Pákistán: Vztahy země s EU

6. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)
Obsah neuveden

3.1. Zastoupení EU v zemi

Evropská unie je v Pákistánu zastoupená prostřednictvím Delegace EU:

Delegation of the European Union to Pakistan
House # 9, Street # 88, G-6/3, Islamabad, Pakistan
Telephone No: + 92 51 2271828
Fax No: + 92 51 2822604
Email: delegation-pakistan@eeas.europa.eu 
Web: www.eeas.europa.eu

Z členských států EU mají v Pákistánu svá velvyslanectví kromě ČR tyto:

  • Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

V obchodně-ekonomické oblasti je nejvýznamnějším aspektem pro Pákistán zařazení do preferenčního celního systému EU Generalised Scheme of Preferences, zkráceně GSP+. V rámci udržení se v tomto systému musí Pákistán dodržovat a prokazovat pokrok v dodržování 27 mezinárodních konvencí o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a good governance. Díky GSP+ 80 % pákistánského exportu vstupuje na trh EU v rámci preferenčních celních sazeb.

 

EU jako celek je nejvýznamnějším zahraničně-obchodním partnerem Pákistánu. Do EU aktuálně směřuje 23,7 % pákistánského exportu. Přitom 82 % pákistánského exportu reprezentují oděvy a výrobky textilního průmyslu. Na straně importu dovozy z EU reprezentují 12,8 % celkového objemu. Pákistán z EU nejvíce dováží mechanické a elektrické stroje a výrobky chemického a farmaceutického průmyslu.

Celkový objem vzájemné obchodní výměny mezi EU a Pákistánem v r. 2016 představoval 11,6 mld. EUR a oproti r. 2015 vzrostl o 10,5 % (10,5 mld. EUR). Vývoz z EU do Pákistánu dosáhl v r. 2016 objemu 5,3 mld. EUR a oproti r. 2015 vzrostl o 20,5 % (4,4 mld. EUR). Pákistánský dovoz do EU dosáhl v r. 2016 objemu 6,3 mld. EUR a oproti r. 2015 vzrostl o 3,3 % (6,1 mld. USD).Pasivní saldo vzájemné obchodní bilance v neprospěch EU představuje 1 mld. EUR.

 

Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu – 778 mil. USD, Velké Británii – 564 mil. USD, Nizozemsku – 458 mil. USD, Itálii – 345 mil. USD a Francii – 298 mil. USD.

 

Z členských zemí EU nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou Velká Británie – 1,195 mld. USD, Německo – 912 mil. USD, Španělsko – 595 mil. USD, Itálie – 488 mil. USD a Nizozemsko – 466 mil. USD.

 

5 nejvýznamnějších exportérů z EU do Pákistánu v období 07.2016-03.2017

 

USD (mil.)

Podíl (%) na celkovém PK dovozu

Německo

777,5 2,3

Velká Británie

564,4

1,7

Nizozemsko

457,6 1,4

Itálie

345,3 1,0

Francie

297,7 0,9

 

5 nejvýznamnějších dovozců pákistánského zboží v EU v období 07.2016-03.2017

 

USD (mil.)

Podíl (%) na celkovém PK vývozu

Velká Británie 1.194,8 7,4

Německo

912,7

5,7

Španělsko 595,4

3,7

Itálie 488,5

3,0

Nizozemsko

466,6

2,9

 

5 nejvýznamnějších zahraničních investorů z EU v Pákistánu (v mil. USD)

Země

2016/2017*

Nizozemsko

455,3

Francie

161,4

Itálie

41,7

Irsko

34,7

Maďarsko

24,2

Celkem PZI v PK

1.601,6

* k 31. březnu 2017
Zdroj: Ministerstvo financí - Pákistán

Bariéry pro zahraniční investice z EU

Hlavními problémy investorů z ČS EU jsou u mnoha komodit (primárně sektory zpracování ropy a výroby léčiv) státem stanovené prodejní ceny na hranici výrobních nákladů (stížnosti Bayer, ENI, Shell, Total). Dále skutečnost, že daně se počítají nikoliv ze zisku, ale z obratu, tudíž firma platí daně i když je ve ztrátě. Velkým problémem se stává repatriace zisků, protože Pákistán má nedostatek devizových rezerv a snaží se bránit repatriaci zisků do zemí původu firem (stížnost (Total , Shell, Metro, MOL). Pro info: z uvedených důvodů v roce 2015 z Pákistánu odešel americký ropný gigant Chevron.

Přetrvávajícím problémem je ochrana práv duševního vlatnictví, primárně postiženým segmentem v Pákistánu jsou generic drugs, resp. nefunkční Pakistan Drug Regulatory Agency. Samozřejmě trvale přetrvávají problémy se zneužíváním značek luxusního oděvního zboží, hodinek, šperků, softwaru, filmů, hudby, atd.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Základním nástrojem rozvojové spolupráce v Pákistánu je „EU-Pakistan Multi-annual Indicative Programme (MIP) 2014-2020“.

MIP 2014-20 alokuje celkem 648 mil. EUR rozvojové pomoci Pákistánu ve třech rozvojových sektorech – 340 mil. EUR na rozvoj venkova (rural development), 210 mil. EUR na rozvoj školství a 98 mil. EUR na podporu good governance, lidských práv a vymáhání práva. Zmíněné rozvojové sektory MIP 2014-20 v zásadě odpovídají sektorovým prioritám ZRS ČR – zemědělství, sociální rozvoj, podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace.

Energy Dialogue

Energy Dialogue byl po delších přípravách založen během EU – Pakistan Strategic Dialogue v březnu 2014 a té doby je součástí zasedání strategického dialogu s EU. Energy Dialogue vychází z iniciativy z r. 2010, kdy EU společně s ADB zformovala tzv. Energy Sector Recovery Report and Plan, na jehož základě Evropská investiční banka již schválila pro Pákistán úvěry se zvýhodněným financováním ve výši 190 mil. EUR na výstavbu vodních a větrných elektráren (zatím nejsou k dispozici informace o realizátorech těchto projektů). EU má rovněž zájem o spolufinancování projektu CASA-1000 (dodávky el. energie z Tádžikistánu a Kyrgyzstánu  - 300 MW do Afgánistánu a 1.000 MW do Pákistánu). Horkým tématem, hlavně z důvodu bezpečnosti, je rovněž výstavba jaderných elektráren, jejíchž kapacita by měla do r. 2020 dosáhnout 8.000 MW.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: