Pákistán: Vztahy země s EU

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Evropská unie je v Pákistánu zastoupená prostřednictvím Delegace EU:

Delegation of the European Union to Pakistan
House # 9, Street # 88, G-6/3, Islamabad, Pakistan
Telephone No: + 92 51 2271828
Fax No: + 92 51 2822604
Email: delegation-pakistan@eeas.europa.eu 
Web: www.eeas.europa.eu

Z členských států EU mají v Pákistánu svá velvyslanectví kromě ČR tyto:

  • Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

V obchodně-ekonomické oblasti je nejvýznamnějším aspektem pro Pákistán zařazení do preferenčního celního systému EU Generalised Scheme of Preferences, zkráceně GSP+. V rámci udržení se v tomto systému musí Pákistán dodržovat a prokazovat pokrok v dodržování 27 mezinárodních konvencí o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a good governance. Díky GSP+ 78 % pákistánského exportu vstupuje na trh EU v rámci preferenčních celních sazeb. Díky GSP+ roste objem vzájemné obchodní výměny mezi EU a Pákistánem o 5 % ročně.

EU jako celek je nejvýznamnějším zahraničně-obchodním partnerem Pákistánu. Do EU aktuálně směřuje 25,5 % pákistánského exportu. Přitom 75 % pákistánského exportu reprezentují oděvy a výrobky textilního průmyslu. Na straně importu dovozy z EU reprezentují 10,4 % celkového objemu Pákistán z EU nejvíce dováží mechanické a elektrické stroje a výrobky chemického a farmaceutického průmyslu.

Celkový objem vzájemné obchodní výměny mezi EU a Pákistánem v r. 2015 představoval 10,5 mld. EUR a oproti r. 2014 vzrostl o 9,3 %. Pákistánský import do EU dosáhl v r. 2014 objemu 6,1 mld. EUR a oproti r. 2014 vzrostl o 11,1 %. Export z EU do Pákistánu dosáhl v r. 2015 objemu 4,4 mld. EUR a oproti r. 2014 vzrostl o 10,7 %. Pasivní saldo vzájemné obchodní bilance v neprospěch EU představuje 1,7 mld. EUR.

5 nejvýznamnějších exportérů z EU do Pákistánu v období 07.2015-03.2016

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mil.)

Podíl (%)

Německo

666,4

2,3

Nizozemsko

473,9

1,6

Velká Británie

424,6

1,4

Belgie

302,6

1,0

Francie

272,9

0,9

5 nejvýznamnějších dovozců pákistánského zboží v EU v období 07.2015-03.2016

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Velká Británie

1 215,0

7,4

Německo

909,5

5,6

Španělsko

575,0

3,5

Itálie

466,6

2,8

Nizozemsko

414,2

2,5

Zdroj: State Bank of Pakistan

5 nejvýznamnějších zahraničních investorů z EU v Pákistánu (v mil. USD)

Země

2013/2014

2014/2015

2015/2016*

Itálie

8,5

82,0

81,3

Velká Británie

169,9

117,4

49,7

Rakousko

0,2

24,7

27,8

Nizozemsko

2,6

13,5

8,6

Německo

8,6

8,5

5,7

Celkem FDI

4 436,6

2 767,3

1702,0

* k 31. březnu 2016
Zdroj: Ministerstvo financí - Pákistán

Bariéry pro zahraniční investice z EU

Hlavními problémy investorů z ČS EU jsou u mnoha komodit (primárně sektory zpracování ropy a výroby léčiv) státem stanovené prodejní ceny na hranici výrobních nákladů (stížnosti Bayer, ENI, Shell, Total). Dále skutečnost, že daně se počítají nikoliv ze zisku, ale z obratu, tudíž firma platí daně i když je ve ztrátě. Velkým problémem se stává repatriace zisků, protože Pákistán má nedostatek devizových rezerv a snaží se bránit repatriaci zisků do zemí původu firem (stížnost (Total , Shell, Metro, MOL). Pro info: z uvedených důvodů v roce 2015 z Pákistánu odešel americký ropný gigant Chevron.

Přetrvávajícím problémem je ochrana práv duševního vlatnictví, primárně postiženým segmentem v Pákistánu jsou generic drugs, resp. nefunkční Pakistan Drug Regulatory Agency. Samozřejmě trvale přetrvávají problémy se zneužíváním značek luxusního oděvního zboží, hodinek, šperků, softwaru, filmů, hudby, atd.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Základním nástrojem rozvojové spolupráce v Pákistánu je „EU-Pakistan Multi-annual Indicative Programme (MIP) 2014-2020“.

MIP 2014-20 alokuje celkem 648 mil. EUR rozvojové pomoci Pákistánu ve třech rozvojových sektorech – 340 mil. EUR na rozvoj venkova (rural development), 210 mil. EUR na rozvoj školství a 98 mil. EUR na podporu good governance, lidských práv a vymáhání práva. Zmíněné rozvojové sektory MIP 2014-20 v zásadě odpovídají sektorovým prioritám ZRS ČR – zemědělství, sociální rozvoj, podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace.

Energy Dialogue

Energy Dialogue byl po delších přípravách založen během EU – Pakistan Strategic Dialogue v březnu 2014 a té doby je součástí zasedání strategického dialogu s EU. Energy Dialogue vychází z iniciativy z r. 2010, kdy EU společně s ADB zformovala tzv. Energy Sector Recovery Report and Plan, na jehož základě Evropská investiční banka již schválila pro Pákistán úvěry se zvýhodněným financováním ve výši 190 mil. EUR na výstavbu vodních a větrných elektráren (zatím nejsou k dispozici informace o realizátorech těchto projektů). EU má rovněž zájem o spolufinancování projektu CASA-1000 (dodávky el. energie z Tádžikistánu a Kyrgyzstánu  - 300 MW do Afgánistánu a 1.000 MW do Pákistánu). Horkým tématem, hlavně z důvodu bezpečnosti, je rovněž výstavba jaderných elektráren, jejíchž kapacita by měla do r. 2020 dosáhnout 8.000 MW.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: