Moldavsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

29. 11. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Moldavská republika - Republica Moldova - The Republic of Moldova
  • Zkrácenému rumunskému a anglickému názvu země Moldova odpovídá český název Moldavsko.

Složení vlády:

Pavel Filip – předseda vlády (člen Demokratické strany - PDM)

Andrei Galbur – místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí a evropské integrace (PDM)

 Gheorghe Balan místopředseda vlády pro integraci

Octavian Calmic – místopředseda vlády a ministr hospodářství (PDM)

Gheorghe Brega – místopředseda vlády pro sociální otázky (Liberální strana - LS)

Octavian Armasu – ministr financí

Vladimir Cebotaru – ministr spravedlnosti (PDM)

Alexandru Jizdan – ministr vnitra (PDM)

Gheorghe Galbura – náměstek ministra obrany pověřený vedením ministerstva (LS)

Vasile Bitca – ministr pro místní rozvoj a stavebnictví (PDM)

Iurie Usurelu – náměstek ministra zemědělství a potravinářského průmyslu pověřený vedením ministerstva (PDM)

Vitalie Rapcea – náměstek ministra dopravy a dopravní infrastruktury pověřený vedením ministerstva (PL)

Valerie Munteanu – ministr životního prostředí (PL)

Corina Fusu – ministryně školství (PL)

Monica Babuc – ministryně kultury (PDM)

Stela Grigoras – ministryně práce, sociální ochrany a rodiny

Ruxanda Glavan – ministryně zdravotnictví (PDM)

Vitalie Tarlev – náměstek ministra informačních technologií a spojů pověřený vedením ministerstva (PDM)

 Victor Zubcu – ministr mládeže a sportu (doposud náměstek ministra - PDM)

 

Z titulu funkce jsou členy vlády také předseda Akademie věd MD Gheorghe Duca a předsedkyně Autonomní oblasti Gagauzie (baškan) Irina Vlah. Separatistické Podněstří (neuznaná Podněsterská moldavská republika) na levém břehu Dněstru žádné zastoupení v kišiněvské vládě nemá, o tuto agendu se stará např. vlády Balan).

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel Moldavské republiky (bez Podněstří) v roce 2016 podle údajů statistického úřadu činil 3 553 056. Oproti roku 2015 to představuje úbytek ve výši cca 2 103 obyvatel, který je způsoben odchodem do zahraničí z ekonomických důvodů. Výsledky sčítání obyvatel z května 2014, které byly zveřejněny, až na jaře 2017, uvádí počet obyvatel 2 998 235. Počet obyvatel v Podněstří je odhadován na méně, než 500 tis. osob. Skutečný počet obyvatel na pravém břehu Dněstru údajně poklesl na 2,2 – 2,4 mil. obyvatel a v Podněstří maximálně 300 tis. osob..  

Demografické složení:          

  • Moldavané 75,1 %
  • Ukrajinci 6,6 %
  • Rusové 4,1 %
  • Gagauzové 4,6 %
  • Rumuni 7 %
  • Bulhaři 1,9 %
  • Romové 0,3 %
  • další národnosti celkem 0,5 %

Oproti údajům ze sčítání obyvatel v roce 2004, došlo k nárůstu obyvatel, kteří se hlásí k rumunské národnosti z 1,9% na 7%.

V hlavním městě je ruskojazyčných obyvatel podstatně více, než je podíl etnických Rusů na celkovém obyvatelstvu země, činí až 50%. Ruština je ještě stále hlavní dorozumívací řečí mezi všemi národnostmi.

Složení podle náboženského vyznání:

  • Pravoslavní  96,8 %
  • Baptisté 1,0 %
  • Svědci Jehova  0,7 %
  • Adventisté 7. dne 0,3 %
  • Pentekostální 0,4 %
  • Pravoslavní starého obřadu 0,2 %
  • Evangelíci 0,2 %
  • Římskokatolíci 0,1 %
  • Ateisté 0,2 %

Kolem 80% obyvatel  pravoslavného vyznání přísluší k moskevskému patriarchátu a jen cca 20% k rumunsko-jazyčné besarabské metropolii.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP / obyv. (USD podle PPP)

4223,6

4666,0

5014,0

5028,0

5304

Objem HDP (mil. MDL)

87.847

99.879

112.050

121.851

134.476

Objem HDP (tis. USD)

7.284.205,4

7.982.913,6

7.981.421

6.475.887,5

6.749.554

Index reálného objemu HDP ve srovnání s předchozím rokem (%)

99,3

109,4

104,8

99,5

104,1

Míra inflace (%)

4,1

5,2

4,7

13,6

2,4

Nezaměstnanost (%)

5,6

5,6

3,9

4,9

3,8

Zdroj: Statistický úřad MD

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

Pokud jde o hospodářské ukazatele za rok 2016, pozitivně překvapila inflace jen ve výši 2,4%, tzn. výrazně pod cílem Moldavské národní banky (5 +/- 1,5%) a pod korigovaným odhadem (6,3%). Ještě v roce 2015 přitom míra inflace dosáhla 13,6%. Růst HDP za rok 2016 nakonec podle údajů moldavského statistického úřadu výsledků dosáhl 4,1%, v hodnotovém vyjádření 134,476 mld. MDL. V roce 2017 je předpokládány růst HDP 4,5%, zemědělská produkce by se měla zvýšit o 4,4-5% a průmyslová výroba o 5-6%.

 

Zlepšení některých makroekonomických ukazatelů, mimo jiné i v souvislosti s obnovením finančních toků ze zahraničí, naznačovaly již údaje ke konci roku 2016. Zlepšení stavu moldavského hospodářství nakonec potvrdilo i zvýšení investičního výhledu agentury Moody´s z B3 negativní na B3 stabilní. Ke změně přispělo snížení rizik vládního financování v souvislosti s podpisem nové dohody o spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v listopadu 2016, obnova finanční podpory ze strany EU a dalších donorů i přejetí nových opatření v oblasti bankovní regulace. Neméně významným faktorem je rovněž určité zklidnění vnitropolitické situace.

V rámci dohody s MMF bylo uvolněno 179 mil USD, první platba ve výši 35 mil. USD byla vyplacena po podpisu smlouvy. Úspěšně pro MD vyzněly výsledky hodnotící mise MMF, která v Moldavsku pobývala ve dnech 14. – 28. 2. 2017. Dosaženo bylo dohody na expertní úrovni, podle které by Moldavsko mělo dosáhnout na druhou tranši pomoci ve výši cca 21,2 mil. USD. Ostatní platby budou uvolňovány postupně na základě vyhodnocování programu plnění reforem.

 

Pozitivní dopady uzavření smlouvy s MMF se již odrazily v praxi, Světová banka uvolnila 45 mil. USD, jejichž platba byla v roce 2015 pozastavena z důvodu politické a bankovní krize. Evropská unie obnovila rozpočtovou podporu a Rumunsko vyplatilo koncem února 2017 Moldavsku druhou část půjčky ve výši 50 mil. EUR. První tranši ve výši 60 mil. EUR obdrželo Moldavsko již v srpnu 2016. Další plánovaná podpora z EU, tzv. makro finanční pomoc, v celkové hodnotě 100 mil. EUR (60 mil. půjčky a 40 mil. granty) by mělo Moldavsko čerpat od léta 2017. Zahraniční finanční pomoc tvoří přibližně 10-12% moldavského rozpočtu.

Současná vláda pod předsedou vlády Filipem (Demokratická strana), vládne od ledna 2016. Relativní stabilita země umožnila opětovné zahájení reforem. V listopadu 2016 byl lidovým hlasováním zvolen prezidentem Igor Dodon (Strana socialistů). Parlamentní volby jsou plánovány na podzimu roku 2018.

Průměrná měsíční mzda dosahovala na konci roku 2016 výše 5 084 MDL (cca 240 EUR), což je o 5,6% více než v roce 2015. Minimální mzda z 1. května 2016 byla 2 100 MDL (95 EUR). Ekonomicky aktivní obyvatelstvo představuje 1 193,3 tisíc osob. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnaného v zemědělství představuje 29,7%. Podíl služeb na zaměstnanosti je 52,5%, průmyslu 12,9 % a stavebnictví 4,8%.

V ekonomické oblasti je země silně závislá na vnějších faktorech. Na jedné straně se jedná o schopnost implementovat DCFTA a využít exitujících kvót pro bezcelní vývoz zemědělské produkce do EU, na druhé straně se jedná o přístup, respektive existenci omezení, ze strany Ruské federace, která figurovala jako hlavní odbytiště pro moldavskou zemědělskou produkci.

 

V této souvislosti lze zmínit trvající zákaz na dovoz vína a brandy moldavské provenience platný od 11. 9. 2013, omezení na dovoz moldavské zemědělské produkce ze dne 18. 7. a 21. 7. 2014 a zavedení celních sazeb na 19 obchodních položek s platností od 1. 9. 2014.  Výše uvedená opatření ze strany Ruské federace mají politický charakter a souvisí s podpisem AA/DCFTA, kdy RU poukazuje na ohrožení vlastního trhu kvůli reexportům přes MD. 

 

V roce 2015 získalo několik společností z AT Gagauzie (Wines of Comrat, Tomai vinex, Invinprom, Kazayak Vin and Vinaria Bostavan) povolení k obnovení vývozu do Ruské federace. Tento počet byl později navýšen a dle informací Ministerstva zemědělství Moldavska má nyní 11 společností z AT Gagauzie povoleno vyvážet na ruský trh alkoholické výrobky. Aktuálně bylo povolení k vývozu uděleno také pěti moldavským společnostem (Cricova, Chateau Vartely, CASTEL MIMI, Moldiugvin and Lion-Gri).

Dalším vnějším rizikem je zpomalení ruského hospodářství a stagnace v eurozóně, to bude i nadále ovlivňovat výkonnost vývozu a bude slábnout příliv kapitálu ze zahraniční. Pokračovat bude i snižování remitencí (finanční převody ve prospěch fyzických osob), na kterých je Moldavsko značně závislé, a které dosahují 25 - 30 % HDP. Větší část těchto převodů přichází od moldavských pracovníků v Ruské federaci, přičemž v důsledku horší ekonomické situace v Rusku dochází k jejich snižování. Objem peněžních transferů ze zahraničí ve prospěch fyzických osob v MD v roce 2015 dosáhl jen 1,129 mld. USD, což je o 30 % méně oproti roku 2014. Pokles pokračoval i v roce 2016, dle údajů Moldavské národní banky dosáhl objem převodů v roce 2016 hodnoty 1,079 mld. USD, což představuje další pokles o 4,5 % oproti roku 2015.

 

Dopad těchto vnějších tlaků je umocněn křehkým bankovním sektorem a strukturálními problémy v nebankovním finančním sektoru. Velkou výzvou pro moldavskou vládu zůstává zlepšování podnikatelského prostředí, které je s ohledem na všudypřítomnou korupci předmětem kritiky zejména zahraničních partnerů. V této souvislosti je zmiňována hlavně nutnost reformy justice a soudnictví. Index vnímání korupce (CPI) naznačuje, že Moldavsko je nadále považováno za zemi s rozsáhlou korupcí. V roce 2015 se Moldavsko umístilo na 103. místě, to je stejné hodnocení jako v roce 2014, i když jeho skóre kleslo z 36 na 33, což odráží rostoucí nedůvěru mezi obyvatelstvem.

 

 Zveřejněn byl průzkum veřejného mínění Barometr, který proběhl na vzorku 1100 osob ve dnech 16. – 23. 4. 2017. Vyrovnané zůstávají preference ohledně vstupu do EU a do Eurasijské ekonomické unie. Pro členství v EU se vyslovilo 45 % respondentů, pro Eurasijskou ekonomickou unii 49 %.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy

33.530,3

36.899,5

42.455,8

43.660,7

45.946,9

Výdaje

35.373,5

36.651,3

44.402,5

46.393,9

48.434,0

Saldo

-1.843,2

-1.751,8

-1.946,7

-2.733,2

-2.487,1

Zdroj: ministerstvo financí MD, údaje v mil. MDL

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

Běžný účet

-495,28

-384,67

-451,08

-464,24

-257,96

Kapitálový a finanční účet

420,19

296,20

518,85

450,35

227,14

z toho: kapitálový účet

-33,80

-44,72

-62,42

-22,83

-62,87

Finanční účet

453,99

340.92

581,27

473,18

290,01

Devizové rezervy

2.515

2.820

2.156

1,756.81

2.205,93

Hrubá vnější zadluženost

5.983,76

6.612,68

6.494,88

6,338.39

6.594,69

z toho: zadluženost vlády

1.265,59

1.305,17

1.320,37

1,353.69

1.481,22

ostatní sektory

2.662,09

2.908,14

3.045,63

3,200.75

3.404,19

Zdroj: Národní banka Moldavska (v mil. USD)

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Většina bank je privatizována, majoritní kapitál pochází ze zahraničí, v řadě případů se jedná o neprůhledné off-shorové společnosti. Jsou přijímány zákony na zprůhlednění a vyčistění bankovního sektoru. Hlavním regulátorem bankovního sektoru je Moldavská národní banka (BNM): www.bnm.md

Moldavský bankovní systém je tvořen BNM a komerčními bankami. Jejich seznam je na www.bnm.md. BNM je ze zákona na vládě nezávislá.

Za nejdůležitější banky lze považovat níže uvedené instituce, jejichž souhrnná aktiva přesahují 75% aktiv celého bankovního systému:

  • Moldova Agroindbank s.a.
  • Moldindconbank, s.a.
  • Victoriabank, s.a.
  • Mobiasbancă Groupe Societe Generale

Jednou z hlavních překážek rozvoje hospodářství, ale i země jako celku, je špatné fungování bankovního sektoru. Jeho nefunkčnost obnažilo vytunelování tří MD bank (BEM, Banca Sociala a Unibank) v listopadu 2014, ze kterých zmizelo kolem 1 mld. USD. Tyto banky spravovaly kolem 70% úvěrů v zemi. Kromě ztráty, kterou musí tak či onak uhradit občané země (jedná se cca 12% ročního HDP), to vedlo k otřesu celého finančního systému, devalvaci místní měny atd.

 

V potížích jsou i nadále další tři významné banky, které převzaly řadů úvěrů ze zbankrotovaných bank. Jejich podíl na souhrnu úvěrů země činí kolem 60%. Jedná se o banku Victoria, kde má svůj podíl EBRD a je v současnosti pod státním dohledem. V březnu 2016 byly dány pod dohled další dvě banky Moldincombank (MICB) – kvůli netransparentnímu vlastnictví a podezření na finanční machinace bylo zablokováno 40% jejích akcí, a také Moldova Agroindbank (MAIB). Problémem není jen stav zmíněných bank, ale celého finančního systému země. Značné podíly v bankách mají neprůhlední vlastníci, instituce finančního dohledu se ukázaly být neakční, správa úvěrů je špatná, atd. Pod mezinárodním tlakem přijal parlament v únoru 2016 několik zákonů – finančně-bankovní, „cestovní mapu reforem“, o volbě nového guvernéra banky.

 

Pojišťovnictví se v MD potýká zejména s problémem chudoby a obecně slabé ekonomické výkonnosti, kdy je pojištění chápáno jako luxus. V Moldavské republice je registrována řada pojišťoven, které jsou ve většině případů vázány na zahraniční mateřské firmy. Mezi čistě moldavskými pojišťovnami zaujímají přední místo Moldasig, s.r.l. (se státní účastí) a QBE Asito, s.a. (nicméně má ve svém podnázvu uvedeno - mezinárodní pojišťovací společnost). Jedním z profesních sdružení je například Union of Insurers from Moldova (MD-2004, Republic of Moldova, Chişinău, Ştefan cel Mare str., 182, office 209, tel./fax: (373 22) 29 64 89), jejímiž členy jsou kromě výše uvedených také pojišťovny SA Donaris, SA Grave Carat, SA Klassika Asigurari, SA Moldcargo a SA Victoria Asigurari. Moldavsku se daří udržet, byť s obtížemi,  v mezinárodním systému Zelená karta. Pojištění na život, proti úrazu nebo škodné na majetku je v Moldavsku stále ještě v plenkách nebo vůbec.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém se skládá z celostátních a místních daní a poplatků. Největší podíl rozpočtových příjmů plyne z následujících daní:

  • Daň z příjmu právnických a fyzických osob (právnické osoby - 12 %, ve volných ekonomických zónách (VEZ) - 6 %; fyzické osoby - 7  a 18 % podle výše příjmu, daň z dividend činí 12 %);
  • Daň z přidané hodnoty (standardní sazba 20 %, snížená 8 % na základní potraviny, některé léky a zemědělské produkty a 0 % na elektrickou energii);
  • Spotřební daň (výše spotřební daně je různá, přičemž má množstevní a hodnotovou složku);
  • Daň z bankovního výnosu a podnikání pojišťoven
  • Clo        

Uplatňovány jsou i další daně, jako například daň z nemovitostí (z půdy), silniční daň, daň z využívání přírodních zdrojů. Existuje celá řada daňových a investičních pobídek (malé podniky, podniky v IT sektoru, podniky ve volných ekonomických zónách - VEZ). Investiční projekty ve VEZ, získávají v závislosti na výši investovaného kapitálu 3–5 leté daňové prázdniny a 10 let garantovanou stabilitu pro případ změny legislativy. Zákon o daních je k dispozici na www.fisc.md.

ČR má s Moldavskem podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: