Polsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Bilance vzájemné obchodní výměny (v tis. Kč)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

poř.

Index

poř.

Index

poř.

Index

2010

154 643 502

3.

125,7

154 241 344

3.

121,8

308 884 846

4.

123,7

402 158

2011

181 474 996

3.

117,4

176 663 859

3.

114,5

358 138 855

4.

115,9

4 811 137

2012

187 114 681

3.

103,1

196 377 307

3.

111,2

383 491 988

3.

107,1

-9 262 626

2013

190 435 696

3.

101,8

212 005 127

3.

108,0

402 440 823

3.

104,9

-21 569 431

2014

217 113 711

3.

114,0

248 355 801

3.

117,1

465 469 512

3.

115,7

-31 242 090

2015

227 941 668

3.

105,0

275 619 938

3.

111,0

503 561 606

4.

108,2

-47 678 270

2016

229 138 114

3.

100,5

288 884 681

3.

104,8

518 022 795

2.

102,9

-59 746 567

2017

253 977 389

3.

110,8

291 305 839

3.

100,8

545 283 228

2.

105,3

-37 328 450

2018
(I-III)

65 571 496

3.

100,2

71 715 644

3.

 

137 287 140

2.

96,52

-6 144 148

Bilance vzájemné obchodní výměny (v tis. Kč)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

2010

6 114 808

3.

131,4

6 098 906

3.

127,4

12 213 714

4.

129,3

15 902

2011

7 381 233

3.

120,7

7 185 547

3.

117,8

14 566 780

4.

119,3

195 686

2012

7 442 019

3.

100,8

7 810 417

3.

108,7

15 252 436

3.

104,7

-368 398

2013

7 331 782

3.

98,5

8 162 206

3.

104,5

15 493 988

3.

101,6

-830 424

2014

7 885 581

3.

107,6

9 020 296

3.

110,5

16 905 877

3.

109,1

-1 134 715

2015

8 354 714

3.

105,9

10 102 259

3.

112,0

18 456 973

4.

109,2

-1 747 545

2016

8 476 083

3.

101,5

10 686 150

3.

105,8

19 162 233

2.

103,8

-2 210 067

2017

9 652 539

3.

113,9

11 069 464

3.

100,0

20 722 003

2.

108,1

-1 416 925

2018
(I-III)

2 581 359

3.

106,6

2 823 212

3.

126,7

5 404 571

2.

102,7

-241 853

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Český statistický úřad

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura vzájemného obchodu

SITC

Název

Podíl v %

Vývoz

 2017

Vývoz

2016

Dovoz

 2017

Dovoz

2016

0

Potraviny a živá zvířata

5,4

6,8

10,2

10,9

1

Nápoje a tabák

0,8

0,9

1,8

1,7

2

Suroviny nepoživatelné, bez paliv

4,1

4,1

2,5

2,0

3

Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály

3,7

2,6

5,7

6,6

4

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

1,2

2,0

0,7

1,9

5

Chemikálie

11,1

10,2

9,4

9,8

6

Tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu

21,8

23,0

26,3

25,5

7

Stroje a přepravní zařízení

40,8

40,0

28,8

28,3

8

Různé průmyslové výrobky

10,9

10,3

14,3

13,1

9

Nespecifikováno

0,2

0,1

0,3

0,2

 

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

Komoditní struktura obchodu s Polskem je víceméně stabilní. 73,5 % našeho vývozu a 69,4 % našeho dovozu se odehrálo v roce 2017 mezi zbožovými skupinami 6, 7 a 8. Jak vyplývá z následujících dvou tabulek, je zde skryt vysoký podíl vzájemné výměny válcovaného materiálu. Významná je obchodní výměna chemických výrobků. Podíl potravin a živých zvířat jak ve vývozu a zejména v dovozu z Polska je vyšší než relevantní údaje za celkový vývoz a dovoz ČR. Ve vztahu k Polsku máme pasivní bilanci v obchodě s potravinami a živými zvířaty. Dovoz této komodity převyšuje jednu desetinu našeho celkového dovozu z Polska, což je velmi nadprůměrný podíl dovozu potravin z teritoria. Charakteristický je rovněž vysoký podíl dovozu skupiny 3 (minerální paliva – uhlí a ropné výrobky). 

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu

SITC

Název

Rok 2017

Rok 2016

podíl v %

pořadí

podíl v %

pořadí

78

Silniční vozidla

17,14

1

16,29

1

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

6,75

2

6,76

2

67

Železo a ocel

6,54

3

6,50

3

89

Různé výrobky, j.n.

5,59

4

5,20

4

69

Kovové výrobky, j.n.

4,91

5

4,64

5

75

Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

4,47

6

4,21

8

76

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

4,26

7

4,39

7

74

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

4,20

8

4,55

6

57

Plasty v prvotní formě

2,96

9

2,73

10

64

Papír, lepenka a výrobky z nich

2,89

10

3,08

9

 

Celkem Top 10 položek v příslušném roce

59,71

 

58,35

 

Dominující položkou našeho vývozu jsou silniční vozidla. Kromě plastů v prvotní formě řadíme všech 10 TOP zbožových položek našeho vývozu do skupin 6 – 8 SITC 1. Těchto 10 TOP položek SITC 2 se podílelo v roce 2017 téměř 60 % na celkového vývozu, což vypovídá o poměrně značné koncentraci vývozu do Polska (která navíc proti roku 2016 dále vzrostla). Sestava TOP 10 vývozních položek je v posledních dvou letech velmi stabilní – položkově identická, mění se pouze pořadí.

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu

SITC

Název

Rok 2017

Rok 2016

podíl v %

pořadí

podíl v %

pořadí

78

Silniční vozidla

11,01

1

10,21

1

67

Železo a ocel

6,76

2

5,50

7

82

Nábytek a jeho díly

6,75

3

5,79

4

68

Neželezné kovy

6,46

4

5,96

2

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

5,56

5

5,68

5

71

Stroje a zařízení k výrobě energie

5,19

6

5,58

6

89

Různé výrobky, j.n.

4,77

7

4,81

8

69

Kovové výrobky, j.n.

4,29

8

5,83

3

32

Uhlí, koks, brikety

3,37

9

(2,49)

(22)

01

Maso a masné výrobky

2,88

10

2,66

10

33

Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály

(1,77)

(16)

3,64

9

 

Celkem Top 10 položek v příslušném roce

57,04

 

55,66

 

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Tato tabulka přibližuje TOP 10 položek v polském dovozu do České republiky v totožné dvojmístné SITC-nomenklatuře za stejné období. Jejich podíl na celkovém dovozu z Polska se v roce 2017 opětovně zvýšil na cca 57 % %. I v dovozu z Polska je tedy patrná značná koncentrace do uvedených zbožových skupin. Za zmínku stojí upevnění pozice skupiny 01 (Maso a masné výrobky) a neustále se zvyšující podíl skupiny 82 (nábytek a jeho díly) a jeho nyní již třetí pozice mezi TOP 10 položkami našeho dovozu.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vzájemný obchod službami a jeho struktura (zdroj: ČNB, údaje v mil. CZK)

 

 

2016

2017

kredit

debet

saldo

kredit

debet

saldo

Běžný účet

222 549,6

306 639,5

-84 143,9

238 922,5

310 432,6

-56 810,6

Zboží

201 438,5

275 318,1

-73 879,6

219 741,7

276 552,4

-56 810,6

Služby celkem

18 893,6

21 482,3

-2 588,6

17 163,7

22 277,4

-5 113,6

Doprava

6 052,0

2 241,7

3 810,3

5 485,6

2 785,6

2 700,0

Cestovní ruch, v tom

5 872,3

11 844,9

-5 972,6

5 231,1

12 502,3

-7 271,2

- Pracovní cesty

758,9

392,0

366,9

694,6

400,3

294,2

- Soukromé cesty

5 113,4

11 453,0

6 339,5

4 536,5

12 102,0

-7 656,4

Stavební práce

1 320,8

1 066,9

253,9

831,5

520,9

310,6

Ostatní podnikatelské služby

3 560,8

3 733,3

-172,5

3 044,4

3 337,9

-333,5

 

Celkově lze u obchodu službami mezi ČR a Polskem konstatovat jeho nižší podíl na celkovém objemu mezinárodního obchodu ČR službami v porovnání s obchodem zbožím.

Podíl Polska na vývozu zboží za rok 2017 činil 6,6 %, kdežto u služeb 2,7 %. U dovozu představují tyto podíly 8,8 resp. 4,4 %. Kvůli porovnatelnosti jsou použity údaje o ZO v národnostním pojetí.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Investice českých firem v Polsku

Historicky největší českou investicí je převzetí dvou elektráren ELCHO Chorzów (Slezsko) a Skawina (Malopolsko) od americké firmy PSEG firmou ČEZ a. s. V případě dalších uvažovaných investic se počítá s řádovým zvýšením podílu ČEZ na výrobě elektrické energie v Polsku (nyní 2 %). ČEZ předpokládal vlastnictví větrných parků na severu Polska v řádu 800 MW. Kvůli novému zákonu regulujícímu umístění a parametry větrných farem však k tomu zřejmě nedojde. Do struktury firmy v Polsku patří dceřiná společnost pro distribuci a obchod s elektřinou a společnost pro trh s odpady z elektráren. Přirozeným partnerem ČEZ je společnost PGE EJ, která má být investorem první polské jaderné elektrárny (do r. 2025).

V r. 2010 ukončil Energetický a průmyslový holding, a.s. jednání o privatizaci černouhelného dolu PG Silesia, který se polský stát rozhodl prodat v době, kdy byl důl prakticky uzavřen. Byla to jediná úspěšná zahraniční akvizice v polském hornictví. EPH modernizoval celé důlní zařízení a dokončuje otevření další stěny.

V prosinci 2014 zahájil činnost společný energetický podnik TAMEH Holding, vytvoření v srpnu téhož roku mezi skupinou Arcelor Mittal a polskou skupinou Tauron. Jedná se o společné investice v Ostravě v oblasti ekologizace a výstavby nových technologií.

Společnost Energo-Pro sice zvítězila v privatizaci soustavy čtyř vodních elektráren ZEW Niedzica (100 MW) na řece Dunajec a uzavřela s Ministerstvem státního majetku předběžnou smlouvu, avšak vzhledem k lokálnímu odporu k privatizaci Ministerstvo státního majetku zrušilo výsledek privatizace a vyhlásí privatizaci novou, rozdělenou na energetickou a neenergetickou část podniku ZEW.

Významným investorem je česko-slovenská skupina Penta Ivestments a.s., která provádí u většiny akvizic restrukturalizaci firem s perspektivou regionálního rozvoje a investic ve V4. Vlastní mj. výrobce mražených potravin a zeleniny Iglokrak Group. K dalším investicím Penty patří firma Okna Rabień, závod na výrobu ocelových drátů a  lan Drumet Wloclawek (mezičasem prodáno), v Polsku pracuje síť sportovního sázení Fortuna (2. největší podíl na trhu), do holdingu patří lékárny Dr. Max a provozovatel zdravotnických laboratoří Alpha Medical. Největší investicí a největší akvizicí skupiny Penta v Polsku je koupě akcií vydavatelské, mediální a maloobchodní sítě EMPIK Media & Fashion s dceřinými společnostmi v Německu, v Rumunsku, v Turecku a na Slovensku.

V Polsku je úspěšná společnost Newton Media, která je lídrem v monitoringu tištěných médií. V internetovém prodeji vstoupila v r. 2012 na polský trh společnost Mall.cz.

KOFOLA, a.s., koupila výrobce nealkoholických nápojů HOOP Polska, zkonsolidovala výrobu nealkoholických nápojů a vzniklý koncern se třemi závody (Kutno, Bielsk Podlaski a Grodzisk Wielkopolski) je třetím největším hráčem na trhu sycených nealkoholických nápojů v Polsku (po společnostech Coca Cola a Pepsi Cola).

V roce 2010 vstoupily do polského metalurgického průmyslu i Třinecké železárny a.s. koupí jednoho z největších výrobců drátů, hřebíků a dalších produktů hutní druhovýroby Metalurgia Radomsko.

Část výrobních investic souvisejících s novými akvizicemi přenáší do Polska Česká zbrojovka Uherský Brod. Podepsala memoranda o spolupráci s podnikem Lucznik Radom ze státem kontrolovaného zbrojního koncernu BUMAR. Polská vláda nevyloučila do budoucna kapitálový vstup ČZUB do podniku.

Z dalších existujících či potenciálních investorů je třeba zmínit Bohemia Group, Delta, Expandia, Model obaly Opava, Foma Hradec Králové, DEZA Valašské Meziříčí, Greiner Slušovice, FANS, Olma, Walmark, Alimpex, Tonaso Holding (privatizační projekt ZCH Rudniki), Zentiva

Stále významnější roli v investičních aktivitách pro naše podnikatele hraje Burza cenných papírů ve Varšavě. České podniky využívají varšavskou burzu buď k získání dodatečného kapitálu a obchodování vlastními akciemi, nebo k nákupu podílů v polských podnicích. Vedle Vítkovic, NWR a ČEZ se to týká především menších podniků, které mají zájem získat dodatečný kapitál upsáním akcií na vedlejším trhu New Connect. Od r.  2010/2011 se na Varšavské burze obchoduje s akciemi Fortuny a společnosti iCOM. Na varšavské burze cenných papírů se obchoduje akciemi několik firem, které mají sídlo v ČR.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Odrazem intenzivní bilaterální spolupráce je hojný počet bilaterálních smluv, který dosahuje téměř jedné stovky. Mezi nejvýznamnější patří:

  • Smlouva mezi vládou ČSFR a vládou PR o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (1991)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou PR o přeshraniční spolupráci (1994)
  • Smlouva mezi ČR a PR o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (2000).

Z ekonomické oblasti lze zmínit například:

  • Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, podepsanou ve Varšavě 24. 6. 1993 s platností od 1. 1. 1994 (novelizována 13.9.2011 s platností od 1.1.2013) a
  • Smlouvu o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsanou 16. 7. 1993 s platností od 1. 1. 1994. Tento smluvní dokument je v procesu ukončování (tzv. intra-EU BITs). Předpoklad ukončení smlouvy je do poloviny roku 2018.

Hospodářskou spoluprací se také zabývá Česko-polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci. Ve dnech 5. a 6. června 2017 proběhlo v polském městě Wroclawi již 23. zasedání Komise od r. 1994. Hospodářskou spoluprací se zabývá konkrétně Pracovní skupina pro hospodářství, obchod a dopravní infrastrukturu, jejíž vedení je v gesci odboru 51500 Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Dne 1. ledna 2012 vstoupil v platnost zákon týkající se rozvojové spolupráce (Ustawa o współpracy rozwojowej), který specifikuje nejdůležitější pojmy související s rozvojovou spoluprací a zavádí pravidla pro její koordinaci ze strany Ministerstva zahraničních věcí. Podle zákona polská rozvojová spolupráce je poskytovaná na základě víceletého programu rozvojové spolupráce přijatého Radou ministrů. Program stanoví priority pro rozvojovou spolupráci v geografických a tematických oblastech po dobu minimálně 4 let.

První dlouhodobý program na období 2012–2015 (Wieloletni program współpracy rozwojowej na lata 2012–2015) byl přijat Radou ministrů dne 20. března 2012.

Pro období 2012–2015 byly vybrány dvě tematické oblasti:

  • demokracie a lidská práva
  • systémová transformace

Tématické oblasti rozvojové spolupráce mohou být podporovány paralelně a nezávisle na prioritách uvedených v geografických oblastech podpory.

Geografické priority byly rozděleny dle Dlouhodobého programu rozvojové spolupráce 2012–2015 do dvou skupin:

  • země Východního partnerství
  • vybrané státy Afriky, Asie a Blízkého východu (z toho země východní Afriky, severní Afriky, Afghánistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán a také Palestinská autonomie).

Druhý dlouhodobý program polské rozvojové spolupráce na období 2016–2020 (Wieloletni program współpracy rozwojowej na lata 2016–2020), který obsahuje strategické opatření pro rozvojové země, byl přijat Radou ministrů dne 6. října 2015.

Program pro léta 2016-2020 byl zpracován s přihlédnutím ke zkušenostem získaným při provádění rozvojové spolupráce v letech 2012–2015 a analýzám strategických dokumentů, potřeb a směrů rozvoje spolupráce partnerských zemí, jakož i činnosti Programové rady pro rozvojovou spolupráci a iniciativ Evropské unie.

Ve srovnání s předchozím programovým obdobím se v letech 2016-2020 polská rozvojová spolupráce zaměří na menší počet prioritních zemí. Prioritní podpora bude zaměřená na 10 zemí: 4 země Východního partnerství (Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina) a 6 zemí  v Africe, Asii a na Středním východě (Etiopie, Keňa, Myanmar, Palestina, Senegal, Tanzanie).

Dokument také stanovuje tématické priority rozvojové spolupráce. V následujících letech bude polská rozvojová spolupráce sloužit k posílení vlády práva a podpoře decentralizačních reforem a boje proti korupci a dodržování lidských práv a občanských svobod. Jedním z cílů rozvojové spolupráce je rovněž zlepšení zdravotní péče a přístupu ke vzdělávání. Předpokládá se také podpora podnikání a zemědělství a rovněž ochrana životního prostředí, včetně prevence následků přírodních katastrof a katastrof způsobených lidskou činností.

Nový program bere v úvahu výzvy, kterým čelí polský systém rozvojové spolupráce týkající se změn, které probíhají na regionální úrovni. V rámci podpory pro země VP, Polsko bude i nadále sdílet své transformační zkušenosti a podporovat proevropské ambice těchto zemí, včetně zavedení dohod o přidružení a DCFTA (zejména na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii).

Vzhledem k bezprecedentní migrační krizi způsobené ozbrojeným konfliktem v Sýrii, program předpokládá poskytování polské humanitární pomoci uprchlíkům na Blízkém východě, zejména syrským uprchlíkům.

Činnosti zahrnuté do programu budou financovány Ministerstvem zahraničních věcí, zvláštní rezervou státního rozpočtu pro rozvojovou spolupráci a z prostředků jiných ministerstev.

Na základě víceletého programu ministr zahraničních věcí připravuje roční plány rozvojové spolupráce, ve kterých je určené množství finančních prostředků a způsob realizace úkolů ve prospěch rozvojových zemi.

Plán na rok 2018 a podrobné informace lze najít na stránkách:

Plán polské rozvojové pomoci na rok 2018

Activities implemented and commissioned by the MFA

PLN 29 899 400 

Activities implemented through Solidarity Fund PL

15 000 000

Scholarship programmes

10 000 000

Eastern Partnership Academy of Public Administration

620 000

Projects implemented by government administration bodies in selected EaP countries

3 000 000

Government administration projects module II

1 279 400

Eastern Partnership

PLN 25 336 439

BELARUS

PLN 6 287 881 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2018" call for proposals

3 000 000

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2017“ call for proposals

531 580

Cooperation within the Framework of international organisations

2 000 000

Small Grants Scheme

756 301

GEORGIA

PLN 4 211 597 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2018" call for proposals

2 500 000

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2017“ call for proposals

955 296

Small Grants Scheme

756 301

MOLDOVA

PLN 3 027 683 

 Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2017“ call for proposals

2 461 590

Small Grants Scheme

566 093

UKRAINE

PLN 11 809 278

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2018" call for proposals

5 000 000 

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2017“ call for proposals

3 082 977

Cooperation within the Framework of the U-LEAD project

220 000

Cooperation within the Framework of international organisations

2 000 000

Co-financing of the costs of education of Ukrainian citizens in the College of Europe in Natolin

750 000

Small Grants Scheme

756 301

Sub-Saharan Africa, South East Asia, Middle East

PLN 20 468 403

AFGHANISTAN

PLN 2 000 000 

Contribution to the Afghanistan Reconstruction Trust Fund

1 000 000

Contribution to the Law and Order Trust Fund

1 000 000

ETHIOPIA

PLN 1 386 211 

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2018" call for proposals

1 000 000 

Small Grants Scheme

386 211

KENYA

PLN 4 028 290

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2018" call for proposals

2 000 000

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2016“ call for proposals

1 665 990

Small Grants Scheme

362 300

SENEGAL

PLN 1 181 150

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2018" call for proposals

1 000 000

Small Grants Scheme

181 150

TANZANIA

PLN 4 091 841

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2018" call for proposals

3 500 000

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2017“ call for proposals

315 700

Small Grants Scheme

276 141

PALESTINE

PLN 6 859 813

Projects implemented as part of the "Polish Development Assistance 2018" call for proposals

2 000 000

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2017“ call for proposals

1 954 064

Cooperation in the framework of international organisations (contribution to the UNRWA)

2 000 000

Small Grants Scheme

905 749

MYANMAR

PLN 921 098

Module II – two-year projects selected in the „Polish Development Assistance 2017“ call for proposals

612 129 

Small Grants Scheme

308 969

Countries of additional mission accreditation in the priority countries ´Small Grants Scheme´

PLN 277 888

Ethiopia for Djibouti

96 553

Kenya for other accreditation countries

90 575

Tanzania for other accreditation countries

90 760

OTHER GEOGRAPHICAL AREAS

PLN 2 191 907

Small Grants Scheme

2 191 907

HUMANITARIAN AID*)

PLN 30 095 703

Humanitarian aid package for the Middle East

PLN 27 241 145

Multilateral humanitarian action in the Middle East

2 500 000

Bilateral projects within the Framework of the „Humanitarian Aid in the Middle East 2018“ call for proposals.

6 000 000

Module II – projects selected in the „Humanitarian Aid in the Middle East and Ukraine 2017“ call for proposals (Middle East)

12 741 145

Call for proposals to finance own contributions of Polish non-governmental organisations

1 000 000

Polish-German project to support the education of refugee children and local population in Lebanon

4 500 000

Humanitarian projects in the Middle East within the Framework of the Small Grants Scheme

500 000

Humanitarian actions for Ukraine

PLN 2 854 558

Module II – projects selected in the „Humanitarian Aid in the Middle East and Ukraine 2017“ call for proposals (Ukraine)

2 854 558

Call for proposals „Humanitarian Aid in the Middle East and Ukraine 2018“ (Ukraine)

0

Other geographical areas

Actions in response tohumanitarian crises

0

*) The sources of financing posted with no amounts specified are in the coures of reconciliation. The costs of the actions will be covered from sources other than the special-purpose reserve for development cooperation of from the reserve founds through internal redeployment in the Plan.

GLOBAL EDUCATION

PLN 2 086 830

Projects implemented in the "Global Education 2018" call for proposals through non-governmental organisations, state-funded institutions of higher education, local government entities, research institutes, and the Polish Academy of Sciences and its organisational units

1 500 000

Module II – projects selected in the „Global education 2017“ call for proposals

86 830

Projects implemented by the Ministry of Education

500 000

VOLUNTEERING

PLN 1 000 000

„Polish Aid Volunteering 2018“ call for proposals

1 000 000

COOPERATION within the framework of international organisations

PLN 5 300 000

Regular and single contributions, including a contribution to the OECD Development Center  (in case of savings, the amount may be higher)

5 300 000

RESERVE

PLN 343 430

TOTAL

PLN 117,000,000

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: