Rakousko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Vídni (Rakousko)

Rakousko patří dlouhodobě mezi důležité obchodní partnery ČR. Je naším sedmým nejvýznamnějším obchodním partnerem, který se aktuálně podílí 3,8 % na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR. Zároveň je naším šestým nejdůležitějším exportním trhem s podílem 4,3 % celkového českého exportu. Naproti tomu aktuálně pochází 3,1 % celkového českého dovozu z Rakouska, což tuto zemi činí osmým největším dovozcem do ČR. Obchodní saldo je z pohledu ČR dlouhodobě aktivní. Rakousko patří dlouhodobě mezi top tři největší investory v ČR.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Hospodářské vztahy ČR a Rakouska se začaly úspěšně rozvíjet už v 90. letech, především díky přílivu rakouských investic do ČR. Až do roku 2004 bylo Rakousko třetím nejdůležitějším obchodním partnerem ČR. Po vstupu ČR do EU se možnosti exportu do zemí EU rozšířily a Rakousko se v žebříčku největších obchodních partnerů propadlo. Nicméně objem vzájemného obchodu se neustále zvyšoval.

Růst obratu vzájemného obchodu byl přerušen až hospodářskou krizí v roce 2009 (‑16,5 % oproti r. 2008). Export v tomto období dosáhl historicky nejnižší úrovně s propadem o téměř 15 %, u importu to bylo dokonce 19 % (měřeno v CZK).

V letech 2010-2012 bylo možné ve vzájemném obchodu meziročně sledovat opět pozitivní vývojové tendence. Toto však již neplatilo o roce 2013, ve kterém došlo meziročně k poklesu vzájemné obchodní výměny o 3,3 %, a celkový obrat činil 8,9 mld. EUR. Největší pokles byl zaznamenán u skupin 7 a 8 SITC (stroje, dopravní prostředky). Důvodem poklesu obchodní výměny byl zejména pomalý růst ekonomiky ČR i celkově slabá evropská ekonomika.

V roce 2014 opět došlo k postupnému nárůstu vzájemné obchodní výměny. Export do Rakouska vzrostl v tomto období o 1,8 % oproti předchozímu roku a dovoz z Rakouska o 6,9 %.  Celkový obrat vzájemného obchodu vzrostl o 3,7 %  a v absolutních číslech činil 9,2 mld. EUR.

V roce 2015 vzrostl celkový rakouský vývoz do ČR oproti roku 2014 o +6,3 % na téměř 3,8 mld. EUR. Celkový rakouský dovoz z ČR vzrostl o 2,3% a činil 5,8 mld. EUR. Na poklesu dovozů z ČR se projevil propad dovozů minerálních olejů (zj. ropných produktů o 22 %) a surovin (zj. dřeva, o 7 %), oproti tomu rakouský dovoz strojů a automobilů z ČR vzrostl o 4 %.

ČR – Rakousko: Statistika vzájemné obchodní výměny (tis. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

5 315 128

5 633 596

5 545 809

5 693   523

5   850 431

Dovoz

3 600 477

3 520 364

3 350 108

3   613 468

3   787 779

Obrat

8 915 605

9 153 960

8 895 917

9 306 991

9 638 210

Saldo

1 714 615

2 113 232

2 195 701

2 080 055

2 062 652

  Zdroj:  ČSÚ, 2016

ČR přijala z Rakouska v roce 2015 FDI ve výši 10,7 mld. EUR (2014: 10,1 mld. EUR), čímž je z daného hlediska na první pozici mezi zeměmi SVE. Mimo evropský prostor byly v roce 2015 největším příjemcem rakouských investic USA (10,2 mld. EUR), SAE (4,5 mld. EUR) a Čína (3,5 mld. EUR).


  

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

V dovozu Rakouska z ČR výrazně převládají stroje a dopravní prostředky (SITC 7), které zaznamenaly v období leden – září 2015 podle předběžných údajů úřadu Statistik Austria růst +4 % oproti stejnému období 2014. Rakouský dovoz druhé největší skupiny zboží,  tj. “tržních výrobků ” (SITC 6), v období leden – září 2015 mírně klesl o -1,5 %. Na třetím místě rakouského dovozu z ČR jsou zařazena “minerální paliva a maziva” (SITC 3), kde však došlo v prvních třech kvartálech 2015 k poklesu -9,5 %

V rakouském vývozu do ČR zaznamenala největší skupina zboží, tj. stroje a dopravní prostředky (SITC 7), v období leden – září 2015 podle předběžných údajů úřadu Statistik Austria významný růst +14,3 % oproti stejnému období 2014. Vysoké tempo růstu (+11 %) vykázala v prvních třech kvartálech roku 2015 i druhá největší skupina zboží, tj. tržní výroby (SITC 6). Rakouský vývoz chemických výrobků (SITC 5) do ČR, které jsou na třetím místě, vzrostl v období leden – září 2015 o +7,4 %, zatímco došlo u vývozu minerálních paliv a maziv (SITC 3) k výraznému poklesu -26,3 %. 

Zbožová struktura vzájemného obchodu (údaje za rok 2015)

Třída SITC

Zboží

Vývoz v %

Dovoz v %

0

Potraviny a živá zvířata

5,3

6,2

1

Nápoje a tabák

0,4

0,4

2

Suroviny nepoživatelné, bez paliv

8,8

3,4

3

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

4,8

6,1

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

1,5

0,3

5

Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

5,3

13,5

6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle druhu materiálu

17,5

26,8

7

Stroje a dopravní prostředky

41,3

31,1

8

Průmyslové spotřební zboží

14,9

11,3

9

Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

0,2

0,9

 

Celkem

100,0

100,0

 Jak je patrno z uvedené tabulky, nejsilnější třídou jsou v případě českého vývozu “stroje a dopravní prostředky”, následují “tržní výrobky tříděné hlavně podle druhu materiálu” a na třetím místě “průmyslové spotřební zboží”. V případě českého dovozu z Rakouska je pořadí na prvních dvou místech stejné jako u vývozu, na třetím místě jsou však “chemikálie”.

 Pokud bychom výše uvedené agregátní položky dále vyspecifikovali do dvojmístné nomenklatury SITC, dostali bychom následující pořadí nejvýznamnějších zbožových skupin podle podílu na našem vývozu/dovozu do/z Rakouska.

 Český vývoz (údaje za rok 2015)

SITC2

%

78

Silniční vozidla

13,34

77

Elektrická zařízení,   přístroje a spotřebiče, j.n.

9,57

89

Různé výrobky, j.n.

7,60

69

Kovové výrobky, j.n.

6,13

24

Korek a dřevo

5,05

74

Stroje a zařízení všeobecně   užívané v průmyslu, j.n.

4,80

75

Kancelářské stroje a   zařízení k automat. zpracování dat

4,14

76

Zařízení pro telekomunikace   a pro záznam a reprodukci zvuku

4,00

33

Ropa, ropné výrobky a   příbuzné materiály

3,11

72

Strojní zařízení pro určitá   odvětví průmyslu

3,03

Český dovoz (údaje za rok 2015)

SITC2

           %

77

Elektrická zařízení,   přístroje a spotřebiče, j.n.

8,41

67

Železo a ocel

8,16

89

Různé výrobky, j.n.

6,86

78

Silniční vozidla

6,00

74

Stroje a zařízení všeobecně   užívané v průmyslu, j.n.

5,62

69

Kovové výrobky, j.n.

5,47

33

Ropa, ropné výrobky a   příbuzné materiály

4,74

72

Strojní zařízení pro určitá   odvětví průmyslu

4,60

64

Papír, lepenka a výrobky z   nich

4,26

54

Léčiva a farmaceutické   výrobky

2,81

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Sektor služeb je v  Rakousku poměrně rozvinutý a má významné postavení v národním hospodářství. Celkový podíl exportu služeb na HDP je v Rakousku kolem 14 %. K hlavním exportním položkám patří zejména služby v cestovním ruchu a dále doprava, obchod, stavebnictví, finanční a pojišťovací služby.

Česká republika je v pomyslném žebříčku na 8. místě s podílem 2,5 % na celkovém exportu služeb do Rakouska a na 8. místě v importu služeb s podílem 3,2  % na celkovém dovozu služeb z Rakouska (největším obchodním partnerem Rakouska v obchodu se službami je Německo, kam směřuje 36,8 % na celkovém exportu služeb.) V roce 2014 činil podíl příjmů z vývozu služeb do Rakouska na celkovém příjmu z vývozu služeb 3,2 %. U dovozu služeb z Rakouska dosáhl podíl výdajů za služby na celkových výdajích za služby 5,7 %.

Česká republika má s Rakouskem v obchodu službami od r. 2004 trvale pasivní bilanci. V r. 2014 saldo obchodu se službami činilo -9,6 mld. Kč. Na pasivu bilance se podílí jak cestovní ruch (v r. 2014 ve výši -6,5 mld. Kč), tak i ostatní služby (pojišťovací služby a penzijní financování, finanční služby, poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené, telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby a odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení). Naproti tomu dlouhodobě kladné saldo je dosahováno v oblasti obchodu dopravními službami (v r. 2014 ve výši 1,2 mld. Kč), a to zejména zásluhou silniční dopravy.

Vývoj vzájemného obchodu se službami (údaje v mil. Kč)

Rok

Vývoz

Dovoz

Vývoz + Dovoz

Saldo

2004

11 413,6

13 780,2

25 193,8

- 2 366,6

2005

8 289,5

12 679,8

20 969,3

- 4 390,3

2006

9 962,4

13 713,1

23 675,5

- 3 750,7

2007

13 475,6

16 560,1

30 035,7

- 3 084,5

2008

12 860,0

17 516,1

30 376,1

- 4 656,1

2009

13 321,0

13 637,7

26 958,7

- 316,7

2010

15 120,3

17 920,2

33 040,5

- 2 800,0

2011

17 620,2

19 956,0

37 576,2

- 2 335,8

2012

18 433,2

19 604,1

38 037,3

- 1 170,9

2013

17 344,4

20 133,6

37 478,0

- 2 789,2

2014

16 865,7

26 447,1

43 312,8

- 9 581,3

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

V ČR působí řada rakouských firem a joint-ventures. V současnosti je na českém trhu činných cca 1800 rakouských firem a přes 4000 firem s rakouskými společníky. Naproti tomu v Rakousku působí pouze cca 300 českých firem.

Z odvětvového hlediska připadá nejvyšší podílrakouských investic na bankovnictví, finanční sektor a pojišťovnictví (60 %), na obchodní činnost (14 %),dále nastavební výrobu, zpracování dřeva a strojírenství. K nejvýznamnějším rakouským investorům v oblasti finančních služeb patří banky Erste Bank AG, Bank Austria Creditanstalt, Raiffeisen Bank International AG, Raiffeisen Zentralbank Österreich AG, Unicredit Bank, pojišťovny UNIQA Versicherungen AG a Vienna Insurance Group (VIG). 

V obchodní oblasti patří k nejvýznamnějším investorům: REWE International AG, , Strabag,  Porsche Inter Auto GmbH & Co KG.

K dalším významným investorům pak patří společnosti: Raiffeisenlandesbank Oberösterreich AG, Wienerberger AG, Waldviertler Sparkasse von 1842, Vienna International Hotelmanagement AG, Tondach Gleinstätten AG, Swietelsky Bau GmbH, Zentrale, Kapsch TrafficCom AG, Immofinanz AG, Holzindustrie Schweighofer GmbH, Energie AG Oberösterreich Wärme GmbH, Energie AG Oberösterreich, Bramac Dachsysteme International GmbH, Alpine Bau GmbH, COGNOR Stahlhandel GmbH, Lasselsberger GmbH, MAGNA Presstec AG, Voestalpine Eurostahl GmbH, XXXLutz Immobilien GmbH, dm drogerie markt GmbH, EGSTON System Electronics Eggenburg GmbH, Fronius International GmbH, pewag austria GmbH, Schenker & Co AG, Gebrüder Weiss, Mayr Melnhof Holz, Semperit AG Holding, TPA Horwath Wirtschaftstreuhand und Steuerberatung GmbH a mnohé další firmy.

České investice v Rakousku byly až dosud zanedbatelné, nicméně v posledních letech jejich hodnota roste a na rakouský trh vstupuje čím dál více českých firem. V r. 2015 činil stav českých FDI v Rakousku 86 mil. EUR, v meziročním srovnání šlo o pětinásobný nárůst (2014: 17 mil. EUR). 

Jako průlomová do historie českých investic v Rakousku zapíše kapitálový vstup společnosti SAZKA Group do rakouské společnosti Casinos Austria. V holdingu s rakouským provozovatelem kasin, společností Novomatic získala v Casinos Austria majoritní podíl a de facto tak ovládla rakouský loterijní průmysl.

K největším českým firmám, které mají přímé zastoupení na rakouském trhu, patří:

  • Mitas a.s. (v Rakousku společnost Mitas GmbH – prodej pneumatik pro zemědělské stroje)
  • Strojimport a.s. (v Rakousku společnost Strojimport GmbH – zastoupení českých strojírenských společností v Rakousku)
  • ČD Cargo a.s. (v Rakousku společnost CD Generalvertretung GmbH)
  • KOMA Space s.r.o. (v Rakousku společnost KOMA Space GmbH – výrobce obytných sanitárních modulů)
  • Ton a.s. (v Rakousku společnost TON GmbH – výrobce židlí)
  • Crocodille ČR, spol. s r.o. – výrobce baget

           Příklady významných akvizic českých firem v Rakousku:

  • Sazka Group – majoritní podíl ve společnosti Casinos Austria (v holdingu s rakouským provozovatelem kasin Novomatic společně ovládají rakouský loterijní a kasinový business)
  • BeMo Tunnelling GmbH (100 % vlastníkem je společnost Metrostav a.s.)
  • Waldquelle Kobersdorf GmbH (100 % vlastníkem je společnost Karlovarské minerální vody a.s.)

          Příklady úspěšných zakázek českých firem v Rakousku:

  • Sellier – Bellot a.s. (výrobce střeliva) – 2013 – výhra v tendru na dodávku střeliva pro ozbrojené složky v Rakousku (armáda, policie)
  • Škoda JS a.s. (dodávky pro jadernou energetiku) – 2013 – výhra v tendru na dodávku nového řídicího systému a pohonů řídicích tyčí pro výzkumný jaderný reaktor ve Vídni.


[1] Dle informací rakouské agentury Austrian Business Agency

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Mezi ČR a Rakouskem bylo podepsáno na 80 bilaterálních smluv upravujících ekonomické, sociální a kulturní vztahy či problematiku společných státních hranic (turistické stezky apod.).

Základním smluvním dokumentem je Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, podepsaná 16. 4. 2003 v Athénách (vstup v platnost 1. 5. 2004).

Dnem 1. 5. 2004 se ČR stala na základě uvedeného dokumentu plnoprávným členem EU. Výměna zboží mezi ČR a jednotlivými členskými zeměmi EU, která probíhá na jednotném vnitřním trhu, se řídí jeho pravidly stanovenými komunitární legislativou. Tzv. vnitrounijní (intra-komunitární) obchod je až na nepatrné výjimky plně liberalizován, jinak řečeno jsou zrušeny všechny tarifní a netarifní překážky bránící přesunům zboží a zboží je přes vnitřní hranice EU převáženo volně. Na celé území vnitřního trhu má veškeré české zboží volný přístup bez cel, poplatků vybíraných obvykle v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, bez množstevních omezení, kontrolních režimů a jakýchkoli dalších administrativních řízení vč. pravidelné celní kontroly.

Obchodované zboží podléhá dani z přidané hodnoty a spotřební dani, která je legislativně upravena národními předpisy jednotlivých členských států v souladu s příslušnými směrnicemi ES. Statisticky je vnitrounijní obchod registrován v rámci systému INTRASTAT. Obchodující subjekty jsou povinny pro potřeby statistiky vyplňovat předepsané výkazy. Komunitárním právem jsou upraveny i další podmínky chování subjektů obchodujících na společném trhu. Jedná se především o společné technické normy, jednotnou úpravu odpovědnosti za výrobky, jednotnou úpravu hospodářské soutěže, úpravu poskytování subvencí a dotací nebo ochranu duševního vlastnictví a další méně významné oblasti.

Dne 1. června 2013 vstoupila v platnost Dohoda mezi vládou ČR a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, podepsaná 31. května 2013.[1] 5. prosince 2014 byla ministry vnitra obou zemí podepsána smlouva, kterou se mění a  doplňuje Smlouva mezi ČR a Rakouskou republikou o policejní spolupráci z r. 2005. 29.  září 2015 byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Slovenskou republikou o trojstátním hraničním bodu Dyje-Morava. Dne 21. ledna 2016 byla podepsána Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o  přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby. Tři posledně uvedené smlouvy jsou v současné době předmětem ratifikačního procesu.

Kompletní seznam základních bilaterálních smluvních dokumentů mezi Českou republikou a Rakouskem je uveden v přílohové části.



[1]  Na základě této dohody ČR zastupuje Rakousko v Bagdádu ve vydávání víz pro držitele diplomatických a služebních pasů Iráku a Rakousko ČR v Dakaru pro držitele všech druhů pasů.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

České republice není ze strany Rakouska poskytována žádná rozvojová pomoc. Stejně tak ani Česká republika neposkytuje tuto pomoc Rakousku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: