Německo

Rozcestník informací o Německu:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Německá ekonomika byla pandemií koronaviru citelně zasažena. Podle údajů OECD poklesl HDP v roce 2020 o 5,3 %. Recese pokračuje i na začátku roku 2021, kdy se v prvním čtvrtletí roku očekává další pokles hrubého domácího produktu SRN až o 3 %. Pro celý rok 2021 proto OECD snížila prognózu růstu HDP ze 4,4 % na 3,7 %. V roce 2022 se očekává růst HDP o 4 %.

Pandemie citelně narušila průmyslovou produkci, která v roce 2020 meziročně poklesla o 8,4 %. Důvodem je především pokles exportu, narušení dodavatelských řetězců a slabá domácí poptávka. Mezi nejpostiženější sektory patří letecká doprava s poklesem obratu o 70 % v roce 2020, veletržní a zábavní průmysl (–70 %), sektor gastronomie a hotelnictví (–39 %), automobilový průmysl (–25 %), strojírenský průmysl (–13,7 %) a elektrotechnický průmysl (–6 %).

Ekonomické stimuly na překonání důsledků koronakrize ze strany spolkové i zemských vlád v období březen 2020 – březen 2021 dosáhly celkového objemu 1,5 bil. EUR (přibližně 45 % ročního HDP země). Přes polovinu této sumy tvoří garance a záruky zejména ze strany spolkové vlády, více než 300 mld. EUR představují přímé fiskální stimuly poskytnuté spolkovou vládou a zemskými vládami a přes 250 mld. EUR činí poskytnuté daňové úlevy včetně dočasného snížení sazby DPH. V kategorii přímých fiskálních stimulů se jedná o jednu z nejvyšších podpor v poměru k HDP na světě (po USA).

Mimořádná zátěž státního rozpočtu a zároveň pokles daňových příjmů vedly k výrazným deficitům veřejných financí. Poměr veřejného dluhu vůči HDP se v roce 2020 zvýšil na 69,7 % (meziročně +10,2 %) a v roce 2021 by měl dosáhnout hodnoty 72,9 %.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Automobilový průmysl

Automobilový průmysl je v Německu nejdůležitějším průmyslovým odvětvím, které se podílí přibližně 10 % na HDP země. Osobní automobily a díly pro motorová vozidla jsou nejdůležitějšími českými vývozními položkami do Německa s rostoucí tendencí. Už v době před pandemií procházel automobilový průmysl celkovou restrukturalizací, což nyní ve spojitosti s nízkou poptávkou po novém zboží postup restrukturalizace zpomalilo.

Elektromobilita zaznamenává v Německu prudký rozmach. Na německých silnicích v současnosti jezdí přes 600 000 elektromobilů a jejich počet by koncem roku 2021 měl přesáhnout hranici 1 milionu. Stát na jejich nákup vyplácí prémii až 9 000 EUR, což vedlo k masivnímu nárůstu prodejů. Platnost prémie byla prodloužena až do roku 2025 a na podporu nákupu nových elektromobilů stát počítá se spolufinancováním ve výši 1 mld. EUR.

Dalším perspektivním odvětvím v automobilovém průmyslu pro české firmy je spolupráce na inovacích (alternativní vodíkový pohon, elektromobilita a autonomní řízení). Mezi nové technologie, které by mohly být perspektivní pro české firmy, patří: kombinace elektrické a vodíkové technologie, CO2 neutrální paliva, autonomní a síťově propojené řízení aut, výroba bateriových článků a vývoj softwaru pro nabíjecí stanice a jejich následnou výstavbu.

Německá města realizují nákupy bezemisních vozidel, zejména elektrobusů, stejně tak německé automobilky přijaly strategie na elektrifikaci vozových parků a úpravu výroby, mj. vlastní produkci bateriových systémů. V zemi probíhá plošná výstavba dobíjecí infrastruktury pro automobily na elektrický i vodíkový pohon.

Energetický průmysl

V rámci své energetické koncepce se Německo zaměřuje na obnovitelné zdroje energie, z tohoto důvodu existuje potenciál pro dodávky dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny. V Německu tak roste poptávka především po inovativních energetických řešeních. V rámci restrukturalizace energetiky v zemi probíhá masivní výstavba přenosové (zhruba 3 600 km) a distribuční (asi 193 tis. km) sítě. Odhady celkových nákladů na rozvoj elektrických sítí zhruba v příštích letech se pohybují okolo 45 mld. EUR.

Další potenciál nabízí vyřazování z provozu jaderných elektráren v rámci politiky ústupu od využívání jaderné energetiky (Atomausstieg) do konce roku 2022.

V rámci ukončení využívání hnědého uhlí v energetice nejpozději do roku 2038 (Kohleausstieg) budou realizovány finanční transfery do transformace regionů a energetického výzkumu v dotčených oblastech (Lužice a Střední Německo, kde hnědouhelná aktiva vlastní konsorcium EPH-PPF, resp. EPH a v Severním Porýní-Vestfálsku).

ICT

Pandemie koronaviru zdůraznila potenciál digitalizace. Práce s využitím digitálních nástrojů se osvědčila, proto se očekává, že její použití se bude dál rozšiřovat a rozvíjet i po skončení pandemie. Především roste zájem o technologická řešení pro home office či pro státní správu (e-government) a digitalizaci všech škol.

Německo má v plánu vytvořit podpůrný program pro rozvoj digitálních dovedností pro zaměstnance kvůli nedostatku kvalifikovaných osob, což by mohlo představovat příležitosti pro české firmy ve formě poskytování těchto digitálních služeb. Pro plynulé zavedení digitalizace plánuje Německo do roku 2025 výstavbu 5G sítě s cílem poskytnout ultrarychlou mobilní komunikaci.

Aktuální studie odhadují úspory v souvislosti s digitalizací (v důsledku zvyšování produktivity) ve vybraných sektorech (chemický, strojírenský, elektrotechnický, automobilový průmysl, zemědělství, IT) do roku 2025 na 78,7 mld. EUR. Obrat v ICT v Německu roste v posledních letech mezi 2–4 %.

Potenciál pro české firmy (včetně start-upů) lze nalézt nejen v dodávkách elektronických zařízení, ale především v aplikacích využívaných ve zmíněných oborech a aplikovaném výzkumu.

Německá inovační politika s heslem „od nápadu k úspěchu na trhu“ vytvořila několik programů na podporu vývoje a výzkumu nových technologií. Na základě zákona o daňové podpoře výzkumu a vývoje, který vstoupil v platnost v roce 2020, se odhaduje, že v příštích 5 letech získají firmy výzkumné granty ve výši zhruba 5,6 mld. EUR. Před pandemií investovaly firmy kolem 72,1 mld. EUR do vlastního vývoje. Z německého HDP jde celkově 3,13 % na výzkum a vývoj.

Mezi inovacemi, které představují příležitost pro české firmy, je na prvním místě využití umělé inteligence, která nalézá uplatnění prakticky ve všech průmyslových odvětvích. Silný rozvoj lze očekávat i v dalších oblastech informačních technologií, jako jsou internet věcí, smart řešení pro správu obcí a měst nebo big data.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Německo usiluje o soběstačnost v oblasti tzv. kritické infrastruktury, lze očekávat státní podpory v oblasti medicínské a farmaceutické produkce. Výroba farmaceutických přípravků a pomůcek má být většinově přesunuta do Německa, aby nedocházelo k nedostatku léků či zdravotnického materiálu, jako tomu bylo během pandemie.

Německo bude usilovat o posílení přítomnosti farmaceutických firem na svém území nebo v sousedních státech. To představuje velkou příležitost pro ČR. Německo se bude také snažit o vytvoření farmaceutické strategie na evropské úrovni. Jejím ústředním požadavkem zřejmě bude, aby evropské farmaceutické firmy byly povinny část svých produktů vyrábět v Evropě.

Dalším velkým tématem je stárnutí německé populace a s tím spojený plán budovat další pečovatelské ústavy, modernizovat nemocnice nebo poskytovat více sociálních a lázeňských služeb. V Německu lze očekávat restrukturalizaci nemocniční péče a optimalizaci vytíženosti jednotlivých lůžek. S tím souvisí velké investice do modernizace a rozšiřování starobních a pečovatelských ústavů, nemocnic a dalších poskytovatelů sociálních a lázeňských služeb. Prognózy počítají s nárůstem výdajů na zdravotnictví z 8 % HDP (2010) až na 9,1 % HDP v roce 2030.

Demografický vývoj v Německu v nadcházejících 10 letech s sebou přinese i změny, které se dotknou cestovního ruchu. Cílová skupina turistů ve věku 60+ vzroste o 6,6 % a lehce ubude mladší cílové skupiny. Následkem tohoto vývoje poklesne podíl výjezdového cestovního ruchu o 2,5 mil. osob a vzroste podíl cestování po Německu o 1,5 mil. osob.

V podílech zastoupení německých turistů v Česku se však žádné zásadní změny neočekávají, dlouhodobě tvoří nejvýznamnější skupinu, která přijíždí do České republiky. V roce 2020 do ČR přijelo téměř 820 tisíc německých turistů. Oproti rekordnímu roku 2019, kdy počet příjezdů z Německa překročil hranici 2 milionů hostů, jde tedy o 60 % propad, přesto Německo zůstalo na prvním místě mezi zahraničními turisty. Německo je současně nejdůležitějším zahraničním zdrojovým trhem českých a moravských lázní.

Německo se ve zdravotnictví zaměřuje na paliativní péči. Novum je tzv. telemedicína (zvláště u seniorů). ČR může profitovat ze zdravotnických přeshraničních projektů zaměřených právě na oblast „telemedicíny“.

Železniční a kolejová doprava

Spolkový plán dopravních cest do roku 2030 předpokládá investice do 1 000 infrastrukturních projektů ve výši 296 mld. EUR (železniční projekty: 123 mld. EUR, silniční projekty: 146 mld. EUR, vodní doprava: 27 mld. EUR). V lednu 2020 byl schválen modernizační program, který do roku 2030 počítá s investicemi ve výši 86 mld. EUR do údržby a modernizace stávající železniční sítě. Další zdroje budou k dispozici na základě Plánu ochrany klimatu do roku 2030, kde pro posílení role železnice budou do roku 2030 k dispozici finanční prostředky ve výši 11 mld. EUR.

Nezbytná opatření jsou stanovena ve společném prohlášení spolkové vlády a Deutsche Bahn. Celkem bude využito 11 mld. EUR výhradně na opatření v oblasti infrastruktury. Polovina z nich má být určena na navýšení kapitálu společností v oblasti železniční infrastruktury vlastněných Spolkem a druhá polovina bude určena na dotace.

Finanční prostředky mají být použity v následujících 4 oblastech: Robustní síť – 4 mld. EUR (elektrifikace, infrastruktura pro alternativní pohony, investice do terminálů pro kombinovanou dopravu apod.), Digitální železnice (4 mld. EUR), Atraktivní vlaková nádraží (1 mld. EUR), Interní infrastrukturní opatření u DB (2 mld. EUR). V příštích letech lze proto očekávat modernizaci železnice, rekonstrukci, rozšiřování a údržbu (rozšiřování a modernizace železniční sítě, obnova vozového parku, rekonstrukce železničních mostů).

Německo je perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky. Dopravní podniky německých měst v rámci obnovy dopravního parku a snižování emisí v ovzduší budou vypisovat výběrová řízení na dodávky kolejové techniky.

Velvyslanectví ČR v Berlíně
e-mail: berlin@mzv.cz
www.mzv.cz/berlin




• Teritorium: Evropa | Německo | Zahraničí