Polsko

V roce 2020 zaznamenala polská ekonomika pokles o 2,8 %. Jedná se o první meziroční pokles polského HDP od roku 1991. V porovnání s ostatními zeměmi EU 27 se však jedná o jeden z nejlepších výsledků. Lépe si vedlo jen Irsko s růstem HDP ve výši 2,5 % a Litva, která zaznamenala pokles o 0,8 %. Již v roce 2021 se předpokládá poměrně silný růst o 3,9 % a tím i překonání výkonu ekonomiky z roku 2019.

Úroveň růstu kolem 4 % by Polsko mělo udržet i v letech 2022 a 2023. Kromě toho vykazuje Polsko dobrá čísla také ve statistikách nezaměstnanosti – oproti roku 2019 došlo jen k mírnému nárůstu o 0,5 % na celkových 5,9 %. Počet nezaměstnaných bude kulminovat v tomto roce na hodnotě 6,5 %. V dalších letech pak bude opět směřovat pod hranici 6 %.

V reakci na dopady pandemie koronaviru představila polská vláda soubor protikrizových opatření s názvem Tarcza Antykryzysowa. Opatření jsou ohlašována postupně ve vlnách dle aktuálního stavu ekonomiky a vládou přijatých restriktivních opatření. Cílem je zabránit zániku firem a zamezit zvyšování nezaměstnanosti. Tarcza Antykryzysowa nabízí například úlevy ze zdravotního a sociálního pojištění, nevratné půjčky či převzetí akcií firmy státem.

Podmínkou je, aby měla firma čerpající státní pomoc daňovou rezidenci v Polsku či se zavázala k jejímu převedení do Polska do 9 měsíců. Většina opatření je financována prostřednictvím Polského rozvojového fondu (Polski Fundusz Rozwoju, PFR) a Národní banky Polska (Narodowy Bank Polski, NBP). Toto řešení umožňuje přinejmenším formálně omezit zvyšování veřejného dluhu.

Zvýšení schodku veřejných financí za rok 2020 bylo přesto nejvýraznější za poslední léta, konkrétně na úrovni 10,5 % HDP. Přestože má následovat výrazné snížení schodku na 4,3 % v roce 2021 a 3,2 % v roce 2022, stále se jedná o vyšší schodky než v minulých letech (například v roce 2019 činil schodek veřejných financí jen 0,7 % HDP).

Celkové zadlužení země v poměru k HDP tak narostlo ze 45,7 % v roce 2019 na 54,7 % v roce 2020. I zde si však Polsko v porovnání s ostatními zeměmi EU stojí velmi dobře. Vyšší schodek veřejných financí je navíc vykoupen nižším poklesem HDP a brzkým návratem k růstu v roce 2021.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Základní rámec investic do silniční infrastruktury stanovuje Národní program výstavby silnic na období 2014–2023 s výhledem do roku 2025 (Program Budowy Dróg Krajowych na lata 2014–2023 z perspektywą do 2025 r.). Souhrnný objem investic v rámci programu dosahuje hodnoty 142,2 mld. PLN (853,20 mld. CZK). Celkem počítá s vybudováním 3 568,1 km nových silnic; z toho 324,4 km dálnic a 2 749 km rychlostních silnic. Zbylou část tvoří obchvaty a silnice I. třídy.

Program počítá rovněž s propojením sítě dálnic a silnic navazujících na budování Centrálního dopravního uzlu (Centralny Port Komunikacyjny – CPK) a to včetně nového velkého obchvatu Varšavy. CPK propojující silniční, železniční a leteckou dopravu se má do budoucna stát integrujícím prvkem rozvoje dopravní infrastruktury napříč celým Polskem. Lokalita určená pro výstavbu CPK se nachází přibližně 37 km západním směrem od Varšavy u nově vybudované dálnice A2.

Dále Ministerstvo infrastruktury vypracovalo program budování 100 městských obchvatů na území celého Polska v období let 2020–2030, který doplní činnosti Generálního ředitelství silnic a dálníc (Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad, GDDKiA) související s výše uvedeným Národním programem výstavby silnic. Náklady na zavedení programu byly odhadnuty na téměř 28 mld. PLN (168 mld. CZK).

Další důležitý investiční program polské vlády má název Mosty pro regiony (Mosty dla Regionów). Tento program počítá s výstavbou 21 nových mostů přes největší polské řeky. Na plnění úkolů programu byly vyčleněny prostředky ze státního rozpočtu ve výši 2,3 mld. PLN (13,8 mld. CZK).

Energetický průmysl

Podíl instalovaného výkonu tepelných elektráren na černé a hnědé uhlí v energetickém mixu Polska tvoří 65,1 % celkového výkonu energetiky. Druhou nejvýznamnější složkou energetického mixu jsou obnovitelné zdroje energie s 24,6% podílem, následují elektrárny na zemní plyn s 6,2 %.

Co se týče konkrétní produkce elektrické energie v roce 2020 – uhelné elektrárny vyprodukovaly celkem 69,7 % celkového objemu vyprodukované energie. Jejich podíl na roční produkci tak poprvé v historii polské energetiky klesl pod hranici 70 %. Obnovitelné zdroje energie se na roční produkci podílely 17,7 %, plynové elektrárny pak 10,1 %. Zbylá 2,5 % připadají na ostatní zdroje energie.

Dominance uhlí v polském energetickém mixu přetrvá ještě mnoho let a bude generovat silnou poptávku v tomto segmentu. Dle dostupných dat je průměrné stáří tepelné elektrárny v Polsku 47 let (počítáno od zprovoznění prvního bloku). Polovina z nich je pak starší 50 let. Tyto zastaralé technologie bude Polsko nuceno odstavit a nahradit modernějšími technologiemi nejpozději do roku 2030 z důvodu přísnějších pravidel ochrany životního prostředí přijatých na úrovni EU.

V oblasti obnovitelných zdrojů jsou prioritami polské vlády rozvoj fotovoltaiky a především větrných elektráren. Podíl instalovaného výkonu větrných elektráren na energetickém mixu Polska byl v roce 2020 12,6 %. Podíl na skutečně vyrobené energii pak rovných 10 %. Speciální zákon k podpoře větrných farem na moři podepsal v lednu roku 2021 polský prezident (tzv. zákon „offshore“). Pomocí strategického investičního programu v hodnotě až 130 mld. PLN (780 mld. CZK) má být do roku 2040 instalován výkon 8–11 GW ve výlučné ekonomické zóně Polska v Baltském moři.

Rovněž teplárenství je v Polsku technologicky zaostávajícím odvětvím energetiky a má tedy velký potenciál rozvoje. Polská vláda nyní připravuje strategii transformace teplárenství. V perspektivě do roku 2040 se očekává snížení úlohy zemního plynu, další intenzivní nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie a odpadního tepla a odklon od centrálně zásobovaných systémů k integraci tepelných čerpadel v různých bodech topných systémů.

Kromě samotné výroby energií si investice vyžádá i přenosová a distribuční síť. Do roku 2030 plánuje polská vláda vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem přes 14 mld. PLN (84 mld. CZK).

Služby

Velmi dynamický je v Polsku především růst e-commerce. Dle dostupných odhadů vyrostl polský trh e-commerce za rok 2020 o více než 30 % na 15 mld. EUR (390 mld. CZK), což je nejrychlejší růst v Evropě. V roce 2015 přitom dosahoval polský e-commerce hodnoty 5,3 mld. EUR (137 mld. CZK), v roce 2019 pak 11,7 mld. EUR (303 mld. CZK). S využitím e-shopů dnes nakupuje již 72 % uživatelů internetu. Ve srovnání s rokem 2019 se jedná o nárůst ve výši 15 %. V porovnání s rokem 2015 dokonce o necelých 50 %.

Ze strany státu je znatelná podpora podniků s inovačním potenciálem, zvláštní důraz je kladen na technologické firmy a startupy. Například vládní program Start in Poland má k dispozici prostřednictvím dotačních titulů z národních i EU zdrojů finance v hodnotě 3 mld. PLN (18 mld. CZK). Pro získání podpory z unijních zdrojů zpravidla potřebují polské firmy spolupráci se zahraničními partnery, což znamená příležitosti pro české technologické firmy a startupy.

V Polsku roste rovněž poptávka po centrech sdílených služeb (Shared Service Center) a outsourcingových služeb pro podniky (Business Process Outsourcing). Nejsilnější poptávka na trhu sdílených a outsourcingových služeb bude v následujících letech v oblasti výzkumu a vývoje v IT, právních služeb, inženýrských služeb, vývoje a údržby aplikací.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Příležitosti ve zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu nejsou v případě Polska vázány výhradně na boj s onemocněním covidem-19. Polské zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované a jeho dofinancování patří mezi vládní priority.

Již od roku 2017 platí novela zákona o zdravotnických službách financovaných z veřejných prostředků (Ustawa o świadczeniach opieki zdrowotnej finansowanych ze środków publicznych), která počítá s postupným pevně daným zvyšováním výdajů na zdravotní péči.

V roce 2025 mají výdaje dosáhnout úrovně 6 % HDP (pro srovnání v roce 2021 se počítá s úrovní 5,3 % HDP). V průběhu následujících let má být v Polsku modernizováno více než 30 nemocnic a jiných zdravotnických zařízení. Jde především o nákup vybavení a výstavbu nových nemocničních budov.

Ministerstvo zdravotnictví rovněž vnímá potřebu zlepšení péče o seniory, a to prostřednictvím rozvoje domovů denní péče, zařízení pro péči a ošetření (Zakłady Opiekuńczo-Lecznicze) a středisek pro osoby starší 75 let. Rovněž hodnota soukromého zdravotního trhu silně roste. A to v průměru o 7 % ročně z 22 mld. PLN (132 mld. CZK) v roce 2018 až na odhadovaných 31 mld. PLN (186 mld. CZK) v roce 2022.

Dle dostupných prognóz bude v následujících 15–20 letech v Polsku narůstat počet onkologických pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto vyčlenilo celkem 900 mil. PLN (přibližně 5,4 mld. CZK) na revitalizaci Národního onkologického ústavu (Narodowy Institut Onkologii). V následujících letech bude nezbytné implementovat do polského zdravotnictví moderní metody léčby rakoviny, včetně buněčné terapie pomocí CAR T-lymfocytů.

Aplikace umělé inteligence v diagnostickém a terapeutickém procesu v onkologii patří v Polsku mezi výzkumné a vývojové priority v oblasti zdravotnictví.

Dalším důležitým tématem polského zdravotnictví je digitalizace. Od ledna 2021 byla implementována elektronická lékařská doporučení, tzv. e-skierowanie, v pokročilé fázi implementace jsou rovněž elektronické lékařské záznamy (Elektroniczna Dokumentacja Medyczna). Do budoucna nezbytný pak bude rozvoj nových řešení v oblasti digitální medicíny, vzdáleného poskytování zdravotnických služeb a konzultační činnost na dálku (telemedicína).

Velmi perspektivní je trh nekomerčního klinického testování, který má nyní hodnotu přibližně 2 mld. PLN (12 mld. CZK) ročně s předpokladem extenzivního růstu do budoucna (až na trojnásobek současné hodnoty). Velkým potenciálem v polském zdravotnictví jsou rovněž řešení založená na nanotechnologiích a biomateriálech. V souvislosti s šířením onemocnění covidem-19 plánuje Agentura pro lékařský výzkum (Agencja Badań Medycznych) uvolnit prostředky na vývoj vakcín, terapií a technik rychlé diagnostiky.

Železniční a kolejová doprava

Železniční a kolejová doprava je dlouhodobě velmi perspektivní obor, ve kterém se již úspěšně etablovalo několik českých firem. Její rozvoj rovněž patří mezi vládní priority a hlavní cíle Ministerstva infrastruktury. Hlavním nástrojem je Národní železniční program (Krajowy Program Kolejowy).

V období do roku 2023 stanovuje celkem 230 projektů a investiční výdaje do železniční infrastruktury ve výši téměř 76 mld. PLN (456 mld. CZK). Jednou z klíčových priorit Národního železničního programu je zlepšení technického stavu železničních tratí zahrnutých do hlavní komplexní sítě TEN-T.

Polská vláda přijala rovněž usnesení o zavedení Programu doplňování lokální a regionální železniční infrastruktury do roku 2028 (Program Kolej+). Cílem programu je zavedení železničního spojení do měst s více než 10 tis. obyvatel, která v současné době nemají přístup k osobní nebo nákladní železniční dopravě. Na realizaci programu je pro roky 2019–2028 přiděleno téměř 6,6 mld. PLN (39,6 mld. CZK). Zřízen byl rovněž investiční program, který má za cíl výstavbu a modernizaci železničních stanic v celé zemi.

Program má být realizován do roku 2023 a zahrnuje celkem 186 objektů v hodnotě 1 mld. PLN (6 mld. CZK). Státní železniční společnost PKP Intercity vyhlásila novou strategii pro kolejová vozidla, která předpokládá investice určené na modernizaci a nákup kolejových vozidel ve výši více než 7 mld. PLN (42 mld. CZK) do roku 2023. Program zahrnuje modernizaci a nákup nových železničních vozů, lokomotiv a elektrických jednotek.

Rozvojovým impulzem modernizace železnic je také výstavba ambiciózního Centrálního dopravního uzlu (Centralny Port Komunikacyjny – CPK). Dopravní uzel by měl být osou matrice pro celostátní železniční síť, která předpokládá propojení 10 tras a vybudování 17 nových železničních úseků v délce 1 300 km s projektovanou rychlostí 150 km/h a možností přestavby na vysokorychlostní železnici. Jako první vznikne vysokorychlostní trať Varšava–CPK–Lodž, která je již nyní zařazena mezi projekty tzv. Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF).

Velvyslanectví ČR ve Varšavě
e-mail: commerce_warsaw@mzv.cz
www.mzv.cz/warsaw