Polsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let (v tis. Kč)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

poř.

Index

poř.

Index

poř.

Index

2010

154 643 502

3.

125,7

154 241 344

3.

121,8

308 884 846

4.

123,7

402 158

2011

181 474 996

3.

117,4

176 663 859

3.

114,5

358 138 855

4.

115,9

4 811 137

2012

187 114 681

3.

103,1

196 377 307

3.

111,2

383 491 988

3.

107,1

-9 262 626

2013

190 435 696

3.

101,8

212 005 127

3.

108,0

402 440 823

3.

104,9

-21 569 431

2014

214 267 840

3.

112,5

242 388 939

3.

114,3

456 656 779

3.

113,5

-28 121 099

2015

228 005 396

3.

106,6

274 769 695

3.

113,3

502 775 091

4.

110,1

-46 764 299

2016/III

54 974 918

3.

-

75 052 683

3.

-

130 027 601

4.

-

-20 077 765

 Zdroj: Český statistický úřad

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let (v EUR)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

2010

6 114 808

3.

131,4

6 098 906

3.

127,4

12 213 714

4.

129,3

15 902

2011

7 381 233

3.

120,7

7 185 547

3.

117,8

14 566 780

4.

119,3

195 686

2012

7 442 019

3.

100,8

7 810 417

3.

108,7

15 252 436

3.

104,7

-368 398

2013

7 331 782

3.

98,5

8 162 206

3.

104,5

15 493 988

3.

101,6

-830 424

2014

7 782 219

3.

106,1

8 803 579

3.

107,9

16 585 798

3.

107,0

 -1 021 360

2015

8 357 050

3.

106,0

10 071 095

3.

111,6

18 428 145

4.

119,0

-1 714 045

2016/III

2 033 150

3.

-

2 775 733

3.

-

4 808 883

4.

-

- 742 583

Zdroj: Český statistický úřad

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Zbožová struktura vzájemného obchodu

SITC

Název

Podíl v %

Vývoz 2015

Vývoz 2014

Dovoz 2015

Dovoz 2014

0

Potraviny a živá zvířata

6,7

6,1

11,9

10,7

1

Nápoje a tabák

0,8

0,7

1,6

1,2

2

Suroviny nepoživatelné, bez paliv

3,7

4,2

2,5

3,2

3

Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály

2,2

3,8

6,3

6,8

4

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

2,2

2,2

1,6

1,3

5

Chemikálie

10,8

11,9

9,2

9,7

6

Tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu

25,1

25,8

26,9

26,9

7

Stroje a přepravní zařízení

37,7

36,2

28,7

30,0

8

Různé průmyslové výrobky

10,6

9,1

10,9

9,6

9

Nespecifikováno

0,1

0,1

0,3

0,7

 

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu

SITC

Název

Rok 2015

Rok 2014

podíl v %

pořadí

podíl v %

pořadí

78

Silniční vozidla

14,36

1

13,44

1

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

6,57

2

6,2

3

67

Železo a ocel

6,51

3

6,91

2

89

Různé výrobky, j.n.

5,17

4

4,37

6

69

Kovové výrobky, j.n.

4,97

5

4,64

4

75

Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

4,32

6

4,10

8

76

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

4,30

7

4,31

7

74

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

4,00

8

3,97

4

68

Neželezné kovy

3,65

9

4,54

5

64

Papír, lepenka a výrobky z nich

3,03

10

(2,71)

11

57

Plasty v prvotní formě

(2,91)

11

3,47

10

 

Celkem Top 10 položek v příslušném roce

56,89

 

55,95

 

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu

SITC

Název

Rok 2015

Rok 2014

podíl v %

pořadí

podíl v %

pořadí

78

Silniční vozidla

9,92

1

9,58

1

68

Neželezné kovy

7,96

2

8,07

2

67

Železo a ocel

6,34

3

6,85

4

71

Stroje a zařízení k výrobě energie

5,70

4

7,06

3

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

5,54

5

5,73

5

69

Kovové výrobky, j.n.

4,79

6

3,94

7

82

Nábytek a jeho díly

4,74

7

3,76

8

89

Různé výrobky, j.n.

4,16

8

3,98

6

33

Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály

3,20

9

3,21

9

76

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

2,97

10

2,86

10

 

Celkem Top 10 položek v příslušném roce

55,31

 

55,04

 

Zdroj: Český statistický úřad

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vzájemný obchod službami a jeho struktura
 

2014

2015

kredit

debet

saldo

kredit

debet

saldo

Běžný účet

223942,3

272141,0

-48198,8

229374,6

294198,6

-64824,0

Zboží

200798,5

245569,7

-44771,2

205957,8

273039,3

-67081,5

Služby celkem

20523,6

20724,8

-201,2

20556,4

21466,0

-909,6

Doprava

5400,2

2000,8

3399,4

5774,6

2444,9

3329,7

Cestovní ruch, v tom

6647,3

9917,1

-3269,8

5428,3

11786,9

-6358,6

Pracovní cesty

867,9

518,7

349,2

715,9

420,9

295,0

Soukromé cesty

5779,4

9398,4

-3619,0

4712,3

11366,0

-6653,7

Služby v oblasti stavebnictví

1809,6

2422,7

-613,1

1851,3

1584,7

266,6

Ostatní podnikatelské služby

3495,1

3380,8

114,3

3676,7

3599,0

77,7

Prvotní důchody, v tom

2165,3

4205,6

-2040,3

2399,0

-2081,7

4480,7

Důchody z investic

1918,3

3964,6

-2046,3

2110,0

-2125,7

4235,7

Druhotné důchody

454,8

1640,9

-1186,1

461,4

1775,1

-1313,7

zdroj: ČNB, údaje v mil. CZK

Celkově lze u obchodu službami mezi ČR a Polskem konstatovat jeho nižší podíl na celkovém objemu mezinárodního obchodu ČR službami v porovnání s obchodem zbožím. Podíl Polska na vývozu zboží za rok 2015 činil 6,4 %, kdežto u služeb 3,7 %. U dovozu představují tyto podíly 9,1 resp. 4,4 %.

Vzhledem k tomu, že obě země věnují prvořadou pozornost dalšímu rozvoji dopravní infrastruktury, lze v budoucnu očekávat nárůst služeb v oblasti silniční i železniční dopravy a to jak v oblasti karga, tak i osobní dopravy. Tento trend podporuje rovněž probíhající liberalizace železniční dopravy v Polsku.

V poslední době probíhá intenzivní marketingová kampaň polských přístavů (zejména Gdaňsk
a Gdynia). V této souvislosti lze očekávat narůstající zájem českých firem při využívání polských přístavů pro námořní dopravu na úkor tradičně využívaných přístavů v Německu a Holandsku.

Jako další potenciální možnosti růstu v oboru služeb vidíme v oblasti zdravotní turistiky polských pacientů do ČR. Vzhledem ke špatnému stavu polského státního zdravotnictví vidíme v tomto segmentu značný potenciál, neboť česká zdravotnická zařízení poskytují tyto služby na špičkové úrovni za přijatelné ceny.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Investice českých firem v Polsku

Historicky největší českou investicí je převzetí dvou elektráren ELCHO Chorzów (Slezsko) a Skawina (Malopolsko) od americké firmy PSEG firmou ČEZ a. s. V případě dalších uvažovaných investic se počítá s řádovým zvýšením podílu ČEZ na výrobě elektrické energie v Polsku (nyní 2 %). ČEZ chce investovat v Polsku cca 1 mld. EUR do výstavby nové plynové elektrárny a chce proniknout i do distribučních společností. ČEZ připravuje investici do plynové elektrárny „Nowa Skawina“ a předpokládá vlastnictví větrných parků na severu Polska v řádu 800 MW. Do struktury firmy v Polsku patří dceřiná společnost pro distribuci a obchod s elektřinou a společnost pro trh s odpady z elektráren. Přirozeným partnerem ČEZ je společnost PGE EJ, která má být investorem první polské jaderné elektrárny (do r. 2025).                                                                 

V r. 2010 ukončil Energetický a průmyslový holding, a.s. jednání o privatizaci černouhelného dolu PG Silesia, který se polský stát rozhodl prodat v době, kdy byl důl prakticky uzavřen. Byla to jediná úspěšná zahraniční akvizice v polském hornictví. EPH modernizoval celé důlní zařízení a dokončuje otevření další stěny.

V prosinci 2014 zahájil činnost společný energetický podnik TAMEH Holding, vytvoření v srpnu téhož roku mezi skupinou Arcelor Mittal a polskou skupinou Tauron. Jedná se o společné investice v Ostravě v oblasti ekologizace a výstavby nových technologií.

Společnost OKD (NWR) vlastní od roku 2008 těžební licenci a investuje do dočasně uzavřeného dolu Dębiensko. Výhledová roční těžba má činit 2 mil. tun.

Společnost Energo-Pro sice zvítězila v privatizaci soustavy čtyř vodních elektráren ZEW Niedzica (100 MW) na řece Dunajec a uzavřela s Ministerstvem státního majetku předběžnou smlouvu, avšak vzhledem k lokálnímu odporu k privatizaci Ministerstvo státního majetku zrušilo výsledek privatizace a vyhlásí privatizaci novou, rozdělenou na energetickou a neenergetickou část podniku ZEW.

Významným investorem je česko-slovenská skupina Penta Ivestments a.s., která provádí u většiny akvizic restrukturalizaci firem s perspektivou regionálního rozvoje a investic ve V4. Vlastní mj. výrobce mražených potravin a zeleniny Iglotex. K dalším investicím Penty patří EM&F Group (vlastník maloobchodních sítí s knihami a multimédii Empik a hračkami Smyk) nebo EMC Instytut Medyczny (největší soukromý majitel nemocnic a poliklinik). V Polsku pracuje síť sportovního sázení Fortuna (2. největší podíl na trhu), do holdingu patří lékárny Dr. Max a provozovatel zdravotnických laboratoří Alpha Medical. Největší investicí a největší akvizicí skupiny Penta v Polsku je koupě akcií vydavatelské, mediální a maloobchodní sítě EMPIK Media & Fashion s dceřinými společnostmi  v Německu, v Rumunsku, v Turecku a na Slovensku.

V Polsku je úspěšná společnost Newton Media, která je lídrem v monitoringu tištěných médií. V internetovém prodeji vstoupila v r. 2012 na polský trh společnost Mall.cz.

KOFOLA, a.s., koupila výrobce nealkoholických nápojů HOOP Polska, zkonsolidovala výrobu nealkoholických nápojů a vzniklý koncern se třemi závody (Kutno, Bielsk Podlaski a Grodzisk Wielkopolski) je třetím největším hráčem na trhu sycených nealkoholických nápojů v Polsku (po společnostech Coca Cola a Pepsi Cola).

V roce 2010 vstoupily do polského metalurgického průmyslu i Třinecké železárny a.s. koupí jednoho z největších výrobců drátů, hřebíků a dalších produktů hutní druhovýroby Metalurgia Radomsko.

Část výrobních investic souvisejících s novými akvizicemi přenáší do Polska Česká zbrojovka Uherský Brod. Podepsala memoranda o spolupráci s podnikem Lucznik Radom ze státem kontrolovaného zbrojního koncernu BUMAR. Polská vláda nevyloučila do budoucna kapitálový vstup ČZUB do podniku.

Z dalších existujících či potenciálních investorů je třeba zmínit Bohemia Group, Delta, Expandia, Model obaly Opava, Foma Hradec Králové, DEZA Valašské Meziříčí, Greiner Slušovice, FANS, Olma, Walmark, Alimpex, Tonaso Holding (privatizační projekt ZCH Rudniki), Zentiva.

Stále významnější roli v investičních aktivitách pro naše podnikatele hraje Burza cenných papírů ve Varšavě. České podniky využívají varšavskou burzu buď k získání dodatečného kapitálu a obchodování vlastními akciemi, nebo k nákupu podílů v polských podnicích. Vedle Vítkovic, NWR a ČEZ se to týká především menších podniků, které mají zájem získat dodatečný kapitál upsáním akcií na vedlejším trhu New Connect. Od r.  2010/2011 se na Varšavské burze cenných papírů obchoduje s akciemi Fortuny a společnosti iCOM a rovněž několika dalších firem, které mají sídlo v ČR.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Odrazem intenzivní bilaterální spolupráce je hojný počet bilaterální smluv, který dosahuje téměř jedné stovky. Mezi nejvýznamnější patří:

  • Smlouva mezi vládou ČSFR a vládou PR o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (1991)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou PR o přeshraniční spolupráci (1994)
  • Smlouva mezi ČR a PR o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (2000).

Z ekonomické oblasti lze zmínit například:

  • Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, podepsanou ve Varšavě 24. 6. 1993 s platností od 1. 1. 1994 (novelizována 13.9.2011 s platností od 1.1.2013) a
  • Smlouvu o vzájemné podpoře a ochraně investic z 16. 7. 1993 s platností od 1. 1. 1994.

Hospodářskou spoluprací se také zabývá Česko-polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci (v říjnu 2014 proběhlo již 20. zasedání od r. 1994), konkrétně Pracovní skupina pro hospodářství, obchod a dopravní infrastrukturu, jejíž vedení je v gesci odboru 51500 Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Dne 1. ledna 2012 vstoupil v platnost zákon týkající se rozvojové spolupráce (Ustawa o współpracy rozwojowej), který specifikuje nejdůležitější pojmy související s rozvojovou spoluprací a zavádí pravidla pro její koordinaci ze strany Ministerstva zahraničních věcí. Podle zákona je polská rozvojová spolupráce poskytovaná na základě víceletého programu rozvojové spolupráce přijatého Radou ministrů. Program stanoví priority pro rozvojovou spolupráci v geografických a tematických oblastech po dobu minimálně 4 let.

První dlouhodobý program na období 2012-2015 (Wieloletni program współpracy rozwojowej na lata 2012-2015) byl přijat Radou ministrů dne 20. března 2012.

Pro období 2012-2015 byly vybrány dvě tematické oblasti:

  • demokracie a lidská práva
  • systémová transformace

Tématické oblasti rozvojové spolupráce mohou být podporovány paralelně a nezávisle na prioritách uvedených v geografických oblastech podpory.

Geografické priority byly rozděleny dle Dlouhodobého programu rozvojové spolupráce 2012-2015 do dvou skupin:

  • země Východního partnerství
  • vybrané státy Afriky, Asie a Blízkého východu (v tom země východní Afriky, severní Afriky, Afghánistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán a také Palestinská autonomie).

Druhý dlouhodobý program polské rozvojové spolupráce na období 2016-2020 (Wieloletni program współpracy rozwojowej na lata 2016-2020), který obsahuje strategické opatření pro rozvojové země, byl přijat Radou ministrů dne 6. října 2015.

Program pro léta 2016-2020 byl zpracován s přihlédnutím ke zkušenostem získaným při provádění rozvojové spolupráce v letech 2012-2015 a analýzám strategických dokumentů, potřeb a směrů rozvoje partnerských zemí, jakož i činnosti Programové rady pro rozvojovou spolupráci a iniciativ Evropské unie.

Ve srovnání s předchozím programovým obdobím, se polská rozvojová spolupráce v letech 2016-2020 zaměří na menší počet prioritních zemí. Prioritní podpora bude zaměřená na 10 zemí: 4 země Východního partnerství (Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina) a 6 zemí  v Africe, Asii a na Středním východě (Etiopie, Keňa, Myanmar, Palestina, Senegal, Tanzanie).

Dokument také stanovuje tematické priority rozvojové spolupráce. V následujících letech bude polská rozvojová spolupráce sloužit k posílení vlády práva a podpoře decentralizačních reforem
a boje proti korupci a dodržování lidských práv a občanských svobod. Jedním z cílů rozvojové spolupráce je rovněž zlepšení zdravotní péči a přístupu ke vzdělávání. Předpokládá se také podpora podnikání a zemědělství a rovněž ochrana životního prostředí, včetně prevence následků přírodních katastrof a katastrof způsobených lidskou činností.

Nový program bere v úvahu výzvy, kterým čelí polský systém rozvojové spolupráce týkající se změn, které probíhají na regionální úrovni. V rámci podpory pro země VP, Polsko bude i nadále sdílet své transformační zkušenosti a podporovat proevropské ambice těchto zemí, včetně zavedení dohod
o přidružení a DCFTA (zejména na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii).

Vzhledem k bezprecedentní migrační krizi způsobené ozbrojeným konfliktem v Sýrii program předpokládá poskytování polské humanitární pomoci uprchlíkům na Blízkém východě, zejména syrským uprchlíkům.

Činnosti zahrnuté do programu budou financovány Ministerstvem zahraničních věcí, zvláštní rezervou státního rozpočtu pro rozvojovou spolupráci a z prostředků jiných ministerstev.

Na základě víceletého programu připravuje ministr zahraničních věcí roční plány rozvojové spolupráce, ve kterých je určené množství finančních prostředků a způsob realizace úkolů ve prospěch rozvojových zemi.

Plán na rok 2016 a podrobné informace lze najit na stránkách:

Development Cooperation Plan 2016  ― distribution of special reserve funds

Activities implemented and commissioned by the MFA

PLN 50,300,000

Activities implemented through Solidarity Fund PL

PLN 15,800,000

Scholarship programmes

PLN 6,300,000

Eastern Partnership Academy of Public Administration

PLN 600,000

Projects implemented by government administration bodies in selected EaP countries and Palestine

PLN 6,000,000

Support for independent information

PLN 21,600,000

Eastern Partnership 

PLN 20,750,000

BELARUS

PLN 3,800,000

Projects implemented as part of the "Polish Development Aid 2016" call for proposals

PLN 3,000,000

Small Grants Scheme

PLN 800,000

GEORGIA

PLN 4,300,000

Projects implemented as part of the "Polish Development Aid 2016" call for proposals

PLN 3,500,000

Small Grants Scheme

PLN 800,000

MOLDOVA

PLN 4,100,000

Projects implemented as part of the "Polish Development Aid 2016" call for proposals

PLN 3,500,000

Small Grants Scheme

PLN 600,000

UKRAINE

PLN 8,550,000

Projects implemented as part of the "Polish Development Aid 2016" call for proposals

PLN 5,000,000

Contribution to the UNDP for the project „Promoting Entrepreneurship among Conflict-affected population in Ukraine“

PLN 2,000,000

Co-financing costs of education of Ukrainian citizens in the College of Europe in Natolin

PLN 750,000

Small Grants Scheme

PLN 800,000

Sub - Saharan Africa, South East Asia, Middle East

PLN 16,625,000

AFGHANISTAN

PLN 2,000,000

Contribution to the Afghanistan Reconstruction Trust Fund

PLN 1,000,000

Contribution to the Law and Order Trust Fund

PLN 1,000,000

ETHIOPIA

PLN 2,500,000

Projects implemented as part of the "Polish Development Aid 2016" call for proposals

PLN 2,000,000

Small Grants Scheme

PLN 500,000

KENYA

PLN 3,500,000

Projects implemented as part of the "Polish Development Aid 2016" call for proposals

PLN 3,000,000

Small Grants Scheme

PLN 500,000

SENEGAL

PLN 1,100,000

Projects implemented as part of the "Polish Development Aid 2016" call for proposals

PLN 1,000,000

Small Grants Scheme

PLN 100,000

TANZANIA

PLN 3,100,000

Projects implemented as part of the "Polish Development Aid 2016" call for proposals

PLN 3,000,000

Small Grants Scheme

PLN 100,000

PALESTINE

PLN 3,300,000

Projects implemented as part of the "Polish Development Aid 2016" call for proposals

PLN 2,000,000

Cooperation in the framework of international organisations (contribution to the UNRWA)

PLN 500,000

Small Grants Scheme

PLN 800,000

MYANMAR

PLN 1,125,000

Projects implemented as part of the "Polish Development Aid 2016" call for proposals

PLN 1,000,000

Small Grants Scheme

PLN 125,000

OTHER GEOGRAPHICAL AREAS

PLN 6,875,000

Small Grants Scheme

PLN 5,475,000

Small Grants Scheme ― Supporting economic growth in partner countries in cooperation with the private sector

PLN 1,400,000

HUMANITARIAN AID 

PLN 9,000,000

Regular contributions to general budgets/multilateral humanitarian assistance/humanitarian crisis response

PLN 4,500,000

Bilateral projects

PLN 4,500,000

GLOBAL EDUCATION AND VOLUNTEER WORK

PLN 4,405,000

Projects implemented as part of the "Global Education 2016" call for proposals through:
  - NGOs (incl. own contributions of PLN 1 million),
  - state-funded institutions of higher education, local government entities, research institutes, Polish Academy of Sciences and its organisational units

PLN 2,705,000

Projects implemented by the Ministry of National Education

PLN 500,000

Projects implemented by NGOs as part of the "Polish Aid Volunteering 2016" call for proposals

PLN 1,200,000

COOPERATION in the framework of international organisations

PLN 3,245,000

Regular and single contributions (in case of savings, the amount may be higher)

PLN 3,245,000

Other activities implemented by the MFA

PLN 600,000

Evaluation

PLN 400,000

Information and administration

PLN 200,000

RESERVE 

PLN 1,500,000

TOTAL

PLN 113,300,000

 Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: