Moldavsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Moldavská republika - Republica Moldova - The Republic of Moldova
  • Zkrácenému rumunskému a anglickému názvu země Moldova odpovídá český název Moldavsko.

Složení vlády:

Pavel Filip – předseda vlády (doposud ministr informačních technologií a spojů)

Andrei Galbur – místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí a evropské integrace (doposud náměstek MZVaEI, dříve velvyslanec MD v Ruské federaci)

Gheorghe Balan – místopředseda vlády pro reintegraci (doposud ředitel kabinetu byra pro reintegraci – člen Demokratické strany - PDM)

Octavian Calmic – místopředseda vlády a ministr hospodářství (doposud náměstek ministra hospodářství - PDM)

Gheorghe Brega – místopředseda vlády pro sociální otázky (LS)

Octavian Armasu – ministr financí (působil ve společnosti Sudzuker-Moldova)

Vladimir Cebotaru – ministr spravedlnosti (beze změny - PDM)

Alexandru Jizdan – ministr vnitra (doposud zástupce ředitele Informační a bezpečnostní služby - PDM)

Anatolie Salaru – ministr obrany (beze změny – Liberální strana - LS)

Vasile Bitca – ministr pro místní rozvoj a stavebnictví (beze změny - PDM)

Eduard Gramma – ministr zemědělství a potravinářského průmyslu (bývalý náměstek na stejném ministerstvu PDM)

Iurie Chirinciuc – ministr dopravy a dopravní infrastruktury (beze změny - PL)

Valerie Munteanu – ministr životního prostředí (beze změny - PL)

Corina Fusu – ministryně školství (beze změny - PL)

Monica Babuc – ministryně kultury (beze změny PDM)

Stela Grigoras – ministryně práce, sociální ochrany a rodiny

Ruxanda Glavan – ministryně zdravotnictví (beze změny PDM)

Vasile Botnari – ministr informačních technologií a spojů (dříve ministr dopravy - PDM)

Victor Zubcu – ministr mládeže a sportu (doposud náměstek ministra - PDM)

Z titulu funkce jsou členy vlády také předseda Akademie věd MD Gheorghe Duca a předsedkyně Autonomní oblasti Gagauzie (baškan) Irina Vlah. Separatistické Podněstří (neuznaná Podněsterská moldavská republika) na levém břehu Dněstru žádné zastoupení v kišiněvské vládě nemá.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel Moldavské republiky (bez Podněstří) v roce 2015 podle údajů statistického úřadu činil 3 555 199 osob. Oproti roku 2014 to představuje úbytek ve výši cca 2 500 obyvatel, který je způsoben odchodem do zahraničí z ekonomických důvodů. Počet obyvatel v Podněstří je odhadován na méně než 500 tis. osob.  Skutečný počet obyvatel na pravém břehu Dněstru údajně poklesl na 2,2 – 2,4 mil. obyvatel a v Podněstří maximálně 300 tis. osob.

Průměrný roční přírůstek činil 0,0109 % v roce 2014.

Demografické složení:          

  • Moldavané 75,8 %
  • Ukrajinci 8,4 %
  • Rusové 5,9 %
  • Gagauzové 4,4 %
  • Rumuni 2,2 %
  • Bulhaři 1,9 %
  • Romové 0,4 %
  • Židé 0,1 %
  • další národnosti celkem 0,5 %
  • nedeklarovalo žádnou národnost 0,4 %

V hlavním městě je ruskojazyčných obyvatel podstatně více, než je podíl etnických Rusů na celkovém obyvatelstvu země, činí až 50%. Ruština je ještě stále hlavní dorozumívací řečí mezi všemi národnostmi.

Složení podle náboženského vyznání:

  • Pravoslavní 90 %
  • Židé 1,5 %
  • Baptisté 0,5 %
  • Adventisté 7. dne 0,4 %
  • Pentekostální 0,3 %
  • Pravoslavní starého obřadu 0,2 %
  • Evangelíci 0,2 %
  • Římskokatolíci 0,1 %

Kolem 80% obyvatel  pravoslavného vyznání přísluší k moskevskému patriarchátu a jen cca 20% k rumunsko-jazyčné besarabské metropolii.

Výše uvedené údaje vycházejí z dat posledního sčítání lidu, které se uskutečnilo v roce 2004. Novější údaje nejsou k dispozici. Důvěryhodnější údaje neposkytne ani špatně provedené sčítání lidu z května 2014, jehož výsledky nejsou stále k dispozici.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP / obyv. (USD podle PPP)

4178,7

4223,6

4666,0

5014,0

5028,0

Objem HDP (mil. MDL)

88.976

87.847

99.879

112.050

121.851

Objem HDP (tis. USD)

7.016.163

7.284.205,4

7.982.913,6

7.981.421

6.475.887,5

Index reálného objemu HDP ve srovnání s předchozím rokem (%)

106,8

99,3

109,4

104,8

99,5

Míra inflace (%)

7,7

4,1

5,2

4,7

13,6

Nezaměstnanost (%)

7,8

5,6

5,6

3,9

4,9

Zdroj: Statistický úřad MD

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

HDP země za rok 2015 zaznamenalo pokles o 0,5 %, k čemuž přispěl mimo jiné pokles produkce zemědělského sektoru a prakticky stagnace v ostatních sektorech. Negativní výhled hospodářského vývoje potvrdila i ratingová společnost Moody´s, která v roce 2015 predikovala pokles moldavského HDP o 1 %.

V MD byla poprvé od roku 2006 zaregistrována dvouciferná inflace ve výši 13,6 %, nejvyšší za posledních 9 let. Výhled na letošní rok činí 10,1 % a v dalších letech by se měla snížit na úroveň 6,5 %. Pro srovnání lze uvést, že míra inflace v roce 2014 dosáhla 4,7 %.

Na nepříznivém stavu moldavské ekonomiky se negativně projevovala vleklá politická krize, kterou prozatím ukončilo jmenování vlády P. Filipa dne 20. 1. 2016, špatný stav finančního a bankovního sektoru, pokračující propad zahraničního obchodu, nižší spotřeba státu a také nepříznivý hospodářský vývoj v zemích SNS.

V ekonomické oblasti je země silně závislá na vnějších faktorech. Na jedné straně se jedná o schopnost implementovat DCFTA a využít exitujících kvót pro bezcelní vývoz zemědělské produkce do EU, na druhé straně se jedná o přístup, respektive existenci omezení, ze strany Ruské federace, která figurovala jako hlavní odbytiště pro moldavskou zemědělskou produkci.

V této souvislosti lze zmínit trvající zákaz na dovoz vína a brandy moldavské provenience platný od 11. 9. 2013, omezení na dovoz moldavské zemědělské produkce ze dne 18. 7. a 21. 7. 2014 a zavedení celních sazeb na 19 obchodních položek s platností od 1. 9. 2014.  Výše uvedená opatření ze strany Ruské federace mají politický charakter a souvisí s podpisem AA/DCFTA, kdy RU poukazuje na ohrožení vlastního trhu kvůli reexportům přes MD. V dubnu 2016 proběhly rozhovory mezi moldavskými a ruskými představiteli na úrovni ministrů zahraničních věcí, což byla první styková akce mezi MD a RU na této úrovni od léta 2014. Bylo nastíněno možné zrušení embarga v budoucnosti, moldavská strana hodnotí výsledky jednání celkem pozitivně a sdílí opatrný optimismus ohledně dalšího vývoje v relaci s Ruskem.    

Moldavské hospodářství je také poměrně značně závislé na tzv. finančních převodech ve prospěch fyzických osob (remitence), které dosahují 25 - 30 % HDP. Větší část těchto převodů přichází od moldavských pracovníků v Ruské federaci, přičemž v důsledku horší ekonomické situace v Rusku dochází k jejich snižování. Objem peněžních transferů ze zahraničí ve prospěch fyzických osob v MD v roce 2015 dosáhl jen 1,129 mld. USD, což je o 483 mil. USD, respektive 30 % méně oproti roku 2014. Největší pokles (cca o polovinu) přitom zaznamenaly převody ze SNS, respektive z Ruské federace (43,2 % z celkového objemu převodů).

Hospodářskou situaci v zemi výrazně ovlivnila skutečnost, že vzhledem k nepříznivé politické situaci nedošlo k uzavření dohod s mezinárodními finančními institucemi (IMF, WB, EBRD), a MD nebyly v posledních měsících poskytnuty úvěry. K jednání s delegací IMF došlo teprve koncem února 2016, další mise IMF  přicestuje do MD koncem května t.r. (23. – 27.5.). Obě mise jsou technické, nemají mandát k rozhodování o úvěru. Ve vztahu k  IMF moldavská strana usiluje o „změkčení“ podmínek pro zahájení jednání o nové úvěrové dohodě, s tím však IMF nesouhlasí. Požaduje posílení kapacit a pravomocí dozorových institucí, a sanaci tří bank.  V ideálním případě by, dle představ vlády, mohla být nová dohoda uzavřena na podzim 2016. Sjednání dohody s IMF zůstává i nadále podmínkou pro uvolnění přímé rozpočtové podpory ze strany EU.

Velkou výzvou pro moldavskou vládu je zlepšování podnikatelského prostředí, které je s ohledem na všudypřítomnou korupci předmětem kritiky zejména zahraničních partnerů. V této souvislosti je zmiňována také nutnost reformy justice a soudnictví.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy

30.139,7

33.530,3

36.899,5

42.455,8

43.660,7

Výdaje

32.100,9

35.373,5

36.651,3

44.402,5

46.393,9

Saldo

-1.961,2

-1.843,2

-1.751,8

-1.946,7

-2.733,2

Zdroj: ministerstvo financí MD, údaje v mil. MDL

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet

-784,47

-495,28

-384,67

-451,08

-464,24

Kapitálový a finanční účet

696,77

420,19

296,20

518,85

450,35

z toho: kapitálový účet

-29,50

-33,80

-44,72

-62,42

-22,83

Finanční účet

726,27

453,99

340.92

581,27

473,18

Devizové rezervy

1.966

2.515

2.820

2.156

1,756.81

Hrubá vnější zadluženost

5.358,91

5.983,76

6.612,68

6.494,88

6,338.39

z toho: zadluženost vlády

1.157,92

1.265,59

1.305,17

1.320,37

1,353.69

ostatní sektory

2.372,80

2.662,09

2.908,14

3.045,63

3,200.75

Zdroj: Národní banka Moldavska (v mil. USD)

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Většina bank je privatizována, majoritní kapitál pochází ze zahraničí, v řadě případů se jedná o neprůhledné off-shorové společnosti. Hlavním regulátorem bankovního sektoru je Moldavská národní banka (BNM): www.bnm.md

Moldavský bankovní systém je tvořen BNM a komerčními bankami. Jejich seznam je na www.bnm.md. BNM je ze zákona na vládě nezávislá.

Za nejdůležitější banky lze považovat níže uvedené instituce, jejichž souhrnná aktiva přesahují 75% aktiv celého bankovního systému:

  • Moldova Agroindbank s.a.
  • Moldindconbank, s.a.
  • Victoriabank, s.a.
  • Mobiasbancă Groupe Societe Generale

Jednou z hlavních překážek rozvoje hospodářství, ale i země jako celku, je špatné fungování bankovního sektoru. Jeho nefunkčnost obnažilo vytunelování tří MD bank (BEM, Banca Sociala a Unibank) v listopadu 2014, ze kterých zmizelo kolem 1 mld. USD. Tyto banky spravovaly kolem 70% úvěrů v zemi. Kromě ztráty, kterou musí tak či onak uhradit občané země (jedná se cca 12% ročního HDP), to vedlo k otřesu celého finančního systému, devalvaci místní měny atd.

V potížích jsou další tři významné banky, které převzaly řadů úvěrů ze zbankrotovaných bank. Jejich podíl na souhrnu úvěrů země činí kolem 60%. Jedná se o banku Victoria, kde má svůj podíl EBRD a je v současnosti pod státním dohledem. V březnu 2016 byly dány pod dohled další dvě banky Moldincombank (MICB) – kvůli netransparentnímu vlastnictví a podezření na finanční machinace bylo zablokováno 40% jejích akcí, a také Moldova Agroindbank (MAIB). Problémem není jen stav zmíněných bank, ale celého finančního systému země. Značné podíly v bankách mají neprůhlední vlastníci, instituce finančního dohledu se ukázaly být neakční, správa úvěrů je špatná, atd. Pod mezinárodním tlakem přijal parlament v únoru 2016 několik zákonů – finančně-bankovní, „cestovní mapu reforem“, o volbě nového guvernéra banky.

Parlament dále přijal na svém zasedání dne 11. 3. 2016 demisi guvernéra Moldavské národní banky D. Dragutanu, který na svůj post rezignoval ještě v září 2015. Funkce se v dubnu ujal nově zvolený guvernér S. Cioclea. Ten mezi své hlavní priority označil snížení základních sazeb (nyní 19 %), zvýšení dostupnosti úvěrů pro fyzické osoby a zlepšení situace ve finančním a bankovním systému MD.

Pojišťovnictví se v MD potýká zejména s problémem chudoby a obecně slabé ekonomické výkonnosti, kdy je pojištění chápáno jako luxus. V Moldavské republice je registrována řada pojišťoven, které jsou ve většině případů vázány na zahraniční mateřské firmy. Mezi čistě moldavskými pojišťovnami zaujímají přední místo Moldasig, s.r.l. (se státní účastí) a QBE Asito, s.a. (nicméně má ve svém podnázvu uvedeno - mezinárodní pojišťovací společnost). Jedním z profesních sdružení je například Union of Insurers from Moldova (MD-2004, Republic of Moldova, Chişinău, Ştefan cel Mare str., 182, office 209, tel./fax: (373 22) 29 64 89), jejímiž členy jsou kromě výše uvedených také pojišťovny SA Donaris, SA Grave Carat, SA Klassika Asigurari, SA Moldcargo a SA Victoria Asigurari. Moldavsku se daří udržet, byť s obtížemi,  v mezinárodním systému Zelená karta. Pojištění na život, proti úrazu nebo škodné na majetku je v Moldavsku stále ještě v plenkách nebo vůbec.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém se skládá z celostátních a místních daní a poplatků. Největší podíl rozpočtových příjmů plyne z následujících daní:

  • Daň z příjmu právnických a fyzických osob (právnické osoby - 12 %, ve volných ekonomických zónách (VEZ) - 6 %; fyzické osoby - 7  a 18 % podle výše příjmu, daň z dividend činí 12 %);
  • Daň z přidané hodnoty (standardní sazba 20 %, snížená 8 % na základní potraviny, některé léky a zemědělské produkty a 0 % na elektrickou energii);
  • Spotřební daň (výše spotřební daně je různá, přičemž má množstevní a hodnotovou složku);
  • Daň z bankovního výnosu a podnikání pojišťoven
  • Clo        

Uplatňovány jsou i další daně, jako například daň z nemovitostí (z půdy), silniční daň, daň z využívání přírodních zdrojů. Existuje celá řada daňových a investičních pobídek (malé podniky, podniky v IT sektoru, podniky ve volných ekonomických zónách - VEZ). Investiční projekty ve VEZ, získávají v závislosti na výši investovaného kapitálu 3–5 leté daňové prázdniny a 10 let garantovanou stabilitu pro případ změny legislativy. Zákon o daních je k dispozici na www.fisc.md.

ČR má s Moldavskem podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: