Pákistán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

6. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Pákistánská islámská republika
  • Pákistání islámí džamhúríjat (urdsky)
  • Islamic Republic of Pakistan (anglicky)

Prezident: Mamnoon Hussain

Složení vlády:

  • Muhammad Nawaz Sharif - předseda vlády, ministr zahraničních věcí

Federální ministři:

  • Federální vláda je složená z těchto 20 federálních ministrů
  • Khawaja Muhammad Asif je zároveň ministrem obrany a ministrem energetiky
  • Commerce - Khurram Dastgir Khan
  • Defence - Khawaja Muhammad Asif
  • Defence Production - Rana Tanveer Hussain
  • Finance, Revenue, Economic Affairs, Statistics and Privatization - Muhammad Ishaq Dar
  • Human Resources Development - Syed Sadaruddin Shah Rashidi
  • Industries and Production - Ghulam Murtaza Khan Jatoi
  • Information, Broadcasting, National Heritage, Law, Justice and Human Rights - Pervaiz Rashid
  • Inter-Provincial Coordination - Riaz Hussain Pirzada
  • Interior and Narcotics Control - Chaudhry Nisar Ali Khan
  • Kashmir Affairs and Gilgit-Baltistan - Muhammad Barjees Tahir
  • National Food Security and Research - Sikandar Hayat Khan Bosan
  • Petroleum and Natural Resources - Shahid Khaqan Abbasi
  • Planning, Development and Reform - Ahsan Iqbal
  • Ports and Shipping - Kamran Machael
  • Railways - Khawaja Saad Rafique
  • Religious Affairs - Sardar Muhammad Yousaf
  • Science and Technology - Zahid Hamid
  • States and Frontier Regions - Lt. General (Retd.) Abdul Qadir Baloch
  • Textile Industry - Abbas Khan Afridi
  • Water and Power - Khawaja Muhammad Asif
  • Federální ministr bez křesla - Akram Khan Durrani

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • Počet obyvatel: 192,8 mil. (odhad 2016)
  • Hustota obyvatelstva: 205 obyvatele/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 70 mil.
  • Průměrný přírůstek obyvatelstva: 2,1 %
  • Střední délka života: m: 62,4 let, ž: 64,4 let, průměr: 63,4 let
  • Porodnost: 3,1 %
  • Úmrtnost: 0,8 %
  • Kojenecká úmrtnost: 74,5/1 000 porodů
  • Míra gramotnosti: 48,7 % (m 61,7 %, ž 35,2 %)

Národnostní složení:

  • Paňdžábci 59,1 %
  • Paštuni 13,8 %
  • Sindhové 12,1 %
  • Hindustánci (muhádžirové) 7,7 %
  • Balúčové 4,3 %
  • ostatní menšiny 3 %

Náboženské složení:

  • Islám 97 % (z toho sunnité 77 %, šíité 20 %)
  • křesťané, hinduisté a ostatní 3 %
  • Státní náboženství: islám

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

20011/12

2012/13

2013/14

 2014/15

 2015/16

2016/2017*

HDP (miliardy USD)

224,4 231,2 244,4 271,0 283,7

309,6

HDP (miliardy PKR)

20.047 22.386 25.169 27.493 29.598

32.519

Růst HDP ( %)

3,5 4,4 4,7 4,7 5,7

5,4

Příjem na hlavu (v USD)

4.461 4.632 4.834 5.011 5.260

5.560

míra inflace (%)

7,9 9,2 4,3 3,2 3,7

4,4

zemědělství (změna v %)

3,6   2,5 2,5 -0,2

1,6

průmysl (změna v %)

2,5 0,8 4,5 4,8 6,8

5,4

služby (změna v %)

4,4 5,1 4,5 4,3 5,7

6,7

úrokové sazby

12,0

9,0

10,0

8,0

 8,0

8,0

míra nezaměstnanosti (% p.a.)

6,0 6,2 6,0 5,9 6,2

6,0

* Odhad Economist Intelligence Unit
Zdroj: www.sbp.org.pk

Nosné sektory průmyslu - (%) podíl na tvorbě HDP

 2016/17*

Textilní průmysl

20,9

Potravinářský průmysl

12,4

Zpracování ropy a plynu

5,5

Výroba železa a oceli

5,4

Zpracování neželezných kovů

5,4

Automobilový průmysl

4,6

Výroba hnojiv

4,4

Farmaceutický průmysl

3,6

Papírenský průmysl

2,3

Výroba elektroniky

2,0

* Za první polovinu fiskálního roku 2016/17
Zdroj: www.sbp.org.pk

Nosné sektory průmyslu - tempo růstu (%)

 2016/17*

Výroba železa a oceli

16,2

Výroba elektroniky

13,4

Automobilový průmysl

10,0

Farmaceutický průmysl

8,5
Zpracování neželezných kovů 7,1
Potravinářský průmysl

6,9

Papírenský průmysl

5,7

Strojírenská výroba

2,8

Textilní průmysl

0,6

* Za první polovinu fiskálního roku 2016/17
Zdroj: www.sbp.org.pk

 

Poslední makroekonomická data pákistánské ekonomiky jsou k dispozici za druhou polovinu r. 2016, tj. za první polovinu fiskálního roku 2016-17 (pozn. ZÚ: fiskální rok v Pákistánu trvá od 1.7. běžného roku do 30.6. roku následujícího). V uvedeném období místní ekonomika vzrostla o 5,7 % HDP a dosáhla tak identický růst jako v předchozím období. Nominálně HDP dosáhl 283,7 mld. USD a v hodnotě HDP per capita pákistánská ekonomika poprvé v historii ke konci roku přesáhla úroveň 5 000 USD na obyvatele, když dosáhla 5 260 USD na obyvatele (počet obyvatel země je 200 mil.).

 

Sektorový růst dosáhl těchto hodnot: zemědělství – 0,2 %, průmysl 6,8 %, a služby 5,7 %. Dobrou zprávou pro ekonomiku je, že z jednotlivých průmyslových sektorů největší nárůst ve sledovaném období zaznamenal sektor výroby železa a oceli, a to o 16,2 %, následovaný výrobou elektroniky s růstem ve výši 13,4 %, automobilovým průmyslem s růstem ve výši 10,0 % a farmaceutickým průmyslem s růstem ve výši 8,5 %. Evergreenem PK ekonomiky je fakt, že státem výrazně podporovaný a pro ekonomiku nosný textilní průmysl nadále stagnuje a zaznamenal nárůst o pouhého 0,6 % a kožedělný průmysl dokonce ve sledovaném období klesl o výrazných 19,5 %.

 

Další makroekonomické ukazatele ke konci kalendářního r. 2016 jsou následující: nezaměstnanost 6,2 %, inflace 3,7 %, podíl investic na HDP 5,7 %, aktuální deficit státního rozpočtu dosahuje 4,6 % HDP, celkový státní dluh představuje 58,5 % HDP a splátky zahraničních úvěrů představují zhruba 60 % výdajů státního rozpočtu.

 

Devizové rezervy dosáhly na konci r. 2016 historické maximum 23,2 mld. USD, nárůstu jejich objemu v minulém roce výrazně napomohla zahraniční rozvojová pomoc a prodeje dluhopisů na finančních trzích.

 

Remitance pákistánské diaspory (jedná se finanční prostředky, které zpátky do země zasílají Pákistánci pracující v zahraničí) dosáhly v místních bankách ke konci r. 2016 objemu 14,1 mld. USD. Pořadí zemí, ze kterých Pákistánci zasílají domů nejvíce finančních prostředků je následující: 1. Saudská Arábie, 2. SAE, 3. USA, 4. Velká Británie, 5. Omán.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 v % HDP

2011/12

2012/13

 2013/14

 2014/15

2015/16

2016/2017*

Příjmy

12,8 13,3 14,5 14,3 15,0

14,8

Výdaje

19,6 21,5 20,0 19,6 19,6

19,6

Saldo

-6,8 -8,2 -5,5 -5,3 -4,6

-4,8

* Odhad Economist Intelligence Unit
zdroj: www.sbp.org.pk

 

Fiskální rok v Pákistánu trvá od 1.7. běžného roku do 30.6. budoucího roku. Státní rozpočet na fiskální rok 2016-17 předpokládá příjmy ve výši 4.442 mld. PKR, z čehož 3.572 mld. PKR by měly pokrýt daňové příjmy a 870 mld. PKR by měly pokrýt nedaňové příjmy. Na výdajové straně rozpočtu se předpokládají výdaje ve výši 4.895 mld. PKR, z čehož 3.845 mld. PKR by měly představovat výdaje na běžný chod státu a 1.050 mld. PKR by měly představovat výdaje do rozvojových projektů země. Deficit nového státního rozpočtu by měl představovat 4,8 % HDP.

 

Členění podílů jednotlivých rozpočtových kapitol je následující:

  • 31 % splátky úvěrů
  • 20 % výdaje na obranu
  • 18 % kapitálové investice
  • 14 % granty regionálním vládám
  • 8 % chod státní správy
  • 6 % důchody státních zaměstnanců
  • 3 % subvence

Ve fiskálním roce 2016-17 by měly být dosaženy následující makroekonomické ukazatele: růst HDP ve výši 5,7 %, s výhledem 6,2 % v r. 2018 a 7 % v r. 2019, nezaměstnanost by se měla dostat pod 6 %, inflace by se měla vrátit na úroveň 6 %, devizové rezervy by měly dosáhnout 25 mld. USD a podíl investic na HDP by měl dosáhnout 16 %.

 

Financování rozpočtového deficitu by měla napomoci rozsáhlá privatizace státních podniků, z které si vláda slibuje získat 5 mld. USD, další 3 mld. USD chce vláda získat z aukce Sukuk a Eurobondů.

 

Následující tabulka přináší přehled jednotlivých makroekonomických ukazatelů:

 

Key Macro Indicators (Targets)

 

Indicators

FY 2015-16 Target/Actual

FY 2016-17

Target

GDP Growth

5.5%

4.7%

5.7%

Agriculture

3.9%

- 0,2%

3.0%

Manufacturing

6.4%

6.8%

7.0%

Services

5.7%

5.7%

6.0%

CPI Inflation (%)

6.0%

3.5%

6.0%

Total Revenue (% of GDP)

15.1%

15.9%

16.0%

Tax Revenue     (% of GDP)

12.0%

12.6%

12.9%

Total Expenditure (% of GDP)

19.4%

20.2%

19.8%

Current             (% of GDP)

14.9%

15.9%

14.9%

Development   (% of GDP)

4.5%

4.3%

4.7%

Fiscal Deficit   (% of GDP)

- 4.3%

- 4.3%

- 3.8%

Source: Budget Documents

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 v mil. USD

2011/12

2012/13

2013/14

 2014/15

 2015/16

2016/17*

běžný účet (bilance)

-3.385 -3.963 -4.305 -4.687 -4.866 -5.267

kapitálový a finanční účet

18.571 18.671 21.208 22.103 23.066 23.943

plat. bilance

-2,342 -4.416 -3.616 -1.603 -4.924 -7.913

deviz. rezervy**

13.797 7.822 14.293 20.045 22.050 20.518

veřejný dluh vůči HDP v %

52,3 55,9 56,0 57,3 58,5 58,6

*) Odhad Economist Intelligence Unit
**) součet rezerv ve zlatě a v devizách držených státní bankou (SBP)
Zdroj: www.sbp.org.pk

 

Pákistán se v oblasti ekonomické, humanitární a vojenské pomoci objevuje mezi 5 na světě nejvíce dotovanými zeměmi ze strany světového společenství.

Současný ekonomický růst je podporován dalším zadlužováním země ve formě půjček, ať již od IMF (6,6 mld. USD Extended Fund Facility), WB (10,2 mld. USD CPS 2015-19), ADB (1,2 mld. USD energetický program plus další menší programy) nebo mezinárodních věřitelů nakupujících Euro bondy. Splátky zahraničních dluhů představují v tomto fiskálním roce více než 60 % celkových příjmů rozpočtu. Pákistánské vlády dlouhodobě nijak neuvažují nad bojem s rostoucí dluhovou pastí země. Celkový pákistánský zahraniční dluh a devizové závazky budou ke konci finančního roku 2015-2016 představovat částku 181,5 mld. USD (zdroj: www.sbp.com.pk).

 

Devizové rezervy dosáhly na konci r. 2016 historické maximum 23,2 mld. USD, nárůstu jejich objemu v minulém roce výrazně napomohla zahraniční rozvojová pomoc a prodeje dluhopisů na finančních trzích.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém je z většiny privatizovaný, podíl soukromých bank činí cca 80 %. V bankovním sektoru působí jak domácí, tak i zahraniční banky.

Ze zahraničních bank jsou nejvýznamnější ABN AMRO Bank, American Express Bank, Standard Chartered Bank, z pákistánských bank jsou nejvýznamnější Allied Bank of Pakistan, Askari Commercial Bank Ltd., Agricultural Development of Pakistan a Bank Al-Habib, Ltd.

Pákistánská vláda preferuje rovněž vytváření speciálních finančních institucí na podporu rozvoje malých a středních firem (Small and Medium Sized Enterprises, SMEs). Tato politika vedla k založení SME Bank, Khushali Bank a First Micro Finance Bank Limited; poslední dvě zmíněné poskytují úvěry mikrosektoru a jednotlivým obchodním společnostem.

Dále zde existují tzv. nebankovní finanční instituce - rozvojové finanční instituce a investiční banky.

V Pákistánu jakožto muslimské zemi zároveň existují instituce nabízející tzv. „islámské bankovnictví" (financování na bázi profitu a ztráty, Korán zakazuje platit či požadovat úrok na vklady či půjčky).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Pákistánský daňový systém tvoří daně:

  • přímé - daň z příjmu
  • nepřímé - clo, centrální spotřební daň, daň z obratu, kolkovné a daň z nemovitosti, která se vztahuje ke komerčním transakcím.

V Pákistánu jsou daně považovány za federální odvody. Federální vláda reguluje všechny přímé daně včetně daně z příjmu a nepřímé daně jako clo, centrální spotřební daň a daň z obratu. Provinční vlády však také vybírají daně - příjmy z půdy, daň ze zemědělského příjmu, daň z nemovitostí a další místní daně včetně místní daně z obratu.

Následující tabulka znázorňuje přehled daní:

Přímé daně:

 

bankovní společnosti

38 %

veřejné společnosti

35 %

soukromé společnosti

37 %

daň z příjmu fyzických osob:

 

rezidentní i nerezidentní jedinci

7,5 % –35 %

Nepřímé daně:

 

daně vybírané srážkou (withholding tax)

 

-„- z úroku z cenných papírů

20 %

-„- se zisku či z debetu na bankovních účtech/fin. splátkách

10 %

-„- z poplatků za technické služby

15 % z hrubého poplatku

-„- z tantiém (royalty)

15 % z hrubé tantiémy

-„- z poskytovaných služeb (rendered services)

5 %

realizace kontraktů

 

a) s hodnotou nepřesahující 30 mil. PKR

5 %

b) s hodnotou přesahující 30 mil. PKR

6 %

c) na dodávky zboží

3,5 %

-„- týkajících se zisku či úroku z obligací, certifikátů, atd.

10 %

-„- týkajících se komise či makléřství

5 %

Daň z obratu

 

tato daň je uložena v oblastech importu a výroby

15%

dodávky „registrované osoby registrovaným osobám“

15 %

dodávky „registrované osoby neregistrovaným osobám“

18 %

na specifikované položky /uvedené v SRO389(1)2001 dt.18-6-2001/

20 %

Turn over Tax

2 %

Další podrobnější informace je možno nalézt na webu Federal Bureau of Revenue www.fbr.gov.pk

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: