Polsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

2. 6. 2017

4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

  

                                             Bilance vzájemné obchodní výměny (v tis. Kč)

 

 Tabulka č. 1

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

poř.

Index

poř.

Index

poř.

Index

1993

11 947 273

7.

-

10 006 994

10.

-

21 954 267

8.

-

1 940 279

1997

41 160 281

4.

126,1

27 830 410

9.

126,4

68 990 691

6.

126,2

13 329 871

1998

47 821 470

4.

116,2

31 276 521

9.

112,4

79 097 991

5.

114,7

16 544 949

1999

50 756 287

4.

106,1

35 015 588

9.

112,0

85 771 875

5.

108,4

15 740 699

2000

60 898 285

4.

120,0

44 332 172

9.

126,6

105 230 457

6.

122,7

16 566 113

2001

65 788 218

5.

108,0

52 014 688

9.

117,3

117 802 906

7.

111,9

13 773 530

2002

59 207 620

5.

90,0

53 176 446

8.

102,2

112 384 066

7.

95,4

6 031 174

2003

65 673 015

5.

110,9

59 809 231

8.

112,5

125 482 246

6.

111,7

5 863 784

2004

90 426 390

4.

137,7

83 113 388

5.

139,0

173 539 778

4.

138,3

7 313 002

2005

102 341 418

4.

113,2

90 999 588

5.

109,5

193 341 006

3.

111,4

11 341 830

2006

121 387 421

3.

118,6

118 043 336

4.

129,7

239 430 757

3.

123,8

3 344 085

2007

147 054 403

3.

121,1

137 150 246

3.

116,2

284 204 649

3.

118,7

9 904 157

2008

160 103 904

3.

108,9

140 796 176

4.

102,7

300 900 080

3.

105,9

19 307 728

2009

123 064 482

3.

76,9

126 644 134

3.

89,9

249 708 616

3.

83,0

-3 579 652

2010

154 643 502

3.

125,7

154 241 344

3.

121,8

308 884 846

4.

123,7

402 158

2011

181 474 996

3.

117,4

176 663 859

3.

114,5

358 138 855

4.

115,9

4 811 137

2012

187 114 681

3.

103,1

196 377 307

3.

111,2

383 491 988

3.

107,1

-9 262 626

2013

190 435 696

3.

101,8

212 005 127

3.

108,0

402 440 823

3.

104,9

-21 569 431

2014

217 113 711

3.

114,0

248 355 801

3.

117,1

465 469 512

3.

115,7

-31 242 090

2015

227 941 668

3.

105,0

275 619 938

3.

111,0

503 561 606

4.

108,2

-47 678 270

2016

229 408 692

3.

100,6

289 038 876

3.

104,9

518 447 568

2.

103,0

-59 630 184

3/2017

64 013 398

4.

 

73 433 977

3.

 

137 447 375

3.

 

-9 420 579

                                       

 

 

                                           Bilance vzájemné obchodní výměny (v tis. EUR)

 

Tabulka č. 2 

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

1993

350 309

7.

-

293 417

10.

-

643 726

8.

-

56 892

1997

1 149 696

4.

119,8

777 364

9.

120,1

1 927 060

6.

119,9

372 332

1998

1 322 350

4.

115,0

864 852

9.

111,3

2 187 202

5.

113,5

457 498

1999

1 376 180

4.

104,1

949 395

9.

109,8

2 325 575

5.

106,3

426 785

2000

1 710 146

4.

124,3

1 244 936

9.

131,1

2 955 082

6.

127,1

465 210

2001

1 930 236

5.

112,9

1 526 118

9.

122,6

3 456 354

7.

117,0

404 118

2002

1 921 577

5.

99,6

1 725 836

8.

113,1

3 647 413

7.

105,5

195 741

2003

2 062 336

5.

107,3

1 878 195

8.

108,8

3 940 531

6.

108,0

184 141

2004

2 834 328

4.

137,4

2 605 109

5.

138,7

5 439 437

4.

138,0

229 219

2005

3 436 121

4.

121,2

3 055 318

5.

117,3

6 491 439

3.

119,3

380 803

2006

4 282 801

3.

124,6

4 164 814

4.

136,3

8 447 615

3.

130,1

117 987

2007

5 296 967

3.

123,7

4 940 215

3.

118,6

10 237 182

3.

121,2

356 752

2008

6 419 048

3.

121,2

5 644 943

4.

114,3

12 063 991

3.

117,8

774 105

2009

4 653 601

3.

72,5

4 788 963

3.

84,8

9 442 564

3.

78,3

-135 362

2010

6 114 808

3.

131,4

6 098 906

3.

127,4

12 213 714

4.

129,3

15 902

2011

7 381 233

3.

120,7

7 185 547

3.

117,8

14 566 780

4.

119,3

195 686

2012

7 442 019

3.

100,8

7 810 417

3.

108,7

15 252 436

3.

104,7

-368 398

2013

7 331 782

3.

98,5

8 162 206

3.

104,5

15 493 988

3.

101,6

-830 424

2014

7 885 581

3.

107,6

9 020 296

3.

110,5

16 905 877

3.

109,1

-1 134 715

2015

8 354 714

3.

105,9

10 102 259

3.

112,0

18 456 973

4.

109,2

-1 747 545

2016

8 486 090

3.

101,6

10 691 852

3.

105,8

19 177 942

2.

103,9

-2 205 762

3/2017

2 369 112

4.

 

2 717 764

3.

 

5 086 876

3.

 

-348 652

 

 

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

                                                                                                                   Zbožová struktura vzájemného obchodu

 

SITC

Název

Podíl v %

Vývoz

 2015

Vývoz

2016

Dovoz

 2015

Dovoz

2016

0

Potraviny a živá zvířata

6,7

6,8

11,9

10,9

1

Nápoje a tabák

0,8

0,9

1,6

1,7

2

Suroviny nepoživatelné, bez paliv

3,7

4,1

2,5

2,0

3

Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály

2,2

2,6

6,3

6,6

4

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

2,2

2,0

1,6

1,9

5

Chemikálie

10,8

10,2

9,2

9,8

6

Tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu

25,1

23,0

26,9

25,5

7

Stroje a přepravní zařízení

37,7

40,0

28,7

28,3

8

Různé průmyslové výrobky

10,6

10,3

10,9

13,1

9

Nespecifikováno

0,1

0,1

0,3

0,2

 

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

 

Komoditní struktura obchodu s Polskem je víceméně stabilní. 73,3 % našeho vývozu a 66,9 % našeho dovozu se odehrálo v roce 2016 mezi zbožovými skupinami 6, 7 a 8. Jak vyplývá z následujících dvou tabulek, je zde skryt vysoký podíl vzájemné výměny válcovaného materiálu. Významná je obchodní výměna chemických výrobků. Podíl potravin a živých zvířat jak ve vývozu a zejména v dovozu z Polska je vyšší než tyto relevantní údaje za celkový vývoz a dovoz ČR. Ve vztahu k Polsku máme pasivní bilanci v obchodě s potravinami a živými zvířaty. Dovoz této komodity převyšuje jednu desetinu našeho celkového dovozu z Polska, což je velmi nadprůměrný podíl dovozu potravin z teritoria. Charakteristický je rovněž vysoký podíl dovozu skupiny 3 (minerální paliva – uhlí a ropné výrobky). 

 

 

                                          10 nejvýznamnějších položek českého vývozu

 

SITC

Název

Rok 2015

Rok 2016

podíl v %

pořadí

podíl v %

pořadí

78

Silniční vozidla

14,36

1

16,29

1

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

6,57

2

6,76

2

67

Železo a ocel

6,51

3

6,50

3

89

Různé výrobky, j.n.

5,17

4

5,20

4

69

Kovové výrobky, j.n.

4,97

5

4,64

5

75

Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

4,32

6

4,21

8

76

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

4,30

7

4,39

7

74

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

4,00

8

4,55

6

68

Neželezné kovy

3,65

9

(1,41)

23

64

Papír, lepenka a výrobky z nich

3,03

10

3,08

9

57

Plasty v prvotní formě

(2,91)

11

2,73

10

 

Celkem Top 10 položek v příslušném roce

56,89

 

58,35

 

 

  

 

Dominující položkou našeho vývozu jsou silniční vozidla. Podíl neželezných kovů se v roce 2015 podstatně snížil. Kromě plastů v prvotní formě řadíme všech 10 TOP zbožových položek našeho vývozu do skupin 6 – 8 SITC 1. Těchto 10 TOP položek SITC 2 se podílelo v roce 2016 téměř 59 % na celkového vývozu, což vypovídá o poměrně značné koncentraci vývozu do Polska (která navíc proti roku 2015 dále vzrostla). Sestava TOP 10 vývozních položek je v posledních dvou letech velmi stabilní (pouze 1 přesun).


                          

                                             10 nejvýznamnějších položek českého dovozu

 

SITC

Název

Rok 2015

Rok 2016

podíl v %

pořadí

podíl v %

pořadí

78

Silniční vozidla

9,92

1

10,21

1

68

Neželezné kovy

7,96

2

5,96

2

67

Železo a ocel

6,34

3

5,50

7

71

Stroje a zařízení k výrobě energie

5,70

4

5,58

6

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

5,54

5

5,68

5

69

Kovové výrobky, j.n.

4,79

6

5,83

3

82

Nábytek a jeho díly

4,74

7

5,79

4

89

Různé výrobky, j.n.

4,16

8

4,81

8

33

Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály

3,20

9

3,64

9

76

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

2,97

10

(2,58)

11

01

Maso a masné výrobky

(2,69)

12

2,66

10

 

Celkem Top 10 položek v příslušném roce

55,31

 

55,66

 

 

 

V dovozu z Polska je tedy patrná značná koncentrace do uvedených zbožových skupin. Rovněž zde stojí za zmínku pokles podílu dovozu železa a oceli a neželezných kovů. Naproti tomu se o cca 1 % zvýšil podíl SITC 69 (kovové výrobky) a SITC 82 (nábytek a jeho díly).

 

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

                                              Vzájemná výměna v oblasti služeb

 

Rok/kredit,debet,saldo

2016

2015

kredit

debet

saldo

kredit

debet

saldo

Běžný účet

223 454,6

304 022,1

-80 567,6

229374,6

294198,6

-64824,0

Zboží

201 875,4

276 043,3

-74 167,9

205957,8

273039,3

-67081,5

Služby celkem

18 906,9

21 514,7

-2 607,8

20556,4

21466,0

-909,6

Doprava

6 048,0

2 272,4

3 775,6

5774,6

2444,9

3329,7

Cestovní ruch, v tom

5 872,3

11 844,9

-5 972,6

5428,3

11786,9

-6358,6

Pracovní cesty

5 113,4

11 453,0

-6 339,5

715,9

420,9

295,0

Soukromé cesty

5779,4

9398,4

-3619,0

4712,3

11366,0

-6653,7

Stavební práce

259,7

1 063,2

1 322,9

1851,3

1584,7

266,6

Ostatní podnikatelské služby

-145,0

3 717,4

3 572,4

3676,7

3599,0

77,7

Prvotní důchody, v tom

-2 376,9

4 624,4

2 247,5

2399,0

-2081,7

4480,7

Důchody z investic

-2 453,9

4 377,4

1 923,5

2110,0

-2125,7

4235,7

Druhotné důchody

-1 415,0

1 839,8

424,8

461,4

1775,1

-1313,7

 

 
Celkově lze u obchodu službami mezi ČR a Polskem konstatovat jeho nižší podíl na celkovém objemu mezinárodního obchodu ČR službami v porovnání s obchodem zbožím.

Podíl Polska na vývozu zboží za rok 2016 činil 5,8 %, kdežto u služeb 3,2 %. U dovozu představují tyto podíly 8,3 resp. 4,4 %.

 

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Investice českých firem v Polsku

 

Historicky největší českou investicí je převzetí dvou elektráren ELCHO Chorzów (Slezsko) a Skawina (Malopolsko) od americké firmy PSEG firmou ČEZ a. s. V případě dalších uvažovaných investic se počítá s řádovým zvýšením podílu ČEZ na výrobě elektrické energie v Polsku (nyní 2 %). ČEZ předpokládal vlastnictví větrných parků na severu Polska v řádu 800 MW. Kvůli novému zákonu regulujícímu umístění a parametry větrných farem však k tomu zřejmě nedojde. Do struktury firmy v Polsku patří dceřiná společnost pro distribuci a obchod s elektřinou a společnost pro trh s odpady z elektráren. Přirozeným partnerem ČEZ je společnost PGE EJ, která má být investorem první polské jaderné elektrárny (do r. 2025).

                                                                     

V r. 2010 ukončil Energetický a průmyslový holding, a.s. jednání o privatizaci černouhelného dolu PG Silesia, který se polský stát rozhodl prodat v době, kdy byl důl prakticky uzavřen. Byla to jediná úspěšná zahraniční akvizice v polském hornictví. EPH modernizoval celé důlní zařízení a dokončuje otevření další stěny.

 

V prosinci 2014 zahájil činnost společný energetický podnik TAMEH Holding, vytvoření v srpnu téhož roku mezi skupinou Arcelor Mittal a polskou skupinou Tauron. Jedná se o společné investice v Ostravě v oblasti ekologizace a výstavby nových technologií.

 

Společnost Energo-Pro sice zvítězila v privatizaci soustavy čtyř vodních elektráren ZEW Niedzica (100 MW) na řece Dunajec a uzavřela s Ministerstvem státního majetku předběžnou smlouvu, avšak vzhledem k lokálnímu odporu k privatizaci Ministerstvo státního majetku zrušilo výsledek privatizace a vyhlásí privatizaci novou, rozdělenou na energetickou a neenergetickou část podniku ZEW.

 

Významným investorem je česko-slovenská skupina Penta Ivestments a.s., která provádí u většiny akvizic restrukturalizaci firem s perspektivou regionálního rozvoje a investic ve V4. Vlastní mj. výrobce mražených potravin a zeleniny Iglokrak Group. K dalším investicím Penty patří firma Okna Rabień, závod na výrobu ocelových drátů a  lan Drumet Wloclawek (mezičasem prodáno), v Polsku pracuje síť sportovního sázení Fortuna (2. největší podíl na trhu), do holdingu patří lékárny Dr. Max a provozovatel zdravotnických laboratoří Alpha Medical. Největší investicí a největší akvizicí skupiny Penta v Polsku je koupě akcií vydavatelské, mediální a maloobchodní sítě EMPIK Media & Fashion s dceřinými společnostmi v Německu, v Rumunsku, v Turecku a na Slovensku.

 

V Polsku je úspěšná společnost Newton Media, která je lídrem v monitoringu tištěných médií. V internetovém prodeji vstoupila v r. 2012 na polský trh společnost Mall.cz.

 

KOFOLA, a.s., koupila výrobce nealkoholických nápojů HOOP Polska, zkonsolidovala výrobu nealkoholických nápojů a vzniklý koncern se třemi závody (Kutno, Bielsk Podlaski a Grodzisk Wielkopolski) je třetím největším hráčem na trhu sycených nealkoholických nápojů v Polsku (po společnostech Coca Cola a Pepsi Cola).

 

V roce 2010 vstoupily do polského metalurgického průmyslu i Třinecké železárny a.s. koupí jednoho z největších výrobců drátů, hřebíků a dalších produktů hutní druhovýroby Metalurgia Radomsko.

 

Část výrobních investic souvisejících s novými akvizicemi přenáší do Polska Česká zbrojovka Uherský Brod. Podepsala memoranda o spolupráci s podnikem Lucznik Radom ze státem kontrolovaného zbrojního koncernu BUMAR. Polská vláda nevyloučila do budoucna kapitálový vstup ČZUB do podniku.

 

Z dalších existujících či potenciálních investorů je třeba zmínit Bohemia Group, Delta, Expandia, Model obaly Opava, Foma Hradec Králové, DEZA Valašské Meziříčí, Greiner Slušovice, FANS, Olma, Walmark, Alimpex, Tonaso Holding (privatizační projekt ZCH Rudniki), Zentiva.

 

Stále významnější roli v investičních aktivitách pro naše podnikatele hraje Burza cenných papírů ve Varšavě. České podniky využívají varšavskou burzu buď k získání dodatečného kapitálu a obchodování vlastními akciemi, nebo k nákupu podílů v polských podnicích. Vedle Vítkovic, NWR a ČEZ se to týká především menších podniků, které mají zájem získat dodatečný kapitál upsáním akcií na vedlejším trhu New Connect. Od r.  2010/2011 se na Varšavské burze obchoduje s akciemi Fortuny a společnosti iCOM. Na varšavské burze cenných papírů se obchoduje akciemi několik firem, které mají sídlo v ČR.

 

 

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Odrazem intenzivní bilaterální spolupráce je hojný počet bilaterální smluv, který dosahuje téměř jedné stovky. Mezi nejvýznamnější patří:

  • Smlouva mezi vládou ČSFR a vládou PR o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (1991)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou PR o přeshraniční spolupráci (1994)
  • Smlouva mezi ČR a PR o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (2000).

Z ekonomické oblasti lze zmínit například:

  • Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, podepsanou ve Varšavě 24. 6. 1993 s platností od 1. 1. 1994 (novelizována 13.9.2011 s platností od 1.1.2013) a
  • Smlouvu o vzájemné podpoře a ochraně investic z 16. 7. 1993 s platností od 1. 1. 1994.

Hospodářskou spoluprací se také zabývá Česko-polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci (v říjnu 2014 proběhlo již 20. zasedání od r. 1994), konkrétně Pracovní skupina pro hospodářství, obchod a dopravní infrastrukturu, jejíž vedení je v gesci odboru 51500 Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

 

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Dne 1. ledna 2012 vstoupil v platnost zákon týkající se rozvojové spolupráce (Ustawa o współpracy rozwojowej), který specifikuje nejdůležitější pojmy související s rozvojovou spoluprací a zavádí pravidla pro její koordinaci ze strany Ministerstva zahraničních věcí. Podle zákona je polská rozvojová spolupráce poskytovaná na základě víceletého programu rozvojové spolupráce přijatého Radou ministrů. Program stanoví priority pro rozvojovou spolupráci v geografických a tematických oblastech po dobu minimálně 4 let.

 

První dlouhodobý program na období 2012-2015 (Wieloletni program współpracy rozwojowej na lata 2012-2015) byl přijat polskou vládou dne 20. března 2012.

Pro období 2012-2015 byly vybrány dvě tematické oblasti:

  • demokracie a lidská práva
  • systémová transformace

 Tematické oblasti rozvojové spolupráce mohou být podporovány paralelně a nezávisle na prioritách uvedených v geografických oblastech podpory.

Geografické priority byly rozděleny dle Dlouhodobého programu rozvojové spolupráce 2012-2015 do dvou skupin:

  • země Východního partnerství
  • vybrané státy Afriky, Asie a Blízkého východu (z toho země východní Afriky, severní Afriky, Afghánistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán a také Palestinská autonomie).

Druhý dlouhodobý program polské rozvojové spolupráce na období 2016-2020 (Wieloletni program współpracy rozwojowej na lata 2016-2020), který obsahuje strategické zajištění pro rozvojové země, byl přijat polskou vládou dne 6. října 2015.

 

Program pro období 2016-2020 byl zpracován s přihlédnutím ke zkušenostem získaných při provádění rozvojové spolupráce v letech 2012-2015 a analýzám strategických dokumentů, potřebám a směrům rozvoje spolupráce partnerských zemí, jakož i činnosti Programové rady pro rozvojovou spolupráci a iniciativu Evropské unie.

 

Ve srovnání s předchozím programovým obdobím se polská rozvojová spolupráce v letech 2016-2020 zaměří na menší počet prioritních zemí. Prioritní podpora bude zaměřena na 10 zemí: 4 země Východního partnerství (Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina) a 6 zemí v Africe, Asii a na Středním východě (Etiopie, Keňa, Myanmar, Palestina, Senegal, Tanzanie).

Dokument také stanovuje tematické priority rozvojové spolupráce. V následujících letech bude polská rozvojová spolupráce sloužit k posílení vlády práva a podpoře decentralizačních reforem, boje proti korupci a dodržování lidských práv a občanských svobod. Jedním z cílů rozvojové spolupráce je rovněž zlepšení zdravotní péče a přístupu ke vzdělávání. Předpokládá se také podpora podnikání a zemědělství a rovněž ochrana životního prostředí, včetně prevence následků přírodních katastrof a katastrof způsobených lidskou činností.

 

Nový program bere v úvahu výzvy, kterým čelí polský systém rozvojové spolupráce týkající se změn, které probíhají na regionální úrovni. V rámci podpory pro země Východního partnerství bude Polsko i nadále sdílet své transformační zkušeností a podporovat proevropské ambice těchto zemí, včetně zavedení dohod o přidružení DCFTA (zejména na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii).

 

Vzhledem k bezprecedentní migrační krizi způsobené ozbrojeným konfliktem v Sýrii program předpokládá poskytování polské humanitární pomoci uprchlíkům na Blízkém východě, zejména syrským uprchlíkům.

Činnosti zahrnuté do programu budou financovány Ministerstvem zahraničních věcí pomocí zvláštní rezervy státního rozpočtu pro rozvojovou spolupráci a z prostředků jiných ministerstev.

Na základě víceletého programu připravuje ministr zahraničních věcí roční plány rozvojové spolupráce, ve kterých je určené množství finančních prostředků a způsob realizace úkolů ve prospěch rozvojových zemi.

 

Plán na rok 2017 a podrobné informace lze nalézt na stránkách:

https://polskapomoc.gov.pl/download/files/Dokumenty_i_Publikacje/Plan_wspolpracy_2017/Development_Cooperation_Plan_2017.pdf

https://polskapomoc.gov.pl/download/files/Dokumenty_i_Publikacje/Program_wieloletni_2016-2020/Program_2016-2020.pdf

https://www.polskapomoc.gov.pl

 

 

                                                                                                          Polská rozvojová pomoc v roce 2017

 

Development Cooperation Plan 2017 ― distribution of special reserve funds

 

 

 

Activities implemented and commissioned by the MFA

 

 

PLN 42,266,800

 

Activities implemented through Solidarity Fund PL

 

 

 

Scholarship programmes

 

 

 

 

Eastern Partnership Academy of Public Administration

 

 

 

Projects implemented by government administration bodies in selected EaP countries and Palestine

 

 

 

 

Government administration projects module II

 

 

 

 

Support for independent information

 

 

 

Eastern Partnership

 

 

 

PLN 23,878,394

 

BELARUS

 

 

 

 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2017" call for

proposals

PLN 3,000,000

 

 

 

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2016“ call for

proposals

PLN 201,703

 

 

 

Cooperation within the Framework of international organisations

PLN 2,000,000

 

 

 

Small Grants Scheme

PLN 800,000

 

 

 

 

 

PLN 6,001,703

 

 

GEORGIA

 

 

 

 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2017" call for

proposals

PLN 2,500,000

 

 

 

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2016“ call for

proposals

PLN 1,463,971

 

 

 

Small Grants Scheme

PLN 800,000

 

 

 

 

 

PLN 4,763,971

 

 

MOLDOVA

 

 

 

 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2017“ call for

proposals

PLN 3,000,000

 

 

 

Small Grants Scheme

PLN 600,000

 

 

 

 

 

PLN 3,600,000

 

 

UKRAINE

 

 

 

 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2017" call for

proposals

PLN 4,500,000

 

 

 

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2016“ call for

proposals

PLN 1,282,720

 

 

 

Cooperation within the Framework of the U-LEAD project

PLN 180,000

 

 

 

Cooperation within the Framework of international organisations

PLN 2,000,000

 

 

 

Co-financing of the costs of education of Ukrainian citizens in the College of Europe in Natolin

PLN 750,000

 

 

 

Small Grants Scheme

PLN 800,000

 

 

 

 

 

PLN 9,512,720

 

Sub - Saharan Africa, South East Asia, Middle East

 

 

PLN 20,739,102

 

AFGHANISTAN

 

 

 

 

Contribution to the Afghanistan Reconstruction Trust Fund

PLN 1,000,000

 

 

 

Contribution to the Law and Order Trust Fund

PLN 1,000,000

 

 

 

 

 

PLN 2,000,000

 

 

ETHIOPIA

 

 

 

 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2017" call for

proposals

PLN 1,500,000

 

 

 

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2016“ call for

proposals

PLN 997,941

 

 

 

Small Grants Scheme

PLN 500,000

 

 

 

 

 

PLN 2,997,941

 

 

KENYA

 

 

 

 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2017" call for

proposals

PLN 3,000,000

 

 

 

Small Grants Scheme

PLN 300,000

 

 

 

 

 

PLN 3,300,000

 

 

SENEGAL

 

 

 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2017" call for

proposals

PLN 1,500,000

 

Small Grants Scheme

PLN 200,000

 

 

 

 

 

PLN 1,700,000

 

 

TANZANIA

 

 

 

 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2017" call for

proposals

PLN 2,500,000

 

 

 

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2016“ call for

proposals

PLN 588,224

 

 

 

Small Grants Scheme

PLN 300,000

 

 

 

 

 

PLN 3,388,224

 

 

PALESTINE

 

 

 

 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2017" call for

proposals

PLN 2,000,000

 

 

 

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2016“ call for

proposals

PLN 1,147,937

 

 

Cooperation in the framework of international organisations (contribution to

the UNRWA)

PLN 2,000,000

Small Grants Scheme

PLN 1,000,000

 

 

 

PLN 6,147,937

 

 

MYANMAR

 

 

 

 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2017" call for

proposals

PLN 1,000,000

 

 

 

Small Grants Scheme

PLN 205,000

 

 

 

 

 

PLN 1,205,000

 

OTHER GEOGRAPHICAL AREAS

 

 

PLN 3,692,000

 

Small Grants Scheme

PLN 3,692,000

 

 

HUMANITARIAN AID

 

 

 

PLN 14,466,050

 

Humanitarian aid package for the Middle East*)

 

 

 

 

Multilateral humanitarian action in the Middle East

 

 

 

 

Bilateral projects within the Framework of the „Humanitarian Aid 2017“ call for proposals.

 

 

 

 

Module II – projects selected in the „Humanitarian Aid in the Middle East and Ukraine 2016“ call for

proposals (Middle East)

PLN 11,498,300

 

 

 

Call for proposals to finance own contributions of Polish non-governmental organisations

 

 

 

 

Humanitarian projects in the Middle East within the Framework of the Small Grants Scheme

 

 

 

Polish-German project in Lebanon

 

 

*) The sources of financing posted with no amounts specified are in the coures of reconciliation. The costs of the actions will be covered from sources other than the special-purpose reserve for development cooperation of from the reserve founds through internal redeployment in the Plan

 

 

PLN 11,498,300

 

Other humanitarian actions

 

 

 

Module II – projects selected in the „Humanitarian Aid in the Middle East and Ukraine 2016“ call for

proposals (Ukraine)

PLN 2,967,750

 

 

GLOBAL EDUCATION

 

 

PLN 3,199,229

 

Projects implemented in the "Global Education 2017" call for proposals through non-governmental organisations, state-funded institutions of higher education, local government entities, research institutes, and the Polish Academy of Sciences and its organisational units

PLN 1,500,000

 

 

 

Module II – projects selected in the „Global education 2016“ call for

proposals

PLN 1,199,229

 

 

 

Projects implemented by the Ministry of Education – Module II

PLN 500,000

 

 

 

 

 

 

 

VOLUNTEERING

 

 

 

PLN 1,000,000

 

Projects implemented by NGOs as part of the „Polish Aid Volunteering 2017“ call for proposals

PLN 1,000,000

 

 

COOPERATION within the framework of international organisations

 

 

PLN 5,300,000

 

Regular and single contributions (in case of savings, the amount may be higher)

PLN 5,300,000

 

 

Other activities implemented by the MFA

 

 

PLN 250,000

 

Evaluation

PLN 250,000

 

 

RESERVE

 

 

 

PLN 2,208,425

TOTAL

PLN 117,000,000

 

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: