Automobilový průmysl je v Německu nejdůležitějším průmyslovým odvětvím s obratem přes 560 mld. EUR ročně, přičemž až 76 % produkce jde na export. Osobní automobily a díly pro motorová vozidla jsou zároveň nejdůležitějšími českými vývozními položkami do Německa s rostoucí tendencí.

Produkce automobilů v Německu má dlouhodobě klesající tendenci, v roce 2024 bylo vyrobeno 4,1 mil. aut, zatímco v roce 2013 to bylo 5,4 mil. Za deset let tak výroba automobilů poklesla o 1,3 mil. kusů ročně, tj. o 24 %.   

Německý automobilový průmysl nyní stojí před zásadní restrukturalizací v souvislosti s růstem (státní podporou) konkurence v Číně a plněním klimatických cílů EU i Německa. Německo si přitom stanovilo za cíl dosažení uhlíkové neutrality již do roku 2045, tedy o pět let dříve než zbytek EU. Další velkou výzvou je chystaná emisní norma Euro 7.

Hlavním trendem a zároveň příležitostí pro české dodavatele je přechod na elektromobilitu, vývoj software (vč. kyberbezpečnosti) a AI aplikací. Německé automobilky plánují masivní investice do nových elektropohonů, výroby baterií a související infrastruktury (dobíjecí stanice). Spolková vláda přijala Strategický program na podporu elektromobility, jehož hlavním cílem je zvýšení počtu elektromobilů a vybudování infrastruktury dobíjecích stanic. Vláda si stanovila za cíl dosažení 15 milionů elektromobilů na silnicích do roku 2030. V současnosti činí počet registrovaných elektromobilů v SRN pouze 1,4 milionu. Prioritou vlády je dále výstavba sítě rychlonabíjecích stanic a související infrastruktury. Cílem je do roku 2030 vybudovat 1 milion veřejně přístupných nabíjecích stanic, oproti cca 70 000 v současnosti.

Dalším perspektivním odvětvím v automobilovém průmyslu pro české firmy je spolupráce na inovacích (alternativní vodíkový pohon, hybridní pohony či autonomní řízení). Mezi nové technologie, které by mohly být perspektivní pro české firmy, patří: kombinace elektrické a vodíkové technologie, CO₂ neutrální paliva, autonomní a síťově propojené řízení aut, výroba bateriových článků a vývoj softwaru pro nabíjecí stanice a jejich následnou výstavbu.

Německá města realizují nákupy bezemisních vozidel, zejména elektrobusů, stejně tak německé automobilky přijaly strategie na elektrifikaci vozových parků a úpravu výroby, mj. vlastní produkci bateriových systémů. V zemi probíhá plošná výstavba dobíjecí infrastruktury pro automobily na elektrický i vodíkový pohon.

Německo se do roku 2045 hodlá stát klimaticky neutrální a do roku 2030 chce zvýšit podíl obnovitelných energií na 80 % z dnešních 59 %. Zároveň v souvislosti s přechodem na elektromobilitu, s nárůstem produkce zeleného vodíku a s digitalizací se předpokládá prudký nárůst spotřeby elektřiny o 60 % do roku 2030 (z dnešních 445,5 TWh na 715 TWh) a o 270% do roku 2050, kde je spotřeba odhadována na 1 200 TWh.

Nová spolková vláda nezamýšlí revidovat rozhodnutí o ukončení provozu jaderných elektráren. Demontáž jaderných elektráren a budování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu je jednou z příležitostí pro zkušené české firmy.

Větrná energie je klíčovým zdrojem obnovitelné energie a má velký potenciál pro další rozvoj. Nová vláda plánuje usnadnění byrokracie spojené se stavbou nových větrných parků. Postupně je však nutné konkretizovat podmínky pro výstavbu offshore instalací. Padnout by měla i norma tzv. 10 H, která je platná v Bavorsku a která stanoví minimální vzdálenost větrníku od obytné plochy na desetinásobek jeho výšky. současné tempo výstavby by se mělo přibližně zdvojnásobit.

Zrychlí i výstavba solárních elektráren. Využití solární energie jsou povinné pro nové komerční budovy a doporučeno pro všechny ostatní novostavby. Cílem je, aby všechny vhodné střešní plochy byly v budoucnu využívány pro solární energii. Do roku 2030 by produkce měla stoupnout na 200 GW z dnešních 54 GW. 

Nástrojem energetické transformace průmyslu jsou tzv. Smlouvy s průmyslem o ochraně klimatu (CCfD – Carbon Contracts for Difference). Cílem je vytvořit právní a finanční předpoklady pro přechod energeticky náročného průmyslu na bezuhlíkové technologie. Podpora nebyla ještě specifikována, ale zřejmě se bude týkat odvětví, jako jsou ocelářský, chemický a stavební průmysl. Z veřejných zdrojů bude firmám kompenzován rozdíl mezi investicemi do nových konvenčních a nových dražších bezuhlíkových technologií. Německo se připravuje na implementaci EU-ETS 2 – od 1. 1. 2024 vstoupila v platnost novela zákona o energetickém hospodaření budov, podle které musí být každý nově instalovaný systém vytápění provozován na bázi minimálně 65 % obnovitelných energií v energetickém mixu. Dalším tématem této novely je energetická účinnost, proto bude posíleno financování efektivních tepelných systémů. 

V červnu 2023 byla schválena novela Národní vodíkové strategie, jejím cílem je zdvojnásobit produkci zeleného vodíku ve srovnání s předchozími plány. V létě roku 2024 byla schválena páteřní síť pro dálkovou přepravu vodíku – Kernnetz. První desítky kilometrů potrubí jsou již od dubna 2025 v provozu v regionu Lipska. s přestavbou úseku plynovodů pro účely přepravy vodíku bude spojena řada zakázek pro technologické firmy. 

Velká pozornost bude věnována dostavbě přenosové soustavy – na ni by měla být věnována velká část ze schváleného balíku 500 mld. eur. Počítá se s dalším zrychlením výstavby a oproti minulé dekádě je nyní tempo, kterým stavba postupuje, výrazně větší. Postupně je omezována přednost podzemního vedení před stavbou sloupů vysokého napětí, což umožňuje mnohem rychlejší postup.  

Distribuce elektrické energie má být zároveň inteligentní a umožňovat obousměrné toky a řízení podle poptávky. Za tímto účelem bude nutné urychleně instalovat smart elektroměry. Zatím je těmito zařízeními osazeno jen několik procent odběrových míst. Jedná se o další příležitost pro české firmy. 

Transformace německé energetiky je mimořádně ambiciózním plánem, který má být navíc realizován v poměrně krátké době. Pro představu – dosažení současného podílu 59 % elektřiny z obnovitelných zdrojů trvalo přibližně 30 let a dalšího zvýšení podílu na 80 % by mělo být dosaženo již za pouhých 7 let do roku 2030. Pro české firmy představují chystané investice šanci získat nové kontrakty a podílet se na masivních investicích do energetických sítí, výstavby solárních a větrných elektráren, vodíkové infrastruktury, sanace budov a topných systémů. 

Spolková vláda aktivně podporuje rozvoj informačních a komunikačních technologií a digitalizaci, a to napříč obory. Digitalizace a zavádění ICT je v Německu v současné době velmi úzce propojeno s ekologií, udržitelností a šetřením energií i dalších zdrojů. Do digitalizace tak plánuje Německo investovat napříč rozpočtovými kapitolami a každé ministerstvo je zodpovědné za podporu digitalizace ve svých sektorech. Stát plánuje masivně investovat do stavby sítí pro 5G a posilování optických sítí na venkově i ve městech. Rychlý internet v současnosti stále není v některých částech Německa samozřejmostí. Od roku 2023 stát dotuje výstavbu tam, kde internet nedosahuje rychlost alespoň 200 megabitů. Příležitosti v Německu v ICT zahrnují např. modernizaci průmyslu, tedy inovace v oblasti modernizace výroby, zapojení umělé inteligence, decentralizované řízení nebo optimalizaci výroby a zefektivnění využití energií ve výrobě. Velký důraz Německo klade v průmyslu na životní prostředí a na inovativní přístupy pro využití ICT jako v tzv. smart factories, které budou mít také pozitivní dopad na životní prostředí a na snížení emisí CO₂. Do zefektivnění a digitalizace výroby přitom v Německu neinvestují jen velké firmy, ale i střední a menší rodinné firmy, tzv. Mittelstand. Proces digitalizace a rozvoje ICT mění v Německu kromě výroby i další obory, včetně dopravy (německé dráhy Deutsche Bahn plánují investovat do technologií i ICT). Digitalizace je velké téma i v tradičních oborech, jako je stavebnictví, kde mají příležitosti např. firmy, které vytváří software pro optimalizaci staveb, digitalizaci stavebních plánů apod. Velké investice míří i do digitalizace infrastruktury a smart prvků energetické přenosové sítě, stejně jako do softwaru pro optimalizaci využití obnovitelných zdrojů energie. S digitalizací a ICT se potýká také zdravotnictví a zdravotní pojišťovny, technologie pro e-health včetně digitální dokumentace mají v Německu příležitosti k uplatnění. Podobně jsou ICT technologie zaváděny i ve školství, a to při výuce i managementu lidských zdrojů. ICT má dopad i na trh práce a jak soukromé, tak státní entity zavádějí nástroje, které umožňují efektivní vzdálenou práci v týmech. 

Prostor pro vstup na trh mají stále i firmy v ryze digitálních oborech, jako je e-commerce, protože řada německých firem se stále potýká s přechodem do online retailu a logistiky s ním spojené. V tomto ohledu jsou české firmy v porovnání s německými velmi napřed. V oboru ICT nabízí Německo příležitosti také v technologiích i pro kamenné obchody a ve službách, pro management dat, fintech, kyberbezpečnost (v souvislosti s implementací EU směrnice NIS 2) nebo pro vývoj aplikací či v gamingu. 

V neposlední řadě Německo skýtá i příležitosti pro zavádění ICT a digitalizace ve státní správě, a to jak na federální, tak na státní a lokální úrovni. Spolkové země, města i obce, které mají mnohdy rozsáhlou působnost ve výkonu agendy státní správy, se snaží zavádět technologie, které umožňují efektivnější zpracování dat a komunikaci s firmami i občany, včetně digitalizace daní.

V mezinárodních srovnáních se Německo ve třetí dekádě tohoto tisíciletí posunulo spíše níže a za špičkovými systémy zdravotnictví (Švýcarsko, Norsko) pokulhává. Přetrvávající výzvou je stále digitalizace lékařských karet pacientů a celkové zlepšení online přístupu k pacientům (včetně zdravotních pojišťoven) napříč celým Německem. V současnosti existují velké rozdíly i v rámci jednotlivých spolkových zemí, navíc platí zákon o péči z roku 1972, který dávno nereflektuje aktuální potřeby zdravotnictví. Ruku v ruce s plánovanou digitalizací následuje soběstačnost a nezávislost na exportu zdravotnického materiálu, přístrojů a léků ze zámoří a především z Číny. V roce 2003 se podařilo zavést doplňkové služby ke kartám pojištěnců (e-recept).

Německo usiluje o přesunutí některých farmaceutických firem na své území, resp. na evropskou půdu. Zároveň Německo chce v EU prosadit požadavek, aby evropské farmaceutické firmy vyráběly lokálně v Evropě a nedovážely léky a zdravotnický materiál z asijských zemí. To by mohla být příležitost pro české firmy. Podíl farmaceutických firem na tvorbě HDP dosahuje dlouhodobě výše mezi 2 – 2,5 %. široká základna velkých výzkumně orientovaných farmaceutických firem je významným zaměstnavatelem a inovátorem. Tato skupina firem nyní úzkostlivě sleduje vývoj kolem farmaceutického balíčku na úrovni EU, který má urychlit výrobu generik či přenést odpovědnost za specifické znečištění odpadních vod na farmaceutický průmysl. 

Pandemie koronaviru jasně ukázala, že se nemocniční péče a celková revitalizace nemocnic, pečovatelských, paliativních a hospicových domů a modernizace systému zdravotnictví musí urychlit. S tím souvisí i velký nárůst investic. V roce 2023 činily výdaje na zdravotnictví 501 mld. EUR, což činí 12 % HDP. Až 20,6 % celkové zdravotnické ekonomiky tvoří tzv. průmyslová část zdravotnictví jako zdravotnický materiál, léčiva, stavební investice, přístroje, rozvoj digitálních aplikací a celé e-health. Ke konci roku 2023 podle Německého statistického úřadu paliativní péči potřebovalo cca 5,1 mil. osob a výhledově má tento počet stoupnout na 6,7 mil. osob (do roku 2050). V současné době funguje v Německu cca 15 400 pečovatelských, paliativních a hospicových domů. Německé ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zákona o ošetřovatelství a paliativní péči, protože pandemie odkryla velké rezervy systému péče ve zdravotnictví. Největším problémem je ošetřující personál, téměř 80 % celkového personálu tvoří ženy a z nich je 40 % starší 50 let.

Zatímco v roce 2019 pracovalo téměř 954 000 osob jako ošetřující personál na plný úvazek, v roce 2021 jich bylo 616 000 a to i na částečný úvazek a trend je stále klesající. Což se jeví jako jasný signál pro zlepšení a zefektivnění péče díky digitalizaci (nové systémy, technologie, aplikace). 

Spolková vláda si rozvoj kolejové dopravy vytkla jako jednu ze svých priorit a do roku 2030 má železnice zdvojnásobit svůj podíl na osobní dopravě a zvýšit tržní podíl v oblasti nákladní dopravy do roku 2030 na 25 % (ze současných 19 %). V plánu jsou velké investice do železniční infrastruktury. V roce 2023 dosáhly rekordní výše 423 miliard CZK. U železniční dopravy byly též sníženy daně a poplatky za energii (daně z elektřiny, příspěvek na obnovitelné zdroje tzv. EEG a emisní poplatky).

Spolkový plán dopravních cest do roku 2030 předpokládá investice do 1 000 infrastrukturních projektů ve výši 7,25 bil. CZK (železniční projekty: 3 bil. CZK, silniční projekty: 3,5 bil. CZK, vodní doprava: 661 mld. CZK). Nová vláda počítá s rozšířením plánu, zejména pro prioritní vysokorychlostní koridory. 

Další zdroje budou k dispozici na základě Plánu ochrany klimatu do roku 2030, kde pro posílení role železnice budou do roku 2030 investovány finanční prostředky ve výši 269,5 mld. CZK. 

Podle Plánu elektrifikace železnic Spolkového ministerstva dopravy z roku 2021 se budoucí investice zaměří na elektrifikaci a zavádění alternativních pohonů (baterie, vodík). Německo se roku 2022 stalo první zemí s pravidelným provozem vodíkového vlaku. Jinak je ale prioritou elektrifikace, přičemž nákladní doprava je elektrifikována prakticky v plném rozsahu. Za pozornost stojí budování několika center a opravárenských dílen pro moderní soupravy ICE (Cottbus, Dortmund a další).

V příštích letech lze očekávat modernizaci železnice, rekonstrukci, rozšiřování a údržbu (rozšiřování a modernizace železniční sítě, obnova vozového parku). Samostatnou kapitolou je oprava a monitoring stavu železničních mostů. Po historicky bezprecedentních problémech řady mostních konstrukcí v posledních letech je nyní téma předmětem velkého zájmu a s investicemi do mostní infrastruktury v řádech desítek miliard EUR počítá i nová vláda. 

Německo je perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky. Dopravní podniky německých měst v rámci obnovy dopravního parku a snižování emisí škodlivin i CO₂ v ovzduší budou vypisovat výběrová řízení na dodávky kolejové techniky.

Principy precizního zemědělství a jejich zavádění  do zemědělské praxe představují důležitý krok vývoje zemědělství nejen v SRN. Nové technologie, jako jsou pokročilá senzorová technika, robotizace a automatizace zpracování dat umožňují cílené využívání různorodosti pozemku, což přispívá k zefektivnění zemědělských činností a zásahů do nich. Zároveň umožňují snížení negativních dopadů na krajinu. Digitální technologie mohou podpořit zemědělce, aby produkovali bezpečné, udržitelné a vysoce kvalitní potraviny. Nejen, že dovolují zemědělcům „vyrábět více za méně“, ale také přispět k boji proti změně klimatu. Stávající i nové technologie jako IoT, umělá inteligence a robotika vedou k efektivnější práci a vývoji nových produktů a služeb. Digitalizace přitom může hrát důležitou roli i při zlepšování kvality života ve venkovských oblastech. Stupeň digitalizace a počet používaných technologií roste v SRN se zemědělskou plochou, což odpovídá jasnému trendu zaměření nových technologií především na velkochovy a velkofarmy. Také hraje hlavní roli při investičních rozhodnutích, zda je podnik provozován na plný nebo částečný úvazek. 83 % německých farmářů používá alespoň jednu z  digitálních technologií či aplikací, které jsou na německém trhu zavedené a rádi do nich investují. Nicméně stále 55 % farmářů, kteří se zemědělství nevěnují na 100 %, téměř digitální technologie nepoužívá. 

Mezi hlavní priority spolkového ministerstva zemědělství pro další roky patří posilování potravinové soběstačnosti, zvyšování kvality (velkým trendem je bioprodukce) a bezpečnosti potravin i zdravé nastavení cenové politiky především u výkupu potravin od malých a středních zemědělců. K prioritám patří investice do zemědělské techniky šetrnější k životnímu prostředí a garance větší efektivity při výkyvech počasí v důsledku klimatických změn. 

Kvalitní hnojiva se v Německu stala v posledním roce velkým tématem, protože kvůli vysokým cenám zemního plynu výrobci hnojiv německý SKW Piesteritz a americký CF Industries výrazně omezili svou produkci. V důsledku toho se ceny hnojiv téměř ztrojnásobily. Tato krize v oblasti hnojiv by mohla být příležitostí pro menší výrobce konvenčních hnojiv či biohnojiv v ČR. Kvůli vysoké ekologické a klimatické náročnosti výroby mléka a masa i kvůli „nezdravě“ nízkým cenám některých potravin živočišného původu spolkové ministerstvo zemědělství změnilo sazby DPH u těchto produktů ze 7 % na běžnou sazbu 19 %, což ale v dubnu 2024 po mnoha protestech spolkové ministerstvo znovu vrátilo na jednotnou sazbu 7%. Do budoucna se jedná se i snižování sazeb DPH u ovoce, zeleniny či luštěnin, které by ulevilo spotřebitelům a vytvořilo podmínky pro dostupnější konzumaci rostlinných potravin šetrnějších k životnímu prostředí, klimatu i zdraví konzumentů. Velkým trendem v potravinářství jsou také náhražky masa, mléka a sýrů, jejichž výroba má ulevit nadměrné produkci živočišných produktů.

Prosperita Německa do značné míry závisí na inovační síle jeho ekonomiky. Špičkový výzkum a jeho aplikace v praxi jsou nepostradatelné. Spolkové ministerstvo pro výzkum a inovace podporuje výzkum a vývoj perspektivních technologií s cílem vytvořit ekonomické a sociální základy pro další rozvoj. Pro podporu firemních inovací existuje program ZIM.

Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace v Německu činí kolem 120 mld. EUR, což je více než 3,1 % HDP. Z toho 33 % byly výdaje pro státní (spolkové) a zemské instituce (15,6 mld. EUR) a vysoké školy (20 mld. EUR) a 68 % byly výdaje hospodářské sféry na výzkum.

V Německu funguje více než 1000 veřejně financovaných výzkumných institucí a kolem 450 sítí a klastrů pro výzkum a inovace a různá výzkumná a vývojová centra provozovaná průmyslovými skupinami. Největšími německými výzkumnými instituty jsou Společnost Maxe Plancka (Max-Planck-Gesellschaft) organizující zejména základní výzkum, dále Helmholtzova společnost (Helmholtz-Gemeinschaft) a Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft), podporující sekundární výzkum, a Fraunhoferova společnost (Fraunhofer Gesellschaft), která se specializuje na transfer know-how a propojování akademické a komerční sféry. Max-Plancl-Gesellschaft podporuje (společně s AVČR) v také úspěšná inovační centra v rámci programu Dioscuri, například při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR. 

Spolkové ministerstvo vzdělávání a výzkumu podporuje inovativní projekty a nápady ve výzkumu prostřednictvím programů cíleného financování. Spolková vláda též poskytuje daňové pobídky společnostem, které jsou aktivní ve výzkumu a vývoji coby další nástroj pro přímé financování projektů návazně na zákon o daňových pobídkách pro výzkum a vývoj.

Spolupráce akademické a soukromé sféry v oblasti výzkumu, vývoje a inovace má v Německu dlouholetou tradici a většina zmíněných institutů mimo základní výzkum se financuje ze zakázek VVI pro firmy. Pod hlavičkou Spolkového ministerstva pro výzkum a inovace existují také dvě agentury – „Deutsche Agentur für Transfer und Motivation (DATI)“ a „Agentur für Sprunginnovation SPRIND“. DATI se zaměřuje především na univerzity aplikovaných věd a malé a střední univerzity. Jejich specifické know-how, konkrétní oblast inovací a místní potřeby jsou základem pro sítě transferu a partnerství s dalšími vědeckými institucemi, podniky, subjekty občanské společnosti nebo veřejné správy. DATI poskytuje pomoc při navázání partnerství a poskytuje finanční pomoc při realizaci společného výzkumu a transferu výsledků výzkumu. Cílem agentury SPRIND je objevovat a dále rozvíjet vědecké poznatky, které mají potenciál stát se praktickou inovací.

Dalším z důležitých nástrojů je zakládání dceřiných společností, které v Německu dlouhodobě vytváří nové podniky, a tím i pracovní místa. Dceřiné společnosti umožňují inovátorům rozvíjet jejich projekty s co největší volností. V současné době se podporované projekty týkají široké škály témat a řeší výzvy dnešní doby v oblasti zdravotní péče, ochrany klimatu, ochrany životního prostředí, technologické suverenity a komunikace. Podpořené projekty sahají od nového typu léku na Alzheimerovu chorobu až po inovativní řešení pro odstraňování mikroplastů z vod.

Zastřešující platformou česko-německé spolupráce v oblasti vědy a výzkumu je Strategický dialog, kde se tomuto tématu věnuje specializovaná pracovní skupina. Hlavními tématy jsou využití vodíku, digitalizace firemního sektoru (e-commerce, home office) i státní správy (e-government), Průmysl 4.0, technologie 5G a umělá inteligence. Technologická agentura ČR podporuje česko-saskou spolupráci v rámci programu Delta 2.

Příklady úspěšné česko-německé spolupráce jsou „Inovační laboratoř pro spolupráci mezi člověkem a robotem“ Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze a Německého výzkumného centra umělé inteligence (DFKI) se sídlem v Saarbrücken či „Testbed pro Průmysl 4.0“ při ČVUT. Jde o unikátní platformu kooperace průmyslu a akademické sféry, jejímiž hlavními partnery jsou firmy Siemens a ŠKODA AUTO a do projektu jsou zapojeny i firmy Bosch, Kuka či SAP.

V posledních letech se také konají česko-německé networkingové konference („Inovační dny“) za účasti akademické obce, inovativních firem, zájmových sdružení a státní správy zaměřené na témata jako mobilita a autonomní řízení, digitalizace či zelené technologie. Prioritní problematice vodíku se věnují pravidelné Hydrogen Days.