Nizozemsko, jeden z předních evropských výrobců a dodavatelů chemických produktů a služeb, se může pochlubit více než 400 špičkovými chemickými společnostmi. Významné operace v zemi provozuje plných 19 z 25 největších světových chemických společností, které těží z vynikající infrastruktury, přístupu k důležitým surovinám, z výzkumných a vývojových institutů světové třídy a tradice mezipodnikové integrace a regionálního seskupování.

V Rotterdamském přístavu, jednom z nejsilnějších rafinérských a chemických klastrů na světě, získávají chemické společnosti se sídlem v Nizozemsku strategický přístup k Severnímu moři. Rotterdam navíc leží přímo v centru oblasti Antverpy-Rotterdam-Rýn/Ruhr (ARRRA), jednoho z pěti největších chemických klastrů na světě, který hostí 30 – 40 % chemického obratu v Evropě. Tato ideální poloha přibližuje koncové trhy tohoto sektoru v automobilovém průmyslu, stavebnictví, zemědělství a spotřebitelském průmyslu.

Příležitosti pro rozvoj chemického průmyslu poskytují i globální výzvy v oblasti změny klimatu, cirkulace, mobility, zdraví a potravin. Nizozemský ekosystém inovativních chemických startupů a malých a středních podniků, veřejného sektoru, univerzit a znalostních institucí podporuje místní i zahraniční společnosti v jejich ambicích přispívat k řešení globálních výzev a kromě toho poskytuje ideální odrazový můstek pro dosažení zbytku Evropy. Srdcem nizozemského chemického ekosystému je prvotřídní vzdělání, špičkový výzkum a robustní partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje.

Nizozemsko hostí klíčové výzkumné a vývojové laboratoře předních světových chemických společností a má také živý ekosystém inovativních chemických startupů a malých a středních podniků. Hledání spolupráce mezi výzkumnými ústavy, společnostmi a vládou je ukotveno v genech nizozemského výzkumu a vývoje, což vede k novým řešením pro chemický průmysl v oblasti chytré výroby a digitalizace.

Oborová asociace Royal Association of the Dutch Chemical Industry (VNCI) s podporou nizozemské vlády vypracovala dokument Roadmap 2050 „Chemistry for Climate“, v němž rozpracovává cesty ke snížení emisí skleníkových plynů z chemického průmyslu o 80–95 % v roce 2050 ve srovnání s rokem 1990. Předpokládá se, že pro dosažení cílů tohoto plánu bude potřeba investic v celkové výši přes 30 mld. euro a také těsné spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Příležitosti pro české firmy a vědecko-výzkumné instituce se mj. nacházejí při spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje nebo při transferu technologií. V tomto sektoru je třeba se připravit na velmi přísné environmentální a bezpečnostní regulace (např. v oblasti emisí, nakládání s chemickými látkami a pracovního zdraví), jejichž nedodržení může vést k vysokým sankcím nebo omezení provozu. Je třeba počítat se silnou konkurencí zavedených mezinárodních i domácích hráčů a tlakem na udržitelnost a inovace. Specifikem trhu je i podnikání v klastrech, které lze nalézt v oblastech Rotterdam, Maasvlakte, Chemelot či Delfzijl. 

Nizozemsko je oblíbenou destinací pro řadu významných biofarmaceutických společností, které se rozhodly zde založit sídlo pro výzkum, vývoj, výrobu, distribuci nebo logistiku. Jedná se celosvětově o jednu z nejvyšších koncentrací aktivit biologických věd a zdraví; vývoj léčiv zde zaměstnává přímo i nepřímo okolo 65 tisíc pracovníků. Mnohé firmy zřídily v Nizozemsku svá evropská ústředí nebo investovaly do nizozemských malých a středních podniků. 

Nizozemské výdaje na zdravotnictví aktuálně představují 10 % HDP země. Jedná se o jeden z podporovaných top sektorů, mezi priority patří translační medicína, regenerační medicína, genomika, onkologie, virologie, nanotechnologie a zobrazovací a monitorovací technologie. Podle obratu zahraničního obchodu se Nizozemsko aktuálně řadí na 8. místo ve světě s farmaceutickým vývozem v celkové výši 29,4 mld. EUR a dovozem ve výši 26,9 mld. EUR.

Nizozemsko má také jeden z nejefektivnějších zdravotních systémů v Evropě  –  dle aktuálních srovnání OECD z roku 2025 patří Nizozemsko k evropské špičce s výdaji na zdravotnictví a nadprůměrnou dostupností péče. Počet místních firem a výzkumných organizací v oboru zdravotnictví a věd o živé přírodě dosahuje 3 100. Jejich činnost zasahuje do oblastí, jakými jsou například výzkum rakoviny, kardiovaskulární, infekční a neurodegenerativní choroby, klinický výzkum, lékařské zobrazování v preventivní zdravotní péči a podobně.

V lékařském výzkumu je hojně rozšířen model partnerství veřejného a soukromého sektoru. Součástí systému je také řada specializovaných vědeckých parků po celé zemi, které jsou klastrem startupů, malých a středních i velkých podniků, spolu s univerzitami a univerzitními zdravotnickými centry. Příklady takových parků jsou Leiden Bio Science Park  nebo Pivot Park. 

Inovační proces je ze strany státu podporován pobídkami pro výzkum a vývoj, přičemž země ročně investuje přibližně 3 mld. euro do výzkumu a vývoje v oblasti Life Sciences. Nizozemci jsou v současné době celosvětově na 4. místě v patentových přihláškách pro MedTech, na 6. místě v biotechnologických patentech a 8. místě ve farmaceutických patentech. Nizozemsko je také světovým lídrem na trhu lékařských izotopů, zatímco společnosti a nemocnice využívají řešení orientovaná na budoucnost, jako jsou eHealth a personalizovaná medicína.

V důsledku brexitu se novým sídlem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) stal Amsterdam. EMA dohlíží na standardy bezpečnosti, účinnosti a kvality všech léčivých přípravků dostupných na trhu EU. Nizozemskou oborovou asociací je Hollandbio, nejvýznamnější oborovou veletržní akcí je World of Healthcare, který se každoročně koná v Rotterdamu.

K oblastem se silným tržním potenciálem patří zdravotnický software, telemedicína a elektronické zdravotnictví. Zdravotnické IT se rozvíjí s velkými příležitostmi v oblasti bioinformatiky a biologických věd. Úspěch lze očekávat u inovačních technologií, včetně minimálně invazivního a neinvazivního vybavení. Dochází tak k širokému využití nositelných a implantovaných monitorovacích zařízení a aplikací, jako jsou například chytré tkaniny s vestavěnými senzory či vodivou přízí, nebo prsteny a náramky s měřiči.

Vstup na tento trh znamená vstup na jedno z nejvíce inovativních odvětví. Počítat je však třeba s přísnou regulací ze strany státu, vysokými nároky na certifikaci zdravotnických prostředků, léčiv a digitálních zdravotních řešení a složité schvalovací procesy. Trh je zároveň vysoce konkurenční a klade velký důraz na kvalitu, klinickou účinnost, ochranu dat pacientů a interoperabilitu systémů, což vyžaduje dlouhodobé investice, znalost prostředí a úzkou spolupráci s místními partnery. 

Díky inovativním technologiím je Nizozemsko navzdory nevelké rozloze největším exportérem zemědělských produktů na světě, hned po USA a před Německem.  Důraz je kladen na kvalitu potravin, udržitelné zemědělství a životní prostředí. Existence špičkových výzkumných ústavů, specializovaných univerzit a četných partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi vědou, průmyslem a vládou přináší Nizozemsku pozici jednoho ze světových lídrů v zemědělsko-potravinářských inovacích. Zemědělské společnosti neustále vyvíjejí nové technologie v oblasti živočišné výroby nebo vysoce efektivních pěstebních systémů. Nizozemští farmáři používají špičkové zemědělské i skladovací technologie s cílem maximalizace výnosů s minimálními vstupy a Nizozemsko patří k předním výrobcům v oblasti výživy na rostlinné bázi. 

Pověstné místní zahradnictví je pak nejlepším důkazem o obrovském vlivu automatizace, robotizace a AI na aktuální změny ve způsobu potravinářské výroby. Podíl Nizozemska na světovém obchodu se zahradnickými produkty dosahuje téměř 50 %, více než 3/4 místní zahradnické produkce jde na vývoz. Zhruba 77 % všech květinových sazenic a cibulek tulipánů pochází z Nizozemska, největším světovým exportérem je Nizozemsko také pokud jde o živé stromy, pokojové rostliny a řezané květiny. Trh roste každoročně tempem okolo 2 %. Nizozemci patří ke světové špičce v jejich neustálé inovaci, včetně inteligentních, energeticky neutrálních skleníků s LED osvětlením, které lze nalézt například i v plovoucí podobě na místních kanálech nebo umístěné na střechách kancelářských budov. 

Testují se také první projekty v oblasti agrovoltaiky, tedy odvětví, které v sobě spojuje výhody a nesporné energetické benefity fotovoltaiky s pěstováním různých druhů plodin, v případě Nizozemska zejména ovocných. Toto propojení umožňuje získávat elektrickou energii při využití stávajících konstrukcí, které jsou nizozemskými pěstiteli běžně využívány pro zastínění, ochranu před škůdci nebo pro usnadnění sklizně u řady druhů ovoce.  

Nizozemští maloobchodníci s potravinami mají ve své nabídce čím dál větší množství potravinářských produktů, které jsou buď udržitelně vyráběny nebo získané udržitelným způsobem. Širší škála certifikovaných produktů a měnící se preference spotřebitelů tím, jak je věnována stále větší pozornost udržitelnosti a zdraví, vysvětlují trvalý růst spotřeby těchto produktů. Trh s biopotravinami v Nizozemsku lze z evropského pohledu charakterizovat jako středně pokročilý. Většina nákupů se uskutečňuje v supermarketech, především díky větší dostupnosti udržitelných produktů. Nejdůležitějšími dodavateli biopotravin pro maloobchod jsou velkoobchodníci Udea, s vlastní sítí prodejen Ekoplaza, a Natudis, se svými prodejnami Natuurwinkel a Marqt. Největšími společnostmi v prodeji organických balených potravin a nápojů jsou nadnárodní Royal Friesland Campina a Ecotone. Hlavní asociací organických potravin je Bionext.

Stejně jako na ostatních evropských trzích stoupá i v Nizozemsku podíl trhu s výrobky privátních značek, které tak představují pro výrobce potravin významný potenciál. Osvědčeným způsobem seznámení se místní realitou je pak návštěva veletrhu. V případě biopotravin je jediným specializovaným veletrhem v Nizozemsku veletrh Bio-beurs, v případě potravin obecně lze určitě doporučit oborový veletrh Vakbeurs Food Specialiteiten. Pro privátní značky je pak hlavní akcí každoroční mezinárodní veletrh PLMA v Amsterdamu.

V tomto segmentu je třeba počítat s velmi přísnými environmentálními regulacemi, a to zejména v oblasti emisí dusíku, ochrany půdy, vody a biodiverzity, které mohou výrazně omezovat produkci a vyžadovat nákladná adaptační opatření. Rizikem je také silná regulace využívání půdy a vysoké ceny zemědělských pozemků. Trh je navíc vysoce konkurenční a technologicky vyspělý, s důrazem na inovace, udržitelnost a efektivitu.

Prostřednictvím svých prvotřídních letišť a vysokorychlostních železnic, silnic a vodních cest otevírá nizozemská infrastruktura příležitosti ve zbytku Evropy i mimo ni. Poskytuje přístup 170 milionům spotřebitelů v okruhu 500 km a 244 milionům spotřebitelům v okruhu 1 000 km od Nizozemska.

Se skoro 23 miliony kol na přibližně 18 milionů obyvatel je Nizozemsko světově proslulé jako země přátelská k cyklistům a lídr v oblasti udržitelné dopravy. Více než 35 000 km nizozemských silnic a stezek je věnováno cyklistické infrastruktuře, což podtrhuje zdravý životní styl a vysokou kvalitu života v zemi a přináší velké příležitosti k uplatnění českých firem, působících v oblasti infrastrukturních staveb a jejich vybavení, stejně jako vybavení pro cyklistiku, včetně sportovního oblečení a bezpečnostních a zabezpečovacích doplňků.  

Národní strategie Smart City je společnou iniciativou nizozemských měst, privátních společností i akademické sféry. Jejím cílem je zlepšit kvalitu života prozatím v pěti největších nizozemských městech (Amsterdam, Rotterdam, Haag, Utrecht a Eindhoven) a zavést inovativní řešení pro zvýšení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti. S tím, jak se nizozemská města rozšiřují, narůstá tlak na veřejnou občanskou vybavenost a infrastrukturu. Smart City Strategy má pět základních pilířů, a to: 

• Bezpečná, standardizovaná digitální infrastruktura;
• Partnerství veřejného a soukromého sektoru s prostorem pro experimenty;
• Nové integrální modely veřejné správy se zapojením občanů;
• Vzdělání a zaměstnatelnost;
• Regionální spolupráce, při níž města fungují jako síť.

Rozpracováním této strategie pak například vznikla v hlavním městě Amsterdamu platforma Amsterdam Smart City, která nepochybně přispěla k tomu, že Amsterdam je v současnosti považován za jednoho ze světových lídrů v oblasti chytrých měst. 

V roce 2019 byla navázána bilaterální spolupráce České republiky a Nizozemska v oblasti inovací a Smart Industries.  Bylo vytyčeno několik prioritních oblastí spolupráce, jako například Smart and Green Mobility and Transport, Smart Industry and Mobility Field Labs nebo Joint Manufacturing Campuses. Jako jeden z prvních kroků bylo např. v r. 2021 podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Jihomoravským inovačním centrem (JIC) a inovačním centrem Brainport Industries v Eindhovenu. Projekty, vyplývající z této strategie, však zdaleka nejsou omezeny jen na uvedené regiony a nabízejí mnoho příležitostí pro firmy a instituce z obou zemí v této perspektivní oblasti s vysokou přidanou hodnotou.

Působení na trhu v této oblasti je spojeno s přísnými regulacemi  v souvislosti se snižováním emisí, podporou bezemisní mobility a omezeními pro nákladní dopravu ve městech. Významným faktorem jsou také vysoké investiční náklady na infrastrukturu, technologie a vozový park splňující přísné ekologické a bezpečnostní standardy. Trh je velmi konkurenční a vyspělý, s důrazem na digitalizaci, multimodalitu a efektivitu, což vyžaduje silné lokální partnerství, inovativní řešení a schopnost rychle reagovat na regulatorní i technologické změny.

Pokud jde o mezinárodní hodnocení vědy a výzkumu, Nizozemsko tradičně figuruje velmi vysoko v mezinárodním srovnání, a to z pohledu celkového postavení zemí, i národních vědeckých systémů či jednotlivých univerzit. Nizozemsko a jeho univerzity v těchto žebříčcích obecně skórují poměrně vysoko. Evropská komise například každoročně zveřejňuje European Innovation Scoreboard, v jehož rámci se Nizozemsko od roku 2016 pravidelně umisťuje mezi nejlepšími pěti zeměmi EU, přičemž v r. 2025 obsadilo 3. místo. Podle Evropského patentového úřadu má Nizozemsko třetí nejvyšší počet patentových přihlášek v Evropě.

Klíčovými centry jsou univerzity a výzkumné clustery v Amsterdamu, Eindhovenu, Delftu, Utrechtu a Wageningenu, doplněné o silný aplikovaný výzkum a úzkou spolupráci s průmyslem, což z Nizozemska činí jednu z nejefektivnějších inovačních ekonomik v Evropě. Současná nizozemská věda a výzkum přinášejí výrazné výsledky zejména v polovodičových technologiích soustředěných kolem Eindhovenu (TU/e, High Tech Campus, ASML), ve fotonice a materiálových vědách rozvíjených především v Delftu (TU Delft) a Twente, ve zdravotnickém a biomedicínském výzkumu koncentrovaném v univerzitních medicínských centrech v Utrechtu, Leidenu, Amsterdamu a Groningenu, a v udržitelných a energetických technologiích, které mají silná centra např. ve Wageningenu (agro‑ a bio‑vědy), Groningenu a pobřežních regionech Severního moře (přímořské větrná energie).

Aktivity v oblasti výzkumu a vývoje provádějí v Nizozemsku různé typy organizací (soukromé společnosti, výzkumné ústavy, univerzity), financován je taktéž z několika zdrojů. Celkem se na výzkum a vývoj ročně vynakládá kolem 3 % HDP země. Soukromý sektor je přitom s 60 % podílem největším sponzorem a také největším exportérem výsledků vědeckého výzkumu a vývoje, vláda se na financování výzkumu podílí zhruba jednou třetinou. Nizozemští vědci navíc dostávají peníze z evropských fondů (například evropské výzkumné programy) a také od soukromých neziskových organizací. 

Kromě přímého financování výzkumu a vývoje existuje nepřímá, fiskální podpora výzkumu a vývoje a inovací. Tato vládní podpora činí pro společnosti atraktivnějšími investice do výzkumu, vývoje a inovací, například prostřednictvím daňových odpočtů. Jedná se o důležitý nástroj v rámci vládní inovační politiky, ale využívá se také ke stimulaci výzkumu a vývoje. Daňové pobídky se řídí Zákonem o výzkumu a vývoji (Wet Bevordering Speuren Ontwikkelingswerk – WBSO), jímž je stanoven program pro kompenzaci části nákladů na výzkum a vývoj firmám. Tento program administruje vládní agentura Netherlands Enterprise Agency. Nizozemská vláda přitom každoročně schvaluje rozpočet WBSO jako součást daňového plánu, přičemž v r. 2025 zvýšila rozpočet WBSO na téměř 1,6 mld. EUR.

Nizozemské univerzity patří mezi největší poskytovatele studijních programů v angličtině, což každoročně přitahuje desetitisíce mezinárodních studentů a vědců. Díky širokému rozšíření angličtiny ve společnosti se zahraniční odborníci snadno začleňují do běžného života. Spolu s vysokou životní úrovní to zajišťuje stálý příliv talentů, který posiluje úroveň znalostních institucí i celkovou excelenci výzkumu a vývoje v Nizozemsku.

Nizozemsko je pro vědce vysoce atraktivním, ale náročným prostředím, které nejvíce vyhovuje těm, kdo hledají excelenci, mezinárodní spolupráci a aplikační přesah, a zároveň jsou připraveni na vysoké tempo a konkurenční tlak. Na začátku je třeba počítat s krátkodobými smlouvami, dále pak se silným se tlakem na publikační výkon a v některých oblastech se silnou závislostí kariérního postupu na získávání vysoce konkurenčních grantů.