Nizozemsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Haagu (Nizozemsko)

Nizozemsko, někdy také nesprávně Nizozemí nebo Holandsko, je jedna ze čtyř zemí Nizozemského království, která leží v severozápadní Evropě na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Na rozloze 41 526 km² žije cca 17 milionu obyvatel. S hustotou zalidnění 501 obyvatel na km² je Nizozemsko na 15. místě na světě. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří čtyři velké aglomerace - Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Oficiálním hlavním městem je Amsterdam, většinu funkcí hlavního města však plní Haag, který je sídlem nizozemského krále, parlamentu a vlády. Vedle Nizozemců, kteří tvoří převážnou většinu obyvatelstva, žijí v zemi také původní menšiny Frísů a Němců. V Nizozemsku také žijí imigranti ze stávajících a bývalých nizozemských zámořských území - Surinamu, Nizozemských Antil a Indonésie. Další poměrně početné jsou komunity přistěhovalců z Maroka a jiných arabských zemí, z Turecka i mnoha dalších asijských zemí.

Nezávislé Nizozemí (pouze severní část) bylo vyhlášeno po Osmdesátileté válce v roce 1581 Verlatingheho listinou a trvalo do roku 1795, kdy bylo obsazeno Francií. Ta na jeho území ustanovila v letech 1795–1806 Batávskou republiku a poté v letech 1806–1810 podřízené Holandské království, které bylo až do roku 1815 připojeno k Francii. Na Vídeňském kongresu bylo v roce 1815 vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 také Belgie a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo současné Nizozemské království, spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem. Od roku 1890 existuje Nizozemsko v té podobě, jak je známe dnes.

V současnosti je Nizozemsko konstituční parlamentní monarchie. Ústavním zákonem z roku 1815 byl zaveden systém dvoukomorového parlamentu a až do dneška se skládá nizozemská zákonodárná moc (Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden) z dolní (doslova Druhé: Tweede Kamer der Staten-Generaal) a horní komory (vlastně První: Eerste Kamer der Staten-Generaal), srovnatelné s českou Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

Administrativní dělení:

Provincie Hlavní město Největší město Rozloha (km2) Obyvatelstvo
Drenthe Assen Assen 2 641 486 000
Flevoland Lelystad Almere 1 417 374 000 
Frisko Leeuwarden  Leeuwarden  3 341 642 000 
Gelderland Arnhem Nijmegen 4 971 1 979 000 
Groningen  Groningen  Groningen 2 333 573 000
Jižní Holandsko  Haag Rotterdam  2 814 3 455 000
Limburg Maastricht Maastricht 2 150 1 127 000 
Overijssel Zwolle Enschede 3 325 1 116 000
Severní Brabantsko ´s-Hertogenbosh Eindhoven 4 916 2 419 000
Severní Holandsko Haarlem Amsterdam 2 671 2 613 000
Utrecht Utrecht Utrecht 1 385 1 190 000
Zeeland Middelburg Middelburg 1 787 380 000

Členství v mezinárodních organizacích:

  • Ekonomická unie mezi Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem (BENELUX)
  • Evropská unie (EU)
  • Severoatlantická aliance (NATO)
  • Organizace spojených národů (OSN)
  • Rada Evropy (EC)
  • Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)
  • Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
  • Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
  • Mezinárodní kriminálně-policejní organizace (Interpol)
  • Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO)
  • Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)
  • Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO)

a mnoho jiných.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Nizozemské království
  • Koninkrijk der Nederlanden

Složení vlády:

Pozn. Na některých nizozemských ministerstvech působí současně dva ministři, přičemž jeden z nich řídí ministerstvo, zatímco druhý má v gesci pouze určitou problematiku v rámci ministerstva. Dále jsou v některých resortech jmenováni státní tajemníci (tzv. juniorní ministři).

Mark Rutte, předseda vlády, ministr pro všeobecné záležitosti

Ministerstvo zahraničních věcí:
Stef Blok - ministr zahraničních věcí
Sigrid Kaag - ministryně zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce

Ministerstvo financí:
Wopke Hoekstra - ministr financí
Menno Snel - státní tajemník ministerstva financí

Ministerstvo zdravotnictví, blahobytu a sportu:
Hugo de Jonge - místopředseda vlády a ministr zdravotnictví
Bruno Bruins - ministr pro lékařskou péči
Paul Blokhuis (CU), státní tajemník ministerstva zdravotnictví, blahobytu a sportu

Ministerstvo vnitra a královských vztahů:
Kajsa Ollongren - místopředsedkyně vlády a ministryně vnitra a královských vztahů
Ramond Knops - státní tajemník ministerstva vnitra a královských vztahů

Ministerstvo zemědělství, přírody a kvality potravin:
Carola Schouten - místopředsedkyně vlády a ministryně zemědělství, přírody a kvality potravin

Ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti:
Ferdinand Grapperhaus - ministr spravedlnosti a bezpečnosti
Sander Dekker - ministr právní ochrany
Mark Harbers - státní tajemník pro migraci

Ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti:
Wouter Koolmees - ministr sociálních věcí a zaměstnanosti
Tamara van Ark - státní tajemnice ministerstva sociálních věcí a zaměstnanosti

Ministerstvo ekonomických záležitostí a klimatu:
Eric Wiebes - ministr ekonomických záležitostí a klimatu
Mona Keijzer - státní tajemnice pro ekonomické záležitosti

Ministerstvo obrany:
Ank Bijleveld - ministryně obrany
Barbara Visser - státní tajemnice ministerstva obrany

Ministerstvo pro infrastrukturu a vodní hospodářství:
Cora van Nieuwenhuizen - ministryně pro infrastrukturu a vodní hospodářství
Stientje van Veldhoven - státní tajemnice pro infrastrukturu

Ministerstvo školství, kultury a vědy:
Ingrid van Engelshoven - ministryně školství, kultury a vědy
Arie Slob - ministr pro základní a středního školství a média

Formování v pořadí již třetí Rutteho vlády trvalo nejdéle v moderní historii. Vláda, která je označována jako „sňatek z rozumu“, bude muset velmi intenzivně pracovat s dolní komorou parlamentu, kde disponuje jen velmi křehkou většinou jednoho hlasu (76 ze 150 poslanců). Mj. i z toho důvodu nejsou lídři koaličních stran, s výjimkou M. Rutteho, zastoupeni ve vládě a budou se soustředit na získávání podpory pro vládní návrhy. Nově bylo zřízeno ministerstvo zemědělství, přírody a kvality potravin, další dvě ministerstva nesou nové názvy (ministerstvo ekonomických záležitostí a klimatu a ministerstvo pro infrastrukturu a vodní hospodářství).  Vzhledem k tomu, že koalice je tvořena čtyřmi stranami, zvýšil se rovněž počet ministrů bez portfeje a státních tajemníků.

Složení vlády: https://www.government.nl/government/members-of-cabinet

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel Nizozemska (všechny údaje platné k datu publikace informace): 17 081 mil.
  • Hustota obyvatelstva: 501 obyvatel/km2

Míra ekonomické aktivity:

  • 78 %
  • 37 % pracovníků má zkrácené pracovní úvazky, tj. nejvíce v rámci EU

Roční přírůstek obyvatelstva: 102 400 osob, tj. 0,6 % celkového obyvatelstva

Demografické složení:

  • mladší 20 let: 22,5 %
  • 20-40 let: 24,5 %
  • 40-65 let: 34,8 %
  • 65-80 let: 13,8 %
  • nad 80 let: 4,4 %

Národnostní složení:

  • nizozemská národnost (autochtoon): 77,4 %, tj. 13,2 mil.
  • jiná národnost (allochtoon): 22,6 %, tj. 3,9 mil.

Složení obyvatelstva jiné než nizozemské národnosti podle země původu:

  • západní (westers): 1,689 mil.
  • ostatní (niet-westers): 2,173 mil., z toho zejména 400 tis. Turků, 391 tis. Maročanů, 350 tis. Surinamců

 Náboženské složení:

  • bez vyznání: 44 %
  • římsko-katolická vyznání: 27 %
  • křesťanské reformované církve: 17 %
  • ostatní vyznání: 12 %

 Úřední jazyk:

  • nizozemština
  • fríština, pouze v provincii Friesland/Fryslân (mateřský jazyk cca 400 tis. obyvatel)

Nejčastěji používaný cizí jazyk:

  • angličtina (min. základní znalost u téměř 90 % obyvatel)
  • němčina (min. základní znalost u téměř 70 % obyvatel)

Zdroj: Het Centraal Bureau voor de Statistiek; vlastní výpočty

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP / obyv (EUR, tržní ceny):

   2012 2013 2014  2015  2016 
HDP / obyv  38 506  38 844  39 313  40 346  41 258 

 

Vývoj objemu HDP (EUR mil., tržní ceny):

   2012 2013 2014  2015  2016 
HDP 645 164 652 748 663 008 683 457 702 641

 

Míra inflace (%):

   2013 2014 2015  2016  2017 
Roční míra inflace 2,5 1,0 0,6 0,3 1,4

 

Míra nezaměstnanosti (%):

   2013 2014 2015  2016  2017 
Roční míra nezaměstnanosti 7,3 7,4 6,9 6,0 4,9

 (dle Het Centraal Bureau voor de Statistiek)

 Očekávaný vývoj v teritoriu:

Dle údajů NL statistického úřadu byl růst HDP ve IV. čtvrtletí 2017 oproti III. čtvrtletí na úrovni 0,8 %; tohoto výsledku bylo dosaženo zejména díky růstu vývozu a investic. Oproti předcházejícím třem čtvrtletím se jedná o mírný pokles. Celoroční ukazatel růstu HDP r. 2017 je však vysokých 3,1 % (jedná se o nejvyšší hodnotu od r. 2007, kdy bylo dosaženo úrovně 3,7 %; spolu se Španělskem je to nejlepší výsledek země eurozóny za uplynulý rok). Nejvyšší hodnoty růstu vykázaly sektory obchodních služeb a stavebnictví, naopak k poklesu došlo v těžebním průmyslu. V rámci průmyslové výroby, kde pokračuje již druhým rokem nepřetržitý růst, zaujímají přední pozice strojírenství a výroba chemických, gumárenských a plastických produktů.

Růst vývozu zboží v lednu 2018 vykázal nárůst 5,5 % oproti lednu minulého roku, což je méně, než v předešlých dvou měsících (nejvyšší přírůstek vykázal vývoz strojů a zařízení a automobilů). Naopak došlo ke zvýšení dovozů, kde ve srovnání s lednem 2017 byl nárůst 9,1 %. Investice za stejné období vzrostly o 12,1 % (nejvíce v případě rezidenčního bydlení, osobních automobilů, letadel a strojů), naopak spotřeba domácností byla díky mírné zimě vyšší o pouhých 0,7 %. Celoroční index spotřebitelských cen byl v lednu 2018 na úrovni 1,2 %.

Aktuální stav NL ekonomiky se odráží i na trhu práce, kde se díky tvorbě nových pracovních míst (více než 500 tisíc za poslední čtyři roky) utvořila napjatá situace. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo je 1,8 (pro srovnání: tento údaj v ČR v březnu 2018 byl 1,2 zájemců o jedno volné místo).

Nizozemsku se v r. 2017 také poprvé za posledních 10 let podařilo splnit obě kritéria EU pro veřejné finance: vládní dluh se snížil na úroveň 57 % HDP (limit EU 60 %) a schodek státního rozpočtu byl kladný ve výši 1,1 % HDP.

Nizozemský hospodářský růst ve stávajícím r. 2018 i nadcházejícím 2019 bude založen na více příznivých faktorech. Spotřeba domácností by měla v roce 2018 růst o 2,1 %, což znamená rychlejší růst spotřeby, než v minulém roce 2017. Zdravý růst zaměstnanosti by mohl v roce 2018 vést ke snížení nezaměstnanosti až na 4,0 %. S tím poroste důvěra spotřebitelů, kteří již nebudou odkládat nákupy zboží dlouhodobé spotřeby. Za pozitivním vývojem spotřeby domácností je také růst trhu s bydlením, který se nyní ve většině případů v plné míře zotavil z krize.

Kromě investic domácností do bydlení dochází rovněž k investicím soukromé sféry i k nárůstu vládních výdajů v souvislosti s opatřeními v koaliční dohodě nové vlády. V případě vývozů se pak v r. 2018 očekává růst 4,5 %. Dovozy sice porostou rychleji, ale vzhledem k vyššímu objemu vývozů bude vliv zahraničního obchodu na HDP stále pozitivní.

Zatímco domácí ekonomika je obecně v dobré kondici, rizika přetrvávají ze zahraničí. Nizozemsko je díky své vysoce globalizované ekonomice a jeho obchodním i finančním aktivitám v zahraničí silně vystaveno působení vnějších vlivů. Kromě potenciálně závažných důsledků brexitu, obchodních konfliktů a geopolitických událostí se projeví i vliv hospodářského cyklu v Německu a ostatních evropských zemí.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (mil. EUR):

   2013 2014  2015  2016  2017 
Příjmy 286 539 291 176 292 740  307 822  320 029 
Výdaje 302 036 306 204  306 759  305 249  312 015 
Saldo - 15 497 - 15 028  - 14 019  2 573  8 014 

(dle Het Centraal Bureau voor de Statistiek)

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 Platební bilance (mil. EUR):

   2013 2014  2015  2016  2017 
Bilance běžného účtu  64 403 56 933  59 295  59 463  75 065 
Obchodní bilance  75 346 75 918  78 387  83 717  90 196 
Vývoz zboží  427 390 429 655  440 240  447 927  492 141 
Dovoz zboží  352 043 353 737  361 853  364 210  401 944 
Bilance služeb  - 5 522 4 033 - 6 252  - 6 371 - 5 390 
Vývoz služeb  107 930 117 758 129 937  131 388  140 269 
Dovoz služeb  113 452 121 792  136 190  137 759  145 659 
Bilance kapitálového účtu  735 - 394 - 34 496  - 1 595  4 025 
Čistý finanční účet 63 060 59 122 32 958  57 913  52 542 
Čisté přímé investice 65 703 1 872 80 787  90 052  - 17 325 
Přímé investice v zahraničí 313 181 88 849 212 564  257 086  264 378 
Zahraniční investice v Nizozemsku  247 478 86 977  131 777  167 034  281 703 

(Zdroj: De Nederlandsche Bank)

Celkové rezervy (mil. USD): 

  2012  2013  2014  2015  2016 
Celkové rezervy (vč. zlata)  54 816  46 309  43 054  38 214  35 906 

(Dle MMF)

Zahraniční zadluženost: 

Dle NL statistického úřadu byl státní dluh k 31. 12. 2017 na úrovni 416 mld. EUR, což představuje 56,7 % ročního HDP. NL státní dluh se tak poprvé od r. 2008 dostal pod úroveň předepsanou ze strany EU.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor:

Bankovní sektor v Nizozemsku je velmi rozsáhlý, aktuálně představuje jednu stovku bank. Z poměru konsolidovaných bankovních aktiv k hrubému domácímu produktu (nejčastěji používaný ukazatel velikosti bankovního sektoru) pro Nizozemsko vyplývá, že nizozemský bankovní sektor je téměř čtyřikrát větší než národní ekonomika (poměr je 335 %).

Nizozemský bankovní sektor je tvořen zejména tuzemskými bankami: celkové aktiva tuzemských bank tvoří 93 % celkových aktiv všech bank působících v Nizozemsku.

Bankovní sektor Nizozemska je charakteristický také vysokým stupněm koncentrace: tři největší banky (ING Bank, Rabobank a ABN AMRO Bank) tvoří 81 % z celkového objemu bankovních aktiv. Od listopadu 2014 tyto banky přímo pod dohledem Evropské centrální banky. 

ING Bank je největší bankou v Nizozemsku. V r. 2008 ING Bank přijala kapitálovou injekci ve výši 10 mld. EUR od nizozemské vlády, která byla v roce 2014 zcela splacena. Strategické cíle společnosti ING Bank v roce 2017 posilují pozici v oblasti digitálního bankovnictví (takzvaná strategie Think Forward) poměru nákladů a výnosů. ING Bank usiluje o to, aby byla lídrem v digitálním bankovnictví založeném na snadném přístupu, zjednodušených produktech a službách a nástrojích, které pomáhají zákazníkům provádět inteligentní finanční rozhodnutí.
Web: https://www.ing.nl/

Rabobank je druhou největší bankou v Nizozemsku a je družstevní bankou. V roce 2014 v reakci na novou evropskou legislativu a změny dohledu Evropské centrální banky Rabobank oznámila záměr přehodnotit svoji strukturu řízení. Počínaje r. 2016 všechny pobočky tvoří jednu družstevní strukturu, která vlastní jednu bankovní licenci a vydává jeden soubor finančních výkazů. Tyto změny nemají vliv na kooperativní principy skupiny Rabobank ani na způsob, jakým podniká se svými klienty. Strategickým záměrem Rabobank pro rok 2020 je vynikající zákaznický servis, zlepšení jeho finančních výsledků a dosažení pružnější a silnější bilance.
Web: https://www.rabobank.com/en/home/index.html

ABN AMRO Bank je třetí největší bankou v Nizozemsku s primárním zaměřením na domácí trh při provádění vybraných operací na mezinárodní úrovni. Všechny akcie společnosti ABN AMRO Bank byly drženy nizozemským státem. V roce 2013 ABN AMRO oznámila, že zahájí přípravu na veřejnou nabídku akcií.  V listopadu 2015 byla na burze uvedena první tranše depozitních příjmů za akcie. Nizozemský stát zůstane po určitou dobu akcionářem společnosti ABN AMRO, v nadcházejících letech se jeho podíl bude snižovat.
Web: https://www.abnamro.nl/ 

De Volksbank (dříve SNS Bank) je čtvrtou největší bankou v Nizozemsku a největší nizozemskou bankou, která není pod přímým dohledem Evropské centrální banky. Banka působí na nizozemském trhu se zaměřením na hypotéky, úspory a platby. V roce 2013 byla SNS Bank zachráněna nizozemskou vládou a je stále ve vlastnictví státu.
Web: https://www.devolksbank.nl/home.html

NIBC Bank působí v zemích Beneluxu a v Německu se zaměřením na poskytování hypotečních úvěrů a úspor produktů pro firemní i individuální zákazníky. V roce 2014 NIBC Bank splatila poslední tranše vládních obligací dluhopisů obdržených od nizozemského státu během finanční krize. V roce 2014 NIBC dokončila akvizici německé společnosti Gallinat-Bank AG, jejíž název byl změněn na NIBC Bank Deutchland AG.
Web: https://www.nibc.com/

Banka Achmea je zaměřena na poskytování spořicích produktů domácnostem a vlastním bydlení hypotečních úvěrů. V roce 2014 prošla banka významnou změnu ve své podnikové struktuře: Achmea Hypotheekbank NV, Achmea Bank Holding NV a Achmea Retail Bank NV dokončily fúzi do jediného bankovního subjektu. Účelem fúze bylo snížit složitost, dosáhnout nových právních předpisů a zvýšit efektivitu systémů a procesů.
Web: http://www.achmeabank.com/

Van Lanschot Bank je nejstarší nezávislá banka v Nizozemsku se specializací na soukromé bankovnictví (zaměřená na fyzické osoby s vysokou čistou hodnotou, vlastníky firem a rodinné podniky), správu řady tříd aktiv (malé kapitálové fondy, nemovitosti, akcie s vysokým podílem dividend, cenné papíry s pevným výnosem a fondy zajišťovacích fondů) a obchodního bankovnictví (služby v oblastech jako jsou cenné papíry, fúze a akvizice, transakce na kapitálovém trhu a finanční poradenství).
Web: https://www.vanlanschot.nl/

Delta Lloyd Bank je členem skupiny Delta Lloyd, která se specializuje na životní pojištění, důchody a všeobecné pojištění v Nizozemsku a Belgii. Aktivity společnosti Delta Lloyd na nizozemském trhu jsou zaměřeny na hypotéky a daňově efektivní spořicí produkty. V roce 2015 prodala Delta Lloyd Bank svou belgickou dceřinou společnost, která se podílela na vedlejších obchodních činnostech společnosti Anbang Insurance (Čínská pojišťovací skupina), banka nyní působí jako Banque Nagelmackers.
Web: http://www.deltalloyd.nl/

Hlavní pojišťovny:

Nationale Nederlanden: https://www.nn.nl/Particulier/Verzekeren.htm

Achmea: https://www.achmea.nl/paginas/default.aspx

ASR: https://www.asr.nl/

Delta Lloyd: http://www.deltalloyd.nl/zorgverzekering/vergoedingen/index.jsp

Vivat: https://vivat.nl/

Aegon: https://www.aegon.nl/particulier/

Univé: https://www.unive.nl/zorgverzekering

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Informace:


Přímé daně

Daně z příjmů fyzických osob

V Nizozemsku jsou rozlišovány 3 kategorie zdanitelných příjmů („3 boxes”), každá z nich s vlastní výší zdanění. Výsledná daň je součtem za tyto tři části po redukci o daňově odpočitatelné položky.

  • ”Box 1” zahrnuje příjmy z pracovní činnosti a příjmy z nemovitostí (pokud se jedná o vlastní bydlení - „owner occupied housing”), které jsou progresivně zdaňovány v rozmezí od 37 % do 52 %. Do této části spadají podnikatelé bez vlastních zaměstnanců
  • ”Box 2” zahrnuje příjmy ze společností, ve kterých má příjemce více než 5 % podíl („substantial interest”). V tomto případě je daňová sazba 25 %
  • ”Box 3” zahrnuje příjmy z úspor a investic: z cenných papírů, úroky z vkladů a příjmy z nemovitostí (ve kterých příjemce nemá trvalé bydliště, „secondary residence”), které jsou zdaňovány 30 % v případě ročního výnosu ve výši 4 a více procent. Zvýšení odečitatelné částky na 24 437 EUR (od r. 2016) a na 25 000 EUR (od r. 2017)

Nizozemská daňová administrativa je rovněž zodpovědná za výběr sociálních příspěvků, které jsou splatné formou srážkové daně z měsíční mzdy. Dávky sociálního zabezpečení zahrnují starobní penze, vdovské důchody, mimořádné zdravotní výdaje pojištěnce a přídavky na děti.

Daň ze zisku právnických osob
Daňová sazba činí 20 % u zisku do 200 tis. euro. Zisk vyšší než 200 tis. Euro je zdaněn ve výši 25 %. Uznávají se daňově odpočitatelné položky. Za určitých okolností může mateřská společnost tvořit se svými dcerami daňový celek (fiscal unity). V tomto případě mohou být ztráty a zisky vzájemně kompenzovány a dochází tak k optimalizaci (snížení) splatné daně. Existuje celá řada výjimek a podrobných pravidel, doporučuje se tyto záležitosti konzultovat s odborníkem na daně.

Dividendy jsou zdaňovány sazbou 15 %. O jejich výši se snižuje daňový základ.

Daň dědická  a darovací se odvíjí se od zdaňovací hodnoty majetku a dědického vztahu, sazba se pohybuje v rozmezí 5 – 68 %. Blízcí příbuzní platí nižší dědickou daň. Daňový základ se snižuje o celou řadu odpočitatelných položek.

Daň z výhry - daní ve výši 29 % jsou zdaňovány výhry nad 454 EUR.


Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty (BTW)
Základní sazba DPH je 21 %. Snížená sazba ve výši 6 % je obecně uplatňována na potraviny a léky, lékařské pomůcky, některé pracovně náročné služby, knihy a časopisy, přepravu osob, vstupné na kulturní a sportovní akce, vodu, různé zboží a služby využívané v zemědělství. 

Spotřební daně jsou plně harmonizované v rámci vnitřního trhu EU.

Daň z převodu nemovitostí – 2 % z tržní ceny nemovitosti, pokud se jedná o rodinné domy a byty a související příslušenství, jako jsou například garáže. Daň z převodu nemovitostí však činí 6% v případě ostatních nemovitostí, např. nemovitosti sloužící jako obchodní prostory.

Daň z pojistného činí 21 % z pojistky. Od této daně jsou mj. osvobozeny následující typy pojištění: životní, úrazové, zdravotní, v nezaměstnanosti, na invaliditu a dopravní.

Daň z osobního automobilu a motocyklu je uplatňována při registraci vozidla v NL. Tato daň je také nazývána daní z luxusu (BPM). Pro výši daně je rozhodující výše emisí a cena vozu. U zvláště nízkoemisních aut je sazba nulová. U motocyklů činí daň 9,6 % až do ceny  2.133 EUR a 19,4 % ceny nad tuto částku po odpočtení 210 euro. U použitých vozidel je daň snižována podle stáří vozidla. Vozidla starší 25 let jsou osvobozena od této daně. U vozidel provozovaných 1 rok sazba je snížená o  37 %, 2 roky 47 %, maximální snížení je 90 %.

Daň z motorového vozidla závisí na typu a hmotnosti vozidla a na typu pohonných hmot. Daň z těžkých motorových vozidel Eurovignette je určena dohodou, kterou uzavřely země Beneluxu, SRN, Švédska a Dánska.

Daně za znečišťování životního prostředí

  • daň z povrchové vody - pro podniky, které čerpají či využívají povrchovou vodu, činí 0,1855 EUR/m3
  • daň z vodovodní vody (nemusí jít o pitnou) - 33 EUR/100 m3
  • daň z odpadu činí v roce 2014 - 17 EUR/1 000kg
  • daň z paliv (uhlí)– 14,27 EUR/ 1 000 kg
  • daň z energií - placená uživatelem, odvíjí se od množství a druhu použité energie

Zdroj: compendiumvoordeleefomgeving.nl

Možnosti daňových úlev v případě založení holdingu (HQ – Headquarters) v Nizozemsku

Nizozemský daňový systém umožňuje řadu daňových úlev pro zahraniční subjekty, které v NL založí centrálu firmy formou holdingové společnosti. Konkrétní informace o těchto pobídkách lze získat pouze jednáním s daňovými úřady, ke kterým je doporučeno mít daňového poradce (v NL užíván výraz „tax lawyer”). Může se jednat např. o výhodný převod dividend ze zahraničí do ústředí holdingu v NL (není vybírána srážková daň) a kompenzace ztrát zahraničních poboček (HQ může zahrnout jako odčitatelnou položku při výpočtu daně). Nizozemský daňový systém je pro zahraniční subjekty natolik výhodný, že je NL nejčastějším (formálním) sídlem pro společnosti jak z ČR, tak z ostatních zemí.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: