MZV: Souhrnná teritoriální informace

Moldavsko je vnitrozemská země s 2,4 miliony obyvatel ležící mezi Rumunskem a Ukrajinou. Nezávislost získalo v roce 1991. Po celou dobu své existence čelí tlaku Moskvy, který hned v r. 1992 vedl k vyhlášení (dodnes nikým neuznané) „Podněsterské moldavské republiky“ ve východní části země a též k tomu, že găgăuzský region získal v r. 1995 autonomní status.
Klíčovou politikou současné vlády je úsilí o co nejrychlejší pokrok v integraci země do EU. Proti této snaze působí Rusko, které se snaží získat v Moldavsku zpět rozhodující vliv; k prosazování svých zájmů používá široké spektrum hybridních nástrojů a podněcuje vedení v Podněstří i Găgăuzii ke konfrontační politice vůči vládě. Přes rozsáhlou pomoc EU i jednotlivých členských zemí EU zůstává Moldavsko v mnoha ohledech zranitelnou zemí.
Na zemi má mnohostranné dopady i ruská agrese proti Ukrajině (enormní příliv uprchlíků – přes 1,2 mil., dnes jich v zemi zůstává téměř 140 000; narušování vzdušného prostoru; útoky proti energetické infrastruktuře zásobující Moldavsko). Rusko se opakovaně snaží vyvolat v Moldavsku energetickou krizi.
Milníky na cestě Moldavska do EU jsou podání přihlášky (3/2022), udělení kandidátského statusu (6/2022), formální zahájení přístupových rozhovorů (6/2024) a referendum o ústavním zakotvení integrace do EU (10/2024). Proevropský kurz má dlouhodobě širokou veřejnou podporu, což prokázalo jak znovuzvolení prezidentky Maii Sandu (10-11/2024), tak výsledek posledních parlamentních voleb (9/2025).
Moldavsko donedávna těžilo z blízkosti dvou velkých trhů, se kterými má uzavřeny dohody o volném obchodu, Evropské unie a SNS. Od roku 2014, kdy Moldavsko a EU podepsaly Dohodu o přidružení, která zahrnuje Dohodu o komplexní zóně volného obchodu, roste objem vzájemné obchodní výměny. V roce 2025 absorbovala EU 67,5 % moldavského exportu (export z podněsterského regionu do zemí EU dokonce přesáhl 80 %). Na druhé straně ruská agrese proti Ukrajině a další vlivy vedly k prudkému snížení vývozu do zemí SNS (r. 2025 5,9 %, ještě v r. 2022 24,1 %). Moldavský parlament podpořil v dubnu 2026 kroky směřující k definitivnímu odchodu ze SNS.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Moldavsko (331.99 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiálním názvem státu je Moldavská republika, zkráceně Moldavsko. Podle ústavy z r. 1994 je parlamentní demokratickou republikou založenou na pluralitním systému. Vláda vykonává výkonnou moc, zákonodárná moc náleží parlamentu; soudní moc je nezávislá na moci výkonné i zákonodárné. Prezident nemá významné formální pravomoci, může však hrát důležitou neformální roli.
Specifikem země je existence podněsterského regionu. Dne 2. 9. 1990 vyhlásili separatisté nezávislost; „Podněsterskou moldavskou republiku“ však neuznal žádný stát světa. Po celou dobu své existence je Podněstří pod velmi silným vlivem Ruska. Jihomoldavský region, v němž významnou část obyvatelstva tvoří turkická etnická menšina Găgăuzů, získal v r. 1995 autonomní status. 
Volby do jednokomorového parlamentu (101 poslanců) probíhají na základě systému poměrného zastoupení každé čtyři roky, území je jediným volebním obvodem. Prezident je od roku 2016 volen přímou volbou na základě dvoukolového systému. V prezidentských volbách v listopadu 2020 zvítězila Maia Sandu s programem, který zdůrazňoval proevropské směrování a osvobození politiky od vlivu oligarchů; prezidentka byla zvolena na další funkční období v listopadu 2024.
Parlamentní volby v červnu 2021 vyhrála proevropská stran PAS (63 mandátů z celkového počtu 101), která tak mohla utvořit jednobarevnou vládu. Svůj mandát obhájila ve volbách konaných 28. 9. 2025 (strana získala 50,2 % hlasů, 55 mandátů). Dominantními tématy jejího programu zůstávají reformy přibližující zemi k EU, mj. boj s korupcí, reforma justice, reforma státní správy a investice do infrastruktury.
Od nástupu vlády v r. 2021 čelí Moldavsko tlakům Moskvy zaměřeným na destabilizaci, odklon od prozápadního směřování země. Na zemi má výrazné mnohostranné negativní dopady i ruská agrese proti Ukrajině (příliv uprchlíků – přes 1,2 mil., zůstává téměř 140 000; narušování vzdušného prostoru; útok proti vedení vysokého napětí na ukrajinském území – hlavní trasu pro zásobování země elektřinou; znečištění Dněstru ropnými látkami po ruském útoku na ukrajinskou hydroelektrárnu). Do ruské hybridní války spadá i ovlivňování volebních procesů; masivní ruské finanční operace provázely prezidentské volby a referendum o zakotvení integrace do EU do moldavské ústavy v listopadu 2024 a parlamentní volby v září 2025. Rusko se také opakovaně snaží vyvolat v Moldavsku energetickou krizi.
Vláda vyvíjí enormní úsilí o rychlý postup v eurointegrační agendě. Moldavsko postupuje přístupovým procesem velmi rychle, screening legislativy zvládlo v rekordní době – z 10 kandidátských zemí největší pokrok.

Složení vlády (květen 2026):
Alexandru Munteanu – předseda vlády
Mihai Popșoi –  ministr zahraničních věcí
Cristina Gherasimov – místopředsedkyně vlády pro evropskou integraci
Valeriu Chiveri – místopředseda vlády pro reintegraci
Eugen Osmochescu – ministr pro hospodářský rozvoj a digitalizaci
Vladimir Bolea –  ministr infrastruktury a regionálního rozvoje
Andrian Gavriliță – ministr financí
Vladislav Cojuhari – ministr spravedlnosti
Dorin Junghietu – ministr energetiky
Gheorghe Hajder – ministr životního prostředí
Emil Ceban – ministr zdravotnictví
Anatolie Nosatîi – ministr obrany
Daniella Misail-Nichitin – ministryně vnitra
Dan Perciun – ministr školství a výzkumu
Cristian Jardan – ministr kultury
Natalia Plugaru – ministryně práce a sociální ochrany
Ludmila Catlabuga – ministryně zemědělství a potravinářského průmyslu
Alexei Buzu – generální tajemník vlády

1.2. Zahraniční politika země

Z geopolitického hlediska se Moldavsko nachází na rozhraní evropského a ruského vlivu. Moldavskou politiku od vzniku samostatného státu ovlivňovala rozpolcenost společnosti ohledně směřování země; od r. 2020 (zvolení prezidentky Maii Sandu), resp. 2021 (vítězství proevropské strany PAS v parlamentních volbách) začal převažovat proevropský směr.
Výraznou prioritou vlády je integrace do Evropské unie, resp. co nejrychlejší postup přístupových rozhovorů; členství v EU považuje za „strategický národní cíl“. Po podání přihlášky do EU (3/2022) byl Moldavsku přiznán status kandidátské země (6/2023). V 6/2024 Evropská komise konstatovala, že země splnila podmínky pro formální zahájení přístupových rozhovorů, MD by se mohlo stát členskou zemí EU v r. 2030.

V r. 2014 Moldavsko podepsalo Dohodu o přidružení s EU, která zahrnuje Dohodu o komplexní zóně volného obchodu. V lednu 2016 byla DCFTA rozšířena na celé mezinárodně uznané území Moldavska včetně podněsterského regionu. EU je dnes největším obchodním partnerem Moldavska, vývoz zboží do zemí EU v roce 2025 činil 67,5 % celkového vývozu a dovoz zboží ze zemí EU 54,1 % celkového dovozu.
Silný je především vztah k Rumunsku, s nímž Moldavsko spojují silné historické, kulturní a jazykové vazby; 800 tisíc – 1 mil. (podle různých údajů) Moldavanů má také rumunské občanství. Země spolupracují ve všech oblastech; v EU je Rumunsko nejsilnějším zastáncem integrace Moldavska. Po roce 2022 posílil spolupráci obou zemí i bezpečnostní rozměr. Vztahy s Ukrajinou se výrazně zlepšily po zvolení proevropské prezidentky a vlády a ještě více po začátku ruské agrese proti Ukrajině, kdy se Moldavsko okamžitě postavilo na stranu napadené země. Po celou dobu války vyjadřuje jednoznačnou podporu Ukrajině, velký mezinárodní kredit si také získalo vstřícným přístupem k ukrajinským uprchlíkům. Moldavsko, Rumunsko a Ukrajina vytvořily regionální skupinu („Oděský trojúhelník“), v jejímž rámci jednají o regionální bezpečnosti, hybridním hrozbám, energetice, infrastruktuře, evropské integraci Moldavska a Ukrajiny a dalších tématech.
Po nástupu proevropské vlády v r. 2021 a zejména od začátku plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině se Moldavsko vzdaluje od Ruska. Prezidentka Sandu i další moldavští představitelé ruské útoky proti Ukrajině odsuzují, Moldavsko se připojuje ke všem prohlášením EU odsuzujícím ruskou agresi a převzalo i většinu sankčních opatření. Rusko je nyní vnímáno jako závažná bezpečnostní hrozba; Moldavsko oficiálně protestuje proti narušování svého vzdušného prostoru ruskými drony. Velkými incidenty v r. 2026 bylo znečištění Dněstru ropnými látkami po útoku na ukrajinskou hydroelektrárnu a útok proti vedení vysokého napětí na ukrajinském území – hlavní trasu pro zásobování země elektřinou. Do ruské hybridní války spadá i ovlivňování volebních procesů; masivní ruské finanční operace provázely prezidentské volby a referendum o zakotvení integrace do EU do moldavské ústavy v 11/2024 i parlamentní volby v 9/2025. Rusko se také opakovaně snaží vyvolat v Moldavsku energetickou krizi.
Moldavsko je členem řady mezinárodních organizací včetně OSN, Rady Evropy, OBSE, WTO, Světové banky, EBRD, MMF, Energetické charty a regionálních uskupení jako např. GUAM, Středoevropská iniciativa, CEFTA, Energetické společenství zemí jihovýchodní Evropy apod. V multilaterální oblasti je Moldavsko velmi aktivní; všeobecně pozitivní ohlas mělo např. moldavské předsednictví ve Výboru ministrů Rady Evropy (11/2025 – 5/2026) zakončené významnou ministerskou konferencí v Kišiněvě.
Moldavsko vzhledem k ústavně zakotvené neutralitě neusiluje o vstup do NATO, vláda je však otevřena politickému dialogu s Aliancí. 
V 12/2023 byla schválena Národní bezpečnostní strategie, která poprvé v historii Moldavska definuje Rusko jako závažnou bezpečnostní hrozbu a bezpečnost se snaží vnímat jako komplexní pojem zahrnující všechny oblasti včetně ekonomiky, energetiky či obrany proti hybridním hrozbám. Moldavsko též podepsalo v 5/2024 s EU partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a stalo se tak první zemí, která se s EU na takové spolupráci dohodla.

1.3. Obyvatelstvo

V r. 2024 proběhlo v Moldavsku sčítání lidu; podle předběžných výsledků ke dni 8. 4. 2024 dosáhl počet obyvatel země (bez Podněstří) 2,40 mil. Ve srovnání s předchozím sčítáním (2014) se počet obyvatel země snížil o 13,9 %. K úbytku obyvatelstva dochází hlavně vlivem odchodu moldavských občanů do zahraničí (většinou z ekonomických důvodů) a nízké porodnosti; podle odhadů bude tento trend pokračovat. Úbytek obyvatelstva nastává i v podněsterském regionu, v němž žije dle zjevně zastaralých oficiálních dat 475 000 obyvatel (poslední sčítání, 2015), neoficiálně se jedná o 300 – 350 tisíc osob. Co se týče národnostního složení, v Moldavsku žije dle sčítání lidu v roce 2024 77,2 % Moldavanů, 7,9 % Rumunů (rozlišování mezi Rumunem a Moldavanem je jen důsledkem věcí historicky podmíněného vnímání s (geo)politickými konotacemi), dále 4,9 % Ukrajinců, 4,2 % Găgăuzů, 3,5 % Rusů a 1,6 % Bulharů. Oficiálním jazykem je rumunština; běžně se používá i ruština, zejména v Podněstří, Găgăuzii a na severu země. Za svůj mateřský jazyk uvedlo v r. 2024 80 % obyvatel rumunštinu nebo „moldavštinu“, 11 % ruštinu, 3,8 % găgăuzštinu a 3,8 % ukrajinštinu. Převažuje pravoslaví, podíl ortodoxního obyvatelstva dosahuje 95 %. Asi 80 % pravoslavné populace patří k moskevskému patriarchátu, asi 20 % k rumunskému patriarchátu. Demografická krize v Moldavsku se kromě celkového úbytku obyvatelstva projevuje i rychlým stárnutím populace (věk 65+ 2014 – 11,3 %, 2024 – 18,2 %), což má vážné důsledky pro zdravotnictví, důchodový systém i ekonomiku celkově. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva nadále klesá. Tento trend je dán pokračujícím odchodem obyvatel převážně v produktivním věku; mezi obvykle uváděné důvody patří lepší pracovní a mzdové podmínky v zahraničí, naopak ve své domovské zemi tito ekonomičtí migranti nevidí perspektivu. V některých regionech země se projevuje nedostatek kvalifikované pracovní síly, chybí např. lékaři, zdravotní sestry a IT specialisté. Výrazným trendem je urbanizace. Podíl městského obyvatelstva se za 10 let (2014 – 24) zvýšil z 38,5 % na 46,4 %, kišiněvská aglomerace zaznamenala za stejné období nárůst obyvatelstva o 16,7 %. Průměrná délka života v r. 2024 byla podle odhadů WHO 71,9 let (67,5 let u mužů a 76,4 let u žen).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V roce 2025 vykázalo Moldavsko pozitivní vývoj u většiny makroekonomických ukazatelů, avšak dopady konfliktu na Blízkém východě by měly v roce 2026 zpomalit hospodářský růst.

Inflace v roce 2024 dosáhla 7,0 %. V prosinci 2025 činila roční míra inflace 6,8 % ve srovnání s prosincem 2024 a průměrná míra inflace za rok 2025 dosáhla 7,8 %. Moldavská republika upevňuje trajektorii hospodářského oživení po krizích předchozích let. 

Struktura HDP se nadále posouvá směrem ke službám a sektoru informačních a komunikačních technologií. Zvýšení hrubé přidané hodnoty o 12,5 % přispělo k růstu HDP o 0,9 procentního bodu. Tento vývoj vedl ke zvýšení podílu tohoto sektoru na HDP z 4,9 % na 7,5 % v období 2020–2025. V roce 2025 vzrostla zemědělská produkce oproti předchozímu roku o 13,8 %. Tento nárůst byl způsoben zvýšením rostlinné produkce o 21,3 % v důsledku příznivých klimatických podmínek. Zemědělství přispělo k růstu HDP o 0,8 procentního bodu. Za celý rok zaznamenalo zemědělství růst o 10,7 %, což odráželo zejména oživení rostlinné zemědělské produkce, především obilovin, podpořené příznivějšími povětrnostními podmínkami ve srovnání s rokem 2024.

Průmyslový sektor zaznamenal v roce 2025 kumulativní růst o 5,4 % oproti roku 2024. V roce 2025 dosáhl objem osobních remitencí přijatých rezidenty Moldavské republiky 1 882,6 mil. USD, což odpovídá 9,3 % HDP, a oproti roku 2024 vzrostl o 1,3 %. Moldavsko zůstává závislé na zahraničním financování, zejména na finančním balíčku EU určeném na podporu Kišiněva při provádění reforem souvisejících s přístupem k EU, ale také na prostředcích MMF, Světové banky, EIB a EBRD. 

V souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině roste význam energetické bezpečnosti. V prosinci 2024 došlo ke krizovému přerušení dodávek plynu do Podněstří, což vedlo k vyhlášení nouzového stavu a urychlení opatření na diverzifikaci zdrojů. Energetická nezávislost a rozvoj obnovitelných zdrojů zůstávají strategickou prioritou. Cílem Moldavska je dosáhnout do roku 2030 podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve výši 27 %.

Energeticky náročná ekonomika Moldavska a závislost na dovozu energie činí zemi zranitelnou vůči globálním cenovým šokům v oblasti energií a hnojiv. Moldavsko dováží přibližně 70–80 % svých energetických potřeb, což představuje významný faktor energetické nejistoty. Ochrana kritické infrastruktury, diverzifikace energetických zdrojů a rozvoj skladovacích řešení proto patří mezi klíčové priority. Orgány se zaměřují na odstranění závislosti na energetických zdrojích z Ruské federace a na rozvoj zelené energetické infrastruktury, včetně vodíku a biometanu.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, SB, Národní statistický úřad Moldavska

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

K roku 2025–2026 zůstávají veřejné finance Moldavska vystaveny významným tlakům, přestože probíhá jejich stabilizace podporovaná rozsáhlou pomocí EU a dalších externích partnerů. Fiskální deficity však v krátkodobém horizontu zůstávají nad referenční hodnotou EU. Na začátku roku 2025 čelilo Moldavsko dalšímu cenovému šoku v oblasti energií, který souvisel s pokračující závislostí na dovozu elektřiny a plynu. V reakci na to se EU a Moldavsko v únoru 2025 dohodly na dvouleté Strategii energetické nezávislosti a odolnosti, která jen v roce 2025 mobilizovala 250 mil. EUR na subvencování účtů domácností za elektřinu, ochranu veřejných institucí a podporu investic do energetické účinnosti. K prosinci 2025 v Moldavské republice nadále pobývalo celkem 162 783 uprchlíků, což udržovalo tlak na rozpočty v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, bydlení a sociální pomoci.

Situace veřejných financí v roce 2025 ukazuje nárůst příjmů o 13,8 % a výdajů o 13,7 % ve srovnání s rokem 2024. Objem příjmů vybraných do rozpočtu dosáhl 125,6 mld. lei. Oproti předchozímu roku byly vyšší příjmy zaznamenány zejména z příspěvků ze mzdy (+13,0 %), DPH ze zboží a služeb vyrobených v Moldavsku (+19,6 %), přijatých grantů (+80,1 %) a DPH z dováženého zboží (+7,7 %). Výdaje vzrostly o 13,7 % a dosáhly 139,9 mld. lei. Výrazně se zvýšily alokace na sociální ochranu (+15,0 %), vzdělávání (+13,4 %) a služby v ekonomickém sektoru (+22,9 %). Rozpočtový deficit dosáhl 14,3 mld. lei, což je o 12,9 % více než deficit zaznamenaný v roce 2024. Rozpočtové příjmy ve vztahu k HDP činily 35,6 %, zatímco rozpočtové výdaje dosáhly 39,6 %. V roce 2025 tak výše rozpočtového deficitu ve vztahu k HDP činila 4,0 %.

Největší podíl na příjmech národního veřejného rozpočtu tvoří daně a poplatky. V roce 2025 představovaly 60,4 % celkových příjmů národního veřejného rozpočtu. Jejich struktura ukazuje zejména na příjmy z daní a poplatků ze zboží a služeb. Deficit běžného účtu se výrazně zvýšil a dosáhl 19,6 % HDP. V absolutním vyjádření činil deficit běžného účtu 3 997,9 mil. USD a oproti roku 2024 vzrostl o 32,7 %.

2.3. Bankovní systém

Během roku 2025 se bankovní sektor vyznačoval růstem aktiv, úvěrů, vlastního kapitálu, vkladů fyzických osob i vkladů právnických osob. Hlavním regulátorem bankovního sektoru v Moldavsku je Národní banka Moldavska (NBM), formálně nezávislá instituce. Bankovní systém tvoří NBM a komerční banky. V Moldavsku působilo deset licencovaných bank, a to po dokončení reorganizačního procesu prostřednictvím fúze mezi B.C. VICTORIABANK S.A. a Banca Comercială Română Chișinău S.A. Největší banky jsou: maib, Moldindconbank a Victoriabank. Ty se také podílely na většině růstu aktiv. NBM zároveň pokračovala v prosazování důležitých reforem v oblasti bankovní regulace a legislativní harmonizace v souladu se standardy EU a mezinárodním souborem pravidel Basel III.

Celková aktiva se v roce 2025 zvýšila o 11,6 % oproti roku 2024. Ve struktuře aktiv měly největší podíl úvěry a pohledávky, které představovaly 54,5 %, což znamená nárůst o 7,1 procentního bodu oproti roku 2024. Podíl prostředků u NBM činil 17,1 %, což představuje pokles o 2,9 procentního bodu, a podíl investic bank do státních cenných papírů a certifikátů NBM dosáhl 16,8 %, tedy pokles o 2,7 procentního bodu. Zbývající aktiva, která tvoří 11,5 %, jsou držena u jiných bank, v hotovosti, hmotných aktivech, nehmotných aktivech apod. Během roku 2025 se úvěrové portfolio zvýšilo o 29,0 % na 104 251,2 mil. lei, přičemž nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u úvěrů na nákup/výstavbu nemovitostí, a to o 40,2 %, a u spotřebitelských úvěrů o 30,4 %. Banky v roce 2025 udržovaly ukazatele likvidity na vysoké úrovni, nad regulatorními limity. 

V říjnu 2025 se Moldavsko připojilo k SEPA, což občanům a firmám umožňuje rychlejší, bezpečnější a levnější platby v eurech.

V listopadu a prosinci 2025 NBM ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 5,00 %. V listopadu 2025 parlament projednával další změny zákona o NBM. Navrhované změny v návrhu zákona mají za cíl posílit nezávislost, správu a řízení i provozní efektivitu banky.

2.4. Daňový systém

Daně a poplatky jsou hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu . V prvním pololetí roku 2025 představovaly přibližně 86,1 % všech rozpočtových příjmů, zejména z daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a daní ze zahraničního obchodu a zahraničních operací.

Daň z příjmů právnických a fyzických osob činí u právnických osob 12 %, u zemědělců 7 %, ve svobodných ekonomických zónách 6 % a u rezidentů Mezinárodního přístavu Giurgiulești 3 %. Pro společnosti působící v oblasti IT a business outsourcingu platí jednotná daň z příjmu ve výši 7 %, garantovaná do roku 2035. Daň z přidané hodnoty (DPH) zůstává na úrovni 20 %. Snížená sazba 8 % se vztahuje na sektor HORECA a například na dodávky a/nebo dovoz chleba a pekařských výrobků, mléka a mléčných výrobků, léčiv, zemního a zkapalněného plynu, jakož i na služby přepravy a distribuce zemního plynu, zootechnické, pyrotechnické a zahradnické produkty, cukr z cukrové řepy, pevná biopaliva určená k výrobě elektřiny, tepla a teplé vody apod.

Spotřební daně se pohybují mezi 0,5 % a 5 %. V závislosti na celním zařazení konkrétního produktu může clo dosahovat až 30 %, ačkoli existuje řada výjimek a preferenčních režimů. Silniční poplatek závisí na objemu motoru nebo hmotnosti vozidla. Daň z majetku, která zahrnuje platby za pozemky a nemovitosti, činí 0,8 % ze základu daně. Daň z dividend činí 6 %. Mezi některé daňové pobídky patří například 25% refundace nákladů na televizní produkci a dodatečná 5% refundace za tematickou propagaci Moldavska. Dále je k dispozici dotace až do výše 60 % pro velké podniky a 75 % pro malé a střední podniky na způsobilé investice přesahující 500 000 EUR. Ve zpracovatelském průmyslu je možné využít odklad platby DPH a cla na dovážené suroviny po dobu 180 dnů. Malé a střední podniky mohou využít 0% daň z reinvestovaného zisku. Velké podniky si mohou v prvním roce odečíst až 50 % nákladů na dlouhodobý majetek. V zemědělství se uplatňuje osvobození od DPH při dovozu traktorů a zemědělské techniky.

Přehled investičních pobídek a daňového systému je k dispozici na webových stránkách agentury Invest Moldova Agency a podrobný daňový průvodce je dostupný na stránkách KPMG. Moldavsko a ČR mají uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. Moldavsko však není signatářem multilaterálního nástroje OECD, tzv. MLI.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obrat vzájemné obchodní výměny za rok 2025 dosáhl 14 161 mil. Kč, což představovalo nárůst o 15,68 % oproti roku 2024. Vývoz dosáhl 6 942 mil. Kč a dovoz 7 219 mil. Kč. Obchodní bilance byla záporná ve výši -277 mil. Kč. Z pohledu České republiky se Moldavsko v roce 2025 umístilo na 53. místě ve vývozu a na 56. místě v dovozu.

V období leden–únor 2026 činil obrat vzájemné obchodní výměny 2 375 mil. Kč, vývoz dosáhl 1 246 mil. Kč a dovoz 1 129 mil. Kč. Obchodní bilance byla záporná ve výši -117 mil. Kč. K období leden–únor 2026 se Moldavsko umístilo na 54. místě ve vývozu a na 56. místě v dovozu.

V roce 2025 představoval vývoz z Moldavska do České republiky 8,2 % celkového moldavského vývozu a dovoz 1,8 % celkového dovozu. Hlavními vývozními položkami z Moldavska do České republiky jsou zařízení pro rozvod elektrické energie, alkoholické nápoje a olejnatá semena, profily ze železa a oceli a nábytek. Nejčastěji dováženým zbožím z České republiky do Moldavska jsou elektrické stroje a zařízení, vozidla jiná než kolejová vozidla a výrobky z plastů.

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie zůstává nejdůležitějším obchodním partnerem Moldavska. V roce 2025 činil podíl vývozu do EU 67,5 %, což představuje nárůst o 6,8 % oproti roku 2024. V období leden–únor 2026 představoval dovoz z EU 57,6 % celkového dovozu, tedy 875,8 mil. EUR, a vývoz do EU dosáhl 340,7 mil. EUR, což znamená nárůst o 10,6 % oproti roku 2025. Rumunsko zůstává největším obchodním partnerem Moldavska v EU, následované Itálií, Německem a Českou republikou.

Po skončení platnosti autonomních obchodních opatření EU dne 24. července 2025 se EU a Moldavsko dohodly, že dočasný režim nebude prodloužen, ale jeho výhody budou začleněny do dohody DCFTA. Revidovaná dohoda DCFTA vstoupila v platnost dne 4. října 2025 a rozšiřuje celní kvóty pro vybrané moldavské zemědělské produkty a u dalších poskytuje plnou liberalizaci. Zároveň zavádí silnější bilaterální ochranné mechanismy a podmíněné sbližování regulace.

Od 1. ledna 2026 budou moci moldavští občané využívat mobilní telefonní služby v členských státech Evropské unie bez placení dodatečných roamingových poplatků. Toto rozhodnutí přijala Rada EU dne 25. července 2025.

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obchod se zeměmi SNS v roce 2025 dále klesal. V roce 2025 se země SNS podílely na moldavském vývozu 5,9 %, což bylo o 7,2 % méně než ve stejném období roku 2024, a na dovozu 3,0 %, tedy o 6,0 % méně než ve stejném období roku 2024. V období leden–únor 2026 se vývoz do zemí SNS meziročně snížil o 18,5 % na 34,2 mil. EUR, což odpovídá 6,2% podílu na celkovém vývozu. Dovoz ze zemí SNS klesl o 28,2 % a představoval 2,6 % celkového dovozu.

Obchod s Ukrajinou a Tureckem naopak roste. V období leden–únor 2026 činil podíl Ukrajiny na vývozu 9,0 % a na dovozu 9,1 %. Turecko se podílelo na vývozu 15,8 % a na dovozu 5,8 %. Významným dovozním partnerem je také Čína s podílem 14,0 %.

3.2. Přímé zahraniční investice

Příliv přímých zahraničních investic dosáhl 459,5 mil. USD, tedy prakticky stejné úrovně jako v roce 2024. Úvěry činily 470 mil. USD a obchodní úvěry a zálohy 211,2 mil. USD. Investiční klima však zároveň zůstalo ovlivněno přetrvávající nejistotou, zesílenou ozbrojeným konfliktem v regionu, což vedlo k odlivu kapitálu ve formě majetkových účastí v hodnotě 13,9 mil. USD. 

Až 85 % přímých zahraničních investic v Moldavsku pochází ze zemí EU27. Z hlediska objemu směřuje nejvíce investic do finančního sektoru, který vykazuje značnou odolnost. Největší počet zahraničních firem působí v sektoru IT. Více než 64 % PZI v roce 2025 pocházelo z reinvestovaných zisků firem se zahraniční investicí působících v Moldavsku, zejména z Rakouska, Bulharska, Spojeného království, Rumunska a Estonska.

Moldavská vláda nabízí státní podporu průmyslu jak pro velké, tak pro malé podniky. Stát proplácí až 60 % investic v následujících sektorech: elektronika, chemický a farmaceutický průmysl, automobilové komponenty, textilní a oděvní průmysl a průmysl stavebních materiálů. V říjnu 2025 vláda schválila změnu regionálního režimu státní podpory pro investice. Projekt počítá se zvýšením rozpočtu tohoto režimu ze 2 mld. na 4 mld. lei, a to kvůli výraznému nárůstu poptávky ze strany podnikatelského prostředí a finanční podpoře poskytované evropskými partnery.

K dispozici jsou také podpůrné nástroje EU ve formě záruk prostřednictvím EFSD+ (Evropského fondu pro udržitelný rozvoj) určené pro úvěry, kapitálové vstupy a financování za zvýhodněných podmínek.

V Moldavsku existují různé investiční platformy, například IT Park, 7 svobodných ekonomických zón, 10 průmyslových parků a Mezinárodní svobodný přístav Giurgiulești. 

3.3. FTA a smlouvy

Rámcem pro obchodní a hospodářskou spolupráci je Asociační dohoda, jejíž součástí je dohoda o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (AA/DCFTA). Dohoda byla oběma stranami podepsána dne 27. června 2014. DCFTA vytváří zónu volného obchodu mezi EU a Moldavskem a odstraňuje dovozní cla na většinu zboží. Důležitou součástí DCFTA je harmonizace moldavských právních předpisů s vybranými legislativními akty EU.

V červenci 2025 se EU a Moldavsko dohodly, že dočasné obchodní preference podle autonomních obchodních opatření nahradí trvalejším uspořádáním prostřednictvím revize DCFTA. Nový balíček DCFTA má za cíl zachovat alespoň objemy obchodu dosažené během platnosti ATM, zároveň však obnovuje kalibrované řízení kvót a přidává prvky reciprocity a podmíněnosti související s přístupovým procesem. Přezkum je stanoven na rok 2027.

Dohody s Českou republikou

Obchod mezi oběma zeměmi měl původně smluvní základ v dohodě o obchodní a hospodářské spolupráci, která však byla se souhlasem obou stran zrušena z důvodu neslučitelnosti s právem EU. Nadále jsou však v platnosti další dohody, například dohoda o zamezení dvojímu zdanění a dohoda o podpoře a ochraně investic z roku 1999, dohoda o letecké dopravě a další.

Během návštěvy ministra zahraničních věcí a evropské integrace A. Stratana v Praze v říjnu 2004 byl podepsán Protokol ke smlouvě o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům v oblasti daní z příjmů a majetku. V květnu 2011 moldavský parlament ratifikoval Protokol k dohodě o podpoře a ochraně investic mezi Českou republikou a Moldavskou republikou, který na žádost České republiky zavádí několik změn a uvádí tuto dohodu do souladu se závazky České republiky v rámci EU.

Posledním smluvním dokumentem je Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci, která byla uzavřena v roce 2014. Přehled platných dohod je k dispozici na webových stránkách Velvyslanectví České republiky v Kišiněvě.

3.4. Rozvojová spolupráce

Moldavsko je nadále prioritní zemí programu Zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2024–2030. Program stanovuje tři prioritní sektory a za jejich realizaci odpovídá Česká rozvojová agentura (ČRA).

Česká rozvojová spolupráce v Moldavsku se zaměřuje na tři klíčové priority: dobrou správu věcí veřejných, inkluzivní sociální rozvoj a podporu zemědělství. V oblasti veřejné správy je cílem posilovat kapacity státních institucí, harmonizovat legislativu s EU, chránit životní prostředí a energetickou bezpečnost, podporovat občanskou společnost, nezávislá média a infrastrukturu v oblasti vody a sanitace.

V sociální oblasti je program zaměřen na zlepšení dostupnosti a kvality služeb, podporu inkluzivního vzdělávání, domácí péče, služeb pro osoby se zdravotním postižením a rozvoj komunitního plánování.

V zemědělství se podpora soustředí na rozvoj místních trhů, mechanizaci, inovativní a udržitelné postupy a podporu Ministerstva zemědělství s důrazem na digitalizaci a harmonizaci se standardy EU. Celý program klade důraz na předávání českých zkušeností a technologických řešení.

V Moldavsku dále probíhají malé lokální projekty, transformační projekty, projekt B2B, program zaměřený na zvyšování kapacit univerzit a projekty v rámci partnerství České republiky s UNDP. Aktivní je také Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR prostřednictvím programu Aid for Trade a Ministerstvo vnitra ČR prostřednictvím programu bezpečnostní spolupráce. Od roku 2022 byly rovněž realizovány humanitární projekty zaměřené na zvládání uprchlické krize.

Česká rozvojová agentura také realizuje dva projekty takzvané Delegované spolupráce, tudíž projekty financované EU, ale realizované členskými státy. V Moldavsku ČRA realizuje projekt v zemědělském sektoru (spolu s Polskem a Lotyšskem) a projekt zaměřený na přístup na jednotný trh EU a privatizaci státních podniků (spolu s Francií a Slovenskem). 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mezi hlavní perspektivní obory patří zemědělství a potravinářství, energetika, voda a životní prostředí, dopravní infrastruktura, ICT a zdravotnictví a farmacie, roste také význam sektoru výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání. Důsledkem pandemie COVID-19 se do popředí dostaly značné problémy a nedostatečná úroveň moldavského zdravotnictví. Pandemie COVID-19 otevřela také nové výzvy v oblasti digitalizace, digitální technologie nebyly v minulosti ve velké míře využívány. Nové výzvy přinesla energetická krize a válka na Ukrajině, které zdůraznily potřebu investic do energetiky a zvýšení kybernetické bezpečnosti. Více informací je možné najít Mapě strategických příležitostí.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství tvoří 45 % exportu. Prioritní jsou zpracování, ekologické zemědělství, smart farming, obnovitelné zdroje v agroprůmyslu a infrastruktura (chladírny, balení, zavlažování). Silný růst zaznamenává sektor ovoce, vína a bioproduktů.

▶ Energetika

Investice přes 300 mil. EUR směřují do energetické účinnosti, modernizace sítí, obnovitelných zdrojů (OZE), bateriových úložišť a zeleného vodíku. Možnosti jsou ve výstavbě a projektování, dodávkách zařízení (OZE, LED osvětlení, kogenerace), smart grid a energetickém managementu.

▶ Voda a životní prostředí

Vysoká potřeba investic do čistíren, kanalizace a pitné vody. Moldavsko připravuje národní „master plán“. Nabízí se prostor pro projektování, výstavbu i provoz vodohospodářských zařízení, energetické využití odpadů a datové systémy.

▶ Dopravní infrastruktura

Probíhá modernizace železnic, silnic a veřejné dopravy s pomocí EU, EBRD a EIB. Příležitosti jsou ve výstavbě, řízení dopravy, smart city technologiích a logistice (např. multimodální centrum Berești, letiště Mărculești).

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Virtuální technologický park MITP nabízí IT firmám 7% jednotnou daň. Moldavsko digitalizuje veřejné služby, zavádí e-government a investuje do kyberbezpečnosti. Atraktivní je outsourcing, zakládání poboček, vývoj SW, cloudových řešení, datových center.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Modernizace nemocnic, výstavba urgentních bloků, digitalizace (EHR, telemedicína) a rozvoj výroby léčiv. Pobídky pro investory: 0% daň z nerozděleného zisku, zrychlená registrace léčiv, exportní zaměření. Možnosti pro české dodavatele přístrojů, SW a staveb.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

V Moldavsku postupně probíhá začleňování politiky výzkumu a inovací do celkové hospodářské politiky země a napříč všemi sektory roste význam inovací, výzkumu a vzdělávání. Zároveň silně roste poptávka po kvalitních odbornících a poradenských službách. Mezi perspektivní obory patří informační technologie, energetika, zemědělství a doprava Moldavsko se snaží podporovat inovace prostřednictvím různých iniciativ, jako jsou startupové inkubátory, technologické parky a podnikatelské programy.

        Od 1. ledna 2025 zavádí Moldavsko nový mechanismus státní podpory investic v průmyslu. Firmy investující min. 10 mil. MDL (cca 500 tis. EUR) do zpracovatelského průmyslu (elektrotechnika, chemie, strojírenství, textil, stavební materiály, potraviny) mohou získat refundaci až 60 % nákladů – 25 % formou nevratného grantu a 75 % formou daňových úlev (50% osvobození od daně z příjmu). Celkový rozpočet činí minimálně 2 mld. MDL. Program cílí na přilákání zahraničních investorů, vytváření pracovních míst a modernizaci výroby v celé zemi.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní jednání v Moldavsku nejsou výrazně odlišná od jednání vedených v České republice, některá specifika jsou popsána níže.

4.2. Oslovení

Pro první navázání kontaktu je běžně používán email, následovat může telefonický hovor nebo osobní setkání. Při oslovení obchodních partnerů nepanují žádné odlišnosti od běžné praxe v České republice. Komunikace bývá většinou velmi přátelská a otevřená. V Moldavsku je mnohem rozšířenější oslovování křestním jménem.

4.3. Obchodní schůzka

V obchodu se jednoznačně doporučuje osobní kontakt. Při prvním setkání je vhodná návštěva přímo v kanceláři, možností je také setkání v restauraci u příležitosti oběda. Problém může být dlouhodobé plánování, proto je doporučeno vždy den nebo dva dny před plánovanou schůzkou jednání protistraně připomenout. Samozřejmostí při obchodních jednáních v Moldavsku je formální oblečení. Délka jednání se nijak výrazně neliší od českých zvyklostí, pracovní návyky jsou podobné těm, na které jsme zvyklí v ČR. Na začátku jednání se předávají vizitky, na konci návštěvy je možné předávní darů. V Moldavsku je poměrně obvyklé potkávat na vysokých, zejména politických, funkcích ženy, česká delegace vedená ženou tedy nikoho nepřekvapí. Moldavané si váží starších lidí a často jim prokazují větší respekt, je tedy vhodné mít v delegaci nejen mladé lidi, při jednání můžou starší lidé dostávat příležitost vyjádřit se jako první.

Místní obchodníci jsou zvyklí pracovní jednání zakončit u prostřeného stolu. Moldavsko je vyhlášeno svými víny a různými druhy koňaků a brandy, na něž jsou zdejší občané také patřičně hrdi. V průběhu obchodních a jiných jednání s partnery bývají během jídla celkem obvyklé časté přípitky. Poměrně rozšířené je pozvat obchodní partnery na degustaci do jednoho z mnoha moldavských vinných sklepů, pozvání domů je méně obvyklé. Součástí degustace bývá menu složené z několika chodů tradiční moldavské kuchyně, kvalita potraviny ve větších městech a zavedených vinných sklepích obvykle vyhovuje chuťově i hygienicky. Ačkoliv je Moldavsko poměrně malé, panují zde teritoriální rozdíly mezi více formálním severem a více uvolněným jihem Moldavska. Jednání na jihu Moldavska bude ve vinném sklípku nebo restauraci zakončeno takřka určitě.

Mezinárodní partneři dlouhodobě považují za největší problém Moldavska značnou korupci, která se týká také místní justice. Reforma justice a obecné zlepšování podnikatelského prostředí, včetně větší transparentnosti ze strany státních orgánů, zůstávají v centru pozornosti mezinárodních partnerů. Korupce je opravdu značně rozšířená, a to jak na úřadech, tak v běžném životě. Dalším problémem je vysoká fluktuace zaměstnanců ve státních institucích kvůli nízkým platům. Dohody uzavřené s jedním úředníkem tak často ztrácejí platnost či kontinuitu poté, co daný úředník úřad opustí.

V Moldavsku je časový posun + 1 hodina oproti SEČ, což se týká letního i zimního času. K přechodu mezi letním a zimním časem dochází ke stejnému datu jako v ČR.

Státní úřady a instituce pracují obvykle od 8:00 do 17:00 s přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Soukromé instituce pak nejčastěji od 09:00 do 18:00.

4.4. Komunikace

Moldavsko je víceméně dvojjazyčné, v některých regionech se ale výrazněji upřednostňuje rumunština, jinde zase ruština. V Gagauzské autonomní oblasti je to pak ruština a turečtina, v některých obcích či osadách (zejména v oblasti Taraclia) to je ruština a bulharština. Obecně je možné konstatovat, že na většině míst v zemi, zejména pak ve městech, může cizinec komunikovat s místními občany v podstatě stejně dobře rumunsky jako rusky; s příslušníky mladé generace také anglicky, což platí především pro větší města. Po zahájení války na Ukrajině je především v hlavním městě možné sledovat posun k rumunštině. 

V Moldavsku není možné sehnat tlumočníka do českého jazyka, pokud tedy delegace z České republiky preferuje češtinu, je nutné přivézt tlumočníka s sebou. Tlumočníka z ruštiny nebo rumunštiny do angličtiny není problém nalézt přímo v Moldavsku.

Při diskusi o politických tématech je nutné brát v úvahu skutečnost, že součástí Moldavska je i separatistické Podněstří. Společnost je také názorově velmi rozdělena mezi příznivce evropské integrace a příznivce příklonu k Ruské federaci. Při rozhovoru je tedy důležité uvědomit si, jaké názory zastává váš protějšek a rozhovor tomu přizpůsobit. 

4.5. Doporučení

Doporučen je jednoznačně osobní kontakt. Před cestou do Moldavska je také dobré, zamyslet se nad případnými dary, vhodné je přivézt dárky již z České republiky. Výměna darů je poměrně obvyklá, Moldavané většinou darují místní vína a koňaky a bonbony. Mezi oblíbené české dary patří becherovka, ale i jiný alkohol, dále knihy o České republice.

Druh oděvu je nutné přizpůsobit společenské akci a doporučenému dress code. Evropský styl oblékání je spíše umírněný, zdejší ženy preferují elegantnější (formálnější) oděvy.

Při vstupu do pravoslavného kostela je nutné mít odpovídající oblečení, zakrývající prakticky celý povrch těla (tedy žádné kraťasy, trička s krátkými rukávy apod.), ženy si navíc musí zakrýt hlavu šátkem.

4.6. Státní svátky

Státní svátky a významné dny v roce 2026:

1. ledna – Nový rok

7- 8. ledna – Pravoslavné vánoce

8. března – Mezinárodní Den Žen

12. a 13. dubna– Pravoslavné velikonoce

20. dubna – Svátek zesnulých

1. května – Svátek práce

9. května – Den vítězství

1. června – Mezinárodní den dětí

27. srpna – Den nezávislosti

31. srpna – Den jazyka

14. října – Den Kišiněva (každé město má svůj den)

25. prosince – Vánoce

Moldavané slaví jak prosincové vánoce, tak pravoslavné v lednu, převážně první dva týdny ledna nejsou vhodné pro pracovní cesty, prakticky vše je uzavřeno a je doba dovolených. Vánoční trhy jsou organizovány v centru města a u stánků lze koupit jak suvenýry, tak místní výrobky (med, upomínkové předměty, alkoholické nápoje atd.). Velkým svátkem jsou také pravoslavné velikonoce, kdy se do Moldavska vrací na prázdniny a dovolené mnoho občanů, kteří žijí a vydělávají za hranicemi. Ti přivážejí a vyměňují hotovost, v té době dochází tedy ke značnému kolísání kurzu. Říjnová oslava Dne Kišiněva je časově propojena s vrcholem sezóny sběru vína a je již tradičně propojena s ochutnávkami vína. První víkend v říjnu probíhá na hlavním náměstí v Kišiněvě „Svátek vína“, jsou organizovány trhy, na kterých se představují hlavní producenti a obchodníci s vínem. Na lístek v ceně 300 MDL (cca 360 Kč) lze ochutnávat u všech stánků.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

České zboží, které již vstoupilo na moldavský trh — osobní automobily a jiná motorová vozidla, telefonní přístroje, vodiče/kabely, zařízení pro energetiku, chemické a potravinářské výrobky, stolní nádobí, sportovní potřeby apod. — se těší dobré pověsti. Silnější propagace českých výrobků vyžaduje aktivnější přítomnost na trhu. Obecně však kupní síla obyvatelstva zůstává poměrně nízká. Velkoobchodní systém se postupně rozvíjí; distribuce zboží ve větších městech probíhá prostřednictvím maloobchodních sítí nebo přímo ke koncovým zákazníkům. Poměrně velká část obyvatel stále upřednostňuje nákup zboží na trzích. Země těží z podpory EU, včetně Plánu růstu v hodnotě 1,9 miliardy EUR na období 2025–2027, který byl oficiálně ratifikován a v jehož rámci se již aktivně vyplácejí prostředky (včetně významné tranše ve výši 189 milionů EUR v březnu 2026), z přístupového procesu i z investic mezinárodních dárců. Klíčovým cílem tohoto Plánu růstu je plná integrace do Jednotné oblasti plateb v eurech (SEPA), která umožní téměř okamžité a nízkonákladové eurové bankovní převody mezi českými a moldavskými účty, a zároveň začlenění Moldavska do sítě EU „roam like at home“.
České firmy mohou využít otevřených trhů, příznivých daňových režimů a rostoucí poptávky po technologiích a know-how. Doporučuje se účast v veřejných zakázkách, z nichž mnohé jsou podporovány EU, a sledování výzev Světové banky, EIB a EBRD. 
Obchodní režim je upraven Asociační dohodou/DCFTA, která byla ratifikována a vstoupila v platnost v červenci 2016. V tomto rámci Moldavsko přijalo a nadále přijímá opatření směřující k výraznému zjednodušení obchodu se zeměmi EU. Podrobnější informace jsou k dispozici na webových stránkách Moldavské celní správy. Oficiálním specializovaným zdrojem je Portál obchodních informací Moldavska, určený pro národní i mezinárodní podnikatelskou komunitu. Souhrnné informace o podmínkách vývozu jsou dostupné na webu Agentury veřejných služeb: Kontrola strategického zboží (gov.md). Elektronické podávání žádostí o vývozní povolení je možné prostřednictvím Portálu exportních povolení. Zákon č. 213 o kontrole obchodu se strategickým zbožím vstoupil v platnost 1. ledna 2025 a byl připraven v souvislosti se slaďováním moldavské legislativy s evropskými předpisy, což je jedna z podmínek pro přístup k evropskému prostoru. S implementací nového zákona bude digitalizován proces předkládání dokumentů pro obchod se strategickým a zbožím dvojího užití a podnikatelé budou mít k dispozici jasnější a rychlejší postupy.
Moldavsko je členem WTO a zapojilo se do Celního programu EU. Byly podepsány programy vzájemného uznávání oprávněných hospodářských subjektů, které usnadňují obchod a zajišťují bezpečnost pro obě strany. Dne 1. ledna 2024 vstoupil v platnost nový celní kodex, jehož cílem je sjednotit a harmonizovat národní celní pravidla s předpisy EU. Celní kodex č. 95/2021 nahrazuje celní kodex č. 1149/2000, zákon o celním sazebníku a zákon o postupu při dovozu a vývozu zboží fyzickými osobami z území Moldavska. Clo se nově vybírá na základě zákona č. 172/2014 o schválení Kombinované nomenklatury zboží. Nový celní kodex Moldavské republiky rovněž zavádí dovozní cla pro dovozce z Podněstří.
Moldavská celní správa zřídila a spravuje Informační centrum zahraničního obchodu. Toto centrum poskytuje informace o celních předpisech, postupech a celních režimech, celních prohlášeních, klasifikaci a původu zboží, požadovaných dokumentech, pravidlech pro překračování hranic zbožím a dopravními prostředky apod. V případě dotazů ohledně celních postupů je možné kontaktovat call centrum celní správy na telefonním čísle +373 22 788 888 nebo e-mailem na adrese callcenter@customs.gov.md.
V souladu s Asociační dohodou se Moldavská republika zavázala přijmout nezbytná opatření k postupnému sbližování s EU v oblasti technických předpisů, norem, metrologie, akreditace, posuzování shody a systémů dozoru nad trhem, s cílem odstranit technické překážky obchodu mezi stranami. Pokud jde o celní režimy, předchozí dočasná autonomní obchodní opatření, která pozastavila zbývající cla, skončila v červenci 2025 a byla nahrazena trvalou modernizovanou úpravou dohody DCFTA mezi EU a Moldavskem. Tento trvalý rámec, podepsaný koncem července 2025, zajišťuje bezcelní kvóty pro klíčové moldavské zemědělské produkty a zároveň zavádí organizovaný a rozšířený přístup na trh a celní kvóty pro export EU, například pro vepřové maso, drůbež a mléčné výrobky. Moldavské ministerstvo zemědělství si během přechodného období ponechává možnost uplatnit cla na dovoz zemědělských produktů z EU za účelem ochrany domácího trhu. Omezení vývozu/dovozu průmyslových výrobků do/z EU na základě předchozích autonomních obchodních preferencí již neplatí.
Pro orientaci v moldavském podnikatelském prostředí lze využít služby právních a účetních firem. Několik velkých západních poradenských společností má v Moldavsku své pobočky.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zákon č. 220-XVI ze dne 9. října 2007 upravuje hlavní aspekty zakládání a registrace právnických osob a osob samostatně výdělečně činných. Zákon nyní usnadňuje elektronické podávání registračních dokumentů a umožňuje žadatelům používat kvalifikované elektronické podpisy. Byl také zaveden systém „jednotného kontaktního místa“, který umožňuje orgánu státní registrace elektronicky koordinovat své činnosti s dalšími veřejnými orgány. Tato integrace umožňuje souběžnou registraci u daňových, statistických, zdravotnických a sociálních orgánů. České společnosti mohou vstoupit na trh prostřednictvím partnerství s moldavskými nebo provozováním společností se 100% vlastnictvím. Registrace společností se zahraničním kapitálem se provádí prostřednictvím Agentury pro veřejné služby: www.asp.gov.md.

Podle dostupných informací by měl být proces registrace společností jednodušší než v minulosti. U společností se zahraničním kapitálem je nutné doložit kromě žádosti a potvrzení o zaplacení registračního poplatku také výpis z obchodního rejstříku země původu a výpis z rejstříku trestů. Všechny dokumenty musí být předloženy v úředním jazyce (tj. rumunštině) a v souladu s legislativou dané země. Hospodářský subjekt (PO nebo FO) by měl být registrován u celní správy. Další informace lze nalézt na stránkách Guvernul republicii Moldova (stránky ministerstev a státních institucí), Registrul de Stat (zákony), Camera de Comerț și Industrie a Republicii Moldova (obchodní komora), Serviciul Fiscal de Stat (daňový systém). Portál veřejných služeb nabízí širokou škálu služeb v elektronickém formátu v různých oblastech. Byla spuštěna aplikace EVO, která přináší digitální dokumenty a veřejné služby přímo do chytrých telefonů uživatelů. Od roku 2025 Moldavsko zavedlo elektronické občanské průkazy, které obsahují elektronický podpis.

Výhody jsou poskytovány společnostem, které se rozhodnou působit ve svobodných hospodářských nebo průmyslových zónách nebo IT parcích. Zákon umožňuje investice do všech odvětví, některé vyžadují licenci. Národní strategie stanoví devět prioritních odvětví: chemický a farmaceutický, agropotravinářství, automobilový, textilní, elektronika, ICT, kreativní průmysl, zelená energetika, BPO & SSC. Ministerstvo hospodářského rozvoje zavedlo na období 2025–2036 nový podpůrný mechanismus – nabízí státní úhrady až do výše 60 % investic do cílových odvětví. Investice musí splňovat specifická kritéria, jako je minimální hodnota 10 milionů lei. Informace o podmínkách investic může poskytnout: Moldavská agentura na podporu investic.

5.3. Marketing a komunikace

Moldavsko zásadně modernizovalo svůj právní rámec tím, že nahradilo původní legislativu z roku 1997 komplexním novým zákonem o reklamě (č. 62/2022). Tento rámec nabyl plné účinnosti v lednu 2023 a od té doby je průběžně aktualizován s cílem sladění s evropským aktem o svobodě médií (European Media Freedom Act) a přísnějšími pravidly ochrany spotřebitele. V široké míře jsou využívány všechny formy médií, včetně televize, novin, časopisů, rozhlasu, venkovních billboardů a internetu. Studie však ukazují, že nejintenzivněji využívanými médii pro reklamu jsou televize a internet, zatímco tradiční média, jako je rozhlas a tištěná média, ustupují do pozadí. V Kišiněvě má své zastoupení několik mezinárodních reklamních agentur, včetně Ogilvy a Publicis Media. Moldavsko zakazuje zahraničním kanálům retransmitovaným prostřednictvím kabelových sítí vysílat místní reklamu.
Mezi hlavní média v Moldavsku patří televizní stanice Moldova 1, Jurnal TV, Pro TV a TV8. Při plánování mediální kampaně je však nutné vzít v úvahu, že mediální prostředí bylo výrazně ovlivněno zásahy státu v oblasti národní bezpečnosti proti zahraničním dezinformacím. Stát pozastavil licence více než desítce významných televizních kanálů (včetně dříve dominantních stanic jako Prime, Publika, RTR Moldova a TV6), takže hlavními kanály pro televizní zásah zůstávají nezávislé proevropské stanice. Z online médií patří mezi nejpopulárnější portály Point.md, Stiri.md, Unimedia.md a ProTV.md. Komunikační kanály se v zásadě neliší od těch používaných v České republice (Instagram, Facebook, TikTok, rozhlas, webové stránky, billboardy), přičemž platforma X má v místním prostředí menší význam.
Pro toto teritorium se doporučuje připravovat informační materiály v rumunštině a/nebo v ruštině; běžně se používají obě jazykové verze. V souvislosti s rostoucím exportem do EU se stále více prosazuje také komunikace v angličtině, která je standardem zejména v dynamicky se rozvíjejících technologických, B2B a startupových sektorech v Kišiněvě.
Existují omezení na reklamu alkoholu, například zákaz vysílání na televizních kanálech mezi 7:00 a 22:00, stejně jako další omezení týkající se obsahu a umístění v tištěných médiích. Reklama na tabákové výrobky je zakázána. Reklama na léčiva, zdravotnické prostředky a další zdravotnické produkty je možná pouze se souhlasem příslušného orgánu veřejné správy v oblasti zdravotnictví, tedy Ministerstva zdravotnictví. Omezení se vztahují také na reklamu zbraní, výzbroje a vojenského vybavení, s výjimkou legálních loveckých a sportovních zbraní. V prosinci 2024 moldavský parlament schválil návrh zákona umožňující reklamu na hazardní hry s nízkým rizikem za přísně stanovených podmínek.
Rozvíjí se také využívání přímého marketingu. Tradiční kanály, jako jsou katalogy a klasická poštovní rozesílka, se kombinují s digitálním marketingem prostřednictvím sociálních sítí, mobilních aplikací a e-mailových kampaní zaměřených na stávající i potenciální zákazníky.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V roce 2017 bylo podepsáno memorandum o porozumění o spolupráci mezi Státní agenturou pro duševní vlastnictví a Úřadem EU pro duševní vlastnictví. Dne 17. března 2026 byla tato spolupráce aktualizována . Aktualizovaný rámec prohlubuje integraci do evropského systému ochrany duševního vlastnictví, podporuje využívání moderních technologií při správě agend, harmonizuje postupy při posuzování ochranných známek a patentů.
Moldavsko je členem WTO, smluvní stranou 25 mezinárodních dohod spravovaných WIPO a signatářem Dohody TRIPS. Závazky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví jsou součástí Asociační dohody/DCFTA.
V souladu s těmito závazky byla zřízena State Agency on Intellectual Property (AGEPI). V roce 2024 AGEPI spustila nové platformy pro zjednodušení registrace práv duševního vlastnictví a zvýšení transparentnosti.
Zákon o autorském právu a právech s ním souvisejících, který je do značné míry v souladu s právem EU, byl dále novelizován a vstoupil v platnost v říjnu 2022. 
Dne 25. března 2026 Moldavsko oficiálně přistoupilo do Evropské patentové organizace. Evropské patenty se automaticky uznávají bez nutnosti dodatečné validace, poplatků či administrativních kroků.
Ačkoli je právní rámec z velké části v souladu se směrnicí EU o vymáhání práv duševního vlastnictví, soudní řízení v oblasti duševního vlastnictví může být pomalé a ne vždy efektivní. Mezi problémy patří padělání, porušování práv v online prostředí a nedostatečné vymáhání práva. Prodej levných pirátských kopií je v Moldavsku nadále rozšířený, zejména na tržištích.
V květnu 2026 přijaly orgány další opatření ke zlepšení vymáhání práv, když byl podepsán dokument rozšiřující stálé členství v národní observatoři pro vymáhání práv duševního vlastnictví (nově např. o Národní agenturu pro bezpečnost potravin vedle policie, celní správy a generální prokuratury). Současně byl přijat Akční plán pro vymáhání práv duševního vlastnictví na období 2026–2029 a Moldavsko se připojilo k iniciativě „Anti-Scan Network“, zaměřené na boj proti podvodům, pirátství a klamavým praktikám. Pro ochranu autorských práv  je nutné podat žádost o registraci autorského díla nebo souvisejících práv a lze podat žádost online.

5.5. Trh veřejných zakázek

Tvorba a podpora politiky veřejných zakázek je jednou ze základních funkcí Ministerstva financí. Zadávání veřejných zakázek se řídí především zákonem č. 131 ze dne 3. července 2015, ve znění zákona č. 7/2023, účinného od 1. července 2023. Tento zákon harmonizuje moldavskou praxi v oblasti veřejných zakázek se standardy EU, včetně ustanovení o elektronickém zadávání a zvýšené transparentnosti, přičemž se uplatňují i další související právní a prováděcí předpisy.
Ministerstvo financí odpovídá za tvorbu a prosazování legislativního a regulačního rámce prostřednictvím Oddělení politiky veřejných zakázek. Agentura pro veřejné zakázky je specializovaný orgán podřízený Ministerstvu financí, který zajišťuje implementaci této politiky. Nákup zboží a služeb je tak do značné míry koordinován prostřednictvím této agentury, která zveřejňuje relevantní informace na svých webových stránkách. Agentura se však zabývá pouze zakázkami financovanými ze státního rozpočtu.
Přehled veřejných i soukromých výběrových řízení na nákup zboží a služeb je dostupný na oficiální národní elektronické platformě MTender nebo https://achizitii.md/en/. Pokud je zakázka realizována místním subjektem a její hodnota přesáhne 300 000 MDL bez DPH, je její zveřejnění na této platformě povinné. Pro využívání systému je nutná registrace; podrobné informace o pravidlech používání jsou k dispozici rumunštině a ruštině.
Moldavsko prochází zásadní transformací napříč sektory a nabízí zajímavé příležitosti pro zahraniční, včetně českých, podniků. Země zároveň čerpá podporu Evropské unie, například prostřednictvím Plánu růstu v hodnotě téměř 2 miliard EUR. Projekty financované mezinárodními institucemi, jako jsou EBRD, EIB či Světová banka, jsou zpravidla realizovány samostatně podle pravidel dané instituce. Doporučuje se proto průběžně sledovat jejich oficiální webové stránky (např. tendrový portál EBRD) a vytvořit si profil na platformě https://ecepp.ebrd.com/.

Další weby, kde se vypisují veřejné zakázky v Moldavsku:

https://tender.gov.md/en

https://ecepp.ebrd.com/delta/noticeSearchResults.html

https://www.ebrd.com/home/work-with-us/project-procurement/procurement-notices.html

https://ted.europa.eu/en/

https://www.eib.org/en/about/procurement/index.htm

https://www.worldbank.org/en/projects-operations/procurement?srce=both

https://www.un.org/Depts/ptd/tender

https://procurement-notices.undp.org/index.cfm?cur_lang=en

https://www.imf.org/en/About/Procurement

https://ms.gov.md/informatie-de-interes-public/achizitii/achizitii-publice/

https://maia.gov.md/ro/content/achizi%C8%9Bii

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky a doba splatnosti faktur se od našich zásadně neliší; při zahájení vztahu je zvykem platit předem. Pro předcházení sporům se doporučuje velmi přesná smlouva a zajištění vhodných platebních podmínek. Pod Obchodní a průmyslovou komorou Moldavské republiky funguje Mezinárodní obchodní arbitrážní soud, kde je možné řešit spory.  

Základními prvky moldavského národního platebního systému jsou automatizovaný mezibankovní platební systém, vypořádací systémy pro transakce s cennými papíry, platební nástroje a systémy elektronického bankovnictví. Jedním z hlavních prvků platebního systému jsou bezhotovostní platební nástroje. V Moldavsku se používají tyto platební nástroje: platební karty, převody a inkasa. Od března 2024 MIA zpracovává transakce v reálném čase prostřednictvím telefonních čísel a IBAN, což zvyšuje rychlost a efektivitu finančních převodů. Od 6. března 2025 se Moldavsko oficiálně stalo součástí jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což umožňuje bezproblémové platby v eurech napříč zúčastněnými zeměmi.

Mezinárodní partneři dlouhodobě považují za největší problém ministerstva spravedlnosti značnou korupci, která má dopad i na místní soudnictví. Byla přijata „Strategie pro zajištění nezávislosti a integrity justice na období 2022–2025“, která se zaměřuje na posílení nezávislosti soudnictví a boj proti korupci v tomto sektoru. Zpráva OECD z roku 2024 o protikorupčních reformách naznačuje, že ačkoli Moldavsko dosáhlo určitého pokroku v rozvoji protikorupčních politik, jejich vymáhání je stále slabé. Moldavsko se dosud neúčastnilo žádného sporu registrovaného u WTO.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Moldavsko s platností od 1. 1. 2007 zrušilo pro občany ČR vízovou povinnost. Občané ČR můžou vstupit a pobývat v MD bez víz max. po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. Nutný je platný cestovní doklad, jehož platnost musí nejméně o 3 měsíce překračovat datum plánovaného konce pobytu v Moldavsku. Od července 2015 je do Moldavska možné na krátkodobé pobyty za účelem turistiky cestovat i na občanský průkaz, který musí disponovat biometrickými údaji nebo být ve formátu ID1/ID2 a obsahovat strojově čitelnou zónu, viz také web ZÚ Kišiněv.

Moldavsko provádí na hraničních přechodech automatickou registraci o místě a pobytu cizinců do státního registru. Cizinci, kteří překročí hranici v tzv. Podněstří, nejsou migračními orgány zaneseni do evidence cizinců, a nastává jim povinnost zaregistrovat se do 72 hodin od vstupu na území Moldavska na pobočkách Úřadu pro migraci a azyl.

Při vjezdu do Moldavska vlastním vozidlem je na celním úřadě nutné uhradit silniční poplatek (vinětu). Řidič, který při vstupu do Moldavska uvedený poplatek nezaplatí, bude při výjezdu ze země, případně při kontrole na území, vyzván k zaplacení pokuty.  Pro cesty do Moldavska motorovým vozidlem, které není registrováno na jméno provozovatele, je nutné disponovat úředně ověřenou plnou mocí s povolením k provozování vozidla. Max. povolená rychlost v obcích je 50 km/hod., mimo obec je to 90 km/hod. 

V případě leteckého spojení je nejsnazší cestou z letiště do Kišiněva taxi, které stojí přibližně 10 EUR. Veřejná doprava v Kišiněvě funguje prostřednictvím trolejbusů, autobusů a minibusů, metro v Kišiněvě není. Ubytování v Kišiněvě je možné v hotelech různé úrovně, problémem může být najít vhodné ubytování v menších městech. Platba kartou je v Kišiněvě možná téměř všude. V Moldavsku je problémem nedostatek a kvalita vody, není doporučeno pití vody z vodovodu, a to ani v Kišiněvě.  

Do Moldavska je možné dovézt a vyvézt bez písemného prohlášení finanční hotovost ve výši do 10 000 EUR nebo ekvivalent v jiné měně na osobu. Vývoz na základě písemného oznámení je omezen do výše 50 000 EUR, částky převyšující 50 000 EUR mohou být převáděny pouze bezhotovostně.  Jednotlivci jsou osvobozeni od placení cel na zboží, jehož celní hodnota nepřesahuje 300 EUR v případě pozemní dopravy, nebo 430 EUR v případě letecké, a které není určeno k obchodním účelům.    

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní povolení pro zahraniční občany a osoby bez státní příslušnosti platná maximálně 90 dní vydává Národní agentury pro zaměstnanost Ministerstva práce a sociální ochrany Moldavska. Cizinci, kteří chtějí v Moldavsku pracovat déle, než 90 dní musí získat povolení od Úřadu pro migraci a azyl Ministerstva vnitra Moldavska. Podmínky pobytu na území MD za účelem zaměstnání jsou přehledně uvedeny na stránkách moldavského Ministerstva zahraničních věcí a evropské integrace. Podrobnější informace by mělo poskytnout rovněž Velvyslanectví Moldavské republiky v Praze.

V roce 2021 si vláda dala za cíl zjednodušit postup zaměstnávání cizinců v Moldavsku, za tímto účelem bylo přijato několik změn zákona. Nejdůležitější změny stávající legislativy spočívají ve zjednodušení procedury, kterou zaměstnavatelé prokazují ubytování cizince a odstranění požadavku na proplácení alespoň průměrné mzdy. Průměrná měsíční mzda od 01.01.2025 je v roce 2025 16 100 MDL (20 930 Kč) brutto, 11 270 MDL (14 800 Kč) netto. Minimální mzda v roce 2025 je 5 500 MDL (6 965 Kč) brutto, 4 354 MDL (5 660 Kč). Podle čl. 12 zákona č. 847/2002 je minimální mzda každoročně přehodnocována vládou.

Příspěvky do rozpočtu sociálního zabezpečení jsou povinné. Počínaje 1. lednem 2022 musí zaměstnavatelé platit do fondu sociálního zabezpečení příspěvky na sociální zabezpečení ve výši 24 % z hrubé mzdy zaměstnanců a dalších odměn, až na výjimky podle různých kategorií, u kterých jsou odvody stanoveny od 24 % do 39 %. Legislativa stanoví roční fixní příspěvek na sociální zabezpečení pro ostatní kategorie daňových poplatníků ve výši schválené pro každý rok. Moldavsko má s ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení.

Počínaje 1. lednem 2021 je povinný příspěvek na zdravotní pojištění, počítaný jako procento z mezd a dalších odměn, stanoven na 9 % a je plně hrazen zaměstnanci. Legislativa rovněž stanoví roční pevnou částku příspěvku na zdravotní pojištění placenou jinými kategoriemi daňových poplatníků ve výši schválené pro každý rok.

U cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti zaměstnaných na základě pracovních dohod v Moldavsku se příspěvky na zdravotní pojištění počítají podobně jako u moldavských občanů. Pokud místní pracovní smlouva neexistuje, mohou se zahraniční občané rozhodnout pro volitelné zdravotní pojištění od soukromého poskytovatele.

Při cestách do teritoria se doporučuje sjednat cestovní zdravotní pojištění a současně být připraven hradit ošetření v hotovosti. Běžné platební karty jsou akceptovány ve většině soukromých zdravotnických zařízení a v lékárnách. V hlavním městě Kišiněvě existuje několik soukromých zdravotních zařízení, např. nemocnice Medpark, německé diagnostické centrum Siemens, Galaxia, Terramed, Novamed a další.

5.9. Veletrhy a akce

Nejdůležitější veletrhy jsou organizovány ve výstavním centru MOLDEXPO v Kišiněvě. Mezi klíčové patří mezinárodní zemědělské a potravinářské veletrhy MOLDAGRO a MOLDAGROTECH, dále stavební MOLDCONSTRUCT a akce zaměřené na potravinářství a průmysl jako FOOD-DRINKS, FOOD TECHNOLOGY a PACKAGING.DEPO. MOLDENERGY se soustředí na obnovitelné zdroje a energetickou efektivitu.
Vedle veletrhů se konají i významné investiční a networkingové akce, zejména Moldova Business Week (zpravidla v září/říjen) a Moldova Digital Summit (červen), které patří k hlavním platformám pro ekonomiku a inovace.
Další akce zahrnují veletrhy cestovního ruchu, kreativity a inovací či prezentace moldavských výrobků. Národní výstava „Made in Moldova“ se pravidelně koná v zimním období a účastní se jí stovky místních výrobců.

Vybrané akce v průběhu roku
Únor: Tourism & Travel Expo
Březen: EXPO MOLDAGROTECH
Duben: Chisinau Economic Forum
Květen: Moldova Electronics Forum
Červen: Moldova Digital Summit, Moldova Energy Forum
Září: Moldova Business Week, MoldMedizin & MoldDent
Říjen: Pro-Industrie, Antreprenor EXPO, Moldagrotech Autumn
Listopad: Businessul Fructelor

Institucionální a podnikatelské akce
Obchodní a průmyslová komora Moldavska: MD Agrotech Fair a Moldova Farmer Fair (jaro); další akce oznamovány přibližně měsíc předem; pravidelně také Moldovan Business Gala (květen).
European Business Association (EBA): bez pevného kalendáře, hlavní akcí je Valné shromáždění (květen/červen).
Organisation for Entrepreneurship Development (ODA): každoročně Den podnikatelů (červen) a Setkání partnerů (únor).

Aktuální přehled (cca 20–30 akcí ročně) je dostupný na webu MOLDEXPO. Centrum dnes funguje plně standardně jako hlavní B2B i B2C výstavní hub v zemi s celoročním programem.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Moldavské republice
Embassy of the Czech Republic to the Republic of Moldova
Bulevard Ștefan cel Mare și Sfânt 73/1, et.6, (Centrul Național de Afaceri -NBC), MD-2001, Chisinau
E-mail: chisinau@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/chisinau
Tel.: (+373 22) 20 99 42
Tel. konzulární úsek: (+373 22) 20 99 33
Fax: (+373 22) 29 64 37
Fax konzulární úsek: (+ 373 22) 20 99 44
Pracovní doba zastupitelského úřadu: pondělí až pátek 8.00 – 16.30.
Úřední hodiny konzulárního úseku: pondělí, středa, čtvrtek 8.00 – 12.00, 13.00 – 16.00, úterý 8.00 – 12.00 (mimo státních svátků a dnů pracovního volna).
Spojení veřejnou dopravou: autobusy č. 30, 18, 65, 165, trolejbusy č. 4, 30, 31.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pohotovost v Kišiněvě (Institutul de Medicina Urgenta) (+373 22) 250761

Zprovozněna byla jednotná nouzová linka 112 ( pohotovost, policie, hasiče…) Nově lze v Moldavsku také používat českou aplikaci Záchranka, která rozšířila své působení i zde (možné komunikovat přes chat s automatickým AI překladem).

Soukromá nemocnice MEDPARK ( je možné pozvat 112 a poprosit odvézt do Medpark) Chișinău, str. Andrei Doga, 24, MD 2024 (+373) 22 40 00 40

Taxi 14006, 14100, 14222, 14441, 14448,14499, a další. Jízdné je výrazně (několikanásobně) levnější než v ČR.

S výjimkou letiště, železničního a autobusových nádraží prakticky neexistují stálá stanoviště taxislužeb. Taxi je tak potřeba téměř vždy telefonicky objednat. Dobře fungují aplikace pro mobilní telefony: Itaxi, Letz, Yandex GO.

TRANZY – mobilní aplikace pro cestující veřejnou dopravou v Kišiněvě Informace o telefonech a adresách 1188, 1189 (placená služba 0,40 Lei).

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Parlament Moldavské republiky
• Vláda Moldavské republiky
• Prezidentka Moldavské republiky
• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ministerstvo ekonomického rozvoje a digitalizace
• Ministerstvo zemědělství a potravinářství
• Ministerstvo životního prostředí
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo infrastruktury a místního rozvoje
• Ministerstvo energetiky
• Ministerstvo pro vzdělání a výzkum
• Ministerstvo kultury
• Ministerstvo zdravotnictví
• Ministerstvo práce a sociálních věcí
• Ministerstvo spravedlnosti
• Ministerstvo vnitra
• Ministerstvo obrany
• Obchodní a průmyslová komora


• Moldavská investiční agentura
• Národní statistický úřad
• Národní banka Moldavska
• Asociace zahraničních investorů
• Databáze moldavských firem
• Státní tisková agentura Moldpres
• Informační agentura INFOTAG
• Informační agentura IPN