Pákistán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Pákistánská islámská republika
  • Pákistání islámí džamhúríjat (urdsky)
  • Islamic Republic of Pakistan (anglicky)

Prezident: Mamnoon Hussain

Složení vlády:

  • Muhammad Nawaz Sharif - předseda vlády, ministr zahraničních věcí

Federální ministři:

  • Federální vláda je složená z těchto 20 federálních ministrů
  • Khawaja Muhammad Asif je zároveň ministrem obrany a ministrem energetiky
  • Commerce - Khurram Dastgir Khan
  • Defence - Khawaja Muhammad Asif
  • Defence Production - Rana Tanveer Hussain
  • Finance, Revenue, Economic Affairs, Statistics and Privatization - Muhammad Ishaq Dar
  • Human Resources Development - Syed Sadaruddin Shah Rashidi
  • Industries and Production - Ghulam Murtaza Khan Jatoi
  • Information, Broadcasting, National Heritage, Law, Justice and Human Rights - Pervaiz Rashid
  • Inter-Provincial Coordination - Riaz Hussain Pirzada
  • Interior and Narcotics Control - Chaudhry Nisar Ali Khan
  • Kashmir Affairs and Gilgit-Baltistan - Muhammad Barjees Tahir
  • National Food Security and Research - Sikandar Hayat Khan Bosan
  • Petroleum and Natural Resources - Shahid Khaqan Abbasi
  • Planning, Development and Reform - Ahsan Iqbal
  • Ports and Shipping - Kamran Machael
  • Railways - Khawaja Saad Rafique
  • Religious Affairs - Sardar Muhammad Yousaf
  • Science and Technology - Zahid Hamid
  • States and Frontier Regions - Lt. General (Retd.) Abdul Qadir Baloch
  • Textile Industry - Abbas Khan Afridi
  • Water and Power - Khawaja Muhammad Asif
  • Federální ministr bez křesla - Akram Khan Durrani

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • Počet obyvatel: 191,71 mil. (odhad 2015)
  • Hustota obyvatelstva: 204 obyvatele/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 65,5 mil.
  • Průměrný přírůstek obyvatelstva: 2,1 %
  • Střední délka života: m: 62,4 let, ž: 64,4 let, průměr: 63,4 let
  • Porodnost: 3,1 %
  • Úmrtnost: 0,8 %
  • Kojenecká úmrtnost: 74,5/1 000 porodů
  • Míra gramotnosti: 48,7 % (m 61,7 %, ž 35,2 %)

Národnostní složení:

  • Paňdžábci 59,1 %
  • Paštuni 13,8 %
  • Sindhové 12,1 %
  • Hindustánci (muhádžirové) 7,7 %
  • Balúčové 4,3 %
  • ostatní menšiny 3 %

Náboženské složení:

  • Islám 97 % (z toho sunnité 77 %, šíité 20 %)
  • křesťané, hinduisté a ostatní 3 %
  • Státní náboženství: islám

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

20011/12

2012/13

2013/14

 2014/15

 2015/16*

HDP (miliardy USD)

230

236

238

238,7

 260,8

HDP (miliardy PKR)

19.361

21.606

24.085

25.068

 27.384

Růst HDP ( %)

3,8

3,7

5,0

4,1

 4,5

Příjem na hlavu (v USD)

1.321

1.340

1.386

1.355

 1.458

míra inflace (%)

11,0

7,4

8,3

4,8

 4,2

zemědělství (změna v %)

3,6

2,9

2,1

2,9

 1,1

průmysl (změna v %)

2,1

4,5

5,5

3,6

 -1,8

služby (změna v %)

4,4

4,9

4,3

5,0

 1,1

úrokové sazby

12,0

9,0

10,0

8,0

 8,0

míra nezaměstnanosti (% p.a.)

5,6

6,2

6,0

6,0

 5,9

* Za tři čtvrtiny fiskálního roku 2015/16
Zdroj: www.sbp.org.pk

Nosné sektory průmyslu - (%) podíl na tvorbě HDP

 2015/16*

Textilní průmysl

29,8

Potravinářský průmysl

17,6

Zpracování ropy a plynu

7,8

Výroba železa a oceli

7,7

Zpracování neželezných kovů

7,6

Automobilový průmysl

6,6

Výroba hnojiv

6,3

Farmaceutický průmysl

5,2

Papírenský průmysl

3,3

Výroba elektroniky

2,8

* Za tři čtvrtiny fiskálního roku 2015/16
Zdroj: www.sbp.org.pk

Nosné sektory průmyslu - tempo růstu (%)

 2015/16*

Automobilový průmysl

27,7

Výroba hnojiv

16,1

Gumárenský průmysl

11,6

Kožedělný průmysl

11,5

Chemický průmysl

11,3

Zpracování neželezných kovů

8,6

Farmaceutický průmysl 

7,0

Zpracování ropy a plynu

4,5

Potravinářský průmysl

1,0

* Za tři čtvrtiny fiskálního roku 2015/16
Zdroj: www.sbp.org.pk

Poslední aktuální makroekonomická data pákistánské ekonomiky jsou k dispozici za první čtvrtletí r. 2016, tj. za tři čtvrtiny fiskálního roku 2015/16 (Pozn. ZÚ: Fiskální rok v Pákistánu trvá od 1.7. běžného roku do 30.6. budoucího roku).    

V uvedeném období místní ekonomika vzrostla o 4,5 % HDP a zaznamenala pokles oproti skokovému sezónnímu nárůstu v předchozím čtvrtletí, kdy vzrostla o 5,5 % HDP.

Sektorový růst v uvedeném období dosáhl těchto hodnot: zemědělství vzrostlo o 1,1 %, průmysl poklesl o 1,8 % a má největší podíl na poklesu HDP v tomto čtvrtletí a služby vzrostli o 1,1 %. Nejvyšší podíl na tvorbě HDP má textilní průmysl, který se podílí 29,7 %, následuje potravinářský průmysl – 17,6 % a odvětví zpracování ropy a plynu – 7,8 %.

Z jednotlivých průmyslových sektorů největší nárůst ve sledovaném období zaznamenal automobilový průmysl, a to o 27,7 %, následovaný výrobou hnojiv s růstem ve výši 16,1 % a výrobou produktů z gumy s růstem ve výši 11,6 %. Naopak totální propad ve sledovaném období zaznamenal sektor zpracování dřeva, a to o 54,3 %, pro ekonomiku velice důležité strojírenství se rovněž propadlo o 16,9 %. Již evergreenem je fakt, že státem výrazně podporovaný a pro ekonomiku nosný textilní průmysl nadále stagnuje a zaznamenal nárůst o pouhé 1,0 % (v minulém období nárůst o 0,8 %).

Pozitivní impulz pro další rozvoj ekonomiky by měla přinést inflace, která poprvé v tomto fiskálním roce vzrostla, a to na úroveň 4,2 %, což je výrazný nárůst ve srovnání s 12 letým minimem ve výši 1,6 % v předchozím období. Pro další pokračování růstu míry inflace v zemi ovšem nejsou fundamentální faktory: nízké ceny ropy na světových trzích, úrokové sazby na historických minimech, historicky nejvyšší devizové rezervy a rostoucí remitance pákistánské diaspory za několik posledních let, to všechno předpovídá stagnující, anebo klesající inflační míru.

Z dalších makroekonomických údajů se nezaměstnanost trvale drží na úrovni kolem 6 % a devizové rezervy se vyšplhaly na 5 leté maximum ve výši 20 mld. USD. Nárůstu objemu devizových rezerv výrazně napomohla zahraniční rozvojová pomoc a prodeje dluhopisů na finančních trzích. Vláda v prvním čtvrtletí nového kalendářního roku obdržela výrazné kapitálové příjmy v podobě 505 mil. USD v rámci půjčky MMF, 500 mil. USD z prodeje dluhopisů, 260 mil. USD ze syndikátního financování, anebo 700 mil. USD v rámci rozvojové pomoci USA.

Pákistánská ekonomika je rovněž trvale závislá na finančních prostředcích zasílaných Pákistánci pracujícími v zahraničí, tzv. pákistánské diaspoře. V tomto ohledu je velice překvapivou zprávou informace o poklesu přílivu diaspory do země. V období červenec 2015 až březen 2016 remitence diaspory dosáhly 14,2 mld. USD a ve srovnání s objemem 13,6 mld. USD dosaženým v předchozím období zaznamenaly nárůst o pouhých 4,2 %, přitom v prosinci 2015 nárůst objemu remitencí představoval výrazných 17,6 %.

V ekonomické komunitě se spekuluje o tom, že z důvodu klesajícího exportu PK vláda uvažuje nad devalvací rupie, čímž by export zlevnila a podpořila jeho nárůst. Tomu by nasvědčoval fakt klesajících remitencí diaspory, jelikož vcelku logicky zatím Pákistánci vyčkávají se změnou zahraniční měny na devalvaci a tím i lepší směnný kurz. Pořadí zemí, ze kterých Pákistánci zasílají nejvíce finančních prostředků je následující: 1. Saudská Arábie, 2. SAE, 3. USA, 4. Velká Británie, 5. Kuvajt.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2011/12

2012/13

 2013/14

 2014/15

2015/16*

Příjmy

3 478

3 203

3 420

3 952

4 313

Výdaje

5 268

3 203

4 226

4 235

4 451

Saldo

- 1 790

0

- 806

- 283

- 138

* odhad
údaje jsou v mld. PKR; zdroj: www.sbp.org.pk

Fiskální rok v Pákistánu trvá od 1.7. běžného roku do 30.6. budoucího roku. Státní rozpočet na fiskální rok 2015-16 předpokládá příjmy ve výši 4.313 mld. PKR, z čehož 3.418 mld. PKR by měly pokrýt daňové příjmy a 895 mld. PKR by měly pokrýt nedaňové příjmy. Na výdajové straně rozpočtu se předpokládají výdaje ve výši 4.451 mld. PKR, z čehož 3.482 mld. PKR by měly představovat výdaje na běžný chod státu a 969 mld. PKR by měly představovat výdaje do rozvojových projektů země. Deficit nového státního rozpočtu by měl představovat 1.328 mld. PKR, tj. 4,3 % HDP.

Ve fiskálním roce 2015-16 by měly být dosaženy následující makroekonomické ukazatele: růst HDP ve výši 5,5 %, s výhledem 6 % v r. 2017 a 7 % v r. 2018, nezaměstnanost by se měla dostat pod 6 %, inflace by se měla udržet pod 6 %, devizové rezervy by měly přesáhnout 20 mld. USD a podíl přímých zahraničních investic na HDP by měl dosáhnout 16 %.

Financování rozpočtového deficitu by měla napomoci rozsáhlá privatizace státních podniků, z které si vláda slibuje získat 50 mld. PKR, dalších 1,8 mld. USD představují programové půjčky MMF a 1 mld. USD chce vláda získat z aukce Eurobondů.

Tabulka níže představuje podrobné členění rozpočtu ve fiskálním roce 2015-16 a srovnání s předchozím rozpočtem ve fiskálním roce 2014-15:

BUDGET (Rs billion)

RECEIPTS

2014-15 Target

2014-15

Revised

2015-16

Target

EXPENDITURE

2014-15

Target

2014-15

Revised

2015-16

Target

Tax Revenue

3,129

2,910

3,418

A. CURRENT

3,463

3,481

3,482

Non-Tax Revenue

816

1,042

895

Interest payments

1,325

1,270

1,280

a) Gross revenue receipts

3,946

3,952

4,313

Pension

215

220

231

b) Less provincial share

1,720

1,575

1,849

Defence affairs & services

700

720

781

I. Net revenue receipts (a-b)

2,225

2,378

2,463

Grants & transfers

371

419

410

II. Net capital receipts

691

603

606

Subsidies

203

243

138

III. Net external receipts

671

693

752

Running of civil Government

291

313

326

IV. Estimated provincial surplus

289

142

297

Provision for pay & pension

25

-

-

V. Privatization proceeds

198

18

50

Foreign Loans Repayment

333

296

316

VI. Bank borrowings

228

402

283

B. DEVELOPMENT

839

754

969

 

Federal PSDP

525

542

700

Net Lending

162

132

164

Other Development Expenditure

152

80

105

TOTAL RESOURCES (I to VI)

4,302

4,235

4,451

TOTAL EXPENDITURE (A+B)

4,302

4,235

4,451

Source: Budget Documents

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011/12

2012/13

2013/14

 2014/15

 2015/16*

běžný účet (bilance)

-4 658

-2 496

-2 173

-1 971

-1 606

kapitálový a finanční účet

6 403

7 316

7 585

2 797

 2 681

plat. bilance

1 745

4 820

5 412

826

1 075

deviz. rezervy**

16 493

10 831

12 761

19 345

19 981

veřejný dluh vůči HDP v %

73,5

72,7

72,5

68,8

68,6

*) Za tři čtvrtiny fiskálního roku 2015/16
**) součet rezerv ve zlatě a v devizách držených státní bankou (SBP)
údaje jsou v mil. USD
Zdroj: www.sbp.org.pk

Pákistán se v oblasti ekonomické, humanitární a vojenské pomoci objevuje mezi 5 na světě nejvíce dotovanými zeměmi ze strany světového společenství.

Současný ekonomický růst je podporován dalším zadlužováním země ve formě půjček, ať již od IMF (6,6 mld. USD Extended Fund Facility), WB (10,2 mld. USD CPS 2015-19), ADB (1,2 mld. USD energetický program plus další menší programy) nebo mezinárodních věřitelů nakupujících Euro bondy. Splátky zahraničních dluhů představují v tomto fiskálním roce více než 60 % celkových příjmů rozpočtu. Pákistánské vlády dlouhodobě nijak neuvažují nad bojem s rostoucí dluhovou pastí země.

Celkový pákistánský zahraniční dluh a devizové závazky budou ke konci finančního roku 2015-2016 představovat částku 68,6 mld. USD (zdroj: www.sbp.com.pk).

Díky stagnaci cen ropy na světových trzích a tím snížení devizové náročnosti dovozu ropy a ropných produktů, se v březnu 2016 devizové rezervy vyšplhaly na 5 leté maximum ve výši 20 mld. USD. Nárůstu objemu devizových rezerv výrazně napomohla zahraniční rozvojová pomoc a prodeje dluhopisů na finančních trzích. Vláda v prvním čtvrtletí nového kalendářního roku obdržela výrazné kapitálové příjmy v podobě 505 mil. USD v rámci půjčky MMF, 500 mil. USD z prodeje dluhopisů, 260 mil. USD ze syndikátního financování, anebo 700 mil. USD v rámci rozvojové pomoci USA.

Pákistánská ekonomika je rovněž trvale závislá na finančních prostředcích zasílaných Pákistánci pracujícími v zahraničí, tzv. pákistánské diaspoře. V období červenec 2015 až březen 2016 remitence diaspory dosáhly 14,2 mld. USD a ve srovnání s předchozím obdobím zaznamenaly nárůst o 4,2 %.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém je z většiny privatizovaný, podíl soukromých bank činí cca 80 %. V bankovním sektoru působí jak domácí, tak i zahraniční banky.

Ze zahraničních bank jsou nejvýznamnější ABN AMRO Bank, American Express Bank, Standard Chartered Bank, z pákistánských bank jsou nejvýznamnější Allied Bank of Pakistan, Askari Commercial Bank Ltd., Agricultural Development of Pakistan a Bank Al-Habib, Ltd.

Pákistánská vláda preferuje rovněž vytváření speciálních finančních institucí na podporu rozvoje malých a středních firem (Small and Medium Sized Enterprises, SMEs). Tato politika vedla k založení SME Bank, Khushali Bank a First Micro Finance Bank Limited; poslední dvě zmíněné poskytují úvěry mikrosektoru a jednotlivým obchodním společnostem.

Dále zde existují tzv. nebankovní finanční instituce - rozvojové finanční instituce a investiční banky.

V Pákistánu jakožto muslimské zemi zároveň existují instituce nabízející tzv. „islámské bankovnictví" (financování na bázi profitu a ztráty, Korán zakazuje platit či požadovat úrok na vklady či půjčky).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Pákistánský daňový systém tvoří daně:

  • přímé - daň z příjmu
  • nepřímé - clo, centrální spotřební daň, daň z obratu, kolkovné a daň z nemovitosti, která se vztahuje ke komerčním transakcím.

V Pákistánu jsou daně považovány za federální odvody. Federální vláda reguluje všechny přímé daně včetně daně z příjmu a nepřímé daně jako clo, centrální spotřební daň a daň z obratu. Provinční vlády však také vybírají daně - příjmy z půdy, daň ze zemědělského příjmu, daň z nemovitostí a další místní daně včetně místní daně z obratu.

Následující tabulka znázorňuje přehled daní:

Přímé daně:

 

bankovní společnosti

38 %

veřejné společnosti

35 %

soukromé společnosti

37 %

daň z příjmu fyzických osob:

 

rezidentní i nerezidentní jedinci

7,5 % –35 %

Nepřímé daně:

 

daně vybírané srážkou (withholding tax)

 

-„- z úroku z cenných papírů

20 %

-„- se zisku či z debetu na bankovních účtech/fin. splátkách

10 %

-„- z poplatků za technické služby

15 % z hrubého poplatku

-„- z tantiém (royalty)

15 % z hrubé tantiémy

-„- z poskytovaných služeb (rendered services)

5 %

realizace kontraktů

 

a) s hodnotou nepřesahující 30 mil. PKR

5 %

b) s hodnotou přesahující 30 mil. PKR

6 %

c) na dodávky zboží

3,5 %

-„- týkajících se zisku či úroku z obligací, certifikátů, atd.

10 %

-„- týkajících se komise či makléřství

5 %

Daň z obratu

 

tato daň je uložena v oblastech importu a výroby

15%

dodávky „registrované osoby registrovaným osobám“

15 %

dodávky „registrované osoby neregistrovaným osobám“

18 %

na specifikované položky /uvedené v SRO389(1)2001 dt.18-6-2001/

20 %

Turn over Tax

2 %

Další podrobnější informace je možno nalézt na webu Federal Bureau of Revenue.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: