádí Moldavsko nový mechanismus státní podpory investic v průmyslu. Firmy investující min. 10 mil. MDL (cca 500 tis. EUR) do zpracovatelského průmyslu (elektrotechnika, chemie, strojírenství, textil, stavební materiály, potraviny) mohou získat refundaci až 60 % nákladů – 25 % formou nevratného grantu a 75 % formou daňových úlev (50% osvobození od daně z příjmu). Celkový rozpočet činí minimálně 2 mld. MDL. Program cílí na přilákání zahraničních investorů, vytváření pracovních míst a modernizaci výroby v celé zemi.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní jednání v Moldavsku nejsou výrazně odlišná od jednání vedených v České republice, některá specifika jsou popsána níže.

4.2. Oslovení

Pro první navázání kontaktu je běžně používán email, následovat může telefonický hovor nebo osobní setkání. Při oslovení obchodních partnerů nepanují žádné odlišnosti od běžné praxe v České republice. Komunikace bývá většinou velmi přátelská a otevřená. V Moldavsku je mnohem rozšířenější oslovování křestním jménem.

4.3. Obchodní schůzka

V obchodu se jednoznačně doporučuje osobní kontakt. Při prvním setkání je vhodná návštěva přímo v kanceláři, možností je také setkání v restauraci u příležitosti oběda. Problém může být dlouhodobé plánování, proto je doporučeno vždy den nebo dva dny před plánovanou schůzkou jednání protistraně připomenout. Samozřejmostí při obchodních jednáních v Moldavsku je formální oblečení. Délka jednání se nijak výrazně neliší od českých zvyklostí, pracovní návyky jsou podobné těm, na které jsme zvyklí v ČR. Na začátku jednání se předávají vizitky, na konci návštěvy je možné předávní darů. V Moldavsku je poměrně obvyklé potkávat na vysokých, zejména politických, funkcích ženy, česká delegace vedená ženou tedy nikoho nepřekvapí. Moldavané si váží starších lidí a často jim prokazují větší respekt, je tedy vhodné mít v delegaci nejen mladé lidi, při jednání můžou starší lidé dostávat příležitost vyjádřit se jako první.

Místní obchodníci jsou zvyklí pracovní jednání zakončit u prostřeného stolu. Moldavsko je vyhlášeno svými víny a různými druhy koňaků a brandy, na něž jsou zdejší občané také patřičně hrdi. V průběhu obchodních a jiných jednání s partnery bývají během jídla celkem obvyklé časté přípitky. Poměrně rozšířené je pozvat obchodní partnery na degustaci do jednoho z mnoha moldavských vinných sklepů, pozvání domů je méně obvyklé. Součástí degustace bývá menu složené z několika chodů tradiční moldavské kuchyně, kvalita potraviny ve větších městech a zavedených vinných sklepích obvykle vyhovuje chuťově i hygienicky. Ačkoliv je Moldavsko poměrně malé, panují zde teritoriální rozdíly mezi více formálním severem a více uvolněným jihem Moldavska. Jednání na jihu Moldavska bude ve vinném sklípku nebo restauraci zakončeno takřka určitě.

Mezinárodní partneři dlouhodobě považují za největší problém Moldavska značnou korupci, která se týká také místní justice. Reforma justice a obecné zlepšování podnikatelského prostředí, včetně větší transparentnosti ze strany státních orgánů, zůstávají v centru pozornosti mezinárodních partnerů. Korupce je opravdu značně rozšířená, a to jak na úřadech, tak v běžném životě. Dalším problémem je vysoká fluktuace zaměstnanců ve státních institucích kvůli nízkým platům. Dohody uzavřené s jedním úředníkem tak často ztrácejí platnost či kontinuitu poté, co daný úředník úřad opustí.

V Moldavsku je časový posun + 1 hodina oproti SEČ, což se týká letního i zimního času. K přechodu mezi letním a zimním časem dochází ke stejnému datu jako v ČR.

Státní úřady a instituce pracují obvykle od 8:00 do 17:00 s přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Soukromé instituce pak nejčastěji od 09:00 do 18:00.

4.4. Komunikace

Moldavsko je víceméně dvojjazyčné, v některých regionech se ale výrazněji upřednostňuje rumunština, jinde zase ruština. V Gagauzské autonomní oblasti je to pak ruština a turečtina, v některých obcích či osadách (zejména v oblasti Taraclia) to je ruština a bulharština. Obecně je možné konstatovat, že na většině míst v zemi, zejména pak ve městech, může cizinec komunikovat s místními občany v podstatě stejně dobře rumunsky jako rusky; s příslušníky mladé generace také anglicky, což platí především pro větší města. Po zahájení války na Ukrajině je především v hlavním městě možné sledovat posun k rumunštině. 

V Moldavsku není možné sehnat tlumočníka do českého jazyka, pokud tedy delegace z České republiky preferuje češtinu, je nutné přivézt tlumočníka s sebou. Tlumočníka z ruštiny nebo rumunštiny do angličtiny není problém nalézt přímo v Moldavsku.

Při diskusi o politických tématech je nutné brát v úvahu skutečnost, že součástí Moldavska je i separatistické Podněstří. Společnost je také názorově velmi rozdělena mezi příznivce evropské integrace a příznivce příklonu k Ruské federaci. Při rozhovoru je tedy důležité uvědomit si, jaké názory zastává váš protějšek a rozhovor tomu přizpůsobit. 

4.5. Doporučení

Doporučen je jednoznačně osobní kontakt. Před cestou do Moldavska je také dobré, zamyslet se nad případnými dary, vhodné je přivézt dárky již z České republiky. Výměna darů je poměrně obvyklá, Moldavané většinou darují místní vína a koňaky a bonbony. Mezi oblíbené české dary patří becherovka, ale i jiný alkohol, dále knihy o České republice.

Druh oděvu je nutné přizpůsobit společenské akci a doporučenému dress code. Evropský styl oblékání je spíše umírněný, zdejší ženy preferují honosnější (okázalejší) oděvy.

Při vstupu do pravoslavného kostela je nutné mít odpovídající oblečení, zakrývající prakticky celý povrch těla (tedy žádné kraťasy, trička s krátkými rukávy apod.), ženy si navíc musí zakrýt hlavu šátkem.

4.6. Státní svátky

Státní svátky a významné dny v roce 2025:

1. ledna – Nový rok

7- 8. ledna – Pravoslavné vánoce

8. března – Mezinárodní Den Žen

20. a 21. dubna– Pravoslavné velikonoce

28. dubna – Svátek zesnulých

1. května – Svátek práce

9. května – Den vítězství

1. června – Mezinárodní den dětí

27. srpna – Den nezávislosti

31. srpna – Den jazyka

14. října – Den Kišiněva (každé město má svůj den)

25. prosince – Vánoce

Moldavané slaví jak prosincové vánoce, tak pravoslavné v lednu, převážně první dva týdny ledna nejsou vhodné pro pracovní cesty, prakticky vše je uzavřeno a je doba dovolených. Vánoční trhy jsou organizovány v centru města a u stánků lze koupit jak suvenýry, tak místní výrobky (med, upomínkové předměty, alkoholické nápoje atd.). Velkým svátkem jsou také pravoslavné velikonoce, kdy se do Moldavska vrací na prázdniny a dovolené mnoho občanů, kteří žijí a vydělávají za hranicemi. Ti přivážejí a vyměňují hotovost, v té době dochází tedy ke značnému kolísání kurzu. Říjnová oslava Dne Kišiněva je časově propojena s vrcholem sezóny sběru vína a je již tradičně propojena s ochutnávkami vína. První víkend v říjnu probíhá na hlavním náměstí v Kišiněvě „Svátek vína“, jsou organizovány trhy, na kterých se představují hlavní producenti a obchodníci s vínem. Na lístek v ceně 200 MDL (cca 250 Kč) lze ochutnávat u všech stánků.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

České zboží, které již na moldavský trh proniklo (osobní automobily, zařízení pro energetiku, chemické a potravinářské výrobky, nádobí, sportovní vybavení, atd.) má dobrý zvuk. Větší prosazení českých výrobků vyžaduje aktivnější přítomnost na trhu. Obecně však platí, že kupní síla obyvatelstva zůstává spíše nízká. Systém velkoobchodů se postupně rozvíjí, distribuce zboží ve větších městech je realizována v síti maloobchodů nebo přímo konečným zákazníkům. Poměrně velká část obyvatelstva stále upřednostňuje nákup zboží na tržištích. Země těží z podpory EU (Plán růstu za téměř 2 mld. EUR), přístupového procesu i investic mezinárodních donorů. České firmy mohou využít otevřené trhy, výhodné daňové režimy a rostoucí poptávku po technologiích a know-how. Doporučení pro české firmy je zapojit se do veřejných zakázek (mnohé podporované EU), sledovat výzvy Světové banky, EIB, EBRD. Výhodné daňové režimy, strategická poloha a otevřenost trhu činí z Moldavska perspektivní exportní a investiční cíl.

Obchodní režim je upraven tzv. dohodou o přidružení/DCFTA, která byla ratifikována a vstoupila v platnost v červenci 2016. V této souvislosti Moldavsko přijalo a nadále přijímá opatření, která mají za cíl výrazně zjednodušit obchod se zeměmi EU. Podrobnější informace lze získat na stránkách moldavského celního úřadu. Oficiálním specializovaným zdrojem je Portál obchodních informací Moldavska, který je určen pro národní a mezinárodní obchodní komunitu. Shrnující informace o podmínkách exportu je dostupná na webových stránkách Agentury pro veřejné služby: Control of strategic goods (gov.md). Elektronické podání žádosti o vývozní povolení  je dostupné na Portálu vývozní povolení. Zákon č. 213 o kontrole obchodu se strategickým zbožím vstoupil v platnost 1. ledna 2025 a byl vypracován v kontextu sladění právních předpisů Moldavska s evropskými předpisy, jednou z podmínek pro vstup do evropského prostoru. S implementací nového zákona bude digitalizován proces předkládání dokumentů pro vyplnění dokumentů souvisejících s procesem obchodování se strategickým zbožím (dvojího účelu) a podnikatelé budou mít prospěch z jasnějších a rychlejších postupů.

Moldavsko je členem WTO od 26. července 2001 a připojilo se k celnímu programu EU, což povede k získání dodatečných kapacit a znalostí pro proces rozšíření, byly podepsány programy vzájemného uznávání pro oprávněné hospodářské subjekty, což usnadňuje obchod a zajišťuje bezpečnost pro obě strany. Dne 1. ledna 2024 vstoupil v platnost nový celní kodex, jehož cílem je sjednotit a harmonizovat vnitrostátní celní předpisy s předpisy EU. Celní kodex č. 95/2021 nahrazuje celní kodex č. 1149/2000, zákon o celním sazebníku a zákon o dovozním řízení a vývozu zboží z území Moldavska fyzickými osobami. V důsledku toho se cla vybírají na základě zákona č. 172/2014 o schválení kombinované nomenklatury zboží. Nové celní předpisy v souladu s evropským acquis poskytnou hospodářským subjektům více možností, digitalizované služby a méně byrokracie. Nový celní kodex Moldavské republiky rovněž zavádí dovozní cla pro dovozce z Podněstří. Celní správa Moldavska zřídila a spravuje Informační centrum zahraničního obchodu, národní informační nástroj pro hospodářské subjekty zapojené do mezinárodního obchodu a pro další instituce. Informační centrum zahraničního obchodu poskytuje informace o celních předpisech, postupech a celních místech určení, deklaracích zboží, jeho klasifikaci a původu, přípustných dokladech, pravidlech pro překračování hranic zbožím a dopravními prostředky atd. S dotazy ohledně celních postupů se prosím obraťte na call centrum celních služeb na telefonním čísle: +373 22 788 888, e-mailem: callcenter@customs.gov.md.

V souladu s dohodou o přidružení se Moldavská republika zavázala přijmout nezbytná opatření k postupnému zajištění souladu s EU, pokud jde o technické předpisy, normy, metrologii, akreditaci, posuzování shody, vhodné systémy a systémy dohledu nad trhem, s cílem zajistit odstranění technických překážek obchodu mezi stranami. Dne 13. května 2024 Rada EU schválila obnovení autonomních obchodních opatření účinných od 25. července 2024 do 24. července 2025, zahrnující dočasné pozastavení všech zbývajících cel a kvót podle hlavy V dohody o přidružení. Toto prodloužení má za cíl podpořit moldavskou ekonomiku uprostřed regionálních výzev a posílit ochranu citlivých zemědělských produktů posílením stávajících ochranných mechanismů. Moldavské ministerstvo zemědělství si ponechává možnost uplatňovat cla na dovoz zemědělských produktů z EU během přechodného období na ochranu svého domácího trhu. Omezení vývozu/dovozu průmyslových výrobků z/do EU se již neuplatňují na základě předchozích autonomních obchodních preferencí.

Pro orientaci v moldavském podnikatelském prostředí je možné využít služeb právních a účetních firem. V Moldavsku má své pobočky několik významných západních poradenských firem. 

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zákon č. 220-XVI ze dne 9. října 2007 upravuje hlavní aspekty zakládání a registrace právnických osob a osob samostatně výdělečně činných. Zákon nyní usnadňuje elektronické podávání registračních dokumentů a umožňuje žadatelům používat kvalifikované elektronické podpisy. Byl také zaveden systém „jednotného kontaktního místa“, který umožňuje orgánu státní registrace elektronicky koordinovat své činnosti s dalšími veřejnými orgány. Tato integrace umožňuje souběžnou registraci u daňových, statistických, zdravotnických a sociálních orgánů. České společnosti mohou vstoupit na trh prostřednictvím partnerství s moldavskými nebo provozováním společností se 100% vlastnictvím. Registrace společností se zahraničním kapitálem se provádí prostřednictvím Agentury pro veřejné služby: www.asp.gov.md.

Podle dostupných informací by měl být proces registrace společností jednodušší než v minulosti. U společností se zahraničním kapitálem je nutné doložit kromě žádosti a potvrzení o zaplacení registračního poplatku také výpis z obchodního rejstříku země původu a výpis z rejstříku trestů. Všechny dokumenty musí být předloženy v úředním jazyce (tj. rumunštině) a v souladu s legislativou dané země. Hospodářský subjekt (PO nebo FO) by měl být registrován u celní správy. Další informace lze nalézt na stránkách Guvernul republicii Moldova (stránky ministerstev a státních institucí), Registrul de Stat (zákony), Camera de Comerț și Industrie a Republicii Moldova (obchodní komora), Serviciul Fiscal de Stat (daňový systém). Portál veřejných služeb nabízí širokou škálu služeb v elektronickém formátu v různých oblastech. Byla spuštěna aplikace EVO, která přináší digitální dokumenty a veřejné služby přímo do chytrých telefonů uživatelů. Od roku 2025 Moldavsko zavedlo elektronické občanské průkazy, které obsahují elektronický podpis.

Výhody jsou poskytovány společnostem, které se rozhodnou působit ve svobodných hospodářských nebo průmyslových zónách nebo IT parcích. Zákon umožňuje investice do všech odvětví, některé vyžadují licenci. Národní strategie stanoví devět prioritních odvětví: chemický a farmaceutický, agropotravinářství, automobilový, textilní, elektronika, ICT, kreativní průmysl, zelená energetika, BPO & SSC. Ministerstvo hospodářského rozvoje zavedlo na období 2025–2036 nový podpůrný mechanismus – nabízí státní úhrady až do výše 60 % investic do cílových odvětví. Investice musí splňovat specifická kritéria, jako je minimální hodnota 10 milionů lei. Informace o podmínkách investic může poskytnout: Moldavská agentura na podporu investic.

5.3. Marketing a komunikace

Moldavsko přijalo v roce 1997 zákon o reklamě, který stanoví normy a pravidla pro reklamu.  Ve velké míře jsou využívány všechny formy médií (televize, noviny, časopisy, rozhlas, venkovní billboardy a internet).  Studie však ukazují, že televize a internet jsou nejaktivněji využívanými médii pro reklamu, přičemž stará média, jako je rozhlas nebo tištěná média, zůstávají v pozadí.  V Kišiněvě má své zastoupení několik mezinárodních reklamních agentur, včetně Ogilvy a Publicis Media.  Moldavsko zakazuje zahraničním kanálům, které jsou reprízovány prostřednictvím kabelových sítí, vysílat místní reklamu.

Mezi hlavní média v Moldavsku patří televizní stanice Moldavsko 1, Jurnal TV, Pro TV a TV8, dále online media Point.md, Stiri.md, Unimedia.md a ProTV.md. Komunikační kanály se neliší od těch, používaných v ČR (X, Instagram, FB, rozhlas, web a billboardy).

Národní veletrhy a výstavy jsou i nadále účinným způsobem, jak představit výrobky místním kupujícím.  MoldExpo je hlavním místem konání největších veletrhů pořádaných v Moldavsku, dále EXPO MOLDAGROTECH, Digital Summit nebo Tourism&Trаvеl Eхро. 

Informační materiály doporučujeme pro zdejší teritorium připravovat v rumunštině a/nebo v ruštině (běžně bývají připravovány v obou jazykových mutacích). V souvislosti se zvyšujícím se vývozem do EU lze stále více komunikovat i v angličtině.

Existují omezení reklamy na konzumaci alkoholu, například zákaz vysílání mezi 7:00 a 22:00 na televizních kanálech, ale také další omezení obsahu a umístění v tištěných médiích. Reklama na tabákové výrobky je zakázána. Reklama na léky, zdravotnické prostředky, potřeby a prostředky je možná pouze s povolením specializovaného orgánu veřejné správy v oblasti zdravotnictví (Ministerstvo zdravotnictví). Omezení se vztahuje i na reklamu na zbraně, výzbroj a vojenské vybavení s výjimkou legálních loveckých a sportovních střelných zbraní. V prosinci 2024 moldavský parlament schválil návrh zákona, který umožňuje reklamu na hazardní hry s nízkým rizikem za přísných podmínek.

Roste i využívání přímého marketingu, tradiční kanály přímého marketingu, jako jsou katalogy a běžná pošta, se používají spolu s digitálním marketingem prostřednictvím platforem sociálních médií, mobilních aplikací a e-mailových zpráv pro stávající nebo potenciální zákazníky.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V roce 2017 bylo podepsáno memorandum o porozumění o bilaterální spolupráci mezi Státní agenturou pro duševní vlastnictví (AGEPI) a Úřadem EU pro duševní vlastnictví (EUIPO) s cílem rozšířit spolupráci v oblasti duševního vlastnictví. Moldavsko je členem WTO od 26. července 2001. Moldavsko je členem WIPO, je smluvní stranou 25 mezinárodních dohod WIPO a je signatářem Dohody TRIPS z července 2001. Závazky Moldavska v oblasti zajištění ochrany duševního vlastnictví, včetně mechanismů vymáhání, jsou rovněž součástí dohody o přidružení/DCFTA.

V souladu s těmito dohodami byla upravena vnitrostátní legislativa a byly zřízeny všechny nezbytné dozorčí orgány, včetně State Agency on Intellectual Property (AGEPI). V roce 2024 AGEPI spustila nové digitální platformy pro zjednodušení registrace duševního vlastnictví a zvýšení transparentnosti, včetně online portálů pro ochranné známky a patentové přihlášky. Zákon o autorském právu a souvisejících právech, který je v zásadě v souladu s autorským právem EU, byl novelizován za účelem dalšího sladění s acquis EU a vstoupil v platnost v říjnu 2022. Vnitrostátní právní rámec zahrnuje rovněž zákony o ochraně patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů a zeměpisných označení.

Právní rámec je tedy do značné míry v souladu se směrnicí EU o vymáhání práv duševního vlastnictví, ale v praxi je ochrana duševního vlastnictví poměrně problematická a kontrolní systém není zaveden. Při řešení sporů týkajících se duševního vlastnictví může být soudní systém pomalý a ne zcela efektivní. Úroveň veřejného povědomí o významu duševního vlastnictví je také relativně nízká. Moldavsko se potýká s problémy, jako je padělání, porušování práv online a nedostatečné vymáhání práva. V Moldavsku je rozšířený prodej levných pirátských kopií téměř všech druhů zboží, zejména na tržnicích. 

Pro ochranu autorských práv v Moldavsku je nutné podat žádost o registraci předmětu autorského práva nebo práv k němu souvisejících. Žádost se podává u AGEPI, je možné podat žádost online. 

5.5. Trh veřejných zakázek

Tvorba a podpora politiky veřejných zakázek je jednou ze základních funkcí Ministerstva financí. Zadávání veřejných zakázek se řídí především zákonem č. 131 ze dne 3. července 2015 ve znění zákona č. 7/2023, účinného od 1. července 2023. Tento zákon sladí moldavskou praxi v oblasti zadávání veřejných zakázek se standardy EU, včetně ustanovení o elektronickém zadávání veřejných zakázek a zvýšené transparentnosti, ale platí i další legislativní a normativní akty.

Ministerstvo financí odpovídá za tvorbu a prosazování legislativního a regulačního rámce pro veřejné zakázky prostřednictvím Oddělení politiky veřejných zakázek. Agentura pro veřejné zakázky je specializovaný orgán podřízený Ministerstvu financí, který zajišťuje provádění politiky veřejných zakázek. Nákup zboží a služeb v Moldavsku je proto centrálně řízen Agenturou pro veřejné zakázky, která zveřejňuje příslušné informace na svých webových stránkách. Agentura nicméně zpracovává pouze zakázky, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu.

Přehled veřejných i soukromých výběrových řízení na nákup zboží a služeb je k dispozici na webových stránkách. Pokud je nákup zboží a služeb realizován místním subjektem a jeho hodnota překročí 200 000 MDL bez DPH, je zveřejnění na této webové stránce povinné. Pro použití stránek je nutná registrace, detailní informace o pravidlech používání stránek je k dispozici v rumunštině a ruštině.

Moldavsko prochází zásadní transformací napříč sektory a nabízí mimořádné příležitosti pro české podniky. Země těží z podpory EU (Plán růstu za téměř 2 mld. EUR). Projekty financované mezinárodními institucemi (EBRD, EIB, Světové banky) jsou zpravidla realizovány separátně v souladu s požadavky konkrétní instituce. Doporučuje se proto pravidelně sledovat stránky těchto organizací např. webové stránky EBRD tenderů, a vytvoření profilu zde: https://ecepp.ebrd.com/

1. Energetika a zelená transformace: Investice přes 300 mil. EUR směřují do energetické účinnosti, modernizace sítí, obnovitelných zdrojů (OZE), bateriových úložišť a zeleného vodíku. Možnosti jsou ve výstavbě a projektování, dodávkách zařízení (OZE, LED osvětlení, kogenerace), smart grid a energetickém managementu. (EBRD, EIB, AFD/KfW, Proparco).

2. Doprava a infrastruktura: Probíhá modernizace železnic, silnic a veřejné dopravy s pomocí bank EU: EBRD a EIB. Příležitosti jsou ve výstavbě, řízení dopravy, smart city technologiích a logistice (např. multimodální centrum Berești, letiště Mărculești).

3. ICT a digitální transformace: Virtuální technologický park MITP nabízí IT firmám 7% jednotnou daň. Moldavsko digitalizuje veřejné služby, zavádí e-government a investuje do kyberbezpečnosti. Atraktivní je outsourcing, zakládání poboček, vývoj SW, cloudových řešení, datových center (EBRD, Swedfund).

4. Zemědělství a potravinářství: Zemědělství tvoří 45 % exportu. Prioritní jsou zpracování, ekologické zemědělství, smart farming, obnovitelné zdroje v agroprůmyslu a infrastruktura (chladírny, balení, zavlažování). Silný růst zaznamenává sektor ovoce, vína a bioproduktů (EIB, EBRD, AFD, IFAD).

5. Zdravotnictví a farmacie Modernizace nemocnic, výstavba urgentních bloků, digitalizace (EHR, telemedicína) a rozvoj výroby léčiv. Pobídky pro investory: 0% daň z nerozděleného zisku, zrychlená registrace léčiv, exportní zaměření. Možnosti pro české dodavatele přístrojů, SW a staveb (CEB, EIB). 

6. Voda, sanitace a odpady Vysoká potřeba investic do čistíren, kanalizace a pitné vody. Moldavsko připravuje národní „master plán“. Nabízí se prostor pro projektování, výstavbu i provoz vodohospodářských zařízení, energetické využití odpadů a datové systémy (Světová Banka, KfW, EIB, EBRD).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky a doba splatnosti faktur se od našich zásadně neliší; při zahájení vztahu je zvykem platit předem. Pro předcházení sporům se doporučuje velmi přesná smlouva a zajištění vhodných platebních podmínek. Pod Obchodní a průmyslovou komorou Moldavské republiky funguje Mezinárodní obchodní arbitrážní soud, kde je možné řešit spory.  

Základními prvky moldavského národního platebního systému jsou automatizovaný mezibankovní platební systém, vypořádací systémy pro transakce s cennými papíry, platební nástroje a systémy elektronického bankovnictví. Jedním z hlavních prvků platebního systému jsou bezhotovostní platební nástroje. V Moldavsku se používají tyto platební nástroje: platební karty, převody a inkasa. Od března 2024 MIA zpracovává transakce v reálném čase prostřednictvím telefonních čísel a IBAN, což zvyšuje rychlost a efektivitu finančních převodů. Od 6. března 2025 se Moldavsko oficiálně stalo součástí jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což umožňuje bezproblémové platby v eurech napříč zúčastněnými zeměmi.

Mezinárodní partneři dlouhodobě považují za největší problém ministerstva spravedlnosti značnou korupci, která má dopad i na místní soudnictví. Byla přijata „Strategie pro zajištění nezávislosti a integrity justice na období 2022–2025“, která se zaměřuje na posílení nezávislosti soudnictví a boj proti korupci v tomto sektoru. Zpráva OECD z roku 2024 o protikorupčních reformách naznačuje, že ačkoli Moldavsko dosáhlo určitého pokroku v rozvoji protikorupčních politik, jejich vymáhání je stále slabé. Moldavsko se dosud neúčastnilo žádného sporu registrovaného u WTO.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Moldavsko s platností od 1. 1. 2007 zrušilo pro občany ČR vízovou povinnost. Občané ČR můžou vstupit a pobývat v MD bez víz max. po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. Nutný je platný cestovní doklad, jehož platnost musí nejméně o 3 měsíce překračovat datum plánovaného konce pobytu v Moldavsku. Od července 2015 je do Moldavska možné na krátkodobé pobyty za účelem turistiky cestovat i na občanský průkaz, který musí disponovat biometrickými údaji nebo být ve formátu ID1/ID2 a obsahovat strojově čitelnou zónu, viz také web ZÚ Kišiněv.

Moldavsko provádí na hraničních přechodech automatickou registraci o místě a pobytu cizinců do státního registru. Cizinci, kteří překročí hranici v tzv. Podněstří, nejsou migračními orgány zaneseni do evidence cizinců, a nastává jim povinnost zaregistrovat se do 72 hodin od vstupu na území Moldavska na pobočkách Úřadu pro migraci a azyl.

Při vjezdu do Moldavska vlastním vozidlem je na celním úřadě nutné uhradit silniční poplatek (vinětu). Řidič, který při vstupu do Moldavska uvedený poplatek nezaplatí, bude při výjezdu ze země, případně při kontrole na území, vyzván k zaplacení pokuty.  Pro cesty do Moldavska motorovým vozidlem, které není registrováno na jméno provozovatele, je nutné disponovat úředně ověřenou plnou mocí s povolením k provozování vozidla. Max. povolená rychlost v obcích je 50 km/hod., mimo obec je to 90 km/hod. 

V případě leteckého spojení je nejsnazší cestou z letiště do Kišiněva taxi, které stojí přibližně 10 EUR. Veřejná doprava v Kišiněvě funguje prostřednictvím trolejbusů, autobusů a minibusů, metro v Kišiněvě není. Ubytování v Kišiněvě je možné v hotelech různé úrovně, problémem může být najít vhodné ubytování v menších městech. Platba kartou je v Kišiněvě možná téměř všude. V Moldavsku je problémem nedostatek a kvalita vody, není doporučeno pití vody z vodovodu, a to ani v Kišiněvě.  

Do Moldavska je možné dovézt a vyvézt bez písemného prohlášení finanční hotovost ve výši do 10 000 EUR nebo ekvivalent v jiné měně na osobu. Vývoz na základě písemného oznámení je omezen do výše 50 000 EUR, částky převyšující 50 000 EUR mohou být převáděny pouze bezhotovostně.  Jednotlivci jsou osvobozeni od placení cel na zboží, jehož celní hodnota nepřesahuje 300 EUR v případě pozemní dopravy, nebo 430 EUR v případě letecké, a které není určeno k obchodním účelům.    

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní povolení pro zahraniční občany a osoby bez státní příslušnosti platná maximálně 90 dní vydává Národní agentury pro zaměstnanost Ministerstva práce a sociální ochrany Moldavska. Cizinci, kteří chtějí v Moldavsku pracovat déle, než 90 dní musí získat povolení od Úřadu pro migraci a azyl Ministerstva vnitra Moldavska. Podmínky pobytu na území MD za účelem zaměstnání jsou přehledně uvedeny na stránkách moldavského Ministerstva zahraničních věcí a evropské integrace. Podrobnější informace by mělo poskytnout rovněž Velvyslanectví Moldavské republiky v Praze.

V roce 2021 si vláda dala za cíl zjednodušit postup zaměstnávání cizinců v Moldavsku, za tímto účelem bylo přijato několik změn zákona. Nejdůležitější změny stávající legislativy spočívají ve zjednodušení procedury, kterou zaměstnavatelé prokazují ubytování cizince a odstranění požadavku na proplácení alespoň průměrné mzdy. Průměrná měsíční mzda od 01.01.2025 je v roce 2025 16 100 MDL (20 930 Kč) brutto, 11 270 MDL (14 800 Kč) netto. Minimální mzda v roce 2025 je 5 500 MDL (6 965 Kč) brutto, 4 354 MDL (5 660 Kč). Podle čl. 12 zákona č. 847/2002 je minimální mzda každoročně přehodnocována vládou.

Příspěvky do rozpočtu sociálního zabezpečení jsou povinné. Počínaje 1. lednem 2022 musí zaměstnavatelé platit do fondu sociálního zabezpečení příspěvky na sociální zabezpečení ve výši 24 % z hrubé mzdy zaměstnanců a dalších odměn, až na výjimky podle různých kategorií, u kterých jsou odvody stanoveny od 24 % do 39 %. Legislativa stanoví roční fixní příspěvek na sociální zabezpečení pro ostatní kategorie daňových poplatníků ve výši schválené pro každý rok. Moldavsko má s ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení.

Počínaje 1. lednem 2021 je povinný příspěvek na zdravotní pojištění, počítaný jako procento z mezd a dalších odměn, stanoven na 9 % a je plně hrazen zaměstnanci. Legislativa rovněž stanoví roční pevnou částku příspěvku na zdravotní pojištění placenou jinými kategoriemi daňových poplatníků ve výši schválené pro každý rok.

U cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti zaměstnaných na základě pracovních dohod v Moldavsku se příspěvky na zdravotní pojištění počítají podobně jako u moldavských občanů. Pokud místní pracovní smlouva neexistuje, mohou se zahraniční občané rozhodnout pro volitelné zdravotní pojištění od soukromého poskytovatele.

Při cestách do teritoria se doporučuje sjednat cestovní zdravotní pojištění a současně být připraven hradit ošetření v hotovosti. Běžné platební karty jsou akceptovány ve většině soukromých zdravotnických zařízení a v lékárnách. V hlavním městě Kišiněvě existuje několik soukromých zdravotních zařízení, např. nemocnice Medpark, německé diagnostické centrum Siemens, Galaxia, Terramed, Novamed a další.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy jsou organizovány v prostorách MOLDEXPO v Kišiněvě. K těm největším patří mezinárodní zemědělský a potravinářský veletrh MOLDAGRO, MOLDAGROTECH. Další významné veletrhy jsou v oboru stavebnictví – MOLDCONSTRUCT a v oblasti vodního hospodářství, spotřebního zboží, potravinářství – FOOD-DRINKS, FOOD TECHNOLOGY, PACKAGING.DEPO. Mezi další zajímavé veletrhy patří veletrh v oblasti turistiky, kreativity a inovace, veletrh moldavských výrobků, apod. Je třeba poznamenat, že charakter veletrhů se za posledních několik let změnil od čistě moldavského na více mezinárodní. Účast zahraničních partnerů závisí na aktivitě té které země v daném oboru, častými účastníky jsou například Turecko a Rumunsko a Azerbajdžán. Velikost a význam výstav a veletrhů organizovaných v MD však nelze srovnávat s podobnými zavedenými akcemi v Evropě či jinde ve světě. Aktuální seznam veletrhů a výstav pro běžný rok (20 – 30 výstav), včetně podmínek a poplatků pro účast bývá zveřejňován na webových stránkách kišiněvského výstaviště – společnosti MOLDEXPO.

Výstaviště MOLDEXPO sloužilo v době pandemie COVID-19 jako zdravotnické zařízení a v roce 2022 sloužilo jako centrum pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Nyní je provoz obnoven a veletrhy probíhají.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Moldavské republice
Embassy of the Czech Republic to the Republic of Moldova
Bulevard Ștefan cel Mare și Sfânt 73/1, et.6, (Centrul Național de Afaceri -NBC), MD-2001, Chisinau
E-mail: chisinau@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/chisinau
Tel.: (+373 22) 20 99 42
Tel. konzulární úsek: (+373 22) 20 99 33
Fax: (+373 22) 29 64 37
Fax konzulární úsek: (+ 373 22) 20 99 44
Pracovní doba zastupitelského úřadu: pondělí až pátek 8.00 – 16.30.
Úřední hodiny konzulárního úseku: pondělí, středa, čtvrtek 8.00 – 12.00, 13.00 – 16.00, úterý 8.00 – 12.00 (mimo státních svátků a dnů pracovního volna).
Spojení veřejnou dopravou: autobusy č. 30, 18, 65, 165, trolejbusy č. 4, 30, 31.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pohotovost v Kišiněvě (Institutul de Medicina Urgenta) (+373 22) 250761

Zprovozněna byla jednotná nouzová linka 112 ( pohotovost, policie, hasiče…)

Soukromá nemocnice MEDPARK ( je možné pozvat 112 a poprosit odvézt do Medpark) Chișinău, str. Andrei Doga, 24, MD 2024 (+373) 22 40 00 40

Taxi 14006, 14100, 14222, 14441, 14448,14499, a další. Jízdné je výrazně (několikanásobně) levnější než v ČR.

S výjimkou letiště, železničního a autobusových nádraží prakticky neexistují stálá stanoviště taxislužeb. Taxi je tak potřeba téměř vždy telefonicky objednat. Dobře fungují aplikace pro mobilní telefony: Itaxi, Letz, Yandex GO.

TRANZY – mobilní aplikace pro cestující veřejnou dopravou v Kišiněvě Informace o telefonech a adresách 1188, 1189 (placená služba 0,40 Lei).

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Parlament Moldavské republiky
• Vláda Moldavské republiky
• Prezidentka Moldavské republiky
• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ministerstvo ekonomického rozvoje a digitalizace
• Ministerstvo zemědělství a potravinářství
• Ministerstvo životního prostředí
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo infrastruktury a místního rozvoje
• Ministerstvo energetiky
• Ministerstvo pro vzdělání a výzkum
• Ministerstvo kultury
• Ministerstvo zdravotnictví
• Ministerstvo práce a sociálních věcí
• Ministerstvo spravedlnosti
• Ministerstvo vnitra
• Ministerstvo obrany
• Obchodní a průmyslová komora


• Moldavská investiční agentura
• Národní statistický úřad
• Národní banka Moldavska
• Asociace zahraničních investorů
• Databáze moldavských firem
• Státní tisková agentura Moldpres
• Informační agentura INFOTAG
• Informační agentura IPN