Německo

Rozcestník informací o Německu:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Koronavirová pandemie zasáhla Německo naplno v březnu 2020. Německý HDP v tomto období oproti 4. čtvrtletí 2019 poklesl o 2,2 %, vývozy o 3,1 %, soukromá spotřeba o 3,2 %, investice do strojního vybavení o –6,9 %. Potvrdila se tak jarní prognóza spolkového ministerstva hospodářství, která pro rok 2020 předpovídala těžkou recesi, pokles HDP ve výši 6,3 %, pokles soukromé spotřeby o 7,4 % a exportů o 11,6 %. Nejsilnější propad ekonomické produkce se očekává v průběhu 2. čtvrtletí letošního roku.

Na konci roku 2020 by mělo začít oživení a v roce 2021 se očekává růst HDP o 5,8 %. Do stavu před koronakrizí by se německé hospodářství mělo dostat až v roce 2022. Podnikatelské svazy ovšem předpokládají ještě pesimističtější vývoj, například hospodářská komora DIHK počítá s poklesem HDP v letošním roce minimálně o 10 %.

Důsledkem pandemie i v Německu bude regionalizace, resp. deglobalizace a reshoring. Firmy se budou stahovat z nejistých globálních dodavatelských řetězců a offshoringových projektů a budou posilovat svou přítomnost v Německu a okolních zemích, což je velká příležitost i pro ČR. Nejvíce globalizované obory jsou přitom automobilový, strojírenský, IT a elektroprůmysl, které zároveň tvoří i největší část česko-německého obchodu.

Zvětšuje se role státu v ekonomice v souvislosti se sanačními a prokonjunkturálními balíčky v celkovém objemu přes 1,25 bil. EUR, a to jen na spolkové úrovni (dotace, půjčky, záruky). Stávající objem pomoci odpovídá přibližně 35 % celkového ročního HDP Německa v roce 2019.

Počátkem června 2020 byl přijat balíček opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru v hodnotě 130 mld. EUR, který zahrnuje celkem 57 opatření, jež budou realizována ve druhé polovině letošního roku a v roce 2021. Mezi hlavní body patří dočasné snížení daně z přidané hodnoty z 19 % na 16 %, respektive ze 7 % na 5 % u snížené sazby DPH, program překlenovací pomoci pro zmírnění hospodářských a sociálních problémů malých a středních podniků v hodnotě 25 mld. EUR, zdvojnásobení státní pobídky pro koupi nových automobilů na elektrický pohon na 6 tis. EUR, která se ale nebude vztahovat na automobily se spalovacím motorem. Dále balíček zahrnuje například podpory pro obce a města, snížení cen elektřiny či jednorázový příspěvek na dítě („Kinderbonus“) ve výši 300 EUR.

Pod silným tlakem je rovněž trh práce, v květnu 2020 míra nezaměstnanosti v Německu vzrostla na 6,1 %. Dalšímu nárůstu nezaměstnanosti zabraňuje velmi úspěšný koncept tzv. kurzarbeit, který zároveň firmám umožňuje zachování kvalifikované pracovní síly v době krize. V současnosti kurzarbeit využívá přes 7,3 milionu zaměstnanců a podpora činí 70–87 % předchozího platu.

Díky již zmíněným opatřením je německé hospodářství v rámci možností připraveno na úspěšný restart ve druhé polovině roku.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Automobilový průmysl

Automobilový průmysl je v Německu nejdůležitějším průmyslovým odvětvím, které se podílí více než 40 % na celkovém exportu i na soukromých výdajích na vědu a výzkum. Osobní automobily a díly pro motorová vozidla jsou nejdůležitějšími českými vývozními položkami do Německa s rostoucí tendencí. Už v době před pandemií procházel automobilový průmysl celkovou restrukturalizací, což nyní ve spojitosti s nízkou poptávkou po novém zboží postup restrukturalizace zpomalilo. Chystané snížení DPH z 19 % na 16 % během druhé poloviny roku 2020 a zdvojnásobení státní pobídky pro koupi nových automobilů na elektrický pohon by mělo zvýšit poptávky u zákazníků.

Dalším perspektivním odvětvím v automobilovém průmyslu pro české firmy je spolupráce na inovacích (alternativní vodíkový pohon, elektromobilita a autonomní řízení). Mezi nové technologie, které by mohly být perspektivní pro české firmy, patří: kombinace elektrické a vodíkové technologie, CO2 neutrální paliva, autonomní a síťově propojené řízení aut, výroba bateriových článků a vývoj softwaru pro nabíjecí stanice a jejich následnou výstavbu.

Německá města realizují nákupy bezemisních vozidel, zejména elektrobusů, stejně tak německé automobilky přijaly strategie na elektrifikaci vozových parků a úpravu výroby, mj. vlastní produkci bateriových systémů. V zemi probíhá plošná výstavba dobíjecí infrastruktury pro automobily na elektrický i vodíkový pohon.

Energetický průmysl

Německo naplňuje novou energetickou koncepci, která vyžaduje mj. masivní výstavbu přenosové (zhruba 3 600 km) a distribuční (asi 193 tis. km) sítě. Odhady celkových nákladů na rozvoj elektrických sítí zhruba do roku 2022 se pohybují okolo 45 mld. EUR. V rámci své energetické koncepce se země zaměřuje na obnovitelné zdroje energie, z tohoto důvodu existuje potenciál pro dodávky dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny. V Německu tak roste poptávka především po inovativních energetických řešeních.

Další potenciál nabízí vyřazování z provozu jaderných elektráren v rámci politiky ústupu od využívání jaderné energetiky (Atomausstieg).

V rámci ukončení využívání hnědého uhlí v energetice nejpozději do roku 2038 (Kohleausstieg) budou realizovány finanční transfery do transformace regionů a energetického výzkumu v dotčených oblastech (Lužice a Střední Německo, kde hnědouhelná aktiva vlastní konsorcium EPH-PPF, resp. EPH) a v Severním Porýní-Vestfálsku).

ICT

Pandemie koronaviru zdůraznila potenciál digitalizace. Práce s využitím digitálních nástrojů se osvědčila, proto se očekává, že její použití se bude dál rozšiřovat a rozvíjet i po skončení pandemie. Především roste zájem o technologická řešení pro home office či pro státní správu (e-government) a digitalizaci všech škol. Německo má v plánu vytvořit podpůrný program pro rozvoj digitálních dovedností pro zaměstnance kvůli nedostatku kvalifikovaných osob, což by mohlo představovat příležitosti pro české firmy ve formě poskytování těchto digitálních služeb. Pro plynulé zavedení digitalizace plánuje Německo do roku 2025 výstavbu 5G sítě s cílem poskytnout ultrarychlou mobilní komunikaci.

Aktuální studie odhadují úspory v souvislosti s digitalizací (v důsledku zvyšování produktivity) ve vybraných sektorech (chemický, strojírenský, elektrotechnický, automobilový průmysl, zemědělství, IT) do roku 2025 na 78,7 mld. EUR. Obrat v ICT v Německu roste v posledních letech mezi 2–4 %.

Potenciál pro české firmy (včetně start-upů) lze nalézt nejen v dodávkách elektronických zařízení, ale především v aplikacích využívaných ve zmíněných oborech a aplikovaném výzkumu.

Německá inovační politika s heslem „od nápadu k úspěchu na trhu“ vytvořila několik programů na podporu vývoje a výzkumu nových technologií. Na základě zákona o daňové podpoře výzkumu a vývoje, který vstoupil v platnost 1. ledna 2020, se odhaduje, že v příštích 5 letech získají firmy výzkumné granty ve výši zhruba 5,6 mld. EUR. Před pandemií investovaly firmy kolem 72,1 mld. EUR do vlastního vývoje. Z německého HDP jde celkově 3,13 % na výzkum a vývoj.

Mezi inovace, které představují příležitost pro české firmy, je na prvním místě využití umělé inteligence, která nalézá uplatnění prakticky ve všech průmyslových odvětvích. Silný rozvoj lze očekávat i v dalších oblastech informačních technologií, jako jsou internet věcí, smart řešení pro správu obcí a měst nebo big data.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Německo usiluje o soběstačnost v oblasti tzv. kritické infrastruktury, lze očekávat státní podpory v oblasti medicínské a farmaceutické produkce. Výroba farmaceutických přípravků má být většinově přesunuta do Německa, aby nedocházelo k nedostatku léků či zdravotnického materiálu, jako tomu bylo během pandemie. Německo bude usilovat o posílení přítomnosti farmaceutických firem na svém území nebo v sousedních státech. To představuje velkou příležitost pro ČR. Německo se bude také snažit o vytvoření farmaceutické strategie na evropské úrovni. Jejím ústředním požadavkem zřejmě bude, aby evropské farmaceutické firmy byly povinny část svých produktů vyrábět v Evropě.

Dalším velkým tématem je stárnutí německé populace a s tím spojený plán budovat další pečovatelské ústavy, modernizovat nemocnice nebo poskytovat více sociálních a lázeňských služeb. V Německu lze očekávat restrukturalizaci nemocniční péče a optimalizaci vytíženosti jednotlivých lůžek. S tím souvisí velké investice do modernizace a rozšiřování starobních a pečovatelských ústavů, nemocnic a dalších poskytovatelů sociálních a lázeňských služeb. Prognózy počítají s nárůstem výdajů na zdravotnictví z 8 % HDP (2010) na 8,6 % HDP v roce 2020, resp. 9,1 % HDP v roce 2030.

Demografický vývoj v Německu v nadcházejících 10 letech s sebou přinese i změny, které se dotknou cestovního ruchu. Cílová skupina turistů ve věku 60+ vzroste o 6,6 % a lehce ubude mladší cílové skupiny. Následkem tohoto vývoje poklesne podíl výjezdového cestovního ruchu o 2,5 mil. osob a vzroste podíl cestování po Německu o 1,5 mil. osob. V podílech zastoupení německých turistů v Česku se však žádné zásadní změny neočekávají, dlouhodobě tvoří nejvýznamnější skupinu, která přijíždí do České republiky. V roce 2019 se v českých sledovaných ubytovacích zařízeních ubytovalo přes 2 mil. německých turistů (přes 20 % celkového počtu). Německo je též současně nejdůležitějším zahraničním zdrojovým trhem českých a moravských lázní.

Německo se ve zdravotnictví zaměřuje na paliativní péči. Novum je tzv. telemedicína (zvláště u seniorů). ČR může profitovat ze zdravotnických přeshraničních projektů zaměřených právě na oblast „telemedicíny“.

Železniční a kolejová doprava

Ve východním Německu po znovusjednocení a v některých částech západního Německa byla zanedbána výstavba, resp. dlouhodobá údržba a rekonstrukce silniční a železniční infrastruktury. Rozvoj železnice má mj. z ekologických důvodů v Německu nejvyšší prioritu a podporu všech politických stran. V rámci koaliční smlouvy CDU/CSU a SPD z března 2018 si koaliční strany kladou za cíl získat do roku 2030 na železnici dvakrát více zákazníků a převést na ni více nákladní dopravy.

V příštích letech lze proto očekávat modernizaci železnice, rekonstrukci, rozšiřování a údržbu (rekonstrukce železničních mostů ve městech, za jejichž rekonstrukci jsou odpovědné obce nebo spolkové země, které v rámci reformy od Deutsche Bahn získaly danou infrastrukturu do vlastnictví a budou do budoucna konfrontovány s většími náklady; rekonstrukce silničních a dálničních mostů; obnova vozového parku, rozšiřování dálniční sítě aj.).

Spolkový plán dopravních cest do roku 2030 předpokládá investice do 1 000 infrastrukturních projektů ve výši 296 mld. EUR (železniční projekty: 123 mld. EUR, silniční projekty: 146 mld. EUR, vodní doprava: 27 mld. EUR). V lednu 2020 byl schválen modernizační program, který do roku 2030 počítá s investicemi ve výši 86 mld. EUR do údržby a modernizace stávající železniční sítě.

Německo je perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky. Dopravní podniky německých měst v rámci obnovy dopravního parku a snižování emisí v ovzduší vypisují výběrová řízení na dodávky kolejové techniky.

Velvyslanectví ČR v Berlíně
e-mail: berlin@mzv.cz
www.mzv.cz/berlin

Pravidelné novinky e-mailem