Palestina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

18. 5. 2018

© Styčný úřad České republiky v Ramalláhu (Palestina)

Palestinská autonomní území (PAÚ) představují dvě teritoriálně oddělené entity; relativně otevřené prostředí Západního břehu a uzavřené území pásma Gazy bez volného přístupu z/na zahraniční trhy i do Izraele (v červnu 2018 byla Gaza nadále pod izraelskou vojenskou blokádou).  Palestinská národní správa (PNS) má na základě dohod z Osla administrativní a bezpečnostní pravomoc na tzv. území typu A (cca 18 procent Západního břehu Jordánu, zejména městská sídla a větší obce) a administrativně spravuje také tzv. území typu B (cca 22 procent území, zejména menší obce, venkovská sídla). Zbylých 60 procent rozlohy Západního břehu Jordánu, tzv. území typu C se nachází pod plnou administrativní a bezpečnostní kontrolou Izraele. Tu vykonává izraelská armáda (Israeli Defence Forces) prostřednictvím civilní správy okupovaných palestinských území COGAT (Coordination of Government Activities in the Territories). Pásmo Gazy ovládá od roku 2007 vláda islamistického hnutí Hamás.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Stát Palestina
  • State of Palestine
  • Dawlat Filastín

Složení vlády:

  • Předseda vlády a ministr vnitra: Rámí Hamdalláh
  • Vice-premiér pro politické záležitosti: Zijád Abú Amr  
  • Ministr zahraničních věcí: Rijád al-Malkí
  • Ministr financí a plánování: Šukrí Bišára
  • Ministr práce: Ma’mún Abú Šahla
  • Ministryně národního hospodářství: Abír Awda
  • Ministr veřejných prací a bytové výstavby: Mufíd Hasajneh
  • Ministr nadací a náboženských záležitostí: Júsef Idís
  • Ministr místní správy: Hussajn Al-Aradž
  • Ministr spravedlnosti: Alí Abdulláh Abú Diják
  • Ministr školství a vyššího vzdělávání: Sabrí Sajdám
  • Ministryně turismu: Rula Bandak Ma‘ajá
  • Ministr telekomunikací a informací: Alam Músá
  • Ministr zemědělství: Sufijan Sultan
  • Ministr sociálních věcí: Ibrahím al-Šá‘ir
  • Ministr dopravy: Samíh Tubajla
  • Ministr zdravotnictví: Džawád Awwád
  • Ministr pro záležitosti Jeruzaléma: Adnán al-Husejní
  • Ministryně pro záležitosti žen: Hajfa Al-Aghá
  • Ministr kultury: Iháb Bseiso

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (2017)

  • Celkem na území Západního břehu Jordánu a Gazy, včetně východního Jeruzaléma: 4,952 mil.
  • Západní břeh: 3,01 mil.
  • Gaza: 1,94 mil.

Průměrný roční přírůstek (2016)

  • Celkem:  2,8 %
  • Západní břeh: 2,5 %
  • Gaza: 3,3 %

Mediální věk (2015)

  • Celkem: 19,8 let
  • Západní břeh: 20,9 let
  • Gaza: 18,2 let

Gramotnost (2016)

  • Západní břeh: 96,8 %
  • Gaza: 97,2 %

Podíl obyvatel venkova: 16,6 %

Podíl obyvatel uprchlických táborů: 9,5 %

  • Západní břeh: 26 %
  • Pásmo Gazy: 65 %

Palestinská populace celkem (Palestinská autonomní území, východní Jeruzalém, Izrael a diaspora): 12,4 mil.

  • Západní břeh a pásmo Gazy: 4,952 mil.
  • Izrael (1948): 1,72 mil. (včetně východního Jeruzaléma)
  • v arabských zemích: 5,5 mil.
  • jinde ve světě: 0,69 mil.

Národnostní složení - údaje nejsou publikovány; dominantní arabská populace (jazyk arabština)

 

Náboženské složení:

Oficiálním náboženstvím je islám, uznávaným je také křesťanství a víra komunity Samaritánů v Nábulusu. Svátky obou největších náboženství jsou oficiální (u křesťanů západní i východní-ortodoxní). Palestinské obyvatelstvo je převážně muslimské (99 % - především sunnité), křesťané tvoří něco málo přes 1 % celkového počtu obyvatel.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016

2017

HDP v mld. USD

12,48

12,69

12,7

13,6

15,0

HDP na osobu USD

2 709

2 790

2 715

2 813

2 892

Vývoj HDP v %

7,36

-0,2

3,4

4,1

2,9

Inflace v %

1,73

1,2

1,7

1

2

Nezaměstnanost v %

23,4

26,9

26,9

27,3

28,5

Zdroj: IMF - West Bank and Gaza, Report to the Ad Hoc Liaison Committee, March 9, 2018

 

 

Struktura HDP (2017), v %

  • Služby: 20,3
  • Obchod a opravy automobilů: 18,3
  • Těžba, výroba, elektřina a voda: 13,5
  • Veřejná správa, obrana: 12,8
  • Stavebnictví: 7,4
  • IT a telekomunikace: 5,7
  • Zemědělství, lesnictví a rybolov: 3,4
  • Finance a pojišťovnictví: 3,7
  • Doprava a skladování: 2,0
  • Spotřeba nezaměstnaných: 0,1

Zdroj: PCBS, Palestine in Figures, March 2017 

 

Očekávaný vývoj ekonomiky v teritoriu 

 

2018

2019

2020

2021

2022

HDP v mil. USD

15 014

16 143

16 853

17 678

18 510

HDP per capita v USD

3 031

3 169

3 217

3 282

3 342

Nezaměstnanost v %

28

29

30

31

32

 Zdroj: IMF - West Bank and Gaza, Report of ad hoc liason committee, March 9, 2018

 

Palestinská ekonomika zaznamenala v roce 2017 nižší růst ve výši 2,9 procenta HDP, který je vytvářen zejména ekonomickými aktivitami na Západním břehu Jordánu v sektorech stavebnictví, obchodu a výroby. Nicméně, růst HDP pod čtyřmi procenty je nedostatečný a ve střednědobé perspektivě nezajišťuje zachování stávající úrovně HDP na hlavu. V roce 2017 zaznamela Palestina snížení objemu rozvojové pomoci ze strany donorů, což mělo na zpomalení ekonomiky rovněž svůj podíl. Snížená likvidita měla za následek i omezení konečné spotřeby domácností a investic. Problémem zůstává nízká konkurenceschopnost, dlouhodobě stagnující výrobní sektor i nevýkonné zemědělství. Zhoršení bezpečnostní situace a palestinské protesty související s uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele a přesunem velvyslanectví USA z Tel Avivu do Jeruzaléma v květnu 2018 bude mít pravděpodobně za následek další zpomalení ekonomického růstu na palestinských územích.

 

V důsledku nedostatečného růstu HDP nedokázala palestinská ekonomika vytvořit potřebné množství pracovních míst pro demograficky silné populační ročníky vstupující na pracovní trh. Míra nezaměstnanosti v roce 2017 oproti přecházejícímu roku mírně vzrostla na 28 procent. Na Západním břehu byl podle analýz IMF zaznamenán pokles nezaměstnanosti na úroveň 14 procent na konci 2017 v důsledku nárůstu počtu Palestinců zaměstnaných v Izraeli nebo v izraelských osadách na Západním břehu. Nezaměstnanost v pásmu Gazy však vzrostla na úroveň 43 procent, přičemž nezaměstnanost mladých je kolem 60 procent. Potenciál pro tvorbu nových pracovních míst je v tomto pobřežním pásmu nadále velmi omezený. Na pracovním procesu se v pásmu Gazy podílí 71 procent mužů a pouze 19 procent žen.

 

Predikce ekonomického vývoje pro období roku 2018 předpokládá zpomalení růstu na na Západním břehu na 2,1 procenta HDP a 2,8 procent v pásmu Gazy. Takové tempo růstu je s ohledem na demografický vývoj zcela nedostatečné. Nedojde-li k významným strukturálním změnám především ve vnějších faktorech ovlivňujících výkony palestinské ekonomiky, lze predikovat stagnaci HDP na hlavu, další růst úrovně nezaměstnanosti a s tím spojená sociální a politická rizika.

 

Bilance zahraničního obchodu byla v roce 2017 výrazně nepříznivá. Čtyřprocentní nárůst importu (celkový objem ve výši 5,3 mld. USD) oproti 11,7 procentnímu růstu exportu (celkový objem ve výši 1,04 mld. USD) znamená podle dat publikovaných PCBS deficit obchodní bilance ve výši 4,26 mld. USD. Pouze zčásti se palestinské ekonomice daří diverzifikovat importy a dílčím způsobem se vymaňovat s hospodářské závislosti na Izraeli. Palestinská ekonomika se nadále potýká s nedostatečnými investicemi, nízkou produktivitou a konkurenceschopností (i v regionálním srovnání). Stav palestinských veřejných financí a snížení podpory donorů neumožňuje realizovat nezbytné investice do infrastruktury.

 

Zrychlení nedostatečné růstu palestinské ekonomiky by mohl jeden nebo souběžně více faktorů navázaných ať již na obnovení a případné úspěšné završení mírového procesu s Izraelem, uvolnění restrikcí na pohyb osob, zboží a kapitálu mezi Západním břehem a Gazou a mezi Západním břehem a Izraelem, potažmo zahraničím, otevření tzv. území C Západního břehu pro palestinské ekonomické aktivity a uvolnění blokády pásma Gazy. Příznivý efekt by rovněž měl úspěch procesu vnitropalestinského národního usmíření a návrat pásma Gazy pod správu mezinárodně uznané vlády PNS. Zatímco v mírovém procesu mezi Palestinou a Izraelem nebylo v poslední době dosaženo žádného pokroku, proces vnitropalestinského usmíření byl obnoven v listopadu 2017. V důsledku nedostatečné politické vůle bylo však usmíření opět na jaře 2018 pozastaveno. Aktuální vývoj (květen 2018) nenasvědčuje tomu, že by se v průběhu roku 2018 měl naplnit optimistický scénář ekonomických analytiků a došlo k realizaci příznivých hospodářských efektů. Pravděpodobnější je naopak pokračování nebo dokonce prohlubování politické, ekonomické a humanitární krize v pásmu Gazy.

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance administrované Palestinskou národní správou (PNS) se dlouhodobě opírají o vícezdrojové financování, přičemž vedle závislosti na zahraniční finanční asistenci (včetně přímé rozpočtové podpory) představují dlouhodobě závažný problém deficitní rozpočty a kumulace veřejného dluhu. Finanční nestabilitu PNS dále prohlubuje skutečnost, že v posledních letech dochází k významnému poklesu zahraniční asistence ze strany donorů, v roce 2017 klesla tato pomoc o 11 procent oproti předchozímu roku na úroveň 719 mil. USD. Vedle poklesu celkového objemu donorského financování lze sledovat trend, kdy zahraniční dárci ustupují od přímé rozpočtové podpory PNS ve prospěch účelové alokace financí na rozvojové projekty. Přímá rozpočtová podpora poklesla oproti předchozímu roku o 14 procent na 527 mil. USD. Ke snížení deficitu ve státním rozpočtu se vláda premiéra R. Hamdalláha uchyluje k financování půjčkami od místních bank. V roce 2017 tak domácí dluh dosáhl 1,5 mld. USD. 

 

Přestože vláda prostřednictvím ministerstva financí uplatňuje oproti minulosti restriktivní rozpočtovou politiku a usiluje o snižování deficitů jak posilováním příjmové stránky, tak snahou o omezení výdajů. Mezi lety 2006 a 2017 se PNS podařilo snížit fiskální deficit z 30 procent v roce 2006 na méně než 8 procent HDP v roce 2017. Za toto období totiž došlo k významnému snížení výdajů na platy státních zaměstnanců a rovněž dochází ke zlepšení výběru daní včetně navyšování počtu registrovaných plátců daní. I přes tyto úspěch se však PNS nedaří zcela kompenzovat výpadky zahraniční rozpočtové asistence.

 

V rozpočtovém roce 2017 vzrostly příjmy rozpočtu PNS meziročně o významných 15 procent, přičemž výdaje rostly jen o 2,5 procenta. Tato příznivá bilance umožnila snížit rozpočtový deficit na 5,3 procenta HDP.  Fiskálně odpovědná politika vlády PNS není hodnocena zcela jednoznačně s ohledem na existující rizika utlumení ekonomického růstu v produktivních odvětvích v důsledku navyšování daňové a administrativní zátěže a hrozících negativních efektů škrtů ve veřejných výdajích (pokles spotřeby domácností, snížení investic, růst sociálního napětí).  

 

Schválený rozpočet pro rok 2018

Příjmová stránka:

  • Celkové příjmy: 13 505 mil. ILS
  • Daňové příjmy: 2 954 mil. ILS
  • Nedaňové příjmy: 1 579 mil. ILS
  • Zahraniční rozpočtová podpora: 2 160 mil. ILS

Výdajová stránka:

  • Celkové výdaje: 16 180 mil. ILS
  • Mzdy: 7 878 mil. ILS
  • Nemzdové výdaje: 7 402 mil. ILS
  • Investiční výdaje: 1 909 mil. ILS

 

2013

2014

2015

2016

2017

Čisté domácí příjmy v mld. ILS

8,3

10

10,9

13,6

12,9

Provozní výdaje v mld. ILS

13

14,7

15,6

16,4

16,1

Investiční výdaje v mld. ILS

1,3

0,9

0,8

1,3

1,3

Zahraniční asistence v mld. ILS

4,9

4,4

3,1

2,9

2,6

Deficit rozpočtu v mld. ILS

5,1

5,6

5,6

4,1

4,4

Zdroj: Ministerstvo financí vlády Palestinské národní správy, Palestine Monetary Authority

 

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016

2017

Běžný účet v mil. USD (deficit)

2 383

2 149

2 066

1 348

2071

Běžný účet bez oficiálních transferů v % HDP

-22,4

-15,5

-19,1

17,9

-17,5

Běžný účet včetně oficiálních transferů v % HDP

-12,3

-7,4

-13,5

-11,6

-13,8

Finanční účet v mil. USD

1 204

1 074

1 960

683

462

Kapitálový účet v mil. USD

551

690

491

430

451

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA), International Monetary Fund (IMF). Údaje pro rok 2017 jsou odhadem IMF

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

Devizové rezervy v mil. USD

685

672

580

313

446

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA)

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

Veřejný dluh celkem, v mil. USD

2 376,3

2 216,9

2 537,3

2 483,7

2627,45

Zahraniční zadlužení, v mil. USD

1 097,9

1 108,7

1 088,9

1 070,8

1 043,9

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA), International Monetary Fund

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Aktuálně působí na PAÚ 15 bank s 302 pobočkami. Největší z palestinských bank je Bank of Palestine, ze zahraničních Arab Bank.

 

Hlavní banky působící na PAÚ:

Arabské banky:

Pojišťovny:

Nejvyšším úřadem státní správy dohlížejícím na bankovní a finanční sektor je Palestinská monetární správa (PMA). Palestinský bankovní systém je možno klasifikovat jako středně rozvinutý. Jádro systému se soustředí kolem omezeného počtu bankovních skupin pod dohledem PMA, která ze zákona plní standardní funkci bankovního dozoru. Ten v uplynulých několika letech zřetelně posílil. Fiskální politiku a zlepšování dohledu PMA nad bankami koordinuje PNS s Mezinárodním měnovým fondem (IMF) a Světovou bankou (WB), ale i centrální bankou Izraele. Kapitálové minimum bylo v roce 2010 zvýšeno ze 35 mil. USD na 50 mil. USD, byla přijata opatření proti výkyvům na finančních trzích. Rozvíjí se bankovní inkluzivita i systém poskytování půjček a leasingu. V Gaze spravované islamistickým hnutím Hamás nemá PMA žádnou kontrolu nad bankovním systémem. Finanční toky do Gazy fakticky kontroluje Izrael.

 

Pojišťovací služby jsou srovnatelné se zahraničím.

 

Na PAÚ operuje Palestinská burza (Palestinian Exchange, PEX) s hlavní pobočkou v Nábulusu (www.pex.ps). Obchoduje s akciemi 48 registrovaných palestinských firem s tržní hodnotou akcií 3,73 mld. USD.

 

Zdroj: Palestine Monetary Authority, PEX

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

PNS na základě smluvních ujednání s Izraelem (1994) a tzv. Pařížského protokolu vybírá a spravuje daně a poplatky na PAÚ. Výjimkou jsou cla a daně z importu ze třetích zemí, kdy celní poplatky a dovozní daň vybírá ve prospěch PNS Izrael a tyto finanční prostředky následně transferuje na účty PNS. Z politických důvodů se však někdy stává, že Izrael část vybraných prostředků zadržuje. PNS se dále potýkala s nízkou efektivitou při výběru daní na palestinských územích, ale v posledním období se tento negativní trend daří zvrátit. Z hlediska dlouhodobé finanční stability PNS je větším problémem praxe, kdy je většina zboží ze třetích zemí na PAÚ dovážena/re-exportována z Izraele a PNS tak přichází o významné příjmy z cel a dovozní daně (na importy z Izraele se s ohledem na existenci kvazi celní unie cla ani jiné dávky neuplatňují). Z pásma Gazy nemá vzhledem k tamní vládě hnutí Hamás PNS žádné příjmy.

 

Na PAÚ jsou uplatňovány následující daně:

 

Daň z příjmu fyz. osob

Od roku 2011 je uplatňováno progresivní zdanění se třemi příjmovými skupinami; 5 % (roční příjem 1-40 000 NIS), 10 % (roční příjem 40 001-80 000 NIS) a 15 % (roční příjem 80 001 a výše). Zvýhodnění jsou uplaňována v případě nezaměstnaných, manželek, dětí a studentů. Zaměstnavatel je povinen odvádět daň za své zaměstnance. U Palestinců zaměstnaných v Izraeli odvádí daň izraelský zaměstnavatel, přičemž 70 % převede PNS a 30 % si Izrael ponechá.

 

Daň z příjmu právnických osob

Uplatňuje se obecná daň ve výši 15 % ze zisku, přičemž se zohledňují odpisy majetku a další obchodní výdaje. Noví investoři mohou požádat o osvobození od daně na období až 5 let (ve specifických případech až 8 let).

 

Daň ze zahraničních dividend

Daň ve výši 15 % se uplatňuje na akcionáře zahraničních společností v případě, že jsou dividendy distribuovány akcionářům na území PAÚ.

 

Daň z přidané hodnoty (DPH - VAT)

V současnosti se uplatňuje na zboží a služby ve výši 16 % (podle tzv. Pařížských protokolů nesmí být VAT v Palestině oproti Izraeli vyšší nebo nižší než o 2 %).  

 

Spotřební a dovozní daň

V souladu s celním sazebníkem (jednotným pro Izrael i PAÚ) jsou na dovozy uplatňována cla, resp. spotřební daň z dovozu (purchase tax on imports) ve výši 5-95 %. Celní sazebník je veřejně dostupný na webových stránkách izraelského i palestinského ministerstva financí. Spotřební daň je uvalena i na některé domácí produkty.

 

Dále jsou na PAÚ uplatňovány tyto daně: daň z majetku a z nemovitosti (ve výši 1 %), darovací  a dědická daň.

 

Vzhledem ke snížené přímé rozpočtové podpoře donorů, připravuje palestinské ministerstvo financí v průběhu roku 2018 změnu výše některých daní, jejímž cílem bude vyšší příjem z daní. Toho by mělo být dosaženo snížením daňové sazby pro chudší část obyvatelstva a její zvýšení pro lidi s příjmem přes 300000 ILS ročně. Rovněž by mělo dojít k nárůstu korporátní daně až na 20 procent.

 

Zdroje: MF, PalTrade, Doing Business in Palestine: www.paltrade.org

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: