Palestina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Styčný úřad ČR v Ramalláhu (Palestina)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Stát Palestina
  • State of Palestine
  • Dawlat Filastín

Složení vlády (ze 15. prosince 2015):

  • Předseda vlády a ministr vnitra: Rámí Hamdalláh
  • Vice-premiér pro politické záležitosti: Zijád Abú Amr  
  • Ministr zahraničních věcí: Rijád al-Malkí
  • Ministr financí: Šukrí Bišára
  • Ministr práce: Ma’mún Abú Šahla
  • Ministr veřejných prací a bytové výstavby: Mufíd Hasajneh
  • Ministr nadací a náboženských záležitostí: Júsef Idís
  • Ministr místní správy: Najef Chalaf
  • Ministr spravedlnosti: Alí Abdulláh Abú Diják
  • Ministryně školství a vyššího vzdělávání: Chawla Šáchšír
  • Ministryně turismu: Rula Ma‘ajá
  • Ministr telekomunikací: Alam Músá
  • Ministr zemědělství: Šawqu al-Ajsa
  • Ministr sociálních věcí: Mahmúd al-Šá‘ir
  • Ministr dopravy: Wa’íl Dwejkát
  • Ministr zdravotnictví: Džawád Awwád
  • Ministr pro záležitosti Jeruzaléma: Adnán al-Husejní
  • Ministr kultury: Iháb Bseiso

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (2015)

  • Celkem na území Západního břehu Jordánu a Gazy, včetně Jeruzaléma: 4,75 mil.
  • Západní břeh: 2,9 mil.
  • Gaza: 1,85 mil.

 Průměrný roční přírůstek (2015)

  • Celkem:  2,94 %
  • Západní břeh: 2,64 %
  • Gaza: 3,44 %

Mediální věk (2014)

  • Celkem: 19,6 let
  • Západní břeh: 20,6 let
  • Gaza: 18,1 let

Gramotnost (r. 2013)

  • Západní břeh: 96%
  • Gaza: 96,8%

Podíl obyvatel venkova: 28,5 %

Podíl obyvatel uprchlických táborů: 15 %

  • Západní břeh: 5,7%
  • Pásmo Gazy: 31,2%

Palestinská populace celkem (Palestinská autonomní území, východní Jeruzalém, Izrael a diaspora): 12,4 mil. (2015)

  • Západní břeh a pásmo Gazy: 4,75 mil.
  • Izrael (1948): 1,7 mil. (včetně východního Jeruzaléma)
  • v arabských zemích: 5,3 mil.
  • jinde ve světě: 0,65 mil.

Národnostní složení - údaje nejsou publikovány; dominantní arabská populace (jazyk arabština)

Náboženské složení:

Oficiálním náboženstvím je islám, uznávaným je také křesťanství a víra komunity Samaritánů v Nábulusu. Svátky obou největších náboženství jsou oficiální (u křesťanů západní i východní-ortodoxní). Palestinské obyvatelstvo je převážně muslimské (98 % - především sunnité), křesťané tvoří necelá 2 % celkového počtu obyvatel.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické úkazatele

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP v mld. USD

10,47

11,28

12,48

12,69

12,46

HDP na osobu USD

2 665

2 787

2 709

2 790

2 661

Vývoj HDP v %

13,94

4,58

7,36

-0,2

3,2

Inflace v %

2,88

2,78

1,73

1,2

1,0

Nezaměstnanost v %

20,9

23

23,4

26,9

27

Zdroj: IMF - West Bank and Gaza, Report to the Ad Hoc Liaison Committee, April 2016

Struktura HDP (2015, Q3), v % HDP

  • Služby: 20,3
  • Obchod a opravy automobilů: 17,1
  • Těžba, výroba, elektřina a voda: 13,5
  • Veřejná správa, obrana: 12,6
  • Stavebnictví: 7,6
  • IT a telekomunikace: 6,2
  • Zemědělství, lesnictví a rybolov: 3,0
  • Finance a pojišťovnictví: 4,0
  • Doprava a skladování: 1,8
  • Spotřeba nezaměstnaných: 0,1

Zdroj: MAS, Economic and Social Monitor, vol. 43

 
Očekávaný vývoj ekonomiky v teritoriu
Projekce vývoje HDP a nezaměstnanosti 2016-2020

 

2016

2017

2018

2019

2020

HDP v mil. USD

13 158

13 364

13 640

13 997

13 663

HDP per capita v USD

2 732

2 698

2 677

2 672

2 536

Nezaměstnanost v %

28

29

29

30

30

 Zdroj: IMF - West Bank and Gaza, Report of ad hoc liason committee, April 2016

Vývoj palestinské ekonomiky zaostal v roce 2015 za optimistickými očekáváními, které předpokládaly především významně vyšší ekonomický výkon Gazy v návaznosti na probíhající rekonstrukci. Podle zpřesněných odhadů rostla palestinská ekonomika o 3,2 procenta, tedy nedostatečným tempem, které nedokázalo zabránit poklesu HDP na hlavu. Ke zpomalení růstu došlo na Západním břehu (z 5,3 v roce 2014 na 2,7 procenta); pásmo Gazy vykázalo růst ve výši 6,8 procenta. V důsledku nedostatečného růstu HDP nedokázala palestinská ekonomika vytvořit potřebné množství pracovních míst pro demograficky silné populační ročníky vstupující na pracovní trh. Motorem růstu byly tradičně konečná spotřeba (zboží a služeb) generovaná demografickým vývojem.

Míra nezaměstnanosti zůstala v roce 2015 na stejné úrovni jako v předcházejícím období. Navzdory tomu, že došlo k navýšení počtu pracovních povolení pro palestinské pracovníky v Izraeli, vzrostla míra nezaměstnanosti na Západním břehu ze 17,7 na 18,7 procenta na konci roku 2015. V důsledku rekonstrukčního úsilí v Gaze míra nezaměstnanosti naopak poklesla ze 44 na 38,4 procenta. Míra inflace se pohybovala pod 1 procentem.

Predikce ekonomického vývoje pro období roku 2016 nepředpokládá významné zrychlení růstu, přičemž ani ve střednědobé perspektivě by HDP nemělo růst rychleji než 3,5 procenta za rok. Nedojde-li k významným změnám především ve vnějších faktorech ovlivňujících výkony palestinské ekonomiky, nebude vývoj HDP schopen udržovat rovnováhu s populačním růstem ani přispět ke snižování zaměstnanosti. Lze proto očekávat další růst nezaměstnanosti a s tím souvisejícího sociálního napětí.     

Bez výrazné změny zůstává chronický deficit obchodní bilance PAÚ, kdy exporty nadále dosahují přibližně jen 20% z objemu importů. Pouze zčásti se palestinské ekonomice daří diverzifikovat importy a dílčím způsobem se vymaňovat s hospodářské závislosti na Izraeli. Palestinská ekonomika se dále potýká s nedostatečnými investicemi a stále závažnějším problémem se stává pokles zahraniční asistence ze strany donorů. Přestože se vládě Palestinské národní správy (PNS) daří navyšovat příjmovou stránku státního rozpočtu zejména zlepšeným výběrem daní a dávek a odolávat tlaku na silnější růst mandatorních výdajů, je pokračování trendu omezování finanční asistence ze strany donorů vážným ohrožením stability veřejných financí PNS ve střednědobém horizontu. Přímá rozpočtová podpora ze strany zahraničních donorů poklesla v roce 2015 o jednu třetinu a dostala se na nejnižší úroveň od roku 2008. Ačkoliv se vláda PNS snaží bránit navyšování zahraniční zadluženosti, obrací se s požadavky na další úvěry především na palestinské banky.

Celkový veřejný dluh tak již dosáhl 5,4 mld. USD, tedy ekvivalent 43 procenta HDP. Tento trend bude v nadcházejícím období navíc pokračovat, což dokládá i podoba státního rozpočtu PNS na rok 2016 vycházející ze zcela nerealistických očekávání ohledně výše zahraniční rozpočtové asistence.

Akcelerovat nedostatečné růstu palestinské ekonomiky by mohl jeden nebo souběžně více faktorů navázaných na ať již na obnovení a případné úspěšné završení mírového procesu s Izraelem, uvolnění restrikcí na pohyb osob, zboží a kapitálu mezi Západním břehem a Gazou a mezi Západním břehem a Izraelem, potažmo zahraničím, otevření tzv. území C Západního břehu pro palestinské ekonomické aktivity a uvolnění blokády pásma Gazy. Příznivý efekt by rovněž mělo úspěšné završení procesu vnitropalestinského národního usmíření a návrat pásma Gazy pod správu mezinárodně uznané vlády PNS. S ohledem na aktuální politický vývoj v teritoriu nicméně není příliš pravděpodobné, že v průběhu roku 2016 dojde v jedné či více z výše zmíněných oblastí k zásadnímu průlomu.



Světová banka uvádí pro rok 2015 růst ve výši 3,5 procenta.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance administrované Palestinskou národní správou (PNS) se dlouhodobě opírají o vícezdrojové financování, přičemž vedle silné závislosti na zahraniční finanční asistenci (i ve formě přímé rozpočtové podpory) představují závažný problém deficitní rozpočty a kumulace veřejného dluhu (10,5 procent HDP v případě rozpočtu pro rok 2015 a celková míra zadlužení veřejného sektoru dosáhla 43 procent HDP). V roce 2015 přispěli zahraniční donoři (včetně EU a USA) do rozpočtu PNS částkou 804 mil. USD.

Rozpočet pro rok 2015 – 4 232 mil. USD

Příjmová stránka:

  • Daně a poplatky odváděné PNS: 860 mil. USD
  • Zahraniční asistence: 798 mil. USD
  • Transfery daní a cel vybíraných IL: 2 060 mil.

Výdajová stránka:

  • Provozní výdaje: 4 001 mil. USD
  • Investiční výdaje: 230 mil. USD

 

Veřejné finance 2011-2015

 

2011

2012

2013

2014

2015

Čisté domácí příjmy v mld. USD

2,17

2,24

2,32

2,74

2,77

Provozní výdaje v mld. USD

2,95

3,05

3,69

4,06

4,00

Investiční výdaje v mil. USD

296

211

187

262

230

Zahraniční asistence v mil. USD

978

932

1 361

1 230

804

Deficit rozpočtu v mil. USD

-

-

1 568

1 586

1 459

Zdroj: IMF - West Bank and Gaza, Report of ad hoc liason committee, April 2016

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance 2011-2015

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet v mil. USD (deficit)

2 069 

1 820

2 383

2 149

1 712

Běžný účet bez oficiálních transferů v %   HDP

-

-23,1

-22,4

-15,5

-11,6

Běžný účet včetně oficiálních transferů   v % HDP

-

-16,2

-12,3

-7,4

-5,8

Finanční účet v mil. USD

2 110

2 534

1 204

1 074

1 133

Kapitálový účet v mil. USD

640

588

551

690

415

Zdroj: Palestinian Monetary Authority (PMA), International Monetary Fund (IMF)

 

Devizové rezervy 2011-2015

 

2011

2012

2013

2014

2015

Devizové rezervy v mil. USD

497,0

664,0

685,0

672,0

580,0

Zdroj: Palestinian Monetary Authority (PMA)

 

Veřejný dluh a zahraniční zadluženost 2011-2015

 

2011

2012

2013

2014

2015

Veřejný dluh celkem, v mil. USD

2 212,9

2 482,6

2 376,3

2 216,9

2 537,3

Zahraniční zadlužení, v mil. USD

1 114,3

1 097,9

1 108,7

1 088,9

1 070,8

Zdroj: Palestinian Monetary Authority (PMA)

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Na PAÚ působí 22 bank s 115 pobočkami. Největší z palestinských bank je Bank of Palestine, ze zahraničních Arab Bank. Bankovní sektor se mezinárodními finančními institucemi pokládám za zdravý a životaschopný.

Hlavní banky působící na PAÚ:

Arabské banky:

Pojišťovny:

Nejvyšším úřadem státní správy dohlížejícím na bankovní a finanční sektor je Palestinská monetární správa (PMA). Palestinský bankovní systém je možno klasifikovat jako středně rozvinutý. Jádro systému se soustředí kolem omezeného počtu bankovních skupin pod dohledem PMA, jež ze zákona plní standardní funkci bankovního dozoru, který v uplynulých několika letech zřetelně posílil. Fiskální politiku a zlepšování dohledu PMA nad bankami koordinuje PNS s  Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou, ale i Bankou Izraele. V důsledku této politiky došlo ke snížení bankovních úvěrů státnímu sektoru z 10,4% (2009) na 9,7% (2010), v r. 2011 však bankovní úvěry státnímu sektoru opět vzrostly na 1,1 mldy USD v důsledku nedostatku potřebné hotovosti i kapitálu. Kapitálové minimum bylo v roce 2010 zvýšeno ze 35 mil. USD na 50 mil. USD, byla přijata opatření proti výkyvům na finančních trzích). Rozvíjí se systém poskytování půjček a leasingu. V Gaze spravované Hamásem nemá PMA žádnou kontrolu, finanční toky do Gazy kontroluje Izrael.

Pojišťovací služby jsou srovnatelné se zahraničím. Komplikovaná situace však existuje v otázce pojištění motorových vozidel, kde pro pohyb po PAÚ existují dva oddělené systémy (palestinský a izraelský).

Na PAÚ operuje Palestinská burza (Palestinian Exchange, PEX) s hlavní pobočkou v Nábulusu (www.p-s-e.com).

Zdroj: Palestinian Monetary Authority, PIPA

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

PNS na základě smluvních ujednání s Izraelem (1994) a tzv. Pařížského protokolu vybírá s spravuje daně a poplatky na PAÚ. Výjimkou jsou cla a daně z importu ze třetích zemích, kdy celní poplatky a dovozní daň vybírá ve prospěch PNS Izrael a tyto finanční prostředky následně transferuje na účty PNS. PNS se dlouhodobě potýkala s nízkou efektivitou při výběru daní, ale v posledním období se tento negativní trend daří zvrátit. Z hlediska dlouhodobé finanční stability PNS je větším problémem praxe, kdy je většina zboží ze třetích zemí na PAÚ dovážena/re-exportována z Izraele a PNS tak přichází o významné příjmy z cel a dovozní daně (na importy z Izraele se s ohledem na existenci celní unie cla ani jiné dávky neuplatňují).

Na PAÚ jsou uplatňovány následující daně:

  • Daň z příjmu fyz. osob

Od roku 2011 je uplatňováno progresivní zdanění se třemi příjmovými skupinami; 5 % (roční příjem 1-40 000 NIS), 10 % (roční příjem 40 001-80 000 NIS) a 15 % (roční příjem 80 001 a výše). Zvýhodnění jsou uplaňována v případě nezaměstnaných, manželek, dětí a studentů. Zaměstnavatel je povinen odvádět daň za své zaměstnance. U Palestinců zaměstnaných v Izraeli odvádí daň izraelský zaměstnavatel, přičemž 70 % převede PNS a 30 % si Izrael ponechá.

  • Daň z příjmu právnických osob

Uplatňuje se obecná daň ve výši 15 % ze zisku, přičemž se zohledňují odpisy majetku a další obchodní výdaje. Noví investoři mohou požádat o osvobození od daně na období až 5 let (ve specifických případech až 8 let).

  • Daň ze zahraničních dividend

Daň ve výši 15 % se uplatňuje na akcionáře zahraničních společností v případě, že jsou dividendy distribuovány akcionářům na území PAÚ.

  • Daň z připané hodnoty (DPH - VAT)

V současnosti se uplatňuje na zboží a služby ve výši 16 % (podle tzv. Pařížských protokolů nesmí být VAT v Palestině oproti Izraeli vyšší nebo nižší než o 2 %).  

  • Spotřební a dovozní daň

V souladu s celním sazebníkem (jednotným pro Izrael i PAÚ) jsou na dovozy uplatňována cla, resp. spotřební daň z dovozu (purchase tax on imports) ve výši 5-95 %. Celní sazebník je veřejně dostupný na webových stránkách izraelského i palestinského ministerstva financí. Spotřební daň je uvalena i na některé domácí produkty.

Dále jsou na PAÚ uplatňovány tyto daně: daň z majetku a z nemovitosti (ve výši 1 %), darovací  a dědická daň.

Zdroje: PalTrade, Doing Business in Palestine: www.paltrade.org

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: