Polsko


MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoVaršava
Počet obyvatel37,9 mil.
Jazykpolština
Náboženstvířímsko-katolické (91,9 %)
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuprezident (od roku 2015 Andrzej Duda)
Hlava vládypremiér (od roku 2017 Mateusz Morawiecki)
Název měnyZłoty (PLN)
Cestování
Časový posunnení
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Ivan Jestřáb
Ekonomický úsekPhDr. Jan Tomášek, Mgr. Jakub Rudý
Konzulární úsekIng. Petr Jesenský
CzechTradeIng. Ivo Šipl
Czechinvest
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 663,4
Hospodářský růst (%) 3,9
Inflace (%) 2,4
Nezaměstnanost (%) 6,5

Polsko, oficiálně Polská republika (Polska, Rzeczpospolita Polska), je středoevropskou zemí hraničící s Německem na západě, s ČR a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch země je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice. Politickým zřízením je Polsko parlamentní republikou. Hlavou státu je přímo volený prezident, hlavou vlády premiér opírající se o důvěru získanou v parlamentu. Pro zahraniční politiku Polska jsou určující především členství v Evropské unii a pevná transatlantická vazba. Vedle toho je Polsko členskou zemí všech zásadních mezinárodních organizací. Polsko je ekonomikou s vysokými příjmy (nominální hodnotou HDP 21. zemí světa). Dominantním sektorem jsou služby s podílem přibližně 58 % na tvorbě HDP. V souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 však za rok 2020 došlo k propadu HDP o 2,8 %. Pro zmírnění dopadů krize přijala polská vláda soubor opatření s názvem Tarcza Antikryzysowa. Cílem je především zabránit zániku firem a zvyšování nezaměstnanosti. Cenou za protikrizová opatření je zvýšení schodku veřejných financí. Pro rok 2020 dosáhl schodek veřejných financí úrovně 6,9 % HDP. V roce 2020 dosáhl objem vzájemného obchodu mezi ČR a Polskem hodnoty 22,335 mld. EUR s deficitem ve výši 1,3 mld. EUR z pohledu ČR. Polsko však stále nabízí řadu perspektivních oborů s příležitostmi pro české firmy. Mezi ně lze zařadit především dopravní průmysl a infrastrukturu (Národní program výstavby silnic na období 2014 – 2023), energetiku (modernizace stávajících elektráren, podpora obnovitelných zdrojů energie) či zdravotnictví (navyšování výdajů na zdravotní péči).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Polsko (339.51kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Polsko (MZV) (79.81kB)

1. Základní informace o teritoriu

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Polsko je parlamentní republikou. Hlavou státu je přímo volený prezident, jehož volba je dvoukolová. Vítěz tedy musí získat absolutní většinu všech odevzdaných hlasů. Od roku 2015 je prezidentem Andrzej Duda, který ve volbách v červenci roku 2020 obhájil svůj mandát na dalších pět let. Hlavou vlády je premiér odpovědný parlamentu. Parlament je v polském systému dvoukomorový, dělí se na Sejm (tedy poslaneckou sněmovnu) a Senát. Pro účely voleb do Senátu je území Polska rozděleno na 100 jednomandátových volebních okrsků, z každého z nich vzejde přímo volený senátor. Systém voleb je většinový, jednokolový. Vítězi tedy stačí prostá většina hlasů. Pro účely voleb do Sejmu je území Polska rozděleno na 41 vícemandátových volebních obvodů, z nichž vzejde celkem 460 poslanců Sejmu. Systém těchto voleb je poměrný s 5% volební klauzulí. Sejmu a do Senátu se konají vždy zároveň (ve shodném termínu). Moc soudní je v Polsku rozdělena mezi Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud a Státní soud. S výjimkou posledně jmenovaného jsou funkce jednotlivých soudů stejné jako v ČR. Státní soud je pak specializovaným tribunálem pro osoby zastávající nejvyšší státní funkce, které byly obviněny z porušení ústavy a dalších právních předpisů. 

Poslední parlamentní volby v Polsku proběhly v říjnu roku 2019. Strana Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość – PiS) obhájila se ziskem 43,59 % hlasů v těchto volbách své vítězství z roku 2015. Z celkových 460 křesel v Sejmu jich obsadila 235, tedy těsnou většinu. Na kandidátních listinách PiS figurovali (a do Sejmu byli zvoleni) také kandidáti vládních koaličních stran Solidární Polsko (Solidarna Polska) a Dohoda (Porozumienie). Straně PiS se však na rozdíl od voleb v roce 2015 nepodařilo získat většinu v Senátu. Pro vládní koalici to může znamenat komplikace a zdržení při prosazování některých zákonů. V případě, že Senát požaduje úpravy předloženého návrhu zákona či jej zcela odmítne, musí jej Sejm přehlasovat nadpoloviční většinou hlasů při účasti přinejmenším poloviny poslanců. I přes dílčí spory v rámci koalice, které vedly k rozsáhlé rekonstrukci vlády v září 2020 a k návratu předsedy PiS Jarosława Kaczyńského do vlády na pozici místopředsedy vlády, se obecně očekává, že stávající vládní koalice setrvá až do dalších řádných voleb v roce 2023.

Složení vlády:  

  • Mateusz Morawiecki (předseda vlády a ministr digitalizace);
  • Jarosław Kaczyński (místopředseda vlády);
  • Jacek Sasin (místopředseda vlády a ministr státních aktiv);
  • Piotr Gliński (místopředseda vlády a ministr kultury a národního dědictví a sportu);
  • Jarosław Gowin (místopředseda vlády a ministr rozvoje práce a technologie;
  • Mariusz Błaszczak (ministr národní obrany);
  • Grzegorz Puda (ministr zemědělství a rozvoje venkova); Andrzej Adamczyk (ministr infrastruktury);
  • Mariusz Kamiński (ministr vnitra a administrativy);
  • Zbigniew Rau (ministr zahraničních věcí);
  • Michał Kurtyka (ministr klimatu a životního prostředí);
  • Tadeusz Kościński (ministr financí, fondů a regionální politiky);
  • Marlena Maląg (ministryně rodiny a sociální politiky);
  • Adam Niedzielski (ministr zdravotnictví);
  • Konrad Szymański (ministr pro evropské záležitosti);
  • Przemysław Czarnek (ministr školství a vědy);
  • Zbigniew Ziobro (ministr spravedlnosti);
  • Michał Dworczyk (ministr, člen vlády, vedoucí kancléře předsedy vlády);
  • Łukasz Schreiber (ministr, člen vlády);
  • Michał Cieślak (ministr vlády, člen vlády);
  • Michał Wójcik (ministr vlády, člen vlády).

1.2. Zahraniční politika země

Pro zahraniční politiku Polska jsou determinující především členství v Evropské unii a pevná transatlantická vazba. Do EU vstoupilo Polsko spolu s ČR v roce 2004. Společně obě země vstoupily také do Severoatlantické aliance (NATO) v březnu roku 1999. Kromě toho je Polsko zakládajícím čelenem OSN (1945), členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD; od roku 1996) a členem Světové obchodní organizace (WTO; od roku 1995). Na regionální úrovni je nejdůležitější spolupráce s ČR, Slovenskem a Maďarskem v rámci Visegrádské čtyřky, která byla ustavena v roce 1991. Původní účel skupiny, kterým bylo začlenění zúčastněných zemí do evropských struktur a vstup do EU, se postupem času přetransformoval a dnes slouží především k předjednání společné pozice zemí V4 při vystupování na půdě EU. Především z polského hlediska je důležitá spolupráce také v rámci Výmarského trojúhelníku, jenž byl rovněž založen v roce 1991 a jehož členy jsou vedle Polska Německo a Francie. Velká očekávání Polsko vkládá také do Iniciativy Trojmoří založené v roce 2016. Tato neformální organizace sdružuje 12 zemí střední a východní Evropy od pobřeží Baltského moře po pobřeží moří Jaderského a Černého. Cílem organizace je především hospodářská spolupráce a infrastrukturní propojení regionu v severo-jižním směru. Členy organizace jsou Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Pozorovatelskými zeměmi jsou Německo a Spojené státy americké, které mají o tento projekt mimořádný zájem. Hostem summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě v roce 2017 byl tehdejší americký prezident Donald Trump.

Vláda strany Právo a spravedlnost pro zahraniční politiku Polska znamená především důraz na posilování národní bezpečnosti a národní suverenity. Za hlavního soupeře v mezinárodních vztazích a bezpečnostní hrozbu je veřejně deklarováno Rusko. Hlavní prioritou je posilování transatlantické vazby, a to členstvím v NATO – Polsko patří mezi menšinu evropských zemí, které plní alianční závazek obranného rozpočtu ve výši 2 % HDP – a utužováním bilaterálních vztahů s USA. Ty se dařilo rozvíjet především s administrativou prezidenta Donalda Trumpa, kdy se Polsku podařilo uzavřít několik důležitých dohod (například k rozmístění amerických vojáků v Polsku či možnosti stavby jaderné elektrárny). Vztahy s EU komplikuje především polská reforma soudnictví, která z pohledu EU odporuje unijnímu právu. Reforma dle Evropské komise ohrožuje nezávislost justice. EK podala v této věci na Polsko žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

1.3. Obyvatelstvo

Celkový počet obyvatel Polska je 37,9 milionů. To dělá z Polska 5. nejlidnatější zemi Evropské unie, 8. nejlidnatější zemi v Evropě a 36. na světě. Obyvatelé Polska tvoří přibližně 7,47 % z celkového počtu obyvatel EU. S hustotou osídlení 123 obyvatel na kilometr čtvereční se řadí mezi středně zalidněné země. Pro srovnání v ČR žije 136 obyvatel na kilometr čtvereční. Plných 97 % obyvatel země se hlásí k polské národnosti, další 2,2 % se hlásí k národnosti slezské, zbylých 0,8 % připadá na ostatní národnosti. V otázce náboženství se 91,9 % obyvatel hlásí k římskému katolictví. V celkovém počtu obyvatel Polska tvoří ženy téměř 52 %. Poměr počtu mužů k počtu žen v populaci Polska činí 100 : 107.

V posledních 15 letech počet obyvatel Polska vytrvale klesá. Výjimkou byl rok 2017, kdy počet obyvatel mírně narostl, konkrétně o necelých 1000. Za snižováním počtu obyvatel stojí především 2 faktory. Předně je to záporná bilance přirozeného přírůstku obyvatel. V roce 2019 byl počet narozených dětí nižší, než počet zemřelých přibližně o 35 000. Míra přirozeného přírůstku na 1000 obyvatel tak činila – 0,9‰. V roce 2018 to bylo – 0,7 ‰. Trend nižší porodnosti bude přetrvávat i v budoucnu. Druhým faktorem je vysoká míra emigrace Poláků do zahraničí (převážně po vstupu do EU v roce 2004). Emigrace se týká zejména mladých lidí, u kterých nelze do budoucna vyloučit návrat do domovské země. Přesto se neočekává, že by v následujících letech došlo k zásadnímu obratu těchto demografických trendů.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Polsko patří k vyspělým státům bývalého východního bloku s vysokým indexem lidského rozvoje. Podle výpočtů MMF v roce 2020 HDP na obyvatele činil 34 250 USD. Průměrná roční míra růstu HDP v roce 2020 zaznamenala pokles ve výši – 2,8%. Polská ekonomika čelí podobným výzvám jako ostatní ekonomiky v regionu. Nicméně dobrá fiskální situace (před vypuknutím pandemie vláda předpokládala na 2020 rok vyrovnaný rozpočet bez schodku), diverzifikace hospodářství a vysoká konkurenceschopnost naznačují, že polská ekonomika je odolnější vůči dopadům boje proti epidemii koronaviru než ekonomiky ostatních zemí v regionu. Výše dluhu k polskému HDP je jedním z nejnižších v EU, díky čemuž má vláda rozpočtový prostor k reakci na krizi a Polsku pomáhá také stabilní úroveň inflace kolem 3%.

Přestože Polsko v roce 2020 zaznamenalo pokles HDP, již v roce 2021 může očekávat oživení ekonomiky a dosažení hospodářského růstu na úrovni 3,9% a 4,2% v roce 2022. Zatím lze pozorovat relativně dobrou situaci v průmyslu a souvisejících odvětvích. Pokud jde o maloobchod, významná část podniků přešla na prodej zboží přes internet. Na druhou stranu se aktuálně předpokládá, že v tomto roce se pravděpodobně zvýší počet nezaměstnaných na 1,09 milionu a míra nezaměstnanosti dle harmonizované metodiky MMF dosáhne 6,5%, a to i za předpokladu účinnosti vládních opatření označovaných jako „protikrizový štít“. Nezaměstnanost by měla vrcholit v únoru 2021, poté by se situace na trhu práce měla začít postupně zlepšovat. Podle údajů MMF inflace v roce 2020 v Polsku činila 3,4%, nicméně MMF očekává pokles v roční míry inflace v roce 2021 na 2,4%, která následně se zvýší na 2,8 % v roce 2022.

Dominantním sektorem polského hospodářství jsou služby s podílem na tvorbě HDP na úrovni 58 %. Průmysl, zemědělství a těžba nerostných surovin jsou také velmi silné. Polsko má třetí největší zemědělskou plochu v EU a od roku 2004 jsou polští zemědělci příjemci společné zemědělské politiky (zejména přímých plateb). Hlavními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, hutnictví, automobilový, chemický, elektrotechnický, textilní a potravinářský průmysl. Významnou roli hraje těžba a zpracování nerostných surovin.

Drtivá většina mezinárodního obchodu Polska probíhá se zeměmi EU. Německo je hlavním obchodním partnerem Polska. A to jak z hlediska dovozu, tak z hlediska vývozu. Základem polského exportu je strojírenský průmysl, který odpovídá za 38 procent polského vývozu. Chemický průmysl je na druhém místě v polském vývozu (hlavně léky a farmaceutické výrobky). Zemědělství a potravinářský průmysl jsou na třetím místě v podílu na polském vývozu. Polsko se může pochlubit velmi dobře rozvinutým masným průmyslem. Na polském dovozu se nejvíce podílejí stroje, zařízení a dopravní prostředky. Polsko dováží také průmyslové zboží a chemikálie. Podíl potravin na polském dovozu je 7,1 %. Hlavními dodavateli jsou Španělsko ( ovoce a zelenina), Německo (mléčné výrobky, maso, sladkosti) a Norsko (ryby).

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 5,44,5-2,83,94,2
HDP/obyv. (USD/PPP) 31 890,034 510,034 250,036 170,038 460,0
Inflace (%) 1,72,33,42,42,8
Nezaměstnanost (%) 6,15,45,96,56,0
Export zboží (mld. USD) 256,3260,7266,0300,5324,2
Import zboží (mld. USD) 263,6259,4252,5293,3318,8
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -7,31,315,911,17,9
Průmyslová produkce (% změna) 5,94,2-1,15,74,4
Populace (mil.) 37,937,937,937,837,7
Konkurenceschopnost 37/14037/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -4,7
Veřejný dluh (% HDP) 57,7
Bilance běžného účtu (mld. USD) 20,75
Daně
PO 19 % – základní; 9 % – snížená
FO 17 % – do 85 528 PLN; 32 % – od 85 528 PLN
DPH 23 % – základní; 0 % / 5 % / 8 % – snížená

Podle dubnového oznámení Ústředního statistického úřadu (GUS) činil deficit státního rozpočtu v roce 2020 -6,9% HDP (oproti -0,7 % v roce 2019), zatímco veřejný dluh byl na úrovni 57,5% HDP (oproti 45,6% v roce 2019). V letech 2014 – 2019 se tak poměr veřejného dluhu k HDP v Polsku snížil o více než 4 %.  To při ústavním limitu dluhu stanoveným na 60 % HDP vytvořilo prostor pro financování ekonomických dopadů jarní a podzimní uzávěry způsobené pandemií koronaviru. V souvislosti s tlakem na veřejné finance vyvolaným těmito výdaji schválila v září 2020 roku polská vláda aktualizaci Strategie pro řízení dluhu v sektoru veřejných financí v letech 2021 – 2024. Cílem strategie je držet veřejný dluh v limitu stanoveném ústavou a optimalizovat náklady na obsluhu dluhu. Podle odhadu MMF běžný účet Polska v roce 2020 činil 20,75 mld. USD. MMF očekává pro rok 2021 v Polsku deficit státního rozpočtu ve výši -4,7 % HDP (oproti -8,2% v roce 2020).

Celková hodnota salda běžného a kapitálového účtu v roce 2020 byla kladná a činila 138,768 mld. PLN. Na běžném účtu platební bilance byl zaznamenán přebytek ve výši 82,430 mld. PLN. Úroveň přebytku byla ovlivněna tradičně kladným saldem služeb (104,433 mld. PLN) a bilancí obchodu se zbožím (55,434 mld. PLN) a záporným saldem prvotních důchodů (-70,447 mld. PLN) a druhotných důchodů (-6,990 mld. PLN). Hodnota vyvezeného zboží byla odhadnuta na 1 034,465 mld. PLN, zatímco hodnota dovozu činila 979,031 mld. PLN.  

Ve snaze posílit finanční bezpečnost přijala v roce 2019 polská centrální banka (Narodowy Bank Polski – NBP) strategické rozhodnutí o zvýšení zásob zlata o 100 tun (celkem na 228,6 tun). V důsledku tohoto nákupu se podíl zlata na oficiálních rezervních aktivech NBP zvýšil na konci roku 2019 na 8,7 % (ve srovnání se 4,5 % na konci roku 2018). 

Celková zahraniční zadluženost na konci roku 2020 činila celkem 1 398,219 mld. PLN. Podíly jednotlivých sektorů: vládní sektor 447,127 mld. PLN; centrální banka 54,660 mld. PLN; MFI – s výjimkou centrální banky 215,831 mld. PLN; přímé investice: mezipodnikové půjčky 396,190 mld. PLN a ostatní sektory 284,411 mld. PLN.

2.3. Bankovní systém

Polský bankovní systém je podobný systémům v jiných zemích EU a v mnoha rozvinutých ekonomikách na světě. Základním právním aktem upravujícím fungování polského bankovního systému je zákon ze dne 29. srpna 1997, tzv. bankovní zákon (Prawo bankowe), v platném znění. Předpisy týkající se akreditivu v polské legislativě lze také najít v bankovním zákoně.

Polský bankovní systém se skládá z institucí tvořících trh, jinými slovy komerčních bank, a ze stabilizujících institucí – Polské národní banky (centrální banka; Narodowy Bank Polski), Polského úřadu pro finanční dohled (orgán dohledu; Komisja Nadzoru Finansowego) a Bankovního záručního fondu (zaručující výplatu vkladů; Bankowy Fundusz Gwarancyjny).

Struktura bankovního sektoru z hlediska původu kapitálu se v posledních letech neměnila. Polský kapitál ovládá více než polovinu aktiv bankovního sektoru, z nichž státní pokladna vlastní přibližně 40 % a soukromí investoři přibližně 14 %. Mezi zahraničními investory hraje dlouhodobě nejdůležitější roli kapitál španělský, německý, francouzský a nizozemský. Na konci roku 2019 bylo aktivních 600 subjektů z bankovního sektoru, z toho bylo 30 komerčních bank, 32 poboček úvěrových institucí a 538 družstevních bank.

Největší polskou bankou (stav ke 2. čtvrtletí 2020) z hlediska aktiv je ovládána státní pokladnou PKO Bank Polski – 377,2 mld. PLN. Na druhém místě je banka Bank Pekao, jejichž kontrolní podíl akcií drží státní pokladna – 235,3 mld. PLN. Na třetím místě je španělská Santander Bank Polska – 221,6 mld. PLN. Čtvrtou v pořadí je mBank (hlavním akcionářem je německá Commerzbank) – 183 mld. PLN. Pátou je holandská ING Bank Śląski – 180,6 mld. PLN. Za zmínku stojí také rozvojová banka – Bank Gospodarstwa Krajowego. Nejdůležitějším posláním BGK je usilovat o sociálně-ekonomický rozvoj Polska a podporovat veřejný sektor při plnění jeho úkolů.

Polský bankovní systém je stabilní. Očekává se však, že čistý zisk bankovního sektoru poklesne ze 14 miliard PLN v roce 2019 na 2 – 5 miliard PLN v roce 2020. Tři letošní snížení úrokových sazeb na historicky nejnižší úroveň (0,10 % referenční sazby, 0,50 % lombardní sazby, 0,00 % depozitní sazby, 0,11 % rediskontní sazby, 0,12 % diskontní sazby) mělo negativní dopad na úrokové výsledky bank. Toto rozhodnutí však bylo nutné k udržení finanční stability v reálné ekonomice během pandemie.

2.4. Daňový systém

Polský daňový systém je považovaný za komplikovaný a nepřehledný.

V současné době existuje v Polsku několik druhů daní. Většinou jde o přímé daně jako daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, dědická a darovací daň, daň z veřejnoprávní činnosti, daň z pozemku, lesní daň, daň z nemovitosti, silniční daň, tonážní daň, daň z těžby některých nerostných surovin a paušální daň z hodnoty produkce uvedené na trh (tzv. daň ze stavby lodí). Zbytek tvoří nepřímé daně jako: daň z přidané hodnoty, spotřební daň (Akcyza) a daň z her. V Polsku existuje i celá řada poplatků jako bankovní daň, poplatek za užívání místa pro prodej na tržišti, lázeňský poplatek, pobytová taxa, poplatek za vlastnictví psa, reklamní poplatek, kolkovné.

PIT – Obecně v Polsku platí dvouúrovňová daňová stupnice se sazbami ve výši 17 % a 32 % s hranicí příjmu ve výši 85 528 PLN a sestupnou částkou snižující daň.

CIT – Daň z příjmu právnických osob činí v Polsku 19 % základu pro výpočet daně nebo 9 % základu pro výpočet daně v případě daňových poplatníků, jejichž příjmy za fiskální rok nepřesáhly v PLN částku odpovídající v přepočtu 1 200 000 EUR. 

DPH – Základní sazba v Polsku činí 23 %. Pro některé zboží a služby jsou stanoveny snížené sazby 8 %, 5 % a 0%.

Stále více daňových vypořádání probíhá elektronicky, ale s tím je také spojeno mnoho obtíží. V 6. vydání mezinárodního žebříčku konkurenceschopnosti daňových systémů, který připravila Tax Foundation, byl polský daňový systém vyhodnocen jako třetí nejhorší ze 36 zkoumaných zemí – členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. A nejde o samotné vysoké sazby. Hlavní slabinou je složitost daňového systému a četné výjimky. Vládní politika vytváření nových výjimek a preferencí (mj. malý CIT, IP Box, estonský CIT pro vybrané, osvobození mladých lidí z PIT) jen dále komplikuje již tak nepřátelský systém pro daňové poplatníky. Proto snížení v posledním období sazby PIT z 18 % na 17 % není v žádném případě odpovědí na největší problém, kterým je složitost celého systému.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Podle údajů statistického úřadu PL za leden až prosinec 2020 jsou ekonomicky vyspělé země (dle kvalifikace MMF) s podílem 86,2 % (v tom 73,8 % připadá na EU) hlavním cílem polského exportu. Na straně importu je situace podobná, když ekonomicky vyspělé země stojí za 64,7 % (v tom EU 55,0 %) celkového dovozu.  

Export se zeměmi EU vyjádřený v eurech v roce 2020 činil cca. 175 mld. EUR a dovoz 124 mld. EUR. Kladné saldo tak činilo 51,2 mld. EUR.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export (mil. EUR) 180 287,5190 495,2175 400,2N/AN/A
Import (mil. EUR) 134 136,6137 560,3124 178,0N/AN/A
Saldo (mil. EUR) 46 150,952 934,951 222N/AN/A

Zdroj: GUS

Obchodní vztahy s ČR

Pozice České republiky jako dovozce polských produktů a služeb systematicky posiluje. V roce 2020 dosáhl dovoz z Polska do ČR hodnoty 11,7 mld. EUR. Vývoz z ČR do Polska měl hodnotu 10,5 mld. EUR. Záporné saldo z pohledu ČR tak činilo 1,3 mld. EUR.

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z ČR (mil. EUR) 10 392,110 792,310 477,8N/AN/A
Import do ČR (mil. EUR) 12 023,112 257,611 762,8N/AN/A
Saldo s ČR (mil. EUR) – 1 631,7– 1 465,3– 1 285,0N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

Polsko je jedním s nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR. Na straně dovozu je třetí (po Německu a Číně), na straně vývozu rovněž (po Německu a Slovensku). Obchodní výměna roste oproti celkovému obchodu ČR nadprůměrným tempem a význam Polska se postupně zvyšuje, přičemž hodnota polského vývozu do ČR je dlouhodobě vyšší než hodnota vývozu ČR do Polska. Přetrvává tak české obchodní pasivum, které je z evropských zemí nejvyšší. Problém je také mj. v polské vládní ekonomické politice strategických odvětví a vytváření domácích ekonomických lídrů, které omezuje prostor zahraniční konkurenci.


3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s ČR

Odrazem intenzivní bilaterální spolupráce je množství bilaterálních smluv, kterých je téměř stovka. Mezi nejvýznamnější patří:  

  • Smlouva mezi vládou ČSFR a vládou PL o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (1991);
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou PL o přeshraniční spolupráci (1994);
  • Smlouva mezi ČR a PL o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (2000).  

Z ekonomické oblasti lze zmínit například:  

  • Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, podepsanou ve Varšavě 24. června 1993 s platností od 1. ledna 1994 (novelizována 13. září 2011 s platností od 1. ledna 2013);
  • Smlouvu o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsanou 16. července 1993 s platností od 1. ledna 1994. Platnost této smlouvy byla (v rámci tzv. intra-EU BITs) ukončena ke dni 24. září 2019.  

Hospodářskou spoluprací se také zabývá Česko-polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci.  Hospodářskou spoluprací se zabývá konkrétně Pracovní skupina pro hospodářství, obchod a dopravní infrastrukturu, jejíž vedení je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

3.3. Rozvojová spolupráce

Hlavním legislativním rámcem pro rozvojovou pomoc je Ustawa o współpracy rozwojowej, která vstoupila v platnost 1. ledna 2012. V souladu s tímto zákonem je rozvojová spolupráce poskytována na základě víceletého programu přijatého vládou, tj. radou ministrů. Program stanoví priority pro rozvojovou spolupráci v geografických a tematických oblastech po dobu minimálně 4 let. V letech 2016 – 2020 se polská rozvojová spolupráce zaměřovala na menší počet prioritních zemí. Prioritní podpora byla zaměřená na 10 zemí – 4 země Východního partnerství (Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina) a 6 zemí v Africe, Asii a na Středním východě (Etiopie, Keňa, Myanmar, Palestina, Senegal, Tanzanie). Většinu prostředků získaly Ukrajina a Bělorusko a hlavním nástrojem pomoci bylo poskytování stipendií a školení.

V roce 2019 poskytlo Polsko zahraniční rozvojovou pomoc ve výši odpovídající grantům v hodnotě 3 mld. PLN (cca 18 mld. CZK). Ovšem dvě třetiny (2,124 mld. PLN) byly příspěvky mezinárodním organizacím působícím v rozvojové oblasti (EU/European Development Fund, UN, World Bank). Bilaterálně se největší pomoc poskytovala Ukrajině a Bělorusku ve formě stipendií a školení. Polsko má velký zájem se výrazněji zapojit do systému dodávek pro mezinárodní humanitární a rozvojové projekty – v roce 2019 se proto organizovalo Warsaw Humanitarian Expo, které mělo navázat na podobné akce v Dubaji (DIHAD) nebo Bruselu (AidEx) a zajistit školení a kontakty pro středoevropské firmy a organizace. Osloveni byli zástupci EU, UNDP, UNHCR, FAO, WHO, IRC, UNICEF, NATO apod. Akce však nepřinesla očekávaný výsledek a další ročník Humanitarian Expo se již nekonal.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Mezi perspektivní obory patří energetika, petrochemie, silniční a kolejová vozidla, zařízení pro restrukturalizaci hutí a dolů, vzduchotechnika, čerpadla, zařízení silnoproudé elektrotechniky, zemědělská technika, stroje (obráběcí, potravinářské, balicí, tiskařské a textilní) a potraviny (obilí, maso, máslo, mléko, drůbež, olej, tuky, vejce, cukr, protlak, pivo, slad). Z výčtu existujících aktivit našich firem v Polsku navíc vyplývá široká škála možností potenciálního uplatnění našich firem na polském trhu.

▶ Automobilový průmysl je i nadále perspektivním odvětvím pro český export, konkrétně se jedná o příležitosti vývozu osobních automobilů a jiných motorových vozidel a součástí pro výrobu osob­ních a nákladních vozidel.

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura – základní rámec investic do silniční infrastruktury stanovuje Národní program výstavby silnic na období 2014 – 2023 s výhledem do roku 2025 (Program Budowy Dróg Krajowych na lata 2014 – 2023 z perspektywą do 2025 r.). Souhrnný objem investic v rámci programu dosahuje hodnoty 142,2 mld. PLN (853,20 mld. CZK). Celkem počítá s vybudováním 3 568,1 km nových silnic; z toho 324,4 km dálnic a 2749 km rychlostních silnic. Zbylou část tvoří obchvaty a silnice I. třídy. Program počítá rovněž s propojením sítě dálnic a silnic navazujících na budování Centrálního dopravního uzlu (Centralny Port Komunikacyjny – CPK) a to včetně nového velkého obchvatu Varšavy. CPK propojující silniční, železniční a leteckou dopravu se má do budoucna stát integrujícím prvkem rozvoje dopravní infrastruktury napříč celým Polskem. Lokalita určená pro výstavbu CPK se nachází přibližně 37 km západním směrem od Varšavy u nově vybudované dálnice A2.

▶ Energetika – podíl instalovaného výkonu tepelných elektráren na černé a hnědé uhlí v energetickém mixu Polska tvoří 65,1 % celkového výkonu energetiky. Druhou nejvýznamnější složkou energetického mixu jsou obnovitelné zdroje energie s 24,6 %  podílem, následují elektrárny na zemní plyn s 6,2 %. Dominance uhlí v polském energetickém mixu přetrvá ještě mnoho let a bude generovat silnou poptávku v tomto segmentu. Dle dostupných dat je průměrné stáři tepelné elektrárny v Polsku 47 let (počítáno od zprovoznění prvního bloku). Polovina z nich je pak starší 50 let. Tyto zastaralé technologie bude Polsko nuceno odstavit a nahradit modernějšími technologiemi nejpozději do roku 2030 z důvodu přísnějších pravidel ochrany životního prostředí přijatých na úrovni EU. V oblasti obnovitelných zdrojů jsou prioritami polské vlády rozvoj fotovoltaiky a především větrných elektráren. Speciální zákon k podpoře větrných farem na moři podepsal v lednu roku 2021 polský prezident (tzv. zákon offshore). Pomocí strategického investičního programu v hodnotě až 130 mld. PLN (780 mld. CZK) má být do roku 2040 instalován výkon 8 – 11 GW ve výlučné ekonomické zóně Polska v Baltském moři.

Rovněž teplárenství je v Polsku technologicky zaostávajícím odvětvím energetiky a  má tedy velký potenciál rozvoje. Polská vláda nyní připravuje strategii transformaci teplárenství. V perspektivě do roku 2040 se očekává snížení úlohy zemního plynu, další intenzivní nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie a odpadního tepla a odklon od centrálně zásobovaných systémů k integraci tepelných čerpadel v různých bodech topných systémů.

Kromě samotné výroby energií si investice vyžádá i přenosová a distribuční síť. Do roku 2030 plánuje polská vláda vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem přes 14 mld. PLN (84 mld. CZK).

▶ Obranný průmysl – polské ministerstvo obrany schválilo rozsáhlý plán modernizace polských ozbrojených sil do roku 2035, který předpokládá rekordní výdaje na výzbroj a vybavení až do výše 524 mld. PLN (3 144 mld. CZK). Na základě novelizace zákona o financování a modernizaci armády se navíc předpokládá postupné zvyšování vojenského rozpočtu na úroveň 2,5 % HDP ročně. Prioritou vlády zůstává podpora a posilování domácího zbrojařského průmyslu. Nicméně počítá se i se spoluprací s evropskými partnery, což bude vytvářet příležitosti rovněž pro české firmy, a tradičně též s partnery z USA.

Služby – v Polsku roste rovněž poptávka po centrech sdílených služeb (Shared Service Center) a outsourcingových služeb pro podniky (Business Process Outsourcing). Nejsilnější poptávka na trhu sdílených a outsourcingových služeb bude v následujících letech v oblasti výzkumu a vývoje v IT, právních služeb, inženýrských služeb, vývoje a údržby aplikací..

▶ Strojírenský průmysl – domácí výrobci strojů a zařízení nejsou schopni pokrýt veškeré potřeby polského průmyslu v této oblasti zejména proto, že část sortimentu vyráběného v Polsku směřuje do zahraničí. Proto dovoz hraje důležitou roli v zásobování polského trhu stroji a zařízeními. Polská vláda si je rovněž vědoma důležitosti inovací a klade důraz na podporu nových technologií v oblastech, jako jsou konektivita v technologii 5G, učící se algoritmy (AI) včetně autonomních systémů, Internet věcí (IoT), BIM (BuildingInformation Modelling), Cloud Computing, kvantové technologie (Quantum Computing), Virtuální a rozšířená realita (VRa AR), automatizace a robotika (Computer Integrated Manufacturing), kybernetická bezpečnost, přírůstková technologie (tisk 3D) a mikroelektronika.

Zdravotnictví – příležitosti ve zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu nejsou v případě Polska vázány výhradně na boj s onemocněním COVID-19. Polské zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované a jeho dofinancování patří mezi vládní priority. Již od roku 2017 platí novela zákona o zdravotnických službách financovaných z veřejných prostředků, která počítá s postupným pevně daným zvyšováním výdajů na zdravotní péči. V roce 2025 mají výdaje dosáhnout úrovně 6 % HDP (pro srovnání v roce 2021 se počítá s úrovní 5,3 % HDP). V průběhu následujících let má být v Polsku modernizováno více než 30 nemocnic a jiných zdravotnických zařízení. Jde především o nákup vybavení a výstavbu nových nemocničních budov. Ministerstvo zdravotnictví rovněž vnímá potřebu zlepšení péče o seniory a to prostřednictvím rozvoje domovů denní péče, zařízení pro péči a ošetření a středisek pro osoby starší 75 let. Rovněž hodnota soukromého zdravotního trhu silně roste. A to v průměru o 7 % ročně z 22 mld. PLN (132 mld. CZK) v roce 2018 až na odhadovaných 31 mld. PLN (186 mld. CZK) v roce 2022.

▶ Železniční a kolejová doprava – železniční a kolejová doprava je dlouhodobě velmi perspektivní obor, ve kterém se již úspěšně etablovalo několik českých firem. Její rozvoj rovněž patří mezi vládní priority a hlavní cíle Ministerstva infrastruktury. Hlavním nástrojem je Národní železniční program (Krajowy Program Kolejowy). V období do roku 2023 stanovuje celkem 230 projektů a investiční výdaje do železniční infrastruktury ve výši téměř 76 mld. PLN (456 mld. CZK). Jednou z klíčových priorit Národního železničního programu je zlepšení technického stavu železničních tratí zahrnutých do hlavní komplexní sítě TEN-T.

https://www.export.cz/wp-content/uploads/2020/08/Evropa.pdf

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Poláci jsou velmi hrdí na svou zemi a její tradice a historii. Současně jsou si vědomi ekonomického růstu země v posledních letech a potenciálu pro zahraniční podnikatele, včetně firem z ČR. Také se musí zohledňovat hluboké katolické založení Poláků a z toho vyplývající silné postavení katolické církve, které je patrné např. ve vzájemném vztahu politiky a církve, ve způsobu slavení náboženských svátků (v kontrastu s profánností českých Vánoc a Velikonoc), vliv církve především v základním školství apod.

4.2. Oslovení

Partner se oslovuje podle vykonávané funkce – pane premiére, pane (í) ministře, pane (í) řediteli atd. Při oslovování jejich zástupců užíváme funkce o stupeň vyšší – takže vicepremiér, resp. náměstek ministra se oslovují pane premiére, pane ministře.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku se doporučuje sjednat včas a uskutečnit ji v kanceláři, restauraci nebo při příležitosti různých akcí (veletrh, konference, workshop apod.). Oblíbené jsou pracovní snídaně (10.00 – 12.00 hod.), obědy (14.00 – 16.00 hod.) i večeře (19.00 – 22.00 hod.). Jelikož hierarchizace hraje pro Poláky velmi důležitou roli, zpravidla navštěvuje níže postavený jednatel výše postaveného. Obvykle člověk s nejvyšší funkcí navrhne jednání ve svém poli působnosti a očekává, že se protistrana přizpůsobí. Při stanovení termínů jednání je nutné věnovat pozornost polským církevním svátkům, pro mnoho Poláků jsou zvláště důležitou součástí národní identity. Seznamovací fáze nebývá příliš dlouhá, po výměně vizitek se rovnou přechází k obchodnímu jednání. Vizitky polských partnerů jsou převážně v polštině, jen zřídka jsou na zadní straně přeloženy do angličtiny. Úprava vizitek je standardní (podobná jako v ČR) a obsahuje základní údaje. Poláci jsou dobrými hostiteli, rádi se však také nechají pozvat. V průběhu oběda se běžně konverzuje, rozhovory mají lehčí ráz. O služebních a obchodních záležitostech je lepší diskutovat až v jeho závěru nebo při kávě. Při opakovaných návštěvách se stává, že si partneři vymění drobné pozornosti, propagační předměty, kalendáře, či láhev alkoholického nápoje. Je vhodné při takové příležitosti ženám předat květiny.

– Jak načasovat jednání?

Co se týká časového vymezení jednání, v 8 hodin ráno je příliš brzy, v podstatě se považuje za nezdvořilé začínat před 9. hodinou ranní. Ve Varšavě se většinou začíná jednat nejdříve v 10 hodin. Nabízet jednání po 16. hodině také není vhodné, jelikož běžná pracovní doba je od 8 do 16 hodin. Přestávky na kávu a lehké občerstvení během jednání se pokládají za samozřejmost. Neohlášené návštěvy jsou nevhodné. V případě, že se nebude moci termín dodržet, je třeba včas na to polského partnera upozornit a dohodnout nové jednání.  

– Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Poláci jsou velcí nadšenci, nebo dokonce nenapravitelní optimisté. Během jednání je dobré udržovat si kladný přístup, odhodlání i realismus. Poláci mají velmi rádi pochvaly, ale jen ty zasloužené. Proto se to nemá přehánět s komplimenty, jsou citliví na faleš.  

– Jací jsou obchodníci?

Poláci jsou velmi schopní, tvrdí, sebevědomí a vytrvalí vyjednávači s jednoznačným vyjednávacím stylem „vítězství – prohra“. Vzhledem k tomu, že jsou ve vyjednávání opravdu dobří, jednají rádi a často velmi dlouho s cílem vydělat. Na jednání chodí dobře připraveni a relativně rychle odhadnou sílu nebo naopak slabé stránky protistrany. Jsou dobří v argumentaci, na druhou stranu systematičnost jim může někdy dělat problémy. Osobní vztahy a emoce pro ně nejsou důležité a zájem o spolupráci v budoucnosti se ani nesnaží předstírat. Jde jim především o dojednání kontraktu dnes, nehledí příliš na to, co bude za rok. To v žádném případě neznamená, že musí uzavřít obchod za každou cenu. Obchod uzavřou, jen pokud dosáhnou očekávaného zisku. Po zahájení jednání mají členové týmu rozsáhlé projevy a trvá poměrně dlouho, než dojdou k jádru věci. Pokud se jednání nevyvíjí v jejich prospěch, klidně ho prodlužují, než své obchodní partnery udolají. Nebojí se ani otevřeného konfliktu. Poměrně oblíbenou taktikou je „omezená pravomoc“, dodržování firemní hierarchie je všeobecně dobře známo. Poláci se velmi rádi dohadují o ceně. Je třeba počítat s tím, že může být z počátku velmi nadsazená a není dobré přijímat první nabídku.  

– Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Je třeba vzít v úvahu hluboké katolické založení Poláků a z toho vyplývající silné postavení katolické církve, které je patrné například ve vzájemném vztahu politiky a církve, ve způsobu slavení náboženských svátků, vliv církve především v základním školství apod. Pro Poláky jsou domov, rodina a práce na prvních místech žebříčku hodnot podobně jako v dalších sousedních zemích a z křesťanské morálky převážně pramení i vzory chování a jednání.  

– Jak nakládají obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Na domluvených schůzkách se očekává dochvilnost, ale zpozdit se je běžné. Obecně je zpoždění respektováno a jako jeho důvod se většinou udává dlouhé dojíždění do místa konání jednání, špatný stav silnic a dopravní zácpy. I přes tento všeobecně známý fakt si Poláci nenechávají časovou rezervu a počítají rovnou s tím, že se přinejhorším opozdí. Ovšem výmluvy cizince na špatnou úroveň polských silnic by byly nepatřičné.  

– Jak nakládají obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Osobní vztahy a emoce nejsou pro Poláky během jednání příliš důležité a zájem o spolupráci v budoucnosti se ani nesnaží předstírat. Na obchodních schůzkách se většinou chovají profesionálně. Pokud jde o verbální komunikaci Poláků, vyznačuje se sáhodlouhými, emocionálními projevy. Naproti tomu neverbální komunikace je nevýrazná, gestikulace v podstatě žádná a mimika jen sporadická.  

– Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

Zásadní rozdíly uvnitř Polska nejsou. Nicméně Polsko je velká země, která se vytvářela ze tří až čtyř různých kulturně-společenských prostředí (Slezsko a Halič, Velkopolsko a Pomořansko, Mazovsko a východní Polsko), jež vyplývají z rozdílného historického vývoje. Způsobem myšlení, kulturou prostředím i zvyky je nám nejbližší Slezsko.

– Je vhodné, resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Během přípravy a důležité části jednání určitě ne, nabídka a konzumace alkoholu by nepodpořila serióznost obchodního partnera. Na druhou stranu není vyloučeno podávání alkoholu po úspěšném jednání v odpoledních hodinách, resp. večer, a to v malých dávkách. Také u příležitosti pracovního oběda se doporučuje v pití dodržovat střídmost.  

– Jak se obléci na pracovní jednání?

Běžně jako v ČR. Polští obchodní partneři se dobře oblékají a pečlivě dbají i na svoji úpravu a účes, k podnikové kultuře patří kvalitní značkové oblečení. Pro pány je samozřejmostí oblek, kravata a kvalitní polobotky, dámy se na jednání oblékají většinou do elegantního kostýmku. Při obchodním jednání ve firmách je možné se setkat s pracovníky oblečenými méně formálně.  

– Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, jeho složení záleží vždy na dané situaci a předmětu jednání. Zcela logicky by měl být v týmu mluvčí, který převezme úvodní slovo a bude určovat hlavní směr jednání. Mladí mají v Polsku více úcty ke starším a více uznávají získané životní zkušenosti, což se odráží i v nástupu jednacích týmů. 

– Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Není to příliš obvyklé, s výjimkou už vybudovaných dlouhodobých vztahů. Pozvání do rodiny je považováno za poměrně značný projev důvěry, v takovém případě je vhodné přinést hostitelce květiny, dobře působí i pozornost hostiteli, případně dětem. Využívá se dárků českého původu (české sklo, Becherovka apod.).

4.4. Komunikace

Velkou výhodou při jednání i korespondenci je, pokud ovládáte polštinu. Doporučujeme si vzít tlumočníka, i když čeština a polština jsou si velmi podobné, existují slova a spojení, které mají posunutý či zcela opačný význam. Je samozřejmě možné jednat anglicky (německy jen omezeně), ale polský partner vždy uvítá možnost hovořit v rodném jazyce. Z cizích jazyků většina mladých Poláků ovládá angličtinu. Dobrá znalost angličtiny je i na centrálních úřadech a ve velkých, většinou mezinárodních firmách. Přesto téměř polovina Poláků podle průzkumu TNS Polska uvádí, že nemluví žádným cizím jazykem. Znalost polštiny pro cizince otvírá dveře.

Poláci jsou přístupní širokému konverzačnímu okruhu. Vhodným tématem k lehké konverzaci je cestování a dovolená, vůbec nic jednatel nezkazí, když pochválí místo jednání. Poláci jsou velmi citliví na historické události. Když se naučíte pár podstatných faktů z polské historie, získáte tímto způsobem úctu vašeho partnera.

Češi by si měli dávat dobrý pozor na používání humoru při jednáních, resp. pokud možno ho nepoužívat vůbec. Poláci nejsou velcí šprýmaři a různé vtipné či typicky české ironické narážky nemusí pochopit. Tak vzniklo i polské přirovnání, že je něco jako „český film“ – nepochopitelné, nesrozumitelné, s podivným humorem. V žádném případě nedoporučujeme žertovat nebo kritizovat církev nebo cokoliv, co je s katolickou církví spojeno. Poláci se také rádi baví o politice. Je to však kontroverzní téma, kterému je lépe se vyhnout.

Základem úspěchu je osobní jednání a individuální přístup k partnerovi. Polský obchodní partner uvítá, pokud ho český partner předem informuje o všem důležitém, a to hlavně přes e-mail nebo telefonicky. V osobním jednání by neměl být polský partner konfrontován s podstatnými změnami obchodních parametrů. Zásadní obchodní náležitosti je zapotřebí sdělit přímo vedoucímu, příp. zodpovědnému pracovníkovi. Méně podstatné záležitosti lze řešit telefonicky nebo e-mailem. Používání sociálních médií (např. WhatsApp) v rámci přípravy obchodních jednání je ve státní správě a u většiny polských firem spíše výjimka, zatímco u mladých firem a startupů je poměrně obvyklé.

4.5. Doporučení

Je třeba mít dobře nastavená očekávání i prostředky. Je třeba polskému trhu věnovat čas, nepodcenit přípravu. Ideální je vyčlenit člověka, který se bude polskému trhu speciálně věnovat, nebo zde mít někoho nastálo, pobočku či vyzkoušeného partnera. Samozřejmě je třeba investovat do marketingových aktivit. Vzhledem k pandemii koronaviru se polský trh rychle mění především v oblasti digitalizace. Proto i menší firmy mohou zkusit rozšířit své aktivity do Polska zejména v rámci e-commerce.

Nejjistější cesta je otevření vlastní pobočky, budování vlastní sítě distribuce a obhospodařování zákazníků. Na druhé straně je to ten nejnákladnější a nejdéle trvající způsob. Pokud české firmy nechtějí tolik investovat a stojí o rychlejší prosazení se na zdejším trhu, pak je možné si najít spolehlivého lokálního partnera a využít jeho kontaktů. Musí ale mít jistotu, že jde opravdu o spolehlivého partnera a stále ho kontrolovat.

Vyplatí se věnovat zvýšenou pozornost uzavírání smluv – dojde-li v návrhu smlouvy k nejasnostem, je vždy vhodné ji konzultovat s právníkem obeznámeným s polským právem. V rámci jednání lze doporučit jasné a stručné vyjadřování.  Je třeba být připraven i na jednání velmi dlouhá, polští partneři umí být velmi houževnatí v klíčových otázkách, jako jsou např. ceny.

V Polsku funguje přesvědčení, že polský jazyk je velmi obtížný a nedostupný pro cizince. Naučte se pár základních slov, pomůže vám to prolomit stereotyp a zlepšit vztahy s polskými obchodními partnery.

4.6. Státní svátky

1. ledna – Nový rok (Nowy Rok)

6. ledna – Tři králové (Trzech Króli)

Velikonoce (Wielkanoc) – proměnné datum: 12. – 13. dubna 2020; 4. – 5. dubna 2021

1. května – Svátek práce (Święto Pracy)

3. května – Den Ústavy- vyhlášení první ústavy – 1791 (Święto Konstytucji 3 Maja)

Svatodušní svátek (Zesłanie Ducha Świętego – Zielone Świątki) – proměnné datum, připadá vždy na neděli 31. května 2020; 23. května 2021

Boží tělo (Boże Ciało) – proměnné datum, připadá vždy na čtvrtek: 11. června 2020; 3. června 2021;

15. srpna – Svátek polské armády; Nanebevzetí Panny Marie (Święto Wojska Polskiego; Wniebowzięcie Najświętszej Maryi Panny)

1. listopadu – Všech svatých (Wszystkich Świętych)

11. listopadu – Svátek nezávislosti – obnovení státní suverenity – 1918 (Święto Niepodległości)

25. – 26. prosince – Vánoce (Boże Narodzenie)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Polsko je stejně jako ČR od roku 2004 členskou zemí EU. Obě země jsou tedy součástí Evropského jednotného trhu (European Single Market), kde platí volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Obě země jsou rovněž součástí Schengenského prostoru. Ve vzájemném obchodě se tak neuplatňují tarifní ani netarifní překážky. Při prodeji na polském trhu se však platí daň z přidané hodnoty a v některých případech i spotřební daň (mj. alkohol, cigarety, motorové oleje a osobní automobily). Absence formálních překážek obchodu je však spojena s tím, že vstup na saturovaný polský trh znamená utkat se s velkou konkurencí. Před vstupem na polský trh se tak každý exportér musí ujistit, že nabízí výrobek či službu, která má díky své kvalitě, dostupnosti či výjimečnosti šanci na úspěch. Přestože se jedná o blízkou zemi (geograficky, kulturně i jazykově), která je přirozeným cílem pro české exportéry i investory, nese s sebou vstup do Polska mnohá úskalí. Je proto nezbytné se dopředu seznámit s podmínkami na místním trhu, zpracovat podrobný marketingový plán a navázat v mnoha případech nezbytná partnerství s místními subjekty.

Každá polská firma má možnost provádět zahraniční obchod, a to jak vlastním zbožím, tak zbožím jiných výrobců (s výjimkou některých druhů zboží speciálního charakteru, na které je vyžadována licence, typicky zbraně). Prodej výrobků českých firem je prováděn přímo odběrateli – především u zboží investičního charakteru (obráběcí stroje, investiční celky apod.) nebo odběrem do velkoskladů (hlavně zboží spotřebního charakteru, potraviny, alkohol apod.). V některých případech je možno umístit zboží v celních skladech. Maloobchodní síť se pod vlivem velkých obchodních řetězců rychle koncentruje a vstoupit na trh bez vstupu do super a hypermarketů je velmi obtížné. V poslední době vznikají sítě polských malo i velkoobchodů, u kterých však platí podobná pravidla jako u zahraničních obchodních řetězců (zápisné apod.). Polští dovozci velmi neradi obchodují prostřednictvím obchodních firem, zprostředkovatelů aj., téměř vždy hledají kontakty přímo na výrobce. Zahraniční dodavatelé, kteří si chtějí udržet kontrolu nad prodejní sítí, uzavírají s místními velkoobchody smlouvy, poskytují jim úvěry nebo pracují na bázi exkluzivity jednotlivých regionálních distributorů.

Nalezení dobrého a spolehlivého obchodního partnera je velmi obtížné a vyžaduje osobní kontakty. Nejlépe je využít zkušeností zástupců a kanceláří českých podniků sídlících v Polsku. První kontakty je rovněž možno získat prostřednictvím ekonomického úseku ZÚ ve Varšavě, kanceláře CzechTrade a honorárních konzulátů v Czestochowé, Bydhošti, Vratislavi, Lodži a Poznani, které poskytnou seznamy polských dovozních a výrobních firem nebo velkoskladů.

Potraviny dovážené ze zahraničí za účelem jejich přímého zavedení do oběhu nebo úpravy podléhají kontrole Státní sanitární inspekce, v případě výrobků živočišného původu kontrole ministerstva zemědělství a výživy Polska (v praxi posudek vydávají především vojevodské sanitárně epidemiologické stanice). Dovoz dietních potravin a potravinových doplňků se může konat výhradně na základě povolení hlavního hygienika.

Certifikaci výrobků a systémů kvality provádějí pověřené certifikační orgány. Systém certifikace výrobků zahrnuje certifikaci povinnou a dobrovolnou. Povinná certifikace se provádí s ohledem na bezpečnostní znak „B“, jímž by měly být označeny tuzemské a dovážené výrobky, které by mohly ohrožovat život, zdraví, a přírodní prostředí. Seznam výrobků s povinnou certifikací je uveřejňován v úředním věstníku. Ve dvoustranném vztahu je dohodou mezi ČR a PL značně usnadněn certifikační postup.

Spotřebitelé dávají zpravidla přednost výrobkům dobré jakosti, které jsou spolehlivé a výkonné, v mnoha případech s jednodušší obsluhou a údržbou. Důležitým faktorem je záruka dodání náhradních dílů, zajištění servisu a výcvik polských pracovníků. České výrobky se mnohdy uplatňují také vzhledem ke své cenové konkurenceschopnosti. Na druhou stranu však stále zaostává vlastní propagace.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Po vstupu Polska do EU je v této oblasti nejdůležitější právní normou zákon ze dne 6. března 2018 „Podnikatelský zákon“. Zahraniční osoby členů EU mohou vykonávat hospodářskou činnost na stejných zásadách, jako polští podnikatelé. Zahraničními osobami se rozumí i/ fyzické osoby mající místo pobytu v zahraničí, které nemají polské občanství; ii/ právnické osoby se sídlem v zahraničí; iii/ organizační jednotky, které nejsou právnickou osobou, ale mají způsobilost k právním úkonům, se sídlem v zahraničí.

Zahraniční podnikatelé mohou provádět činnost firmy na úseku zahraničního obchodu, dopravy, kultury a turistiky formou pobočky  a reprezentační kanceláře. Podmínkou je získání souhlasu příslušného ministra. Povolení je vydáváno na základě zákona „o pravidlech účasti zahraničních podnikatelů a jiných zahraničních osob na hospodářské činnosti v Polské republice“, který rovněž obsahuje podmínky činnosti.

Zahraniční osoby mohou v Polsku zakládat i/ společnosti s ručením omezeným (50 000 PLN); ii/ akciové společnosti (500 000 PLN); iii/ komanditní společnosti; iv/ komanditně-akciové společnosti.

Zahraniční firmy využívají především formu společnosti s ručením omezeným před akciovou společností. Důvodem jsou daňové výhody, jednoduchost při zakládání, nižší ručení a nižší oznamovací povinnost.

Reprezentační kanceláře v souladu se zákonem mohou provádět pouze reklamu a promovat svou firmu. Zastoupení nemá právní subjektivitu, ale musí respektovat polské daňové, účetní, devizové a další předpisy. Vzhledem k změně legislativy se nyní jako nejvýhodnější jeví založení obchodní firmy. Proces zakládání společnosti, způsob regulace společností, jejich vnitřní uspořádání, práva a povinnosti společníků je regulován právem obchodních společností.

Vklad zahraničního podnikatele může být v devizách, dodávkách strojů a vybavení. Musí pocházet ze zahraničních zdrojů nebo  příjmů z podílů vlastněných v Polsku, resp. z akcií. Zisky lze volně převádět do zahraničí. Pro společnosti se zahraniční účastí jsou kromě zákoníku práce a zákona na ochranu životního prostředí důležitá i ustanovení devizového zákona  a celního zákona.

Koncese jsou vyžadovány pouze pro některé druhy hospodářské činnosti (založení banky, obchod se zbraněmi apod.). Prvním krokem je podepsání dohody společnosti ve formě notářského aktu a registrace u hospodářsko-registračního soudu příslušného vojvodství. Po získání statistického čísla je zapotřebí společnost zaregistrovat v úřadu sociálního zabezpečení, otevřít bankovní konto u vybrané banky a registrovat společnost u daňového úřadu.

Uzavírání smluv o zastoupení a obchodních smluv se řídí předpisy občanského zákoníku.

5.3. Marketing a komunikace

Před vstupem na polský trh je účelné se nejdříve seznámit s hospodářskou, společenskou a politickou situací v zemi, provést v případě potřeby průzkum trhu a najít vhodné partnery. Je účelnější partnery aktivně kontaktovat než čekat na jejich iniciativu. Vhodné je představení firmy a jejích záměrů ve formě informativního dopisu a jako další krok osobní setkání. Materiály je nejvhodnější představovat v polském jazyce. V případě, že nelze zajistit profesionální překlad, lze použít materiály v angličtině. Při vážném záměru o širší a trvalejší průnik (resp. spolupráci na polském trhu) se doporučuje nechat si vypracovat marketingovou studii, resp. konzultovat s odbornou institucí v Polsku o situaci na trhu dané komodity. Tuto službu pro české firmy nabízí kancelář CzechTrade ve Varšavě.

V Polsku vyvíjí v současné době činnost množství specializovaných agentur, institutů a společností na úseku průzkumu trhu, konzultačních firem, firem pro personální poradenství, firem pro Public Relations, reklamních agentur atd. Většina z nich má sídlo ve Varšavě, několik jich působí v Poznani, Krakově, Lodži a výjimečně v dalších větších městech. V převážné většině jde o společnosti se zahraniční účastí, které pracují podle osvědčeného zahraničního knowhow a mají celostátní působnost.

Prodejní technika v Polsku se ničím neliší od běžných metod používaných v evropských zemích. Při prodeji zboží investičního charakteru je nutný osobní kontakt se zákazníkem a dobrá znalost technické problematiky daného výrobku. Při prodeji zboží spotřebního charakteru hraje velmi důležitou roli placená reklama v klasických médiích, stejně jako na sociálních sítích. Propagace má s ohledem na sílící konkurenci na polském trhu velmi důležitý vliv na zavedení výrobku na trh. Důležitou roli rovněž má účast na mezinárodních veletrzích a výstavách.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Velvyslanectví ČR ve Varšavě nejsou známy žádné případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům. Stav ochrany práv duševního vlastnictví odpovídá standardní úrovni v EU a středoevropském regionu. S problematikou ochrany duševního vlastnictví v Polsku souvisí následující zákony: i/ Ústava Polské republiky (Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej); ii/ Zákon o autorském právu a souvisejících právech (Ustawa o prawie autorskim i prawach pokrewnych); iii/ Ochrana rostlinných odrůd (Ochrona prawna odmian roślin); iv/ Zákon o boji proti nekalé soutěži (Ustawa o zwalczaniu nieuczciwej konkurencji); v/ Podnikatelský zákon (Prawo Przedsiębiorców); vi/ Celní právo (Prawo celne); vii/ Evidence ochranných známek zemědělských produktů, potravinářských výrobků a tradičních potravin (Rejestracja i ochrona nazw i oznaczeń produktów rolnych i środków spożywczych oraz produkty tradycyjne).

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek v Polsku se řídí zákonem o veřejných zakázkách (Prawo zamówień publicznych). Veřejné zakázky vypisují státní orgány, vojvodské a další regionální úřady, obce, rozpočtové jednotky a podniky, státní fondy, komunální služby, družstva, agentury atd. v rozsahu státních prostředků, kterými disponují. Veřejné soutěže mají různorodou formu, uplatňují především neohraničené veřejné soutěže, kterých se mohou zúčastnit všichni zainteresovaní dodavatelé.

Termín předkládání nabídek nesmí být kratší než 6 týdnů ode dne vyhlášení. Další často užívanou formou je omezené výběrové řízení, kterého se mohou zúčastnit pouze dodavatelé, kteří byli k předložení nabídky vyzváni. Termín k předložení nabídky zde nesmí být kratší než 4 týdny. Veřejných soutěží se mohou zúčastnit zahraniční firmy. Pro zabezpečení systému veřejných zakázek byl zřízen Úřad pro veřejné zakázky (Urząd Zamówień Publicznych – UZP). Úřad vydává Bulletin, který je – spolu s řadou dalších informací týkajících se veřejných zakázek v Polsku – publikován na webové stránce UZP.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Ve vztahu k Polsku jsou užívány běžné platební podmínky platné v mezinárodním obchodu. Často je uplatňována platba předem, především u nových partnerů. Kontrakt možno po dohodě s bankou uzavřít i v národních měnách. Platební morálka je srovnatelná s platební morálkou v ČR.

Řešení obchodních sporů je vedeno tak jako v ČR na základě obchodního zákoníku a arbitrážního soudu, který působí při hospodářské komoře ve Varšavě. V případě potřeby je možno obrátit se na některou z množství mezinárodních a polských právnických firem, poskytujících služby zahraničním zákazníkům, jejichž seznam je k dispozici na OEÚ ZÚ Varšava, v CzechTrade ve Varšavě nebo Česko-polské obchodní komoře v Ostravě.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro občany ČR postačí platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Při pobytu nad 90 dní ohlásit pobyt na příslušném policejním útvaru.   Polsko je součástí Schengenského prostoru, pohyb zboží a osob přes hranice je tak volný a bez kontrol v obou směrech. K cestám do Polska lze využít silniční, vlakovou a leteckou přepravu. Přímé letecké spojení funguje mezi Prahou a Varšavou a také mezi Ostravou a Varšavou. V provozu je také nízkonákladová linka mezi Prahou a letištěm Varšava-Modlin.

Co se týče ubytování, jsou jeho dostupnost, podmínky, ceny a kvalita služeb plně srovnatelné s Českou republikou.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Cizinci jsou v Polsku zaměstnáváni na základě zákona o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce (Ustawa o promocji zatrudnienia i instytucjach rynku pracy). Česká firma může zaměstnat pracovníka v Polsku. V tom případě doporučujeme, aby mluvil plynně česky i polsky. Pro zaměstnávání pracovníků přes hranici nejsou dnes žádné překážky, je možno zaměstnat polského rezidenta i českého občana. Často se ukazuje jako výhodné zaměstnat občany ČR polské národnosti.

5.9. Veletrhy a akce

Veletržních a výstavních akcí se v Polsku koná velké množství. V Poznani (hlavním veletržním městě Polska), Kielcích a dalších 14 veletržních střediscích (především Varšava, Lodž, Katovice, Krakov, Vratislav, Toruň, Gdaňsk, Štětín, Bydhošť) jsou organizovány zpravidla oborové výstavy a veletrhy za stále širší účasti vystavovatelů z ČR. Základní informace o všech veletrzích a výstavách v Polsku je možno získat z internetu na adrese www.targi.com.

Nejdůležitější z nich pro vystavovatele z Česka jsou např. BUDMA, ITM, POLAGRA, POLEKO v Poznani, TRAKO v Gdaňsku, AUTOSTRADA POLSKA a MSPO (obranný průmysl) v Kielcích, SIBEX, SILESIA TSL EXPO, TOOLEX v Sosnovci, EURO GASTRO, WORLDFOOD WARSAW, WIHE (zdravotnické prostředky) a INFRASTRUKTURA ve Varšavě nebo ENERGETAB v Bielsku-Biale. Pokud exportér chce nejen navštívit některý z veletrhů, ale přímo se jej zúčastnit, doporučujeme kontaktovat kancelář CzechTrade ve Varšavě, popř. velvyslanectví a zkonzultovat svou účast a možnosti. Pro účast na veletrhu doporučujeme mít všechny promoční materiály v polštině. Architektuře stánku je třeba věnovat co největší pozornost.

6. Kontakty

Podkapitoly:

Diplomatické vztahy s Polskem byly zahájeny v roce 1919. Nyní Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (ZÚ Varšava) má úroveň velvyslanectví s diplomatickou, konzulární a obchodní působností pro celé Polsko. Současným velvyslancem je PhDr. Ivan Jestřáb.

Spojení z letiště a z centra města:  

Budova velvyslanectví se nachází v centru města. Pro dopravu z letiště na velvyslanectví je možné použít taxi, případně využít autobusu MHD z letiště (linka č. 188, výstupní zastávka: Pl. Na Rozdrożu). Z letiště do centra města a na letiště Chopina jezdí také městské vlaky SKM (Szybka Kolej Miejska) – linka SKM č. S2 (Lotnisko Chopina – Warszawa Śródmieście) nebo č. S3 (Lotnisko Chopina – Warszawa Centralna). Spojení s letištěm (zároveň Chopin a Modlin) nabízí i regionální železniční dopravce KM (Koleje Mazowieckie). Detailní informace lze najít zde: https://www.mazowieckie.com.pl/pl I když varšavská veřejná doprava je velmi dobře rozvinutá, v případě cesty z a na letiště doporučujeme používat nejpohodlnější formu dopravy, tj. taxi, které jsou cenově dostupné. Cesta z letiště na velvyslanectví by v závislosti na aktuální dopravní situaci neměla zabrat více než 20 – 30 minut. Z hlavního nádraží (Warszawa Centralna) lze na ZÚ se dostat pěšky (cca. 18 min), taxíkem (cca. 10 min) nebo MHD (cca. 15 min) – na autobusové smyčce Dworzec Centralny (výstup z nádraží od strany obchodního centra Złote Tarasy) je možné využít každý autobusový spoj, který zastavuje na zastávce pl. Konstytucji.

Ve Varšavě fungují také společnosti jako Uber, Bolt, Free Now.

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Polsku

  • Adresa: Ambasada Republiki Czeskiej, ul. Koszykowa 18, 00-555 Warszawa, Polsko
  • Telefonní spojení na ZÚ (v pracovní době od pondělí do pátku mezi 8.00 a 16.30): ústředna – tel.: +48 225 251 850, sekretariát – tel.: +48 225 251 852, fax: +48 225 251 898, ekonomický úsek – tel.: +48 225 251 858, fax: +48 225 251 877,
  • E-mail ZÚ: warsaw@embassy.mzv.cz, konzulární a vízový úsek: consulate_warsaw@mzv.cz, obchodně-ekonomický úsek: commerce_warsaw@mzv.cz
  • Konzulární pohotovost (je možné volat v případě konzulární nouze českého občana na území Polska v mimopracovní době): +48 608 298 988
  • Web: www.mzv.cz/warsaw

Konzulární a vízové záležitosti vyřizuje konzulární oddělení. Termín schůzky na konzulárním oddělení je nezbytné si dohodnout předem.

Konzulární úsek Velvyslanectví České republiky v Polsku

  • Lokalita: al. Róż 12, 00-555 Warszawa, Polsko (cca 50 m od budovy velvyslanectví)
  • Poštovní adresa: Wydział Konsularny Ambasady Republiki Czeskiej, ul. Koszykowa 18, 00-555 Warszawa, Polsko
  • Telefonní spojení (v pracovní době od pondělí do pátku mezi 8.00 a 16.30): ústředna – Tel.: +48 225 251 850, Fax: +48 226 217 234
  • E-mail: consulate_warsaw@mzv.cz
  • Úřední hodiny KÚ pro veřejnost: pondělí – čtvrtek 09:00 – 12:00

Honorární konzuláty České republiky v Polsku  

V Polsku existuje síť honorárních konzulátů ČR, jsou to: HK Poznaň, HK Čenstochová, HK Vratislav, HK Bydhošť, HK Lodž

Síť honorárních konzulátů ČR v Polsku

Zastoupení českých vládních institucí v Polsku

Ve Varšavě, v budově Zastupitelského úřadu ČR, mají svá zastoupení i agentury CzechTrade, CzechTourism a České centrum. CzechInvest v Polsku nemá zastoupení.

CzechTrade

  • Koszykowa 18 00-555 Warszawa, Polsko
  • ředitel: Ivo Šipl
  • tel.: +48/ 22 52 51 871
  • e-mail: warsaw@czechtrade.cz
  • web: www.czechtrade.pl

CzechTourism

  • Al. Róż 16 00-556 Warszawa, Polsko
  • ředitelka: Ivana Bílková
  • tel.: +48/22 6292 916
  • fax: +48/22 6279 555
  • e-mail: warszawa@czechtourism.com
  • web: www.czechtourism.com      

České centrum

  • Al. Róż 16 00-556 Warszawa, Polsko
  • ředitelka: Taťjana Langášková
  • tel.: +48/22 6297 271
  • fax: +48/22 6283 320
  • e-mail: ccwarszawa@czech.cz
  • web: https://warsaw.czechcentres.cz/

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Základní pohotovostní/krizová telefonní čísla:

  • 112 – tísňová linka pro celou EU
  • 997 – policie (Policja)
  • 998 – hasiči (Państwowa Straż Pożarna)
  • 999 – záchranná služba (Państwowe Ratownictwo Medyczne/Pogotowie)

Ostatní čísla:

  • 995 – Ředitelství Policie – systém Child Alert (Komenda Główna Policji – system Child Alert)
  • 19 115 – Městské kontaktní centrum pro hlavní město Varšavu, https://warszawa19115.pl/)
  • 981 – Odtahová služba (Pogotowie drogowe)
  • 986 – Městská policie (Straż Miejska)
  • 987 – Infolinka centrum krizového řízení (Centrum zarządzania kryzysowego)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezident PR: https://www.prezydent.pl/
Úřad vlády: https://www.premier.gov.pl/
Sejm: https://www.sejm.gov.pl/
Senát: https://www.senat.gov.pl/

Ministerstva:  

Ministerstvo zahraničních věcí: https://www.gov.pl/web/dyplomacja
Ministerstvo rozvoje, práce a technologie: https://www.gov.pl/web/rozwoj-praca-technologia/
Ministerstvo infrastruktury: https://www.gov.pl/web/infrastruktura
Ministerstvo financí: https://www.gov.pl/web/finanse
Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova: https://www.gov.pl/web/rolnictwo
Ministerstvo klimatu a životního prostředí: https://www.gov.pl/web/klimat
Ministerstvo národní obrany: https://www.gov.pl/web/obrona-narodowa
Ministerstvo fondů a regionální politiky: https://www.gov.pl/web/fundusze-regiony
Ministerstvo národního vzdělávání: https://www.gov.pl/web/edukacja
Ministerstvo vědy a vysokého školství: https://www.gov.pl/web/nauka/
Ministerstvo zdravotnictví: https://www.gov.pl/web/zdrowie/
Ministerstvo spravedlnosti: https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc
Ministerstvo rodiny a sociální politiky: https://www.gov.pl/web/rodzina
Ministerstvo vnitra a administrativy: https://www.gov.pl/web/mswia
Ministerstvo kultury a národního dědictví: https://www.gov.pl/web/kultura/
Ministerstvo sportu: https://www.gov.pl/web/sport
Ministerstvo digitalizace: https://www.gov.pl/web/cyfryzacja
Ministerstvo státních aktiv: https://www.gov.pl/web/aktywa-panstwowe

Centrální banka: https://www.nbp.pl/
Hlavní statistický úřad: https://stat.gov.pl/
Státní daňová informace: https://www.kis.gov.pl/start
Polský fond rozvoje: https://pfr.pl/
Česko-polská obchodní komora: www.opolsku.cz
Polská obchodní komora: www.kig.pl/
Polská agentura pro investice a obchod: www.paih.gov.pl
Polská agentura pro rozvoj podnikaní: www.parp.gov.pl

Všeobecné informační portály:

Polská tisková agentura: www.pap.pl
TVN24: www.tvn24.pl
TVN 24BiS: https://tvn24bis.pl/
Rzeczpospolita: https://www.rp.pl/
Gazeta Wyborcza: www.gazeta.pl
Onet: www.onet.pl
Polsat News: https://www.polsatnews.pl/
TVPInfo: www.tvp.info
Wirtualna Polska: www.wp.pl
Interia: www.interia.pl

Byznysové právní a finanční portály:

Business Insider: https://businessinsider.com.pl/
Dziennik Gazeta Prawna: www.gazetaprawna.pl
Gazeta Podatkowa: www.gazetapodatkowa.pl
Infor: www.infor.pl
Money: www.money.pl
Puls Biznesu: www.pb.pl
Wirtualny Nowy Przemysł: www.wnp.pl
Daňový portál: www.podatki.biz
Finanční portál: www.bankier.pl




• Teritorium: Evropa | Polsko | Zahraničí