Polsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Polsko je prvním přirozeným cílem marketingových a akvizičních aktivit našich výrobních a dodavatelských firem, pokud se jim naše vlast již začne zdát malou – malou pro svůj další růst a rozvoj. Zdálo by se na první pohled – sousedi, příbuzný jazyk, obdobná kultura, totožný politický a hospodářský vývoj, -  že export do Polska je snadný a firma brzy zaznamená úspěchy ve svém prodeji.

Opak je pravdou. Více než kde jinde je třeba, aby firma, která chce proniknout na polský trh, se s ním dopodrobna seznámila a zpracovala (nebo dala zpracovat) svůj marketingový plán – soubor konkrétních opatření nutných pro úspěšnou realizaci zavedení nebo zvýšení svého prodeje.

Vstoupit na polský trh s prakticky jakýmkoli zbožím dnes znamená utkat se s obrovskou konkurencí. Je totiž téměř nemožné představit si výrobek, který by na polském trhu nebyl dostupný nebo se zde nevyskytovala alespoň jeho náhražka.

Než se tedy rozhodnete, zda do Polska má smysl zboží exportovat, musíte se ujistit, že Váš výrobek bude mít na zdejším trhu šanci.

Každá polská firma má možnost provádět zahraniční obchod, a to jak vlastním zbožím, tak zbožím jiných výrobců, s výjimkou některých druhů zboží speciálního charakteru, na které je vyžadována licence (zbraně, jaderné materiály atd.). Prodej českých výrobků je prováděn přímo odběrateli - především u zboží investičního charakteru (např. obráběcí stroje, investiční celky apod.) nebo do velkoskladů (hlavně zboží spotřebního charakteru, potraviny atd.). V ojedinělých případech je možno umístit zboží v celních skladech.

Maloobchodní síť se pod vlivem velkých západních řetězců rychle koncentruje a vstoupit na trh bez vstupu do hypermarketů je velmi obtížné, i když v poslední době dochází k vytváření polských sítí maloobchodů, u kterých však platí podobná pravidla jako u hypermarketů, tj. zápisné, apod. Polští dovozci velmi neradi obchodují prostřednictvím obchodních firem, zprostředkovatelů aj. a téměř vždy hledají kontakty na přímého výrobce.

Zahraniční dodavatelé, kteří si chtějí udržet kontrolu nad prodejní sítí, uzavírají s místními velkoobchody smlouvy, poskytují jim úvěry nebo pracují na bázi exkluzivity jednotlivých regionálních distributorů. Spotřebitelé dávají zpravidla přednost výrobkům dobré jakosti, které jsou spolehlivé a výkonné, v mnoha případech s jednodušší obsluhou a údržbou. Důležitým faktorem je záruka na dodání náhradních dílů, zajištění servisu a výcvik polských pracovníků. České výrobky se mnohdy uplatňují také vzhledem ke své cenové konkurenceschopnosti. Na druhou stranu však stále zaostává vlastní propagace.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Polsko je stejně jako Česká republika od r. 2004 členskou zemí Evropské Unie. V rámci celní unie se nevybírá clo, při vstupu se však platí daň z přidané hodnoty a v některých případech spotřební daň, tzv. akcíza (mj. alkohol, cigarety, motorové oleje a osobní automobily).

Certifikaci výrobků a systémů kvality provádějí pověřené certifikační orgány. Způsob certifikace výrobků podrobně řeší Rozhodnutí č. 10 Rady pro otázky zkoušení a certifikace z 31. 3. 1995 ve znění pozdějších změn. Způsob certifikace systémů kvality stanovuje rozhodnutí č. 8 z 9. 8. 1994. Systém certifikace výrobků zahrnuje certifikaci povinnou a dobrovolnou. Povinná certifikace se provádí s ohledem na bezpečnostní znak „B", jímž by měly být označeny tuzemské a dovážené výrobky, které by mohly ohrožovat život, zdraví, a přírodní prostředí. Seznam výrobků s povinnou certifikací je uveřejňován v úředním věstníku. Ve dvoustranném vztahu je dohodou mezi ČR a PL značně usnadněn certifikační postup.

Potraviny dovážené ze zahraničí za účelem jejich přímého zavedení do oběhu nebo úpravy podléhají kontrole Státní sanitární inspekce, v případě výrobků živočišného původu kontrole ministerstva zemědělství a výživy PL (v praxi posudek vydávají především vojevodské sanitárně epidemiologické stanice).

Dovoz dietních potravin a potravinových doplňků se může konat výhradně na základě povolení hlavního hygienika.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Po vstupu Polské republiky do EU je nejdůležitější právní norma:

  • Zákon ze dne 2. 7. 2004 „O swobodzie działalnośći gospodarzcej“. Tato norma reguluje hospodářskou činnost na polském teritoriu. Zahraniční osoby členů EU mohou vykonávat hospodářskou činnost na stejných zásadách, jako polští podnikatelé.

Zahraničními osobami se rozumí:

  • fyzická osoba mající místo pobytu v zahraničí, která není polským občanem
  • právní osoba se sídlem v zahraničí
  • organizační jednotka, která není právní osobou, mající způsobilost k právním úkonům se sídlem v zahraničí

Zahraniční podnikatelé (ve znění zákona je jde o osoby, která vykonávají hospodářskou činnost v zahraničí) mohou provádět činnost firmy na úseku zahraničního obchodu, dopravy, kultury a turistiky formou pobočky (odział) a reprezentační kanceláře (przedstawicielstwo). Podmínkou je získání souhlasu příslušného ministra. Povolení je vydáváno na základě zákona Právo hospodářské činnosti ze dne 19. 11. 1999 (Dz. Ustaw č.101 ze 17. prosince 1999), který rovněž obsahuje podmínky činnosti.

Zahraniční osoby mohou v Polsku zakládat:

  • společnosti s ručením omezeným, 50 000 PLN
  • akciové společnosti, 500 000 PLN
  • komanditní společnost
  • komanditní-akciová

Reprezentační kanceláře v souladu se zákonem mohou pouze provádět reklamu a promovat svou firmu. Zastoupení nemá právní subjektivitu, ale musí respektovat polské daňové, účetní, devizové a další předpisy.Zřízení reprezentační kanceláře bylo v minulých letech nejčastější a zároveň nejvíce doporučovanou formou aktivit českých podniků v Polsku.

Vzhledem k legislativní změně se však nyní jako nejvýhodnější jeví založení obchodní firmy. Proces zakládání společnosti, způsob regulace společností, jejich vnitřní uspořádání, práva a povinnosti společníků je regulován právem obchodních společností (Kodeks Spólek Handlowych, Dz.U. 94/2000), aktuální verze je dostupná na www.mzv.cz/warsaw.

Vklad zahraničního podnikatele může být v devizách, v dodávkách strojů a vybavení. Musí pocházet ze zahraničních zdrojů nebo z příjmů z vlastněných v Polsku podílů resp. akcií. Zisky lze volně převádět do zahraničí. Pro společnosti se zahraniční účastí jsou kromě zákoníku práce a zákona na ochranu životního prostředí velmi důležitá i ustanovení devizového zákona (Dz.Ustaw č. 136/1994, pol. 703) ve znění pozdějších úprav a celního zákona z 9. 1. 1997 (Dz. Ustaw č. 23/1997, pol. 117 a č. 64/1997, pol. 407). Postup při zakládání společností je již značně zjednodušen.

Koncese jsou vyžadovány pouze pro některé druhy hospodářské činnosti (založení banky, obchod se zbraněmi a pod.). Prvním krokem je podepsání dohody společnosti ve formě notářského aktu a registrace u hospodářsko-registračního soudu příslušného vojvodství. Po získání statistického čísla (NIP) je zapotřebí společnost zaregistrovat v úřadu sociálního zabezpečení (ZUS), otevřít bankovní konto u vybrané banky a registrovat společnost v daňovém úřadu.

Zahraniční firmy využívají především formu společnosti s ručením omezeným před akciovou společností. Důvodem jsou daňové výhody, jednoduchost při zakládání, nižší ručení a nižší oznamovací povinnost.

Rovněž české firmy se v posledním období ve stále vyšší míře orientují na provádění přímé obchodní a výrobní činnosti na území PR ve formě společností s r.o.

Uzavírání smluv o zastoupení a obchodních smluv se řídí předpisy občanského zákoníku (Dz.U. 16/1964 ve znění pozdějších úprav).

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Před vstupem na polský trh je účelné se nejdříve seznámit s hospodářskou, společenskou a politickou situací v zemi, provést v případě potřeby průzkum trhu a najít vhodné partnery. Je účelnější partnery aktivně kontaktovat než čekat na jejich iniciativu. Vhodné je představení firmy a jejích záměrů ve formě informativního dopisu a jako další krok osobní setkání. Materiály je nejvhodnější představovat v polském jazyce, v případě nouze v angličtině. Při vážném záměru o širší a trvalejší průnik resp. spolupráci na polském trhu se doporučuje nechat si vypracovat marketingovou studii resp. konsultovat s odbornou institucí v PR o situaci na trhu dané komodity. Tuto službu provádí pro české firmy rovněž CzechTrade.

V Polské republice vyvíjí v současné době činnost množství specializovaných agentur, institutů a společností na úseku průzkumu trhu, konsultačních firem, firem pro personální poradenství, firem pro Public Relations, reklamních agentur, atd. Většina z nich má sídlo ve Varšavě, několik jich působí v Poznani, Krakově, Lodži a výjimečně v dalších větších městech. V převážné většině jde o společnosti se zahraniční účastí, které pracují podle zahraničního know - how a mají celostátní působnost. Přehled největších a nejvýznamnějších je k dispozici na ZÚ Varšava.

Prodejní technika v Polsku se ničím neliší od běžných metod používaných v evropských zemích. Při prodeji zboží investičního charakteru je nutný osobní kontakt se zákazníkem a dobrá znalost technické problematiky daného výrobku. Při prodeji zboží spotřebního charakteru hraje velmi důležitou roli reklama (v televizi, rozhlase a odborných časopisech).Propagace, s ohledem na sílící konkurenci na polském trhu, má velmi důležitý vliv na zavedení výrobku na trh. Nejčastější formou je reklama v televizi, rozhlase, denním a periodickém odborném tisku. Důležitou roli rovněž má účast na mezinárodních veletrzích a výstavách. V Polsku je hlavním veletržním městem Poznaň.

Veletržních a výstavních akcí se v PL pořádá velké množství a je zapotřebí důkladně zvážit výběr. V Poznani, Kielcích a dalších 14 veletržních střediscích PL (především Varšava, Lodž, Katovice, Krakov, Vratislav, Toruň, Gdaňsk, Štětín, Bydhošť) jsou organizovány zpravidla oborové výstavy a veletrhy za stále širší účasti vystavovatelů z ČR. V některých případech je účelné, zvláště v počáteční fázi osvojování polského trhu, umístit inzerát či informaci o firmě v tisku. Z hlediska celostátní působnosti lze doporučit deníky Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Puls Biznesu, Dziennik Gazeta Prawna dále odborný nebo regionální tisk. Další formou je umístění informace o firmě a nabídky spolupráce na stránkách internetu např. prostřednictvím Hospodářské komory PR (Info Data).

Veletržních a výstavních akcí se v PL pořádá velké množství a je zapotřebí důkladně zvážit výběr. Základní informace o všech veletrzích a výstavách v Polsku je možno získat z internetu na adrese www.targi.com.

V Poznani, Kielcích a dalších 14 veletržních střediscích PL (především Varšava, Lodž, Katovice, Krakov, Vratislav, Toruň, Gdaňsk, Štětín, Bydhošť) jsou organizovány zpravidla oborové výstavy a veletrhy často za účasti vystavovatelů z ČR. Nejdůležitější z nich pro vystavovatele z Česka jsou např. BUDMA, ITM, POLAGRA, POLEKO v Poznani, TRAKO v Gdaňsku, AUTOSTRADA POLSKA a MSPO (obranný průmysl) v Kielcích, SIBEX, SILESIA TSL EXPO, TOOLEX v Sosnovci, EURO GASTRO, WORDLFOOD WARSAW, WIHE (zdravotnické prostředky) a INFRASTRUKTURA ve Varšavě nebo ENERGETAB v Bielsku-Biale.

Před vstupem na trh doporučujeme navštívit několik výstav a veletrhů, učinit si celkový obrázek o vyspělosti trhu, konkurenci a potenciálních odběratelích.  I to je součástí průzkumu trhu.

Pokud exportér chce nejen navštívit některý z veletrhů, ale přímo se jej zúčastnit, doporučujeme kontaktovat kancelář CzechTrade ve Varšavě, popř. velvyslanectví a zkonzultovat svou účast a možnosti. Pro účast na veletrhu doporučujeme mít všechny promoční materiály v polštině. Architektuře stánku je třeba věnovat co největší pozornost.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Velvyslanectví ČR ve Varšavě nejsou známy žádné případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům. Stav ochrany práv duševního vlastnictví odpovídá standardní úrovni v EU a středoevropském regionu.

S problematikou ochrany duševního vlastnictví v Polsku souvisí následující zákony:

  • Konstituce (Dz.U.1997.78.483)
  • Autorské právo a související práva (Dz.U.2006.90.631)
  • Ochrana rostlinných odrůd (Dz.U.2003.137.1300)
  • Boj s neoprávněnou konkurencí (Dz.U. 2003.153.1503)
  • Svoboda podnikání (Dz.U.2004.173.1807)
  • Celní právo (Dz.U.2004.68.622)
  • Evidence ochranných známek zemědělských produktů a potravinářských výrobků (Dz.U.2005.10.68)
  • Ochrana konsumentů a konkurence (Dz.U.2005.244.2080)
  • Poplatky za registraci názvů zemědělských výrobků (Dz.U.2005.36.323)

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek v Polsku se řídí zákonem z 29. 1. 2004 o veřejných zakázkách Prawo zamówień publicznych, platnost od 24. 10. 2005, DZ. Ustaw č. 19. Veřejné zakázky vypisují státní orgány, vojevodské a další regionální úřady, obce rozpočtové jednotky a podniky, státní fondy, komunální služby, družstva, agentury atd. v rozsahu státních prostředků kterými disponují. Veřejné soutěže mají různorodou formu, z nichž se uplatňují především neohraničené veřejné soutěže, kterých se mohou zúčastnit všichni zainteresovaní dodavatelé.

Termín předkládání nabídek nesmí být kratší než 6 týdnů ode dne vyhlášení. Další často užívané formy - omezeného výběrového řízení, se mohou zúčastnit pouze dodavatelé, kteří byli k předložení nabídky vyzváni. Termín k předložení nabídky zde nesmí být kratší než 4 týdny. Veřejných soutěží se mohou zúčastnit zahraniční firmy. Pro zabezpečení systému veřejných zakázek byl zřízen Úřad pro veřejné zakázky. Úřad vydává Buletin pro veřejné zakázky, jehož tištěná verze je jediným oficiálním zdrojem informací o veřejných zakázkách. Buletin vychází nepravidelně, v závislosti na počtu zakázek.

Buletin je možno si objednat na adrese:

Centrala Handlu Zagranicznego Ars Polona
Dział Prasy
Krakowskie Przedmieście 7
00-068 Warszawa

Buletin vychází nepravidelně, v závislosti na počtu zakázek. Vzhledem k poměrně vysoké ceně je však pro většinu českých zájemců zřejmě užitečnější elektronická verze Buletinu, která je - spolu s řadou dalších informací týkajících se veřejných zakázek v PL - publikovánana webové stránce.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení obchodních sporů je vedeno tak jako v ČR na základě obchodního zákoníku a arbitrážního soudu, který působí při hospodářské komoře ve Varšavě (kontakt viz adresář institucí, kapitola 8.10.). V případě potřeby je možno obrátit se na některou z množství mezinárodních a polských právnických firem, poskytujících služby zahraničním zákazníkům, jejichž seznam je k dispozici na OEÚ ZÚ Varšava, v CzechTrade ve Varšavě nebo Česko-polské obchodní komoře v Ostravě

Investiční rizika v PL, spojená s vývojem politické situace a hospodářské transformace postupně zanikají, Polsko je standardní tržní ekonomikou, i když s řadou specifik. Zahraniční firmy si nadále stěžují na přetrvávající byrokratické překážky, vč. složitého systému certifikace, na nižší stupeň rozvoje infrastruktury a nejasnost zákonů. Určitou překážkou obchodu a rozvoje turistiky je stále nízká propustnost hraničních přechodů a špatný stav komunikací.

Ve vztahu k Polsku jsou užívány běžné platební podmínky, platné v mezinárodním obchodu. Často je uplatňována platba předem, především u nových partnerů. Kontrakt možno po dohodě s bankou uzavřít i v národních měnách.

Platební morálka je srovnatelná s ČR.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Především je třeba brát v úvahu hluboké katolické založení Poláků a z toho vyplývající silné postavení katolické církve, které je patrné např. ve vzájemném vztahu politiky a církve, ve způsobu slavení náboženských svátků (v kontrastu s profánností českých Vánoc a Velikonoc), vliv církve především v základním školství apod.

V mezilidských a společenských kontaktech je patrná okázalá galantnost mužů vůči ženám a prokazovaná úcta vůči společenskému postavení partnera. Z toho vyplývají dva principy oslovování při písemném styku  i ústně při jednání:

Partner se oslovuje podle vykonávané funkce - pane premiére, pane(í) ministře, pane(í) řediteli, atd. Při oslovování jejich zástupců užíváme funkce o stupeň vyšší - takže vicepremiér, resp. náměstek ministra se oslovují pane premiére, pane ministře.

Oblíbené jsou pracovní snídaně (10.00-12.00 hod.), obědy (14.00-16.00 hod.), večeře (19.00 – 22.00 hod.).

Míra liberalizace podnikání a obchodu, respektive benevolentnosti polských úřadů není tak vysoká jako v Česku a může se stát, že český podnikatel se setká s nejrůznějšími omezeními administrativního charakteru.

Ještě nedávno hlavním rozhodujícím činitelem nákupu byla výhradně cena. Tak, jak se zvyšuje životní úroveň Poláků a hospodářská vyspělost země, stále významnější roli začíná hrát kvalita výrobku a značka. 

Existující výrobci však nejsou vždy féroví a někdy bojují proti zahraniční konkurenci všemi prostředky a domáhají se u polských úřadů například zákazu uvedení konkurenčního výrobku na trh, protože údajně nesplňuje zákonné požadavky, poukazují na zneužívání obchodních značek a chráněných vzorů ze strany zahraničních dodavatelů atp.

Polský odběratel či spotřebitel se nespokojí s každým nabídnutým zbožím. Cena není jediným ukazatelem. Čeští exportéři musí být na všechny tyto situace připraveni.

Úřední a používané jazyky

Úředním jazykem je polština, která patří do skupiny západoslovanských jazyků. Blízká polštině je kašubština, která se považuje za samostatný jazyk. Naproti tomu slezština je pouze tzv. etnolektem, jakož i Slezané nejsou považování za národnostní, ale etnickou menšinu. Polštině nejbližším jazykem je slovenština, pak čeština a ukrajinština. Čech v základních situacích se obejde bez znalosti polštiny, avšak upozorňujeme, že byť jsou si oba jazyky podobné, význam některých slov je diametrálně odlišný.

Vzhledem k velké německé minoritě je v Opolském vojvodství druhým, tzv. pomocným jazykem němčina celkem v 27 obcích. Obdobné postavení má v 12 obcích Podleského vojvodství běloruština a v 1 obci litevština, v Pomořanském vojvodství v 10 obcích má stejná práva jazyk kašubský.

Z cizích jazyků většina mladých Poláků ovládá angličtinu. Dobrá znalost angličtiny je i na centrálních úřadech a v velkých, většinou mezinárodních firmách. Přesto přes polovina Poláků podle průzkumu TVP uvádí, že nemluví žádným cizím jazykem. 22% uvádí znalost ruštiny, 20% angličtiny, 14% mluví německy.

Znalost polštiny pro cizince však otvírá dveře při obchodních jednáních, tak i v každodenní konverzaci.

Státní svátky v Polsku

  • 1. 1. (Nový rok)
  • 6.1. (Tři králové - nový svátek od r. 2011)
  • 8.- 9. 4. (Velikonoce 2012) - proměnné datum
  • 1. 5. (Svátek práce)
  • 3. 5. (Den Ústavy - vyhlášení první ústavy - 1791) - hl. svátek
  • 27.5. (Svatodušní svátek 2012)
  • 7. 6. (Boží tělo 2012) - proměnné datum
  • 15. 8. (Nanebevzetí Panny Marie, Svátek polské armády)
  • 1. 11. (Všech svatých)
  • 11. 11. (Svátek nezávislosti - obnovení státní suverenity - 1918)
  • 25. – 26. 12. (Vánoce)

Obvyklá pracovní a prodejní doba

neplatí však stoprocentně:

  • úřady: 08:00 – 16:00 nebo 09:00 – 17:00
  • banky: 08.15 – 14:00
  • firmy: 09:00 – 17:00
  • obchody: 08:00 –9:00 (obchodní domy), 07:00 – 19:00 (potraviny), 11.00 – 19.00 (ostatní obchody)hypermarkety : 9:00 – 22:00 hod, během státních svátků uzavřenypošty: 08:00 – 20:00 (soboty: 08:00 – 16:00), hypermarkety : 9:00 – 22:00 hod, během státních svátků uzavřeny

Během vánočních svátků (25.-26.12.) a velikonoc je uzavřena i většina restaurací

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Pro občany ČR postačí platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Při pobytu nad 90 dní ohlásit pobyt na příslušném policejním útvaru.

I přes nesporné zlepšení situace přetrvává pro cizince jisté riziko vyplývající s kriminality spojené s automobilismem (krádeže luxusních aut, TIRů, negativní roli hraje i stav silniční sítě). Pozor na přetížené silnice, neukázněnost polských řidičů (odbočování vlevo, nedání přednosti na křižovatce, chaotické přejíždění z pruhu do pruhu, nedodržování červené) a z toho plynoucí nehody.

Bezpečnostní situace ve Varšavě je podstatně lepší a kriminalita nižší než v Praze.

Upozorňujeme na samozvané výběrčí parkovného na parkovištích, kteří signalizují a ukazují, kam řidič má zaparkovat. Pokud jim řidič nedá malé všimné, existuje určité nebezpečí poškození vozidla z jejich strany.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Česká firma může zaměstnat pracovníka v Polsku. V tom případě doporučujeme, aby mluvil plynně česky i polsky. Pro zaměstnávání pracovníků přes hranici nejsou dnes žádné překážky, je možno zaměstnat polského rezidenta i českého občana.  Často se ukazuje jako výhodné zaměstnat občany ČR  polské národnosti.

Cizinci jsou v Polsku zaměstnáváni na základě zákona ze dne 14. 12. 1994 o zaměstnávání a potírání nezaměstnanosti (Dz. Ustaw č. 47/1996, pol. 211 ve znění pozdějších úprav). Po vstupu PL do EU zavedlo PL odvetné ochranné opatření vůči všem starým členským zemím EU, s výjimkou Velké Británie, Irska, Švédska, Portugalska, Španělska, Itálie a Finska. Naopak žádná ochranná opatření neplatí vůči novým členským zemím, včetně ČR.

Nalezení dobrého a spolehlivého obchodního partnera je velmi obtížné a vyžaduje osobní kontakty. Nejlépe je využít zkušeností zástupců a kanceláří českých podniků sídlících v PL. První kontakty možno rovněž získat prostřednictvím ekonomického úseku ZÚ ve Varšavě, kanceláře CzechTrade a Českého centra ve Varšavě, honorárních konzulátů v Czestochowé, Bydhošti, Vratislavi, Lodži a Poznani, které poskytnou adresy polských dovozních a výrobních firem nebo velkoskladů.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Polská republika je členem EU - návštěvníci z ČR mají právo na poskytnutí nezbytného zdravotního ošetření za podmínek stejných, jako jsou poskytovány polským občanům. Pacient se prokazuje platným Evropským průkazem zdravotního pojištěnce.

Státní zdravotnické zařízení jsou na nižší úrovni než v ČR. V Polsku dobře funguje síť soukromých nemocnic, ne však všechny mají smlouvu s NFZ (Narodowy Fundusz Zdrowia – jediná státní zdravotní pojišťovna). V případě ošetření u zubního lékaře je třeba počítat s plnou úhradou za provedený výkon.

I přes přistoupení Polska do EU se český občan může setkat - zvláště v periferních částech země - s potížemi při uznávání zdravotního pojištění. V tom případě požadovat účet s podrobným vypsáním provedených úkonů a předložit dodatečně zdravotní pojišťovně v ČR.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: