Polsko

Rozcestník informací o Polsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Polská ekonomika by podle odhadu Evropské komise (z května 2020) měla být jednou z nejméně postižených koronavirovou krizí v rámci celé EU. V letošním roce sice zaznamená pokles o 4,0 % (původně se očekával růst 3,3 %) a nezaměstnanost vzroste z 3,3 % na 6,5 %, ale již v příštím roce se předpokládá růst polského hospodářství o 3,9 %. Pro srovnání – HDP v celé EU by se v roce 2020 měl průměrně snížit o 7,5 %.

Vláda dosud zpracovala čtyři protikrizové balíčky, jejichž hodnotu odhaduje Polská obchodní komora na 370 mld. PLN (2 220 mld. CZK). Vzhledem k polskému HDP v roční výši 2 275 mld. PLN se tak jedná o cca 16 % HDP. Polské veřejné zadlužení bylo na konci roku 2019 pouze na úrovni 43,8 % HDP, takže vláda má dostatečný manévrovací prostor. Přesto bylo rozhodnuto, že protikrizové balíčky budou financovány prostřednictvím Polského rozvojového fondu (PFR) a Národní banky Polska (NBP), což umožní formálně nezvyšovat veřejný dluh. PFR by měl vydávat obligace s dvou- až čtyřletou splatností, které odkoupí NBP. Získané prostředky se mají využívat na půjčky podnikatelům a firmám.

Stimulační opatření byla orientována na podporu živnostníků i malých, středních a velkých firem – viz osvobození od plateb sociálního pojištění, příspěvky za výpadek práce, spolufinancování zaměstnanosti, podpora refinancování leasingových smluv v oblasti dopravy, dotace na úroky z úvěrů apod. Z této podpory jsou vyloučeny firmy registrované v daňových rájích – příjemce musí být daňovým rezidentem na území Polska a poslední dva roky platit v Polsku daně. Výjimku je možné udělit pouze tehdy, pokud se beneficient podpory rozhodne do 9 měsíců převést daňový domicil do Polska.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

V Polsku pokračují rozsáhlé veřejné zakázky, především výstavba silnic a dálnic a modernizace železniční infrastruktury. Zvláštní podporu má získat výstavba nájemních bytů. Klíčové projekty, které hodlá vláda v příštích letech realizovat bez ohledu na potíže vyvolané koronavirem, jsou následující: 1. Via Baltica / Rail Baltica (silniční a železniční propojení Pobaltí s Polskem), 2. průplav přes Viselskou kosu (vodní kanál / propojení přístavu Elblag s Baltským mořem), 3. Centrální dopravní uzel CPK (mezinárodní letiště a vysokorychlostní železnice) a 4. tunel Svinoústí (pozemní propojení Štětína a Svinoústí).

Dopravní průmysl a infrastruktura

Polská vláda přijala usnesení, kterým mění Národní program výstavby silnic na období 2014–2023 s výhledem až do roku 2025. Výdaje na investice do národní silniční sítě realizované z Národního silničního fondu se zvýší o 7 mld. PLN (42 mld. CZK). V důsledku přijatých změn se finanční objem investic v rámci Národního programu výstavby silnic zvýšil celkově na 142,2 mld. PLN (853,20 mld. CZK).

Dodatečné prostředky budou přiděleny na výstavbu nové silnice S12 z Lublinu do Dorohusku na hranici s Ukrajinou, zahájení výstavby nové silnice S8 v úseku Wrocław (Magnice) – Kłodzko, zahájení výstavby nové silnice S5 v úseku Sobótka (S8) – Bolków (S3) a výdaje vyplývající z aktualizace finančních nákladů na dříve plánované investice.

Polská vláda dále přijala změnu nařízení o síti rychlostních silnic a dálnic v Polsku. Rozsah změn zahrnuje mj. výstavbu rychlostních silnic v Dolním Slezsku: S5 v úseku Sobótka (S8) – Bolków (S3) a S8 v úseku Wrocław (Magnice) – Kłodzko a zřízení nové síťové trasy dálnic a rychlostních silnic v souvislosti s implementací Centrálního dopravního uzlu, včetně nového Velkého obchvatu Varšavy. Tento obchvat se bude skládat z dálnice S50 na severu a dálnice A50 na jihu Varšavy.

Polská vláda rovněž vyhlásila program „Mosty pro regiony“, v rámci kterého bude postaveno 21 nových mostů přes největší polské řeky. Na plnění úkolů programu byly vyčleněny prostředky ze státního rozpočtu ve výši 2,3 mld. PLN (13,8 mld. CZK).

Polské Generální ředitelství silnic a dálnic (GDDKiA) plánuje ještě v tomto roce vyhlásit výběrová řízení pro realizaci 353 km nových silnic. Odhadovaná hodnota jejich implementace je cca 12,2 mld. PLN (73,2 mld. CZK). Kromě toho Ministerstvo infrastruktury vypracovalo program budování 100 obchvatů v celém Polsku na období let 2020–2030, který doplní činnosti GDDKiA související s Národním programem výstavby silnic na období let 2014–2023. Náklady na zavedení programu byly odhadnuty na téměř 28 mld. PLN (168 mld. CZK). Vyhlášení výběrového řízení na několik obchvatů je plánováno do konce roku 2020.

Energetický průmysl

Polsko vyrábí 80 % elektrické energie v tepelných elektrárnách na černé a hnědé uhlí, přičemž více než polovina těchto zařízení je starších 30 let. Z důvodu přísnějších pravidel EU na ochranu životního prostředí bude Polsko nuceno odstavit do roku 2030 z provozu téměř všechny staré technologie. Polská vláda poněkud ustupuje od podpory obnovitelných zdrojů energie a v rámci udržení polského těžebního průmyslu chce podporovat spíše konvenční uhelné elektrárny, takže se plánují jejich modernizace a obnovuje se státní podpora pro pozastavené projekty na výstavbu nových uhelných elektráren.

Ačkoliv poslední velkou uhelnou investicí v Polsku bude pravděpodobně výstavba posledního bloku v elektrárně v Ostrolece v hodnotě cca 8 mld. PLN (48 mld. CZK), bude dominance uhlí v polském energetickém mixu ještě mnoho let generovat poptávku po službách s tím souvisejících. Teplárenství je v Polsku technologicky zaostávajícím odvětvím energetiky, a proto má velký rozvojový potenciál. Velké investice půjdou směrem k ekologizaci obecních a centrálních tepláren a také k růstu podílu kogenerace na celkové výrobě energií.

Polsko plánuje rovněž výrazně investovat do výstavby a modernizace přenosových a distribučních sítí elektrické energie. Do roku 2030 plánuje vláda vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem přes 14 mld. PLN (84 mld. CZK).

Služby

S ohledem na polské priority budou s největší pravděpodobností plánované polské investice směřovány do zkvalitnění a rozšíření dopravní infrastruktury. Polsko začalo prosazovat zařazení inovací a jejich podporu mezi významné prvky přispívající ke konkurenceschopnosti země v současném globalizovaném vysoce tržním prostředí (například „čisté spalování uhlí pomocí nástrojů R&D“).

Na úrovni státní správy se Polsko snaží o podporu podniků s inovačním potenciá­lem se zvláštním důrazem na start-upy, např. program Start in Poland v hodnotě 3 mld. PLN (18 mld. CZK), prostřednictvím dotačních programů z národních, a hlavně z unijních zdrojů. Pro podporu z unijních zdrojů zpravidla potřebují polské firmy další zahraniční partnery. Do této kategorie řadíme i možnosti pro české start-upy, ať již by šlo o získání investora, kontaktů, nebo zákazníků.

Zákaz obchodování v neděli skýtá příležitost pro posílení segmentu e-commerce. Podle nejnovějších údajů zprávy „Statista Digital Market Outlook“ se Polsko řadí na 13. místo v žebříčku nejrychleji rostoucích trhů elektronického obchodu na světě. Největším segmentem trhu bude móda, zatímco on-line prodej potravin je nejrychleji rostoucím, i když stále velmi malým segmentem na trhu elektronického obchodování. Očekává se, že objem tohoto segmentu dosáhne v roce 2020 hodnoty 670 mil. USD, zatímco v roce 2017 to bylo 120 mil. USD.

Polský trh e-obchodování neustále získává na objemu, zejména pokud jde o elektronický obchod B2B, jehož hodnota se v roce 2020 odhaduje na 450 mld. PLN (2 700 mld. CZK). Více než 60 % Poláků využívajících internet již nakupuje on-line a téměř 50 % společností B2B očekává, že do tří let zvýší nákupy na tržních platformách „Marketplace“. V souvislosti s COVID-19 roste také popularita streamování, videovysílání a telekonferenčních služeb.

V Polsku roste poptávka po centrech sdílených služeb (Shared Service Center – SSC). Největší poptávka na trhu center sdílených služeb a outsourcingových služeb pro podniky (Business Process Outsourcing – BPO) se bude v následujících letech vyskytovat v oblasti výzkumu a vývoje a IT, v oblasti právních služeb, inženýrských služeb a vývoje a údržby aplikací.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Ministerstvo zdravotnictví vyčlenilo na rok 2020 pro polské zdravotnictví finanční prostředky v celkové výši 107,5 mld. PLN (645 mld. CZK). Jednou z klíčových oblastí je léková politika státu. V následujících 15–20 letech bude v Polsku narůstat výskyt onkologického onemocnění. Ministerstvo zdravotnictví vyčlenilo celkem 900 mil. PLN (5,4 mld. CZK) na revitalizaci Národního onkologického ústavu a také upozornilo na potřebu implementace moderních metod léčby rakoviny, včetně terapie pomocí CAR-T do polského zdravotnictví.

V průběhu následujících několika let bude v Polsku modernizováno více než 30 nemocnic a jiných zdravotnických zařízení. Jedná se především o nákup vybavení nebo výstavbu nových nemocničních budov. Ministerstvo zdravotnictví rovněž poukázalo na potřebu podpory seniorské politiky prostřednictvím rozvoje domovů denní péče, zařízení pro péči a ošetření (ZOL) a středisek 75+. Jedním z největších problémů polského zdravotnictví je také rostoucí nedostatek zdravotnického personálu, hlavně zdravotních sester a kvalifikovaných zdravotnických pracovníků. Polský zdravotní systém bude v tomto období také čelit dalšímu velkému tématu – digitalizaci. Očekává se, že elektronická lékařská doporučení a elektronické lékařské záznamy budou zavedeny do konce roku 2021.

Polskými výzkumnými a vývojovými prioritami v oblasti zdravotnictví jsou aplikace umělé inteligence v diagnostickém a terapeutickém procesu v onkologii, řešení v oblasti digitální medicíny, vzdálené poskytování zdravotnických služeb a konzultační činnost na dálku – tzv. telemedicína. Velmi perspektivní je trh nekomerčního klinického testování, který má nyní hodnotu přibližně 2 mld. PLN (12 mld. CZK) a kde se předpokládá trojnásobný růst. Velkým potenciálem v polském zdravotnictví jsou rovněž řešení založená na nanotechnologiích a biomateriálech. Agentura pro lékařský výzkum plánuje také uvolnit prostředky na vývoj vakcín, terapií a technik rychlé diagnostiky v souvislosti s covidem-19.

Železniční a kolejová doprava

Jedná se o velmi perspektivní obor, ve kterém se již úspěšně etablovalo několik českých firem. Na jedné straně zde jsou investice do polských železnic a také mezinárodně úspěšní polští exportéři, jako jsou PESA, Newag aj., na druhé straně existuje silná nabídka na české straně. V rámci programu železničních investic (KPK – Krajowy Program Kolejowy) vyčlenilo Polsko do roku 2023 částku téměř 76 mld. PLN (456 mld. CZK).

Novou iniciativou je Investiční program, který má za cíl výstavbu a modernizaci železničních stanic v celé zemi. Program má být realizován do roku 2023 a zahrnuje celkem 186 objektů v hodnotě 1 mld. PLN (6 mld. CZK). Státní železniční společnost PKP Intercity oznámila novou strategii pro kolejová vozidla, která předpokládá, že do roku 2023 bude na modernizaci a nákup kolejových vozidel vynaloženo více než 7 mld. PLN (42 mld. CZK). Program zahrnuje modernizaci a nákup nových železničních vozů, lokomotiv a elektrických jednotek.

Dodatečným rozvojovým impulsem modernizace železnic se má stát výstavba ambiciózního dopravního uzlu CPK. Dopravní uzel by měl být osou matrice pro celostátní železniční síť, která předpokládá 10 tras a vybudování 17 nových úseků v délce 1 300 km s projektovanou rychlostí 150 km/h a možností přestavby na vysokorychlostní železnici. Jako první vznikne vysokorychlostní trať Varšava–CPK–Lodž, která je již nyní zařazena mezi projekty tzv. Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF).

Polská vláda přijala rovněž usnesení o zavedení Programu doplňování lokální a regionální železniční infrastruktury do roku 2028 (Program Kolej+). Jedná se o odstranění dopravního vyloučení zejména měst s více než 10 tis. obyvatel, která v současné době nemají přístup k osobní nebo nákladní železniční dopravě. Na jeho realizaci bude v letech 2019–2028 přiděleno téměř 6,6 mld. PLN (39,6 mld. CZK).

5G

Přípravy na spuštění sítě 5G v Polsku probíhají již několik let. Uvedení do komerčního provozu 5G sítí by mělo proběhnout ještě v průběhu letošního roku. Nicméně z důvodu COVID-19 Polsko zrušilo dražbu na frekvenci 5G (v pásmu 3,6 GHz). Podle vyjádření polského ministerstva digitalizace tak letos pravděpodobně nebude možné dokončit řízení o distribuci pásma 3,6 GHz.

Velvyslanectví ČR ve Varšavě
e-mail: commerce_warsaw@mzv.cz
www.mzv.cz/warsaw

Pravidelné novinky e-mailem