Polsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Varšava
Počet obyvatel 37,7 mil
Jazyk polština
Náboženství římsko-katolické (91,9 %)
Státní zřízení parlamentní republika
Hlava státu prezident (od roku 2015 Andrzej Duda)
Hlava vlády premiér (od roku 2017 Mateusz Morawiecki)
Název měny Złoty (PLN)
Cestování
Časový posun není oproti SEČ
Kontakty ZÚ
Velvyslanec J.E. Jakub Dürr
Ekonomický úsek Jan Tomášek, Jakub Rudý
Konzulární úsek Petr Jesenský
CzechTrade Ivo Šipl
Czechinvest ne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 1 431,00
Hospodářský růst (%) 5,3
Inflace (%) 5,1
Nezaměstnanost (%) 6

Polsko, oficiálně Polská
republika (Polska, Rzeczpospolita Polska), je středoevropskou zemí hraničící s
Německem na západě, s ČR a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na
východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má
Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch země je převážně
rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice. Politickým zřízením je Polsko
parlamentní republikou. Hlavou státu je přímo volený prezident, hlavou vlády
premiér opírající se o důvěru získanou v parlamentu.

Pro zahraniční politiku
Polska jsou určující především členství v Evropské unii a pevná transatlantická
vazba. Vedle toho je Polsko členskou zemí všech zásadních mezinárodních organizací.
Polsko je ekonomikou s vysokými příjmy (nominální hodnotou HDP 21. zemí světa).
Dominantním sektorem jsou služby s podílem přibližně 58 % na tvorbě HDP. Za rok
2021 vykázalo Polsko silný růst HDP na úrovni 5,3 %. Povedlo se tak smazat
ztráty z roku 2020, kdy HDP pokleslo v souvislosti s pandemií covidu-19 o 2,5 %.

Úrovně před pandemií dosáhla polská ekonomika ve druhém čtvrtletí roku 2021. Polsku
se daří držet nízkou míru nezaměstnanosti, která je druhá nejnižší v rámci EU.
Výše veřejného dluhu byla na konci roku 2021 na úrovni 55,5 % HDP. Objem
vzájemného obchodu mezi ČR a Polskem dosáhl v roce 2021 rekordní hodnoty
706,6 mld. CZK s deficitem ve výši 45,6 mld. CZK z pohledu ČR. Polsko však
stále nabízí řadu perspektivních oborů s příležitostmi pro české firmy. Mezi ně
lze zařadit především dopravní průmysl a infrastrukturu (Národní program
výstavby silnic na období 2014 – 2023), energetiku (modernizace elektráren,
podpora obnovitelných zdrojů energie) či zdravotnictví (navyšování výdajů na
zdravotní péči).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Polsko (395.81 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Polsko (MZV) (3 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Polsko je parlamentní republikou. Hlavou státu
je přímo volený prezident, jehož volba je dvoukolová. Vítěz tedy musí získat
absolutní většinu všech odevzdaných hlasů. Od roku 2015 je prezidentem Andrzej
Duda, který ve volbách v červenci roku 2020 obhájil svůj mandát na dalších
pět let. Hlavou vlády je premiér odpovědný parlamentu. Parlament je
v polském systému dvoukomorový, dělí se na Sejm
(tedy poslaneckou sněmovnu) a Senát. Pro účely voleb do Senátu je území
Polska rozděleno na 100 jednomandátových volebních okrsků,
z každého z nich vzejde přímo volený senátor. Systém voleb je
většinový, jednokolový. Vítězi tedy stačí prostá většina hlasů.

Pro účely
voleb do Sejmu je území Polska rozděleno na 41 vícemandátových
volebních obvodů, z nichž vzejde celkem 460 poslanců Sejmu. Systém těchto
voleb je poměrný s 5% volební klauzulí. Sejmu a do Senátu se konají vždy
zároveň (ve shodném termínu). Moc soudní je v Polsku rozdělena mezi
Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud a Státní soud.
S výjimkou posledně jmenovaného jsou funkce jednotlivých soudů stejné jako
v ČR. Státní soud je pak specializovaným tribunálem pro osoby zastávající
nejvyšší státní funkce, které byly obviněny z porušení ústavy a dalších
právních předpisů. 
Poslední parlamentní volby v Polsku
proběhly v říjnu roku 2019. Strana Právo a spravedlnost (Prawo
i Sprawiedliwość – PiS) obhájila se ziskem 43,59 % hlasů v
těchto volbách své vítězství z roku 2015. Z celkových 460 křesel v Sejmu
jich obsadila těsnou většinu – 235.

Na kandidátních listinách PiS
figurovali (a do Sejmu byli zvoleni) také kandidáti koaličních stran
Solidární Polsko (Solidarna Polska) a Dohoda (Porozumienie). Straně
PiS se však na rozdíl od voleb v roce 2015 nepodařilo získat většinu v Senátu.
Pro vládní koalici to může znamenat komplikace a zdržení při prosazování
některých zákonů. V případě, že Senát požaduje úpravy předloženého návrhu
zákona či jej zcela odmítne, musí jej Sejm přehlasovat nadpoloviční většinou
hlasů při účasti přinejmenším poloviny poslanců. I přes dílčí spory
v rámci koalice, které vedly k rozsáhlé rekonstrukci vlády
v září 2020 (spojeno s návratem předsedy PiS Jarosława Kaczyńského do vlády
na pozici místopředsedy) a srpnu 2021, se obecně očekává, že stávající vládní koalice
setrvá až do dalších řádných voleb v roce 2023.

Složení vlády:

  • Mateusz
    Morawiecki – předseda vlády a ministr digitalizace

  • Jarosław
    Kaczyński – místopředseda vlády

  • Henryk
    Kowalczyk – místopředseda vlády a ministr zemědělství a rozvoje venkova

  • Piotr
    Gliński – místopředseda vlády a ministr kultury a národního dědictví

  • Jacek
    Sasin – místopředseda vlády a ministr státních aktiv

  • Andrzej
    Adamczyk – ministr infrastruktury

  • Mariusz
    Błaszczak – ministr národní obrany

  • Kamil
    Bortniczuk – ministr sportu a cestovního ruchu

  • Przemysław
    Czarnek – ministr školství a vědy

  • Mariusz
    Kamiński – ministr vnitra a administrativy, koordinátor zpravodajských služeb

  • Magdalena Rzeczkowska – ministryně financí
  • Marlena
    Maląg – ministryně rodiny a sociální politiky
  • Anna
    Moskwa – ministryně klimatu a životního prostředí

  • Adam
    Niedzielski – ministr zdravotnictví

  • Grzegorz
    Půda – ministr fondů a regionální politiky

  • Waldemar Buda – ministr rozvoje a technologie
  • Zbigniew
    Rau – ministr zahraničních věcí

  • Zbigniew
    Ziobro – ministr spravedlnosti

  • Michał
    Cieślak – ministr, člen vlády

  • Michał
    Dworczyk – ministr, člen vlády; vedoucí kancléře předsedy vlády
  • Łukasz
    Schreiber – ministr, člen vlády

  • Konrad
    Szymański – ministr pro evropské záležitosti

  • Michał
    Wójcik – ministr, člen vlády

1.2. Zahraniční politika země

Vláda
strany Právo a spravedlnost pro zahraniční politiku Polska znamená především
důraz na posilování národní bezpečnosti a národní suverenity. Pro zahraniční
politiku Polska jsou determinující především členství v Evropské unii a pevná
transatlantická vazba. Do EU vstoupilo Polsko spolu s ČR v roce 2004. Společně
obě země vstoupily také do Severoatlantické aliance (NATO) v březnu roku 1999.
Kromě toho je Polsko zakládajícím čelenem OSN (1945), členem Organizace pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD; od roku 1996) a členem Světové obchodní
organizace (WTO; od roku 1995). Na regionální úrovni spolupracuje s ČR,
Slovenskem a Maďarskem v rámci Visegrádské čtyřky, která byla ustavena v roce
1991.

Především z polského hlediska je důležitá spolupráce v rámci Výmarského
trojúhelníku, jenž byl rovněž založen v roce 1991 a jehož členy jsou vedle
Polska Německo a Francie. Velká očekávání Polsko vkládá do Iniciativy Trojmoří (3SI)
založené v roce 2016. Tato neformální organizace sdružuje 12 zemí střední a
východní Evropy od pobřeží Baltského moře po pobřeží moří Jaderského a Černého.
Cílem organizace je především hospodářská spolupráce a infrastrukturní
propojení regionu v severo-jižním směru. Členy organizace jsou Bulharsko,
Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko,
Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Pozorovatelskými zeměmi jsou Německo a Spojené
státy americké.

Dominantní prioritou polské
zahraniční politiky se stala diplomatická, finanční a vojenská pomoc Ukrajině
po ruské invazi v únoru 2022. Z Polského pohledu se tak naplnila dlouholetá
obava, kdy bylo Rusko veřejně deklarováno za hlavního soupeře v mezinárodních
vztazích a bezpečnostní hrozbu pro mír v Evropě. Tímto také upevnila hlavní
priorita polské bezpečností politiky – posilování transatlantické vazby, a to
členstvím v NATO – Polsko patří mezi menšinu evropských zemí, které plní
alianční závazek obranného rozpočtu ve výši 2 % HDP – a utužováním
bilaterálních vztahů s USA.

Ty se dařilo rozvíjet už za administrativy
prezidenta Donalda Trumpa, kdy se Polsku podařilo uzavřít několik důležitých
dohod (například k rozmístění amerických vojáků v Polsku či spolupráci při realizaci
polských plánů výstavby jaderných elektráren). Se současnou administrativou Joe
Bidena se Polsku podařilo nalézt shodu v kontinuitě této politiky a díky
spolupráci ve vztahu k Ukrajině dále upevnilo svou pozici hlavního spojence USA
v regionu. Vztahy s EU komplikuje především polská reforma soudnictví. Reforma
dle Evropské komise ohrožuje nezávislost justice. EK podala v této věci na
Polsko žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

1.3. Obyvatelstvo

Celkový počet
obyvatel Polska je 37,7 milionů. To dělá z Polska 5. nejlidnatější
zemi Evropské unie, 8. nejlidnatější zemi v Evropě a 36. na světě.
Obyvatelé Polska tvoří přibližně 7,47 % z celkového počtu obyvatel EU.
S hustotou osídlení 123 obyvatel na kilometr čtvereční se řadí mezi
středně zalidněné země. Pro srovnání v ČR žije 136 obyvatel na kilometr
čtvereční. Plných 97 % obyvatel země se hlásí k polské národnosti, další
2,2 % se hlásí k národnosti slezské, zbylých 0,8 % připadá na ostatní
národnosti. V otázce náboženství se 91,9 % obyvatel hlásí k římskému
katolictví. V celkovém počtu obyvatel Polska tvoří ženy téměř 52 %. Poměr počtu
mužů k počtu žen v populaci Polska činí 100 : 107.

V posledních 15
letech počet obyvatel Polska vytrvale klesá. Výjimkou byl rok 2017, kdy počet
obyvatel mírně narostl, konkrétně o necelých 1000. Za snižováním počtu obyvatel
stojí především 2 faktory. Předně je to záporná bilance přirozeného přírůstku
obyvatel. V roce 2021 byl počet narozených dětí přibližně o 147 000 nižší, než počet zemřelých (519 000 osob). Celkový počet 331 000 narozených dětí je o 24 000 méně než v roce 2021. Trend nižší porodnosti bude přetrvávat i
v budoucnu. Druhým faktorem je vysoká míra emigrace Poláků do zahraničí
(převážně po vstupu do EU v roce 2004). Emigrace se týká zejména mladých
lidí, u kterých nelze do budoucna vyloučit návrat do domovské země. 

Obrat v popsaném
demografickém trendu by mohl nastat v souvislosti s příchodem uprchlíků z
Ukrajiny. Po silné vlně po začátku ruské agrese je nyní počet uprchlíků na
úrovni přibližně  2 mil. osob. Otázkou do
budoucna zůstává, kolik z nich se rozhodne v Polsku zůstat. Doposud se polská
vláda snažila maximalizovat pomoc – včetně uznávání vzdělání a umisťování dětí
do škol.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Polsko patří k vyspělým státům bývalého východního bloku s vysokým indexem
lidského rozvoje. Podle výpočtů MMF dosáhl HDP na obyvatele v roce 2021 částky 37 540
USD. Průměrná roční míra růstu HDP byla v roce 2021 5,7
%. Tím polská ekonomika smazala pokles o 2,8 % v roce 2020, který byl způsoben dopady pandemie koronaviru. Další oživení a posílení polské
ekonomiky se očekává v následujících letech. Předpoklad růstu HDP je aktuálně na úrovni 4,9 % v roce 2022 a 4,3
% v roce 2023. Tyto prognózy však ještě mohou být korigovány s ohledem na ekonomické dopady ruské agrese na Ukrajině. V tomto ohledu čelí polská ekonomika stejným výzvám jako další ekonomiky v regionu – narušení dodavatelských řetězců, zvyšování cen komodit a energií a z toho plynoucí inflace, náklady na zvládání humanitární krize spojené s uprchlickou vlnou. 

Právě inflace a její dopady budou hlavní ekonomickou výzvou. Evropská
komise předpokládá, že celková roční míra inflace v Polsku dosáhne v roce 2022 11,6 % a 7,3 % v roce 2023 (dřívější prognózy hovořily o 6,8 % a 3,8 %). Vládní opatření pomohla snížit dynamiku zvyšování cen, nezastaví však externí faktory. Ve srovnání se státy EU je Polsko po Litvě druhou inflací nejvíce zasaženou zemí. Rada pro měnovou
politiku se rozhodla dramaticky navýšit úrokové sazby (referenční sazba v květnu 2022 byla 5,25 %  ve srovnání s 0,1 % v  září 2021)
a nevylučuje další zvyšování v nadcházejících měsících. Tyto kroky národní banky však mohou vystavit polskou ekonomiku riziku stagflace. Boj s inflací na druhou stranu nepomáhá uvolněná fiskální politika vlády
a její sociální programy (jako např. 500+, třináctý a čtrnáctý důchod), které mají
proinflační charakter.

Dominantním sektorem polského hospodářství jsou služby
s podílem na tvorbě HDP na úrovni 58 %. Průmysl, zemědělství a těžba
nerostných surovin jsou také velmi silné. Polsko má třetí největší zemědělskou
plochu v EU a od roku 2004 jsou polští zemědělci čistými příjemci z fondu společné
zemědělské politiky EU (zejména přímých plateb). Hlavními průmyslovými odvětvími
jsou strojírenství, hutnictví, automobilový, chemický, elektrotechnický,
textilní a potravinářský průmysl. Významnou roli hraje těžba a zpracování
nerostných surovin.
Drtivá většina mezinárodního obchodu Polska probíhá se zeměmi EU. Hlavním obchodním partnerem Polska je Německo. A to jak z hlediska dovozu, tak
z hlediska vývozu.

Základem polského exportu je strojírenský průmysl,
který odpovídá za 37 % polského vývozu. Chemický průmysl je na druhém místě (hlavně léky a farmaceutické výrobky). Zemědělství a
potravinářský průmysl jsou pak svým podílem na třetím místě. Polsko se může pochlubit velmi dobře rozvinutým masným průmyslem.
Na polském dovozu se nejvíce podílejí stroje, zařízení a dopravní
prostředky. Polsko dováží také průmyslové zboží a chemikálie. Podíl
potravin na polském dovozu je 6,7 %.

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 4,5 -2,8 5,3 4,9 4,3
HDP/obyv. (USD/PPP) 34 510,00 34 500,00 37 540,00 41 100,00 44 020,0
Inflace (%) 2,3 3,4 5,1 6,2 3,6
Nezaměstnanost (%) 5,4 5,9 6 4,9 4,5
Export zboží (mld. USD) 264,5 261,4 347,2 373,6 405
Import zboží (mld. USD) 262,5 244,7 341,9 373,9 408,2
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 1,3 14,4 8,5 3,3 0,8
Průmyslová produkce (% změna) 4,2 -1,1 14,5 6,7 4,4
Populace (mil.) 37,9 37,9 37,8 37,7 37,7
Konkurenceschopnost 38/63 39/63 47/64 N/A N/A
Exportní riziko OECD N/A N/A N/A N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -2,5
Veřejný dluh (% HDP) 55,5
Bilance běžného účtu (mld. USD) -5,76
Daně 2022
PO 19 % – základní;

9 % – snížená

FO 12 % – od 1. července 2022
DPH 23 % – základní;

0 % / 5 % / 8 % – snížená

Podle odhadů MMF dosáhl deficit polského státního rozpočtu v roce 2021 2,5 % HDP
(v roce 2020 to bylo 7,1 %). Celková úroveň veřejného dluhu byla na na konci roku 2021 úrovni 55,5 %
HDP (na konci roku 2020 to bylo 57,4 %). V souvislosti s tlakem na
veřejné finance vyvolaným mimořádnými výdaji spojenými s pandemií koronaviru schválila v září 2021 roku
polská vláda aktualizaci Strategie pro řízení dluhu v sektoru veřejných
financí v letech 2022–2025. Cílem strategie je držet veřejný dluh
v limitu stanoveném ústavou a optimalizovat náklady na obsluhu dluhu.

V aktuálních prognózách pro rok 2022 MMF očekává, že deficit polského
státního rozpočtu dosáhne 4,1 % HDP a celková výše veřejného
dluhu 53,3 % HDP. Náklady spojené se zvládáním uprchlické vlny z Ukrajiny však budou vytvářet další tlak na státní rozpočet. Lze tak očekávat, že se prognóza bude v průběhu roku proměňovat. Běžný účet Polska v roce 2021 dosáhl schodku 5,76 mld. USD (za rok 2020 byl v přebytku 17,52 mld. USD) v roce 2020). Schodek ve výši 20,62 mld. USD se očekává i letos. 

Celková hodnota salda běžného a kapitálového účtu podle Polské národní banky
(NBP) dosáhla ve 4. čtvrtletí roku 2021 záporných 9,7 mld. PLN a jeho
poměr k HDP byl na úrovni 1,3 %. Na běžném účtu platební bilance byl
zaznamenán deficit ve výši 21,9 mld. PLN. Úroveň deficitu byla ovlivněna záporným saldem zahraničního obchodu se zbožím (-15,3 mld. PLN), prvotních důchodů (-29,6 mld. PLN) i
druhotných důchodů (-7,7 mld. PLN). Kladné saldo vykázaly služby (30,8 mld. PLN). Zhoršení salda běžného
účtu zaznamenané ve 4. čtvrtletí 2021 ve srovnání se 4. čtvrtletím 2020 bylo
především důsledkem zhoršení obchodní bilance se zbožím. V průběhu celého roku
2021 bylo saldo běžného účtu záporné a činilo -16,5 miliardy PLN, což
představovalo 0,6 % HDP.

Celková zahraniční zadluženost na konci roku 2021 činila celkem 1 473,534
mld. PLN. Podíly jednotlivých sektorů: vládní sektor 413,747 mld. PLN;
centrální banka 69,744 mld. PLN; MFI – s výjimkou centrální banky 222,166 mld.
PLN; přímé investice: mezipodnikové půjčky 444,244 mld. PLN a ostatní sektory 323,633
mld. PLN.

2.3. Bankovní systém

Polský bankovní systém je podobný systémům v jiných zemích
EU a v mnoha rozvinutých ekonomikách na světě. Základním právním aktem
upravujícím fungování polského bankovního systému je „Bankovní zákon“ ze dne 29. srpna
1997 (Prawo bankowe). Předpisy týkající se akreditivu
v polské legislativě lze také najít v bankovním zákoně.

Polský bankovní systém se skládá z institucí tvořících trh (komerčních bank) a ze stabilizujících institucí – Polské národní
banky (centrální banka; NBP), úřadu pro finanční
dohled (orgán dohledu; KNF) a Bankovního záručního fondu
(zaručující výplatu vkladů; BFG).

Struktura bankovního sektoru z hlediska původu kapitálu se v
posledních letech neměnila. Polský kapitál ovládá více než polovinu aktiv bankovního
sektoru, z nichž státní pokladna vlastní 46 % a soukromí polští investoři 10,4 %. Mezi zahraničními investory hraje dlouhodobě nejdůležitější
roli kapitál ES, DE, FR a NL. Na konci března roku 2022
bylo aktivních 568 subjektů z bankovního sektoru, z toho bylo 30 komerčních
bank, 36 poboček úvěrových institucí a 502 družstevních bank.

Největší polskou bankou z
hlediska aktiv je ovládána státní pokladnou PKO Bank Polski – 377,2 mld. PLN. Na
druhém místě je banka Bank Pekao, jejichž kontrolní podíl akcií drží státní
pokladna – 235,3 mld. PLN. Na třetím místě je španělská Santander Bank Polska –
221,6 mld. PLN. Čtvrtou v pořadí je mBank (hlavním akcionářem je německá
Commerzbank) – 183 mld. PLN. Pátou je holandská ING Bank Śląski – 180,6 mld.
PLN. 

Polský bankovní systém je stabilní. Poslední čtvrtletí roku 2021 přineslo sérii zvýšení úrokových sazeb, což přispělo ke zlepšení výhledu bankovní aktivity. Kombinace vyšších úrokových sazeb, vyššího ekonomického růstu než průměr EU a historicky nízké nezaměstnanosti vytváří příznivé podmínky pro bankovní činnost v následujících letech.

2.4. Daňový systém

Polský daňový systém je považovaný za komplikovaný a
nepřehledný.

V současné době existuje v Polsku několik druhů daní. Většinou jde
o přímé daně jako daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických
osob, dědická a darovací daň, daň z veřejnoprávní činnosti, daň z
pozemku, lesní daň, daň z nemovitosti, silniční daň, tonážní daň, daň z těžby
některých nerostných surovin a paušální daň z hodnoty produkce uvedené na trh
(tzv. daň ze stavby lodí). Zbytek tvoří nepřímé daně jako: daň z přidané
hodnoty, spotřební daň (Akcyza) a daň z her. V Polsku existuje i celá
řada poplatků jako bankovní daň, poplatek za užívání místa pro prodej na
tržišti, lázeňský poplatek, pobytová
taxa, poplatek za vlastnictví psa, reklamní poplatek, kolkovné.

PIT (daň z příjmů fyzických osob) – obecně v Polsku platí dvouúrovňová daňová stupnice se sazbami ve výši 17 % (od 1. 7. 2022 snížená na 12 %) a 32 % s hranicí příjmu ve výši 120 000 PLN a roční částkou snižující daň ve výši 5 100 PLN.

CIT (daň z příjmů právnických osob) – v Polsku činí
19 % základu pro výpočet daně nebo 9 % základu pro výpočet daně v případě
daňových poplatníků, jejichž příjmy za fiskální rok nepřesáhly v PLN částku
odpovídající v přepočtu 1 200 000 EUR. 

DPH – Základní sazba v Polsku činí 23 %. Pro některé zboží a
služby jsou stanoveny snížené sazby 8 %, 5 % a 0%.

Stále více daňových vypořádání probíhá elektronicky, ale s tím je
také spojeno mnoho obtíží. V 6. vydání mezinárodního žebříčku
konkurenceschopnosti daňových systémů, který připravila Tax Foundation, byl
polský daňový systém vyhodnocen jako třetí nejhorší ze 36 zkoumaných zemí –
členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. A nejde o samotné vysoké
sazby. Hlavní slabinou je složitost daňového systému a četné výjimky. Vládní
politika vytváření nových výjimek a preferencí (mj. malý CIT, IP Box, estonský
CIT pro vybrané, osvobození mladých lidí z PIT) jen dále komplikuje již tak
nepřátelský systém pro daňové poplatníky. Proto snížení sazby PIT v roce 2022 ze 17 % na 12 % není v žádném případě odpovědí na největší problém,
kterým je složitost celého systému.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Podle údajů Polského statistického úřadu za leden až prosinec
2021 jsou ekonomicky vyspělé země (dle kvalifikace MMF) hlavním cílem polského exportu s podílem 86,3 %. Počítáme-li pouze země EU, míří do nich 74,8 % polského vývozu. Na straně importu je
situace podobná, kdy dovoz z ekonomicky vyspělých zemí tvoří 62,5 % celkového dovozu. Dovoz ze zemí EU pak dosahuje podílu 53,8 % na celkovém dovozu.
Nominální hodnota polského exportu do zemí EU dosáhla dle dat Eurostatu hodnoty 213,6 mld. EUR, hodnota dovozu ze zemí EU pak 188,8 mld. EUR.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z EU (mil. EUR) 152 523,1 165 993,9 176 149,1 177 077,0 213 661,1
Import do EU (mil. EUR) 142 639,90 153 536,40 157 558,60 154 883,40 188 819,0
Saldo (mil. EUR) 9 883,2 12 397,5 18 590,5 22 193,5 24 842,1

Zdroj: EK

Obchodní vztahy s ČR

Polsko je jedním z nejvýznamnějších obchodních
partnerů ČR. Na straně vývozu je třetí po Německu a Slovensku, na straně dovozu a celkovým objemem obchodní výměny je rovněž třetí, v obou případech po Německu a Číně. Obchodní výměna s Polskem roste procentuálně rychleji, než celková obchodní výměna ČR. Význam Polska pro české exportéry se tak postupně zvyšuje.

Analogicky posiluje také pozice ČR mezi polskými exportéry jako dovozce
jejich zboží a služeb. V roce 2021 dosáhl dovoz
z Polska do ČR hodnoty 375,270 mld. CZK. Vývoz z ČR do Polska měl hodnotu 331,678
mld. EUR. Polsko si nicméně několik posledních let udržuje pozitivní obchodní bilanci ve vztahu k ČR a je tak kromě Malty jedinou zemí EU, se kterou má ČR zápornou bilanci. V roce dosáhlo saldo ČR hodnoty 43,6 mld. CZK. 

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 254,0 266,5 277,1 277,0 331,7
Import do ČR (mld. CZK) 293,7 308,4 314,7 312,0 375,3
Saldo (mld. CZK) -39,7 -41,9 -37,6 -35,0 -43,6

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

Mezi zeměmi mimo EU byli hlavními obchodními partnery Polska v r. 2021 Čína (2., 42,5 mld. EUR), Rusko (3., 17,0 mld. EUR), USA (8., 8,8 mld. EUR) a Jižní Korea (10., 6,5 mld. EUR) na straně dovozu a Velká Británie (4., 14,5 mld. EUR), Rusko (7., 8,0 mld. EUR) a USA (9., 7,6 mld. EUR) na straně vývozu.

2017 2018 2019 2020 2021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 44 329,5 57 279,20 62 029,30 62 136,80 72 170,40
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 53 739,8 76 097,6 68 336,3 66 635,5 N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -9 410,3 -17 023,4 -17 481,9 -11 955,6 N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Hodnota přímých zahraničních investic, které směřovaly do Polské ekonomiky v roce 2021, dosáhla dle dat Polského ekonomického institutu (PEI) výše 24,8 mld. USD. V celosvětovém srovnání se tak Polsko zařadilo na 14. místo mezi cílovými destinacemi PZI. Ve srovnání se zeměmi EU bylo třetí po Německu a Švédsku. Jedná se také o historicky nejvyšší hodnotu, která o více než 80 % překonala výsledky z let 2019 i 2020. Doposud rekordní byl rok 2007, kdy hodnota PZI dosáhla 19,9 mld. USD.

Dle analytiků PEI potvrzují výše uvedené výsledky, že Polsko těží z celosvětového trendu zkracování dodavatelských řetězců, který započal obchodní válkou mezi USA a Čínou a dále akceleroval v důsledku globálních dopadů pandemie koronaviru. Pozitivní vliv mají PZI také na trh práce. Dle aktuálního propočtu vytvořili zahraniční investoři v polské ekonomice v letech 2019-2021 celkem 339 000 pracovních míst, což je nejvíce v Evropě. 

Polsko nabízí také širokou řadu investičních pobídek. Investoři
mohou využít vládních dotací financovaných v rámci „Programu na podporu
investic o značném významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2030“ (grant
na zaměstnání a investiční grant). Mají také možnost osvobození od daně (daň z
příjmů, daně z nemovitostí) nebo
využití nástrojů spolufinancovaných z evropských fondů. Všechny podpůrné
nástroje jsou k dispozici stejně a podle stejných pravidel pro zahraniční i polské
investory.

Lákání zahraničních investorů má na starosti Polská agentura pro investice a obchod (Polska Agencja Inwestycji i Handlu, PAIH). Rok 2021 byl rekordní i z jejího pohledu – celkem 96 PZI, na kterých se přímo podílela, dosáhly hodnoty 3,7 mld. USD a vytvoří asi 18 000 pracovních míst. Za největší částí z těchto PZI stojí Jižní Korea, následují USA a Německo.

3.3. FTA a smlouvy

Základním smluvním rámcem vztahů mezi ČR a Polskem je členství v EU. Kromě toho máme uzavřeno množství (téměř 100) bilaterálních smluv. Mezi nejvýznamnější patří:

  • Smlouva mezi vládou ČSFR a vládou PL o dobrém
    sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (1991);

  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou PL o přeshraniční spolupráci (1994);
  • Smlouva mezi ČR a PL o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách,
    živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (2000);
  • Smlouva o zamezení dvojího zdanění, podepsanou ve
    Varšavě 24. června 1993 s platností od 1. ledna 1994
    (novelizována 13. září 2011 s platností od 1. ledna 2013). 

3.4. Rozvojová spolupráce

Hlavním
legislativním rámcem pro rozvojovou pomoc je Ustawa o
współpracy rozwojowej, která vstoupila v platnost 1. ledna
2012. V souladu s tímto zákonem je rozvojová spolupráce poskytována
na základě víceletého programu přijatého vládou.
Program stanoví priority pro rozvojovou spolupráci v geografických a
tematických oblastech.

Dne 1. ledna 2021 Polsko schválilo víceletý program rozvojové spolupráce na léta 2021–2030 „Solidarita pro rozvoj„. Na jeho základě se bude v letech 2021–2030 polská
rozvojová spolupráce zaměřovat na 10 prioritních zemí: 4 země Východního partnerství
(Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina) a 6 zemí v Africe a na Středním východě (Etiopie, Keňa, Senegal, Tanzanie, Libanon a Palestina). Tematické priority jsou pak stanoveny na základě Cílů udržitelného rozvoje OSN. Ze 17 cílů určilo Polsko prioritních 8 s tím, že největší pozornost je věnována cíli 13 „Klimatická opatření“ a 16 „Mír, spravedlnost a silné instituce“. 

V roce 2020 poskytlo
Polsko zahraniční rozvojovou pomoc v celkové výši
3,23 mld. PLN (7,2 mld. CZK), což odpovídá 0,14 % HND. Většina těchto prostředků, v roce 2020 celkem 73 %, byla nicméně určena multilaterální rozvojové pomoci. Největší část prostředků byla zaslána Evropskému rozvojovému fondu. V bilaterální rozvojové spolupráci Polska dominují studijní stipendia a financování vzdělání, podíl těchto položek na rozpočtu bilaterální pomoci dosáhl v roce 2020 56 %. Největší část této pomoci byla poskytnuta Ukrajině a Bělorusku. Data za rok 2021, který byl prvním rokem nového víceletého programu, nejsou k dispozici.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Polsko se netají ambicí stát se klíčovým infrastrukturním a logistickým uzlem regionu střední a východní Evropy. Tato
ambice je podpořena konkrétními investicemi. Regionálním centrem stává také v infrastruktuře digitální s cloudovými službami
v čele. Výsledkem je dynamické prostředí s množstvím
příležitostí pro české firmy.

Dopravní průmysl a infrastruktura – budování dopravní infastruktury se řídí Národním programem výstavby
silnic. Ve své aktuální verzi počítá s vybudováním přibližně 3 600 km
nových dálnic a rychlostních silnic. Polovina této délky je již vybudována či
v procesu výstavby. Stavby dalších úseků budou zahajovány v následujících
letech. Z pohledu
českých firem by mohly být zajímavé především zakázky na menší stavby,
které jsou vypisovány dle samostatných investičních plánů. Mezi ně patří program budování 100 městských obchvatů na území
Polska v období let 2020–2030. Náklady na zavedení programu byly odhadnuty na téměř 28 mld.
PLN. Další důležitý investiční program polské vlády má název Mosty pro regiony.

Tento program počítá se výstavbou 21 nových mostů přes největší polské řeky. Na
plnění úkolů programu byly vyčleněny prostředky ze státního rozpočtu ve výši
2,3 mld. PLN.
Na zlepšení kvality
silniční přepravy je zaměřen také Program posílení vnitrostátní silniční sítě
do roku 2030. Projekty budou zaměřeny vedle údržby vozovek také na křižovatky a zabezpečení
silnic pro ostatní účastníky provozu. Celkem bude v jeho časovém horizontu
alokováno 64 mld. PLN. V neposlední řadě pak stojí za zmínku také program
Bezpečná silniční infrastruktura 2021–2024. Celkem 2,5 mld. PLN je určeno na
menší dopravní stavby, které jsou zaměřeny na zvýšení bezpečnosti provozu,
včetně značení, osvětlení, cyklostezek, chodníků, nadchodů a dalších prvků
zaměřených na cyklisty a pěší.

▶ Energetika – základem
energetického mixu v Polsku je stále produkce tepelných elektráren na
černé a hnědé uhlí, které tvoří přibližně dvě třetiny celkového instalovaného
výkonu polské energetiky. Dominance
uhlí v polském energetickém mixu přetrvá ještě mnoho let, potřeba
modernizovat polské tepelné elektrárny, z nichž polovina je starší než 50 let, pak nabídne množství příležitostí pro
české firmy. Zastaralé technologie bude
Polsko nuceno odstavit a nahradit modernějšími technologiemi nejpozději do
roku 2030 z důvodu přísnějších pravidel ochrany životního prostředí
přijatých na úrovni EU. V oblasti obnovitelných zdrojů jsou
prioritami polské vlády rozvoj fotovoltaiky a především větrných elektráren.
Speciální zákon k podpoře větrných farem na moři byl schválen
v roce 2021 (tzv. zákon offshore). Pomocí strategického
investičního programu v hodnotě až 130 mld. PLN (780 mld. CZK) má být do
roku 2040 instalován výkon 8–11 GW ve výlučné ekonomické zóně Polska
v Baltském moři.

Stále více projektů se zaměřuje také na rozvoj fotovoltaiky,
která bude generovat silnou poptávkou v následujících letech.
Velké naděje
vkládá Polsko do využití vodíku. V současnosti je třetím největším výrobcem
vodíku v Evropě a pátým na světě. Roční produkce je přibližně 1 milion tun,
což je 10 – 15 % evropské produkce. Vodík v Polsku však produkují především
rafinérie a chemické závody, veškerá produkce vodíku je vyrobena z fosilních
paliv. To by se však mělo v budoucnu změnit.
Kromě
samotné výroby energií si investice vyžádá i přenosová a distribuční síť. Do roku 2030 plánuje polská vláda vyčlenit
na investice do přenosové a distribuční sítě celkem přes 14
mld. PLN (84 mld. CZK).

ICT a služby – Polsko zažívá dlouhodobě silný rozvoj e-commerce. Celková hodnota trhu e-commerce dosáhla v roce 2021 částky 21,9 mld. EUR. Pro srovnání – v roce 2019 to bylo přibližně 11,7 mld. EUR, v roce 2020 pak 15,3 mld. EUR. Podle revidovaných odhadů má polský
e-commerce růst průměrně o 12 % ročně do roku 2026, kdy dosáhne úrovně 35 mld.
EUR. Souvisejícím trendem je také růst počtu uživatelů
internetu, kteří nakupují online. V současnosti je to přibližně 80 %
z nich. Více než 80 % z nakupujících rovněž
deklaruje záměr zachovat nebo dokonce navýšit podíl online nákupů i v budoucnosti. Takto
rozvinutý sektor e-commerce s dynamickým růstem vytváří ideální podmínky
pro zahraniční (a tedy i české) firmy, které mají zájem nabídnout svůj produkt
na polském maloobchodním trhu napřímo.

Polsko se také velmi
úspěšně napojuje na evropskou a globální digitální infrastrukturu a
postupně se stává centrem cloudových
služeb pro celý region střední a východní Evropy. Společnost Google
zahájila v dubnu roku 2021 činnost nového regionálního Google Cloud. Podobnou investici realizuje v Polsku rovněž společnost Microsoft, která spustila vlastní cloud, který je součástí
globální platformy Microsoft
Azure. Toto prostředí vytváří podmínky pro digitální transformaci firem v celém regionu a
vytváří množství příležitostí pro technologické a IT firmy. Velice silnou pozici má v
Polsku také odvětví vývoje a produkce počítačových her. 

▶ Stavební průmysl – polské stavebnictví vykazuje v posledních letech stabilní růst
v počtu a hodnotě nových zakázek. Velké vládní programy v oblasti
liniových staveb nastavují dlouhodobé finanční a projektové rámce doplněné
o finanční prostředky z fondů Evropské unie, čímž celý sektor dále
stabilizují. Významnou příležitostí pro české firmy je také výstavba bytová a
komerční, kde lze pozorovat zvýšenou aktivitu developerů a investorů. V roce
2021 byla započata výstavba rekordního počtu 277 425 bytů a rodinných
domů, rekordních bylo také 234 718 dokončených bytů a domů. Jedním z
faktorů tohoto rozmachu je legislativní nastavení povolovacích procesů, které
jsou rychlé a předvídatelné. Ve srovnání
s Českem pak vidíme výsledky například v podobě počtu bytů na tisíc
obyvatel, na které je ročně vydáno stavební povolení. Zatímco v Praze je
to v posledních 5 letech asi 3,4 bytu ročně, ve Varšavě je to
v průměru 13 bytů.

Zdravotnictví – dlouhodobé problémy polského zdravotnictví souvisejí především s jeho
podfinancováním a slabou úrovní investic. Pro zlepšení
úrovně sektoru aktualizovala polská vláda střednědobé plány a stanovila cíl
dosáhnout v horizontu 6 let průměrných výdajů na veřejné
zdravotnictví ve výši 7 % HDP. Trvale roste také hodnota
soukromého zdravotního trhu, dle aktuální prognózy má v letech 2021 – 2026
růst průměrným tempem 7 % ročně.
Příležitosti pro české firmy budou především v plánovaných modernizacích
polských nemocnic a jejich vybavení včetně lůžek standardní i intenzivní
nemocniční péče. Ministerstvo zdravotnictví rovněž vnímá potřebu zlepšení
péče o seniory a to prostřednictvím rozvoje domovů denní péče, zařízení pro
péči a ošetření a středisek pro osoby starší 75 let. Zvláštní pozornost bude v následujících letech upřena také péči o
onkologické pacienty. Ministerstvo zdravotnictví proto vyčlenilo celkem 900
mil. PLN (přibližně 5,4 mld. CZK) na revitalizaci Národního onkologického
ústavu.

▶ Železniční a kolejová doprava
– vzhledem k rozloze Polska je hustota jeho železniční sítě stále pod
evropským průměrem. Rozvoj této infrastruktury tak patří k vládním prioritám.
Národní železniční program stanovuje celkem 230 projektů, které mají do
roku 2023 zajistit modernizaci či dobudování základních tratí zahrnutých do
sítě TEN-T; kromě toho je do roku 2028 platný program Kolej+, který má zajistit
budování zcela nových tratí pro regionální dopravu. Národní vlakový přepravce PKP Intercity pak investuje desítky
miliard CZK do modernizace vozového parku. Zde se mohou české firmy
ucházet o zakázky přímo či jako subdodavatelé dalších výrobců kolejových vozidel, kteří v Polsku
působí. 

Mapa strategických příležitostí 2021/2022

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Poláci jsou velmi hrdí na svou zemi a její tradice
a historii. Současně jsou si vědomi ekonomického růstu země v posledních
letech a potenciálu pro zahraniční firmy a investory, včetně těch českých. Při působení v Polsku je třeba zohledňovat hluboké katolické založení Poláků a z toho vyplývající silné
postavení katolické církve, které je patrné např. ve vzájemném vztahu politiky
a církve, ve způsobu slavení náboženských svátků (v kontrastu s profánností
českých Vánoc a Velikonoc) či vlivem církve v základním školství.

4.2. Oslovení

Partner se oslovuje podle vykonávané funkce – pane
premiére, pane ministře, pane řediteli atd. Při oslovování jejich
zástupců užíváme funkce o stupeň vyšší – takže vicepremiér, resp. náměstek
ministra se oslovují pane premiére, pane ministře. Zachování formálního oslovení je v Polsku silně doporučeno, oslovování křestními jmény lze využít až u vybudovaných obchodních vztahů.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku se doporučuje sjednat včas a
uskutečnit ji v kanceláři, restauraci nebo při příležitosti různých akcí
(veletrh, konference, workshop apod.). Oblíbené jsou pracovní snídaně (10.00–12.00
hod.), obědy (14.00–16.00 hod.) i večeře (19.00–22.00 hod.). Jelikož
hierarchizace hraje pro Poláky velmi důležitou roli, zpravidla navštěvuje níže
postavený jednatel výše postaveného. Obvykle člověk s nejvyšší funkcí navrhne
jednání ve svém poli působnosti a očekává, že se protistrana přizpůsobí. Při
stanovení termínů jednání je nutné věnovat pozornost polským církevním i národním svátkům,
pro mnoho Poláků jsou zvláště důležitou součástí národní identity. Svátky jsou v některých případech spojeny s obdobím dovolených.

Seznamovací
fáze nebývá příliš dlouhá, po výměně vizitek se rovnou přechází k obchodnímu
jednání. Vizitky polských partnerů jsou převážně v polštině, jen zřídka jsou na
zadní straně přeloženy do angličtiny. Úprava vizitek je standardní (podobná
jako v ČR) a obsahuje základní údaje. Poláci jsou dobrými hostiteli, rádi
se však také nechají pozvat. Je-li jednání spojeno s obědem, obvykle se běžně konverzuje, rozhovory
mají lehčí ráz. O služebních a obchodních záležitostech je lepší
diskutovat až v jeho závěru nebo při kávě. Při opakovaných návštěvách se stává,
že si partneři vymění drobné pozornosti, propagační předměty, kalendáře, či
láhev alkoholického nápoje. Je vhodné při takové příležitosti ženám předat
květiny.

Co se
týká časového vymezení jednání, v 8 hodin ráno je příliš brzy, v podstatě se
považuje za nezdvořilé začínat před 9. hodinou ranní. Ve Varšavě se většinou
začíná jednat nejdříve v 10 hodin. Nabízet jednání po 16. hodině s výjimkou pracovní večeře, také není
vhodné. Běžná pracovní doba je od 8 do 16 hodin. Přestávky na kávu a
lehké občerstvení během jednání se pokládají za samozřejmost. Neohlášené
návštěvy jsou nevhodné. V případě, že se nebude moci termín dodržet, je třeba
včas na to polského partnera upozornit a dohodnout nové jednání.
 

Poláci jsou velcí nadšenci, nebo dokonce
nenapravitelní optimisté. Během jednání je dobré udržovat si kladný
přístup, odhodlání i realismus. Poláci mají velmi rádi pochvaly, ale jen ty
zasloužené. Proto se to nemá přehánět s komplimenty, jsou citliví na
faleš.
 

Poláci jsou velmi schopní, tvrdí, sebevědomí a
vytrvalí vyjednávači s jednoznačným vyjednávacím stylem „vítězství – prohra“.
Vzhledem k tomu, že jsou ve vyjednávání opravdu dobří, jednají rádi a často
velmi dlouho s cílem vydělat. Na jednání chodí dobře připraveni a relativně
rychle odhadnou sílu nebo naopak slabé stránky protistrany. Jsou dobří v
argumentaci, na druhou stranu systematičnost jim může někdy dělat problémy.
Osobní vztahy a emoce pro ně nejsou důležité a zájem o spolupráci v budoucnosti
se ani nesnaží předstírat. Jde jim především o dojednání kontraktu dnes,
nehledí příliš na to, co bude za rok. To v žádném případě neznamená, že musí
uzavřít obchod za každou cenu.

Obchod uzavřou, jen pokud dosáhnou očekávaného zisku.
Po zahájení jednání mají členové týmu rozsáhlé projevy a trvá poměrně dlouho,
než dojdou k jádru věci. Pokud se jednání nevyvíjí v jejich prospěch, klidně ho
prodlužují, než své obchodní partnery udolají. Nebojí se ani otevřeného
konfliktu. Poměrně oblíbenou taktikou je „omezená pravomoc“, dodržování firemní
hierarchie je všeobecně dobře známo. Poláci se velmi rádi dohadují o ceně. Je
třeba počítat s tím, že může být z počátku velmi nadsazená a není dobré
přijímat první nabídku.
 

Na domluvených schůzkách se očekává dochvilnost, ale
zpozdit se je běžné. Obecně je zpoždění respektováno a jako jeho důvod se
většinou udává dlouhé dojíždění do místa konání jednání, špatný stav silnic a
dopravní zácpy. I přes tento všeobecně známý fakt si Poláci nenechávají časovou
rezervu a počítají rovnou s tím, že se přinejhorším opozdí. Ovšem výmluvy
cizince na špatnou úroveň polských silnic či dopravy by byly nepatřičné.
 

Osobní vztahy a emoce nejsou pro Poláky během jednání
příliš důležité a zájem o spolupráci v budoucnosti se ani nesnaží předstírat.
Na obchodních schůzkách se většinou chovají profesionálně. Neverbální komunikace je nevýrazná, gestikulace v podstatě žádná a mimika
jen sporadická.
 

Zásadní rozdíly uvnitř Polska nejsou. Nicméně Polsko
je velká země, která se vytvářela ze tří až čtyř různých kulturně-společenských
prostředí (Slezsko a Halič, Velkopolsko a Pomořansko, Mazovsko a východní
Polsko), jež vyplývají z rozdílného historického vývoje. Způsobem myšlení,
kulturou prostředím i zvyky je nám nejbližší Slezsko.

Co se týče nabízení alkoholu při obchodním jednání – během přípravy a důležité části jednání by nabídka a konzumace alkoholu nepodpořila serióznost obchodního partnera. Na
druhou stranu není vyloučeno podávání alkoholu po úspěšném jednání v odpoledních
hodinách, resp. večer, a to v malých dávkách. Také u příležitosti pracovního
oběda se doporučuje v pití dodržovat střídmost.
 

Oblékání na pracovní jednání je podobné tomu v ČR. Polští obchodní partneři se dobře
oblékají a pečlivě dbají i na svoji úpravu a účes, k podnikové kultuře
patří kvalitní značkové oblečení. Pro pány je samozřejmostí oblek, kravata a
kvalitní polobotky, dámy se na jednání oblékají většinou do elegantního
kostýmku. Při obchodním jednání ve firmách je možné se setkat s pracovníky
oblečenými méně formálně.
 

Věk a genderové složení vyjednávacího týmu nehraje zásadní roli,
jeho složení záleží vždy na dané situaci a předmětu jednání. Zcela logicky by
měl být v týmu mluvčí, který převezme úvodní slovo a bude určovat hlavní směr jednání.
Mladí mají v Polsku více úcty ke starším a více uznávají získané životní
zkušenosti, což se odráží i v nástupu jednacích týmů. 

V Polsku není příliš obvyklé zvát obchodního partnera domů. A to s výjimkou už vybudovaných
dlouhodobých vztahů. Pozvání do rodiny je považováno za poměrně značný projev
důvěry, v takovém případě je vhodné přinést hostitelce květiny, dobře působí
i pozornost hostiteli, případně dětem. Využívá se dárků českého původu
(české sklo, Becherovka apod.).

4.4. Komunikace

Velkou
výhodou při jednání i korespondenci je znalost polštiny. V opačném případě doporučujeme
využít služeb tlumočníka. Přestože jsou si čeština a polština velmi podobné, nejsou si zcela srozumitelné. Existují také slova a spojení, které mají posunutý či zcela opačný význam. Je
samozřejmě možné jednat anglicky (německy jen omezeně), ale polský partner vždy
uvítá možnost hovořit v rodném jazyce. Z cizích jazyků většina mladých Poláků
ovládá angličtinu. Dobrá znalost angličtiny je i na centrálních úřadech a ve
velkých, většinou mezinárodních firmách. Přesto téměř polovina Poláků podle
průzkumu TNS Polska uvádí, že nemluví žádným cizím jazykem. Znalost polštiny
cizincům otvírá dveře.

Poláci jsou přístupní
širokému konverzačnímu okruhu. Vhodným tématem k lehké konverzaci je cestování
a dovolená, vůbec nic jednatel nezkazí, když pochválí místo jednání.
Poláci jsou velmi citliví na historické události. Když se naučíte pár
podstatných faktů z polské historie, získáte tímto způsobem úctu vašeho partnera.

Češi by si měli dávat dobrý
pozor na používání humoru při jednáních, resp. pokud možno ho nepoužívat vůbec.
Poláci nejsou velcí šprýmaři a různé vtipné či typicky české ironické narážky
nemusí pochopit. Tak vzniklo i polské přirovnání, že je něco jako „český
film“ – nepochopitelné, nesrozumitelné, s podivným humorem. V žádném
případě nedoporučujeme žertovat nebo kritizovat církev nebo cokoliv, co je s katolickou
církví spojeno. Poláci se také rádi baví o politice. Je to však kontroverzní
téma, kterému je lépe se vyhnout.

Základem
úspěchu je osobní jednání a individuální přístup k partnerovi. Polský obchodní
partner uvítá, pokud ho český partner předem informuje o všem důležitém, a to
hlavně přes e-mail nebo telefonicky. V osobním jednání by neměl být polský
partner konfrontován s podstatnými změnami obchodních parametrů. Zásadní
obchodní náležitosti je zapotřebí sdělit přímo vedoucímu, příp. zodpovědnému
pracovníkovi. Méně podstatné záležitosti lze řešit telefonicky nebo e-mailem.
Používání sociálních médií (např. WhatsApp)
v rámci přípravy obchodních jednání je ve státní správě a u většiny polských
firem spíše výjimka, zatímco u mladých firem a startupů je poměrně
obvyklé.

4.5. Doporučení

Je třeba mít dobře nastavená očekávání i prostředky. Polskému trhu je také nezbytné věnovat patřičný čas a nepodcenit přípravu. Ideální je vyčlenit
zaměstnance, který se bude polskému trhu speciálně věnovat, založit pobočku či najmout vyzkoušeného partnera. Samozřejmě je třeba investovat do
marketingových aktivit.
Vzhledem
k pandemii koronaviru se polský trh rychle proměnil především v oblasti
digitalizace. Proto i menší firmy mohou zkusit rozšířit své aktivity do Polska
zejména díky e-commerce.

Nejjistější cesta je
otevření vlastní pobočky, budování vlastní sítě distribuce a obhospodařování
zákazníků. Na druhé straně je to ten nejnákladnější a nejdéle trvající
způsob. Pokud české firmy nechtějí tolik investovat a stojí o rychlejší
prosazení se na zdejším trhu, pak je možné si najít spolehlivého lokálního
partnera a využít jeho kontaktů. Musí ale mít jistotu, že jde opravdu o
spolehlivého partnera a stále ho kontrolovat.

Vyplatí se věnovat zvýšenou
pozornost uzavírání smluv – dojde-li v návrhu smlouvy k nejasnostem, je vždy
vhodné ji konzultovat s právníkem obeznámeným s polským právem. V rámci jednání
lze doporučit jasné a stručné vyjadřování. 
Je třeba být připraven i na jednání velmi dlouhá, polští partneři umí
být velmi houževnatí v klíčových otázkách, jako jsou např. ceny.

V Polsku
funguje přesvědčení, že polský jazyk je velmi obtížný a nedostupný pro cizince.
Naučte se pár základních slov, pomůže vám to prolomit stereotyp a zlepšit
vztahy s polskými obchodními partnery.

4.6. Státní svátky

  • 1. ledna – Nový rok (Nowy Rok)
  • 6. ledna – Tři králové (Trzech Króli)
  • Velikonoce
    (Wielkanoc) – proměnné datum: 17.–18.
    dubna 2022; 9.–10. dubna 2023
  • 1. května – Svátek práce (Święto Pracy)
  • 3. května – Den Ústavy- vyhlášení první
    ústavy – 1791 (Święto Konstytucji 3 Maja)
  • Svatodušní
    svátek (Zesłanie Ducha Świętego – Zielone
    Świątki) – proměnné datum,
    připadá vždy na neděli:
    5. června
    2022; 28. května 2023
  • Boží tělo
    (Boże Ciało) – proměnné datum, připadá vždy na čtvrtek: 16.
    června 2022; 8. června 2023
  • 15. srpna – Svátek
    polské armády; Nanebevzetí Panny Marie (Święto
    Wojska Polskiego; Wniebowzięcie Najświętszej Maryi Panny)
  • 1.
    listopadu
    – Všech svatých (Wszystkich
    Świętych)
  • 11.
    listopadu
    – Svátek nezávislosti – obnovení státní suverenity –
    1918 (Święto Niepodległości)
  • 25.–26.
    prosince
    – Vánoce (Boże
    Narodzenie)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Polsko je stejně jako ČR od roku
2004 členskou zemí EU. Obě země jsou tedy součástí Evropského jednotného trhu (European Single Market), kde platí volný
pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Obě země jsou rovněž součástí
Schengenského prostoru. Ve vzájemném obchodě se tak neuplatňují tarifní ani
netarifní překážky. Při prodeji na polském trhu se však platí daň z
přidané hodnoty a v některých případech i spotřební daň (mj. alkohol,
cigarety, motorové oleje a osobní automobily). Absence formálních překážek
obchodu je však spojena s tím, že vstup na saturovaný polský trh znamená utkat
se s velkou konkurencí.

Před vstupem na polský trh se tak každý exportér
musí ujistit, že nabízí výrobek či službu, která má díky své kvalitě,
dostupnosti či výjimečnosti šanci na úspěch. Přestože se jedná o blízkou zemi
(geograficky, kulturně i jazykově), která je přirozeným cílem pro české
exportéry i investory, nese s sebou vstup do Polska mnohá úskalí. Je proto
nezbytné se dopředu seznámit s podmínkami na místním trhu, zpracovat
podrobný marketingový plán a navázat v mnoha případech nezbytná
partnerství s místními subjekty.

Každá polská firma má možnost provádět zahraniční
obchod, a to jak vlastním zbožím, tak zbožím jiných výrobců (s výjimkou
některých druhů zboží speciálního charakteru, na které je vyžadována licence,
typicky zbraně). Nákup výrobků českých firem je prováděn přímo odběrateli –
především u zboží investičního charakteru (obráběcí stroje, investiční celky
apod.) nebo odběrem do velkoskladů (hlavně zboží spotřebního charakteru,
potraviny, alkohol apod.). V některých případech je možno umístit zboží v
celních skladech. Maloobchodní síť se pod vlivem velkých obchodních řetězců
rychle koncentruje a vstoupit na trh bez vstupu do super- a hypermarketů je
velmi obtížné.

V poslední době vznikají sítě polských malo- i velkoobchodů,
u kterých však platí podobná pravidla jako u zahraničních obchodních
řetězců (zápisné apod.). Polští dovozci velmi neradi obchodují prostřednictvím
obchodních firem, zprostředkovatelů aj., téměř vždy hledají kontakty přímo na
výrobce. Zahraniční dodavatelé, kteří si chtějí udržet kontrolu nad prodejní
sítí, uzavírají s místními velkoobchody smlouvy, poskytují jim úvěry nebo
pracují na bázi exkluzivity jednotlivých regionálních distributorů.

Nalezení dobrého a spolehlivého obchodního
partnera je velmi obtížné a vyžaduje osobní kontakty. Nejlépe je využít
zkušeností zástupců a kanceláří českých podniků sídlících v Polsku. První
kontakty je rovněž možno získat prostřednictvím ekonomického úseku ZÚ ve
Varšavě, kanceláře CzechTrade a honorárních konzulátů v Czestochowé, Bydhošti,
Vratislavi, Lodži, Poznani a Štětíně, které poskytnou seznamy polských dovozních a
výrobních firem nebo velkoskladů.

Potraviny dovážené ze zahraničí za účelem jejich
přímého zavedení do oběhu nebo úpravy podléhají kontrole Státní hygienické
inspekce, v případě výrobků živočišného původu kontrole ministerstva
zemědělství a výživy Polska (v praxi posudek vydávají především vojvodské
hygienicko-epidemiologické stanice). Dovoz dietních potravin a potravinových
doplňků se může konat výhradně na základě povolení hlavního hygienika.

Certifikaci výrobků a systémů kvality provádějí
pověřené certifikační orgány. Systém certifikace výrobků zahrnuje certifikaci
povinnou a dobrovolnou. Povinná certifikace se provádí s ohledem na
bezpečnostní znak „B“, jímž by měly být označeny tuzemské a dovážené výrobky,
které by mohly ohrožovat život, zdraví, a přírodní prostředí. Seznam výrobků s
povinnou certifikací je uveřejňován v úředním věstníku. Ve dvoustranném
vztahu je dohodou mezi ČR a PL značně usnadněn certifikační postup.

Spotřebitelé dávají zpravidla přednost
výrobkům dobré jakosti, které jsou spolehlivé a výkonné, v mnoha případech s
jednodušší obsluhou a údržbou. Důležitým faktorem je záruka dodání náhradních
dílů, zajištění servisu a výcvik polských pracovníků. České výrobky se mnohdy
uplatňují také vzhledem ke své cenové konkurenceschopnosti. Na druhou stranu
však stále zaostává vlastní propagace.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Po vstupu Polska do EU je
nejdůležitější právní normou v této oblasti zákon ze dne 6. března 2018 s názvem „Podnikatelský
zákon“. Zahraniční osoby z členských zemí EU mohou vykonávat hospodářskou činnost na
stejných zásadách, jako polští podnikatelé. Zahraničními osobami se rozumí:

  • i/
    fyzické osoby mající místo pobytu v zahraničí, které nemají polské občanství;
  • ii/ právnické osoby se sídlem v zahraničí;
  • iii/ organizační jednotky,
    které nejsou právnickou osobou, ale mají způsobilost k právním úkonům, se
    sídlem v zahraničí.

Zahraniční podnikatelé mohou provádět činnost firmy na
úseku zahraničního obchodu, dopravy, kultury a turistiky formou pobočky  a reprezentační kanceláře. Podmínkou je
získání souhlasu příslušného ministra. Povolení je vydáváno na základě zákona „o
pravidlech účasti zahraničních podnikatelů a jiných zahraničních osob na hospodářské
činnosti v Polské republice“, který rovněž obsahuje podmínky činnosti.

Zahraniční osoby mohou v Polsku zakládat:

  • i/
    společnosti s ručením omezeným (50 000 PLN);
  • ii/ akciové společnosti (500 000
    PLN);
  • iii/ komanditní společnosti;
  • iv/ komanditně-akciové společnosti.

Zahraniční firmy využívají především formu společnosti
s ručením omezeným před akciovou společností. Důvodem jsou daňové výhody,
jednoduchost při zakládání, nižší ručení a nižší oznamovací povinnost.

Reprezentační kanceláře v souladu se zákonem mohou
provádět pouze reklamu a promovat svou firmu. Zastoupení nemá právní
subjektivitu, ale musí respektovat polské daňové, účetní, devizové a další
předpisy. Vzhledem k změně legislativy se nyní jako nejvýhodnější jeví založení
obchodní firmy.

Vklad zahraničního podnikatele může být v devizách, dodávkách
strojů a vybavení. Musí pocházet ze zahraničních zdrojů nebo  příjmů z podílů vlastněných v Polsku, resp. z akcií.
Zisky lze volně převádět do zahraničí. Pro společnosti se zahraniční
účastí jsou kromě zákoníku práce a zákona na ochranu životního prostředí důležitá
i ustanovení devizového zákona  a celního
zákona.

Koncese jsou vyžadovány pouze pro některé druhy
hospodářské činnosti (založení banky, obchod se zbraněmi apod.). Prvním krokem
je podepsání dohody společnosti ve formě notářského aktu a registrace u hospodářsko-registračního
soudu příslušného vojvodství. Po získání statistického čísla je zapotřebí
společnost zaregistrovat v úřadu sociálního zabezpečení, otevřít bankovní konto
u vybrané banky a registrovat společnost u daňového úřadu. Bližší informace k procesu registrace společnosti je dostupná v anglickém jazyce na příslušném vládním portálu Biznes.

Uzavírání smluv o zastoupení a
obchodních smluv se řídí předpisy občanského zákoníku.

5.3. Marketing a komunikace

Před vstupem na polský trh je účelné
se nejdříve seznámit s hospodářskou, společenskou a politickou situací v zemi,
provést v případě potřeby průzkum trhu a najít vhodné partnery. Je účelnější
partnery aktivně kontaktovat než čekat na jejich iniciativu. Vhodné je
představení firmy a jejích záměrů ve formě informativního dopisu a jako další
krok osobní setkání. Materiály je nejvhodnější představovat v polském jazyce.
V případě, že nelze zajistit profesionální překlad, lze použít materiály v
angličtině. Při vážném záměru o širší a trvalejší průnik (resp. spolupráci na
polském trhu) se doporučuje nechat si vypracovat marketingovou studii, resp. konzultovat
s odbornou institucí v Polsku o situaci na trhu dané komodity. Tuto službu pro
české firmy nabízí kancelář CzechTrade ve Varšavě.

V Polsku vyvíjí v současné době činnost množství
specializovaných agentur, institutů a společností na úseku průzkumu trhu, konzultačních
firem, firem pro personální poradenství, firem pro public relations, reklamních agentur atd. Většina z nich má sídlo
ve Varšavě, několik jich působí v Poznani, Krakově, Lodži a výjimečně v
dalších větších městech. V převážné většině jde o společnosti se zahraniční
účastí, které pracují podle osvědčeného zahraničního know how a mají celostátní působnost.

Prodejní technika v Polsku se ničím
neliší od běžných metod používaných v evropských zemích. Při prodeji zboží
investičního charakteru je nutný osobní kontakt se zákazníkem a dobrá znalost
technické problematiky daného výrobku. Při prodeji zboží spotřebního charakteru
hraje velmi důležitou roli placená reklama v klasických médiích, stejně
jako na sociálních sítích. Propagace má s ohledem na sílící konkurenci na
polském trhu velmi důležitý vliv na zavedení výrobku na trh. Důležitou roli
rovněž má účast na mezinárodních veletrzích a výstavách.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Velvyslanectví ČR ve Varšavě
nejsou známy žádné případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým
subjektům. Stav ochrany práv duševního vlastnictví odpovídá standardní úrovni v
EU a středoevropském regionu. S problematikou ochrany duševního
vlastnictví v Polsku souvisí následující zákony:

  • i/ Ústava Polské republiky (Konstytucja
    Rzeczypospolitej Polskiej);
  • ii/ Zákon o autorském právu a souvisejících
    právech (Ustawa o prawie autorskim i prawach pokrewnych);
  • iii/ Ochrana
    rostlinných odrůd (Ochrona prawna odmian roślin);
  • iv/ Zákon o boji proti
    nekalé soutěži (Ustawa o zwalczaniu nieuczciwej konkurencji);
  • v/ Podnikatelský zákon (Prawo Przedsiębiorców);
  • vi/ Celní právo (Prawo
    celne);
  • vii/ Zákon o registraci a ochraně názvů a označení zemědělských produktů a
    potravinářských výrobků a o tradičních výrobcích (Ustawa o rejestracji i ochronie nazw i oznaczeń produktów rolnych i środków spożywczych oraz o produktach tradycyjnych).

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek v Polsku
se řídí zákonem o veřejných zakázkách (Prawo
zamówień publicznych). Veřejné
zakázky vypisují státní orgány, vojvodské a další regionální úřady, obce,
rozpočtové jednotky a podniky, státní fondy, komunální služby, družstva,
agentury atd. v rozsahu státních prostředků, kterými disponují. Veřejné soutěže
mají různorodou formu, uplatňují především neohraničené veřejné soutěže,
kterých se mohou zúčastnit všichni zainteresovaní dodavatelé. Termín předkládání nabídek nesmí být
kratší než 6 týdnů ode dne vyhlášení.

Další často užívanou formou je omezené
výběrové řízení, kterého se mohou zúčastnit pouze dodavatelé, kteří byli k
předložení nabídky vyzváni. Termín k předložení nabídky zde nesmí být kratší
než 4 týdny. Veřejných soutěží se mohou zúčastnit zahraniční firmy. Pro
zabezpečení systému veřejných zakázek byl zřízen Úřad pro veřejné zakázky (Urząd Zamówień Publicznych – UZP). Úřad
vydává Bulletin, který je – spolu s řadou dalších informací týkajících se
veřejných zakázek v Polsku – publikován na webové stránce UZP.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Ve vztahu k Polsku jsou užívány
běžné platební podmínky platné v mezinárodním obchodu. Často je uplatňována
platba předem, především u nových partnerů. Kontrakt možno po dohodě s bankou
uzavřít i v národních měnách. Platební morálka je srovnatelná s
platební morálkou v ČR.

Řešení obchodních sporů je vedeno
tak jako v ČR na základě obchodního zákoníku a arbitrážního soudu, který působí
při hospodářské komoře ve Varšavě. V případě potřeby je možno obrátit se na
některou z množství mezinárodních a polských právnických firem,
poskytujících služby zahraničním zákazníkům, jejichž seznam je k dispozici na
OEÚ ZÚ Varšava, v CzechTrade ve Varšavě nebo Česko-polské obchodní komoře v
Ostravě.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro občany ČR postačí platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Při nepřetržitém pobytu nad 90 dní vzniká povinnost ohlásit pobyt na příslušném policejním útvaru.
Polsko je součástí Schengenského prostoru, pohyb zboží a osob přes hranice je tak volný a bez kontrol v obou směrech. K cestám do Polska lze
využít silniční, vlakovou a leteckou přepravu. Přímé letecké spojení funguje mezi Prahou a Varšavou (Chopinovo letiště) a také mezi Ostravou a Varšavou. Obě varšavská letiště (Okęcie a Modlin) jsou s centrem města spojena veřejnou dopravou (autobusy, vlaky), případně lze bez problému využít taxislužby.

Co se týče ubytování – jeho dostupnost, podmínky, ceny a kvalita služeb jsou plně srovnatelné s Českou republikou.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

S ohledem na členství ČR a Polska v EU a pravidlo svobody pohybu pracovních sil není zaměstnávání občanů ČR v Polsku spojeno s žádnými překážkami. Podmínkou je jen ohlášení pobytu zaměstnance na příslušném úřadu a přidělení čísla pojištěnce (PESEL), které je nezbytné k úhradám zdravotního a sociálního pojištění.

Cizinci ze třetích zemí jsou v Polsku zaměstnáváni na základě zákona o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce (Ustawa o promocji zatrudnienia i instytucjach
rynku pracy).

5.9. Veletrhy a akce

Veletržních a výstavních akcí se v Polsku
koná velké množství. V Poznani (hlavním veletržním městě Polska), Kielcích
a dalších 14 veletržních střediscích (především Varšava, Lodž, Katovice,
Krakov, Vratislav, Toruň, Gdaňsk, Štětín, Bydhošť) jsou organizovány zpravidla
oborové výstavy a veletrhy za stále širší účasti vystavovatelů z ČR. Základní
informace o všech veletrzích a výstavách v Polsku je možno získat z internetu
na adrese www.targi.com.

Nejdůležitější z nich pro
vystavovatele z Česka jsou např. stavební veletrh BUDMA, železniční TRAKO v
Gdaňsku, průmyslový ITM a zemědělský POLAGRA v Poznani či odborné sympozium Energetyka Belchatów. Mezi další významné veletrhy patří POLEKO, AUTOSTRADA POLSKA a MSPO (obranný průmysl) v Kielcích, SIBEX, SILESIA
TSL EXPO, TOOLEX v Sosnovci, EURO GASTRO, WORLDFOOD WARSAW, WIHE (zdravotnické
prostředky) a INFRASTRUKTURA ve Varšavě nebo ENERGETAB v Bielsku-Biale.

Pokud
exportér chce nejen navštívit některý z veletrhů, ale přímo se jej zúčastnit,
doporučujeme kontaktovat kancelář CzechTrade ve Varšavě, popř. velvyslanectví a
zkonzultovat svou účast a možnosti. Pro účast na veletrhu doporučujeme mít
všechny promoční materiály v polštině. Architektuře stánku je třeba věnovat co
největší pozornost.

6. Kontakty

Podkapitoly:

Diplomatické vztahy s Polskem byly zahájeny v roce 1919. Nyní
Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (ZÚ Varšava) má úroveň velvyslanectví s
diplomatickou, konzulární a obchodní působností pro celé Polsko. Současným
velvyslancem je J.E. Jakub Dürr.

Spojení z
letiště a z centra města:
 

Budova velvyslanectví se nachází v centru města.

Pro
dopravu z letiště na velvyslanectví je možné použít taxi, případně využít
autobusu MHD z letiště (linka č. 188, výstupní zastávka: Pl. Na Rozdrożu). Z letiště do centra města a na letiště Chopina
jezdí také městské vlaky SKM (Szybka
Kolej Miejska) – linka SKM č. S2 (Lotnisko
Chopina – Warszawa Śródmieście). Spojení s letištěm
(zároveň Chopin a Modlin) nabízí i
regionální železniční dopravce KM (Koleje
Mazowieckie). Detailní informace lze najít zde: https://www.mazowieckie.com.pl/pl

I když
varšavská veřejná doprava je velmi dobře rozvinutá, v případě cesty
z a na letiště doporučujeme používat nejpohodlnější formu dopravy, tj.
taxi, které jsou cenově dostupné. Cesta z letiště na velvyslanectví
by v závislosti na aktuální dopravní situaci neměla zabrat více než
20 – 30 minut.
Z hlavního nádraží (Warszawa Centralna) lze na ZÚ se dostat pěšky (cca. 18 min), taxíkem
(cca. 10 min) nebo MHD (cca. 15 min) – na autobusové smyčce Dworzec Centralny
(výstup z nádraží od strany obchodního centra Złote Tarasy) je možné využít každý autobusový spoj, který zastavuje na zastávce
pl. Konstytucji.

Ve Varšavě fungují také společnosti jako Uber, Bolt, Free
Now.

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Polsku

  • Adresa: Ambasada
    Republiki Czeskiej, ul. Koszykowa 18, 00-555 Warszawa, Polsko
  • Telefonní spojení na
    ZÚ (v pracovní době od pondělí do pátku mezi 8.00 a 16.30):
    ústředna – tel.: +48 225 251 850,
    sekretariát – tel.: +48 225 251 852, fax: +48 225 251 898, ekonomický
    úsek – tel.: +48 225 251 858, fax: +48 225 251 877,
  • E-mail ZÚ:
    warsaw@embassy.mzv.cz konzulární a vízový úsek: consulate_warsaw@mzv.cz, obchodně-ekonomický
    úsek: commerce_warsaw@mzv.cz
  • Konzulární pohotovost
    (je možné volat v případě konzulární nouze českého občana na území Polska v mimopracovní
    době): +48 608 298 988
  • Web: www.mzv.cz/warsaw

Konzulární a vízové záležitosti vyřizuje konzulární oddělení. Termín
schůzky na konzulárním oddělení je nezbytné si dohodnout předem.

Konzulární úsek Velvyslanectví České republiky v Polsku

  • Lokalita: al. Róż 12, 00-555 Warszawa, Polsko (cca
    50 m od budovy velvyslanectví)
  • Poštovní adresa: Wydział Konsularny Ambasady
    Republiki Czeskiej,
    ul. Koszykowa 18, 00-555 Warszawa, Polsko
  • Telefonní spojení (v pracovní době od pondělí do
    pátku mezi 8.00 a 16.30): ústředna – Tel.: +48 225 251 850, Fax: +48 226
    217 234
  • E-mail: consulate_warsaw@mzv.cz
  • Úřední hodiny KÚ pro veřejnost: pondělí – čtvrtek
    09:00 – 12:00

Honorární konzuláty České republiky v Polsku
 

V Polsku existuje síť
honorárních konzulátů ČR, jsou to: HK Poznaň, HK Čenstochová, HK Vratislav, HK Bydhošť, HK Lodž a HK Štětín

Zastoupení českých vládních institucí v Polsku

Ve Varšavě, v budově
Zastupitelského úřadu ČR, mají svá zastoupení i agentury CzechTrade,
CzechTourism a České centrum. CzechInvest v Polsku nemá zastoupení.

CzechTrade

CzechTourism

České centrum

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Základní
pohotovostní/krizová telefonní čísla:

  • 112 – tísňová linka
    pro celou EU
  • 997 – policie (Policja)
  • 998 – hasiči (Państwowa Straż Pożarna)
  • 999 – záchranná
    služba (Państwowe Ratownictwo
    Medyczne/Pogotowie)

Ostatní čísla:

  • 995 – Ředitelství
    Policie – systém Child Alert (Komenda
    Główna Policji – system Child Alert)
  • 19 115 – Městské
    kontaktní centrum pro hlavní město Varšavu (https://warszawa19115.pl/)
  • 981 – Odtahová služba
    (Pogotowie drogowe)
  • 986 – Městská policie
    (Straż Miejska)
  • 987 – Infolinka
    centrum krizového řízení (Centrum
    zarządzania kryzysowego)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Ministerstva:
 

Všeobecné informační portály:

Byznysové právní a finanční portály:

• Teritorium: Evropa | Polsko | Zahraničí