Německo

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Spolková republika Německo je federativní parlamentní republika sestávající ze 16 spolkových zemí (Bundesländer). Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země. Hlavou státu je spolkový prezident a hlavou výkonné moci je kancléř/kancléřka.

Německo je největší ekonomikou v rámci EU a čtvrtou největší ekonomikou na světě (po USA, Číně a Japonsku). Za svou konkurenceschopnost a postavení ve světovém hospodářství vděčí své inovační schopnosti a proexportní orientaci.

Spolková republika Německo (SRN) je dlouhodobě naším největším obchodním partnerem, který se  podílí 28,6 procenty na celkovém obratu našeho zahraničního obchodu. SRN je největším odbytištěm našeho zboží. Na německý trh směřuje 31,9 % našeho exportu. Z Německa pochází 24,9 % našeho celkového dovozu (rovněž 1. místo). Obchodní saldo je z pohledu ČR dlouhodobě aktivní. Česko-německý zahraniční obchod zaznamenal v roce 2021 oživení po koronavirovém propadu v roce 2020. V roce 2021 obrat vzrostl o 17,1 % a obchodní výměna dosáhla 97,2 mld. EUR.

Příležitosti pro česko-německou spolupráci se nacházejí především v nových a perspektivních oborech: automotive (vodík, elektromobilita, autonomní řízení), ICT (digitalizace, e-commerce, umělá inteligence, technologie umožňující práci se vzdáleným přístupem, zavádění 5G sítí), Průmysl 4.0, energetika (obnovitelné zdroje, skladování elektřiny, decommissioning), technologie na dekarbonizaci průmyslu, farmaceutický průmysl a biotechnologie, nanotechnologie, zbrojní technologie a průmysl, biopotravinářství, turistika a lázeňství.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Německo (413.29 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Německo (MZV) (3 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Spolková republika Německo je federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (Bundesländer), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země. Ve vládě po volbách v září 2021, kterou po dlouhých vyjednáváních složila koalice SPD, Grünen a FDP došlo k výrazným personálním změnám. Olaf Scholz se stal kancléřem.

Aktuální složení vlády:

• Spolkový kancléř: Olaf Scholz (SPD)
• Spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu: Robert Habeck (Grünen)
• Spolková ministryně zahraničí: Annalena Baerbock (Grünen)
• Spolková ministryně vnitra: Nancy Faeser (SPD)
• Spolkový ministr spravedlnosti: Marco Buschmann (FDP)
• Spolkový ministr financí: Christian Lindner (FDP)
• Spolkový ministr práce a sociálních věcí: Hubertus Heil (SPD)
• Spolkový ministr pro výživu a zemědělství: Cem Özdemir (Grünen)
• Spolkový ministr obrany: Boris Pistorius (SPD)
• Spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež: Lisa Paus (Grünen)
• Spolkový ministr zdravotnictví: Karl Lauterbach (SPD)
• Spolkový ministr dopravy a digitální infrastruktury: Volker Wissing (FDP)
• Spolková ministryně životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti: Steffi Lemke (Grünen)
• Spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum: Bettina Stark-Watzinger (FDP)
• Spolková ministryně pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: Svenja Schulze (SPD)
• Spolková ministryně pro výstavbu a bydlení: Klara Geywitz (SPD)
• Spolkový ministr pro zvláštní úkoly, vedoucí úřadu spolkového kancléřství: Wolfgang Schmidt (SPD)

1.2. Zahraniční politika země

Německá zahraniční politika se od nástupu koaliční vlády SPD, Zelených a FDP v prosinci 2021 nachází z velké části pod přezkumem. Pevné ukotvení Německa v rámci NATO a EU zůstává i nadále stabilní, vláda kancléře Scholze pokračuje v posilování transatlantických vztahů, kontury budoucí německé politiky vůči Rusku a Číně však zejména v důsledku ruské agrese na Ukrajině zůstávají nejasné.

Ruský vpád na Ukrajinu zásadním způsobem naboural dosavadní německou východní politiku v duchu Wandel durch Handel (změna skrze obchod), výrazně urychlil trend snižování počtu německých firem v Rusku a zásadně přispěl k rozhodnutí Berlína snížit závislost na dovozu ruských fosilních energií (uhlí a ropa do 2022, zemní plyn do 2024) na nulu. V kontextu ruské agrese spolková vláda rovněž ohlásila záměr vytvořit mimorozpočtový fond na modernizaci Bundeswehru ve výši 100 mld. EUR a přislíbila navýšení výdajů na obranu ve výši 2 % HDP.

Německo tak stojí před rozhodnutím, zda-li chce zůstat civilně ekonomickou světovou mocností, či, zda-li bude po kolapsu dosavadní politiky vůči Rusku usilovat o leadership i v oblasti vojenské. Rozhodnutí bude představené v rámci první národní bezpečnostní strategie, která by měla být představena na podzim 2022. Již teď se však podílí v rámci NATO na posilování východního křídla Aliance.

V rámci avizované reformy vývozní politiky probíhá mezirezortní příprava zákona o kontrole vývozu zbraní. Dosavadní politika kancléře Scholze vůči Pekingu projevuje znaky kontinuity politiky kancléřky Merkel, zároveň však první zahraniční cesta kancléře v regionu Asie vedla do Tokia, nikoli do Pekingu. Do konce roku 2022 má být vydána historicky první strategie spolkové vlády vůči Číně. Ta sice i nadále zůstává největším obchodním partnerem Německa, již teď však prosakují informace o záměru vládní koalice identifikovat a postupně odbourávat závislosti v kritických oblastech, vytvořit robustní instrumenty EU určené k případným protiopatřením a zaměřit se na nalézání nových trhů v regionu Asie a posilování partnerství s Japonskem a Indií.

Navzdory horšící se situaci v Mali spolková vláda plánuje udržet své angažmá v oblasti Sahelu.

Klíčovou prioritou zahraniční politiky vlády kancléře Scholze je ochrana klimatu a boj s příčinami a důsledky jeho změn. S tím souvisí nejen značné množství investic do tzv. zelené tranzice německé ekonomiky a neměnný odmítavý postoj vůči jaderné energii, ale i humanitární a rozvojová pomoc směřovaná ohroženým rozvojovým zemím a záměr vytvořit během předsednictví G7 v roce 2022 tzv. klimatický klub.

Multilaterální angažmá Německa v oblasti mírové politiky (např. Berlínský proces pro země západního Balkánu, řešení krize v Libyi, E3 a udržení JCPoA), ale také prostřednictvím DE-FR iniciativy Aliance pro multilateralismus a investicemi do zdravotnické platformy COVAX či v klimatické politice zůstává silné.

V rámci rozvojové spolupráce se vláda zavázala dosáhnout výdajů ve výši 0,7 % HNP. Na půdě OSN Německo navíc i nadále usiluje o získání křesla nestálého člena v Radě bezpečnosti na období 2026-2027.

Neutichající efektivitizace EU jako světového aktéra a vytváření evropských synergií je pro Berlín i nadále strategickým cílem v cestě za prosazením svých národních zájmů. Německo je tradičně největším čistým plátcem do unijního rozpočtu. Evropská politika spolkové vlády je přesto silně zaměřená na dosahování konsensuálních řešení v Radě EU. Kromě aktuálních priorit ekologické a digitální transformace jsou tradiční prioritou spolkové vlády v EU mj. hospodářská a průmyslová politika.

Mezi aktuální priority vládní koalice v oblasti politik EU patří změna zakládacích smluv EU, reforma dluhových pravidel, bankovní unie a podmíněné společné krytí vkladů, podpora výzkumu a infrastruktury v rámci Víceletého finančního rámce, posílení strategické suverenity/solidarity Evropy v oblasti energetických dodávek, zdravotnictví, dodávek nerostných surovin a digitálních technologií a reforma evropské azylové politiky spojená s uzavíráním nových migračních dohod s třetími státy.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

V SRN žije podle Německého statistického úřadu 83,2 mil. obyvatel (2021), oproti roku 2020 nezaznamenal Spolkový statistický úřad žádný nárůst ani pokles. Mezi léty 2011–2019 počet obyvatel v SRN mírně rostl, avšak roky 2020 a 2021 zůstaly i kvůli pandemii covid-19 konstantní. Na konci roku 2021 žilo v Německu přibližně 44,9 milionu lidí v produktivním věku (25 až 59 let). V Německu je od roku 1972 stále vyšší úmrtnost než porodnost obyvatelstva. Počet narozených dětí v SRN po letech pomalu stoupá (795 500 narozených v roce 2021), avšak úmrtnost je stále vysoká (1 023 000 zemřelých v roce 2021). V SRN žije cca 233 obyvatel/km2.

Demografické složení:

K 31. 12. 2021 žilo v Německu přibližně 11,8 mil. cizinců. Největší menšinou žijící v Německu je dlouhodobě turecká, následovaná polskou a syrská menšina je potom třetí nejpočetnější. V posledních letech byl pozorován značný růst počtu obyvatel z Itálie, Rumunska, Albánie a Afganistánu. Podle Spolkového statistického úřadu každý čtvrtý Němec má předky s migrační historií.

Vyznání:

V SRN 22,2 mil. obyvatel vyznává římsko-katolickou církev, 20,2 mil. obyvatel protestanskou, 5,5 milionu tvoří muslimové, 93 700 obyvatel se hlásí k judaismu. Římsko–katolická i evangelická církev hlásí za minulý rok cca 222 000 obyvatel, kteří opustili instituci církve.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Německo je největší ekonomikou EU a čtvrtou největší ekonomikou na světě (po USA, Číně a Japonsku). Za svou konkurenceschopnost a postavení ve světovém hospodářství vděčí své inovační schopnosti a proexportní orientaci. V roce 2021 dosáhlo HDP Německa výše 3 570,62 mld. EUR a meziročně se pod vlivem doznívající pandemie koronaviru zvýšil o 2,7 %. Pro rok 2022 se odhaduje sbor růst HDP ve výši 3,1 % v případě, že se ceny energií v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu nebudou dále prudce zvyšovat. Scénář s prudkým nárůstem cen energií snižuje odhad růstu HDP na 2,2 % (ifo Konjunkturprognose).

Pro rok 2023 se očekává růst HDP o 3,3 %. Pod vlivem konfliktu a růstem cen komodit spojeným s oživením po koronavirové pandemii se Spolková republika potýká s rekordní inflací, která je nejvyšší od sjednocení Německa. Odhady pro rok 2022 se pohybují mezi 4 a 6 %, přičemž rok 2023 by měl přinést okolo 2 až 3 % nárůst spotřebitelských cen.

Deficit státního rozpočtu v roce 2021 stoupnul v porovnání s rokem 2020 o 10,3 % především díky programům na podporu firem i obyvatelstva během pandemie. Vzhledem k přípravě balíčků opatření, které mají snížit dopad rusko-ukrajinské války a nárůstu cen energií, plánuje spolková vláda schodkový rozpočet s dluhem 138,9 mld. EUR. Míra nezaměstnanosti dosahuje v roce 2022 okolo 5 % (Bundesagentur für Arbeit), což je mírný pokles vzhledem k roku 2021, kdy činila 5,2 %.

Páteří německého hospodářství jsou malé a střední, často rodinné podniky (tzv. Mittelstand), doplněné velkými nadnárodními společnostmi a koncerny. Sektor služeb se na celkovém HDP podílí přibližně 75 %, průmysl 23,8 % a zemědělství 1,3 %. Německo započalo proces zásadní modernizace a ekologizace ekonomiky, který se nese ve znamení digitalizace a změně energetické politiky (Energiewende), která zahrnuje podporu výroby el. energie z obnovitelných zdrojů, výstup z jádra ke konci roku 2022 a ukončení využívání hnědého uhlí nejpozději v roce 2038.

Německo patří mezi největší světové vývozce (3. místo po Číně a USA), v roce 2021 dosáhl vývoz zboží a služeb výše 1 375mld. EUR. Německo má dlouhodobě kladnou bilanci zahraničního obchodu, přestože se 5. rok v řadě snižuje, v roce 2021 dosáhlo saldo +173 mld. EUR. Pod vlivem rusko-ukrajinské války se snížil export SRN do Ruské federace na minimum. Ruská federace byla v roce 2021 15. nejvýznamnějším obchodním partnerem. Česká republika se pohybuje mezi 10. a 11. příčkou nejvýznamnějších obchodních partnerů Německa.

Mezi nejdůležitější německé vývozní položky patří vozidla, stroje, chemikálie, elektronické výrobky, elektrická zařízení, léčiva, dopravní prostředky, základní kovy, potravinářské výrobky, pryž a plasty. K nejdůležitějším dovozním položkám patří přístroje na zpracování dat, vozidla a jejich díly, chemické výrobky, stroje, farmaceutické výrobky, kovy, potraviny a krmiva, ropa a zemní plyn.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Německé veřejné finance od roku 2014 do roku 2019 vykazovaly přebytky státního rozpočtu (v roce 2019 přebytek dosáhl výše 13,5 mld. EUR). Série vyrovnaných státních rozpočtů byla ukončena v roce 2020 a 2021 v důsledku koronavirové epidemie a v roce 2022 pod vlivem rusko-ukrajinského konfliktu. Spolková vláda pro rok 2022 počítá s navýšením státního rozpočtu výdaje ve výši 483,9 mld. EUR, přičemž deficit bude činit 138,9 mld. EUR.

I přes vysoké zadlužení Německu podle názorů ekonomů nehrozí dluhová spirála. Poměr veřejný dluh/HDP v roce 2021 činil 69,3 %. Veřejný dluh se oproti roku 2020 zvýšil o 162 mld. EUR na 2,476 bln. EUR. Díky růstu nominálního HDP se ale celkové zadlužení Německa zvýšilo pouze o 0,6 %.

2.3. Bankovní systém

Německý bankovní systém se vyznačuje zejména univerzálností obchodních bank a jejich velkou otevřeností směrem do zahraničí. Centrální bankou vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je Deutsche Bundesbank, která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem.

Doprovodným dozorčím orgánem bankovního systému je rovněž Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování (Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen) se sídlem v Berlíně. Každá bankovní instituce působící na území SRN musí prokázat, že disponuje vlastním kapitálem v minimální výši 5 mil. EUR.

Obchodní banky se dají rozdělit podle své velikosti a významu na tři základní skupiny:

• privátní obchodní banky (kreditní banky) s dalším dělením na velké banky s celostátní působností, regionální banky, privátní bankéře, jakož i pobočky zahraničních bank. Celkový podíl této skupiny na obchodním obratu všech obchodních bank dosahuje jedné třetiny.
• spořitelny a zemské banky s veřejně-právním statutem, které jsou specialitou německého bankovního systému. (Landesbanken, Landessparkassen – ZBS). Tyto veřejnoprávní subjekty náleží do kompetence spolkových zemí a jsou zřizovány zemskými zákony. Jejich cílem je zajištění regionální finanční infrastruktury a za tímto účelem poskytuje jejich zřizovatel (spolková země) věřitelům ZBS neomezené ručení a další služby subvenčního charakteru. Tím získávají tyto subjekty konkurenční výhodu, která jim na dotčených trzích umožňuje dominovat nad soukromými bankami, jež tak jsou nuceny směřovat své aktivity do jiných, rizikovějších oblastí.
• družstevní lidové banky (Volksbanken) a raiffeisenky (Raiffeisenbanken) a jejich centrály.

Pět největších bank v SRN dle bilanční sumy v mld. EUR:

• Deutsche Bank AG 1 348
• DZ Bank AG 518
• KfW-Konzern 485
• Commerzbank AG 462
• Unicredit Bank AG 286

2.4. Daňový systém

Daňový systém Německa je složitý a vybírané daně se dělí na tři úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně). Výnos z některých daní se určitým procentem přerozděluje mezi tyto skupiny.

Struktura daňových příjmů:

• Daň z příjmu, která zahrnuje daň z příjmu fyzických (daň ze mzdy, daň z příjmu z nezávislé činnosti) a právnických osob (korporátní daň) představují nejvýznamnější přímou daň. Na celkovém výběru se podílí cca 40 %. Vybírají ji spolkové země a přerozdělují ve prospěch spolku (42,5 % u daně z příjmu fyzických osob, 50 % u korporátní daně), obcí (15 % daně z příjmu fyzických osob), zbytek zůstává k dispozici zemským rozpočtům.
• Daň z příjmu fyzických osob platí v Německu registrované fyzické osoby ze závislé činnosti, ze zemědělství a lesnictví, z řemeslných provozů, z výdělečné činnosti (např. u příslušníků svobodných povolání), z kapitálového majetku, z pronájmů a z jiných příjmů. U daně z příjmu je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění. Z příjmu se odpočítává nezdanitelná částka ve výši 8820 EUR. Sazby daně z příjmu se pohybují od 14 % do 45 %.

Platbě daně z příjmu právnických osob (korporátní daň) podléhají právnické osoby. Je stanovena ve výši 25 % ze zisku. Dividendy jsou zahrnovány jen z poloviny do vyměřovacího základu pro osobní daň z příjmu. Poloviční zahrnování těchto příjmů bylo zavedeno počátkem roku 2001 na základě požadavků EU.

Druhou nejvýznamnější daní je DPH s 30 % podílem na celkových daňových příjmech. Má dvě sazby – 7 % a 19 %, s obdobným členěním jako v ČR. Daň vybíraná při dovozu ze zemí mimo EU je nazývána dovozní daní. Spotřební daně zahrnují daně z piva, ze šumivého vína, z lihovin, z minerálních olejů, z elektrické energie, z tabáku a z kávy.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Země EU představují pro Německo nejvýznamnější obchodní uskupení s podílem představujícím dlouhodobě více než 50 % obchodní výměny. Německo jako 3. největší světový vývozce si dlouhodobě ve vztahu k EU udržuje kladné saldo obchodní bilance. V roce 2021 došlo ve vzájemném obchodu mezi Německem a státy EU k významnému nárůstu (na straně vývozu i dovozu). Německé vývozy do EU meziročně vzrostly o 17,3 %, dovozy z EU pak o 16,0 %.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Německo je dlouhodobě největším obchodním partnerem (ve vývozu, dovozu, obratu) ČR. Od roku 1998 si ČR ve vzájemném obchodě udržuje kladnou obchodní bilanci, jejíž výše v roce 2021 dosáhla přes 22 mld. EUR. Od roku 1993 do roku 2021 se vzájemný obrat obchodní výměny zvýšil více než 13krát, v roce 2021 došlo k meziročnímu nárůstu českého vývozu o 12,2 %, zatímco dovoz se zvýšil o 13,4 % a vzájemný obrat o 10,2 %.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Ze zemí mimo EU patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery Německa v celkovém obratu Čína a Spojené státy americké, přičemž celkový obrat těchto zemí s Německem za rok 2021 představoval 17,05 % z celkového obratu obchodní výměny Německa. Export ze zemí mimo EU meziročně poklesl v roce 2020 o -9,3 % a za rok 2021 naopak meziročně vzrostl 0 9,4 %. Import do zemí mimo EU v roce 2020 meziročně klesl o -3,7 %. Poklesy roku 2020 lze přičíst koronavirové pandemii a s ní spojeným narušením dodavatelských řetězců.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice v SRN v období pandemie koronaviru rekordně poklesly. Do Německa směřovalo přesto přibližně 17 % přímých zahraničních investic v Evropě. Německo je zároveň samo druhým největším investorem v Evropě. Spolková republika Německo přilákala v roce 2020 především investiční projekty zaměřené na software a IT služby (164), obchod (138), strojírenství (99), elektrotechnický průmysl (58), spotřební zboží (52) a automotive (45). V zemi investovaly nejvíce podniky ze Spojených států amerických, Číny a Švýcarska.

Německo investorům nabízí stabilní instituce, rozvinutou infrastrukturu, výbornou vymahatelnost práva, kvalifikované pracovní síly a v neposlední řadě vynikající zázemí vědy a výzkumu, které je podhoubím řady špičkových firem. V rámci evropské legislativy na prověřování investic jsou v SRN (Außenwirtschaftsgesetz) prověřovány nákupy podílů v německých firmách i v případě subjektů z EU, pokud se jedná o citlivé odvětví.

Řada českých firem je v Německu dlouhodobě přítomna a to jak prostřednictvím pobočky, tak investicí do německé firmy. Nejviditelnější jsou v SRN investice velkých českých podniků jako je EPH, které koupilo několik hnědouhelných lokalit a elektráren. Řada českých firem provozuje v SRN logistické parky jako např. VGP nebo humpolecká CTP. České firmy nakupují i své německé konkurenty, jako příklad může posloužit Wikov, Agrostroj Pelhřimov či Tedom.

V posledních letech zanechali Češi stopu také v technologických firmách a např. Rockaway koupil internetového prodejce Bringmeister a Rohlík založil Knuspr. Vzhledem k tomu, že SRN plánuje v příštích letech investovat do rozvoje moderní infrastruktury a digitalizace, jsou právě technologie příležitostí i pro zahraniční kapitál.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Německo je součástí EU. Vzhledem k významu zahraničního obchodu pro německé hospodářství a pozici jednoho z největších světových exportérů je v německém bytostném zájmu co možná nejliberálnější obchodní politika umožňující vstup na nové trhy a z toho vyplývající podpora uzavírání smluv o volném obchodu EU s třetími zeměmi.

Smlouvy s ČR

Kromě dvoustranných smluv a dohod byly ekonomické vztahy ČR a SRN v roce 2003 upraveny celou řadou multilaterálních dohod, z nichž nejvýznamnější je dohoda o přístupu ČR k Evropské unii k 1. 5. 2004.

Mezi nejvýznamnější dvoustranné dohody ekonomického charakteru patří:

• Dohoda mezi ČSFR a SRN o podpoře a vzájemné ochraně investic (č. 573/1992 Sb., podepsaná dne 2. 10. 1990 v Praze, platná od 2. 8. 1992)
• Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb., podepsaná dne 19. 12. 1980 v Praze, platná od 17. 11. 1983).

3.4. Rozvojová spolupráce

Zahraniční rozvojovou spolupráci má v kompetenci Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Na webu BMZ najdete aktuální seznam projektů SRN s jednotlivými zeměmi. Německá společnost pro mezinárodní spolupráci (GiZ) zpracovává jednotlivé projekty spolkového ministerstva.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetický průmysl

Německo patří mezi nejaktivnější podporovatele obnovitelných zdrojů energie ve světě. Nová vláda přichází s konceptem masivních investic do transformace energetiky, jejichž výše se v následujících letech odhaduje na 1,25 bilionu Kč ročně. Z tohoto důvodu existuje potenciál pro české firmy pro dodávky dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny, včetně elektrolyzérů na výrobu vodíku. Další příležitosti skýtá probíhající masivní výstavba přenosové a distribuční elektrické sítě, výstavba dobíjecí infrastruktury pro elektromobilitu a vyřazování jaderných elektráren z provozu tzv. decommissioning.

Německo se do roku 2045 hodlá stát klimaticky neutrální a do roku 2030 chce zvýšit podíl obnovitelných energií na 80 % z dnešních 42 %. Zároveň v souvislosti s přechodem na elektromobilitu, s nárůstem produkce zeleného vodíku a s digitalizací se předpokládá prudký nárůst spotřeby elektřiny až o 27 % do roku 2030 (z dnešních 560 TWh na 715 TWh). Počátkem ledna 2022 byl zveřejněn tzv. Okamžitý program ochrany klimatu (tzv. Sofortschutzprogramm), který přináší přehled plánovaných opatření na ochranu klimatu. Cílem je ztrojnásobení rychlosti snižování emisí a výstavby bezemisních zdrojů energie.

▶ ICT

Pandemie koronaviru zdůraznila potenciál digitalizace a zavádění ICT jak do státní správy, tak do soukromého sektoru. V Německu roste zájem o technologická řešení pro firemní sektor (využití ICT a AI v průmyslu, technologie pro e-commerce, digitalizace služeb, nástroje umožňující vzdálenou práci), pro státní správu (technologie e-governmentu, digitalizace zdravotnictví) a o digitalizaci škol. Německo do roku 2025 plánuje dokončit výstavbu 5G sítě ve snaze poskytnout možnost zavádění technologií nové generace. Stát plánuje v příštích letech investovat celkem až 1,2 bilionu Kč do budování optických sítí.

Díky zákonu o daňové podpoře výzkumu a vývoje porostou v příštích letech nejenom veřejné, ale i firemní investice do ICT a digitalizace. Spolková vláda aktivně podporuje rozvoj informačních a komunikačních technologií a digitalizaci, a to napříč obory. Digitalizace a zavádění ICT je v Německu v současné době velmi úzce propojeno s ekologií, udržitelností a šetřením energií i dalších zdrojů.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Německo usiluje o soběstačnost v oblasti tzv. kritické infrastruktury. Lze tedy očekávat i státní investice v oblasti medicínské a farmaceutické produkce. Zároveň se aktivně snaží posílit přítomnost farmaceutických firem na svém území nebo v sousedních státech, to představuje velkou příležitost i pro ČR. V roce 2020 činily výdaje na zdravotnictví cca 10 bilionů CZK což činí 11,2 % HDP a prognózy počítají s meziročním nárůstem až o 3,3 procentních bodů. Velkým tématem je stárnutí německé populace a s ním spojený plán budovat nové pečovatelské domy, modernizovat nemocnice nebo poskytovat více sociálních i lázeňských služeb.

Největší výzvou bude digitalizace lékařských karet pacientů a celkové zlepšení online přístupu k pacientům (včetně zdravotních pojišťoven) napříč celým Německem. Ruku v ruce s plánovanou digitalizací následuje soběstačnost a nezávislost na exportu zdravotnického materiálu a léků z cizích zemí, především z Číny. Německo bude usilovat o přesunutí některých farmaceutických firem na své území, resp. na evropskou půdu. To by mohla být příležitost pro české firmy.

▶ Železniční a kolejová doprava

Spolkový plán dopravních cest do roku 2030 předpokládá investice 3 bilionů CZK do železnice. V příštích letech lze proto očekávat rekonstrukci, rozšiřování a údržbu tratí, včetně obnovy vozového parku a rekonstrukce železničních mostů. Německo je také perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky, protože dopravní podniky německých měst v rámci ochrany klimatu budou vypisovat výběrová řízení na dodávky kolejové techniky a rozšiřování stávajících tratí.

Nová spolková vláda si rozvoj kolejové dopravy vytkla jako jednu ze svých priorit a do roku 2030 má železnice zdvojnásobit svůj podíl na osobní dopravě a zvýšit tržní podíl v oblasti nákladní dopravy do roku 2030 na 25 % (ze současných 19 %). Spolkový plán dopravních cest do roku 2030 předpokládá investice do 1.000 infrastrukturních projektů ve výši 7,25 bilionů CZK (železniční projekty: 3 biliony CZK, silniční projekty: 3,5 bilionu CZK, vodní doprava: 661 mld. CZK). Investice do údržby a modernizace stávající železniční sítě budou financovány prostřednictvím modernizačního programu, který do roku 2030 počítá s investicemi ve výši 2,1 bilionu CZK.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Nové digitální technologie, jako je pokročilá senzorová technika, robotizace a automatizace zpracování dat umožňují německých zemědělcům efektivněji využívat půdu a díky tomu vyrábět potraviny v lepší kvalitě za dodržení bezpečnostních a udržitelných parametrů. To potvrzují i priority nové vlády – potravinová soběstačnost, zvyšování kvality a bezpečnosti potravin. 83 % německých farmářů používá alespoň jednu z digitálních technologií či aplikací, které jsou na německém zemědělském trhu zavedené. Digitalizace přitom může hrát důležitou roli také při zlepšování kvality života ve venkovských oblastech.

Mezi hlavní priority spolkového ministerstva zemědělství pro další roky patří posilování potravinové soběstačnosti, zvyšování kvality (velkým trendem je bioprodukce) a bezpečnosti potravin i zdravé nastavení cenové politiky především u výkupu potravin od malých a středních zemědělců. K prioritám patří investice do zemědělské techniky šetrnější k životnímu prostředí a garantující větší efektivitu při výkyvech počasí v důsledku klimatických změn.

Další informace k příležitostem v Německu je možné najít v Mapě strategických příležitostí na webu Export.cz.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Německo je soused ČR a obchodní kultura je hodně podobná té české. Avšak je zde několik bodů, které je nutno zmínit, díky kterým bude uzavření obchodu s německými partnery jednodušší.

• Obchod je v Německu brán vážně.
• Mezi důležité německé hodnoty patří čestnost, loajalita, přesnost, profesionalita a spolehlivost.
• Důležitá je také transparentnost a přímost.
• Před obchodní schůzkou vždy vše několik týdnů dopředu naplánujte.
• Nebojte se komunikovat telefonicky.
• Buďte formální a přímí.
• Prezentace by měly být dobře připravené, komplexní, jasné, informativní a prezentovány formálním, racionálním a profesionálním a přitažlivým způsobem.

Následující odstavce se zabývají otázkami kolem obchodního jednání a informují o kulturním prostředí Německa.

4.2. Oslovení

Než oslovíte obchodní partnery, odpovězte si na následující otázky:

• Co můžete obchodnímu partnerovi nabídnout?
• V jakém množství můžete produkt / službu dodat?
• Jak se produkt / služba liší od konkurenčních produktů?
• Jakou přidanou hodnotu produkt / služba nabízí?

Potenciálními obchodními partnery mohou být společnosti, které by prodávaly Váš produkt, nebo ho používají ve své vlastní společnosti. Napište svým potenciálním obchodním partnerům. Dalším způsobem, jak se prosadit na německém trhu, je oslovení distribučního partnera. Při výběru věnujte pozornost portfoliu potenciálního partnera. V nejlepším případě již má produkty, které míří na stejného zákazníka jako Váš produkt, ale nekonkurují Vašemu produktu.

Oslovování obchodních partnerů na veletrzích

Jelikož jsou veletrhy v Německu poměrně velké a často mají regionální přesah, potřebujete dobrou přípravu. Předem napište partnerům, se kterými se chcete setkat, definujte cíle Vašeho setkání a připravte brožury o Vaší nabídce. To vám pomůže neutopit se v davu a přežít. U veletrhů v Německu se obchod neuzavírá na veletrhu, ale až poté.

Osobní kontakt je důležitý, ale ne rozhodující

Udržovat kontakt s obchodními partnery je důležité. Setkejte se s odpovědnými lidmi, projevte svůj zájem a udělejte si čas. Avšak v Německu – na rozdíl od jiných zemí – není potřeba pravidelných návštěv, ale především budování důvěry. Němečtí partneři mají tendenci vyhledávat méně osobní kontakt. Může se tedy stát, že osobní schůzky – například z důvodu nedostatku času – budou zrušeny. Na začátku obchodního vztahu uzavřete dobrou smlouvu, aby nedocházelo k potížím.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky jsou běžným prvkem firemního života v Německu. Schůzku lze vést mnoho způsoby: osobně, telekonferencí, videokonferencí, přes internet.

• Schůzky obvykle plánujte několik týdnů předem telefonicky, nebo emailem.
• Vyhýbejte se obchodním jednáním v měsících červenec a srpen, nebo v době státních svátků (včetně náboženských, jako jsou např. Letnice a Nanebevstoupení páně a dalších regionálních a zemských).
• Pozvánka na obchodní schůzku by měla být napsána v němčině. Následné rychlé vyřízení korespondence považují Němci za samozřejmost. Na telefonní hovory je třeba neprodleně odpovědět. Prvotní navázání kontaktu však může být komplikované. Nevzdávejte se proto po prvním neúspěchu a podpořte email telefonátem.
• Obchodní schůzky obvykle probíhají od 10:00 do 16:00; vyhněte se ale polední pauze a pátečnímu odpoledni.
• Oběd a večeře slouží k obchodní zábavě, k poznání obou obchodních partnerů. Němečtí partneři rádi spojují gastronomické potěšení se zajímavou konverzací o potenciálním obchodu.
• Při prvním kontaktu krátce a pevně potřeste rukou všem přítomným a udržujte oční kontakt, ale vyhněte se nepříjemně dlouhému zírání.
• Své obchodní partnery byste měli oslovovat „Herr“ nebo Frau“ s jejich příjmením nebo případně s univerzitními tituly (Dr.). Ty jsou pro Němce důležité.
• Dary se během obchodních jednání nevyměňují, ale při úspěšném ukončení jednání mohou být vhodné drobné dárky.
• Na pracovní jednání se oblečte konzervativně a decentně. Muži by měli mít oblek a kravatu; a ženy kostým, či decentní šaty.
• Vizitky se vyměňují poměrně brzy na začátku schůzky. Měly by být v anglickém jazyce, pokud nejsou v německém.

Tip: Němečtí obchodní partneři upřednostňují věcné diskuze. Pracovní jednání jsou zaměřena na obsah. Po krátkém „small talku“ se rychle přesunou k věci. Němci takto chtějí přesvědčit dovednostmi a ukázat je. Obvykle dávají přednost dobře připravenému projevu se spoustou grafů, empirických argumentů a statistik. Takto budují důvěru. Během obchodního jednání nepoužívejte přehnaný, nebo nepřímý styl komunikace, protože to může být vnímáno s podezřením.

Pozor, neberte kritiku na faktické úrovni osobně.

Desatero pro obchodování s Němci

• Komunikujte systémově a na jednání se připravte.
• Uplatněte schopnost improvizovat.
• Prezentujte se sebevědomě, investujte do online marketingu.
• Nebojte se telefonovat, email často nestačí.
• Nespoléhejte na to, že se domluvíte anglicky.
• Dodržujte termíny a buďte spolehliví.
• Nepodceňujte znalost informací a přípravu německého partnera.
• Jen dobrá cena a kvalita na náročném koncentrovaném trhu nestačí – inovace.
• Hledejte obchodní zástupce.
• Poznejte své zákazníky, ale i konkurenci.

4.4. Komunikace

Tipy pro komunikaci s německým obchodním partnerem:

• Neočekávejte na německé straně znalost češtiny, nicméně ani znalost angličtiny nebývá zcela obvyklá.
• Doporučujeme výbornou němčinu, ideálně mít s sebou rodilého mluvčího.
• Při konverzaci používejte krátké, jasné jednoduché a výstižné výroky s menšími emocemi – Němci jsou přímější a formálnější, nepoužívají idiomy nebo small talk.
• Komunikujte nejlépe osobně, či po telefonu. Email často nestačí. 
• Informační materiály posílejte ideálně v perfektní němčině. 
• Pokud německy neumíte, naučte se alespoň pár frází – tím ukážete, že chcete porozumět a ocenit jejich kulturu. 
• Němci si nesmírně váží svého soukromí a osobního prostoru. Nepokládejte osobní otázky týkající se zaměstnání, platu, věku, rodiny nebo dětí, i když máte dobře navázané přátelství.

4.5. Doporučení

Za nejdůležitější zvyklosti se v Německu dají mj. považovat:

• serióznost a spolehlivost
• vysoká technická úroveň a kvalita výrobků (včetně přesahu firem do VVI)
• rozumná cena
• dobrá vůle a nutnost „být přitom“ – na veletrzích, vědeckých sympoziích, konferencích, významných společenských akcích atp. 
• navázání osobních kontaktů
• umění lobbovat, napojit se na aktivity státu /mise atp./
• mít na trhu registrovanou firmu
• budování Joint-Venture pro aktivity na místním trhu, event. na třetích trzích
• aktivní využívání státní sítě obchodně-ekonomických zastoupení při zastupitelském úřadě, generálních konzulátech a zastoupení zahraničních kanceláří agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism.
• využívání znalostí specifické mentality partnerů v jednotlivých regionech Německa
• aktivní využívání specifik trhů jednotlivých 16 spolkových zemí Německa
• znalost německého jazyka

Informace k pracovní době a prodejní době:

Pracovní doba: V obecné rovině upravována zákonem o pracovní době (Arbeitszeitgesetz), nicméně je flexibilní a regulována pouze sjednanými tarify v jednotlivých odvětvích, pro některé podniky je pracovní doba jednotlivě sjednána. Tarify se liší i podle kvalifikačních skupin zaměstnanců. K 1. 1. 2015 vstoupil v platnost zákon o minimální mzdě.

Prodejní doba: V neděli má většina obchodů zavřeno. Otevřeno bývá jen o státem povolených nedělích (tzv. Verkaufsoffener Sonntag). Rámcové podmínky stanovuje zákon o zavírací době (Ladenschlußgesetz), nicméně podmínky např. pro večerní či víkendový prodej upravují zvl. zemské zákony a vyhlášky.

4.6. Státní svátky

Státní svátky se z náboženských důvodů (katolické a evangelické země) a z důvodu zemského členění částečně liší mezi různými spolkovými zeměmi. Seznam svátků naleznete na webu Schulferien.org.

Mezi největší svátky patří svátky vánoční a velikonoční.

Školní prázdniny: Po dobu letních školních prázdnin lze očekávat v jednotlivých spolkových zemích omezenější provoz úřadů a firem a současně na hlavních trasách (hlavně sever-jih) podstatné zvýšení provozu na komunikacích. Přehled školních prázdnin v jednotlivých spolkových zemích ve školním roce 2021/2022 resp. 2022/2023.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Česká republika je součástí evropského hospodářského prostoru. Český vývozce se pohybuje většinou v oblasti s jednotnými standardy na obou trzích. Na druhou stranu vstupuje na nasycený trh, kde je vhodné získat konkurenční výhodu.

Pro aktuální informace o podmínkách vstupu na německý trh navštivte stránky obchodně-ekonomického úseku Zastupitelského úřadu Berlín (rubriky Informace pro exportéry a investory a Zaměstnávání občanů SRN v ČR).

Zde rovněž najdete manuál „Export do Německa“.

Nejdůležitější informační zdroje:

• Ministerstvo zahraničních věcí (MZV): zastupitelské úřady v Německu Velvyslanectví ČR v Berlíně, Generální konzulát ČR v Drážďanech, Generální konzulát ČR v Mnichově a Generální konzulát ČR v Düsseldorfu;
• Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO): CzechTrade vládní proexportní agentura Ministerstva průmyslu a obchodu. V Německu je zastoupen Zahraniční kanceláří v Düsseldorfu;
• German Trade & Invest (GTAI): spolková agentura pro podporu zahraničního obchodu a investic; iXPOS: možno prezentovat své obchodní nabídky;
• Sdružení německých průmyslových a obchodních komor IHK (Deutscher Industrie- und Handelskammer) pro české podnikatele je významná komora v Dortmundu, která je autorizována pro styk s Českou republikou
• Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), resp. Německo-česká průmyslová a obchodní komora (Deutsch-Tschechische Industrie- und Handelskammer/AHK)

V Německu existuje mnoho konzultačních společností, které se zabývají průzkumem trhu, či asistenčními službami. Přehled zemských agentur.

Vyhledání odběratele, obchodního zástupce, či distributora

Ke vstupu na německý trh můžete navázat spolupráci s místními podniky přímo vyhledáním vhodného odběratele, či německého partnera – v roli agenta, nebo distributora. Největší internetovou databází B2B je doména „Wer liefert was“. Největší platformou obchodních zástupců je www.handelsvertreter.de

Při výběru vhodného obchodního partnera, agenta, či distributora Vám poslouží Czech Trade v Düsseldorfu, nebo stránky německého obchodního rejstříku (Handelsregister), nebo odkazy na obchodní a průmyslové svazy. Tyto svazy, spolky a sdružení hrají v Německu velkou roli, je jich poměrně značné množství a většina firem je členem nějakého sdružení. Členství v německé IHK je v Německu povinné.

V jednání s agenty a distributory Vám doporučujeme se zajímat o následující skutečnosti:

• zda agent vlastní obchodní licenci;
• vyžádat si portfolio zastupovaných podniků;
• vyžádat si seznam prodávaných výrobků;
• reference.

Také je třeba se rozhodnout, hodláte-li pronikat na trh v regionálním, či celostátním měřítku. Při uzavírání kontraktů, či podmínek spolupráce s agentem/distributorem Vám doporučujeme dbát na uzavření smlouvy s důrazem na možnost rozvázání poměru; ověření, zda osoba, která kontrakt uzavírá, je oprávněna jednat; dohodu ohledně hrazení nákladů za marketing a další služby apod.

Německé teritorium patří do celního území EU. Přístupem ČR a dalších zemí k EU jde od 1. května 2004 nadále i pro naši zemi ve vzájemném obchodním styku se SRN o vnitrounijní obchod (intrakomunitární obchod) a vzájemné dodávky proto nepodléhají celní kontrole, ani z nich nejsou vybírány celní dávky.

V SRN platí společný celní sazebník a harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží. Celní problematika spadá do kompetence Spolkové celní správy (Bundeszollverwaltung). Informace lze najít na webových stránkách celního úřadu.

Kontrola vývozu

Klasická omezení aplikovaná v německém zahraničním obchodě (zbraně a vojenský materiál, výrobky strategické povahy, případné limity dovozu některých komodit ze třetích zemí mimo EU) bývají uvedena v oběžnících Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi) a jsou publikována i na jeho internetových stránkách. Vydávání zbrojních dovozních a vývozních licencí, případně schválení výrobku pro trh, provádí pro průmyslové artikly a některé strategické materiály a suroviny vedle svých dalších funkcí spolkový úřad BAFA. Ten vydává rovněž mezinárodní importní certifikáty a provádí verifikaci certifikátů.

Ochrana domácího trhu

Trh SRN se řídí harmonizovanou legislativou EU a je plně liberalizován. Poměrně striktní jsou požadavky na kvalitu řady produktů, vycházející na základě legislativy EU z národních ustanovení a norem na „ochranu spotřebitele”, z ekologických norem apod., včetně kontroly jejich dodržování.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Právní úprava založení podniku a podnikání v SRN je oproti České republice komplikovanější. Obecně k založení podniku doporučujeme informační servery spolkové vlády.

Existuje několik forem podniků:

• Společnost podle občanského práva (GbR) a veřejná obchodní společnost (OHG) (Gesellschaft bürgerlichen Rechts – GbR, Offene Handelsgesellschaft – OHG).
• Komanditní společnost (KG) + komanditní společnost s ručením omezeným (GmbH & Co.KG) ,(Kommanditgesellschaft – KG; Gesellschaft mit beschränkter Haftung und Kommanditgesellschaft – GmbH & Co.KG).
• Společnost s ručením omezeným (GmbH): (Gesellschaft mit beschränkter Haftung – GmbH). U tohoto typu obchodní společnosti se jedná o oblíbenou, v Německu velice rozšířenou, praktickou a ve většině případů i daňově výhodnou právní formu, která je vhodná i pro podnikání zahraničních subjektů.
• K dalším patří akciová společnost (AG) (Aktiengesellschaft – AG), která je ale pro potřeby zejména MSP ČR méně vhodná. Obvyklou formou je rovněž podnikatel-jednotlivec (Einzelunternehmer, Einzelfirma).
• Joint-venture je společnost vlastněná z určité části německým a ze zbylé části českým zahraničním partnerem. V německém právu neexistují žádné zvláštnosti a domácí i zahraniční partneři jsou si z právního hlediska rovni. Společný podnik patří v současné době k méně využívaným formám vstupu českých podniků na německý trh.

Informace o formách podniků jsou dostupné na webu spolkového ministerstva hospodářství.

Procedury, doklady a vybrané náklady při zakládání podniku v Německu

Informace a důležité kroky k založení podniku naleznete na stránkách spolkového ministerstva hospodářství.

Založení kanceláře, či pobočky

Český subjekt nemusí v SRN zakládat novou firmu, může zde působit jako zahraniční právnická osoba ve formě kanceláře (reprezentace), která ovšem nesmí uzavírat obchodní transakce a je využitelná zejména pro reklamu a marketing. Je možno rovněž zřídit nesamostatnou pobočku bez vlastního účetnictví, či založit samostatnou pobočku, která musí být podobně jako samostatný podnik nahlášena v obchodním rejstříku a u místního úřadu

Registrace (ohlášení) živnosti (Einzelunternehmer, Einzelfirma)

Zahraniční živnostníci mají stejné postavení jako tuzemští. Základním právním předpisem je živnostenský řád (Gesetz zur Ordnung des Handwerks). Úplné znění.

Čeští živnostníci, kteří by chtěli podnikat v Německu, musí vlastnit německý mistrovský list pro dané řemeslo, aby mohli být zapsáni do živnostenského rejstříku. Existuje však možnost výjimky zapsání do živnostenského rejstříku v případě občanů EU nebo EHP. Její text je např. zveřejněn na webu.

5.3. Marketing a komunikace

Na německém trhu hraje otázka marketingu a vhodné reklamy klíčovou roli. Inzerce a reklama v médiích je pro většinu českých malých a středních podniků bohužel nedostupná. Pro MSP tudíž hraje roli přímý marketing, příp. účast na veletrzích a kooperačních burzách.

V případě přímého B2B marketingu doporučujeme konzultovat CzechTrade v Düsseldorfu. Doporučujeme intenzivní využívání internetových databází, zejm. www.wlw.de. získání dobrých referencí, a to zejm. od významných německých firem (Siemens, Bosch, Miele atd.).

Propagace a reklama za využití HSP: jako ilustraci lze uvést, že celostránková reklama v hospodářském deníku Handelsblatt se pohybuje kolem 20 – 25 000 Euro. Obdobná situace je u odborných periodik zaměřených na určitý tržní segment, např. měsíčník “OST-WEST-CONTACT”, který je oficiálním orgánem německé organizace Osteuropa Verein der deutschen Wirtschaft.

Informace o různých možnostech publikace (resp. inzerce) nabídek a informací (vč. vyhledávání partnerů) zejména prostřednictvím internetu u specializovaných hospodářských organizací aj. Výhody: většinou nulové náklady a zúžení cílové skupiny. Uvádíme vybrané hlavní možnosti:

Inzerce v kooperačních internetových burzách

Uveřejnění nabídky v B2B kooperačních burzách Průmyslové a hospodářské komory. Zveřejnění nabídky české firmy v časopisech, které vydávají např. obchodní a průmyslové komory, je ve většině případů zdarma.

Komunikace s médii – firemní tiskové zprávy a informace na internetových portálech pro německé redakce

Infoportál NOV-OST Info. Uveřejňuje tiskové zprávy a informace ze zemí SVE. Oblast uživatelů portálu zahrnuje „decision makers“ v obchodu s regionem SVE, dále německé, rakouské a švýcarské firmy a média. Internet: www.nov-ost.info. Infoportál Deutsch-Tschechische Presseagentur DTPA – Česko-německá tisková agentura může uveřejnit firmám zdarma hospodářské informace. Internet: http://www.dtpa.de, e-mail: dtpa@kabeljournal.de.

Publikace tiskových zpráv prostřednictvím veletržních správ.

Všechny mezinárodní veletrhy a další velké veletržní akce v Německu uveřejňují zdarma na svých internetových stránkách tisková sdělení vystavovatelů.

OTS Originaltextservice NEWSAKTUELL. Agentura OTS Newsaktuell je dceřinou společností německé tiskové agentury DPA. Šíří firemní PR materiály z domova i ze zahraničí. Jednorázové vydání zprávy s rozsahem do 300 slov stojí kolem 300 Euro. Kontakt: www.newsaktuell.de.

Obecně lze doporučit, aby české MSP věnovaly zvýšenou pozornost všem možnostem účastí na českých proexportních akcích pořádaných v SRN zastupitelským úřadem ČR, generálními konzuláty v Drážďanech, v Mnichově a v Düsseldorfu, CzechTrade a dalšími oficiálními institucemi ČR. V této souvislosti chceme upozornit rovněž na finančně nenáročný způsob setkání a navázání kontaktů s potenciálními německými partnery na akcích pořádaných německými institucemi a orgány přímo v České republice. Informovat se o těchto akcích je možné u Česko-německé hospodářské komory v Praze, která je ve většině případů jejich českým realizátorem (www.dtihk.cz).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

SRN má široce a důkladně rozpracovány zákony o ochraně duševního vlastnictví. Nejvyšší právní normou je Ústava a v ní ustanovení na ochranu osobnosti a svobody podnikání.

Specifická ustanovení na ochranu duševního vlastnictví obsahují následující zákony:

• Gesetz über Urheberrecht und verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz – UrhG) – Autorský zákon
• Gesetz betreffend das Urheberrecht an Werken der bildenden Künste und der Photographie (Kunsturheberrechtsgesetz – KunstUrhG/KUG) Zákon na ochranu výtvarných děl
• Patentgesetz (PatG) – Patentový zákon
• Gesetz über den rechtlichen Schutz von Mustern und Modellen (Geschmacksmustergesetz – GeschmMG) Zákon o ochraně vzorů designu, modelů a provedení
• Gebrauchsmustergesetz (GebrMG) Zákon o chráněných užitkových vzorech
• Sortenschutzgesetz (SortSchG) Zákon na ochranu nových odrůd
• Gesetz über den Schutz der Topographien von mikroelektronischen Halbleitererzeugnissen (Halbleiterschutzgesetz – HalblSchG) Zákon na ochranu práv duševního vlastnictví v oblasti elektroniky
• Gesetz über den Schutz von Marken und sonstigen Kennzeichen (Markengesetz – MarkenG) – Zákon na ochranu značek původu a obchodních označení
• Bürgerliches Gesetzbuch (Namensrecht, § 12) – právo na ochranu před zneužitím vlastního příjmení
• Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb (UWG) – Zákon proti nerovné konkurenci – obchodní tajemství atp.

Práva, jichž se uvedené zákony dotýkají, jsou chráněna na základě mezinárodních dohod a smluv, jakož i na základě směrnic a nařízení EU. Jsou licencována, avšak převoditelná na druhé osoby (fyzické i právní). Na druhé straně platí omezení těchto práv ve smyslu práva na citaci autorsky chráněných děl, práva na jejich parodování, práva na vlastní výzkum, obecně pak ve smyslu práva na svobodu informací.

Vždy aktuální informace k autorskému zákonu, patentům, licencím atd. najdete na webových stránkách GTAI.

5.5. Trh veřejných zakázek

Z dohody o přistoupení k EU, která má jako zdroj primárního práva přednost před národními úpravami zadávání veřejných zakázek vyplývá, že české podniky se mohou zúčastnit všech veřejných zakázek, které jsou v Německu vypisovány v souladu s příslušnými ustanoveními „acquis communautaire“.

Pro SRN jako členskou zemi platí při vypisování „veřejných zakázek EU“ kromě stanovení typu procedury a vymezení kvalifikačních předpokladů dvě základní podmínky, tj. okruh „povinných zadavatelů pokud jejich zakázka přesáhne určitý hodnotový práh“ a „výše hodnoty zakázky“, od které musí vyhlásit „EU tendr“ i další subjekty mimo povinné zadavatele.

Hodnotové limity „EU tendrů“:

• 5 000 000 Euro – pro stavební práce
• 130 000 Euro – pro státní orgány a instituce
• 200 000 Euro – pro samosprávné celky aj.
• 400 000 Euro – pro zadavatele v sektoru vodního hospodářství, energetiky a dopravy
• 600 000 Euro – pro zadavatele v oblasti telekomunikací

Veřejné zakázky v SRN dle národních pravidel

Pro vypisování ostatních veřejných zakázek, tzv. podlimitních, platí dle ustanovení EU národní (německá) legislativní úprava. Místem, které řeší v SRN problematiku veřejných zakázek, je Spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu (BMWK), které je zřizovatelem Spolkového kartelového úřadu (Bundeskartellenamt – BkartA). Zásady udělování veřejných zakázek a kontrolní mechanismy při jejich udělování jsou obsaženy ve čtvrté části německého Kartelového zákona (Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen – zkratka GWB). Zákon je dosažitelný buď z internetové adresy ministerstva, nebo na internetové adrese kartelového úřadu.

Německý zákon o udělování veřejných zakázek rozlišuje tři možné způsoby:

• veřejné vypsání zakázky – pro neomezený okruh podniků (tzv. otevřené výběrové řízení)
• omezené vypsání zakázky – pouze pro určitý okruh podniků (tzv. uzavřené výběrové řízení)
• vypsání zakázky z volné ruky – jako jediné připouští přímé jednání mezi zadavatelem a podnikem

Přednost mají samozřejmě otevřená výběrová řízení za účelem zajištění větší konkurence. Zákon ovšem stanoví, za kterých předpokladů je možné použít další dva postupy. Zvláštní předpisy v systému udělování veřejných zakázek platí pro nabídkové ceny zájemců o zakázku. Podle příslušné směrnice je dávána přednost tržním cenám před – pouze ve výjimečných případech, povolenými cenami na úrovni vlastních nákladů a směrnice nařizuje uzavření zakázky za pevnou cenu. K případnému cenovému přezkoumání nabídek jsou příslušné dohlížecí úřady jednotlivých spolkových zemí.

V Německu platí od 18. 4. 2016 nová právní úprava zadávání veřejných zakázek. Týká se výhradně zadávání upraveného komunitárním právem (zakázky nad 215.000 EUR). Zakázky o nižší hodnotě zůstávají v kompetenci příslušné spolkové země. Nová právní úprava si kladla za cíl zjednodušení přístupu malých a středních podniků k zadávání veřejných zakázek, omezit kriminální jevy, zjednodušit prokazování způsobilosti účastnících se subjektů, posílit inovativní a dlouhodobě udržitelnou dimenzi zadávacího procesu.

Více informací je možno nalézt na webové stránce Spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu: která v příslušné kapitole uvádí předmětnou právní úpravu a další dokumenty.

Základní informační kanály o veřejných zakázkách v SRN

• Evropská databáze: TED – Tender Electronic Daily. Bez úhrady přístupná elektronická databáze všech EU zakázek vyhlašovaných v SRN a dalších EU zemích. Obsahuje rovněž výsledky zadávacích řízení.
• Německá databáze: Databáze AUSSCHREIBUNGEN na portálu “ixpos“ německé agentury GTAI. Denní aktualizace, obsahuje mezinárodní tendry a národní tendry podle pravidel EU – viz GTAI. Databáze je dosažitelná rovněž z portálu. Výhodou je členění tendrů podle branží a další možnosti vyhledávání. Vyhledávání je za úhradu, jednorázový denní vstup stojí 2,25 Euro s možností platit on-line. 
• www.evergabe-online.de/ – centrální databáze spolkové vlády
• www.vergabeplattform.de/
• www.ausschreibungen-deutschland.de/

Tendry ve spolkových zemích:

• Bádensko-Virtembersko
• Bavorsko
• Berlín
• Braniborsko
• Brémy
• Hamburk
• Hesensko
• Meklenbursko-Přední Pomořansko
• Dolní Sasko
• Severní Porýní-Vestfálsko
• Porýní-Falcko
• Sársko
• Sasko
• Sasko-Anhaltsko
• Šlesvicko-Holštýnsko
• Duryňsko

Spolkový věstník výběrových řízení (Bundesausschreibungsblatt) je dostupný online a vychází jednou týdně v pátek a je možno si jej nechat zasílat v tištěné podobě po úhradě předplatného (35,50 Euro měsíčně) do České republiky. V úvahu připadá také jeho předplacení v elektronické podobě.

Bundesausschreibungsblatt GmbH
Postfach 200180 D-40099 Düsseldorf
Tel: +49 (0) 211-370848
Fax: +49 (0) 211-381607
E-mail: service@deutsches-ausschreibungsblatt.de

Elektronická platforma spolkové vlády EVERGABE-ONLINE. Obsahuje výběrová řízení státní správy, spolkových orgánů, zemských orgánů a obcí. Vyhledávání je zdarma, zdarma se po jednoduché bezplatné registraci lze dostat i k tendrové dokumentaci.

Všechny státní orgány SRN, samospráva a další povinní zadavatelé ve smyslu EU práva i německé národní úpravy mají na svých příslušných internetových stránkách nadto uveřejněny jimi vypisované veřejné zakázky. Přístup je vždy zdarma.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Způsoby řešení obchodních sporů

Mezi SRN a ČR je uznávána reciprocita výkonu rozhodnutí státních soudů, tj. vykonatelnost nálezů rozhodčích soudů (arbitráží) a normálních soudů.

Lze obecně konstatovat, že němečtí importéři se snaží vyžadovat od zahraničního partnera akceptaci jurisdikce SRN, která je zejména z důvodů znalosti domácího prostředí pro německou stranu výhodnější.

Českým podnikatelům je proto možno doporučit, aby v mezinárodním obchodním styku s německými firmami věnovali zvýšenou pozornost profesionálnímu zpracování všech právních dokumentů, případně odbornému osvětlení důsledků různých právních aktů.

Rizika místního trhu

Přetrvávající problémy, se kterými se musí mnohdy české firmy v SRN potýkat, jsou hlavně byrokratického rázu. Ppomoc při řešení postupů a rozhodnutí německých úřadů, u nichž jsou pochyby, že nepostupují v souladu s komunitárním právem EU, poskytuje systém SOLVIT.

K dalším, pro českou firmu namáhavým překážkám, patří německé zákonodárství, které je značně komplikované. Velmi složitá je německá daňová legislativa. I u malých německých firem (rovněž jednotlivců) je obvyklé, že tuto oblast řeší speciální daňový poradce.

V případě, že by si chtěl český dodavatel zjistit o svém budoucím partnerovi nějaké bližší údaje, např. ty, které jsou součástí obchodního rejstříku, nenabízí se mu v Německu bezplatná služba na internetu. Jako řešení se nabízí oslovení německé Průmyslové a obchodní komory příslušné podle sídla hledané firmy, která může buď vybrané základní informace poskytnout, popř. odkázat na příslušný rejstříkový soud.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vzhledem ke skutečnosti, že SRN je členský stát EU, naši občané cestující do Německa za turistikou, k návštěvě známých, příbuzných atp. nepotřebují víza. Víza rovněž už nepotřebují ani občané ČR zaměstnaní v Německu či zde provozující samostatnou výdělečnou činnost. Zaměstnanci ale podléhají současným pracovně-právním předpisům pro občany EU, např. ohledně uznávání kvalifikací.

Uplynutím 7letého přechodného období, tedy od 1.5.2011, byl přístup na německý pracovní trh uvolněn i občanům z tzv. nových členských států EU, tedy i ČR.

Ve všech případech při déletrvajícím pobytu je potřebné přihlášení se k pobytu na příslušném úřadě. Na základě směrnice EU 2005/64/ES byly zřízeny již v 56 německých městech, (např. v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Dortmundu, Düsseldorfu, Stuttgartu) za účelem zlepšení životního prostředí tzv. zóny ochrany ovzduší (Umweltzone).

V nejbližších letech budou tyto zóny zavedeny v dalších 17 městech, přičemž tento proces bude stále pokračovat. Jedná se de facto o zákaz provozu motorových vozidel s vysokým obsahem škodlivých výfukových zplodin v centrech těchto měst, z něhož budou vyňata pouze vozidla opatřena příslušnou známkou (plaketou). Porušení povinnosti vyplývající z tohoto opatření je sankcionováno pokutou (80 EUR). Veškeré potřebné informace k tomuto opatření lze nalézt na www.umwelt-plakette.de, popř. na webu zelená plaketa. Tuto nálepku, která platí pro všechna města SRN, ve kterých byly nebo budou zóny ochrany ovzduší zřízeny, je možné zakoupit před cestou i v ČR na stanicích STK.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

ZÚ Berlín nepovažuje SRN za rizikové teritorium.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. května 2011 získali občané ČR neomezený přístup na německý pracovní trh. Proto nepotřebují pracovní povolení před nástupem do zaměstnání v SRN.

V případě živnostenské činnosti vykonávané na území SRN trvá pro občany České republiky i po 1. květnu 2011 povinnost přihlásit živnost na příslušném místním živnostenském úřadě. Dalšími základními právními normami jsou zákon o min. mzdě (MiLoG) a zákon o vysílání zaměstnanců (AEntG).

Od 1. 1. 2015 platí na území SRN plošná minimální mzda, která se vztahuje na všechny, tj. i mobilní zaměstnance tuzemských i zahraničních firem, a to včetně kabotáže i transitu. Od 1. 1. 2022 došlo k dalšímu navýšení hodinové minimální mzdy na 9,82 €, zákon o minimální mzdě (MiLoG) stanovuje rovněž povinnost hlášení pracovní činnosti a její dokumentaci.

Souhrnné informace jsou k dispozici na stránkách německé celní správy. Aktuální informace naleznete i na webu obchodně-ekonomického úseku (zaměstnávání občanů ČR v SRN).

Zákon o minimální mzdě (MiLoG) určuje hodinovou mzdu 9,82 € brutto (nezapočítává se do ní příspěvek zaměstnavatele), což v průměru odpovídá ca. 242,00 CZK. Do minimální mzdy se nepočítají příspěvky na:

• stravné
• náhradu životních nákladů, tzv. diet
• přesčasové hodiny
• příspěvky za práci ve svátek, neděli
• příspěvky na dovolenou
• vánoční příspěvky (s výjimkou výpočtu mzdy za měsíc prosinec)

Nové povinnosti pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci s mobilní činností vykonávají pracovní činnost na území SRN

Nahlášení podkladů na celní úřad v Kolíně n/Rýnem v rámci mobilní činnosti se děje prostřednictvím formuláře, který najdete na stránkách celního úřadu (zaměstnavatelé, příp. personální agentura jsou povinni nahlásit pro období 6 měsíců pracovní činnost na území SRN, a to prostřednictvím formuláře 033037 /„Einsatzplanung für Arbeitgeber bei Beschäftigung in ausschließlich mobiler Tätigkeit“, resp. 033038/). Jednoduchý návod, jak formulář vyplnit, najdete na stránkách Zastupitelského úřadu Berlín.

Formuláře k nahlášení ostatních profesí taktéž najdete na webových stránkách celního úřadu v Kolíně n/Rýnem.

Všechny formuláře musí být vyplněné v německém jazyce, pro případnou kontrolu je potřeba je uchovávat 2 roky. Při neplnění povinností vyplývajících z MiLoG je celní úřad oprávněn udělit pokutu ve výši 30 000 €, při neplacení základní minimální mzdy až 500 000 €. Pokud celní úřad udělí firmě pokutu, ta je na „přiměřený čas“ vyřazena z možnosti zúčastnit se veřejných zakázek.

Firmy, které své zakázky dále předávají svým subdodavatelům, ručí za dodržování MiLoG v celém svém dodavatelském řetězci.

Z povinností vyplývajících z MiLoG, tj. výplaty min. mzdy, se nejde vyvázat ani smluvně, ani zřeknutím se zaměstnance.

Hlavní informační zdroje v ČR:

• Všechny informace týkající se zaměstnávání českých občanů v SRN lze nalézt na integrovaném portálu MPSVČR “EURES”
• Zprostředkování práce v SRN (centrální úřad)Bundesagentur für Arbeit v Norimberku
• Zprostředkování práce pro specialisty v SRN: Bonn-ZAV.IT-Experts@arbeitsagentur.de

Pomoc při vycestování rodiny za expertem zaměstnaným v SRN

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)
tel.: +420 233 370 160
e-mail: prague@iom.int

Sociální zabezpečení:

Zaměstnanci z ČR, kteří vykonávají v Německu řádné zaměstnání, podléhají německému sociálnímu pojištění a jsou pojištěni proti nemoci, nezaměstnanosti a v zákonném důchodovém pojištění, také musí být zaměstnavatelem pojištěni u zaměstnaneckých odborů proti úrazu.

Nárok na dávky v nezaměstnanosti má člověk, který pracoval minimálně dvanáct měsíců v pojistně povinném pracovním poměru.

Zaměstnanci z ČR vyslaní do Německa na maximálně 12 měsíců zažádají u České správy sociálního zabezpečení podle ustanovení (EHS)1408/71 o potvrzení A1 (dříve E 101) a tímto doloží, že pro ně nadále platí pojistné sociálně povinné právní předpisy vysílajícího státu a ne německé právní předpisy. Další informace k tomuto podává Spolkové ministerstvo zdravotnictví a sociálního zajištění BMGS (www.bmgs.de).

5.9. Veletrhy a akce

Německo je veletržní země. Asi dvě třetiny předních světových veletržních akcí se konají v Německu. 26 výstavních míst má nadregionální význam a mají kapacitu přes 2,8 milionu metrů čtverečních. Nejdůležitější veletrh pro automobilový průmysl je IAA, který se dosud konal každé dva roky ve Frankfurtu nad Mohanem. V září roku 2022 by se měl konat v Hannoveru. Pro oblast strojírenství je důležitý veletrh bauma, který je největší veletrh strojírenství na světě a koná se v Mnichově. Největší zemědělský veletrh světa Agritechnica se koná každé dva roky v Hannoveru.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Spolkové republice Německo
Wilhelmstraße 44
10117 Berlin
Telefon: +49 030 226 38 0
E-mail: berlin@embassy.mzv.cz
Úřední hodiny: 7:45 – 16:15

Obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Berlíně
E-mail: commerce_berlin@mzv.cz
Vedoucí: Ondřej Karas – rada
Pracovníci:

• Helena Schulzová, III. tajemnice
• Tereza Petráňová, M.A., referentka
• Mgr. Ivana Schmohlová, sekretariát

Generální konzuláty ČR jsou v Drážďanech, Mnichově a v Düsseldorfu.

Honorární konzuláty ČR se nacházejí ve Frankfurtu n/M., Hamburku, Rostocku a Stuttgartu.

Informace o kontaktech na ně viz oficiální stránky MZV.

GK – Drážďany
Telefon: +49 (0)351 655 670
E-mail: dresden@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/dresden
Vedoucí úřadu: JUDr. Markéta Meissnerová
Diplomatická působnost: konzulární pro Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko

GK – MnichovTelefon: +49 (0)89 958 372 32
E-mail: munich@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/munich
Vedoucí úřadu: JUDr. Ivana ČERVENKOVÁ
Působnost úřadu: konzulární pro Bavorsko a Bádensko-Virtembersko, Sársko a Porýní-Falc

GK – DüsseldorfTelefon: +49 (0) 211 5669 4239
E-mail: duesseldorf@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/duesseldorf
Vedoucí úřadu: Ing. Kristina LARISCHOVÁ
Působnost úřadu: konzulární pro Severní Porýní – Vestfálsko

HK – Rostock
E-mail: rostock@honorary.mzv.cz
Hon. konzul: Dr. Helmut SCHMIDT
Působnost úřadu: Meklenbursko- Přední Pomořansko

HK – Frankfurt n/Mohanem
E-mail: frankfurt@honorary.mzv.cz
Hon. konzul: Dr.jur. Robin Leon FRITZ
Působnost úřadu: Hesensko

HK – Hamburg
E-mail: hamburg@honorary.mzv.cz
Hon. konzul: Christian ANCKER
Působnost úřadu: Brémy, Dolní Sasko, Hamburk a Šlesvicko-Holštýnsko

HK – Stuttgart
E-mail: stuttgart@honorary.mzv.cz
Hon. konzul: Markus Kurt HEINLEIN
Působnost úřadu: Bádensko-Virtembersko, Porýní-Falc a Sársko

V Německu mají svá zastoupení české agentury CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism a Česká centra (Berlín, Mnichov).

Internetové adresy:

• CzechTrade (Kristýna Kubíčková)
• CzechInvest (Pavel Chovanec)
• ČC Berlín (Jiří Rosenkranz, M.A.)
• ČC Mnichov (Mgr. Blanka Návratová)
• CTo (Mgr. Markéta Chaloupková)

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie: 110
• Hasiči, záchranná služba, lékařská pohotovost: 112
• Telefonní informace tuzemsko: 11833, online: www.11833.de

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Hlavním portálem německé státní správy je www.bund.de

Důležité odkazy pro vstup na německý trh (komory, asociace a agentury na podporu investic a obchodu aj.)

• Česko – německá obchodní komora DTIHK
• Germany Trade and Invest www.gtai.de
• Průmyslová a obchodní komora – DIHK
• Zahraniční obchodní komory AHK
• Celní správa www.zoll.de

Hospodářské výzkumné instituty

• Institut für Wirtschaftsforschung München www.ifo.de
• Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung Berlin www.diw.de
• Institut für Wirtschaftsforschung Halle www.iwh.uni-halle.de
• Rheinisch-Westfälisches Institut für Wirtschaftsforschung Essen www.rwi-essen.de
• Institut für Weltwirtschaft Kiel www.uni-kiel.de
• Hamburgisches Welt-Wirtschafts-Archiv www.hwwa.de

Ostatní důležité adresy:

• Informační portál praktických informací a odkazů pro SRN www.msn.de
• Plánování cest www.reiseplanung.de
• Jízdní řád a informace Deutsche Bahn www.deutschebahn.de
• Obce a města SRN www.kommon.de
• Plány měst v SRN www.stadtplandienst.de
• Telefonní seznam SRN www.teleauskunft.de
• Poštovní směrovací čísla www.postdirekt.de/plzserver