Nizozemsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Nizozemsko, někdy také nesprávně Nizozemí nebo Holandsko, je jedna ze čtyř zemí Nizozemského království, která leží v severozápadní Evropě na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Z celkové rozlohy 41 526 km² tvoří 18,41 % vodní plocha. Žije zde 17,5 milionu obyvatel a s hustotou zalidnění 516 obyvatel na km² se jedná o jednu z celosvětově nejhustěji osídlených zemí. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří čtyři velké aglomerace – Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Oficiálním hlavním městem je Amsterdam, většinu funkcí hlavního města však plní Haag, který je sídlem nizozemského krále, parlamentu a vlády. Vedle Nizozemců, kteří tvoří převážnou většinu obyvatelstva, žijí v zemi také původní menšiny Frísů a Němců. V Nizozemsku také žijí imigranti ze stávajících a bývalých nizozemských zámořských území – Surinamu, Nizozemských Antil a Indonésie. Další poměrně početné jsou komunity přistěhovalců z Maroka a jiných arabských zemí, z Turecka i mnoha dalších asijských zemí. Nezávislé Nizozemí (pouze severní část) bylo vyhlášeno po Osmdesátileté válce v roce 1581 Verlatingheho listinou a trvalo do roku 1795, kdy bylo obsazeno Francií. Ta na jeho území ustanovila v letech 1795–1806 Batávskou republiku a poté v letech 1806–1810 podřízené Holandské království, které bylo až do roku 1815 připojeno k Francii. Na Vídeňském kongresu bylo v roce 1815 vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 také Belgie a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo současné Nizozemské království, spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem. Od roku 1890 existuje Nizozemsko v té podobě, jak je známe dnes. V současnosti je Nizozemsko konstituční parlamentní monarchie. Ústavním zákonem z roku 1815 byl zaveden systém dvoukomorového parlamentu a až do dneška se skládá nizozemská zákonodárná moc (Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden) z dolní (doslova Druhé: Tweede Kamer der Staten-Generaal) a horní komory (vlastně První: Eerste Kamer der Staten-Generaal), srovnatelné s českou Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Nizozemské království / Koninkrijk der Nederlanden

Ve dnech 17. – 20. března 2021 proběhly v Nizozemsku parlamentní volby. Zúčastnilo se 10,462 mil. voličů, tj. volební účast byla vysokých 78,7 %. Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) stávajícího premiéra Marka Rutteho vyhrála po čtvrté v řadě a v Poslanecké sněmovně obsadí 34 křesel. Jako druzí skončili Demokraté 66, vedené bývalou diplomatkou a ministryní zahraničních věcí Siegriet Kaag. D66 získala 24 křesel. Strana pro svobodu (PVV) klesla z 20 na 17 míst a Křesťanskodemokratická aliance (CDA) z 19 na 15 míst. Socialistická strana se posunula ze 14 na 9 křesel a Strana zelených ze 14 na osm. Strana pracujících zůstává na devíti místech. Relativně nové Fórum pro demokracii vzrostlo ze dvou na osm křesel. Strana za zvířata získala šest křesel. Křesťanská unie má pět křesel. Další strany a hnutí získaly méně než pět křesel. 
D66 pod vedením sice nezískali nejvíce procent ani nejvíce nových křesel, ale stali se nečekaně druhou nejsilnější stranou v zemi (dosáhli lepšího výsledku, než Strana pro svodu G. Wilderse). Volební úspěch dal D66 velmi silnou vyjednávací pozici v procesu jednání o sestavení koaliční vlády a omezil manévrovací prostor VVD coby vítěze voleb. Do doby, než bude sestavena nová vláda, povede zemi dosavadní kabinet v demisi.

Složení vlády v demisi:
(pozn.: na některých nizozemských ministerstvech působí současně dva ministři, přičemž jeden z nich řídí ministerstvo, zatímco druhý má v gesci pouze určitou problematiku v rámci ministerstva; v některých resortech jsou jmenováni státní tajemníci, tzv. juniorní ministři)

Ministerstvo pro všeobecné záležitosti: Mark Rutte, předseda vlády, ministr pro všeobecné záležitosti
Ministerstvo zahraničních věcí: Sigrid Kaag – ministryně zahraničních věcí, ministryně zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce
Ministerstvo financí: Wopke Hoekstra – ministr financí, Alexandra van Huffelen – státní tajemnice pro benefity a cla, Hans Vijlbrief – státní tajemník pro daňové záležitosti a daně
Ministerstvo zdravotnictví, prosperity a sportu: Hugo de Jonge – místopředseda vlády a ministr zdravotnictví, Tamara van Ark – ministryně pro lékařskou péči, Paul Blokhuis, státní tajemník ministerstva
Ministerstvo vnitra a vztahů království: Kajsa Ollongren – místopředsedkyně vlády a ministryně vnitra a královských vztahů, Ramond Knops – státní tajemník ministerstva
Ministerstvo zemědělství, přírody a kvality potravin: Carola Schouten – místopředsedkyně vlády a ministryně zemědělství, přírody a kvality potravin
Ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti: Ferdinand Grapperhaus – ministr spravedlnosti a bezpečnosti, Sander Dekker – ministr právní ochrany, Ankie Broekers-Knol – státní tajemnice pro migraci
Ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti: Wouter Koolmees – ministr sociálních věcí a zaměstnanosti
Ministerstvo ekonomických záležitostí a klimatu: Stef Blok – ministr ekonomických záležitostí a klimatu, Mona Keijzer – státní tajemnice pro ekonomické záležitosti
Ministerstvo obrany: Ank Bijleveld – ministryně obrany, Barbara Visser – státní tajemnice ministerstva obrany
Ministerstvo pro infrastrukturu a vodní hospodářství: Cora van Nieuwenhuizen – ministryně pro infrastrukturu a vodní hospodářství, Stientje van Veldhoven – státní tajemnice pro infrastrukturu
Ministerstvo školství, kultury a vědy: Ingrid van Engelshoven – ministryně školství, kultury a vědy, Arie Slob – ministr pro základní a středního školství a média

1.2. Zahraniční politika země

Nizozemsko se aktivně angažuje na mezinárodní scéně, jeho zahraniční politika prosazuje právní stát, lidská práva a demokracii. Prioritou je posílení evropské integrace, zajištění evropské bezpečnosti a stability pomocí mechanismu NATO a EU a účast na řízení konfliktů a mírových misích. Nizozemsko pro své cíle využívá platformy Organizace spojených národů a dalších mnohostranných organizací, jako jsou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světová obchodní organizace (WTO) a Mezinárodní měnový fond (MMF), apod.

Díky své staleté právní tradici se Nizozemsko stalo sídlem Mezinárodního trestního soudu, Mezinárodního soudního dvora, Stálého rozhodčího soudu, Zvláštního tribunálu pro Libanon, stejně jako evropské soudní organizace Eurojust a policejní organizace Europol. Nizozemská bezpečnostní politika je založena na členství v NATO, nizozemská poválečná celní unie s Belgií a Lucemburskem se stala základem Evropského společenství a z toho vzešlé EU. Nizozemci jsou tradičně silnými zastánci evropské integrace a většina aspektů jejich zahraniční, hospodářské a obchodní politiky je koordinována právě prostřednictvím EU (Nizozemsko však v referendu r. 2005 ústavní smlouvu EU odmítlo a až později r. 2008 parlament schválil Lisabonskou smlouvu).

Nizozemsko je tradičně jedním z nejštědřejších dárců rozvojové pomoci (pátým největším dárcem pomoci v relativním vyjádření a osmým největším v absolutním vyjádření).

V rámci EU politiky je Nizozemsko aktivní především v otázkách spojených s vnitřním trhem, svobodným pohybem zboží a kapitálu. Vedle dobře fungujícího vnitřního systému trhu zdůrazňuje i potřebu posílení konkurenceschopnosti a odolnosti EU. Důraz na otevřenost trhů a dobře fungující mezinárodní partnerství je patrný rovněž z probíhající diskuse o digitální Evropě. V jejím rámci Nizozemsko upozorňuje na nezbytnou ochranu základních lidských práv, ochranu jednotlivce (osobní údaje) a bezpečnost digitálního světa. V otázkách zvládání pandemie COVID-19 Nizozemsko podporuje posílení role EU a koordinace mezi jednotlivými členskými státy v boji s pandemií, jehož součástí by měla být i hlubší spolupráce v oblasti výzkumu. V souladu se svými postoji k tržnímu prostředí však současně zdůrazňuje důležitost nenarušování globálních ekonomických vazeb a závazků. Proto by nástroje EU pro boj proti COVID-19 měly být používány opatrně a s důrazem na ekonomické závazky EU vůči třetím zemím. Nizozemsko vidí v již nastavených pravidlech spolupráce prostor pro projevy solidarity s nejvíce postiženými členskými státy, a proto považuje další regulatorní opatření za v zásadě redundantní. Maximální míru transparentnosti a odpovědnosti pak požaduje v otázce distribuce vakcín. Nizozemsko také aktivně vstupuje do diskuse o zavedení digitálního pasu. S jeho zavedením souhlasí, současně však upozorňuje na nezbytnost zajistit dodržování základní lidských práv, konkrétně volnost pohybu osob a s tím související minimalizaci dopadů na ty, kteří digitální pas chtít nebudou.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel ke konci února 2021 byl 17,481 milionu. V roce 1900 mělo Nizozemsko více než 5 milionů obyvatel, do roku 1950 se tento počet zdvojnásobil na 10 milionů. Období po druhé světové válce se vyznačovalo relativně rychlým populačním růstem; v roce 1970 již v zemi žilo 13 milionů obyvatel. Tempo růstu pak následně začalo klesat. V nadcházejících pěti desetiletích se předpokládá, že nizozemská populace bude nepřetržitě růst a do roku 2070 dosáhne 20,4 milionu obyvatel. Očekává se, že v roce 2037 bude počet obyvatel 18 milionů a v roce 2063 dosáhne 20 milionů.
Hustota zalidnění je 516 obyvatel/km².
Ženy 8,8 mil., muži 8,6 mil.
Demografické složení: 12 % mladší 12 let; 16 % 12-25 let; 53 % 25-65 let; 19 % starší 65 let.
Národnostní složení: 75,8 % nizozemská národnost; 24,2 % migrační původ (400 tisíc Turků, 390 tisíc Maročanů, 350 tisíc Surinamců, aj.).
Náboženství: 44 % bez vyznání; 27 % římsko-katolické vyznání; 17 % křesťanské církve; 12 % ostatní vyznání.

Administrativní dělení – provincie / hlavní město / největší město / rozloha (km2) / počet obyvatel:
Drenthe / Assen  / Assen / 2 641 / 494 700
Flevoland / Lelystad / Almere / 1 417 / 423 000
Frisko / Leeuwarden / Leeuwarden / 3 341 / 650 000
Gelderland / Arnhem / Nijmegen / 4 971 / 2 086 000
Groningen / Groningen / Groningen 2 333 / 586 000
Jižní Holandsko / Haag / Rotterdam / 2 814 / 1 117 000
Limburg / Maastricht / Maastricht  / 2 150 / 2 563 000
Overijssel / Zwolle / Enschede / 3 325 / 2 880 000
Severní Brabantsko / ´s-Hertogenbosh / Eindhoven / 4 916 / 1 162 000
Severní Holandsko / Haarlem / Amsterdam / 2 671 / 3 709 000
Utrecht / Utrecht / Utrecht / 1 385 / 1 355 000
Zeeland / Middelburg / Middelsburg / 1 787 / 383 000

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Nizozemsko je šestou největší ekonomikou EU. Je vysoce závislé na službách a mezinárodním obchodu, jeho hlavní přístav Rotterdam slouží také jako uzel pro reexporty v rámci EU.

Nizozemská ekonomika poklesla v roce 2020 o 3,8 %. Zejména pokles ve druhém čtvrtletí o 8,5 % oproti předchozímu čtvrtletí měl historický rozměr – jednalo se o největší čtvrtletní poválečný pokles. Ve třetím čtvrtletí 2020 již ovšem ekonomika vykázala silné oživení a rekordní růst HDP o 7,8 %. Více než polovina tohoto oživení byla zapříčiněna prudkým nárůstem spotřeby domácností; zvýšily se však i vládní spotřeba, obchodní bilance a obchodní investice. Růst dále vykázala téměř všechna průmyslová odvětví. Hlavní roli při oživení třetího čtvrtletí sehrála velikost a účinnost vládních podpůrných opatření, která například přispěla k tomu, že počet bankrotů a souvisejících ztrát pracovních míst zůstal relativně nízký a byl dokonce o 14 % nižší, než ve stejném období předcházejícího roku.   Z mezinárodního hlediska lze nizozemský pokles hodnotit jako stále mírný; je to dáno skutečností, že zdejší omezení byla méně přísná a vláda při jejich přijímání postupovala relativně rychle. Nizozemská ekonomika je navíc méně závislá na cestovním ruchu a stupeň digitalizace je zde na vysoké úrovni – již před pandemií země byla na předním místě v práci z domova a online nakupování.
Míra nezaměstnanosti činila ještě v prvním čtvrtletí r. 2020 pouhá 3,0 %, což byla nejnižší úroveň za více než dvacet let; poté se nezaměstnanost neustále zvyšovala až na 4,3 % koncem r. 2020. Pro rok 2021 je odhad míry nezaměstnanosti 6,5 % a v roce 2022 se v důsledku oživení očekává její opětovné snížení na 6,0 %.   Inflace vykázala v roce 2020 úroveň 1,2 % (základní inflace, tj. bez energie a potravin, byla 2,0 %). Inflace je v Nizozemsku dlouhodobě výrazně vyšší než v eurozóně (2 % v roce 2020). Je to částečně důsledkem rozdílných daňových opatření, ale také kvůli vyšší nizozemské inflaci ve službách a v případě průmyslového spotřebního zboží.
Pokles nizozemského vývozu zboží a služeb nepřesáhl v roce 2020 úroveň 4 %; kladnou roli zde sehrálo jeho specifické složení. Pro rok 2021 centrální banka odhaduje celkový růst vývozu zboží a služeb na 5,2 % a v roce 2022 vlivem zhoršení cenové konkurenceschopnosti jeho opětovný pokles na 3,7 %.

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Rozpočtový schodek roku 2020 nabyl dle nizozemských standardů historického rozsahu 6,3 % HDP. Tento nejvyšší poválečný deficit byl na druhou stranu ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále mírný (průměrný rozpočtový schodek eurozóny r. 2020 vykázal 8,0 % HDP). Skutečnost, že schodek Nizozemska byl r. 2020 menší než v řadě evropských zemí, je způsobena jak relativně nízkým poklesem nizozemské ekonomiky, tak lepší výchozí pozicí na začátku roku (výdaje na opatření hospodářské podpory nehrají žádnou roli, protože jejich podíl na HDP v Nizozemsku nebyl nižší než průměr EU). Nejrozsáhlejším opatřením z podpůrných balíčků byly dotace na mzdové náklady, podpora příjmů pro samostatně výdělečně činné podnikatele a kompenzace fixních nákladů pro společnosti. Nizozemsko v r. 2020 vynaložilo na tyto tři opatření přibližně 27 miliard EUR. V roce 2021 se veřejné výdaje jako procento HDP mírně sníží a očekává se, že uvedená tři hlavní opatření budou společně představovat přibližně 7 miliard EUR.

V roce 2020 činil nizozemský veřejný dluh 435 miliard EUR (nárůst od roku 2019 o 37 miliard). Tato částka znamená, že dluh v roce 2020 dosáhl 54,5 % nizozemského HDP, což je nárůst o 5,8 % oproti roku 2019, kdy činil 48,7 % HDP.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor v Nizozemsku je velmi rozsáhlý, představuje cca jednu stovku bank. Z poměru konsolidovaných bankovních aktiv k hrubému domácímu produktu (nejčastěji používaný ukazatel velikosti bankovního sektoru) pro Nizozemsko vyplývá, že nizozemský bankovní sektor je téměř čtyřikrát větší než národní ekonomika. Nizozemský bankovní sektor je tvořen zejména tuzemskými bankami: celkové aktiva tuzemských bank tvoří více než 90 % celkových aktiv všech bank působících v Nizozemsku. Bankovní sektor Nizozemska je charakteristický také vysokým stupněm koncentrace: tři největší banky (ING Bank, Rabobank a ABN AMRO Bank) tvoří 80 % z celkového objemu bankovních aktiv.
ING Bank je největší bankou v Nizozemsku. Strategické cíle společnosti ING Bank posilují pozici v oblasti digitálního bankovnictví (takzvaná strategie Think Forward) poměru nákladů a výnosů. ING Bank usiluje o to, aby byla lídrem v digitálním bankovnictví založeném na snadném přístupu, zjednodušených produktech a službách a nástrojích, které pomáhají zákazníkům provádět inteligentní finanční rozhodnutí. Web: https://www.ing.nl/.
Rabobank je druhou největší bankou v Nizozemsku a je družstevní bankou. Počínaje r. 2016 všechny pobočky tvoří jednu družstevní strukturu, která vlastní jednu bankovní licenci a vydává jeden soubor finančních výkazů. Tyto změny nemají vliv na kooperativní principy skupiny Rabobank ani na způsob, jakým podniká se svými klienty. Strategickým záměrem Rabobank je vynikající zákaznický servis, zlepšení jeho finančních výsledků a dosažení pružnější a silnější bilance. Web: https://www.rabobank.com/en/home/index.html. 
ABN AMRO Bank je třetí největší bankou v Nizozemsku s primárním zaměřením na domácí trh při provádění vybraných operací na mezinárodní úrovni. Web: https://www.abnamro.nl/.
De Volksbank (dříve SNS Bank) je čtvrtou největší bankou v Nizozemsku a největší nizozemskou bankou, která není pod přímým dohledem Evropské centrální banky. Banka působí na nizozemském trhu se zaměřením na hypotéky, úspory a platby. Web: https://www.devolksbank.nl/home.html. 
NIBC Bank působí v zemích Beneluxu a v Německu se zaměřením na poskytování hypotečních úvěrů a úspor produktů pro firemní i individuální zákazníky. Web: https://www.nibc.com/.

2.4. Daňový systém

Přímé daně
Daně z příjmů fyzických osob
Jsou rozlišovány 3 kategorie (boxes) zdanitelných příjmů, každá z nich s vlastní výší zdanění. Výsledná daň je součtem za tyto tři části po redukci o daňově odpočitatelné položky. (Box 1 zahrnuje příjmy z pracovní činnosti a příjmy z nemovitostí, které jsou progresivně zdaňovány v rozmezí od 37 % do 52 %. Do této části spadají podnikatelé bez vlastních zaměstnanců. Box 2 zahrnuje příjmy ze společností, ve kterých má příjemce více než 5 % podíl, sazba je 25 %. Box 3 zahrnuje příjmy z úspor a investic: z cenných papírů, úroky z vkladů a příjmy z nemovitostí, které jsou zdaňovány 30 %.
Daň ze zisku právnických osob
V r. 2021 platí sazba 15 % daně z příjmů právnických osob pro prvních 245 000 € zisku. Sazba daně ze zisku nad 245 000 € je stanovena na 25 %. Existuje celá řada výjimek a podrobných pravidel, doporučuje se tyto záležitosti konzultovat s odborníkem na daně. Dividendy jsou zdaňovány sazbou 15 %.
Nepřímé daně
Daň z přidané hodnoty (BTW) – základní sazba DPH je 21 %. Snížená sazba ve výši 9 % je obecně uplatňována na potraviny a léky, lékařské pomůcky, některé pracovně náročné služby, knihy a časopisy, přepravu osob, vstupné na kulturní a sportovní akce, vodu, různé zboží a služby využívané v zemědělství.
Nizozemský daňový systém umožňuje řadu daňových úlev pro zahraniční subjekty, které v NL založí centrálu firmy formou holdingové společnosti. Konkrétní informace o těchto pobídkách lze získat pouze jednáním s daňovými úřady, ke kterým je doporučeno mít daňového poradce. Může se jednat např. o výhodný převod dividend ze zahraničí do ústředí holdingu v NL. Nizozemský daňový systém je pro zahraniční subjekty výhodný, NL je často formálním sídlem pro společnosti jak z ČR, tak z ostatních zemí. V posledních letech však dochází k významným změnám, vláda se chce zbavit nálepky daňového ráje. Napomáhá tomu rovněž tlak ze strany mezinárodních institucí i Evropské komise.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 FTA a smlouvy
• 3.3 Rozvojová spolupráce
• 3.4 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)

Zdroj: Evropská komise

Nizozemsko je významný investor a zároveň i příjemce zahraničních investic. K jeho přednostem patří strategická zeměpisná poloha, kvalitní infrastruktura, zajímavé daňové podmínky (vč. sítě bilaterálních mezinárodních smluv), obchodní tradice, logistické a dopravní know-how a jazykově vybavená pracovní síla. Nizozemsko je sídlem řady evropských centrál mimoevropských nadnárodních společností, center sdílených služeb a evropských distribučních center. 

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2020 bylo Nizozemsko 6. nejvýznamnějším partnerem pro český vývoz i dovoz. Z hlediska celkového obratu obchodu se umístilo na 7. místě. Z pohledu NL představuje ČR 11. nejvýznamnější trh s podílem 1,7 % na celkovém NL vývozu.

Obchodní výměna s ČR (mld. CZK)

Zdroj: ČSÚ

Hlavní položky vývozu ČR do NL, rok 2020: zpracovatelské jednotky 12,5 %; zařízení pro příjem, vysílání hlasu, dat 12,5 %; paměťové jednotky 3,0 %; zařízení pro automatické zpracování dat 3,0 %; osobní automobily a jiná motorová vozidla 3,0 %.

Hlavní položky dovozu ČR z NL, rok 2020: procesory a řídicí jednotky 7,5 %; zařízení pro příjem, vysílání hlasu, dat 6,5 %; léky ostatní, odměřené 4,0 %; katalyzátory na nosiči 3,5 %; paměťové jednotky 3,5 %.

3.2. FTA a smlouvy

Bilaterální smlouvy s ČR:
Smlouva o řízení soudním, rozhodčím a smírčím (Ženeva, 14. září 1929, č. 141/1930 Sb.)
Dohoda o nizozemských zájmech dotčených v Československu znárodněním, konfiskací a národní správou (Praha, 4. listopadu 1949)
Dohoda o československých zájmech dotčených v Nizozemí nizozemským zákonem č. H 251 z 18. července 1947 (Praha, 28. listopadu 1952)
Dohoda o vypořádání finančních otázek (Haag, 11. června 1964)
Kulturní dohoda (Praha, 3. srpna 1972, č. 92/1973)
Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 4. března 1974, č. 138/1974 Sb.)
Ujednání o spolupráci na úseku zemědělské vědy a výzkumu (Praha, 7. srpna 1979)
Memorandum porozumění o spolupráci v oblasti životního prostředí (Dobříš, 22. června 1991)
Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, 29. dubna 1991, č. 569/1992 Sb.)
Dohoda o leteckých službách mezi a za jejich územími (Praha, 11. srpna 1993, č. 81/1994 Sb.)
Ujednání mezi ministerstvy obrany o vzájemné spolupráci (Praha, 11. září 1995)
Protokol doplňující Smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní (Praha, 26. června 1996)
Dohody  o mezinárodní silniční dopravě (Amsterdam, 31.3.1998, v platnosti od 1. 1. 1999)
Ujednání o výměně informací a spolupráci v oblasti obranného výzkumu a technologie (Brusel, 13. 4. 2000)
Smlouva o exportu dávek sociálního pojištění (Praha, 30. 5. 2001, v platnosti od 1. 9. 2002)
Memorandum o spolupráci mezi ministry sociálních věcí o výměně údajů a přeshraniční spolupráci při potírání podvodů při mezinárodním vysílání pracovníků a boji proti nelegálnímu zaměstnávání (Praha, 28. listopadu 2007)

3.3. Rozvojová spolupráce

Nizozemsko je tradičně poskytovatelem rozvojové pomoci v rámci bilaterálních programů i prostřednictvím mezinárodních organizací. Rozvojová spolupráce je v NL vnímána jako důležitá součást zahraniční politiky a jedním z jejích hlavních cílů je boj proti chudobě v méně rozvinutých částech světa. Současně je rozvojová pomoc důležitým nástrojem zajištění nizozemské přítomnosti v zahraničí a napomáhá založení širokých politických a hospodářských styků se zeměmi tzv. třetího světa. V r. 2020 bylo Nizozemsko při vynaložení částky 5,3 mld. USD v první desítce největších dárcovských zemí (jak v absolutních číslech, tak i v poměru k hrubému národnímu důchodu) v rámci členských států Výboru pro rozvojovou spolupráci při OECD. Nizozemsko patří k nejštědřejším dárcům rozvojové pomoci v absolutním i relativním vyjádření (v r. 2015 byla úroveň poskytované rozvojové pomoci Nizozemska dokonce na 0,76 % jeho HDP).
Nizozemská rozvojová politika se aktivně podílí na plnění nových udržitelných rozvojových cílů OSN (Sustainable Development Goals), přihlíží však též ke svým národním zájmům a je specifická svým důrazem na boj se změnou klimatu. Nizozemsko dbá, aby byla vynakládána zejména na zvýšení soběstačnosti přijímajících zemí a rozvoj místního podnikatelského sektoru. Oblasti spolupráce – prioritní sektory – se mají zúžit hlavně na zemědělství a vodní hospodářství, tj. oblasti, ve kterých má Nizozemsko světově uznávané know-how. Mezi tzv. Partner Countries (největší příjemce pomoci) v současnosti patří Afghánistán, Bangladéš, Benin, Burundi, DRC, Etiopie, Ghana, Indonésie, Keňa, Mali, Mozambik, Palestinská území, Rwanda, Súdán, Surinam, Uganda a Jemen.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

▶ Automobilový průmysl
Automobilový průmysl Nizozemska představuje komplexní hodnotový řetězec počínaje dodávkami surovin až po dodávky automobilových komponentů. Zahrnuje rovněž široký okruh poskytovatelů služeb ve výzkumu. Sektor se skládá z 300 společností, výzkumných i vzdělávacích institucí, hlavní zahraniční odběratel je, jako v případě ČR, Německo. V Nizozemsku působí jediní dva finální výrobci – společnosti DAF a VDL NedCar. V posledních letech dochází k významnému růstu počtu osobních automobilů, existují obchodní příležitosti pro subdodávky výrobního zařízení. Klíčovými technologiemi vozidel v budoucnosti jsou ICT a software, dochází k integraci do složitějších systémů. Zásadním rysem je nástup elektromobilů (k 31. 12. 2020 bylo v Nizozemsku registrováno 297 tisíc elektromobilů, z toho 182 tisíc plně elektrických). Dané trendy mají úzkou souvislost se zelenou mobilitou (energie z obnovitelných zdrojů, nulové emise) a smart mobilitou (konektivita, automatizace a pokročilé asistenční systémy). V souvislosti s nástupem elektromobilů se nabízejí příležitosti zejména v oblasti dodávek systémů nabíjecích stanic.

▶ Energetický průmysl
Nizozemská vláda důsledně uplatňuje přechod k obnovitelným zdrojům energie, dochází k postupnému uzavírání všech uhelných elektráren, do roku 2026 se počítá i s ukončením těžby plynu v Groningenu. Nejdůležitějším trendem je decentralizace energetických zdrojů, tj. více menších zdrojů na více místech. Investice směřují do dodávek pro větrné elektrárny (onshore i offshore), podmořských kabelů, rozvodných sítí, kotlů na biomasu a kogenerační jednotky. Potenciál se nabízí pro ty české firmy, které jsou schopny se podílet na probíhajících změnách nizozemského energetického trhu: ekologická likvidace uhelných elektráren; snižování závislosti na zemním plynu (například budováním energeticky neutrálních domů a budov); budování nových obnovitelných zdrojů energie – větrných a slunečních elektráren a zdrojů využívajících biomasu; zvyšování počtu elektromobilů a rozšiřování sítí podporujících jejich provoz. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie dosáhl v roce 2019 úroveň 9 % –  toto stále velmi nízké číslo naznačuje, že v nedaleké budoucnosti dojde vzhledem k závazkům Nizozemska v oblasti energetiky ve vztahu k obnovitelným zdrojům k významným změnám (vládní cíl je tento podíl do roku 2023 zvýšit na 16 %).

▶ Chemický průmysl
Nizozemsko je šestým největším dodavatelem chemických produktů, v zemi je 400 společností zahrnujících celý dodavatelský řetězec; z celkem 25 vedoucích světových společností chemického sektoru jich 19 působí v Nizozemsku (BASF, AkzoNobel, DSM, Shell). Země je sídlem prvotřídních institucí rozvoje a výzkumu, úspěch sektoru spočívá v integrovaném přístupu partnerství veřejné a soukromé sféry a otevřených inovací. Nizozemsko je pátým největším výrobcem chemikálií v Evropě a desátým celosvětově. Sektor se skládá z firemních klastrů, které jsou vzájemně propojeny, dochází tak ke spojení velkých společností s malými a středními podniky, ale i s nově založenými firmami čerstvých absolventů univerzit. V Nizozemsku je celkem šest chemických klastrů: Delfzijl, Chemelot, Zeeland, Rotterdam, Amsterdam a Emmen.

▶ ICT
Nizozemsko je považováno za jeden z nejvyspělejších trhů z hlediska používání internetu, jedná se o nejvíce propojenou zemi v Evropě, která rovněž disponuje nejvyšší rychlostí připojení. Operuje zde 60 % klíčových společností ICT (Microsoft, Cisco, Interxion, Infosys, Huawei, Oracle, Intel, IBM, Verizon), stejně tak je zde centrum pro segment počítačových her (Guerrilla Games, Perfect World, Kixeye, Activision Blizzard). Amsterdam je sídlem AMS-IX (Amsterdam Internet Exchange), celosvětově druhého peeringového centra; v Eindhovenu je nejvyšší koncentrace IT vůbec (nejinteligentnější čtvereční kilometr) a v Enschede je v rámci univerzity Twente největší IT institut. Nizozemsko je leaderem v oblasti kybernetické bezpečnosti – The Hague Security Delta je největší bezpečnostní klastr v Evropě, zahrnující více než 300 veřejných i soukromých organizací. Možnost uplatnění je i v oblasti ICT služeb (antivirová ochrana, integrace informačních systémů a sítí, bezpečnostní systémy).

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl
Nizozemsko urgentně přistoupilo k výrobě vlastních ochranných zdravotnických pomůcek až v souvislosti s pandemií, naopak virologie je tradičně na vysoké úrovni (výrobní závod AstraZeneca v Leidenu). Vzhledem k silnému místnímu zdravotnickému a farmaceutickému průmyslu jsou ovšem možnosti spolupráce i v ostatních oblastech, lze například zmínit translační a regenerační medicínu, genomiku, onkologii, nanotechnologie, zobrazovací a monitorovací technologie. V zemi působí 420 biofarmaceutických společností a 3 100 výzkumných organizací v oboru zdravotnictví a věd o živé přírodě. Sektor zaměstnává 65 000 pracovníků a je sídlem hlavních nadnárodních společností v čele s nejvýznačnější firmou v oboru  Philips (dále např. MSD, Amgen, Genmab, Astellas, GlaxoSmithKline a Medtronic). Výdaje na zdravotnictví představují 11 % HDP – jedná se o jedno z podporovaných klíčových odvětví, ve výzkumu je hojně rozšířen model partnerství veřejného a soukromého sektoru. Nizozemsko je celosvětově jedním z nejkoncentrovanějších regionů věd o živé přírodě, Amsterdam se díky brexitu stal novým sídlem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl
Nizozemsko je po USA celosvětově druhým největším vývozcem zemědělské produkce, v oboru zde působí více než 4 000 společností. Patnáct z dvaceti globálně nejvýznamnějších firem zde má své výrobní či výzkumné závody (Nestlé, AB In Bev, Coca-Cola, Unilever, Heineken, Cargill, Kraft Heinz, apod.). Země vyváží ovoce, zeleninu (největší vývozce sadbových brambor), stejně jako své vyhlášené mléčné produkty. Existuje zde významná základna výzkumu a vývoje – výzkumné instituty, zdravotnické univerzity a partnerství veřejného a soukromého sektoru, nachází se zde nejvýše hodnocená globální zemědělská univerzita Wageningen. V neposlední řadě je důležité zahradnictví, které pro svou produkci využívá nejmodernější technologie (energeticky neutrální skleníky).

Odkaz na Mapu strategických příležitostí zde.

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Jednání nizozemských obchodníků je věcné a přímé. Nizozemci mají obvykle velmi dobré znalosti v oblasti obchodu a jsou výbornými vyjednavači. Na jednání je nutno se velmi pečlivě připravit a předpokládat věcné a detailní dotazy. Styl jednání se blíží anglosaskému. Důležitou roli v obchodních vztazích v Nizozemsku hrají kontakty a networking. Nizozemci mají zájem o dlouhodobé obchodní vztahy a tudíž je zajímá i firma, se kterou obchodují, a země, ze které tato firma pochází. Je proto nutno dbát nejen na prezentaci vlastního výrobku, ale také na prezentaci firmy a země.

4.2. Oslovení

Tituly a funkce jsou používány střídmě (aniž by bylo však nutné uchýlit se k úrovni neformálnosti charakteristické pro Brity nebo Američany). S výjimkou univerzitních profesorů není obvyklé oslovovat jednotlivce jejich profesními tituly, na rozdíl od praxe v germánských nebo některých severských kulturách. Obecně je běžné oslovovat již po prvním setkání křestním jménem (pokud jste již od svého protějšku obdrželi e-mail podepsaný jeho křestním jménem, můžete začít používat křestní jméno od prvního kontaktu). Výjimky mohou nastat ve formálním prostředí a tam, kde se potkávají mladší a starší generace.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání je v Nizozemsku možné v zásadě po celý rok, ale méně příznivou dobou je doba dovolených (červenec, srpen) a také druhá část prosince. Na jednání je vhodné se ohlásit mezi 9.00 a 12.00 a poté od 14.00 do 16:00, polední přestávka je většinou od 13:00 do 14:00. Schůzka se vždy musí domluvit dopředu, Nizozemci nemají rádi neohlášené návštěvy a nedochvilnost. Pokud máte zpoždění, zavolejte (Nizozemci jsou velmi přesní; i když vzhledem k častému výskytu dopravních zácp v Nizozemsku má případná omluva s poukazem na tuto okolnost šanci být přijata s pochopením). Není neobvyklé, že schůzku je dohodnuta dva – tři měsíce předem.
Dress code:
Nizozemci upřednostňují ve firemním světě konzervativní oblečení – pro muže tmavý oblek s vázankou, pro ženy běžný business kostým. Standardy a styly se nicméně v jednotlivých odvětvích liší. V bankovním sektoru je normou formální oblečení, zatímco v ostatních sektorech (zejména IT) platí méně přísný dress code. Pokud máte pochybnosti o oblékání pro konkrétní obchodní událost, je vhodné být formálněji oblečený, než naopak. Pokud si nejste jisti, je naprosto přijatelné požádat o upřesnění.
Styl jednání:
Nizozemci si cení poctivost, je nanejvýš důležité zdržet se všech forem nepřímé komunikace či nadměrné asertivity, která může působit neupřímně. Buďte ve svých nabídkách zdvořilí, ale rozhodní. Respektování času je důležité, obchodní jednání obvykle dodržuje pevnou agendu. Jednání obvykle probíhá za účasti celého týmu, přítomnost vyššího manažera je volitelná.
Dárky:
Dárky nejsou v nizozemské obchodní kultuře běžné, na počátečním obchodním jednání se dárky neudělují ani neočekávají. Před poskytnutím jakýchkoli dárků počkejte, dokud se vám nepodaří navázat vztah. Bezproblémová volba jsou skromné ​​dárky, Nizozemci se neradi cítí zavázáni a neočekávají, že poskytnou nebo obdrží něco nad rámec odměny za poskytnuté služby. Pokud jste pozváni do soukromí, je vždy vhodná pozornost pro hostitele – květiny, víno (zejména pokud je hostitelem muž), nebo sladkosti či hračka pro děti.
Vizitky:
Je třeba dodržovat všechny typické zdvořilosti, nenabízejte vizitky, které jsou roztrhané nebo špinavé, s vizitkou svého protějšku zacházejte opatrně a s respektem. Je také důležité pamatovat na nizozemský důraz na soukromí: není vhodné volat na domácí čísla, i když jsou na vizitce uvedena.

4.4. Komunikace

Nizozemci mohou v komunikaci s cizinci svým typicky přímočarým stylem způsobit nedorozumění. Komunikace je velmi přímá, emoční a neverbální komunikace je ve srovnání s jinými zeměmi minimální. Přestože si Nizozemci váží přímosti, oceňují také zdvořilost. Zejména v písemné komunikaci je třeba dodržovat všechny formality, e-mail by měl být stručný, věcný a podrobný. Vždy uveďte pozdrav a v podpisu uveďte své jméno, pozici a název vaší organizace. Zdržte se familiárnosti, Nizozemci jsou obvykle rezervované povahy.
Znalost cizích jazyků je v Nizozemsku jednou z nejrozšířenějších na světě (přesto, anebo právě proto, je při kontaktech s Nizozemci vhodné projevit zájem o jejich vlastní jazyk). Při obchodních jednáních převládá jako jednací jazyk angličtina, mnoho lidí z obchodních kruhů ovládá také další cizí jazyk. Podle statistik 90 % obyvatelstva v NL hovoří nejméně jedním cizím jazykem (zejména angličtina), 70 % dvěma (nejčastěji němčina) a 20 % třemi (nejčastěji francouzština) či více.

4.5. Doporučení

Při jednáních s takovými nizozemskými partnery, kteří nemají zkušenosti s podnikáním s Českou republikou, je vhodné zmínit, že Česká republika je tradičně průmyslovou zemí, s technickou tradicí, kvalifikovanými lidmi a rozvinutou infrastrukturou. Obdobně je třeba postupovat v případech, kdy česká firma jedná o kapitálovém vstupu zahraničního partnera. Výhodou je vnímání geografické blízkosti obou zemí (letiště Schiphol a Ruzyni dělí jen něco málo přes 1 hodinu letu; přesun autem je možný v rámci jednoho dne).

4.6. Státní svátky

Státní svátky:
Nový rok: 1. leden
Velký pátek: duben, pohyblivý svátek
Velikonoční pondělí: duben, pohyblivý svátek
Den krále: 27. dubna
Den osvobození: 5. května
Den Nanebevstoupení: 13. května
Svatodušní pondělí: květen, pohyblivý svátek
1.a 2. svátek vánoční: 25. a 26. prosince

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Nizozemsko je pro české exportéry důležitým teritoriem z pohledu nejen vnitřního trhu (takřka 17 milionů obyvatel), ale zejména s ohledem na možnost reexportů do celého světa. Nizozemské hospodářství a obchodní dovednosti jsou na velmi vysoké úrovni, proto mají čeští výrobci možnost umístit své výrobky a služby na místním trhu pouze za předpokladu dodržení vysoké kvality a konkurenční ceny. Logicky by tak Nizozemsko mohlo a mělo být cílem pro české firmy, které se již etablovaly v Německu nebo v jiných (okolních) západoevropských zemích (např. Belgie, Francie nebo Velká Británie).

Nizozemsko si po staletí budovalo svou pozici obchodní velmoci. Desetitisíce nizozemských obchodních firem orientovaných na dovoz/vývoz a velkoobchod v sobě skrývají veliké know-how nejen nizozemského, ale i světového obchodu. Zde se nabízí možnost zvláště pro české malé a střední podnikatele, kteří někdy obtížně a s nedostatkem zkušeností hledají odbyt pro své výrobky. Navázání kontaktů s nizozemskými obchodními společnostmi neznamená jen možnost vývozu českých výrobků na nizozemský trh, ale též možnost dostat se prostřednictvím nizozemských firem na třetí trhy včetně trhů rozvojových zemí.

Jednou z dalších možností vstupu na nizozemský trh je výrobní spolupráce s místními firmami, které často hledají výrobce nebo dodavatele pro své distribuční sítě. V takovém případě však mnohdy české výrobky nemusí nést značku českého výrobce, ale značku nizozemské firmy (private label). Nizozemské firmy upřednostňují obchodování na základě dlouhodobé spolupráce, kdy se obchodní partneři znají a vzájemně si důvěřují. Trvalý zájem je o výrobní kooperace, kdy si nizozemské firmy nechávají vyrábět komponenty nebo i celé výrobky v České republice (outsourcing). Jedná se o širokou škálu výrobků počínaje jednoduchými komponenty ze dřeva, plastů nebo oceli, až po složité strojírenské součásti nebo hotové výrobky podle požadované dokumentace. Existuje zájem o výrobní kooperaci, kdy české podniky mohou pro své partnery vyrábět speciální výrobky v malých sériích. ČR je v tomto směru u NL firem na předním místě mezi státy střední a východní Evropy. Nizozemské firmy si vybírají Českou republiku nejen pro outsourcing, ale i pro přemísťování celých výrob s cílem snížit výrobní náklady a zvýšit svoji konkurenceschopnost.

Další potenciálně obrovskou oblastí je spolupráce nizozemských a českých firem na třetích trzích, včetně rozvojových zemí. Česká republika disponuje konkurenceschopnými průmyslovými výrobky, což v kombinaci s nizozemskou znalostí zahraničních trhů a obchodními schopnostmi může přinést zajímavé příležitosti.

Podmínky přístupu českých výrobků na nizozemský trh jsou obecně dány tím, že se jedná o vnitřní trh v rámci EU. Je to trh velmi náročný, vyžadující pečlivé a trvalé zpracování, stálou přítomnost na trhu prostřednictvím nizozemského obchodního zástupce a dobré kontakty. Z hlediska obchodu je vhodné Nizozemsko vnímat jako něco více než bilaterální relaci, protože Nizozemci s obchodními kontakty po celém světě mnohdy hledají dodavatele pro odbytiště ve třetích zemích. Přes Nizozemsko se tak české podniky mohou dostat na trhy celého světa, především pak do zemí Latinské Ameriky a Asie, kde mají Nizozemci tradičně velmi dobré kontakty.
Volba distribučních a prodejních kanálů je samozřejmě závislá na komoditě. Jelikož přímé zpracování trhu, zahrnující vybudování vlastních distribučních a prodejních kanálů, je velice náročné, je standardní praxí využítí místního zástupce, popř. dovozců či velkoobchodníků (www.nvg.nl – Nizozemský svaz velkoobchodníků). Prodej pomocí nizozemského “mezičlánku” je naprosto nezbytný u komodit vyžadujících poprodejní servis, kde je zároveň i nezbytná přítomnost skladu náhradních dílů.
Na dovoz některých druhů zboží je třeba mít licenci. Týká se to zboží, které může být dovezeno jen v omezeném množství nebo podléhající zvláštnímu dohledu, jako jsou např. zbraně a vybraná léčiva. V těchto případech je nutné se obrátit na instituce Belastingdienst Douane, Centrale Dienst voor In- en Uitvoer (CDIU). Je nutné se připravit na fakt, že personál může být ochoten komunikovat pouze v nizozemštině.  Korespondenční adresa: Postbus 30003, 9700 RD Groningen Fyzická adresa: Kempkernsberg 12 Groningen Tel.: 0031 (0)88 151 21 22  E-mail : drn-cdiu.groningen@belastingdienst.nl
Veškeré informace týkající se celní problematiky lze získat na informačním telefonním čísle nizozemské Celní správy: 0800-0143 (ze zahraničí: 0031-555 385385). Na tuto informační službu je možno obrátit se též písemně na adrese: Nederlandse Douane Informatiedienst, Kloosterweg 22, PO Box 2865, 6401 DJ Heerlen.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Využití místních obchodních zástupců (pracujících na bázi provize; https://www.vnhi.nl/ – Sdružení nizozemských obchodních zástupců) je možné a v Nizozemsku běžné především u spotřebního zboží a u výrobků s vysokou technickou náročností. VNT vyhledá firmě vhodného obchodního zástupce buď formou placené inzerce ve svém časopise, nebo na svém webu. Nizozemský obchodní zástupce, stejně jako místní dovozci či velkoobchodníci zpravidla požadují exkluzivitu. Při jmenování zástupce a udělení exkluzivního zastoupení na daný výrobek je nutno uzavřít zastupitelskou smlouvu, která se musí řídit platnými právními předpisy. Aby se předešlo možnosti vzniku sporů, je nutné věnovat této právnické problematice náležitou pozornost. Zajímavou příležitostí, jak zpracovávat nizozemský trh, je možnost využívat krajany působící v Nizozemsku. V rámci projektu “Žijeme v zahraničí” (http://www.zijemevzahranici.cz/) se řada krajanů zaregistrovala jako osoby nabízející své služby českým subjektům.

Výběr právní formy podnikání je rozhodující pro rozsah ručení za závazky z podnikatelské činnosti a určení daňových povinnosti. Registrovat v NL lze následující právní formy podnikání: a) De eenmanszaak (podnik s kapitálem jednoho člověka), výhodou je, že nemusí být skládán žádný kapitál, ale zakladatel ručí celým svým majetkem b) De vennootschap onder firma -VOF (partnerství pod firmou), může zahrnovat skupinu partnerů sdružených na základě smlouvy o úkolech, není vyžadován žádný finanční základ c) De commanditaire vennootschap – CV (komanditní společnost klasická nebo s tichým společníkem) d) De maatschap (partnerství) e) De besloten vennootschap – BV (společnost s ručením omezeným) f) De naamloze vennootschap – NV (akciová společnost) g) Het Europese Economische Samenwerkingsverband – EESV (společnost podle evropského zákona, zřídka používaná forma) h) De vereniging (sdružení/spolky) i) De coöperatie en de onderlinge waarborgmaatschappij (družstva) j) De stichting (nadace) k) Buitenlandse rechtsvormen (zahraniční právnické osoby).

Registrace podnikání u místně příslušné pobočky obchodní komory. Kamer van Koophandel – KvK zaregistruje podnikání nejdříve týden před nebo nejpozději týden po jeho faktickém zahájení. Pokud zakládáte živnost, musíte se na KvK dostavit osobně, pokud zakládáte právnickou osobu, vyřídí registraci za Vás notář. KvK nahlásí Vaše podnikání sama daňovému úřadu. Více na www.kvk.nl.
Podrobné údaje v angličtině týkající se podnikání v Nizozemsku poskytuje webová stránka www.answersforbusiness.nl.

5.3. Marketing a komunikace

Český vývozce se musí prezentovat standardním způsobem běžným v mezinárodním obchodě. Vzhledem k silně konkurenčnímu prostředí na místním trhu a široké nabídce je třeba s každým potenciálním zákazníkem individuálně pracovat. Rozeslat z ČR nabídky s katalogy a čekat na odpověď je naprosto nedostatečné. Jako follow-up na takovou mailingovou akci je nutno cca po 1 týdnu až 10 dnech obeslaným nizozemským podnikům zatelefonovat, připomenout se, pokud se nabídka nedostala ke správné osobě, zaslat ji znovu. V další fázi je třeba potenciální zákazníky osobně navštívit s konkrétní nabídkou. Pro nizozemského podnikatele je ČR “blízký trh”, kam doletí za cca 1,5 hodiny letadlem a dojede za cca 10 hodin autem. Stejně tak “blízký” musí být nizozemský trh pro české vývozce. Jednou z vhodných forem propagace je účast na specializovaných veletrzích a výstavách. Je třeba mít kvalitně tištěné firemní materiály v angličtině (nebo nizozemštině, případně němčině) s technickým popisem výrobku. Ceny se uvádějí pouze v tom případě, že se jedná o ceny pevné a neměnné. Před účastí na veletrhu je vhodné rozeslat pozvánky na stánek a před zahájením veletrhu se ještě alespoň telefonicky “připomenout” – každá specializovaná firma obdrží před zahájením příslušného veletrhu takových pozvánek celou řadu. Doporučuje se mít k dispozici brožury bez ceníků a při jednání uvést orientační ceny a poté připravit detailní nabídku s uvedením cen a dodacích a platebních podmínek. Využití hromadných sdělovacích prostředků pro propagaci svých výrobků lze doporučit jen finančně silným firmám (s ohledem na vysoké tarify jak v televizi, tak i v novinách). K orientaci může pomoci nizozemská asociace inzerentů www.bva.nl nebo marketingová asociace DDMA – www.ddma.nl.

Jako reklamní kanály úspěšné firmy většinou používají FB, TW, Instagram, TV, rozhlas, web, tiskoviny, billboardy a další reklamní plochy.

Je třeba dbát, aby reklama nebyla klamavá ani srovnávací.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana práv duševního vlastnictví je v Nizozemsku na vysoké úrovni. Nizozemská vláda klade na tuto problematiku velký důraz a je si vědoma její role pro inovace a znalostní ekonomiku. NL je členskou zemí Evropského patentového úřadu (EPO) a Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Zkvalitnění národního patentového systému je jednou z priorit současné hospodářské politiky.

Nizozemský úřad pro ochranu duševního vlastnictví, zřízený na základě Patentového zákona z r. 1995, patří do systému Ministerstva hospodářství, konkrétně agentury RVO.
Pozn.: Znění Patentového zákona v angličtině je možné nalézt na stránkách Právnické fakulty Amsterdamské univerzity.

5.5. Trh veřejných zakázek

Systém zadávání veřejných zakázek v Nizozemsku se řídí příslušným evropským acquis a veřejné zakázky, jejichž objem je vyšší než stanovené hraniční částky, jsou publikovány v Úředním věstníku EU. Trh veřejných zakázek v Nizozemsku představuje cca 40 – 50 mld. eur ročně a každá osmá zakázka firem spadá do této sféry.

Trh lze rozčlenit na:
a) ústřední vládu (ministerstva)
b) regionální a místní správu (provincie) – jednotlivé provincie mají svoji nákupní politiku, přičemž je všeobecná tendence nakupovat místně nebo regionálně; nejvíce nákupů je v oblasti ochrany životního prostředí, dopravy a silniční sítě
c) podniky s vlastnickým podílem státu (místní správy), nebo privatizované podniky poskytující veřejné služby – smíšené veřejné organizace, veřejné poradenské organizace, železnice (Nederlandse Spoorwegen), letiště (Schiphol) atd.
V Nizozemsku nejsou uplatňovány žádné specifické registrace nebo schvalovací postupy pro zahraniční zájemce, je však nutno počítat s dodržováním přísných norem, nutností certifikace, referencí atp. Roste také význam kritérií založených na přijatelnosti navrhovaných řešení z hlediska udržitelného rozvoje. Udělování veřejných zakázek upravuje nařízení vlády Besluit aanbestedingsregels voor overheidsopdrachten. Výběrovými kritérii podle tohoto nařízení jsou nejnižší cena a ekonomicky nejvýhodnější nabídka. Klíčovou roli v celém procesu veřejných zákázek hraje služba TenderNed coby platforma elektronického zadávání veřejných zákázek. O řádný chod služby TenderNed se stará tzv. Expertní centrum veřejných výběrových řízení PIANOO. Oznámení o výběrových řízeních jsou publikována na webu TenderNed a to pouze v nizozemštině. V případě, že se na webu zaregistrujete, budete dostávat upozornění na tendry týkající se sféry vašeho podnikání. Některé tendry jsou publikovány na webu aanbestedingskalender.nl.

Zdrojem informací o evropských tendrech vypisovaných v Nizozemskou je také ted.europa.eu.

V případě vojenského materiálu realizují ministerstvo obrany i policie své nákupy výhradně prostřednictvím tendrových řízení. Podrobná informace o postupu je k dispozici na webových stránkách nizozemské vlády: Howdoes the Ministry of Defence purchase materiel? | Government.nl. Sektorovou organizací sdružující firmy a instituce obranného průmyslu v Nizozemsku je Nadace nizozemského průmyslu pro obranu a bezpečnost NIDV: Home – NIDV (Nederlandse Industrie voor Defensie en Veiligheid / The Netherlands Industries for Defence and Security, obdoba Asociace obranného průmyslu v ČR). Na webu je k dispozici katalog členů nadace v anglickém jazyce, u každého člena jsou uvedeny webové stránky a kontakt.
Pozn.: Zvláštní kapitolou jsou výběrová řízení na dodávky v systému mezinárodních organizací. Doporučujeme zájemcům o tuto oblast následující odkazy na webové stránky, na kterých lze nalézt podrobné informace o výběrových řízeních mezinárodních organizací sídlících v Nizozemsku např. Organizace pro zákaz chemických zbraní OPCW (systém OSN), nebo European Space Agency, která uskutečňuje v nizozemském Nordwijku část svých aktivit.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nizozemský trh nepředstavuje žádná zvláštní rizika, odlišná od jiných evropských trhů. Pokud český podnik začíná spolupracovat s novým nizozemským partnerem, měl by si od něj vyžádat reference a výpis z obchodního rejstříku, který vede nizozemská obchodní komora. Z rejstříku lze zdarma získat pouze základní informace (vč. informace zda na firmu nebyl vyhlášen konkurs). Podrobnější výpis lze u obchodní komory objednat za poplatek, jehož výše se odvíjí od složitosti požadované dokumentace (většinou 2,50 až 10 EUR). Registrace u obchodní komory je pro firmy v Nizozemsku povinná; pokud nizozemská firma není registrována, popř. pokud nesouhlasí některé identifikační údaje, je to indikace, že něco není v pořádku.

Je obvyklé používání běžných platebních podmínek, tedy platby proti dokumentům u prověřených obchodních vztahů a L/C u větších kontraktů. V kontraktu je nutno velmi přesně specifikovat platební podmínky a postup při případném řešení sporů. Je třeba vždy věnovat mimořádnou pozornost formulaci smluv a platebnímu zajištění. V případě dovozu z Nizozemska je doporučeno velmi zvažovat jakékoliv platby předem. V žádném případě není doporučeno platit za zboží nebo služby bez řádné smlouvy, např. pouze na základě inzerátu nebo ústní dohody. Řešením případných obchodních a právních sporů, včetně vymáhání pohledávek, se zabývají příslušné advokátní kanceláře a právní a poradenské firmy. Na webových stránkách ZÚ Haag je seznam některých, které se již při této činnosti osvědčily.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Čeští občané mohou cestovat do Nizozemska s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Pro státní příslušníky České republiky platí, že pokud chtějí pobývat v Nizozemsku celkově déle než 4 měsíce v průběhu 6 měsíců, jsou povinni se zaregistrovat na příslušném městském/místním úřadě a rovněž si mohou (nemusí) požádat o pobytové povolení. Český řidičský průkaz je uznáván, jakož i osvědčení o technickém průkazu pro motorové vozidlo.

V Nizozemsku nehrozí žádná zvláštní rizika, snad s výjimkou pádu do některého z většinou neohrazených vodních kanálů, přejetí cyklistou nebo naopak jeho sražení motorovým vozidlem (asi nejčastější riziko – je nutné věnovat zvláštní pozornost přecházení nebo přejíždění cyklostezek; cyklisté mají téměř absolutní přednost a často projevují velkou bezohlednost vůči ostatním účastníkům provozu), nebo setkání s drobnou nebo drogovou kriminalitou, zvláště v některých částech Amsterdamu a jiných velkých měst.  

Vlaková doprava v Nizozemsku je velmi vysoké úrovni a lze ji rozhodně doporučit; na webových stránkách nizozemských drah lze dohledat všechny potřebné informace (vlakové nádraží je i přímo na letišti Schiphol). Stejně spolehlivě funguje MHD a je alternativním řešením pro komplikované a nákladné použití automobilu (např. parkovné v Amsterdamu je běžně 7 EUR/hod).  

Vlakové spojení na Velvyslanectví ČR v Nizozemsku z amsterdamského letiště Schiphol nebo z Amsterdamu, Rotterdamu, Utrechtu a dalších měst: Stanice Den Haag Centraal Station (CS) nebo Den Haag Holland Spoor (HS), dále cca 15 minut pěší chůze nebo tramvají, autobusem (zastávka Kneuterdijk nebo Buitenhof) nebo taxi.

Informace o cestování během pandemie naleznete na webových stránkách Zastupitelského úřadu ČR v Haagu.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občan ČR coby občan členské země EU nemusí v Nizozemsku  žádat o pracovní povolení. Informace o zaměstnávání cizinců v Nizozemsku poskytuje Centre for Work and Income (pracovní příležitosti). Předpisy týkající se dočasného vysílání pracovníků zahraničních firem do Nizozemska stanoví, že zahraniční firmy musí vysílat své pracovníky do NL v souladu s podmínkami v příslušných nizozemských sektorových kolektivních dohodách (CAO). Tato praxe byla v minulosti známá ze sektoru stavebnictví. V NL existují kolektivní dohody v převážné většině sektorů a pokrývají 85 % všech zaměstnanců. Pouze tam, kde sektorová kolektivní dohoda neexistuje, bude se vysílání i nadále řídit institutem minimální mzdy. Další informace a doporučení viz např. web vlády NL. Informaci o práci v Nizozemsku naleznete též na webu zastupitelského úřadu ČR v Haagu.

Čeští občané v Nizozemsku musí mít s sebou evropský průkaz zdravotního pojištěnce, který předloží lékaři při ošetření v případech nezbytně nutné péče. Pokud pobývají v Nizozemsku delší dobu např. za účelem práce nebo dlouhodobého pobytu, musí si před odjezdem z ČR vyřídit u své zdravotní pojišťovny příslušný formulář, se kterým se poté zaregistrují u místní zdravotní pojišťovny (viz např. iamexpat.nl). Další nutný krok pro přístup ke zdravotní péči v Nizozemsku při dlouhodobém pobytu spočívá v registraci u praktického lékaře v místě bydliště (lze dohledat podle poštovního směrovacího čísla na webu Huisarts).

Podrobné informace o založení firmy v Nizozemsku viz Starting your business | Business.gov.nl.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnějšími organizátory výstav a veletrhů v Nizozemsku jsou RAI v Amsterdamu a Jaarbeurs v Utrechtu, které každoročně pořádají celou škálu mezinárodních výstav, veletrhů a konferencí. Další výstaviště jsou např. v Maastrichtu či v Rotterdamu.

K významným mezinárodním veletrhům v Nizozemsku patří např.:
PLMA – veletrh dodávek pod privátní značkou pro obchodní řetězce, food a non-food
ESEF – regionální veletrh subdodávek pro strojírenství, kovozpracující, plastikářský a elektrotechnický průmysl (jednou za dva roky)
INTERTRAFFIC – dopravní technologie
OFFSHORE ENERGY – offshore energetika
EUROPORT MARITIME – námořní veletrh
BOUWBEURS – stavebnictví
AQUATECH – vodohospodářství

Bližší informace k vybraným veletrhům, resp. k účasti na nich viz www.czechtrade.cz. Další NL veletrhy lze nalézt např. na adrese: 10times.com/netherlands/tradeshows

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Zastupitelský úřad ČR v Haagu:
Velvyslanectví České republiky (Ambassade van de Tsjechische Republiek)
Adresa: Paleisstraat 4, 2514 JA Den Haag
Tel.: 0031-70-313 00 31
Web: www.mzv.cz/hague
E-mail: hague@embassy.mzv.cz
obchod, ekonomika: commerce_hague@mzv.cz

Vlakové spojení na Velvyslanectví ČR v Nizozemsku z amsterdamského letiště Schiphol nebo z Amsterdamu, Rotterdamu, Utrechtu a dalších měst v NL: stanice Den Haag Centraal Station (CS) nebo Den Haag Holland Spoor (HS), dále cca 15 minut pěší chůze nebo tramvají, autobusem (zast. Kneuterdijk nebo Buitenhof).

Honorární konzulát v Groningenu:
Radesingel 50, 9711 EK Groningen
Tel.: 0031 50 316 2525
E-mail: groningen@honorary.mzv.cz
Vedoucí úřadu: Albert Jan Postma
Funkce: honorární konzul Konzulární působnost: provincie Groningen, Frísko a Drenthe Poznámka: Telefonické spojení a osobní návštěva se ohlásí na recepci hotelu.
HK Groningen neprovádí matriční, pasovou ani ověřovací agendu, je pouze je k dispozici českým občanům v nouzi. Důraz HK Groningen je na obchodní agendu.

Zastoupení CzechTrade v Rotterdamu:
CzechTrade Benelux
Schorpioenstraat 298, NToren Rotterdam
Ředitelka: Andrea Märzová
Tel.: +31 639 354 689
E-mail: andrea.marzova@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.nl

Zastoupení CzechTourism v Amsterdamu:
CzechTourism Benelux
Gatwickstraat 11, 1043 GL Amsterdam
Tel.: +31 615 69 68 75
E-mail: benelux@czechtourism.com; info-nl@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.com/p/nl-czechtourism-benelux/

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

· policie, hasiči, záchranná služba: 112 (emergency)
· policie (běžný kontakt pro jiné než naléhavé případy): 0900 8844
· policie ze zahraničí: +31 343 57 88 44

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Nizozemská veřejná a státní správa
Nizozemská veřejná správa www.overheid.nl
Vláda, ministerstva (v angličtině) www.government.nl
Nizozemská státní správa: www.rijksoverheid.nl

Další státní instituce
Nizozemská agentura pro podporu podnikání – Netherlands Enterprise Agency RVO english.rvo.nl
Nizozemská agentura pro zahraniční investice – NFIA investinholland.com
Úřad pro analýzu hospodářské politiky – CPB www.cpb.nl/en/node
Statistický úřad – CBS www.cbs.nl/en-gb

Banky a ostatní instituce
Nizozemská centrální banka, DNB www.dnb.nl/en
Amsterdamská burza cenných papírů live.euronext.com/en/markets/amsterdam
ABN AMRO banka wwww.abnamro.com
Rabobank www.rabobank.nl
ING Group www.inggroup.com

Hospodářská komora, oborové svazy:
Obchodní (hospodářská) komora – Kamer van Koophandel KvK www.kvk.nl
Svaz nizozemských velkoobchodníků – Nederlandse Verbond van de Groothand www.nvg.nl
Svaz nizozemského průmyslu a zaměstnavatelů – VNO-NCW www.vno-ncw.nl
Sdružení podniků v kovo a elektrotechnickém průmyslu – FME-CWM www.fme.nl
Sdružení malých a středních podniků v kovoprůmyslu – Metaalunie metaalunie.nl
Nizozemská organizace pro aplikovaný výzkum – TNO www.tno.nl

Daňová správa www.belastingdienst.nl