Palestina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Styčný úřad České republiky v Ramalláhu (Palestina)

Palestinská autonomní území (PAÚ) představují v dvě teritoriálně oddělené entity; relativně otevřené prostředí Západního břehu a uzavřené území pásma Gazy bez volného přístupu z/na zahraniční trhy i do Izraele (v červnu 2017 byla Gaza nadále pod izraelskou vojenskou blokádou).  Palestinská národní správa (PNS) má na základě dohod z Osla administrativní a bezpečnostní pravomoc na tzv. území typu A (cca 18 procent Západního břehu Jordánu, zejména městská sidla a větší obce) a administrativně spravuje také tzv. území typu B (cca 22 procent území, zejména menší obce, venkovská sídla). Zbylých 60 procent rozlohy Západního břehu Jordánu, tzv. území typu C se nachází pod plnou administrativní a bezpečnostní kontrolou Izraele. Tu vykonává izraelská armáda (Israeli Defence Forces) prostřednictvím civilní správy okupovaných palestinských území COGAT (Coordination of Government Activities in the Territories). Pásmo Gazy ovládá od roku 2007 vláda islamistického hnutí Hamás.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Stát Palestina
  • State of Palestine
  • Dawlat Filastín

Složení vlády:

  • Předseda vlády a ministr vnitra: Rámí Hamdalláh
  • Vice-premiér pro politické záležitosti: Zijád Abú Amr  
  • Ministr zahraničních věcí: Rijád al-Malkí
  • Ministr financí a plánování: Šukrí Bišára
  • Ministr práce: Ma’mún Abú Šahla
  • Ministryně národního hospodářství: Abír Awda
  • Ministr veřejných prací a bytové výstavby: Mufíd Hasajneh
  • Ministr nadací a náboženských záležitostí: Júsef Idís
  • Ministr místní správy: Hussajn Al-Aradž
  • Ministr spravedlnosti: Alí Abdulláh Abú Diják
  • Ministr školství a vyššího vzdělávání: Sabrí Sajdám
  • Ministryně turismu: Rula Bandak Ma‘ajá
  • Ministr telekomunikací a informací: Alam Músá
  • Ministr zemědělství: Sufijan Sultan
  • Ministr sociálních věcí: Ibrahím al-Šá‘ir
  • Ministr dopravy: Samíh Tubajla
  • Ministr zdravotnictví: Džawád Awwád
  • Ministr pro záležitosti Jeruzaléma: Adnán al-Husejní
  • Ministryně pro záležitosti žen: Hajfa Al-Aghá
  • Ministr kultury: Iháb Bseiso

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (2016)

  • Celkem na území Západního břehu Jordánu a Gazy, včetně Jeruzaléma: 4,82 mil.
  • Západní břeh: 2,94 mil.
  • Gaza: 1,88 mil.

Průměrný roční přírůstek (2016)

  • Celkem:  2,8 %
  • Západní břeh: 2,5 %
  • Gaza: 3,3 %

Mediální věk (2015)

  • Celkem: 19,8 let
  • Západní břeh: 20,9 let
  • Gaza: 18,2 let

Gramotnost (r. 2015)

  • Západní břeh: 97 %
  • Gaza: 96,7 %

Podíl obyvatel venkova: 16,6 %

Podíl obyvatel uprchlických táborů: 9,5 %

  • Západní břeh: 26 %
  • Pásmo Gazy: 66 %

Palestinská populace celkem (Palestinská autonomní území, východní Jeruzalém, Izrael a diaspora): 12,4 mil.

  • Západní břeh a pásmo Gazy: 4,82 mil.
  • Izrael (1948): 1,72 mil. (včetně východního Jeruzaléma)
  • v arabských zemích: 5,5 mil.
  • jinde ve světě: 0,69 mil.

Národnostní složení - údaje nejsou publikovány; dominantní arabská populace (jazyk arabština)

 

Náboženské složení:

Oficiálním náboženstvím je islám, uznávaným je také křesťanství a víra komunity Samaritánů v Nábulusu. Svátky obou největších náboženství jsou oficiální (u křesťanů západní i východní-ortodoxní). Palestinské obyvatelstvo je převážně muslimské (98 % - především sunnité), křesťané tvoří méně než 2 % celkového počtu obyvatel.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP v mld. USD

11,28

12,48

12,69

12,46

13,40

HDP na osobu USD

2 787

2 709

2 790

2 661

2 781

Vývoj HDP v %

4,58

7,36

-0,2

3,2

4,0[1]

Inflace v %

2,78

1,73

1,2

1,0

0

Nezaměstnanost v %

23

23,4

26,9

27

26[2]

Zdroj: IMF - West Bank and Gaza, Report to the Ad Hoc Liaison Committee, April 10, 2017

 

[1] Zpřesněný odhad Mezinárodního měnového fondu (IMF, duben 2017).

[2] Palestine Monetary Authority (PMA) uvádí pro rok 2016 míru nezaměstnanosti ve výši 26,9 procenta.

 

Struktura HDP (2016, Q2), v %

  • Služby: 20,3
  • Obchod a opravy automobilů: 19,2
  • Těžba, výroba, elektřina a voda: 13,9
  • Veřejná správa, obrana: 12,6
  • Stavebnictví: 8,3
  • IT a telekomunikace: 5,4
  • Zemědělství, lesnictví a rybolov: 4,1
  • Finance a pojišťovnictví: 4,2
  • Doprava a skladování: 2,1
  • Spotřeba nezaměstnaných: 0,1

Zdroj: PCBS, Quarterly National Accounts, Second Quarter 2016 (bez východního Jeruzaléma)

 

Očekávaný vývoj ekonomiky v teritoriu 

 

2017

2018

2019

2020

2021

HDP v mil. USD

13 847

14 516

15 251

15 996

16 774

HDP per capita v USD

2 795

2 849

2 911

2 969

3 039

Nezaměstnanost v %

28

29

30

30

30

 Zdroj: IMF - West Bank and Gaza, Report of ad hoc liason committee, April 10, 2017

 

Palestinská ekonomika zaznamenala v roce 2016 moderátní růst ve výši 4 procenta HDP. Vyššího meziročního růstu 7,7 procent dosáhlo pásmo Gazy, kde byly hlavním motorem nadále slabé a volatilní ekonomiky pokračující rekonstrukce a dílčí revitalizace hospodářství po konfliktu z léta 2014. Růst na Západním břehu Jordánu pod čtyřmi procenty HDP je nedostatečný a ve střednědobé perspektivě nezajišťuje zachování stávající úrovně HDP na hlavu. Na růstu ekonomiky Západního břehu se tradičně podílela soukromá konečná spotřeba domácností, zčásti financovaná bankovními půjčkami. Alarmující je velmi nízký objem investic. V důsledku nedostatečného růstu HDP nedokázala palestinská ekonomika vytvořit potřebné množství pracovních míst pro demograficky silné populační ročníky vstupující na pracovní trh. Problémem zůstává nízká konkurenceschopnost, dlouhodobě stagnující výrobní sektor i nevýkonné zemědělství.

 

Míra nezaměstnanosti v roce 2016 nepatrně poklesla oproti přecházejícímu roku. Na Západním břehu byl podle analýz IMF zaznamenán dvouprocentní pokles nezaměstnanosti (na úroveň 16,9 procenta na konci 2016) v důsledku nárůstu počtu Palestinců zaměstnaných v Izraeli nebo v izraelských osadách na Západním břehu (celkem 18,2 procenta pracovní síly/114 000 pracovníků). Nezaměstnanost v pásmu Gazy setrvala na úrovni 40,6 procenta, přičemž potenciál pro tvorbu nových pracovních míst je nadále velmi omezený. Na pracovním procesu se v pásmu Gazy podílí 71 procent mužů a pouze 19 procent žen.

 

Vůbec poprvé byla na Západním břehu a v pásmu Gazy zaznamenána mírná deflace ve výši 0,22 procenta.

 

Predikce ekonomického vývoje pro období roku 2017 předpokládá stagnaci na Západním břehu a pětiprocentní růst v pásmu Gazy. Ve střednědobé perspektivě by HDP nemělo růst rychleji než 3,3-3,4 procenta za rok. Takové tempo růstu je s ohledem na demografický vývoj nedostatečné. Nedojde-li k významným strukturálním změnám především ve vnějších faktorech ovlivňujících výkony palestinské ekonomiky, lze predikovat stagnaci HDP na hlavu, další růst úrovně nezaměstnanosti a s tím spojená sociální a politická rizika.

 

Bilance zahraničního obchodu byla v roce 2016 výrazně nepříznivá. 7,3 procentní nárůst importu (celkový objem ve výši 7,6 mld. USD) oproti 6,3 procentnímu růstu exportu (celkový objem ve výši 1,5 mld. USD) znamená podle zpřesněných dat publikovaných PCBS deficit obchodní bilance ve výši 6,1 mld. USD. Pouze zčásti se palestinské ekonomice daří diverzifikovat importy a dílčím způsobem se vymaňovat s hospodářské závislosti na Izraeli. Palestinská ekonomika se nadále potýká s nedostatečnými investicemi, nízkou produktivitou a konkurenceschopností (i v regionálním srovnání). Stav palestinských veřejných financí neumožňuje realizovat nezbytné investice do infrastruktury.

 

Akcelerovat nedostatečné růstu palestinské ekonomiky by mohl jeden nebo souběžně více faktorů navázaných na ať již na obnovení a případné úspěšné završení mírového procesu s Izraelem, uvolnění restrikcí na pohyb osob, zboží a kapitálu mezi Západním břehem a Gazou a mezi Západním břehem a Izraelem, potažmo zahraničím, otevření tzv. území C Západního břehu pro palestinské ekonomické aktivity a uvolnění blokády pásma Gazy. Příznivý efekt by rovněž měl úspěch procesu vnitropalestinského národního usmíření a návrat pásma Gazy pod správu mezinárodně uznané vlády PNS. Aktuální vývoj (květen 2017) nenasvědčuje tomu, že by se v průběhu roku 2017 měl naplnit optimistický scénář a realizovat očekávatelné příznivé hospodářské efekty. Realistickou opcí je naopak pokračování nebo dokonce prohlubování politické, ekonomické a humanitární krize v pásmu Gazy.

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance administrované Palestinskou národní správou (PNS) se dlouhodobě opírají o vícezdrojové financování, přičemž vedle závislosti na zahraniční finanční asistenci (ve formě přímé rozpočtové podpory) představují dlouhodobě závažný problém deficitní rozpočty a kumulace veřejného dluhu (20 procent HDP v roce 2015[1]). Finanční nestabilitu PNS dále prohlubuje skutečnost, že v posledních šesti letech dochází k významnému poklesu zahraniční asistence ze strany donorů. Mezi léty 2008 a 2016 poklesla zahraniční asistence z rekordních 32 procent HPD na úroveň 4,5 procenta HDP. Celkový objem zahraniční pomoci zahrnující financování rozvojových projektů dosáhl v roce 2016 částky 761 mil. USD (8 procent HDP). Vedle poklesu celkového objemu donorského financování lze sledovat trend, kdy zahraniční dárci ustupují od přímé rozpočtové podpory PNS ve prospěch účelové alokace financí na rozvojové projekty.

 

Přestože vláda premiéra R. Hamdalláha prostřednictvím ministerstva financí uplatňuje oproti minulosti restriktivní rozpočtovou politiku a usiluje o snižování deficitů jak posilováním příjmové stránky (dochází ke zlepšení výběru daní i navyšování počtu registrovaných plátců daní), tak snahou o svázání růstu na výdajové stránce, nedaří zcela kompenzovat výpadky zahraniční rozpočtové asistence.

V rozpočtovém roce 2016 vzrostly příjmy rozpočtu PNS o významných 25 procent, přičemž výdaje rostly jen o 5 procent. Tato příznivá bilance umožnila snížit rozpočtový deficit i celkovou mírou zahraničního zadlužení. Příznivé bilance veřejných financí v roce 2016 bylo nicméně dosaženo díky jednorázovým příjmům (včetně prodeje licencí pro telekomunikační společnosti), které se nebudou v nadcházejících letech opakovat. Fiskálně odpovědná politika vlády PNS není hodnocena zcela jednoznačně s ohledem na existující rizika utlumení ekonomického růstu v produktivních odvětvích v důsledku navyšování daňové a administrativní zátěže a hrozících negativních efektů škrtů ve veřejných výdajích (pokles spotřeby domácností, růst sociálního napětí).  

 

Schválený rozpočet pro rok 2017

Příjmová stránka:

  • Celkové příjmy: 3 503 mil. USD
  • Celní transfery: 2 438 mil. USD
  • Daňové příjmy: 872 mil. USD
  • Nedaňové příjmy: 527 mil. USD
  • Zahraniční rozpočtová podpora: 508 mil. USD

Výdajová stránka:

  • Celkové výdaje: 4 205 mil. USD
  • Mzdy: 2 108 mil. USD
  • Nemzdové výdaje: 1 850 mil. USD
  • Investiční výdaje: 427 mil. USD

 

2012

2013

2014

2015

2016

Čisté domácí příjmy v mld. USD

2,24

2,32

2,74

2,77

3,4

Provozní výdaje v mld. USD

3,05

3,69

4,06

4,00

3,9

Investiční výdaje v mil. USD

211

187

262

230

337

Zahraniční asistence v mil. USD

932

1 361

1 230

804

607

Deficit rozpočtu v mil. USD

-

1 568

1 586

1 459

1 087

Zdroj: Ministerstvo financí vlády Palestinské národní správy, Palestine Monetary Authority

 

[1] Zdroj: Palestine Monetary Authority

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2012

2013

2014

2015

2016

Běžný účet v mil. USD (deficit)

1 820

2 383

2 149

2 066

1 348

Běžný účet bez oficiálních transferů v % HDP

-23,1

-22,4

-15,5

-19,1

-17,9

Běžný účet včetně oficiálních transferů v % HDP

-16,2

-12,3

-7,4

-13,5

-11,6

Finanční účet v mil. USD

2 534

1 204

1 074

1 960

683

Kapitálový účet v mil. USD

588

551

690

491

430

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA), International Monetary Fund (IMF)

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

Devizové rezervy v mil. USD

664,0

685,0

672,0

580,0

313

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA)

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

Veřejný dluh celkem, v mil. USD

2 482,6

2 376,3

2 216,9

2 537,3

2 483,7

Zahraniční zadlužení, v mil. USD

1 097,9

1 108,7

1 088,9

1 070,8

1 043,9

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA)

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Aktuálně působí na PAÚ 15 bank s 158 pobočkami. Největší z palestinských bank je Bank of Palestine, ze zahraničních Arab Bank.

 

Hlavní banky působící na PAÚ:

Arabské banky:

Pojišťovny:

Nejvyšším úřadem státní správy dohlížejícím na bankovní a finanční sektor je Palestinská monetární správa (PMA). Palestinský bankovní systém je možno klasifikovat jako středně rozvinutý. Jádro systému se soustředí kolem omezeného počtu bankovních skupin pod dohledem PMA, která ze zákona plní standardní funkci bankovního dozoru. Ten v uplynulých několika letech zřetelně posílil. Fiskální politiku a zlepšování dohledu PMA nad bankami koordinuje PNS s  Mezinárodním měnovým fondem (IMF) a Světovou bankou (WB), ale i centrální bankou Izraele. Kapitálové minimum bylo v roce 2010 zvýšeno ze 35 mil. USD na 50 mil. USD, byla přijata opatření proti výkyvům na finančních trzích. Rozvíjí se systém poskytování půjček a leasingu. V Gaze spravované islamistickým hnutím Hamás nemá PMA žádnou kontrolu. Finanční toky do Gazy fakticky kontroluje Izrael.

 

Pojišťovací služby jsou srovnatelné se zahraničím.

 

Na PAÚ operuje Palestinská burza (Palestinian Exchange, PEX) s hlavní pobočkou v Nábulusu (www.pex.ps). Obchoduje s akciemi 49 registrovaných palestinských firem s tržní hodnotou akcií 3,5 mld. USD.

 

Zdroj: Palestine Monetary Authority, PIPA

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

PNS na základě smluvních ujednání s Izraelem (1994) a tzv. Pařížského protokolu vybírá a spravuje daně a poplatky na PAÚ. Výjimkou jsou cla a daně z importu ze třetích zemí, kdy celní poplatky a dovozní daň vybírá ve prospěch PNS Izrael a tyto finanční prostředky následně transferuje na účty PNS. PNS se dlouhodobě potýkala s nízkou efektivitou při výběru daní, ale v posledním období se tento negativní trend daří zvrátit. Z hlediska dlouhodobé finanční stability PNS je větším problémem praxe, kdy je většina zboží ze třetích zemí na PAÚ dovážena/re-exportována z Izraele a PNS tak přichází o významné příjmy z cel a dovozní daně (na importy z Izraele se s ohledem na existenci kvazi celní unie cla ani jiné dávky neuplatňují).

 

Na PAÚ jsou uplatňovány následující daně:

 

Daň z příjmu fyz. osob

Od roku 2011 je uplatňováno progresivní zdanění se třemi příjmovými skupinami; 5 % (roční příjem 1-40 000 NIS), 10 % (roční příjem 40 001-80 000 NIS) a 15 % (roční příjem 80 001 a výše). Zvýhodnění jsou uplaňována v případě nezaměstnaných, manželek, dětí a studentů. Zaměstnavatel je povinen odvádět daň za své zaměstnance. U Palestinců zaměstnaných v Izraeli odvádí daň izraelský zaměstnavatel, přičemž 70 % převede PNS a 30 % si Izrael ponechá.

 

Daň z příjmu právnických osob

Uplatňuje se obecná daň ve výši 15 % ze zisku, přičemž se zohledňují odpisy majetku a další obchodní výdaje. Noví investoři mohou požádat o osvobození od daně na období až 5 let (ve specifických případech až 8 let).

 

Daň ze zahraničních dividend

Daň ve výši 15 % se uplatňuje na akcionáře zahraničních společností v případě, že jsou dividendy distribuovány akcionářům na území PAÚ.

 

Daň z přidané hodnoty (DPH - VAT)

V současnosti se uplatňuje na zboží a služby ve výši 16 % (podle tzv. Pařížských protokolů nesmí být VAT v Palestině oproti Izraeli vyšší nebo nižší než o 2 %).  

 

Spotřební a dovozní daň

V souladu s celním sazebníkem (jednotným pro Izrael i PAÚ) jsou na dovozy uplatňována cla, resp. spotřební daň z dovozu (purchase tax on imports) ve výši 5-95 %. Celní sazebník je veřejně dostupný na webových stránkách izraelského i palestinského ministerstva financí. Spotřební daň je uvalena i na některé domácí produkty.

 

Dále jsou na PAÚ uplatňovány tyto daně: daň z majetku a z nemovitosti (ve výši 1 %), darovací  a dědická daň.

 

Zdroje: PalTrade, Doing Business in Palestine: www.paltrade.org

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: