Moldavsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoKišiněv
Počet obyvatel2,64 mil. (bez Podněstří)
Jazykoficiální jazyk rumunština/moldavština, široce rozšířený je ruský jazyk
Náboženstvípravoslavné
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuMaia Sandu
Hlava vládyNatalia Gavrilița
Název měnymoldavský leu (MDL)
Cestování
Časový posun+1 hodina
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. Stanislav Kázecký, Ph.D.
Ekonomický úsekMgr. Kateřina Šilhánková
Konzulární úsekMgr. Martin Čech, MBA
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 36,4
Hospodářský růst (%) 7,4
Inflace (%) 5,1
Nezaměstnanost (%) 3,2

Moldavsko je malá vnitrozemská země s 2,64 miliony obyvatel, která se nachází mezi Rumunskem a Ukrajinou. Moldavsko získalo nezávislost v roce 1991, a od svého vzniku čelí problémům se separatistickým Podněstřím, které vyhlásilo nezávislost a nebylo mezinárodně uznáno. Součástí Moldavska je Gagauzie, která má od roku 1994 autonomní status. Nevyřešený spor s Podněstřím, které je podporováno ze strany RF, silně ovlivňuje moldavskou vnitřní i zahraniční politiku. Pro zahraniční politiku je určující také přetrvávající závislost země na dovozu plynu a elektřiny, která přispívá k vysokým cenám energií a dluhům vůči zahraničním dodavatelům.

Moldavsko donedávna těžilo z blízkosti dvou velkých trhů, se kterými má uzavřeny dohody o volném obchodu, Evropské unie a SNS. Od roku 2014, kdy Moldavsko a EU podepsaly Dohodu o přidružení, která zahrnuje Dohodu o komplexní zóně volného obchodu, roste objem vzájemné obchodní výměny. V roce 2021 absorbovala EU více než 61,1 % moldavského exportu.  

V hospodářství Moldavska dominuje zemědělství a potravinářský průmysl. Po ekonomickém poklesu způsobeném pandemií a suchem o 7 %  v roce 2020,  vykazovala moldavská ekonomika známky oživení. V roce 2021 se ekonomika začala zotavovat a došlo k růstu HDP o 7,4 %.  Předpoklad dalšího oživení ekonomiky v roce 2022 je však  silně ohrožen válkou na Ukrajině. Jejími důsledky jsou ekonomická krize, ztráta trhů na východě a zvýšení cen. Moldavsko se sice nepřipojilo k sankcím, došlo však k narušení logistiky exportu a importu se zeměmi SNS, dodavatelských řetězců a vzájemných plateb s Ruskem. V roce 2022 se očekává prohloubení obchodního deficitu, hlavním obchodním partnerem sice zůstávají země EU, ale podíl vývozu do zemí SNS činil v roce 2021 14,8 %, podíl dovozu 26,5 %.

Vzhledem k vysokému zemědělskému potenciálu nabízí příležitosti zpracování potravin, vysoká je poptávka po zemědělských strojích, irigačních systémech, chladírenských, třídicích a zpracovatelských linkách. Tradičním průmyslovým odvětvím je automobilový průmysl, který do značné míry závisí na regionální poptávce. Moldavsko nabízí svobodné ekonomické zóny a průmyslové parky s daňovými úlevami, ty představují příležitost k zakládání výrobních závodů orientovaných na export, je v nich umístěna většina podniků s automobilovými součástmi. S pomocí mezinárodního společenství se vláda zaměřuje i na rozvoj nových hodnotových řetězců v zemědělství, cestovním ruchu a vinařství.

Moldavsko čelí demografické krizi a dochází k úbytku a stárnutí populace. Práceschopné obyvatelstvo odchází z ekonomických důvodů do zahraničí a v zemi zůstávají starší lidé, klesá také porodnost.  To vytváří tlak na důchodový systém a omezuje dostupnou pracovní sílu a dlouhodobou konkurenceschopnost země. Moldavská ekonomika je také silně závislá na převodu financí ze zahraničí ve prospěch fyzických osob, které v roce 2021 tvořily 12 %  HDP.

V roce 2021 vyhrála parlamentní volby proevropská strana PAS a v moldavské historii nastala unikátní konstelace proevropského prezidenta i vlády. Vláda však musí čelit následkům pandemie, energetické krize, která je spojena s hrozbou přerušení dodávek plynu a aktuálně i dopadům války na Ukrajině. Ta je pro Moldavsko silným bezpečnostním rizikem, byl zaveden nouzový stav a částečně omezen letecký provoz. Moldavsko čelí také přílivu uprchlíků, od začátku války do dubna 2022 prošlo Moldavskem přibližně 420 000 uprchlíků, z toho 100 000 uprchlíků v Moldavsku zůstalo. Moldavsko získává významnou finanční podporu od mezinárodních institucí.


Souhrnná teritoriální informace (STI) Moldavsko (413.77kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Moldavsko (MZV) (75.08kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiálním názvem státu je Moldavská republika, zkráceně Moldavsko. Moldavsko přijalo novou ústavu 28. července 1994. Podněstří vyhlásilo v roce 1990 nezávislost, kterou ústřední vláda neuznala. Region obývaný menšinou Gagauzů získal zvláštní autonomní status v prosinci 1994. Vláda má celkem 13 ministrů. Složení vlády  v květnu 2022 je následující:

Natalia Gavrilița – prozatímní předsedkyně vlády

Nicu Popoescu – ministr zahraničních věcí a evropské integrace

Oleg Serebrian – místopředseda vlády pro reintegraci

Iurie Țurcanu – místopředseda vlády pro digitalizaci

Sergiu Gaibu – ministr ekonomie

Dumitru Budianschi – ministr financí

Sergiu Litvienco – ministr spravedlnosti

Ana Revenco – ministryně vnitra

Anatolie Nosatîi – ministr obrany

Anatolie Topală – ministr vzdělávání a výzkumu

Sergiu Prodan – ministr kultury

Ala Nemerenco – ministryně zdravotnictví

Marcel Spătari – ministr práce a sociálních věcí

Viorel Gherciu – ministr zemědělství a potravinářského průmyslu

Andrei Spânu – ministr  infrastruktury a regionálního rozvoje

Iuliana Cantaragiu – ministryně životního prostředí

Členy vlády jsou také předseda Akademie věd Moldavska Ion Tighineanu a předsedkyně autonomní oblasti Gagauzia (Bashkan) Irina Vlah.

Moldavsko je parlamentní republikou, volby do jednokomorového parlamentu probíhají na základě smíšeného volebního systému každé čtyři roky. Prezident je od roku 2016 volen přímou volbou na základě dvoukolového systému.  V posledních prezidentských volbách, které se konaly v listopadu 2020, zvítězila opoziční proevropská kandidátka M. Sandu s programem, který zdůrazňoval proevropské směrování Moldavska a osvobození politiky od vlivu oligarchů. Formální pravomoci prezidenta jsou však malé. K tomu, aby se změna na nejvyšším postu promítla i do reálné politiky a státní správy, stál v cestě parlament, ovládaný Socialistickou stranou. Politická nestabilita vyvrcholila rozpuštěním parlamentu a předčasnými volbami, které se konaly v červnu 2021. 

Volby vyhrála proevropská stran PAS a nová vláda Natalie Gavrility za vládní programová témata vyhlásila boj s korupcí, reformu státní správy, reformu justice a investice do infrastruktury. Výsledek voleb, kdy má PAS většinu 63 křesel ve 101členném parlamentu, znamenal výrazné potvrzení proevropského směřování Moldavska. Proběhla reforma státní správy a počet ministerstev byl rozšířen z devíti na třináct. Vláda schválila ústavní změny, které posílily  autonomii soudců a jejich schopnost čelit politickým tlakům.    

Na přelomu roku byla jedním z hlavních témat moldavské politiky energetická krize a hrozilo pozastavení dodávek plynu. Po vypuknutí války na Ukrajině Moldavsko útok Ruska odsoudilo a parlament vyhlásil nouzový stav. Do Moldavska proudí od začátku války uprchlíci, do května 2022 překročilo hranice do MD více než 420 tis. uprchlíků, ze kterých asi 100 tis. zůstává na území MD. Ve vztahu k počtu obyvatel (cca 2,7 mil.) je zatížení země extrémně vysoké. Více než 90 % uprchlíků našlo ubytování v moldavských rodinách a Moldavsko se snaží umožnit jim přístup do škol a nemocnic. 

V moldavské společnosti dochází v souvislosti s konfliktem na Ukrajině k posunu veřejného mínění  a posiluje proevropská většina. K rozhodné nebo částečné  podpoře Ukrajiny přihlásilo více než 60% respondentů, zatímco stejnou podporu pro RU avizovalo pouze o něco více než 20%.

1.2. Zahraniční politika země

Geopoliticky se Moldavsko nachází na rozhraní Východu a Západu a moldavskou politiku ovlivňuje silná rozpolcenost společnosti ohledně směřování země. Proevropské směřování země a integraci Moldavska do EU prosazuje současná prezidentka i vláda.

Stále větší vliv hrají i hospodářské vztahy. V roce 2014 Moldavsko podepsalo Dohodu o přidružení s EU (AA), která zahrnuje Dohodu o komplexní zóně volného obchodu (DCFTA). V lednu 2016 byla DCFTA rozšířena na celé moldavské území, včetně Podněstří.  DCFTA zřizuje oblast volného obchodu mezi EU a Moldavskem v souladu se zásadami Světové obchodní organizace a odstraňuje dovozní cla pro většinu zboží. Po předběžné implementaci AA/DCFTA se postupně zvyšuje podíl zemí EU na moldavském zahraničním obchodu. Moldavský export do zemí EU od roku 2014 postupně narůstal, v roce 2021 dosáhl přes 66 % celkového vývozu, dovoz zboží z EU činil téměř 44 % celkového dovozu a EU se stalo pro Moldavsko nejvýznamnějším obchodním partnerem.  

EU spolupracuje s Moldavskem v rámci evropské politiky sousedství a jejího východního regionálního rozměru Východního partnerství. Hlavním cílem je zlepšení kvality života občanů, posílení právního státu a zlepšení podnikatelského prostředí s cílem využít výhod plynoucích z DCFTA, dále podpora většího propojení mezi v oblasti energetiky a dopravy. Moldavsku byla dne 28. 4. 2014 zrušena vízová povinnost pro držitele biometrických pasů. Moldavsku je také poskytována rozvojová pomoc v relativně velké výši prakticky od samého vzniku samostatného státu.

Hlavní priority zahraniční politiky vlády jsou rozvíjení vztahů s EU, aktivní naplňování asociační dohody s EU  a účast ve Východním partnerství, stejně jako vztahy se sousedními zeměmi. Co se týká vztahu Moldavska k nejbližším sousedům, silný je především vztah Moldavska k Rumunsku, a to ve všech oblastech. Přibližně 700 tisíc Moldavanů má také rumunské občanství. Naopak vztah s Ukrajinou byl oběma stranami spíše zanedbáván.  

Moldavskou zahraniční politiku silně ovlivňuje zamrzlý konflikt s neuznaným Podněstřím, což je separatistický region mezi řekou Dněstr a hranicí s Ukrajinou. Od roku 1992, kdy byla podepsána dohoda o příměří, je region podporován ze strany RF. Nevyřešený status Podněstří využívá RF pro upevnění své pozice v regionu.

Moldavská republika je členem řady mezinárodních organizací, včetně OSN, Rady Evropy, OBSE, WTO, Světové banky, EBRD, MMF, Energetické charty a regionálních uskupení jako např.: GUAM, Středoevropská iniciativa, SNS, CEFTA, Energetické společenství zemí jihovýchodní Evropy apod. V květnu 2021 Moldavsko, Ukrajina a Gruzie oznámily vytvoření „Asociační Trio“.

V roce 2022 se hlavním tématem stalo rostoucí napětí v regionu. Na ruskou agresi proti Ukrajině reagovalo Moldavsko odsouzením ze strany nejvyšších představitelů země. Moldavsko se však nepřipojilo k mezinárodním sankcím, a to převážně  s ohledem na ústavně zakotvenou neutralitu, energetickou závislost na RF a zranitelnost Moldavska i v souvislosti se separatistickým Podněstřím. Moldavsko je silně zasaženo uprchlickou krizí a žádá o mezinárodní pomoci zejména s posílením kapacit hraničních přechodů s financováním pomoci pro uprchlíky a zároveň žádá o relokace uprchlíků do jiných států.

3. března 2022  požádalo Moldavsko, v souvislosti s žádostí Ukrajiny, o vstup do EU. Odezva EU byla ve všeobecné rovině podporující nicméně v konkrétních aspektech zdrženlivá. V reakci na žádost o vstup Moldavska do EU vydaly podněsterské orgány deklaraci, ve které vyzývají moldavskou vládu k uznání nezávislost Podněstří a uzavření mezistátní smlouvy, což Moldavsko odmítlo.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Moldavské republiky (bez Podněstří) byl v roce 2020 podle údajů Národního statistického úřadu 2 640 438. Výsledky sčítání obyvatel z května 2014, které byly zveřejněny až na jaře 2017, uvádí počet obyvatel 2 998 235, z toho 7,5 % nerezidentů. Úbytek obyvatelstva je přisuzován především odchodu moldavských občanů do zahraničí (většinou z ekonomických důvodů). Počet obyvatel Podněstří je oficiálně 464 949, neoficiálně je odhadován na maximálně 300 tis. osob.  

V Moldavské republice žije několik etnických skupin. Podle sčítání lidu v roce 2014 představují etnické menšiny 17,93 % populace. Moldavané tvoří 75,1 %, Ukrajinci 6,6 %, Rusové 4,1 %, Gagauzové 4,6 % a Rumuni 7 %. Ve srovnání s údaji ze sčítání lidu z roku 2004 došlo k nárůstu populace rumunské národnosti z 1,9 % na 7 %.  

Oficiálním jazykem je rumunština, rozšířené je používání ruského jazyka, za svůj mateřský jazyk ho uvedlo 9,4 % občanů Moldavska. V hlavním městě je ruskojazyčných obyvatel podstatně více, než je podíl etnických Rusů na celkovém obyvatelstvu země a činí až 50 %. Ruština je stále využívána jako dorozumívací jazyk mezi národnostmi žijícími v Moldavsku a donedávna měla status „jazyka pro mezietnickou komunikaci“,  tento status byl na začátku roku 2021 zrušen rozhodnutím Ústavního soudu Moldavska. Ruština je také hlavní dorozumívací jazyk v autonomní oblasti Gagauzie a v Podněstří.  

Převažující náboženští je pravoslaví a podíl ortodoxního obyvatelstva je více než 90 %. Asi 80 % pravoslavné populace patří k moskevskému patriarchátu a jen asi 20 % k rumunské besarabské metropoli.

Moldavsko zažívá silnou demografickou krizi, dochází k dlouhodobému poklesu počtu obyvatel. Příčinou je jak nízké tempo růstu populace, tak odchod obyvatelstva převážně v produktivním věku do zahraničí. Důvodem jsou především ekonomická a sociální nejistota v zemi a často uváděná absence perspektivy. V některých regionech země je již proto pozorován nedostatek kvalifikované pracovní síly. Předpokládá se, že počet obyvatel Moldavska bude i nadále klesat v průměru mezi 0,6 % až 1,6 % ročně. Dochází také ke stárnutí populace, podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je přibližně 31 % a nadále klesá.

Průměrná délka života v roce 2020 byla 72,01 let (68 let u mužů a 76,5 let u žen). Hustota obyvatel je 92,1 obyvatel na km2, ve městech žije více než 42 % obyvatel.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Do roku 2019 vykazovalo Moldavsko zlepšování většiny makroekonomických ukazatelů, v roce 2019 vzrostlo HDP o 3,6 %. COVID-19 a sucho v roce 2020 značně zhoršily makroekonomický výhled Moldavska, celkový pokles HDP v roce 2020 byl přes 8 %. V roce 2021 došlo k růstu HDP o 7,4 %, na růstu se významně podílelo zemědělství. V roce 2022 se předpokládal relativně vysoký ekonomický růst o 4,1 %, tento příznivý výhled však změnilo zahájení války na Ukrajině. Jejími důsledky jsou bezpečnostní a ekonomická krize, ztráta trhů na východě a zvýšení cen. První odhady po zahájení války predikovaly růst HDP o 0,3 %, květnový odhad Světové banky předpovídá snížení HDP o 0,4 %.

Průměrná roční míra inflace v roce 2021 byla 5,1 % a inflační tlaky v roce 2022 narostly. V dubnu činila roční míra inflace 27,07 % a pravděpodobně bude dále růst. Ceny potravin se meziročně zvýšily v průměru o 21 %. Nejvíce rostou ceny potravinářských výrobků, energií a služeb.  Celková míra nezaměstnanosti v roce 2021 byla 3,2 %, což je pokles od roku 2020. Specifikou Moldavska je silná závislost na remitencích, převodu finančních prostředků ve prospěch fyzických osob ze zahraničí, remitence v roce 2021 tvořily 12 % DPH. V důsledku ekonomických sankcí uvalených na RF se předpokládá snížení objemu remitencí z RF přibližně o 50 %.

Moldavsko dlouhodobě spoléhá na extérní financování, omezené rozpočtové zdroje doplňuje podpora externích partnerů, a to ve výši stovek milionů EUR, kromě MMF se jedná se především o finance EU, Světové banky, EIB a EBRD. Moldavská ekonomika je orientována na zemědělství a je závislá na vývozu zemědělské produkce. Z celkové plochy Moldavska tvoří 62 % zemědělská půda, v zemědělství bylo v roce 2021 zaměstnáno téměř 21,5 % obyvatel. Zemědělství v roce 2021 zaznamenalo ve srovnání s rokem 2020 významný nárůst o 49 %, rostlinná produkce se na růstu podílela 75,5 %. V roce 2021 se zemědělství podílelo na HDP 10,4 %, v kombinaci s potravinářským průmyslem představuje zemědělství přibližně 16 % HDP. Zemědělské a potravinářské výrobky tvořily přibližně 32,5 % moldavského vývozu.

Hlavními oblastmi, které tradičně určují růst průmyslového sektoru, jsou automobilové odvětví, stavebnictví a potravinářský průmysl. Průmyslová výroba v roce 2021 vzrostla o 12,1 % oproti roku 2020, na růst měl vliv především těžební a zpracovatelský průmysl. Struktura HDP se postupně obrací ke službám na úkor průmyslu a zemědělství. Terciární sektor nyní představuje téměř 54,1 % HDP a zaměstnává polovinu pracovní síly (47,5 %). Je poháněn pojišťovnictvím, právním poradenstvím a telekomunikací, roste také ICT sektor.

V důsledku války došlo ke zhoršení ekonomické situace, k narušení logistiky exportu a importu se zeměmi SNS a ke ztrátě tradičních dodavatelských řetězců, to vše na pozadí rostoucích světových cen energií a potravin. Nejvýznamnější je přerušení obchodu Moldavska s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem. Zastavení moldavského exportu do RF se dotkne především sektoru zemědělství. V roce 2022 se očekává prohloubení obchodního deficitu, hlavním obchodním partnerem sice zůstávají země EU, ale podíl vývozu do zemí SNS činil v roce 2021 14,8 %, podíl dovozu 26,5 %.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 3,6-8,27,44,13,6
HDP/obyv. (USD/PPP) 10 222,609 620,0010 290,0011 120,0011 850,0
Inflace (%) 4,83,95,15,24,2
Nezaměstnanost (%) 5,13,83,23,83,8
Export zboží (mld. USD) 2,11,92,12,42,4
Import zboží (mld. USD) 5,44,95,86,46,6
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -3,3-3,1-3,6-4-4,2
Průmyslová produkce (% změna) 2,1-8,212, 15,33,3
Populace (mil.) 2,62,62,62,62,6
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 07.VII07.VII07.VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, Statistický úřad MD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -1,5
Veřejný dluh (% HDP) 33
Bilance běžného účtu (mld. USD) -1,2
Daně 2022
PO 12
FO 12
DPH 20

Po letech celkem vysokého výkonu se v letech 2015–16 moldavské veřejné finance dostaly pod silný tlak. Podvody v bankovním sektoru a hospodářská recese zvýšily veřejný dluh a podkopaly důvěru investorů. Krize spojená s epidemií covid-19 prohloubila oslabování veřejných financí a makroekonomickou stabilitu, došlo ke zvýšení vládních výdajů, především díky opatřením ke zmírnění dopadů pandemie. V roce 2021 zasáhla Moldavsko energetická krize a způsobila výrazné zvyšování cen energií. Po zahájení války na Ukrajině došlo k přílivu uprchlíků, kteří vytváří další tlak na státní rozpočet. Mezinárodní měnový fond poskytne Moldavsku 558 mil. USD, finanční prostředky na hospodářskou obnovu poskytne také EU, a to ve výši 600 mil. EUR. Vypořádat se s přílivem uprchlíků pomáhají další mezinárodní donoři a instituce.

Moldavsko zaznamenalo v roce 2021 rozpočtový deficit ve výši 1,5 % HDP, v květnu 2022 došlo na úpravě státního rozpočtu a navýšení deficitu o 28,1 %, na 7,1 % HDP.  Vyšší ceny komodit, a to zejména potravin a energií dále podporují inflaci a oslabují prostor pro podporu ekonomiky. Financování deficitu je problematické vzhledem k výraznému nárůstu veřejného dluhu, který může v roce 2022 dosáhnout 37,3 % HDP. Schodek běžného účtu platební bilance se v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 podstatně zvýšil a v poměru k HDP dosáhl běžný účet -11,6 %. Pro veřejné finance je zásadní schopnost vlády zajistit mezinárodní prostředky na boj proti krizi a podporu ekonomiky. Podmínkou je zachování úspěšných reforem v bankovním sektoru, snížení fiskálních rizik snížením objemu výdajů a zlepšením jejich efektivity, zjednodušení daňového systému s menšími daňovými preferencemi a posílením daňové správy. Standardní sazba DPH v Moldavsku je v současné době 20%.

2.3. Bankovní systém

Moldavský bankovní sektor se po otřesech, které jej postihly po tzv. krádeži miliardy v roce 2014, v zásadě stabilizoval. Krádež miliardy odpovídala cca 12 % HDP a v roce 2015 způsobila hospodářskou recesi a devalvaci místní měny. Na základě doporučení mezinárodních parterů, přistoupila vláda a Moldavská národní banka (BNM) k postupné reformě bankovního a finančního systému. Jedním z požadavků bylo zvýšení transparentnosti vlastnické struktury moldavských bank. Stát, na základě zákona z roku 2017, vykoupil podíly v tzv. systémových bankách, aby do nich umožnil vstup strategických zahraničních investorů. V následujících letech se podařilo dokončit vstup významných  zahraničních investorů do čtyř největších bank, dle údajů BNM patřilo v roce 2020 86,63 % bankovních aktiv mezinárodním investorům. Zákonem o Národní bance Moldavska č. 548-XIII ze dne 21. 7. 1995 je upraveno používání akreditivu.  

Hlavním regulátorem bankovního sektoru je BNM, která je v souladu s právním řádem formálně nezávislou institucí. Moldavský bankovní systém tvoří BNM a komerční banky. V roce 2021 působilo v Moldavské republice 11 bank licencovaných BNM. Za nejdůležitější banky lze považovat čtyři následující banky: Moldova Agroindbank, s.a, Moldindconbank, s.a. Victoriabank, s.a a Mobiasbancă OTP, jejich souhrnný zisk dosáhl v roce 2021 87 % zisku celého bankovního systému.   

V roce 2021 bylo ziskových všech 11 bank se ziskem o 42,4 mil. USD větším než v roce 2020. Celkové výnosy narostly ve srovnání s koncem předchozího roku o 15,1 %, celkové náklady zároveň narostly o 6 %.  K 31. 12. 2021 činila rentabilita aktiv a rentabilita kapitálu 2 %, resp. 12,3 %, což je nárůst o 0,5 % a 3,6 % oproti konci předchozího roku. V průběhu roku 2021 banky nadále udržovaly ukazatele likvidity vysoko nad regulovanými limity. V souvislosti s dopady války na Ukrajině došlo k nárůstu rizik a nejistot a dochází ke zpřísňování měnové politiky, BNM reagovala v březnu 2022 zvýšením úrokových sazeb o 2 %. Dále bylo rozhodnuto udržovat poměr povinných minimálních rezerv z finančních prostředků ve volně směnitelné měně na současné úrovni 30 % výpočtové základny.

2.4. Daňový systém

Daňový systém se skládá z celostátních a místních daní a poplatků. Největší podíl rozpočtových příjmů plyne z následujících daní:

  • Daň z příjmu právnických a fyzických osob (právnické osoby – 12 %, ve svobodných ekonomických zónách (SEZ) – 6 %; fyzické osoby – 12 % podle výše příjmu, daň z dividend činí 6 % pro rezidenty a 12 % pro nerezidenty;
  • Daň z přidané hodnoty (standardní sazba 20 %, snížená sazba 12 % na restaurační a hotelové služby a 8 % na základní potraviny, některé léky a zemědělské produkty);         
  • Spotřební daň (výše spotřební daně je různá, přičemž má množstevní a hodnotovou složku);     
  • Daň z bankovního výnosu a podnikání pojišťoven;
  • Clo

Uplatňovány jsou i další daně, jako například daň z nemovitostí (z půdy), silniční daň, daň z využívání přírodních zdrojů. Existují daňové a investiční pobídky (malé podniky, podniky v IT sektoru, podniky v SEZ). Investiční projekty v SEZ, získávají v závislosti na výši investovaného kapitálu 3–5 leté daňové prázdniny a 10 let garantovanou stabilitu pro případ změny legislativy, pro rezidenty IT parků platí jednotná daň ve výši  7 % z obratu, atd. Daňová zvýhodnění jsou k dispozici také pro zemědělce a podniky, které zvyšují počet zaměstnanců. Zákon o daních je k dispozici na www.fisc.md.

V roce 2021 byla zavedena nová opatření, která reagovala na dopady pandemie COVID-19 a na situaci v suchem zasaženém zemědělství. Nová opatření cílí jak na snížení fiskálního tlaku, tak na nové dotační mechanismy s cílem podpořit hospodářské oživení. Došlo především ke sjednocení sazeb daně z příjmu, snížení sazby daně z příjmu na 12 % pro právnické profese, snížení sazby daně z příjmu z 15 % na 12 % pro odvětví HORECA a ke změně režimu DPH v zemědělství.

V roce 2022, v souvislosti se válkou na Ukrajině a zavedením nouzového stavu byla přijata mimořádná opatření a byl rozšířen seznam zboží, které je osvobozeno od DPH. Opatření se týká především některých základních druhů potravin.   

ČR má s Moldavskem podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění. Moldavsko nepodepsalo multilaterální nástroj OECD (MLI).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Rámec vztahů mezi Moldavskem a EU tvoří Dohoda o přidružení, jejíž částí je i Prohloubená a komplexní zóna volného obchodu, která vstoupila v platnost v roce 2016. Evropská unie se stala největším obchodním partnerem Moldavska, v roce 2021 směřovalo do EU 61,1 % moldavského exportu. Většina vývozu zboží do EU (EU-27) směřovala do Rumunska (26,5 % z celkového vývozu), Německa (7,8 %) a Itálie (7,6 %). Dovoz zboží ze zemí EU dosáhl v roce 2021 43,9 % celkového dovozu. Většina dovozu pocházela z Rumunska (11,6 % z celkového dovozu) a Německa (8,6 %). Obchodní bilance se zeměmi EU skončila schodkem 1 351,3 mil. EUR. Moldavskou ekonomiku omezují kvóty na dovoz do EU, jejich zrušení by pomohlo ještě většímu přeorientování vývozu do EU.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 2 395,002 707,202 924,802 609,003 186,30
Import do EU (mil. EUR) 1 556,201 828,901 780,001 617,601 835,10
Saldo s EU (mil. EUR) -838,8-878,3-1 144,8-991,4-1 351,3

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obrat vzájemné obchodní výměny za rok 2021 dosáhl 5,8 mld. CZK, což ve srovnání s rokem 2020 představuje nárůst o 20,6 %. V roce 2021 vzrostl vývoz do Moldavska o 20,3 % a dovoz z MD vzrostl o 20,9 %. Bilance obchodní výměny zůstává lehce pozitivní ve prospěch ČR. Z pohledu ČR zaujala MD 57. místo u vývozu a 62. místo u dovozu. Pro Moldavsko je Česká republika v objemu obchodu na 5. místě mezi zeměmi EU, vývoz Moldavska do ČR se na celkovém moldavském vývozu podílel 2,51 % a dovoz z ČR tvořil 1,6 % celkového moldavského dovozu. Obrat vzájemné obchodní výměny za období leden až březen 2022 vzrostl o 2,9 %. Vývoz vzrostl o 8,2 % a dovoz poklesl o 2 %.  Bilance obchodní výměny je pozitivní ve prospěch ČR.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 0,81,72,52,42,9
Import do ČR (mld. CZK) 21,21,52,42,9
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,7-0,5-1-0,10,1

Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Ze zemí mimo EU je významný obchod Moldavska se zeměmi  SNS, v roce 2021 se země SNS podílely na moldavském vývozu 14,8 % a na dovozu 26,5 %. Obchodní vztahy Moldavska a SNS jsou však silně narušeny válkou na Ukrajině.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) -808,9N/AN/AN/AN/A
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 2 205,02 649,82 835,22 665,33 060,9
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -3 013,9N/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V současné době v Moldavsku fungují různé investiční platformy – IT Park Moldova, sedm svobodných ekonomických zón a 38 pod-zón, 10 průmyslových parků a Giurgiulesti International Free Port. Celkový objem přímých zahraničních investic podle údajů za rok 2021 dosáhl téměř 5 mld. USD, z čehož 86 % připadalo na země EU, 1 % na země SNS a 13 % na ostatní země. Nejvíce investic směřuje do oblasti financí a pojišťovnictví (31 %), obchodu (26 %), zpracovatelského průmyslu (20 %), následuje sektor informací a komunikací (5 %), transakce s nemovitostmi (5 %), doprava a skladování (4 %), stavebnictví (3 %) a ostatní (6 %).

Na zahraniční investice má však vliv nejistota spojená s válkou na Ukrajině. Z důvodu války změnila mezinárodní ratingová agentura Moody’s výhled ratingu Moldavska ze „stabilního“ na „negativní“. Vláda má v úmyslu udržovat v Moldavsku i nadále příznivé podnikatelské klima, privilegia a záruky pro investory zůstávají v platnosti. Režimy investičních platforem se nemění a vláda připravuje zlepšení regulačního rámce tak, aby daňové pobídky byly v souladu s Asociační dohodou s EU. V kontextu změn na regionální úrovni se Moldavsko snaží vytvářet podmínky pro překonání výzev a využití nových příležitostí. Počítá se s přehodnocením odvětví a jejich potenciálu v nových podmínkách, např. některých segmentů IT průmyslu a oblasti vzdálených služeb.

Největší českou investicí v Moldavsku je společnost Prime Energy, která  je součástí české investiční skupiny Emma Capital. Prime Energy distribuuje elektrickou energii na přibližně dvou třetinách moldavského území. Další česká investice byla realizována v roce 2019, kdy finanční skupina PPF koupila moldavskou televizi PRO TV, jako součást balíčku středoevropských televizí. V souvislosti s energetickou krizí se otevírají příležitosti v oblasti energetické efektivnosti a obnovitelných zdrojů energie.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Rámec pro obchodně-ekonomickou spolupráci tvoří Dohoda o přidružení, která obsahuje Dohodu o komplexní zóně volného obchodu (AA/DCFTA), dohodu obě strany podepsaly 27. 6. 2014 v Bruselu. Moldavský parlament dohodu ratifikoval již 2. 7. 2014, Evropský parlament dohodu ratifikoval dne 12. 11. 2014 a ČR 9. 4. 2015. DCFTA zřizuje oblast volného obchodu mezi EU a Moldavskem, v souladu se zásadami Světové obchodní organizace. Odstraňuje dovozní cla pro většinu zboží, které je předmětem obchodu mezi EU a Moldavskem. Důležitou součástí DCFTA je sladění moldavských zákonů souvisejících s obchodem s vybranými legislativními akty EU. Moldavsku se nicméně dlouhodobě nedaří naplňovat existující kvóty pro bezcelní vývoz zemědělské produkce (zejména ovoce) do EU. U některých komodit je zase několikanásobně překračuje. Moldavsko prozatím nemůže do EU vyvážet produkci živočišné výroby s výjimkou medu a kaviáru. V souvislosti s válkou na Ukrajině a zastavení exportu Moldavska do zemí SNS se otvírá debata o zrušení  kvót na dovoz do EU.

Moldavsku byla dne 28. 4. 2014 zrušena vízová povinnost pro držitele biometrických pasů.

Smlouvy s ČR

Obchod mezi oběma zeměmi měl svůj smluvní základ v dohodě o obchodně-ekonomické spolupráci (která ovšem byla z důvodů nekompatibility s legislativou EU se souhlasem obou stran zrušena). Nadále však platí další dohody o zamezení dvojího zdanění a o podpoře a ochraně investic z roku 1999, letecká dohoda a další. Během návštěvy ministra zahraničních věcí a evropské integrace A. Stratana v říjnu 2004 v Praze byl podepsán Protokol ke Smlouvě o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku. V květnu 2011 ratifikoval moldavský parlament Protokol ke smlouvě o podpoře a ochraně investic mezi ČR a MD, který na žádost ČR zavádí několik změn a uvádí tuto smlouvu do souladu se závazky ČR v rámci EU. Poslední smluvní dokument, dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci, byl uzavřen v roce 2014. Přehled platných smluv.

3.4. Rozvojová spolupráce

Moldavsko je prioritní zemí ZRS ČR a spolupráce probíhá na základě Programu dvoustranné rozvojové spolupráce 2018-2023. V rámci schváleného programy jsou stanoveny čtyři prioritní sektory, za jejich implementaci je zodpovědná Česká rozvojová agentura. V prioritním sektoru udržitelné nakládání s přírodními zdroji probíhají projekty zaměřené na odstraňování starých ekologických zátěží a projekty staveb a rekonstrukcí čistíren odpadních vod. Realizátory projektů v tomto sektoru jsou převážně české firmy, které se díky získaným referencím mohou následně zapojovat do tenderů dalších mezinárodních institucí. V sektoru inkluzivní sociální rozvoj se česká ZRS soustředí na zvýšení kvality a dostupnosti sociálních služeb, významné jsou projekty zaměřené na zlepšení domácí péče, sociální inkluzi, podporu dětí s autismem a projekty zaměřené na podporu Ministerstva zdravotnictví, práce a sociální věcí MD v uskutečňování reformy péče o duševně nemocné. Dalšími prioritními sektory jsou řádná demokratická správa věcí veřejných a zemědělství a rozvoj venkova. V posledním jmenovaném sektoru probíhá dlouhodobá podpora organického zemědělství a podpora zvýšení produkce farmářů.

V Moldavsku dále probíhají malé lokální projekty, transformační projekty, projekt B2B, program zvýšení kapacit VŠ a projekty v rámci Partnerství ČR s UNDP. Aktivní je také Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR s programem Aid for Trade a Ministerstvo vnitra ČR s programem bezpečnostní spolupráce. Od roku 2020 jsou v Moldavsku financovány humanitární projekty zaměřené na pomoc při zvládání epidemie COVID-19 a od roku 2022 také projekty zaměřené na zvládnutí uprchlické krize, kterou vyvolala válka na Ukrajině. Za úspěch lze považovat historicky první projekt delegované spolupráce, který implementuje Česká rozvojová agentura právě v Moldavsku, a to jako juniorní partner GIZ.

České firmy se můžou účastnit výběrových řízení, která vyhlašuje Česká rozvojová agentura, můžou podávat projekty v rámci výzev Partnerství ČR s UNDP, programů B2B a Aid for Trade.


3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mezi hlavní perspektivní obory patří zemědělský a potravinářský průmysl, energetický průmysl, vodohospodářský a odpadní průmysl, dopravní průmysl a infrastruktura, ICT a zdravotnický a farmaceutický průmysl. Důsledkem pandemie COVID-19 se do popředí dostaly značné problémy a nedostatečná úroveň moldavského zdravotnictví. Pandemie COVID-19 otevřela také nové výzvy v oblasti digitalizace, digitální technologie nebyly v minulosti ve velké míře využívány. Nové výzvy přinesla energetická krize, která zdůraznila potřebu investic do tohoto sektoru. Více informací je možné najít Mapě strategických příležitostí.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělský sektor zaujímá v moldavském hospodářství stále velmi důležité místo, a to jak z hlediska podílu na tvorbě HDP, tak z hlediska podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva působícího v sektoru. V oblasti rostlinné výroby je zapotřebí rozvoj irigační infrastruktury, rozšíření rozlohy skleníků a rozvoj posklizňové infrastruktury. Zařízení a technologie jsou vyžadovány pro skladování, zpracování, balení a přepravu čerstvých produktů. Roste poptávka po ekologických produktech, což vytváří příležitosti pro ekologické zemědělství. Mezi další specializované příležitosti patří služby v oblasti kvality a bezpečnosti výrobků ve vinařstvích, nové vybavení vinařství, výsadba vinic a rozšíření vinařství do odvětví cestovního ruchu. V oblasti živočišné výroby je velká potřeba investic s cílem dosáhnout standardů vyplývajících z DCFTA a získat tak souhlas s vývozem živočišné produkce do zemí EU.

▶ Energetický průmysl

Moldavsko cílí na zvýšení energetické účinnosti a bezpečnosti, žádané jsou investice do výroby tepla, elektřiny, kogeneračních jednotek a na zajištění přenosových a distribučních sítí elektřiny. Zájem roste i o inovativní a alternativní energetické projekty a obnovitelné zdroje energie. EU a EIB plánují investice na program zvýšení energetické efektivnosti. Tématem je především zvýšení energetické efektivnosti v rezidenčním sektoru, průmyslu, dopravě a v zemědělství. Roste zájem o energetické využití odpadů ze zemědělství, s důrazem na odpady z vinařství. Pokračuje i dlouhodobý zájem o plynové kotle na vytápění, o technologie na využití biomasy a o zařízení na zpracování bioplynu, zejména z odpadů produkovaných na farmách v živočišné výrobě.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Jednou z priorit strategie zásobování vodou a sanitace Moldavska  na období 2011–2028 je řešení kritického stavu technické infrastruktury, tzn. neuspokojivý technický stav systému čističek odpadních vod, kanalizace a rozvodů vody. Hlavními zdroji financování jsou příděly ze státního rozpočtu a především prostředky od mezinárodních institucí. Světová banka schválila v lednu 2022 financování investic na zvýšení vodní bezpečnosti a zlepšení sanitace ve výši více než 44 mil. EUR. Možnosti jsou například v budování stanic úpravy/čištění pitné vody, výstavbě nebo modernizaci regionálních a komunálních systémů čištění vody nebo ve výstavbě vhodných individuálních systémů čistíren odpadních vod v oblastech s nízkou hustotou osídlení. Další možnosti jsou v oblasti odpadového hospodářství, plánovány jsou stavby regionálních skládek.

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Probíhá rozsáhlý národní program rehabilitace silnic s podporou mezinárodních finančních institucí, zejména EIB a EBRD. Prioritně půjdou investice do silničních úseků, které jsou součástí Transevropské dopravní sítě. V oblasti železniční dopravy je prioritou vlády zlepšení regionální železniční konektivity pořízením nových lokomotiv a obnovou stávající železniční infrastruktury, přičemž se vláda opět spoléhá na finanční podporu EBRD a EIB. Další potřeby jsou v oblasti zlepšení dopravní obslužnosti, v rozvoji služeb veřejné dopravy, nákladních a bezpečnostních služeb, v rozvoji logistických služeb a výstavbě moderních skladů. Příležitosti jsou i v oblasti inteligentních dopravních systémů. Státní správa silnic zahájila implementaci některých technologií inteligentního dopravního systému do své silniční sítě, příležitosti budou následovat na celostátní silniční síti, v Kišiněvě a v dalších městech.

▶ ICT

ICT průmysl v Moldavsku je nejdynamičtějším a nejrychleji rostoucím ekonomickým odvětvím a podílí se na celkovém HDP země více než 7 %. V posledních letech se staly informační a komunikační technologie jedním z mála pozitivních faktorů ekonomického růstu. Digitální transformace společnosti a digitalizace veřejných služeb je prioritou vlády. Dochází ke kvalitativní transformaci sektoru ICT z přístupových sítí a služeb internetu na IT produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou, orientované na export. Kromě příznivého fiskálního režimu je další pobídkou k povzbuzení sektoru ICT vládní podpora vytváření digitálních řešení pro sektory mimo IT, a také urychlená digitalizace veřejných služeb. Moldavsko plánuje využít rychle se rozvíjející IT sektor a technologické možnosti k digitální transformaci vinařství, zemědělství, cestovního ruchu, zelené výroby, médií, zdravotnictví, sociálních služeb atd.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie koronaviru odkryla všechny slabiny moldavského zdravotnictví, vládní představitelé se otevřeně vyjadřují o katastrofální situaci v nemocnicích, kde je k dispozici často pouze zastaralé vybavení z dob Sovětského svazu. Za dobu pandemie jen EU vyčlenila více než 127 mil. EUR v grantech na posílení reakce na pandemii COVID-19, zlepšení odolnosti zdravotnického systému a na podporu zotavení. Zdravotnický systém je ovlivněn i energetickou krizí, nemocnice jsou vytápěny zdražujícím se zemním plynem. Příležitosti jsou jak v modernizaci budov, tak v zajištění veškerého vybavení, problematický je například nedostatek diagnostických přístrojů.


4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Obchodní jednání v Moldavsku nejsou výrazně odlišná od jednání vedených v České republice, některá specifika jsou popsána níže.

4.2. Oslovení

Pro první navázání kontaktu je běžně používán email, následovat může osobní setkání. Při oslovení obchodních partnerů nepanují žádné odlišnosti od běžné praxe v České republice. Komunikace bývá většinou velmi přátelská a otevřená. V Moldavsku je mnohem rozšířenější oslovování křestním jménem.

4.3. Obchodní schůzka

V obchodu se jednoznačně doporučuje osobní kontakt. Při prvním setkání je vhodná návštěva přímo v kanceláři, možností je také setkání v restauraci u příležitosti oběda. Problém může být dlouhodobé plánování, proto je doporučeno vždy den nebo dva dny před plánovanou schůzkou jednání protistraně připomenout. Moldavané bývají také nedochvilní, čtvrthodinové zpoždění je naprosto běžné. Samozřejmostí při obchodních jednáních v Moldavsku je formální oblečení. Délka jednání se nijak výrazně neliší od českých zvyklostí, pracovní návyky jsou podobné těm, na které jsme zvyklí v ČR.  Na začátku jednání se předávají vizitky, na konci návštěvy je možné předávní darů. V Moldavsku je poměrně obvyklé potkávat na vysokých, zejména politických, funkcích ženy, česká delegace vedená ženou tedy nikoho nepřekvapí. Moldavané si váží starších lidí a často jim prokazují větší respekt, je tedy vhodné mít v delegaci nejen mladé lidi, při jednání můžou starší lidé dostávat příležitost vyjádřit se jako první. 

Místní obchodníci jsou zvyklí pracovní jednání zakončit u prostřeného stolu. Moldavsko je vyhlášeno svými víny a různými druhy koňaků a brandy, na něž jsou zdejší občané také patřičně hrdi. V průběhu obchodních a jiných jednání s partnery bývají během jídla celkem obvyklé časté přípitky. Poměrně rozšířené je pozvat obchodní partnery na degustaci do jednoho z mnoha moldavských vinných sklepů, pozvání domů je méně obvyklé. Součástí degustace bývá menu složené z několika chodů tradiční moldavské kuchyně, kvalita potraviny ve větších městech a zavedených vinných sklepích obvykle vyhovuje chuťově i hygienicky. Ačkoliv je Moldavsko poměrně malé, panují zde teritoriální rozdíly mezi více formálním severem a více uvolněným jihem Moldavska. Jednání na jihu Moldavska bude ve vinném sklípku nebo restauraci zakončeno takřka určitě.

Mezinárodní partneři dlouhodobě považují za největší problém Moldavska značnou korupci, která se týká také místní justice. Reforma justice a obecné zlepšování podnikatelského prostředí, včetně větší transparentnosti ze strany státních orgánů, zůstávají v centru pozornosti mezinárodních partnerů. Korupce je opravdu značně rozšířená, a to jak na úřadech, tak v běžném životě.

V Moldavsku je časový posun + 1 hodina oproti SEČ, což se týká letního i zimního času. K přechodu mezi letním a zimním časem dochází ke stejnému datu jako v ČR.

Státní úřady a instituce pracují obvykle od 8:00 do 17:00 s přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Soukromé instituce pak nejčastěji od 09:00 do 18:00.

4.4. Komunikace

Moldavsko je víceméně dvojjazyčné, v některých regionech se ale výrazněji upřednostňuje rumunština/moldavština, jinde zase ruština. V Gagauzské autonomní oblasti je to pak ruština a turečtina, v některých obcích či osadách (zejména v oblasti Taraclia) to je ruština a bulharština. Obecně je možné konstatovat, že na většině míst v zemi, zejména pak ve městech, může cizinec komunikovat s místními občany v podstatě stejně dobře rumunsky jako rusky; s příslušníky mladé generace také anglicky, což platí především pro větší města.

V Moldavsku není možné sehnat tlumočníka do českého jazyka, pokud tedy delegace z České republiky preferuje češtinu, je nutné přivézt tlumočníka s sebou. Tlumočníka z ruštiny nebo rumunštiny do angličtiny není problém nalézt přímo v Moldavsku.

Při diskusi o politických tématech je nutné brát v úvahu skutečnost, že součástí Moldavska je i separatistické Podněstří. Společnost je také názorově velmi rozdělena mezi příznivce evropské integrace a příznivce příklonu k Ruské federaci a SNS. Při rozhovoru je tedy důležité uvědomit si, jaké názory zastává váš protějšek a rozhovor tomu přizpůsobit.

4.5. Doporučení

Doporučen je jednoznačně osobní kontakt. Před cestou do Moldavska je také dobré, zamyslet se nad případnými dary, vhodné je přivézt dárky již z České republiky. Výměna darů je poměrně obvyklá, Moldavané většinou darují místní vína a koňaky. Mezi oblíbené české dary patří becherovka, ale i jiný alkohol, dále knihy o České republice.

Druh oděvu je nutné přizpůsobit společenské akci a doporučenému dress code. Evropský styl oblékání je spíše umírněný, zdejší ženy preferují honosnější (okázalejší) oděvy. Při vstupu do pravoslavného kostela je nutné mít odpovídající oblečení, zakrývající prakticky celý povrch těla (tedy žádné kraťasy, trička s krátkými rukávy apod.), ženy si navíc musí zakrýt hlavu šátkem.

4.6. Státní svátky

Státní svátky a významné dny v roce 2022:  

1. ledna – Nový rok

7- 8. ledna – pravoslavné vánoce

8. března – Mezinárodní Den Žen

24. – 25. dubna – pravoslavné velikonoce

1. května – Svátek práce

9. května – Den vítězství

10. května – památka zesnulých

27. srpna – Den nezávislosti

31. srpna – Den jazyka

14. října –  Den Kišiněva

Moldavané slaví jak prosincové vánoce, tak pravoslavné v lednu, převážně první dva týdny ledna nejsou vhodné pro pracovní cesty, prakticky vše je uzavřeno a je doba dovolených. Vánoční trhy jsou organizovány v centru města a u stánků lze koupit jak suvenýry, tak místní výrobky (med, upomínkové předměty, alkoholické nápoje atd.). Velkým svátkem jsou také pravoslavné velikonoce, kdy se do Moldavska vrací na prázdniny a dovolené mnoho občanů, kteří žijí a vydělávají za hranicemi. Ti přivážejí a vyměňují hotovost, v té době dochází tedy ke značnému kolísání kurzu. Říjnová oslava Dne Kišiněva je časově propojena s vrcholem sezóny sběru vína a je již tradičně propojena s ochutnávkami vína.  První víkend v říjnu probíhá na hlavním náměstí v Kišiněvě „Svátek vína“, jsou organizovány trhy, na kterých se představují hlavní producenti a obchodníci s vínem. Na lístek v ceně 200 MDL (cca 230 Kč) lze ochutnávat u všech stánků.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

České zboží, které již na moldavský trh proniklo (osobní automobily, zařízení pro energetiku, některé chemické výrobky, ale i některé potravinářské výrobky, nádobí, sportovní vybavení, atd.) má na trhu dobrý zvuk. Větší prosazení českých výrobků nicméně vyžaduje aktivnější přítomnost na tuzemském trhu. Obecně však platí, že kupní síla obyvatelstva zůstává i nadále spíše nízkou.

Distribuční a prodejní kanály se liší v závislosti na druhu prodávané komodity či služby. Systém velkoobchodů se postupně rozvíjí, distribuce zboží ve větších městech je realizována v síti maloobchodů (drobné potravinářské a spotřební zboží) nebo přímo konečným zákazníkům (strojírenské zařízení, výrobní materiály, veškeré větší celky). Poměrně velká část obyvatelstva stále upřednostňuje nákup zboží na tržištích.

Prostor pro větší české dodávky je v participaci na investicích, zejména projektech infrastruktury nebo na rozvojových programech – biopalivo, bioenergetika, malá a střední vodohospodářská zařízení, teplárenství, zavlažovací systémy, dodávky pro zemědělství a potravinářský průmysl, modernizace silniční a dopravní infrastruktury apod. Všechny větší a finančně nákladnější projekty infrastruktury financují mezinárodní donoři (EBRD, EIB, EU, Světová banka), kteří příslušné informace zveřejňují na svých webových stránkách. 

Obchodní režim mezi ČR a MD je upraven v rámci vztahů s EU tzv. AA/DCFTA, která byla ratifikována a nabyla účinnosti v červenci 2016 (samotná AA/DCFTA byla podepsána v září 2014). Moldavsko v této souvislosti přijalo a i nadále přijímá opatření, která mají obchod se zeměmi EU značně zjednodušit. Patří sem mimo jiné i možnost elektronického zpracování dokumentů pro vývoz i dovoz. Podrobnější informace lze získat na stránkách moldavského celního úřadu www.customs.gov.md.

Celní správa Moldavska vytvořila a spravuje Informační místo zahraničního obchodu, jedná se o národní informační nástroj pro hospodářské subjekty zapojené do mezinárodního obchodu a pro další instituce. Informační místo zahraničního obchodu poskytuje informace o celních předpisech, režimech a celních destinacích, prohlášení o zboží, jeho klasifikace a původ, přípustné doklady, pravidla pro překračování hranic zboží a dopravních prostředků, atd. S dotazy na celní režim je možné obracet se na Call centrum Celní služby na telefonní číslo: +373 22 788 888, email: callcenter@customs.gov.md.

Základním dokumentem celního režimu v Moldavsku je Celní zákon (Закон о таможенном тарифе N 1380 – XIII от 20.11. 1997). Přílohu 1 Celního zákona tvoří celní sazebník. Moldavsko je členem WTO od 26. 7. 2001.

Oficiálním specializovaným zdrojem všech postupů a dokumentů požadovaných pro dovoz, vývoz a tranzit je Portál obchodních informací Moldavska. Portál je určen pro národní a mezinárodní obchodní komunitu www.trade.gov.md.

V souladu s AA se Moldavská republika zavázala přijmout nezbytná opatření k postupnému zajištění souladu s EU, pokud jde o technické předpisy, normy, metrologii, akreditaci, posuzování shody, vhodné systémy a systémy dozoru nad trhem s cílem zajistit odstranění technických překážek obchodu mezi stranami. V letech 2017–2019 byla provedena řada změn v textu příloh AA/DCFTA, v roce 2018 byly aktualizovány přílohy o sbližování celních předpisů a pravidla vztahující se na finanční služby. Dále přílohy o zeměpisných označeních zemědělských a potravinářských produktů v EU a o zeměpisných označeních vín, aromatizovaných vín a lihovin v EU. V roce 2019 byly upraveny normy vztahující se na telekomunikační služby a pravidla vztahující se na mezinárodní námořní dopravu. V rámci implementace DCFTA jsou pro MD stanoveny kvóty pro vývoz vybrané zemědělské produkce. MD má při dovozu zemědělské produkce z EU možnost uplatňovat přechodné období a chránit svůj trh (celní sazby). Plné využití možností, které nabízí AA/DCFTA mezi Moldavskem a EU, závisí na optimalizaci dovozních a vývozních postupů pro živočišné produkty. Na vývoz/dovoz průmyslových výrobků z/do EU omezení nejsou uplatňována již na základě předchozích autonomních obchodních preferencí.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zákon č. 220-XVI z 9. 10. 2007 upravuje hlavní souvislosti se zakládáním a registrací právnických osob a osob samostatně výdělečně činných. Registrace společností se zahraničním kapitálem se provádí prostřednictvím Agentury pro veřejné služby, ředitelství pro státní registraci. Na následujícím odkazu jsou uvedeny formální požadavky a seznam potřebných dokumentů: www.asp.gov.md.

Dle obecně dostupných informací by proces registrace společnosti měl být pro moldavské občany mnohem jednodušší, než tomu bylo v minulosti. U společností se zahraničním kapitálem je nutné dodat další dokumenty, tj. kromě žádosti a potvrzení o úhradě registračního poplatku také potvrzení/výpis z obchodního rejstříku země původu a výpis z rejstříku trestů. Všechny dokumenty musí být předloženy ve „státním“ jazyce (tj. v rumunštině) a autorizovány v souladu s právními předpisy země. Ekonomický agent (právnická osoba nebo jednotlivec podnikatel) by měl být registrován jako subjekt vnější ekonomické aktivity u Celní služby.

Další užitečné informace pro hospodářskou činnost v Moldavské republice lze nalézt na stránkách www.gov.md (internetové stránky ministerstev a dalších státních institucí), www.legis.md (zákony), www.moldova.md (oficiální stránka Moldavska), www.businessportal.md, www.chamber.md (obchodní komora), www.fisc.md (daňový systém).  Portál veřejných služeb nabízí širokou škálu služeb v elektronickém formátu v různých oblastech www.servicii.gov.md.

Podnikům se zahraniční majetkovou účastí je nabízena řada investičních pobídek. Další zvýhodnění jsou poskytována společnostem, které se rozhodnou působit v některé ze svobodných ekonomických nebo průmyslových zón či IT parku. Informace o podmínkách pro investování může poskytnout Moldavská agentura na podporu investic www.invest.gov.md.

Zákon umožňuje investice ve všech odvětvích hospodářství, zatímco některé činnosti vyžadují obchodní licenci. Národní strategie pro podporu investic a podporu vývozu  určuje sedm prioritních odvětví pro podporu investic a exportu: zemědělství a potravinářství, automobilový průmysl, obchodní služby, jako je outsourcing podnikových procesů (BPO), oděv a obuv, elektronika, informační a komunikační technologie (ICT) a strojů. ZÚ nemá informace o fungování česko-moldavských joint ventures. V minulosti bylo z moldavské strany nabízeno společné podnikání v některých oblastech jako například v zemědělském sektoru a v navazujícím zpracovatelském průmyslu, informačních a komunikačních technologiích, ve stavebnictví a infrastruktuře.

5.3. Marketing a komunikace

Zázemí pro propagační, marketingové a reklamní působení v Moldavsku je tvořeno několika společnostmi, jejichž seznam lze získat kontaktem na Obchodní a průmyslovou komoru Moldavska. Informační materiály doporučujeme pro zdejší teritorium připravovat v rumunštině a/nebo v ruštině (běžně bývají připravovány v obou jazykových mutacích). V souvislosti se zvyšujícím se vývozem do EU lze stále více komunikovat i v angličtině.

Platí omezení reklamy na konzumaci alkoholu, například zákaz vysílání mezi 7 až 22 hodinou na televizních kanálech, ale i další omezení ohledně obsahu a umístění v tištěných médiích. Reklama na tabákové výrobky je zakázána. Reklama na léky, zdravotnické potřeby a prostředky je možná pouze s povolením specializovaného orgánu veřejné správy v oblasti zdravotní péče. Omezení platí i na reklamu zbraní, výzbroje a vojenské techniky, a dále na provoz kasin a herních automatů.

Komunikační kanály se neliší od těch, používaných v ČR (TW, Instagram, FB, rozhlas, web, tištěné noviny a billboardy).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Moldavsko je členem WTO od 26. července 2001. Moldavsko je členem WIPO, je členem 25 mezinárodních dohod WIPO a je signatářem Dohody o TRIPS z července 2001. V souladu s těmito dohodami byla přizpůsobena domácí legislativa a byla zřízena všechna potřebná dohledová místa, včetně Vládní agentury pro ochranu intelektuálního vlastnictví – State Agency on Intellectual Property (AGEPI) www.agepi.md. Za účelem ochrany autorských práv v Moldavsku je nutné podat žádost o registraci předmětu autorského práva nebo práv s ním souvisejících. Žádost se podává společnosti AGEP, je možné podat žádost online https://e-servicii.agepi.gov.md/ro/user/register.

Moldavské závazky v oblasti zajištění ochrany duševního vlastnictví, včetně mechanismů vymáhání, jsou také součástí AA/DCFTA.

V roce 2017 bylo podepsáno Memorandum o porozumění o dvoustranné spolupráci mezi Státní agenturou pro duševní vlastnictví (AGEPI) a Úřadem pro duševní vlastnictví EU (EUIPO) o rozšíření spolupráce v oblasti duševního vlastnictví.

V praxi je však ochrana duševního vlastnictví dosti problematická a systém kontroly není implementován. V Moldavsku je tak velmi rozšířený prodej levných pirátských kopií snad všech druhů zboží, a to převážně na tržnicích.

5.5. Trh veřejných zakázek

Nákup zboží a služeb je v Moldavsku centrálně spravován Agenturou pro státní zakázky, která příslušné informace zveřejňuje na svých webových stránkách www.tender.gov.md. Agentura nicméně zpracovává pouze zakázky, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Přehled veřejných i soukromých výběrových řízení na nákup zboží a služeb je k dispozici na webových stránkách www.achizitii.md. Pokud je nákup zboží a služeb realizován místním subjektem a jeho hodnota překročí 200 000 MDL bez DPH, je zveřejnění na této webové stránce povinné. Pro použití stránek  je nutná registrace, detailní informace o pravidlech používání stránek je k dispozici v rumunštině a v ruštině zde www.support.achizitii.md.

Projekty financované mezinárodními institucemi (EBRD, EIB, Světové banky) jsou zpravidla realizovány separátně v souladu s požadavky konkrétní instituce. Doporučuje se proto pravidelně sledovat stránky těchto organizací.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky a doba splatnosti faktur nejsou v zásadě výrazně odlišné od našich, při započetí vztahu je obvyklé platit předem a po určité době se přejde na jiný způsob placení. Sporům se doporučuje předcházet maximálně přesnou smlouvou a zajištěním vhodných platebních podmínek. Pod Obchodní a průmyslovou komorou Moldavské republiky funguje Mezinárodní obchodní arbitrážní soud, kde je možné řešit spory www.arbitraj.chmaber.md.

Mezinárodní partneři dlouhodobě považují za největší problém MD značnou korupci, která se týká také místní justice. Reforma justice a obecné zlepšování podnikatelského prostředí, včetně větší transparentnosti ze strany státních orgánů, zůstávají v centru pozornosti mezinárodních partnerů. Existují případy, kdy soudy při řešení sporů se zahraničními subjekty, upřednostňovaly moldavské subjekty. Moldavsko zatím nefigurovalo v žádném sporu registrovaném WTO.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Režim vstupu a pobytu na území Moldavska je upraven zákonem č. 200/2010 o režimu cizinců v Moldavské republice. Moldavsko zrušilo pro občany ČR vízovou povinnost s platností od 1. 1. 2007. Toto opatření umožňuje občanům ČR vstup a pobyt na území Moldavska bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. Nutný je platný cestovní doklad, jehož platnost musí nejméně o 3 měsíce překračovat datum plánovaného konce pobytu v Moldavsku. Od července 2015 je do Moldavska možné na krátkodobé pobyty za účelem turistiky cestovat i na občanský průkaz, který musí disponovat biometrickými údaji nebo být ve formátu ID1/ID2 a obsahovat strojově čitelnou zónu. V případě tranzitu přes třetí stát je nutné si před cestou prověřit, jestli není nutné v daném případě použít cestovní pas. V případě jiných cest, zejména za účelem zaměstnání nebo u pobytů nad 90 dnů, doporučujeme kontaktovat Velvyslanectví Moldavské republiky v České republice. O podmínkách cestování občanů ČR do Moldavska viz také www.mzv.cz/chisinau.

Od dubna 2006 provádí Moldavsko přímo na hraničních přechodech automatickou registraci o místě a pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost cizince po příjezdu do místa pobytu. Cizinci, kteří přicestují do Moldavska přes vnější hranici v oblasti tzv. Podněstří, nejsou moldavskými migračními orgány zaneseni do evidence cizinců, a nastává jim proto povinnost zaregistrovat se do 72 hodin od vstupu na území Moldavska na pobočkách Úřadu pro migraci a azyl (spadajícího pod Ministerstvo vnitra Moldavska).

Při vjezdu do Moldavska vlastním vozidlem je na celním úřadě nutné uhradit na celou dobu pobytu silniční poplatek (vinětu), kterou se doporučuje v případě potřeby prodloužit (opět na jakémkoliv celním úřadě). Řidič, který při vstupu do Moldavska uvedený poplatek nezaplatí, bude při výjezdu ze země, případně při kontrole na území, vyzván k zaplacení pokuty. Z tohoto důvodu řidičům doporučujeme se přímo na hraničním přechodu informovat a poplatek na místě zaplatit. Pro cesty do Moldavska motorovým vozidlem, které není registrováno na jméno provozovatele, je v souladu s moldavskými zákony nutné disponovat úředně ověřenou plnou mocí s povolením k provozování vozidla. Plná moc by měla být sepsána ideálně v rumunském, případně v ruském jazyce. Možný je také pronájem auta přímo v Moldavsku, v Kišiněvě existuje několik společností, které pronajímají auta s i bez řidiče.

Od 1. 7. 2017 vstoupila v platnost novela zákona o provozu na pozemních komunikacích (RCR), který byl připraven z důvodu zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích a aktualizace legislativy ve vztahu k právu EU. Novela přinesla nižší povolenou rychlost, vyšší pokuty a povinnost mít v zimním období zapnutá potkávací světla. Maximální povolená rychlost v obcích je 50 km/hod., mimo obec je to 90 km/hod. Maximální rychlost mimo obec na silnici, která je určena pouze osobním automobilům, autobusům a motocyklům je 110 km/hod.

V případě leteckého spojení je nejsnazší cestou z letiště do Kišiněva taxi, které je na české poměry levné a stojí přibližně 7 EUR. Veřejná doprava v Kišiněvě funguje prostřednictvím trolejbusů, autobusů a minibusů, metro v Kišiněvě není. Ubytování v Kišiněvě je možné v mnoha hotelech různé úrovně, problémem může být najít vhodné ubytování v menších městech Moldavska. Platba kartou je v Kišiněvě možná téměř všude. V Moldavsku je velkým problémem nedostatek a kvalita vody, není doporučeno pití vody z vodovodu, a to ani v Kišiněvě.

Do Moldavska je možné dovézt bez písemného prohlášení finanční hotovost ve výši do 10 000 EUR nebo ekvivalent v jiné měně na osobu. Vyšší částky je třeba písemně oznámit. Při výjezdu je možný vývoz hotovosti bez písemného prohlášení v maximální výši do 10 000 EUR nebo ekvivalent v jiné měně na osobu. Vývoz na základě písemného oznámení je omezen do výše 50 000 EUR nebo ekvivalentu v jiné měně na osobu. Částky převyšující 50 000 EUR mohou být převáděny pouze bezhotovostně prostřednictvím bank a jiných finančních institucí. Jednotlivci jsou osvobozeni od placení cel na zboží, jehož celní hodnota nepřesahuje 300 eur (EUR) v případě pozemní dopravy, nebo 430 EUR v případě letecké a námořní dopravy, a které není určeno k obchodním účelům. Jednotlivci, kteří dovážejí zboží v hodnotě vyšší než 300 EUR v případě pozemní dopravy nebo 430 EUR v případě letecké a námořní dopravy, musí zaplatit dovozní clo z celé částky tohoto zboží.

Od 16. března 2022 byly zrušeny restrikce omezující cestování a vstup do země v souvislosti s pandemií COVID-19. Vstup do Moldavska je možný bez PCR testu, očkovacího průkazu nebo potvrzení o prodělané nemoci, aktuální informace jsou dostupné zde.  

V souvislosti s válkou na Ukrajině byl uzavřen vzdušný prostor Moldavska. Od 21. 3. 2022 došlo k otevření části vzdušného prostoru pro pravidelné  lety směrem na Rumunsko. Informace ohledně částečného obnovení pravidelných letů lze nalézt i na stránkách kišiněvského letiště.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní povolení pro zahraniční občany a osoby bez státní příslušnosti platná maximálně 90 dní vydává Národní agentury pro zaměstnanost Ministerstva ekonomie a infrastruktury Moldavska. Cizinci, kteří chtějí v Moldavsku pracovat déle, než 90 dní musí získat povolení od Úřadu pro migraci a azyl Ministerstva vnitra Moldavska. Podmínky pobytu na území MD za účelem zaměstnání jsou přehledně uvedeny na stránkách moldavského Ministerstva zahraničních věcí a evropské integrace. Podrobnější informace by mělo poskytnout rovněž Velvyslanectví Moldavské republiky v Praze.

V roce 2021 si vláda dala za cíl zjednodušit postup zaměstnávání cizinců v Moldavsku, za tímto účelem bylo přijato několik změn zákona. Nejdůležitější změny stávající legislativy spočívají ve zjednodušení procedury, kterou zaměstnavatelé prokazují ubytování cizince a odstranění požadavku na proplácení alespoň průměrné mzdy.

Průměrná měsíční mzda v Moldavsku vzrostla na konci roku 2021 na 9 900 MDL/cca 492 EUR, minimální mzda je 3 500 MDL/cca 174 EUR měsíčně. Podle čl. 12 zákona č. 847/2002 je minimální mzda každoročně přehodnocována vládou.

Příspěvky do rozpočtu sociálního zabezpečení jsou povinné. Počínaje 1. lednem 2022 musí zaměstnavatelé platit do fondu sociálního zabezpečení příspěvky na sociální zabezpečení ve výši 24 % z hrubé mzdy zaměstnanců a dalších odměn, až na výjimky podle různých kategorií, u kterých jsou odvody stanoveny od 24 % do 39 %. Legislativa stanoví roční fixní příspěvek na sociální zabezpečení pro ostatní kategorie daňových poplatníků ve výši schválené pro každý rok. Moldavsko má s ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení.

Počínaje 1. lednem 2021 je povinný příspěvek na zdravotní pojištění, počítaný jako procento z mezd a dalších odměn, stanoven na 9 % a je plně hrazen zaměstnanci. Legislativa rovněž stanoví roční pevnou částku příspěvku na zdravotní pojištění placenou jinými kategoriemi daňových poplatníků ve výši schválené pro každý rok.

U cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti zaměstnaných na základě pracovních dohod v Moldavsku se příspěvky na zdravotní pojištění počítají podobně jako u moldavských občanů. Pokud místní pracovní smlouva neexistuje, mohou se zahraniční občané rozhodnout pro volitelné zdravotní pojištění od soukromého poskytovatele.

Při cestách do teritoria se doporučuje sjednat cestovní zdravotní pojištění a současně být připraven hradit ošetření v hotovosti. Běžné platební karty jsou akceptovány ve většině soukromých zdravotnických zařízení a v lékárnách. V hlavním městě Kišiněvě existuje několik soukromých zdravotních zařízení, např. nemocnice Medpark www.medpark.md, německé diagnostické centrum Siemens, Galaxia, Terramed, Novamed a další.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy jsou organizovány v prostorách MOLDEXPO v Kišiněvě. K těm největším patří mezinárodní zemědělský a potravinářský veletrh MOLDAGRO, MOLDAGROTECH. Další významné veletrhy jsou v oboru stavebnictví – MOLDCONSTRUCT a  v oblasti vodního hospodářství, spotřebního zboží, potravinářství – FOOD-DRINKS, FOOD TECHNOLOGY, PACKAGING.DEPO. Mezi další zajímavé veletrhy patří veletrh v oblasti turistiky, kreativity a inovace, veletrh moldavských výrobků, apod. Je třeba poznamenat, že charakter veletrhů se za posledních několik let změnil od čistě moldavského na více mezinárodní. Často se jich zúčastňují firmy ze států SNS (Bělorusko, Ukrajina, Ruská federace, Ázerbájdžán, atd.), ale i Turecko a vybrané země EU, zejména Rumunsko. Účast zahraničních partnerů nicméně závisí na aktivitě té které země v daném oboru. Velikost a význam výstav a veletrhů organizovaných v MD však nelze srovnávat s podobnými zavedenými akcemi v Evropě či jinde ve světě.   Aktuální seznam veletrhů a výstav pro běžný rok (20 – 30 výstav), včetně podmínek a poplatků pro účast bývá zveřejňován na webových stránkách kišiněvského výstaviště – společnosti MOLDEXPO – www.moldexpo.md.  

V současné době je  však výstavní činnost pozastavena. Výstaviště MOLDEXPO sloužilo v době pandemie COVID-19 jako zdravotnické zařízení a v roce 2022 slouží jako centrum pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Moldavské republice

Embassy of the Czech Republic to the Republic of Moldova  

Bulevard Ștefan cel Mare și Sfânt 73/1, et.6, (Centrul Național de Afaceri -NBC), MD-2001, Chisinau

E-mail: chisinau@embassy.mzv.cz

Web: www.mzv.cz/chisinau

Tel.: (+373 22) 20 99 42

Tel. konzulární úsek: (+373 22) 20 99 33

Fax: (+373 22) 29 64 37

Fax konzulární úsek: (+ 373 22) 20 99 44

Pracovní doba zastupitelského úřadu: pondělí až pátek 8.00 – 16.30.

Úřední hodiny konzulárního úseku: pondělí, středa, čtvrtek 8.30 – 12.00, 14.00 – 16.00 (mimo státních svátků a dnů pracovního volna).

Spojení veřejnou dopravou: autobusy č. 30, 18, 65, 165, trolejbusy č. 4,30,31.

Honorární konzulát ČR v Balti

Honorary Consulate of the Czech Republic in Balti  

str. Mihai Viteazul 6, MD-3100, Balti

Tel.: +373 231 22 540

E-mail: balti@honorary.mzv.cz  

Konzulární působnost: Ungheni, Calarasi, Orhei, Rezina, Soldanesti, Balti, Singerei, Falesti, Glodeni, Floresti, Soroca, Drochia, Riscani, Edinet, Donduseni, Ocnita, Briceni.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pohotovost v Kišiněvě (Institutul de Medicina Urgenta) (+373 22) 250761

Zprovozněna byla jednotná nouzová linka 112

·  Záchranná služba 903

·  Hasiči 901

·  Policie 902

·  Taxi 14006, 14100, 14222, 14441, 14448, 14499, 14545 a další. Jízdné je výrazně (několikanásobně) levnější než v ČR. S výjimkou letiště, železničního a autobusových nádraží prakticky neexistují stálá stanoviště taxislužeb. Taxi je tak potřeba téměř vždy telefonicky objednat. Dobře fungují aplikace pro mobilní telefony yandex a itaxi.  

·  Informace o telefonech a adresách 1188, 1189 (placená služba 0,40 Lei).

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Parliament of the Republic of Moldova – www.parlament.md

Government of the Republic of Moldova – www.gov.md

Presidency of the Republic of Moldova – www.presedinte.md/eng

Ministry of Foreign Affairs and European Integration – www.mfa.gov.md

Ministry of Economy –www.me.gov.md

Ministry of Agriculture and Food Industry – www.maia.gov.md

Ministry of Environment – www.mediu.gov.md

Ministry of Finance – www.mf.gov.md

Ministry of Infrastructure and Regional Development – www.midr.gov.md

Ministry of Education and Reaserch – www.mec.gov.md

Ministry of Culture –www.mc.gov.md

Ministry of Health – www.ms.gov.md

Ministry of Labour and Social Protection – www.ms.gov.md

Ministry of Justice – www.justice.gov.md

Ministry of Internal Affairs – www.mai.gov.md

Ministry of Defence – www.army.md

Chamber of Commerce and Industry – https://chamber.md

Chamber of Commerce and Industry of Pridnestrovie- www.tiraspol.ru

Moldova Investment and Promotion Agency – www.invest.gov.md

National Bureau of Statistics of the Republic of Moldova – www.statistica.md

National Bank of Moldova – www.bnm.md

Foreign Investors Association – www.fia.md

Database of Moldovan Companies – www.yp.md

State News Agency Moldpres – www.moldpres.md

Informační agentura INFOTAG – www.infotag.md

Informační agentura IPN – www.ipn.md




• Teritorium: Evropa | Moldavsko | Zahraničí