Automobilový průmysl je v Německu nejdůležitějším průmyslovým odvětvím s obratem přes 560 mld. EUR ročně, přičemž až 76 % produkce jde na export. Osobní automobily a díly pro motorová vozidla jsou zároveň nejdůležitějšími českými vývozními položkami do Německa s rostoucí tendencí.

Produkce automobilů v Německu má dlouhodobě klesající tendenci, v roce 2025 bylo vyrobeno 4,15 mil. aut, zatímco v roce 2013 to bylo 5,4 mil. V roce 2026 pravděpodobně produkce nedosáhne 4 mil. kusů. Za deset let tak výroba automobilů poklesla o 1,3 mil. kusů ročně, tj. o 24 %.  Podíl vyrobených BEV a hybridů se naopak zvyšuje (2025: 1,67 mil.). 

Německý automobilový průmysl nyní stojí před zásadní restrukturalizací v souvislosti s růstem (a státní podporou) konkurence v Číně a plněním klimatických cílů EU i Německa. V subdodavatelském řetězci došlo v roce 2025 k řadě insolvencí MSP a velké koncerny (ZF, Bosch, Continental) ruší v horizontu příštích let kumulativně desetitisíce pracovních míst. Kvůli poklesu odběrů v Číně a stagnaci poptávky po autech na trhu EU zavedly úsporné programy i OEMs, v největším rozsahu koncern VW. To logicky vede k tlaku na subdodavatele a jejich beztak leckdy omezené marže.

Hlavním trendem a zároveň příležitostí pro české dodavatele je přechod na elektromobilitu, vývoj software (vč. kyberbezpečnosti), autonomního řízení a AI aplikací. Německé automobilky plánují masivní investice do nových elektropohonů, výroby baterií a související infrastruktury (dobíjecí stanice). Spolková vláda přijala Strategický program na podporu elektromobility, jehož hlavním cílem je zvýšení počtu elektromobilů a vybudování infrastruktury dobíjecích stanic. Vláda si stanovila za cíl dosažení 15 milionů elektromobilů na silnicích do roku 2030. Prioritou vlády je dále zaostávající výstavba sítě rychlonabíjecích stanic a související infrastruktury. 

Dalším perspektivním odvětvím v automobilovém průmyslu pro české firmy je spolupráce na inovacích (alternativní vodíkový pohon, hybridní pohony či autonomní řízení). Mezi nové technologie, které by mohly být perspektivní pro české firmy, patří: kombinace elektrické a vodíkové technologie, CO₂ neutrální paliva, autonomní a síťově propojené řízení aut, výroba bateriových článků a vývoj softwaru pro nabíjecí stanice a jejich následnou výstavbu. 

Německá města realizují nákupy bezemisních vozidel, zejména elektrobusů, stejně tak německé automobilky přijaly strategie na elektrifikaci vozových parků a úpravu výroby, mj. vlastní produkci bateriových systémů. V zemi probíhá plošná výstavba dobíjecí infrastruktury pro automobily na elektrický i vodíkový pohon. I v této oblasti je prostor pro české firmy.

Německo se do roku 2045 hodlá stát klimaticky neutrální a do roku 2030 chce zvýšit podíl obnovitelných energií na 80 %. Zároveň v souvislosti s přechodem na elektromobilitu, s nárůstem produkce zeleného vodíku a s digitalizací se předpokládá prudký nárůst spotřeby elektřiny o 60 % do roku 2030 (z dnešních 445,5 TWh na 715 TWh) a o 270 % do roku 2050, kde je spotřeba odhadována na 1 200 TWh.

Spolková vláda nezamýšlí revidovat rozhodnutí o ukončení provozu jaderných elektráren, nevylučuje však podíl na vývoji SMRs. Demontáž jaderných elektráren a projekt hlubinného úložiště radioaktivního odpadu jsou jednou z příležitostí pro zkušené české firmy. Německo se chce stát lídrem v jaderné fúzi – chce postavit první fúzní zařízení v Evropě, včetně potřebného ekosystému. Pro přípravné projekty jsou zatím rezervovány přibližně dvě miliardy eur.

Německo také bude stavět velké plynové zdroje, a to o celkové kapacitě 20 GW během následujících 5 let, první z nich již od roku 2027. Všechny by měly být v budoucnu transformovatelné na vodík. Cílem je zajistit stabilitu v dobách nedostatku elektrické energie. 

Větrná energie je klíčovým zdrojem obnovitelné energie a má velký potenciál pro další rozvoj. Nová vláda plánuje usnadnění byrokracie spojené se stavbou nových větrných parků. Pokračuje i výstavba solárních elektráren na pevnině. Využití solární energie je povinné pro nové komerční budovy a doporučeno pro všechny ostatní novostavby. Cílem je, aby všechny vhodné střešní plochy byly v budoucnu využívány pro solární energii. Současná vláda ale začíná s neomezenou výstavbou brzdit v regionech, které mají slabší připojení k vysokonapěťové síti. Postupně je omezována přednost podzemního vedení před stavbou sloupů vysokého napětí, což umožňuje mnohem rychlejší postup.  

Zásadní je výstavba úložišť energie – v roce 2027 již budou dle nových pravidel vypisovány aukce na bateriová úložiště či vysokokapacitní elektrolyzéry, které budou působit jako stabilizační prvek v přenosové soustavě. V roce 2025 odstartovala výstavba vodíkové páteřní sítě, hotových je prvních téměř 100 km. S přestavbou úseku plynovodů pro účely přepravy vodíku je spojena řada zakázek pro technologické firmy. 

Distribuce elektrické energie má být zároveň inteligentní a umožňovat obousměrné toky a řízení podle poptávky. Za tímto účelem bude nutné urychleně instalovat smart elektroměry. Zatím je těmito zařízeními osazeno jen několik procent odběrových míst. Jedná se o další příležitost pro české firmy. 

Německo se připravuje na implementaci EU-ETS 2 – od 1. 1. 2024 vstoupila v platnost novela zákona o energetickém hospodaření budov, podle které musí být každý nově instalovaný systém vytápění provozován na bázi minimálně 65 % obnovitelných energií v energetickém mixu. Německo je otevřeno reformě EU ETS 1, ale jen velmi mírnou formou. Nelze tedy předpokládat ústup od vytyčené trajektorie dekarbonizace velkých průmyslových jednotek.

Transformace německé energetiky je mimořádně ambiciózním plánem, který má být navíc realizován v poměrně krátké době. Pro české firmy představují chystané investice šanci získat nové kontrakty a podílet se na masivních investicích do energetických sítí, výstavby solárních a větrných elektráren, vodíkové infrastruktury, sanace budov a topných systémů. 

Spolková vláda aktivně podporuje rozvoj informačních a komunikačních technologií a digitalizaci, a to napříč obory. Digitalizace a zavádění ICT jsou v Německu v současné době velmi úzce propojeny s ekologií, udržitelností a šetřením energií i dalších zdrojů. Do digitalizace tak plánuje Německo investovat napříč rozpočtovými kapitolami a každé ministerstvo je zodpovědné za podporu digitalizace ve svých sektorech. Stát plánuje masivně investovat do stavby sítí pro 5G a posilování optických sítí na venkově i ve městech. Rychlý internet v současnosti stále není v některých částech Německa samozřejmostí. Od roku 2023 stát dotuje výstavbu tam, kde internet nedosahuje rychlosti alespoň 200 megabitů. Příležitosti v Německu v ICT zahrnují např. Modernizace průmyslu, tedy inovace v oblasti modernizace výroby, zapojení umělé inteligence, decentralizované řízení nebo optimalizace výroby a zefektivnění využití energií ve výrobě. Velký důraz Německo klade v průmyslu na životní prostředí a na inovativní přístupy pro využití ICT jako v tzv. smart factories, které budou mít také pozitivní dopad na životní prostředí a na snížení emisí CO₂. Do zefektivnění a digitalizace výroby přitom v Německu neinvestují jen velké firmy, ale i střední a menší rodinné firmy, tzv. Mittelstand. Proces digitalizace a rozvoje ICT mění v Německu kromě výroby i další obory, včetně dopravy (německé dráhy Deutsche Bahn plánují investovat do technologií i ICT). Digitalizace je velké téma i v tradičních oborech, jako je stavebnictví, kde mají příležitosti např. firmy, které vytvářejí software pro optimalizaci staveb, digitalizaci stavebních plánů apod. Velké investice míří i do digitalizace infrastruktury a smart prvků energetické přenosové sítě, stejně jako do softwaru pro optimalizaci využití obnovitelných zdrojů energie. S digitalizací a ICT se potýká také zdravotnictví a zdravotní pojišťovny, technologie pro e-health včetně digitální dokumentace mají v Německu příležitosti k uplatnění. Podobně jsou ICT technologie zaváděny i ve školství, a to při výuce i managementu lidských zdrojů. ICT má dopad i na trh práce, a jak soukromé, tak státní entity zavádějí nástroje, které umožňují efektivní vzdálenou práci v týmech. 

Prostor pro vstup na trh mají stále i firmy v ryze digitálních oborech, jako je e-commerce, protože řada německých firem se stále potýká s přechodem do online retailu a logistiky s ním spojené. V tomto ohledu jsou české firmy v porovnání s německými velmi napřed. V oboru ICT nabízí Německo příležitosti také v technologiích i pro kamenné obchody a ve službách, pro management dat, fintech, kyberbezpečnost (v souvislosti s implementací EU směrnice NIS 2) nebo pro vývoj aplikací či v gamingu. 

V neposlední řadě Německo skýtá i příležitosti pro zavádění ICT a digitalizace ve státní správě, a to jak na federální, tak na státní a lokální úrovni. Spolkové země, města i obce, které mají mnohdy rozsáhlou působnost ve výkonu agendy státní správy, se snaží zavádět technologie, které umožňují efektivnější zpracování dat a komunikaci s firmami i občany, včetně digitalizace daní.

V mezinárodních srovnáních se Německo ve třetí dekádě tohoto tisíciletí posunulo spíše níže a za špičkovými systémy zdravotnictví (Švýcarsko, Norsko) pokulhává. Přetrvávající výzvou je stále digitalizace lékařských karet pacientů a celkové zlepšení online přístupu k pacientům (včetně zdravotních pojišťoven) napříč celým Německem. V současnosti existují velké rozdíly i v rámci jednotlivých spolkových zemí, výrazně lepší situace je na jihu Německa.

Současná vláda zápasí s rozpočtovými omezeními a zvažuje další reformu, například fúzi veřejných zdravotních pojišťoven. Systém je nadále deficitní, což vyvíjí tlak na spolkový rozpočet.

Německo usiluje o přesunutí některých farmaceutických firem na své území, resp. na evropskou půdu. Podíl farmaceutických firem na tvorbě HDP dosahuje dlouhodobě výše mezi 2 – 2,5 %. Široká základna velkých výzkumně orientovaných farmaceutických firem je významným zaměstnavatelem a inovátorem. Zásadní roli zastávají inovativní, výzkumně orientované firmy, byť i produkce generik má v Německu svůj význam. Tato skupina firem nyní úzkostlivě sleduje vývoj kolem farmaceutického balíčku na úrovni EU, který má urychlit výrobu generik či přenést odpovědnost za specifické znečištění odpadních vod na farmaceutický průmysl. 

V roce 2024 činily výdaje na zdravotnictví 538 mld. EUR, což činí 12,8 % HDP. Až 20 % celkové zdravotnické ekonomiky tvoří tzv. průmyslová část zdravotnictví jako zdravotnický materiál, léčiva, stavební investice, přístroje, rozvoj digitálních aplikací a celé e-health. Ke konci roku 2023 podle Německého statistického úřadu paliativní péči potřebovalo cca 5,1 mil. osob a výhledově má tento počet stoupnout na 6,7 mil. osob (do roku 2050). V současné době funguje v Německu cca 15 400 pečovatelských, paliativních a hospicových domů. Největším problémem je ošetřující personál. Téměř 80 % celkového personálu tvoří ženy a z nich je 40 % starších 50 let.

Zatímco v roce 2019 pracovalo téměř 954 000 osob jako ošetřující personál na plný úvazek, v roce 2021 jich bylo 616 000, a to i na částečný úvazek, a trend je stále klesající. Podle současných odhadů spolkové vlády bude do deseti let chybět více než 300 000 pracovních sil. To se jeví jako jasný signál pro zlepšení a zefektivnění péče díky digitalizaci (nové systémy, technologie, aplikace). 

Spolková vláda v koaliční smlouvě prioritizuje železniční dopravu, avšak vývoj zvláštního dluhového fondu, Sondervermögen, nakonec směřuje k sanačním pracem namísto inovačních cílů. Poslední roky ukázaly, že tisíce mostů a kolejových úseků jsou ve špatném stavu.  V plánu jsou velké investice do železniční infrastruktury. V roce 2023 dosáhly rekordní výše 423 miliard CZK. U železniční dopravy byly též sníženy daně a poplatky za energii (daně z elektřiny, příspěvek na obnovitelné zdroje tzv. EEG a emisní poplatky).

Spolkový plán dopravních cest do roku 2030 předpokládá investice do 1 000 infrastrukturních projektů ve výši 7,25 bil. CZK (železniční projekty: 3 bil. CZK, silniční projekty: 3,5 bil. CZK, vodní doprava: 661 mld. CZK). Současná vláda se v koaliční smlouvě zavázala k podpoře koridorů do Polska a ČR, avšak proces schvalování je stále pomalý. 

Podle Plánu elektrifikace železnic Spolkového ministerstva dopravy z roku 2021 se budoucí investice zaměří na elektrifikaci a zavádění alternativních pohonů (baterie, vodík). Velký pokrok se zaváděním inovativních systémů na regionálních tratích se zatím neodehrál, protože je primárně nutné opravovat infrastrukturu.

Německo se roku 2022 stalo první zemí s pravidelným provozem vodíkového vlaku. Jinak je ale prioritou elektrifikace, přičemž nákladní doprava je elektrifikována prakticky v plném rozsahu. Za pozornost stojí budování několika center a opravárenských dílen pro moderní soupravy ICE (Cottbus, Dortmund a další).

Nákladní doprava na železnici je dlouhodobou prioritou, avšak realita ukazuje návrat ke kamionové dopravě, která je v důsledku pomalejšího náběhu EU ETS 2 výrazně výhodnější. Společnost DB Cargo se v posledních letech, spolu s klesajícími objemy přepravy, potýkala s vážnými problémy. Svůj podíl na nákladní železniční dopravě navyšují soukromí přepravci, např. Metrans.

Německo je perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky. Dopravní podniky německých měst v rámci obnovy dopravního parku a snižování emisí škodlivin i CO₂ v ovzduší budou vypisovat výběrová řízení na dodávky kolejové techniky. V řadě německých měst se objevují tramvaje z české produkce (Frankfurt nad Odrou, Branibor nad Havolou, Cottbus, Mannheim a další). 

Principy precizního zemědělství a jejich zavádění  do zemědělské praxe představují důležitý krok vývoje zemědělství nejen v SRN. Nové technologie, jako jsou pokročilá senzorová technika, robotizace a automatizace zpracování dat, umožňují cílené využívání různorodosti pozemku, což přispívá k zefektivnění zemědělských činností a zásahů do nich. Zároveň umožňují snížení negativních dopadů na krajinu. Digitální technologie mohou podpořit zemědělce, aby produkovali bezpečné, udržitelné a vysoce kvalitní potraviny. Nejen že dovolují zemědělcům „vyrábět více za méně“, ale také přispívají k boji proti změně klimatu. Stávající i nové technologie jako IoT, umělá inteligence a robotika vedou k efektivnější práci a vývoji nových produktů a služeb. Digitalizace přitom může hrát důležitou roli i při zlepšování kvality života ve venkovských oblastech. Stupeň digitalizace a počet používaných technologií rostou v SRN se zemědělskou plochou, což odpovídá jasnému trendu zaměření nových technologií především na velkochovy a velkofarmy. Také hraje hlavní roli při investičních rozhodnutích, zda je podnik provozován na plný nebo částečný úvazek. 83 % německých farmářů používá alespoň jednu z  digitálních technologií či aplikací, které jsou na německém trhu zavedené, a rádi do nich investují. Nicméně stále 55 % farmářů, kteří se zemědělství nevěnují na 100 %, téměř digitální technologie nepoužívá. 

Mezi hlavní priority spolkového ministerstva zemědělství pro další roky patří posilování potravinové soběstačnosti, zvyšování kvality (velkým trendem je bioprodukce) a bezpečnosti potravin i zdravé nastavení cenové politiky především u výkupu potravin od malých a středních zemědělců. K prioritám patří investice do zemědělské techniky šetrnější k životnímu prostředí a garance větší efektivity při výkyvech počasí v důsledku klimatických změn. 

Kvalitní hnojiva se v Německu stala v posledním roce velkým tématem, protože kvůli vysokým cenám zemního plynu výrobci hnojiv německý SKW Piesteritz a americký CF Industries výrazně omezili svou produkci. V důsledku toho se ceny hnojiv téměř ztrojnásobily. Tato krize v oblasti hnojiv by mohla být příležitostí pro menší výrobce konvenčních hnojiv či biohnojiv v ČR. Kvůli vysoké ekologické a klimatické náročnosti výroby mléka a masa i kvůli „nezdravě“ nízkým cenám některých potravin živočišného původu spolkové ministerstvo zemědělství změnilo sazby DPH u těchto produktů ze 7 % na běžnou sazbu 19 %, což ale v dubnu 2024 po mnoha protestech spolkové ministerstvo znovu vrátilo na jednotnou sazbu 7%. Do budoucna se jedná se i snižování sazeb DPH u ovoce, zeleniny či luštěnin, které by ulevilo spotřebitelům a vytvořilo podmínky pro dostupnější konzumaci rostlinných potravin šetrnějších k životnímu prostředí, klimatu i zdraví konzumentů. Velkým trendem v potravinářství jsou také náhražky masa, mléka a sýrů, jejichž výroba má ulevit nadměrné produkci živočišných produktů.

Prosperita Německa do značné míry závisí na inovační síle jeho ekonomiky. Špičkový výzkum a jeho aplikace v praxi jsou nepostradatelné. Spolkové ministerstvo pro výzkum a inovace podporuje výzkum a vývoj perspektivních technologií s cílem vytvořit ekonomické a sociální základy pro další rozvoj. Pro podporu firemních inovací existuje program ZIM.

Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace v Německu činí kolem 120 mld. EUR, což je více než 3,1 % HDP. Z toho 33 % byly výdaje pro státní (spolkové) a zemské instituce (15,6 mld. EUR) a vysoké školy (20 mld. EUR) a 68 % byly výdaje hospodářské sféry na výzkum.

V Německu funguje více než 1000 veřejně financovaných výzkumných institucí a kolem 450 sítí a klastrů pro výzkum a inovace a různá výzkumná a vývojová centra provozovaná průmyslovými skupinami. Největšími německými výzkumnými instituty jsou Společnost Maxe Plancka (Max-Planck-Gesellschaft), organizující zejména základní výzkum, dále Helmholtzova společnost (Helmholtz-Gemeinschaft) a Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft), podporující sekundární výzkum, a Fraunhoferova společnost (Fraunhofer-Gesellschaft), která se specializuje na transfer know-how a propojování akademické a komerční sféry. Max-Planck-Gesellschaft podporuje (společně s AVČR) také úspěšná inovační centra v rámci programu Dioscuri, například při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR. 

Spolkové ministerstvo výzkumu a technologií podporuje inovativní projekty a nápady ve výzkumu prostřednictvím programů cíleného financování. Spolková vláda též poskytuje daňové pobídky společnostem, které jsou aktivní ve výzkumu a vývoji, coby další nástroj pro přímé financování projektů návazně na zákon o daňových pobídkách pro výzkum a vývoj.

Spolupráce akademické a soukromé sféry v oblasti výzkumu, vývoje a inovace má v Německu dlouholetou tradici a většina zmíněných institutů mimo základní výzkum se financuje ze zakázek VVI pro firmy. Pod hlavičkou Spolkového ministerstva pro výzkum a inovace existují také dvě agentury – „Deutsche Agentur für Transfer und Motivation (DATI)“ a „Agentur für Sprunginnovation SPRIND“. DATI se zaměřuje především na univerzity aplikovaných věd a malé a střední univerzity. Jejich specifické know-how, konkrétní oblast inovací a místní potřeby jsou základem pro sítě transferu a partnerství s dalšími vědeckými institucemi, podniky, subjekty občanské společnosti nebo veřejnými správami. DATI poskytuje pomoc při navazování partnerství a poskytuje finanční pomoc při realizaci společného výzkumu a transferu výsledků výzkumu. Cílem agentury SPRIND je objevovat a dále rozvíjet vědecké poznatky, které mají potenciál stát se praktickou inovací.

Dalším z důležitých nástrojů je zakládání dceřiných společností, které v Německu dlouhodobě vytváří nové podniky, a tím i pracovní místa. Dceřiné společnosti umožňují inovátorům rozvíjet jejich projekty s co největší volností. V současné době se podporované projekty týkají široké škály témat a řeší výzvy dnešní doby v oblasti zdravotní péče, ochrany klimatu, ochrany životního prostředí, technologické suverenity a komunikace. Podpořené projekty sahají od nového typu léku na Alzheimerovu chorobu až po inovativní řešení pro odstraňování mikroplastů z vod.

Zastřešující platformou česko-německé spolupráce v oblasti vědy a výzkumu je Strategický dialog, kde se tomuto tématu věnuje specializovaná pracovní skupina. Hlavními tématy jsou využití vodíku, digitalizace firemního sektoru (e-commerce, home office) i státní správy (e-government), Průmysl 4.0, technologie 5G a umělá inteligence. Technologická agentura ČR podporuje česko-saskou spolupráci v rámci programu Delta 2.

Příklady úspěšné česko-německé spolupráce jsou „Inovační laboratoř pro spolupráci mezi člověkem a robotem“ Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze a Německého výzkumného centra umělé inteligence (DFKI) se sídlem v Saarbrücken či „Testbed pro Průmysl 4.0“ při ČVUT. Jde o unikátní platformu kooperace průmyslu a akademické sféry, jejímiž hlavními partnery jsou firmy Siemens a ŠKODA AUTO a do projektu jsou zapojeny i firmy Bosch, Kuka či SAP.

V posledních letech se také konají česko-německé networkingové konference („Inovační dny“) za účasti akademické obce, inovativních firem, zájmových sdružení a státní správy zaměřené na témata jako mobilita a autonomní řízení, digitalizace či zelené technologie. Prioritní problematice vodíku se věnují pravidelné Hydrogen Days.