Pákistán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

7. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Pákistánská islámská republika
  • Pákistání islámí džamhúríjat (urdsky)
  • Islamic Republic of Pakistan (anglicky)

Prezident: Mamnoon Hussain

Složení vlády:

  • Shahid Khaqan Abbasi - předseda vlády

Federální ministři

Portfolio (pokud známé)

Hafiz Abdul Kareem

komunikace

Lt. Gen. Abdul Qadir Baloch

státy a příhraniční regiony

Sheikh Aftab Ahmed

parlamentní záležitosti

Ahsan Iqbal

vnitro

Akram Khan Durrani

bydlení a práce

Molana Ameer Zaman

poštovní služby

Sardar Awais Ahmed Khan Leghari

 

Ghulam Murtaza Khan Jatoi

průmysl a výroba

Hasil Khan Bizenjo

přístavy a lodní doprava

Syed Javed Ali Shah

vodní zdroje

Kamran Michael

statistiky

Khurram Dastgir Khan

obrana

Khawaja Muhammad Asif

zahraniční věci

Muhammad Baligh Ur Rehman

federální vzdělávání a profesní výcvik

Muhammad Barjees Tahir

záležitosti Kašmíru a Gilgit-Baltistán

Muhammad Ishaq Dar

finance, příjmy a hospodářské záležitosti

Muhammad Pervaiz Malik

obchod a textil

Sardar Muhammad Yousaf

náboženské záležitosti a harmonie mezi vírami

Mushahid Ullah Khan

změna klimatu

Riaz Hussain Pirzada

koordinace mezi provinciemi

Khawaja Saad Rafique

železniční doprava

Pir Syed Sadaruddin Shah Rashidi

Pákistánci v zámoří a rozvoj lidských zdrojů

Saira Afzal Tarar

národní zdravotnické služby, regulace a koordinace

Lt. Gen. Salahuddin Tirmizi

narkotika a kontrola

Sikandar Hayat Khan Bosan

bezpečnost národních potravin a výzkum

Rana Tanveer Hussain

obranná výroba

Zahid Hamid

právo a spravedlnost

Statní ministři

Portfolio (pokud známé)

Abdul Rehman Khan Kanju

Pákistánci v zámoří a rozvoj lidských zdrojů

Abid Sher Ali

energie

Anusha Rahman Ahmad Khan

informační technologie a komunikace

Darshan

koordinace mezi provinciemi

Ghalib Khan

státy a příhraniční regiony

Jaffar Iqbal

přístavy a lodní doprava

Jam Kamal Khan

ropa

Marriyum Aurangzeb

informace a vysílání

Mohsin Shah Nawaz Ranjha

 

Haji Muhammad Akram Ansari

obchod a textil

Pir Muhammad Amin Ul Hasnat Shah

náboženské záležitosti a harmonie mezi vírami

Sardar Muhammad Arshad Khan Laghari

průmysl a výroba

Muhammad Junaid Anwaar Chaudhary

komunikace

Muhammad Talla Chaudry

 

Tariq Fazal Chaudhary

Capital Administration and Development Division

Usman Ibrahim

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • Počet obyvatel: 207,8 mil. (dle sčítání obyvatel v r. 2017)
  • Hustota obyvatelstva: 205 obyvatele/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 70 mil.
  • Průměrný přírůstek obyvatelstva: 2,1 %
  • Střední délka života: m: 62,4 let, ž: 64,4 let, průměr: 63,4 let
  • Porodnost: 3,1 %
  • Úmrtnost: 0,8 %
  • Kojenecká úmrtnost: 74,5/1 000 porodů
  • Míra gramotnosti: 48,7 % (m 61,7 %, ž 35,2 %)

Národnostní složení:

  • Paňdžábci 59,1 %
  • Paštuni 13,8 %
  • Sindhové 12,1 %
  • Hindustánci (muhádžirové) 7,7 %
  • Balúčové 4,3 %
  • ostatní menšiny 3 %

Náboženské složení:

  • Islám 97 % (z toho sunnité 77 %, šíité 20 %)
  • křesťané, hinduisté a ostatní 3 %
  • Státní náboženství: islám

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

 2015

 2016

2017

HDP (miliardy USD)

224,4 231,2 244,4 271,0 283,7

309,6

HDP (miliardy PKR)

20.047 22.386 25.169 27.493 29.598

32.519

Růst HDP ( %)

3,5 4,4 4,7 4,7 5,7

5,2

Příjem na hlavu (v USD)

4.461 4.632 4.834 5.011 5.260

4.866

míra inflace (%)

7,9 9,2 4,3 3,2 3,7

2,2

zemědělství (změna v %)

3,6   2,5 2,5 -0,2

3,5

průmysl (změna v %)

2,5 0,8 4,5 4,8 6,8

5,0

služby (změna v %)

4,4 5,1 4,5 4,3 5,7

6,0

úrokové sazby

12,0

9,0

10,0

8,0

 8,0

8,0

míra nezaměstnanosti (% p.a.)

6,0 6,2 6,0 5,9 6,2

6,0

Zdroj: Economist Intelligence Unit
Zdroj: www.sbp.org.pk

 

Nosné sektory ekonomiky - podíl na tvorbě HDP (%)

 2017

Textilní průmysl

29,7

Zemědělství

21,0

Potravinářský průmysl

17,6

Zpracování ropy a plynu

7,8

Výroba železa a oceli

7,7

Zpracování neželezných kovů

7,6

Zdroj: www.sbp.org.pk

 

Nosné sektory průmyslu - tempo růstu (%)

2017

Výroba železa a oceli

46,4

Automobilový průmysl

42,6

Zpracování neželezných kovů

38,0

Strojírenský průmysl

22,0
Potravinářský průmysl 19,0
Papírenský průmysl

5,7

Textilní průmysl

0,4

Zdroj: www.sbp.org.pk

 

Poslední dostupná makroekonomická data pákistánské ekonomiky jsou k dispozici ke konci roku 2017. V uvedeném období místní ekonomika vzrostla o 5,2 % HDP a zaznamenala tak pokles o 0,5 % oproti předchozímu roku. Nominálně HDP dosáhl 309,6 mld. USD a v hodnotě HDP per capita pákistánská ekonomika dosáhla 4 866 USD na obyvatele a opět spadla pod hranici 5 000 USD na obyvatele (počet obyvatel země je 208 mil.).

 

Sektorový růst ke konci roku 2017 dosáhl těchto hodnot: zemědělství 3,5 %, průmysl 5,0 %, a služby 6,0 %. Na tvorbě HDP se z jednotlivých ekonomických sektorů nejvíce podílí textilní průmysl, s podílem 29,7 %, následovaný zemědělstvím – 21 %, dále potravinářským průmyslem s podílem 17,6 %, zpracováním ropy s podílem 7,8 %, výrobou železa a oceli s podílem 7,7 % a zpracováním neželezných kovů s podílem 7,6 %.    

 

Dobrou zprávou pro ekonomiku je, že z jednotlivých průmyslových sektorů největší nárůst ve sledovaném období zaznamenal sektor výroby železa a oceli, a to o 46,4 %, následovaný výrobou automobilů s růstem ve výši 42,6 %, zpracováním neželezných kovů s růstem ve výši 38 %, strojírenským průmyslem s růstem ve výši 22 % a potravinářským průmyslem s růstem ve výši 19 %. Evergreenem PK ekonomiky je fakt, že státem výrazně podporovaný a pro ekonomiku nosný textilní průmysl nadále stagnuje a zaznamenal nárůst o pouhého 0,4 %.

 

Další makroekonomické ukazatele ke konci roku 2017 jsou následující: nezaměstnanost 6,0 %, inflace mezikvartálně 0,8 % a meziročně 2,2 %, deficit státního rozpočtu dosahuje 5,8 % HDP, celkový státní dluh představuje 60,2 % HDP a splátky zahraničních úvěrů představují zhruba 64 % výdajů státního rozpočtu.

 

Devizové rezervy dosáhly ke konci roku 2017 19,8 mld. USD a poklesly o více než 3 mld. USD oproti historickému maximu na konci r. 2016 ve výši 23,2 mld. USD.

 

Remitance pákistánské diaspory (jedná se finanční prostředky, které zpátky do země zasílají Pákistánci pracující v zahraničí) dosáhly v místních bankách ke konci roku 2017 objem 18,8 mld. USD a poklesly o 4,5 % oproti předchozímu období. Pořadí zemí, ze kterých Pákistánci zasílají domů nejvíce finančních prostředků je následující (ke konci července 2017): 1. Saudská Arábie, 2. SAE, 3. USA, 4. země Perského zálivu mimo Saudské Arábie a SAE, 5. Velká Británie.

 

Výpadek v příjmech z pákistánské diaspory o cca 1 mld. za poslední rok má velmi negativní vliv na státní rozpočet i objem devizových rezerv. Podle oficiálních statistik pravidelně zasílá finanční prostředky zpátky do Pákistánu více než 8 mil. Pákistánců, tj. přibližně 4 % obyvatel Pákistánu. Za účelem zabezpečit trvalý přísun finančních prostředků do místní ekonomiky, již v r. 2012 se PK vláda rozhodla dále „zatraktivnit“ emigraci svých občanů do zahraničí přijetím tzv. „Pakistan Remittance Initiative“, což je vládní nařízení, podle kterého všechny remitence zasílané zahraničními Pákistánci zpátky do země jsou osvobozeny od bankovních poplatků a nepodléhají v Pákistánu zdanění. Pokud se podíváme na nominální vztah diaspory ke státnímu rozpočtu Pákistánu, tak dle údajů o hospodaření státu v posledním fiskálním roce vidíme, že celkové příjmy dosáhly cca 5 mld. PKR, tj. celkem 47 mld. USD. Remitence diaspory v minulém roce dosáhly téměř 19 mld. USD, a i když samozřejmě nejsou součástí příjmové strany státního rozpočtu, objem těchto prostředků by ale představoval 40 % příjmů státu. Diaspora významně financuje soukromou spotřebu v zemi, potažmo výběr daní, které tvoří esenciální část příjmové strany státního rozpočtu. Je absolutně zřejmé, že bez remitencí zasílaných pákistánskými emigranty ze zahraničí by Pákistán velice rychle směřoval k finančnímu bankrotu. Proto podpora pákistánské diaspory, tj. emigrace populace do zahraničí je a musí nadále zůstat jedním ze základních pilířů politiky PK vlády.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 v % HDP

2013/14

 2014/15

 2015/16

2016/17

2017/18

 2018/19*

Příjmy

13,3 14,5 14,3 15,0

14,8

 23,0

Výdaje

21,5 20,0 19,6 19,6

19,6

 28,5

Saldo

-8,2 -5,5 -5,3 -4,6

-4,8

 -5,5

* Návrh státního rozpočtu

Zdroj: www.sbp.org.pk

 

Fiskální rok v Pákistánu trvá od 1.7. běžného roku do 30.6. budoucího roku. Nově zvolený ministr financí Miftah Ismail dne 27. 4. 2018 představil nový rozpočet země na období 2018–2019. Výše rozpočtu by měla dosahovat 5 932 mld. PKR. Rozpočet má být zaměřen především na stimulaci ekonomického růstu prostřednictvím rozvojových projektů, sítí sociální bezpečnosti a rozvoje zemědělského a průmyslového sektoru. Rozpočet počítá s deficitem ve výši 1890 mld. PKR (5,5 % HDP 2017-18), který by měly financovat domácí zdroje (do výše 1548 mld. PKR) a zahraniční zdroje (342 mld. PKR). Nejvíce výdajů v roce 2018-2019 má směřovat podle navrženého rozpočtu na správu dluhu (1620,2 mld. PKR), obranu (1100,3 mld. PKR) a federální Projekt rozvoje veřejného sektoru (PSDP) (800 mld. PKR, z toho 3/5 na projekty infrastruktury, vč. China Pakistan Economic Corridor). Příjmovou stranu rozpočtu mají tvořit zejména příjmy z daní (4888,6 mld. PKR). Proti navrženému rozpočtu se postavila opozice, které se nelíbí už samotný fakt, že jej představila osoba, jež nevzešla z voleb, zejména pak na celý finanční rok, ač mandát současné vlády za chvíli končí.

 

 

Členění podílů jednotlivých rozpočtových kapitol je následující:

  • 31 % splátky úvěrů
  • 20 % výdaje na obranu
  • 18 % kapitálové investice
  • 14 % granty regionálním vládám
  • 8 % chod státní správy
  • 6 % důchody státních zaměstnanců
  • 3 % subvence

Ve fiskálním roce 2017-18 by měly být dosaženy následující makroekonomické ukazatele: růst HDP ve výši 6,0 %, s výhledem 6,2 % v r. 2019 a 7 % v r. 2020, nezaměstnanost by se měla dostat pod 6 %, inflace by se měla vrátit na úroveň 6 %, devizové rezervy by měly dosáhnout 25 mld. USD a podíl investic na HDP by měl dosáhnout 16 %.

 

Financování rozpočtového deficitu by měla napomoci rozsáhlá privatizace státních podniků, z které si vláda slibuje získat 5 mld. USD, další 3 mld. USD chce vláda získat z aukce Sukuk a Eurobondů.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 v mil. USD

2012

2013

2014

 2015

 2016

2017

běžný účet (bilance)

-3.385 -3.963 -4.305 -4.687 -4.866 -5.267

kapitálový a finanční účet

18.571 18.671 21.208 22.103 23.066 23.943

plat. bilance

-2,342 -4.416 -3.616 -1.603 -4.924 -7.913

deviz. rezervy*

13.800 7.820 14.290 20.045 23.200 19.800

veřejný dluh vůči HDP v %

52,3 55,9 56,0 57,3 58,6 60,2

*) součet rezerv ve zlatě a v devizách držených státní bankou (SBP)
Zdroj: www.sbp.com.pk

 

Pákistán se v oblasti ekonomické, humanitární a vojenské pomoci objevuje mezi 5 na světě nejvíce dotovanými zeměmi ze strany světového společenství.

Současný ekonomický růst je podporován dalším zadlužováním země ve formě půjček, ať již od IMF (6,6 mld. USD Extended Fund Facility), WB (10,2 mld. USD CPS 2015-19), ADB (1,2 mld. USD energetický program plus další menší programy) nebo mezinárodních věřitelů nakupujících Euro bondy. Splátky zahraničních dluhů představují v tomto fiskálním roce 64 % celkových příjmů rozpočtu. Pákistánské vlády dlouhodobě nijak neuvažují nad bojem s rostoucí dluhovou pastí země. Celkový pákistánský zahraniční dluh a devizové závazky budou ke konci finančního roku 2018-2019 přesahovat částku 200 mld. USD.

 

Devizové rezervy dosáhly ke konci července 2017 19,8 mld. USD a poklesly o více než 3 mld. USD oproti historickému maximu na konci r. 2016 ve výši 23,2 mld. USD.

 

Remitance pákistánské diaspory (jedná se finanční prostředky, které zpátky do země zasílají Pákistánci pracující v zahraničí) dosáhly v místních bankách ke konci června 2017 objem 18,8 mld. USD a poklesly o 4,5 % oproti předchozímu období. Pořadí zemí, ze kterých Pákistánci zasílají domů nejvíce finančních prostředků je následující (ke konci července 2017): 1. Saudská Arábie, 2. SAE, 3. USA, 4. země Perského zálivu mimo Saudské Arábie a SAE, 5. Velká Británie.

 

Výpadek v příjmech z pákistánské diaspory o cca 1 mld. za poslední rok má velmi negativní vliv na státní rozpočet i objem devizových rezerv. Podle oficiálních statistik pravidelně zasílá finanční prostředky zpátky do Pákistánu více než 8 mil. Pákistánců, tj. přibližně 4 % obyvatel Pákistánu. Za účelem zabezpečit trvalý přísun finančních prostředků do místní ekonomiky, již v r. 2012 se PK vláda rozhodla dále „zatraktivnit“ emigraci svých občanů do zahraničí přijetím tzv. „Pakistan Remittance Initiative“, což je vládní nařízení, podle kterého všechny remitence zasílané zahraničními Pákistánci zpátky do země jsou osvobozeny od bankovních poplatků a nepodléhají v Pákistánu zdanění. Pokud se podíváme na nominální vztah diaspory ke státnímu rozpočtu Pákistánu, tak dle údajů o hospodaření státu v posledním fiskálním roce vidíme, že celkové příjmy dosáhly cca 5 mld. PKR, tj. celkem 47 mld. USD. Remitence diaspory v minulém roce dosáhly téměř 19 mld. USD, a i když samozřejmě nejsou součástí příjmové strany státního rozpočtu, objem těchto prostředků by ale představoval 40 % příjmů státu. Diaspora významně financuje soukromou spotřebu v zemi, potažmo výběr daní, které tvoří esenciální část příjmové strany státního rozpočtu. Je absolutně zřejmé, že bez remitencí zasílaných pákistánskými emigranty ze zahraničí by Pákistán velice rychle směřoval k finančnímu bankrotu. Proto podpora pákistánské diaspory, tj. emigrace populace do zahraničí je a musí nadále zůstat jedním ze základních pilířů politiky PK vlády.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém je z většiny privatizovaný, podíl soukromých bank činí cca 80 %. V bankovním sektoru působí jak domácí, tak i zahraniční banky.

Ze zahraničních bank jsou nejvýznamnější ABN AMRO Bank, American Express Bank, Standard Chartered Bank, z pákistánských bank jsou nejvýznamnější Allied Bank of Pakistan, Askari Commercial Bank Ltd., Agricultural Development of Pakistan a Bank Al-Habib, Ltd.

Pákistánská vláda preferuje rovněž vytváření speciálních finančních institucí na podporu rozvoje malých a středních firem (Small and Medium Sized Enterprises, SMEs). Tato politika vedla k založení SME Bank, Khushali Bank a First Micro Finance Bank Limited; poslední dvě zmíněné poskytují úvěry mikrosektoru a jednotlivým obchodním společnostem.

Dále zde existují tzv. nebankovní finanční instituce - rozvojové finanční instituce a investiční banky.

V Pákistánu jakožto muslimské zemi zároveň existují instituce nabízející tzv. „islámské bankovnictví" (financování na bázi profitu a ztráty, Korán zakazuje platit či požadovat úrok na vklady či půjčky).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Pákistánský daňový systém tvoří daně:

  • přímé - daň z příjmu
  • nepřímé - clo, centrální spotřební daň, daň z obratu, kolkovné a daň z nemovitosti, která se vztahuje ke komerčním transakcím.

V Pákistánu jsou daně považovány za federální odvody. Federální vláda reguluje všechny přímé daně včetně daně z příjmu a nepřímé daně jako clo, centrální spotřební daň a daň z obratu. Provinční vlády však také vybírají daně - příjmy z půdy, daň ze zemědělského příjmu, daň z nemovitostí a další místní daně včetně místní daně z obratu.

Následující tabulka znázorňuje přehled daní:

Přímé daně:

 

bankovní společnosti

38 %

veřejné společnosti

35 %

soukromé společnosti

37 %

daň z příjmu fyzických osob:

 

rezidentní i nerezidentní jedinci

7,5 % –35 %

Nepřímé daně:

 

daně vybírané srážkou (withholding tax)

 

-„- z úroku z cenných papírů

20 %

-„- se zisku či z debetu na bankovních účtech/fin. splátkách

10 %

-„- z poplatků za technické služby

15 % z hrubého poplatku

-„- z tantiém (royalty)

15 % z hrubé tantiémy

-„- z poskytovaných služeb (rendered services)

5 %

realizace kontraktů

 

a) s hodnotou nepřesahující 30 mil. PKR

5 %

b) s hodnotou přesahující 30 mil. PKR

6 %

c) na dodávky zboží

3,5 %

-„- týkajících se zisku či úroku z obligací, certifikátů, atd.

10 %

-„- týkajících se komise či makléřství

5 %

Daň z obratu

 

tato daň je uložena v oblastech importu a výroby

15%

dodávky „registrované osoby registrovaným osobám“

15 %

dodávky „registrované osoby neregistrovaným osobám“

18 %

na specifikované položky /uvedené v SRO389(1)2001 dt.18-6-2001/

20 %

Turn over Tax

2 %

Další podrobnější informace je možno nalézt na webu Federal Bureau of Revenue www.fbr.gov.pk

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: