Německo: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Berlíně (Německo)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Níže shrnujeme aktuální Mapu oborových příležitostí (společný projekt MZV a MPaO, viz ZDE) a uvádíme další odkazy.

Automobilový průmysl

Automobilový průmysl je v SRN nejdůležitějším průmyslovým odvětvím, které se podílí více než 40 % na celkovém exportu i soukromých výdajích na vědu a výzkum. Osobní automobily a díly pro motorová vozidla jsou nejdůležitějšími českými vývozními položkami do SRN, s rostoucí tendencí. Prognózy růstu výroby automobilů v SRN kopírují odhady globálního trhu, tj. + 2-3 % (2016), resp. 0,5 % (2017). Predikce obratu automobilového průmyslu v SRN jsou mírně rostoucí. V rámci inovací a aplikovaného výzkumu v automotive představují priority elektromobilita a hybridní pohony a rovněž digitalizace automotive. V květnu 2016 byla zahájena subvence elektromobilů (kupní prémie, daňové odpisy atd.) pro zahraniční exportéry i německé firmy. Německá města plánují masivní nákupy bezemisních vozidel, zejm. elektrobusů, stejně tak německé automobilky přijaly strategie na elektrifikaci vozových parků a úpravu výroby, mj. vlastní produkci bateriových systémů. V SRN probíhá plošná výstavba dobíjecí infrastruktury.

Civilní letecký průmysl

V rámci letecké dopravy představují příležitost subdodávky do leteckého průmyslu, jejichž objem se od r. 2009 zdesetinásobil. Zájem německého leteckého průmyslu o dodávky z ČR i technologickou spolupráci je silný.

 

 

Energetický průmysl

Německo naplňuje novou energetickou koncepci, která vyžaduje mj. masivní výstavbu přenosové (zhruba 3 600 km) a distribuční (asi 193 000 km) sítě. Odhady celkových nákladů na rozvoj elektrických sítí zhruba do r. 2022 se pohybují okolo 45 mld. EUR.  V rámci své energetické koncepce se země zaměřuje na obnovitelné zdroje energie, z tohoto důvodu existuje potenciál pro dodávky dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny. V Německu tak roste poptávka především po inovativních energetických řešeních. Další potenciál nabízí decommissioning jaderných elektráren v rámci politiky ústupu od využívání jaderné energetiky (Atomausstieg, poslední reaktor bude odpojen v r. 2022). V rámci diskuse o ústupu od využívání uhlí v energetice (Kohleausstieg) lze očekávat i zvýšení finančních transferů do transformace regionů a energetického výzkumu v dotčených oblastech (Lužice a Střední Německo, kde hnědouhelná aktiva vlastní konsorcium EPH-PPF, resp. EPH) a v Severním Porýní-Vestfálsku).

ICT

Současným hl. trendem v německém průmyslu a ekonomice je digitalizace či tzv. koncept „čtvrté průmyslové revoluce“ (Industrie 4.0 – ČR má se SRN uzavřenou bilaterální dohodu o spolupráci), tj. propojování IT technologií s průmyslovou, ale např. i zemědělskou, výrobou a logistikou a vytváření „inteligentních“ samořídících jednotek ale i nových obchodních modelů. Aktuální studie odhadují úspory (v důsledku zvyšování produktivity) ve vybraných sektorech (chemický, strojírenský, elektrotechnický, automobilový průmysl, zemědělství, IT) do r. 2025 na 78,7 mld. Obrat v ICT v SRN roste v posledních letech mezi 2-3 %. Potenciál pro české firmy lze nalézt nejen v dodávkách elektronických zařízení, ale především v aplikacích využívaných ve zmíněných oborech, a aplikovaném výzkumu.

Obranný průmysl

Z pohledu obranně – průmyslové spolupráce je SRN zásadním partnerem českého obranného a bezpečnostního průmyslu, a to z hlediska strukturálního, ekonomického i technologického rozvoje české obranně – průmyslové základny. Rovněž skutečnost, že 89% německých firem obranného a bezpečnostního průmyslu má vlastní kapacity v oblasti obranného výzkumu a vývoje je z hlediska inovačního potenciálu českých firem výraznou přidanou hodnotou a posouvá je na vyšší technologickou úroveň. Jako perspektivní se tudíž jeví zejména budování podniků společné výroby a zapojování českých výrobců do subdodavatelských řetězců velkých německých firem a velkých evropských konsorcií s německou účastí, zejména v oblasti pozemní techniky, elektroniky, leteckého a kosmického průmyslu.

Služby

V souvislosti se zvyšováním výdajů na vědu, výzkum a inovace jak v soukromém, tak veřejném sektoru, a posilování internacionalizace VVI a clusterů, lze příležitosti pro české firmy a výzkumné instituce nalézt v outsourcingu aplikovaného výzkumu pro německé firmy/instituce, resp. vytváření kooperací. Napříč sektory se nabízí významné příležitosti poskytování služeb a outsourcing v oblastech technických a přírodních věd, nejsilněji pak v ICT mj. v důsledku nedostatku kvalifikovaných pracovníků (profese informatik je dle aktuálních studií a prognóz nejvíce nedostatková mezi absolventy VŠ).

Stavební průmysl

Kromě výstavby dopravní infrastruktury lze spatřovat potenciál i v obnově bydlení, které by využívalo moderní technologie (nízká či nulová energetická náročnost apod.). V souvislosti s přílivem imigrantů a žadatelů o azyl v SRN, resp. růstem obyvatelstva a urbanizaci lze pro následující roky počítat s poptávkou po bytové výstavbě (mj. priorita spolkové vlády je výstavba sociálního bydlení) a doprovodných službách.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V Německu lze očekávat restrukturalizaci nemocniční péče a optimalizaci vytíženosti jednotlivých lůžek (snižování jejich stavu kvůli nevytíženosti může však být spojeno i s modernizací). Jako příležitost je však nutné spatřovat stárnutí obyvatelstva. V nejbližší době bude Německo, obdobně jako další vyspělé země, muset tuto problematiku řešit. S tím souvisí stavba a vybavení starobních/pečovatelských ústavů a modernizace nemocnic, nebo poskytování sociálních a lázeňských služeb. A mj. právě i díky stárnutí obyvatelstva vláda každoročně zvyšuje výdaje na zdravotnictví (2007: 250 mld. EUR, resp. 3 000 EUR na obyvatele ročně → 2012: 300 mld. EUR, resp. 3 700 EUR na obyvatele ročně). Prognózy počítají s nárůstem výdajů na zdravotnictví z 8 % HDP (2010) na 8,6 % HDP v r. 2020, resp. 9,1 % HDP v r. 2030. Farmaceutický průmysl rostl v posledních letech o 1-2 % ročně a pro r. 2018 tento sektor očekává další expanzi.

Demografický vývoj v Německu v nadcházejících 10 letech s sebou přinese i změny, které se dotknou cestovního ruchu. Cílová skupina turistů ve věku 60+ vzroste o 6,6 % a lehce ubude mladší cílové skupiny. Následkem tohoto vývoje poklesne podíl výjezdového cestovního ruchu o 2,5 mil. osob a vzroste podíl cestování po Německu o 1,5 mil. osob. V podílech zastoupení německých turistů v Česku se však žádné zásadní změny neočekávají, dlouhodobě tvoří nejvýznamnější skupinu, která přijíždí do České republiky. Ve srovnatelném období roku 2016 přijelo o 5 % německých hostů více než v roce předchozím, v segmentu lázeňské klientely byl nárůst ještě výraznější (o 16 %) a Německo je tak nejdůležitějším zahraničním zdrojovým trhem českých a moravských lázní.

Ve srovnatelném období roku 2016 přijelo o 5 % německých hostů více než v roce předchozím, v segmentu lázeňské klientely byl nárůst ještě výraznější (o 16 %) a Německo je tak nejdůležitějším zahraničním zdrojovým trhem českých a moravských lázní.

Německo se ve zdravotnictví zaměřuje – vzhledem k uvedené demografické struktuře a její prognóze - na paliativní péči. Novum je tzv. „telemedicína“ (zvl. u seniorních pacientů). ČR může profitovat ze zdravotnických přeshraničních projektů zaměřených právě na oblast „telemedicíny“.

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Německý potravinářský průmysl dlouhodobě patří co do obratu a počtu zaměstnanců k předním v Evropě. Německo zároveň patří mezi pět největších potravinářských importérů na světě (v r. 2017 činily zemědělské dovozy 86 mld. EUR, vývoz pak 73,8 mld. EUR). Vývozní zemědělskou politiku výrazně ovlivnilo embargo na dovoz potravin do Ruska, SRN hledá nové trhy především v Asii a zemích třetího světa.  K 31. 3. 2015 přestaly platit mléčné kvóty na produkci mléka a zrušení vedlo k vleklé krizi na mléčném trhu. Poptávka v Německu roste také u bioproduktů (země je nejvýznamnějším evropským trhem s biopotravinami). Protože je vysoký podíl masné produkce z Německa exportován, vlastní spotřeba je z části kryta dovozem. Podobná situace je v oblasti krmiv (nyní z Jižní Ameriky) pro německou živočišnou produkci. Poptávka po těchto výrobcích stále roste. Německo patří k tradičním pivařským oblastem - i přes vysokou míru konkurence je zde potenciál, resp. zájem o česká piva.

Železniční a kolejová doprava

Ve východním Německu po znovusjednocení a v některých částech západního Německa byla zanedbána výstavba, resp. dlouhodobá údržba a rekonstrukce silniční a železniční infrastruktury. Rozvoj železnice má mj. z ekologických důvodů v SRN nejvyšší prioritu a podporu všech politických stran. V příštích letech lze očekávat jejich modernizaci, rekonstrukci, rozšiřování a údržbu (rekonstrukce železničních mostů ve městech, za jejichž rekonstrukci jsou odpovědné obce nebo spolkové země, které v rámci reformy od Deutsche Bahn získaly danou infrastrukturu do vlastnictví a budou do budoucna konfrontovány s většími náklady; rekonstrukce silničních a dálničních mostů; obnova vozového parku, rozšiřování dálniční sítě aj.). Dne 3. 8. 2016 schválila spolková vláda Spolkový plán dopravních cest do roku 2030, který předpokládá investice do 1000 infrastrukturních projektů ve výši 296 mld. EUR (železniční projekty: 123 mld. EUR, silniční projekty: 146 mld. EUR, vodní doprava: 27 mld. EUR). Celkové výdaje na dopravní infrastrukturu v rámci spolkového rozpočtu by měly v letech 2015 - 2018 činit 14 mld. EUR. Plánovaná je výstavba dálnic až v objemu 14 mld. EUR, financovaná ze soukromých zdrojů (tzv. projekty PPP). Nad rámec toho byl schválen projekt spolkové vlády a Deutsche Bahn na modernizaci železnice ve výši 28 mld. EUR (2015 - 2019). Peníze půjdou především na celkovou údržbu a modernizaci železniční infrastruktury (mj. také částečnou či celkovou renovaci až 875 železničních mostů).

 

Další informace (veletrhy, ale i oborové či dodavatelské akce) naleznete na stránkách obchodně-ekonomického úseku ZÚ Berlín.

http://www.mzv.cz/berlin/cz/obchod_a_ekonomika/aktuality/index.html

nebo na stránkách zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu na:

http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/nemecko/

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Seznam oficiálních a podporovaných expozic na německých veletrzích naleznete na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Berlíně, kde naleznete také přehled schválených projektů ekonomické diplomacie na r. 2018 v celé SRN.

Pro bližší informace prosím kontaktujte patřičný zastupitelský úřad.

Další informace (veletrhy, ale i oborové či dodavatelské akce) naleznete na stránkách obchodně-ekonomického úseku ZÚ Berlín.

http://www.mzv.cz/berlin/cz/obchod_a_ekonomika/aktuality/index.html

 

https://www.mzv.cz/berlin/cz/obchod_a_ekonomika/aktuality/pozvanka_na_konferenci_nemecko_vas.html

 

nebo na stránkách zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: