Německo


MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoBerlín
Počet obyvatel83,2 mil.
Jazykněmčina
Náboženství27 % římsko-katolické, 25 % protestantské, 5,2 % muslimské
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuFrank-Walter Steinmeier
Hlava vládyAngela Merkel
Název měnyeuro (EUR)
Cestování
Časový posun0 h.
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Tomáš Kafka
Ekonomický úsekMgr. Ondřej Karas
Konzulární úsekMgr. Magdaléna Dvořáková
CzechTradeMgr. Adam Jareš
CzechinvestIng. Pavel Chovanec
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 4 104,0
Hospodářský růst (%) 3,7
Inflace (%) 1,8
Nezaměstnanost (%) 4,1

Spolková republika Německo je federativní parlamentní republika sestávající ze 16 spolkových zemí (Bundesländer). Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země. Hlavou státu je spolkový prezident a hlavou výkonné moci je kancléř/ kancléřka.

Německo je největší ekonomikou v rámci EU a čtvrtou největší ekonomikou na světě (po USA, Číně a Japonsku). Za svou konkurenceschopnost a postavení ve světovém hospodářství vděčí své inovační schopnosti a proexportní orientaci.

Spolková republika Německo (SRN) je dlouhodobě naším největším obchodním partnerem, který se  podílí 28,6 procenty na celkovém obratu našeho zahraničního obchodu. SRN je největším odbytištěm našeho zboží. Na německý trh směřuje 31,9 % našeho exportu. Z Německa pochází 24,9 % našeho celkového dovozu (rovněž 1. místo). Obchodní saldo je z pohledu ČR dlouhodobě aktivní.

Česko-německý zahraniční obchod pocítil dopady koronavirové epidemie a po předchozím nepřetržitém desetiletém růstu zaznamenal v roce 2020 strmý pokles na straně vývozu i dovozu. Obrat vzájemného obchodu dosáhl výše 83,0 mld. EUR a meziročně poklesl o 9,8 % a dostal se tak na úroveň mezi roky 2016 a 2017. Vzhledem k propojenosti obou ekonomik a k prorůstovým opatřením na národní i EU úrovni lze očekávat návrat česko-německé hospodářské spolupráce na růstovou trajektorii již v letošním roce.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Německo (349.82kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Německo (MZV) (70.39kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Spolková republika Německo je federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (Bundesländer), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země.   Ve vládě po volbách v září 2017, kterou po dlouhých vyjednáváních složila velká koalice CDU/CSU a SPD, došlo k výrazným personálním změnám. Angela Merkel se počtvrté stála kancléřkou. V září 2021 čekají SRN nové volby. Angela Merkel nebude obhajovat kancléřské křeslo.   Aktuální složení vlády:   Spolková kancléřka: Angela Merkel (CDU), Spolkový ministr hospodářství a energetiky: Peter Altmaier (CDU), Spolkový ministr zahraničí: Heiko Maas (SPD), Spolkový ministr vnitra, stavebnictví a vlasti: Horst Seehofer (CSU), Spolková ministryně spravedlnosti a ochrany spotřebitelů: Katarina Barley (SPD), Spolkový ministr financí (a zároveň vicekancléř): Olaf Scholz (SPD), Spolkový ministr práce a sociálních věcí: Hubertus Heil (SPD), Spolková ministryně pro výživu a zemědělství: Julia Klöckner (CDU), Spolková ministryně obrany: Ursula von der Leyen (CDU), Spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež: Franziska Giffey (SPD), Spolkový ministr zdravotnictví: Jens Spahn (CDU), Spolkový ministr dopravy a digitální infrastruktury: Andreas Scheuer (CSU), Spolková ministryně životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti: Svenja Schulze (SPD), Spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum: Anja Karliczek (CDU), Spolkový ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: Gerd Müller (CSU), Spolkový ministr pro zvláštní úkoly, vedoucí úřadu spolkového kancléřství: Helge Braun (CDU).

1.2. Zahraniční politika země

Německá zahraniční politika se vzhledem ke své relativně dlouhodobé kontinuitě i nadále vyvíjí směrem k sebevědomé, na vlastní prospěch orientované politice, která je striktně vázaná na Základní zákon (Ústavu) a velmi pevně ukotvena v rámci společenství EU a NATO. Nejedná se o pouhou politiku spolupráce s ostatními, ale o převážně cílevědomou (nicméně v oblasti vojensko-bezpečnostní ústavně velmi omezenou) Realpolitik, která má ambice vést v oblastech, které jsou pro Německo výhodné. Příkladem může být klimatická a energetická politika, které se v případě vytvoření černo-zelené vládní koalice po podzimních volbách dozajista dostane ještě větší pozornosti, ale také rozvojová pomoc a spolupráce. Německá snaha o získání stálého křesla v Radě bezpečnosti OSN je i po dvouletém nestálém členství (2019-2020) nadále patrná. Prioritou Berlína je však, vzhledem k nepravděpodobné podpoře v důsledku rozložení sil ve Valném shromáždění, především reforma Rady bezpečnosti OSN.

Neutichající efektivitizace EU jako světového aktéra a vytváření evropských synergií je pro Berlín i nadále strategickým cílem v cestě za prosazením svých národních zájmů.  Německo je tradičně největším čistým plátcem do unijního rozpočtu. Evropská politika dosluhující spolkové vlády je přesto silně zaměřená na dosahování konsensuálních řešení v Radě EU (viz např. úspěšná jednání o unijním rozpočtu nebo dosud neúspěšná jednání o společném řešení migrace). Kromě aktuálních priorit ekologické a digitální transformace jsou tradiční prioritou spolkové vlády v EU mj. hospodářská a průmyslová politika. 

Velká koalice se, pod dlouhodobým vedením kancléřky Merkel, snažila o zesílené multilaterální angažmá, ať už v klimatické nebo mírové politice (iniciovala např. Berlínský proces k řešení krize v Libyi či se v rámci E3 angažovala pro udržení JCPoA), nebo také prostřednictvím DE-FR iniciativy Aliance pro multilateralismus a investicemi do zdravotnické platformy COVAX v souvislosti s pandemií viru SARS-CoV-2. Navzdory těmto snahám se i nadále ukazuje odhodlání Německa prosazovat své národní zájmy na mezinárodní scéně, a to zejména úspěšným tlakem kancléřky Merkel na principiální shodu nad investiční dohodou (CAI) mezi EU a Čínou ještě během německého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2021 či neústupnou pozicí ohledně dostavby plynovodu Nord Stream 2. Zatímco vztahy s Ruskem prochází vzhledem k vlivovým akcím Ruska na území DE, lidskoprávní situací v Rusku a rostoucímu tlaku na neziskové organizace a občanskou společnost zatěžkávací zkouškou, jsou vztahy s Čínou poměrně ambivalentní. Navzdory lidskoprávní situaci v Číně a její rostoucí geopolitické asertivitě odmítá Berlín Peking izolovat a podpořit tak ještě těsnější rusko-čínské partnerství. Novelizace zákona o IT bezpečnosti, která de facto povede k vyloučení firem Huawei a ZTE z kritické infrastruktury, je však důkazem zvýšeného povědomí Německa o rizicích mezinárodních obchodních vztahů. Po nástupu prezidenta Bidena je po koordinaci hromadného stahování vojáků RSM z Afghánistánu momentální prioritou Německa nové nastavení transatlantických vztahů. Navzdory neshodám se jako potenciální oblasti koordinace a spolupráce v současnosti jeví zejména ochrana klimatu a digitalizace. Vedle nové bílé knihy k multilateralismu vznikly nové strategie k humanitární pomoci, Arktidě a Indo-Pacifiku. Chystána je rovněž strategie pro oblast Sahelu, kde Německo i do budoucna plánuje investovat do stabilizace regionu vojenskými i nevojenskými prostředky.

1.3. Obyvatelstvo

V SRN žije podle Německého statistického úřadu 83,2 mil. obyvatel (2020), což znamená meziroční nárůst pouze o 0,03%. Na konci roku 2019 žilo v Německu přibližně 45 milionu lidí v produktivním věku (25 až 59 let).  V Německu je od roku 1972 stále vyšší úmrtnost než porodnost obyvatelstva. Počet narozených dětí v SRN po letech pomalu stoupá, avšak úmrtnost je stále vysoká. Pozitivní přírůstek byl důsledkem migrační vlny především z let 2015 – 2016. V SRN žije cca 233 obyvatel/km2.

K 30. 3. 2020 žilo v Německu přibližně 10,3 mil. cizinců. Největší menšinou žijící v Německu je dlouhodobě turecká, následovaná polskou a syrská menšina je potom třetí nejpočetnější. Nicméně v letech 2017 a 2018 byl pozorován značný růst počtu obyvatel ze zemí Západního Balkánu. Podle výsledků za rok 2018 tvoří cizinci z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Montenegra, Kosova a Makedonie dohromady skoro 25 % všech cizinců žijících v Německu (do SRN odcházejí především za pracovními příležitostmi). Naopak pokles byl v loňském roce pozorován u turecké a polské menšiny. Vyznání: V SRN 27 % obyvatelstva se hlásí k  římsko-katolické církvy, 25 % obyvatelstva k protestanské, 5,2 % tvoří muslimové, 3,3 % obyvatel se řadí k jiným vyznáním a 39 % obyvatel je bez vyznání (stav k 31. 12. 2019).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Německo je největší ekonomikou v rámci EU a čtvrtou největší ekonomikou na světě (po USA, Číně a Japonsku). Za svou konkurenceschopnost a postavení ve světovém hospodářství vděčí své inovační schopnosti a proexportní orientaci. V roce 2020 dosáhl HDP Německa výše 3 3316,18 mld. EUR a meziročně se z důvodu koronavirové pandemie snížil o 5,3 %. Pro rok 2021 odhaduje sbor ekonomických poradců německé spolkové vlády růst cenově očištěného HDP ve výši 3,7 %, na hospodářský výkon před pandemií by se mělo německé hospodářství dostat nejdříve ve 2. polovině roku 2022, kdy je očekáván růst HDP ve výši 4,0 %. Roční míra inflace je pro rok 2021 očekávána ve výši 1,8 %, v roce 2022 je odhadován mírný pokles na 1,5 %. Deficit státního rozpočtu ve vztahu k HDP činil v roce 2020 v běžných cenách 4,2 %. Německo plánuje navázat na politiku vyrovnaného rozpočtového hospodaření, kdy v letech 2014 – 2019 vykázalo přebytkový státní rozpočet. Zásluhou zodpovědné rozpočtové disciplíny poklesl poměr veřejný dluh/HDP poprvé od roku 2002 pod 60 % (59,7 %), vlivem koronavirové pandemie se v roce 2020 zvýšil na 70,0 %. Míra nezaměstnanosti by měla za rok 2021 činit 4,1 %, pro rok 2022 je vzhledem k hospodářskému oživení očekáván pokles na 3,5 %.  

Páteří německého hospodářství jsou malé a střední podniky, doplněné velkými nadnárodními společnostmi a koncerny. Sektor služeb se na celkovém HDP podílí přibližně 70%, průmysl 29,1% a zemědělství 0,9%. Německo započalo proces zásadní modernizace a ekologizace ekonomiky, který se nese ve znamení digitalizace (strategie Průmysl 4.0, umělá inteligence, internet věcí, e-commerce) a změně energetické politiky (Energiewende), která zahrnuje podporu výroby el. energie  z obnovitelných zdrojů, výstup z jádra v roce 2022, ukončení využívání hnědého uhlí nejpozději v roce 2038. Německo patří mezi největší světové vývozce (3. místo po Číně a USA), v roce 2020 dosáhl vývoz zboží a služeb výše 1 204,7 mld. EUR (- 9,3 % oproti roku 2019). Mezi nejdůležitější německé vývozní položky patří vozidla, stroje, chemikálie, elektronické výrobky, elektrická zařízení, léčiva, dopravní prostředky, základní kovy, potravinářské výrobky, pryž a plasty. K nejdůležitějším dovozním položkám patří přístroje na zpracování dat, vozidla a jejich díly, chemické výrobky, stroje, farmaceutické výrobky, kovy, potraviny a krmiva, ropa a zemní plyn.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 1,30,6-5,33,74,0
HDP/obyv. (USD/PPP) 56 808,057 829,355 788,558 740,062 250,0
Inflace (%) 1,91,40,41,81,5
Nezaměstnanost (%) 3,43,14,24,13,5
Export zboží (mld. USD) 1 528,31 464,81 362,41 598,21 650,9
Import zboží (mld. USD) 1 260,01 216,41 141,01 345,01 393,0
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 268,3248,4221,2262,2251,7
Průmyslová produkce (% změna) 0,9-3,2-8,46,94,0
Populace (mil.) 82,882,882,882,982,9
Konkurenceschopnost 3/1407/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -4,0
Veřejný dluh (% HDP) 72,9
Bilance běžného účtu (mld. USD) 273,0
Daně
PO 25 %
FO 14 -45 %
DPH 19 %, snížená sazba 7 %

Německé veřejné finance se do roku 2013 vyznačovaly rozpočtovým schodkem, od roku 2014 do roku 2019 byly zaznamenány přebytky státního rozpočtu (v roce 2019 přebytek dosáhl výše 13,5 mld. EUR). Série přebytkových státních rozpočtů byly ukončeny v roce 2020 v důsledku koronavirové epidemie. Spolková vláda dne 24. 3. 2021 schválila navýšený státní rozpočet na rok 2021, který stanovuje výdaje ve výši 547,7 mld. EUR, přičemž rozpočtový deficit bude činit 240,2 mld. EUR. I přes vysoké zadlužení Německu podle názorů ekonomů nehrozí dluhová spirála. V případě příznivých rámcových podmínek by mohla výše státního dluhu klesnout pod úroveň roku 2019 již v roce 2027.  

Poměr veřejný dluh/HDP v roce 2019 činil 59,7 % (Německo tak poprvé od roku 2002 splnilo Maastrichtské kritérium). Následkem koronavirové pandemie se poměr meziročně zvýšil o 10,3 % na 70,0 % v roce 2020. Veřejný dluh se oproti roku 2019 zvýšil o 275 mld. EUR na 2,332 bil. EUR. Deficit státního rozpočtu/HDP činil v roce 2020 v běžných cenách – 4,2 % (139,6 mld. EUR). Příčinou deficitu bylo snížení příjmů o 3,0 % a současné zvýšení výdajů o 9,3 % oproti roku 2019. Výší devizových rezerv Německo s 253,2 mld. USD zaujímá 11. místo na světě (červen 2020).

2.3. Bankovní systém

Německý bankovní systém se vyznačuje zejména univerzálností úvěrových ústavů – obchodních bank a jejich velkou otevřeností směrem do zahraničí. Centrální bankou vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je Deutsche Bundesbank. Doprovodným dozorčím orgánem bankovního systému je rovněž Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování (Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen) se sídlem v Berlíně. Každá bankovní instituce působící na území SRN musí prokázat, že disponuje vlastním kapitálem v minimální výši 5 mil. EUR. Obchodní banky se dají rozdělit podle své velikosti a významu na tři základní skupiny:

•  privátní obchodní banky (kreditní banky) s dalším dělením na velké banky s celostátní působností, regionální banky, privátní bankéře, jakož i pobočky zahraničních bank. Celkový podíl této skupiny na obchodním obratu všech obchodních bank dosahuje jedné třetiny.

• spořitelny a zemské banky s veřejně-právním statutem, které jsou specialitou německého bankovního systému. (Landesbanken, Landessparkassen – ZBS). Tyto veřejnoprávní subjekty náleží do kompetence zemí a jsou zřizovány zemskými zákony. Jejich cílem je zajištění region. finanč. infrastruktury a za tímto účelem poskytuje jejich zřizovatel (země) věřitelům ZBS neomezené ručení a další služby subvenčního charakteru. Tím získávají tyto subjekty konkurenční výhodu, která jim na dotčených trzích umožňuje dominovat nad soukromými bankami, jež tak jsou nuceny směřovat své aktivity do jiných, rizikovějších oblastí.

• družstevní lidové banky (Volksbanken) a raiffeisenky (Raiffeisenbanken) a jejich centrály.

5 největších bank v SRN dle bilanční sumy v mld. EUR:   Deutsche Bank AG  1 348, DZ Bank AG 518, KfW-Konzern 485 , Commerzbank AG 462, Unicredit Bank AG 286

2.4. Daňový systém

Daňový systém Německa je složitý a vybírané daně se dělí na tři úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně). Výnos z některých daní se určitým procentem přerozděluje mezi tyto skupiny.   Daň z příjmu, která zahrnuje daň z příjmu fyzických (daň ze mzdy, daň z příjmu z nezávislé činnosti) a právnických osob (korporátní daň) představují nejvýznamnější přímou daň. Na celkovém výběru se podílí cca 40 %. Vybírají ji spolkové země a přerozdělují ve prospěch spolku (42,5 % u daně z příjmu fyzických osob, 50 % u korporátní daně), obcí (15% daně z příjmu fyzických osob), zbytek zůstává k dispozici zemským rozpočtům.

Daň z příjmu fyzických osob platí v Německu registrované fyzické osoby ze závislé činnosti, ze zemědělství a lesnictví, z řemeslných provozů, z výdělečné činnosti (např. u příslušníků svobodných povolání), z kapitálového majetku, z pronájmů a z jiných příjmů. U daně z příjmu je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění. Z příjmu se odpočítává nezdanitelná částka ve výši 8820 EUR. Sazby daně z příjmu se pohybují od 14 % do 45%.  

Platbě daně z příjmu právnických osob (korporátní daň) podléhají právnické osoby. Je stanovena ve výši 25 % ze zisku. Dividendy jsou zahrnovány jen z poloviny do vyměřovacího základu pro osobní daň z příjmu. 

Druhou nejvýznamnější daní je DPH s 30 % podílem na celkových daňových příjmech. Má dvě sazby – 7 % a 19 %, s obdobným členěním jako u nás.  

Spotřební daně zahrnují daně z piva, ze šumivého vína, z lihovin, z minerálních olejů, z elektrické energie, z tabáku a z kávy.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Země EU představují pro Německo nejvýznamnější obchodní uskupení s podílem představujícím  dlouhodobě více než 50 % obchodní výměny. Německo jako 3. největší světový vývozce si dlouhodobě ve vztahu k EU udržuje kladné saldo obchodní bilance. V roce 2020 došlo ve vzájemném obchodu mezi Německem a státy EU k významnému propadu (na straně vývozu i dovozu), který byl způsoben koronavirovou epidemií. Německé vývozy do EU meziročně poklesly o – 9,2 %, dovozy z EU pak o – 7,7 %.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 778 747,4777 592,7634 942,2N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 722 546,0735 720,2647 238,0N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) 56 201,341 872,5-12 295,9N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Německo je dlouhodobě největším obchodním partnerem (ve vývozu, dovozu, obratu) ČR. Od roku 1998 si ČR ve vzájemném obchodě udržuje kladnou obchodní bilanci, jejíž výše se v roce 2020 těsně přiblížila 20 mld. EUR. Od roku 1993 do roku 2019 se vzájemný obrat obchodní výměny zvýšil více než 13krát, v roce 2020 došlo v důsledku koronavirové pandemie k meziročnímu poklesu českého vývozu o – 3,8 %, zatímco dovoz poklesl o – 12,0 % a vzájemný obrat o – 7,1 %.

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 1 426,41 457,71 449,1N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 1 007,11 012,4916,7N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -419,2-445,3-532,4N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Německo je součástí EU. Vzhledem k významu zahraničního obchodu pro německé hospodářství a pozici jednoho z největších světových exportérů je v německém bytostném zájmu co možná nejliberálnější obchodní politika umožňující vstup na nové trhy a z toho vyplývající podpora uzavírání smluv o volném obchodu EU s třetími zeměmi.

Smlouvy s ČR

Kromě dvoustranných smluv a dohod byly ekonomické vztahy ČR a SRN v roce 2003 upraveny celou řadou multilaterálních dohod, z nichž nejvýznamnější dosud byla Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé. (č. 7/1995 Sb.). Od 1. 5. 2004 se stala Česká republika členským státem Evropské unie na základě Smlouvy o přistoupení k Evropské unii, která byla podepsána dne 16. 4. 2003 v Aténách. Mezi nejvýznamnější dvoustranné dohody ekonomického charakteru patří:

Dohoda mezi ČSFR a SRN o podpoře a vzájemné ochraně investic (č. 573/1992 Sb., podepsaná dne 2. 10. 1990 v Praze, platná od 2. 8. 1992) a Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb., podepsaná dne 19. 12. 1980 v Praze, platná od 17. 11. 1983).

3.3. Rozvojová spolupráce

Po vstupu ČR do EU dne 1. 5. 2004 rozvojová spolupráce s Německem zanikla. Zahraniční rozvojovou spolupráci má v kompetenci Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Na webu BMZ najdete aktuální seznam projektů SRN s jednotlivými zeměmi. Německá společnost pro mezinárodní spolupráci (GiZ) zpracovává jednotlivé projekty spolkového ministerstva.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

▶ Automobilový průmysl

Automobilový průmysl je v Německu nejdůležitějším průmyslovým odvětvím, které se podílí až 10 % na HDP země. Osobní automobily a díly pro motorová vozidla jsou nejdůležitějšími českými vývozními položkami do Německa s rostoucí tendencí. Už v době před pandemií procházel automobilový průmysl celkovou restrukturalizací, což nyní ve spojitosti s nízkou poptávkou po novém zboží postup restrukturalizace zpomalilo.

Elektromobilita zaznamenává v Německu prudký rozmach. Počet elektromobilů by měl koncem roku 2021 přesáhnout hranici 1 milionu. Stát na jejich nákup vyplácí prémii až 9.000 EUR, platnost prémie byla prodloužena až do roku 2025. Perspektivní je pro české firmy spolupráce na inovacích (alternativní vodíkový pohon, elektromobilita a autonomní řízení). Německá města realizují nákupy bezemisních vozidel, zejména elektrobusů, v zemi probíhá plošná výstavba dobíjecí infrastruktury pro automobily na elektrický i vodíkový pohon.

▶Energetický průmysl

Německo se zaměřuje na obnovitelné zdroje energie, existuje proto potenciál pro dodávky dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny. V rámci restrukturalizace energetiky probíhá masivní výstavba přenosové (zhruba 3 600 km) a distribuční (asi 193 tis. km) sítě. Odhady celkových nákladů na rozvoj sítí zhruba v příštích letech se pohybují okolo 45 mld. EUR. Další potenciál nabízí vyřazování z provozu jaderných elektráren v rámci politiky ústupu od využívání jaderné energetiky do konce roku 2022. V rámci ukončení využívání hnědého uhlí v energetice nejpozději do roku 2038 budou realizovány finanční transfery do transformace regionů a energetického výzkumu v dotčených oblastech (Lužice a Střední Německo, Severní Porýní-Vestfálsko).

▶ ICT

Pandemie koronaviru zdůraznila potenciál digitalizace. Roste zájem o technologická řešení pro home office či pro státní správu (e-government) a digitalizaci všech škol. Německo má v plánu vytvořit podpůrný program pro rozvoj digitálních dovedností pro zaměstnance kvůli nedostatku kvalifikovaných osob. Pro plynulé zavedení digitalizace plánuje Německo do roku 2025 výstavbu 5G sítě. Aktuální studie odhadují úspory v souvislosti s digitalizací ve vybraných sektorech (chemický, strojírenský, elektrotechnický, automobilový průmysl, zemědělství, IT) do roku 2025 na 78,7 mld. EUR. Obrat v ICT v Německu roste v posledních letech mezi 2 – 4 %. Potenciál pro české firmy (včetně start-upů) lze nalézt nejen v dodávkách elektronických zařízení, ale především v aplikacích využívaných ve zmíněných oborech a aplikovaném výzkumu. Na základě zákona o daňové podpoře výzkumu a vývoje, který vstoupil v roce 2020, se odhaduje, že v příštích 5 letech získají firmy výzkumné granty ve výši zhruba 5,6 mld. EUR. Z německého HDP jde celkově 3,13 % na výzkum a vývoj. Příležitost pro české firmy představuje využití umělé inteligence. Silný rozvoj lze očekávat i v dalších oblastech IT – internet věcí, smart řešení pro správu obcí a měst nebo big data.

Zdravotnický a farmaceutický průmys

V rámci soběstačnosti v oblasti tzv. kritické infrastruktury lze očekávat státní podpory v oblasti medicínské a farmaceutické produkce. Výroba farmaceutických přípravků a pomůcek má být většinově přesunuta do Německa, aby nedocházelo k nedostatku léků či zdravotnického materiálu, jako tomu bylo během pandemie. Německo bude usilovat o posílení přítomnosti farmaceutických firem na svém území nebo v sousedních státech a snažit se o vytvoření farmaceutické strategie na evropské úrovni s cílem vyrábět část produktů v Evropě. Velkým tématem je stárnutí německé populace a s tím spojený plán budovat další pečovatelské ústavy, modernizovat nemocnice nebo poskytovat více sociálních a lázeňských služeb. Prognózy počítají s nárůstem výdajů na zdravotnictví z 8 % HDP (2010) až na 9,1 % HDP v roce 2030. Demografický vývoj v Německu v nadcházejících 10 letech s sebou přinese i změny, které se dotknou cestovního ruchu. V podílech zastoupení německých turistů v ČR se žádné zásadní změny neočekávají, dlouhodobě tvoří nejvýznamnější skupinu, která přijíždí do ČR. V roce 2020 do ČR přijelo téměř  820 tisíc německých turistů. Německo je současně nejdůležitějším zahraničním zdrojovým trhem českých a moravských lázní. Německo se ve zdravotnictví zaměřuje na paliativní péči. Novum je tzv. telemedicína (zvláště u seniorů). ČR může profitovat ze zdravotnických přeshraničních projektů zaměřených právě na oblast „telemedicíny“.

Železniční a kolejová doprava

Spolkový plán dopravních cest do roku 2030 předpokládá investice do 1 000 infrastrukturních projektů ve výši 296 mld. EUR (železniční projekty: 123 mld. EUR, silniční projekty: 146 mld. EUR, vodní doprava: 27 mld. EUR). V lednu 2020 byl schválen modernizační program, který do roku 2030 počítá s investicemi ve výši 86 mld. EUR do údržby a modernizace stávající železniční sítě. Další zdroje budou k dispozici na základě Plánu ochrany klimatu do roku 2030, kde pro posílení role železnice budou do roku 2030 k dispozici finanční prostředky ve výši 11 mld. EUR. V příštích letech lze proto očekávat modernizaci železnice, rekonstrukci, rozšiřování a údržbu (rozšiřování a modernizace železniční sítě, obnova vozového parku, rekonstrukce železničních mostů). Německo je perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky. Dopravní podniky německých měst v rámci obnovy dopravního parku a snižování emisí v ovzduší budou vypisovat výběrová řízení na dodávky kolejové techniky.


4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Německo je soused ČR a obchodní kultura je hodně podobná té české. Avšak je zde pár bodů, které je nutné zmínit, díky kterým bude uzavření obchodu s německými partnery jednodušší. Obchod je v Německu brán vážně. Mezi důležité německé hodnoty patří čestnost, loajalita, přesnost, profesionalita a spolehlivost. Důležitá je také transparentnost a přímost.

4.2. Oslovení

Než oslovíte obchodní partnery, odpovězte si na následující otázky: Co můžete obchodnímu partnerovi nabídnout? V jakém množství můžete produkt / službu dodat? Jak se produkt / služba liší od konkurenčních produktů? Jakou přidanou hodnotu produkt / služba nabízí?

Potenciálními obchodními partnery mohou být společnosti, které by prodávaly Váš produkt, nebo ho používají ve své vlastní společnosti. Napište svým potenciálním obchodním partnerům.   Dalším způsobem, jak se prosadit na německém trhu, je oslovení distribučního partnera. Při výběru věnujte pozornost portfoliu potenciálního partnera. V nejlepším případě již má produkty, které míří stejným směrem jako Váš produkt, ale nekonkurují mu. Váš produkt by měl sloužit jako doplněk.

Oslovování obchodních partnerů na veletrzích.

Jelikož jsou veletrhy v Německu poměrně velké, potřebujete dobrou přípravu. Předem napište partnerům, se kterými se chcete setkat, definujte cíle Vašeho setkání a připravte brožury o Vaší nabídce. To vám pomůže neutopit se v davu a přežít. U veletrhů v Německu se obchod neuzavírá na veletrhu, ale až poté.

Osobní kontakt je důležitý, ale ne rozhodující.

Udržovat osobní kontakt s obchodními partnery je důležité. Setkejte se s odpovědnými lidmi, projevte svůj zájem a udělejte si čas. Avšak v Německu – na rozdíl od jiných zemí – není potřeba pravidelných návštěv, ale budování důvěry. Na začátku obchodního vztahu uzavřete dobrou smlouvu, aby nedocházelo k potížím. Němečtí partneři mají tendenci vyhledávat méně osobní kontakt. Může se tedy stát, že osobní schůzky – například z důvodu nedostatku času – budou zrušeny.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky jsou běžným prvkem firemního života v Německu. Schůzku lze vést mnoho způsoby: osobně, telekonferencí, videokonferencí, přes internet.

·         Schůzky obvykle plánujte několik týdnů předem telefonicky, nebo emailem.

·         Vyhýbejte se obchodním jednáním v měsících červenec a srpen, nebo v době státních svátků. Pozvánka na obchodní schůzku by měla být napsána v němčině. Následné rychlé vyřízení korespondence je povinné. Na telefonní hovory je třeba neprodleně odpovědět.

·         Obchodní schůzky obvykle probíhají od 10:00 do 16:00; vyhněte se ale polední pauze a pátečnímu odpoledni.

·         Oběd a večeře slouží k obchodní zábavě, k poznání obou obchodních partnerů. Němečtí partneři rádi spojují gastronomické potěšení se zajímavou konverzací o potenciálním obchodu.  

·         Při prvním kontaktu krátce a pevně potřeste rukou všem přítomným a udržujte oční kontakt, ale vyhněte se nepříjemně dlouhému zírání.

·         Své obchodní partnery byste měli oslovovat „Herr“ nebo Frau“ s jejich příjmením nebo případně s univerzitními tituly (Dr.). Ty jsou pro Němce důležité.

·         Dary se během obchodních jednání nevyměňují, ale při úspěšném ukončení jednání mohou být vhodné drobné dárky.

·         Na pracovní jednání se oblečte konzervativně a decentně. Muži by měli mít oblek a kravatu; a ženy kostým, či decentní šaty.

·         Vizitky se vyměňují poměrně brzy na začátku schůzky. Měly by být v anglickém jazyce, pokud nejsou v německém.

Tip: Němečtí obchodní partneři upřednostňují věcné diskuze. Pracovní jednání jsou zaměřena na obsah. Po krátkém „small talku“ se rychle přesunou k věci. Němci takto chtějí přesvědčit dovednostmi a ukázat je. Obvykle dávají přednost dobře připravenému projevu se spoustou grafů, empirických argumentů a statistik. Takto budují důvěru. Během obchodního jednání nepoužívejte přehnané, nebo nepřímé styly komunikace, protože to může být vnímáno s podezřením.

·         Pozor, neberte kritiku na faktické úrovni osobně.

Desatero pro obchodování s Němci

· Komunikujte systémově a na jednání se připravte!

· Uplatněte schopnost improvizovat!

· Prezentujte se sebevědomě, investujte do online marketingu!

· Nebojte se telefonovat, email často nestačí!

· Nespoléhejte na to, že se domluvíte anglicky!

· Dodržujte termíny a buďte spolehliví!

· Nepodceňujte znalost informací německého partnera!

· Jen dobrá cena a kvalita na náročném koncentrovaném trhu nestačí – inovace!

· Hledejte obchodní zástupce!

· Poznejte své zákazníky, ale i konkurenci – jezděte na veletrhy!

4.4. Komunikace

Při hledání obchodních partnerů můžete využít návštěvu veletrhu, či oslovit distribučního partnera. Před obchodní schůzkou vždy vše několik týdnů dopředu naplánujte. Nebojte se komunikovat telefonicky. Buďte formální a přímí. Prezentace by měly být dobře připravené, komplexní, jasné, informativní a prezentovány formálním, racionálním a profesionálním způsobem – vždy přitažlivým pro předpokládanou míru porozumění německých obchodních partnerů. Následující části se zabývají otázkami kolem obchodního jednání a informují o kulturním prostředí Německa.  

·         Neočekávejte na německé straně znalost češtiny, nicméně ani znalost angličtiny nebývá zcela obvyklá.

·         Doporučujeme výbornou němčinou, ideálně mít s sebou rodilého mluvčího.

·         Při konverzaci používejte krátké, jasné jednoduché a výstižné výroky s menšími emocemi – Němci jsou přímější a formálnější, nepoužívají idiomy nebo small talk.

·         Komunikujte nejlépe osobně, či po telefonu. Email často nestačí.

·         Informační materiály posílejte ideálně v perfektní němčině.

·         Pokud německy neumíte, naučte se alespoň pár frází – tím ukážete, že chcete porozumět a ocenit jejich kulturu.

·         Němci si nesmírně váží svého soukromí a osobního prostoru. Nepokládejte osobní otázky týkající se zaměstnání, platu, věku, rodiny nebo dětí, i když máte dobře navázané přátelství.

4.5. Doporučení

Za nejdůležitější zvyklosti se v Německu dají mj. považovat:

• serióznost a spolehlivost

• vysoká technická úroveň a kvalita výrobků (včetně přesahu firem do VVI)

• rozumná cena

• dobrá vůle a nutnost „být přitom” – na veletrzích, vědeckých sympoziích, konferencích, významných společenských akcích atp.

• navázání osobních kontaktů

• umění lobbovat, napojit se na aktivity státu /mise atp./

• mít na trhu registrovanou firmu

• budování Joint-Venture pro aktivity na místním trhu, event. na třetích trzích

• aktivní využívání státní sítě obchodně-ekonomických zastoupení při ZÚ, GK a zastoupení zahraničních kanceláří agentur CzechTrade, CzechInvest a České Centrum

• využívání znalostí specifické mentality partnerů v jednotlivých regionech Německa

• aktivní využívání specifik trhů jednotlivých 16 spolkových zemí Německa

• znalost německého jazyka  

Pracovní doba je v obecné rovině upravována zákonem o pracovní době (Arbeitszeitgesetz), nicméně je flexibilní a regulována pouze sjednanými tarify v jednotlivých odvětvích, pro některé podniky je pracovní doba jednotlivě sjednána. Tarify se liší i podle kvalifikačních skupin zaměstnanců.

Prodejní doba: V neděli má většina obchodů zavřeno. Otevřeno bývá jen o státem povolených nedělích (tzv. Verkaufsoffener Sonntag). Rámcové podmínky stanovuje zákon o zavírací době (Ladenschlußgesetz), nicméně podmínky např. pro večerní či víkendový prodej upravují zvl. zemské zákony a vyhlášky.

4.6. Státní svátky

Státní svátky se z náboženských důvodů (katolické a evangelické země) a z důvodu zemského členění částečně liší mezi různými spolkovými zeměmi.  Mezi největší svátky patří :

Nový rok 1.1.

Tři králové 6.1.

MDŽ 8.3.

Velikonoce

Svátek práce 1.5.

Nanebevzetí Krista 21.5.

Svatodušní svátky

Svátek božího těla 11.6.

Nanebevzetí panny Marie 15.8.

Den sjednocení 3.10.

Den reformace 31.10.

Památka zesnulých 1.11.

Vánoce

Po dobu letních školních prázdnin lze očekávat v jednotlivých spolkových zemích omezenější provoz úřadů a firem a současně na hlavních trasách (hlavně sever-jih) podstatné zvýšení provozu na komunikacích.

      

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Česká republika je součástí evropského hospodářského prostoru. Český vývozce se pohybuje většinou v oblasti s jednotnými standardy na obou trzích. Na druhou stranu vstupuje na nasycený trh, kde je vhodné získat konkurenční výhodu.   Pro aktuální informace o podmínkách vstupu na německý trh navštivte stránky obchodně-ekonomického úseku ZÚ Berlín (rubriky Informace pro exportéry a investory a Zaměstnávání občanů SRN v ČR). Zde rovněž najdete manuál „Export do Německa“. Nejdůležitější informační zdroje:  

Institucionální podpora:

•          Ministerstvo zahraničních věcí (MZV): zastupitelské úřady v Německu Velvyslanectví ČR v Berlíně, Generální konzulát ČR v Drážďanech, Generální konzulát ČR v Mnichově a Generální konzulát ČR v Düsseldorfu;

•          Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO): provozuje informační Zelenou linku pro export (800 133 331);

•          CzechTrade (web CzechTrade): vládní proexportní agentura Ministerstva průmyslu a obchodu. V Německu je zastoupen Zahraniční kanceláří v Düsseldorfu;

•          German Trade & Invest (GTAI): spolková agentura pro podporu zahraničního obchodu a investic; iXPOS: možno prezentovat své obchodní nabídky;

•          Sdružení německých průmyslových a obchodních komor (IHK) (Deutscher Industrie- und Handelskammertag) pro české podnikatele je významná komora v Dortmundu, která je autorizována pro styk s Českou republikou

•          Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), resp. Německo-česká průmyslová a obchodní komora (Deutsch-Tschechische Industrie- und Handelskammer/AHK)

•          Hospodářská komora České republiky (HK ČR)

Vyhledání odběratele, obchodního zástupce, či distributora

Ke vstupu na německý trh můžete navázat spolupráci s místními podniky přímo vyhledáním vhodného odběratele, či německého partnera – v roli agenta, nebo distributora. Největší internetovou databází B2B je doména „Wer liefert was“. Největší platformou obchodních zástupců je www.handelsvertreter.de  

Při výběru vhodného obchodního partnera, agenta, či distributora Vám poslouží Czech Trade v Düsseldorfu, nebo stránky německého obchodního rejstříku (Handelsregister), nebo odkazy na obchodní a průmyslové svazy. Tyto svazy, spolky a sdružení hrají v Německu velkou roli, je jich poměrně značné množství a většina firem je členem nějakého sdružení. Členství v německé IHK je v Německu povinné.  

V jednání s agenty a distributory Vám doporučujeme se zajímat o následující skutečnosti:

•          zda agent vlastní obchodní licenci;

•          vyžádat si portfolio zastupovaných podniků;

•          vyžádat si seznam prodávaných výrobků;

•          reference.

Také je třeba se rozhodnout, hodláte-li pronikat na trh v regionálním, či celostátním měřítku. Při uzavírání kontraktů, či podmínek spolupráce s agentem/distributorem Vám doporučujeme dbát na uzavření smlouvy s důrazem na možnost rozvázání poměru, ověření, zda osoba, která kontrakt uzavírá, je oprávněna jednat, hrazení nákladů za marketing a další služby.

Desatero pro obchodování s Němci

Komunikujte systémově a na jednání se připravte!

Uplatněte schopnost improvizovat!

Prezentujte se sebevědomě, investujte do online marketingu!

Nebojte se telefonovat, email často nestačí!

Nespoléhejte na to, že se domluvíte anglicky!

Dodržujte termíny a buďte spolehliví!

Nepodceňujte znalost informací německého partnera! Jen dobrá cena a kvalita na náročném koncentrovaném trhu nestačí – inovace!

Hledejte obchodní zástupce! Poznejte své zákazníky, ale i konkurenci – jezděte na veletrhy!  

Německé teritorium patří do celního území EU. Přístupem ČR a dalších zemí k EU jde ve vzájemném obchodním styku se SRN o vnitrounijní obchod  a vzájemné dodávky proto nepodléhají celní kontrole, ani clu. V SRN platí společný celní sazebník a harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží. Celní problematika spadá do kompetence  Spolkové celní správy (Bundeszollverwaltung).

Kontrola vývozu

Klasická omezení aplikovaná v německém zahraničním obchodě (zbraně a vojenský materiál, výrobky strategické povahy, případné limity dovozu některých komodit ze třetích zemí mimo EU) bývají uvedena v oběžnících Spolkového ministerstva hospodářství a  energetiky (BMWi). Vydávání zbrojních dovozních a vývozních licencí, případně schválení výrobku pro trh, provádí pro průmyslové artikly a některé strategické materiály a suroviny vedle svých dalších funkcí spolkový úřad BAFA.  

Ochrana domácího trhu

Trh SRN se řídí harmonizovanou legislativou EU a je plně liberalizován. Poměrně striktní jsou požadavky na kvalitu řady produktů, vycházející na základě legislativy EU z národních ustanovení a norem na „ochranu spotřebitele”, z ekologických norem apod., včetně kontroly jejich dodržování.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Právní úprava založení podniku a podnikání v SRN je oproti České republice komplikovanější.   Existuje několik forem podniků:

Společnost podle občanského práva (GbR) a veřejná obchodní společnost (OHG) (Gesellschaft bürgerlichen Rechts – GbR, Offene Handelsgesellschaft – OHG) .

Komanditní společnost (KG) + komanditní společnost s ručením omezeným (GmbH & Co.KG) ,(Kommanditgesellschaft – KG; Gesellschaft mit beschränkter Haftung und Kommanditgesellschaft – GmbH & Co.KG).

Společnost s ručením omezeným (GmbH): (Gesellschaft mit beschränkter Haftung – GmbH) U tohoto typu obchodní společnosti se jedná o oblíbenou, v Německu velice rozšířenou, praktickou a ve většině případů i daňově výhodnou právní formu, která je vhodná i pro podnikání zahraničních subjektů. K dalším patří akciová společnost (AG) (Aktiengesellschaft – AG), která je ale pro potřeby zejména MSP ČR méně vhodná. Obvyklou formou je rovněž podnikatel-jednotlivec (Einzelunternehmer, Einzelfirma).  

Joint-venture je společnost vlastněná z určité části německým a ze zbylé části českým zahraničním partnerem. V německém právu neexistují žádné zvláštnosti a domácí i zahraniční partneři jsou si z právního hlediska rovni. Společný podnik patří v současné době k méně využívaným formám vstupu českých podniků na německý trh.

Procedury, doklady a vybrané náklady při zakládání podniku v Německu

Informace a důležité kroky k založení podniku naleznete na stránkách spolkového ministerstva hospodářství.

Založení kanceláře, či pobočky

Český subjekt nemusí v SRN zakládat novou firmu, může zde působit jako zahraniční právnická osoba ve formě kanceláře (reprezentace), která ovšem nesmí uzavírat obchodní transakce a je využitelná zejména pro reklamu a marketing. Je možno rovněž zřídit nesamostatnou pobočku bez vlastního účetnictví, či založit samostatnou pobočku, která musí být podobně jako samostatný podnik nahlášena v obchodním rejstříku a u místního úřadu Registrace (ohlášení) živnosti (Einzelunternehmer, Einzelfirma) Zahraniční živnostníci mají stejné postavení jako tuzemští. Základním právním předpisem je živnostenský řád (Gesetz zur Ordnung des Handwerks). Čeští živnostníci, kteří by chtěli podnikat v Německu, musí vlastnit německý mistrovský list pro dané řemeslo, aby mohli být zapsáni do živnostenského rejstříku. Existuje však možnost výjimky zapsání do živnostenského rejstříku v případě občanů EU nebo EHP.

5.3. Marketing a komunikace

Na německém trhu hraje otázka marketingu a vhodné reklamy klíčovou roli. Inzerce a reklama v médiích je pro většinu českých malých a středních podniků bohužel nedostupná. Pro MSP tudíž hraje roli přímý marketing, příp. účast na veletrzích a kooperačních burzách.  

V případě přímého B2B marketingu doporučujeme konzultovat CzechTrade v Düsseldorfu. Doporučujeme intenzivní využívání internetových databází, zejm. www.wlw.de a získání referencí, zejména od významných německých firem (Siemens, Bosch, Miele atd.). Propagace a reklama za využití HSP: jako ilustraci lze uvést, že celostránková reklama v hospodářském deníku Handelsblatt se pohybuje kolem 20 – 25 000  Euro. Obdobná situace je u odborných periodik zaměřených na určitý tržní segment, např. měsíčník “OST-WEST-CONTACT”, který je oficiálním orgánem německé organizace Osteuropa Verein der deutschen Wirtschaft.  

Informace o různých možnostech publikace (resp. inzerce) nabídek a informací (vč. vyhledávání partnerů) zejména prostřednictvím internetu u specializovaných hospodářských organizací aj. Výhody: většinou nulové náklady a zúžení cílové skupiny. Uvádíme vybrané hlavní možnosti:

Inzerce v kooperačních internetových burzách Uveřejnění nabídky v B2B kooperačních burzách Průmyslové a hospodářské komory. Zveřejnění nabídky české firmy v časopisech, které vydávají např. obchodní a průmyslové komory, je ve většině případů zdarma.  

Komunikace s médii – firemní tiskové zprávy a informace na internetových portálech pro německé redakce  

Infoportál NOV-OST Info. Uveřejňuje tiskové zprávy a informace ze zemí SVE. Oblast uživatelů portálu zahrnuje „decision makers“ v obchodu s regionem SVE, dále německé, rakouské a švýcarské firmy a média. Internet: www.nov-ost.info. Infoportál Deutsch-Tschechische Presseagentur DTPA – Česko-německá tisková agentura může uveřejnit firmám zdarma hospodářské informace. Internet: http://www.dtpa.de, e-mail: dtpa@kabeljournal.de.  

Publikace tiskových zpráv prostřednictvím veletržních správ. Všechny mezinárodní veletrhy a další velké veletržní akce v Německu uveřejňují zdarma na svých internetových stránkách tisková sdělení vystavovatelů.  

OTS Originaltextservice NEWSAKTUELL. Agentura OTS Newsaktuell je dceřinou společností německé tiskové agentury DPA. Šíří firemní PR materiály z domova i ze zahraničí. Jednorázové vydání zprávy s rozsahem do 300 slov stojí kolem 300 Euro. Kontakt: www.newsaktuell.de.   

Obecně lze doporučit, aby české MSP věnovaly zvýšenou pozornost všem možnostem účastí na českých proexportních akcích pořádaných v SRN zastupitelským úřadem ČR, generálními konzuláty v Drážďanech, v Mnichově a v Düsseldorfu, agenturou CzechTrade a dalšími oficiálními institucemi ČR. V této souvislosti chceme upozornit rovněž na finančně nenáročný způsob setkání a navázání kontaktů s potenciálními německými partnery na akcích pořádaných německými institucemi a orgány přímo v České republice. Informovat se o těchto akcích je možné u Česko-německé hospodářské komory v Praze, která je ve většině případů jejich českým realizátorem (www.dtihk.cz).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

SRN má široce a důkladně rozpracovány zákony o ochraně duševního vlastnictví. Nejvyšší právní normou je Ústava a v ní ustanovení na ochranu osobnosti a svobody podnikání. Specifická ustanovení na ochranu duševního vlastnictví obsahují následující zákony:

•          Gesetz über Urheberrecht und verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz – UrhG) – Autorský zákon

•          Gesetz betreffend das Urheberrecht an Werken der bildenden Künste und der Photographie (Kunsturheberrechtsgesetz – KunstUrhG/KUG) Zákon na ochranu výtvarných děl

•          Patentgesetz (PatG) – Patentový zákon

•          Gesetz über den rechtlichen Schutz von Mustern und Modellen (Geschmacksmustergesetz – GeschmMG) Zákon o ochraně vzorů designu, modelů a provedení

•          Gebrauchsmustergesetz (GebrMG) Zákon o chráněných užitkových vzorech

•          Sortenschutzgesetz (SortSchG) Zákon na ochranu nových odrůd

•          Gesetz über den Schutz der Topographien von mikroelektronischen Halbleitererzeugnissen (Halbleiterschutzgesetz – HalblSchG) Zákon na ochranu práv duševního vlastnictví v oblasti elektroniky

•          Gesetz über den Schutz von Marken und sonstigen Kennzeichen (Markengesetz – MarkenG) – Zákon na ochranu značek původu a obchodních označení

•          Bürgerliches Gesetzbuch (Namensrecht, § 12) – právo na ochranu před zneužitím vlastního příjmení

•          Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb (UWG) – Zákon proti nerovné konkurenci – obchodní tajemství atp.  

Práva, jichž se uvedené zákony dotýkají, jsou chráněna na základě mezinárodních dohod a smluv, jakož i na základě směrnic a nařízení EU. Jsou licencována, avšak převoditelná na druhé osoby (fyzické i právní). Na druhé straně platí omezení těchto práv ve smyslu práva na citaci autorsky chráněných děl, práva na jejich parodování, práva na vlastní výzkum, obecně pak ve smyslu práva na svobodu informací. Vždy aktuální informace k autorskému zákonu, patentům, licencím atd. najdete na webových stránkách GTAI.

5.5. Trh veřejných zakázek

Z dohody o přistoupení k EU, která má jako zdroj primárního práva přednost před národními úpravami zadávání veřejných zakázek vyplývá, že české podniky se mohou zúčastnit všech veřejných zakázek, které jsou v Německu vypisovány v souladu s příslušnými ustanoveními „acquis communautaire“. Pro SRN jako členskou zemi platí při vypisování „veřejných zakázek EU“ kromě stanovení typu procedury a vymezení kvalifikačních předpokladů dvě základní podmínky, tj. okruh „povinných zadavatelů pokud jejich zakázka přesáhne určitý hodnotový práh“ a „výše hodnoty zakázky“, od které musí vyhlásit „EU tendr“ i další subjekty mimo povinné zadavatele.  

Hodnotové limity „EU tendrů“:

•          5 000 000 eur – pro stavební práce

•          130 000 eur – pro státní orgány a instituce

•          200 000 eur – pro samosprávné celky aj.

•          400 000 eur – pro zadavatele v sektoru vodního hospodářství, energetiky a dopravy

•          600 000 eur – pro zadavatele v oblasti telekomunikací  

Veřejné zakázky v SRN dle národních pravidel

Pro vypisování ostatních veřejných zakázek, tzv. podlimitních, platí dle ustanovení EU národní (německá) legislativní úprava.Místem, které řeší v SRN problematiku veřejných zakázek, je Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky (BMWi), které je zřizovatelem Spolkového kartelového úřadu (Bundeskartellenamt – BkartA). Zásady udělování veřejných zakázek a kontrolní mechanismy při jejich udělování jsou obsaženy ve čtvrté části německého Kartelového zákona (Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen – zkratka GWB). Zákon je dosažitelný buď z internetové adresy BMWi, nebo na internetové adrese kartelového úřadu.

Německý zákon o udělování veřejných zakázek rozlišuje tři možné způsoby:

•          veřejné vypsání zakázky – pro neomezený okruh podniků (tzv. otevřené výběrové řízení)

•          omezené vypsání zakázky – pouze pro určitý okruh podniků (tzv. uzavřené výběrové řízení)

•          vypsání zakázky z volné ruky – jako jediné připouští přímé jednání mezi zadavatelem a podnikem

Přednost mají samozřejmě otevřená výběrová řízení za účelem zajištění větší konkurence. Zákon ovšem stanoví, za kterých předpokladů je možné použít další dva postupy. Zvláštní předpisy v systému udělování veřejných zakázek platí pro nabídkové ceny zájemců o zakázku. Podle příslušné směrnice je dávána přednost tržním cenám. Pouze ve výjimečných případech směrnice nařizuje uzavření zakázky za pevnou cenu. K případnému cenovému přezkoumání nabídek jsou příslušné dohlížecí úřady jednotlivých spolkových zemí. V Německu platí od roku 2016 nová právní úprava zadávání veřejných zakázek. Týká se výhradně zadávání upraveného komunitárním právem (zakázky nad 209.000,- EUR). Zakázky o nižší hodnotě zůstávají v kompetenci příslušné spolkové země. Nová právní úprava si kladla za cíl zjednodušení přístupu malých a středních podniků k zadávání veřejných zakázek, omezit kriminální jevy, zjednodušit prokazování způsobilosti účastnících se subjektů, posílit inovativní a dlouhodobě udržitelnou dimenzi zadávacího procesu. Více informací je možno nalézt na webové stránce Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky: která v příslušné kapitole uvádí předmětnou právní úpravu a další dokumenty.  

Základní informační kanály o veřejných zakázkách v SRN  

a) Evropská databáze:

www.ted.europa.eu/TED/main/HomePage.do

TED – Tender Electronic Daily. Bez úhrady přístupná elektronická databáze všech EU zakázek vyhlašovaných v SRN a dalších EU zemích. Obsahuje rovněž výsledky zadávacích řízení – www.ted.europa.eu.  

b) Německá databáze:

Databáze AUSSCHREIBUNGEN na portálu “ixpos“ německé agentury GTAI. Denní aktualizace, obsahuje mezinárodní tendry a národní tendry podle pravidel EU – viz GTAI. Databáze je dosažitelná rovněž z portálu. Výhodou je členění tendrů podle branží a další možnosti vyhledávání. Vyhledávání je za úhradu, jednorázový denní vstup stojí 2,50 Euro s možností platit on-line. 

•          www.evergabe-online.de/ – centrální databáze spolkové vlády

•          www.vergabeplattform.de/

•          www.ausschreibungen-deutschland.de/

•          www.bund.de/DE/Home/homepage_node.html

c.  Tendry ve spolkových zemích:

•          Bádensko-Virtembersko

•          Bavorsko

•          Berlín

•          TED

•          Braniborsko: www.vergabemarktplatz.brandenburg.de, www.abst-brandenburg.de, www.berlin.de/vergabeservice, www.bsr.de/8248.html.

•          Brémy

•          Hamburk

•          Hesensko (Essen)

•          Meklenbursko-Přední Pomořansko

•          Dolní Sasko

•          Severní Porýní-Vestfálsko

•          Porýní-Falcko

•          Sársko

•          Sasko

•          Sasko-Anhaltsko a www.abst-sh.de

•          Šlesvicko-Holštýnsko

•          Duryňsko

Spolkový věstník výběrových řízení (Bundesausschreibungsblatt). Po předchozí registraci je přístupný rovněž na internetu. Věstník vychází třikrát týdně (pondělí, středa, pátek) a je možno si jej nechat zasílat v tištěné podobě po úhradě předplatného (78 Euro na šest měsíců) do České republiky. V úvahu připadá také jeho předplacení v elektronické podobě. Bundesausschreibungsblatt GmbH Postfach 200180 D-40099 Düsseldorf Tel: +49 (0) 211-370848, 370849 Fax: +49 (0) 211-381607 E-mail:service@deutsches-ausschreibungsblatt.de Elektronická platforma spolkové vlády EVERGABE-ONLINE. Obsahuje výběrová řízení státní správy, spolkových orgánů, zemských orgánů a obcí. Vyhledávání je zdarma, zdarma se po jednoduché bezplatné registraci lze dostat i k tendrové dokumentaci.

Všechny státní orgány SRN, samospráva a další povinní zadavatelé ve smyslu EU práva i německé národní úpravy mají na svých příslušných internetových stránkách nadto uveřejněny jimi vypisované veřejné zakázky. Přístup je vždy zdarma.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Způsoby řešení obchodních sporů

Mezi SRN a ČR je uznávána reciprocita výkonu rozhodnutí státních soudů, tj. vykonatelnost nálezů rozhodčích soudů (arbitráží) a normálních soudů. (vykonatelné jsou v SRN tedy např. i nálezy rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR v Praze). Ve smluvním dokumentu mezi českým a německým subjektem by v klausuli „řešení sporů“ měla být explicitně stanovena jednak příslušnost k národní jurisdikci (ČR nebo SRN) a dále dohoda o postoupení případného sporu k řešení formou arbitráže resp. k řešení normálním soudem.

Rizika místního trhu

Přetrvávající problémy, se kterými se musí mnohdy české firmy v SRN potýkat, jsou hlavně byrokratického rázu. Rychlou, bezplatnou a procedurálně nenáročnou pomoc při řešení postupů a rozhodnutí německých úřadů, u nichž jsou pochyby, že nepostupují v souladu s komunitárním právem EU, poskytuje systém SOLVIT, který v ČR funguje při Ministerstvu průmyslu a obchodu. V Německu lze hospodářsko-finanční informace získat od specializovaných firem (např. Buergel, Creditreform, Dun & Bradstreet), či od příslušné Průmyslové a obchodní komory (Industrie- und Handelskammer, IHK). Obchodní rejstřík není v SRN veřejně přístupný.  

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Platební morálka německých firem je obecně na vysoké úrovni. Existenci výjimek nejde ovšem vyloučit, obzvláště s ohledem na každoroční vysoký počet insolvencí malých a středních firem. Platby předem za dodávky zboží a služeb nepatří v rámci Německa k těm nejběžnějším platebním podmínkám, běžná splatnost faktur se v současné době pohybuje až 90 dnů.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Cestování do teritoria

Vzhledem ke skutečnosti, že SRN je členský stát EU, naši občané cestující do Německa za turistikou, k návštěvě známých, příbuzných atp. nepotřebují víza. Víza rovněž nepotřebují ani občané ČR zaměstnaní v Německu či zde provozující samostatnou výdělečnou činnost. Zaměstnanci ale podléhají současným pracovně-právním předpisům pro občany EU, např. ohledně uznávání kvalifikací. Uplynutím 7letého přechodného období, tedy od 1. 5. 2011, byl přístup na německý pracovní trh uvolněn i občanům z tzv. nových členských států EU, tedy i ČR.

Ve všech případech při déletrvajícím pobytu je potřebné přihlášení se k pobytu na příslušném úřadě. Na základě směrnice EU 2005/64/ES byly zřízeny již v 55 německých městech, (např. v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Dortmundu, Düsseldorfu, Stuttgartu) za účelem zlepšení životního prostředí tzv. zóny ochrany ovzduší (Umweltzone). V nejbližších letech budou tyto zóny zavedeny v dalších 17 městech, přičemž tento proces bude stále pokračovat. Jedná se de facto o zákaz provozu motorových vozidel s vysokým obsahem škodlivých výfukových zplodin v centrech těchto měst, z něhož budou vyňata pouze vozidla opatřena příslušnou známkou (plaketou). Porušení povinnosti vyplývající z tohoto opatření je sankcionováno pokutou (40 EUR).  Veškeré potřebné informace k tomuto opatření lze nalézt na www.umwelt-plakette.de, popř. na Ibesip. Tuto nálepku, která platí pro všechna města SRN, ve kterých byly nebo budou zóny ochrany ovzduší zřízeny, je možné zakoupit před cestou i v ČR na stanicích STK.

ZÚ Berlín nepovažuje SRN za rizikové teritorium.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. května 2011 získali občané ČR neomezený přístup na německý pracovní trh. Proto nepotřebují pracovní povolení před nástupem do zaměstnání v SRN. V případě živnostenské činnosti vykonávané na území SRN trvá pro občany České republiky i po 1. květnu 2011 povinnost přihlásit živnost na příslušném místním živnostenském úřadě. Dalšími základními právními normami jsou zákon o min. mzdě (MiLoG) a zákon o vysílání zaměstnanců (AEntG).

Od 1. 1. 2015 platí na území SRN plošná minimální mzda, která se vztahuje na všechny, tj. i mobilní zaměstnance tuzemských i zahraničních firem, a to včetně kabotáže i transitu. Od 1. 1. 2021 došlo k dalšímu navýšení hodinové minimální mzdy na 9,50 €, zákon o minimální mzdě (MiLoG) stanovuje rovněž povinnost hlášení pracovní činnosti a její dokumentaci. Souhrnné informace jsou k dispozici na stránkách německé celní správy. Aktuální informace naleznete i na webu obchodně-ekonomického úseku (zaměstnávání občanů ČR v SRN).         Zákon o minimální mzdě (MiLoG) určuje hodinovou mzdu 9,50 € brutto (nezapočítává se do ní příspěvek zaměstnavatele), což v průměru odpovídá ca. 247,00 CZK. Do minimální mzdy se nepočítají příspěvky na:

•          stravné,

•          náhradu životních nákladů, tzv. diet,

•          přesčasové hodiny,

•          příspěvky za práci ve svátek, neděli

•          příspěvky na dovolenou

•          vánoční příspěvky (s výjimkou výpočtu mzdy za měsíc prosinec)

Nové povinnosti pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci s mobilní činností vykonávají pracovní činnost na území SRN

Nahlášení podkladů na celní úřad v Kolíně n/Rýnem v rámci mobilní činnosti se děje prostřednictvím formuláře, který najdete na stránkách celního úřadu (zaměstnavatelé, příp. personální agentura jsou povinni nahlásit pro období 6 měsíců pracovní činnost na území SRN, a to prostřednictvím formuláře 033037 /„Einsatzplanung für Arbeitgeber bei Beschäftigung in ausschließlich mobiler Tätigkeit“, resp. 033038/).  Jednoduchý návod, jak formulář vyplnit, najdete na stránkách ZÚ Berlín. Formuláře k nahlášení ostatních profesí taktéž najdete na webových stránkách celního úřadu v Kolíně n/Rýnem.

Všechny formuláře musí být vyplněné v německém jazyce, pro případnou kontrolu je potřeba je uchovávat 2 roky. Při neplnění povinností vyplývajících z MiLoG je celní úřad oprávněn udělit pokutu ve výši 30 000 €, při neplacení základní minimální mzdy až 500 000 €. Pokud celní úřad udělí firmě pokutu, ta je na „přiměřený čas“ vyřazena z možnosti zúčastnit se veřejných zakázek. Firmy, které své zakázky dále předávají svým subdodavatelům, ručí za dodržování MiLoG v celém svém dodavatelském řetězci. Z povinností vyplývajících z MiLoG, tj. výplaty min. mzdy, se nejde vyvázat ani smluvně, ani zřeknutím se zaměstnance.  

Hlavní informační zdroje v ČR:

Všechny informace týkající se zaměstnávání českých občanů v SRN lze nalézt na integrovaném portálu MPSVČR “EURES”  

Zprostředkování práce v SRN (centrální úřad)

Bundesagentur für Arbeit v Norimberku

Zprostředkování práce pro specialisty v SRN:

Bonn-ZAV.IT-Experts@arbeitsagentur.de

Pomoc při vycestování rodiny za expertem zaměstnaným v SRN Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)

tel.: +420 233 370 160, e-mail: prague@iom.int

Sociální zabezpečení:

Zaměstnanci z ČR, kteří vykonávají v Německu řádné zaměstnání, podléhají německému sociálnímu pojištění a jsou pojištěni proti nemoci, nezaměstnanosti a v zákonném důchodovém pojištění, také musí být zaměstnavatelem pojištěni u zaměstnaneckých odborů proti úrazu. Nárok na dávky v nezaměstnanosti vzniká má člověk, který pracoval minimálně dvanáct měsíců v pojistně povinném pracovním poměru. Zaměstnanci z ČR vyslaní do Německa na maximálně 12 měsíců zažádají u České správy sociálního zabezpečení podle ustanovení (EHS)1408/71 o potvrzení A1 (dříve E 101) a tímto doloží, že pro ně nadále platí pojistné sociálně povinné právní předpisy vysílajícího státu a ne německé právní předpisy. Další informace k tomuto podává Spolkové ministerstvo zdravotnictví a sociálního zajištění BMGS (www.bmgs.de).

5.9. Veletrhy a akce

Německo je veletržní země. Asi dvě třetiny předních světových veletržních akcí se konají v Německu. 26 výstavních míst má nadregionální význam a mají kapacitu přes 2,8 milionu metrů čtverečních. Nejdůležitější veletrh pro automobilový průmysl je IAA, který se dosud konal každé dva roky ve Frankfurtu nad Mohanem a v roce 2021 by se měl konat v Mnichově. Pro oblast strojírenství jsou  zásadní veletrhy Hannover Messe v Hannoveru a  Bauma v Mnichově. Pro sektor medicínské techniky a farmaceutického průmyslu je klíčový veletrh Medica v Düsseldorfu. Největšími zemědělskými veletrhy jsou Grüne Woche v Berlíně a Agritechnica v Hannoveru.

Aktuální informace ke všem veletrhům v SRN získate na stránkách společnosti AUMA (Ausstellungs- und Messe-Ausschuss der Deutschen Wirtschaft e.V.): https://www.auma.de/de/ausstellen/messen-finden/coronavirus-terminaenderungen-von-messen

Informace o oficiálních účastech ČR naleznete na www stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu: https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/podpora-exportu/vystavy-veletrhy/

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky ve Spolkové republice Německo

Wilhelmstraße 44 101 17 Berlin Telefon: +49 030 226 38 0 E-mail: berlin@embassy.mzv.cz Úřední hodiny: 7:45 – 16:15

Obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Berlíně Tel. +49 (0)30 – 226 38 195 Fax +49 (0)30 – 226 38 198 E-mail: commerce_berlin@mzv.cz Web: http://www.mzv.cz/berlin/cz/obchod_a_ekonomika/cile_a_poslani_oeu.html Vedoucí: Ondřej Karas Pracovníci: Petr Jaroš,Tereza Petráňová, Ivana Schmohlová    

Generální konzuláty České republiky jsou v Drážďanech, Mnichově a v Düsseldorfu.

Generální konzulát – Drážďany Erna-Berger-Straße 1 01097 Dresden Telefon: +49 (0)351 655 670 sekretariát: +49 (0)351 655 67 11 Fax: +49 (0)351 803 25 00 E-mail: dresden@embassy.mzv.cz Web: www.mzv.cz/dresden Vedoucí úřadu: JUDr. Markéta Meissnerová Diplomatická působnost: Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko

Generální konzulát – Mnichov Libellenstraße 1 80939 München Telefon: +49 (0)89 958 372 32 sekretariát: +49 (0)89 958 372 41 Fax: +49 (0)89 950 36 88 E-mail: munich@embassy.mzv.cz Web: www.mzv.cz/munich Vedoucí úřadu: Ing. Kristina LARISCHOVÁ  Působnost úřadu: Bavorsko a Bádensko-Virtembersko, Sársko a Porýní-Falc

Generální konzulát – Düsseldorf Martin-Luther-Platz 28 40212 Düsseldorf Telefon: +49 (0) 211 5669 4239 E-mail: duesseldorf@embassy.mzv.cz Web: www.mzv.cz/duesseldorf Vedoucí úřadu: Mgr. Daniel ŽÁRA Působnost úřadu: Severní Porýní – Vestfálsko     

V Německu mají svá zastoupení české agentury CzechTrade,  CzechInvest, CzechTourism a Česká centra (Berlín, Mnichov, Düsseldorf).  

CzechTrade (Ř Mgr. Adam Jareš): www.czechtrade-germany.de/

CzechInvest (Ř ZK Pavel Chovanec): www.czechinvest.org/zahranicni-zastoupeni   

České centrum Berlín (Ř ČC Mgr. Tomáš Sacher): http://berlin.czechcentres.cz/,    České centrum Mnichov (Jiří Rosenkranz, M.A.) http://munich.czechcentres.cz/

CzechTourism Německo (Ř ZZ Mgr. Markéta Chaloupková): www.czechtourism.com/de/home/

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

•                     Policie: 110

•                     Hasiči, záchranná služba, lékařská pohotovost: 112

•                     Telefonní informace: 11833, online: www.11833.de  

Ostatní důležité adresy:

•                     Vstupní portál praktických informací a odkazů pro SRN www.msn.de

•                     Plánování cest www.reiseplanung.de

•                     Jízdní řád a informace Deutsche Bahn www.deutschebahn.de

•                     Obce a města SRN www.kommon.de

•                     Plány měst v SRN www.stadtplandienst.de

•                     Telefonní seznam SRN www.teleauskunft.de

•                     Poštovní směrovací čísla www.plz.postconsult.de

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Hlavním portálem německé státní správy je www.bund.de

Důležité odkazy pro vstup na německý trh (komory, asociace a agentury na podporu investic a obchodu aj.)

•                     Germany Trade and Invest www.gtai.de

•                     Průmyslová a obchodní komora – DIHK www.dihk.de

•                     Zahraniční obchodní komory AHK www.ahk.de, www.dtihk.cz

•                     Celní správa www.zoll.de Zemské agentury na podporu obchodu

•                     Baden- Württembersko International , společnost pro hospodářskou spolupráci www.bw-i.de

•                     Bavorský úřad pro mezinárodní obchodní vztahy www.bayern-international.de

•                     Berlin Partner GmbH, berlínská společnost pro hospodářský rozvoj www.berlin-partner.de

•                     Brandenburská společnost pro hospodářský rozvoj  www.zab-brandenburg.de

•                     Zahraniční společnost pro hospodářský rozvoj země Brémy www.big-bremen.de

•                     Hamburská společnost pro obchodní rozvoj www.hamburg-economy.de

•                     Agentura pro hospodářský rozvoj Hesenska www.hessen-agentur.de

•                     Společnost pro hospodářský rozvoj Mecklenburg-Vorpommern www.gfw-mv.de

•                     Invest in Niedersachsen www.nds.de

•                     Agentura pro investiční projekty v Severním Porýní-Vestfálsku www.nrwinvest.com

•                     Investiční a ekonomická struktura banky Rheinland-Pfalz www.isb.rlp.de

•                     Sárská společnost na podporu hospodářského rozvoje www.gwsaar.de

•                     Saská společnost pro hospodářský rozvoj www.wfs.sachsen.de

•                     Asociace pro propagaci hospodářského rozvoje pro zemi Sasko-Anhaltsko www.img-sachsen-anhalt.de

•                     Společnost obchodního rozvoje a převodu technologií Schleswig-Holstein www.wtsh.de

•                     Státní rozvojová společnost Thüringen www.leg-thueringen.de    

Hospodářské výzkumné instituty

•                     Institut für Wirtschaftsforschung München www.ifo.de

•                     Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung Berlin www.diw.de

•                     Institut für Wirtschaftsforschung Halle www.iwh.uni-halle.de

•                     Rheinisch-Westfälisches Institut für Wirtschaftsforschung Essen www.rwi-essen.de

•                     Institut für Weltwirtschaft Kiel www.uni-kiel.de

•                     Hamburgisches Welt-Wirtschafts-Archiv www.hwwa.de


Obchodní a insolvenční rejstřík a další zdroje informací o firmách a obchodních zástupcích

•                     Obchodní rejstřík www.unternehmensregister.de

•                     Insolvenční rejstřík www.insolvenzbekanntmachungen.de

•                     Spolkový věstník www.bundesanzeiger.de

•                     Wer liefert Was www.wlw.de

•                     Katalog obchodních zástupců www.handelsvertreter.de

•                     Katalog veřejných zakázek www.evergabe-online.de


Státní orgány a instituce:

•                     Spolková vláda www.bundesregierung.de

•                     Úřad spolkové kancléřky www.bundeskanzlerin.de nebo www.bundesregierung.de

•                     Spolk. min. dopravy, výstavby a rozvoje měst www.bmvbs.de

•                     Spolkové min. hospodářství a technologie www.bmwi.de

•                     Spolk. min. financí www.bundesfinanzministerium.de

•                     Německá spolková banka www.bundesbank.de

•                     Spolkový statistický úřad www.statistik-bund.de, www.destatis.de

•                     Celní informace www.zoll-d.de, www.zollamt.de




• Teritorium: Evropa | Německo | Zahraničí