Celkový počet příjezdů rakouských hostů do ubytovacích zařízení v ČR dosáhl v roce 2025 přibližně 358 tisíc, což znamená meziroční nárůst o 3 %. Počet noclehů rakouských turistů dosáhl 676 tisíc. Průměrná doba pobytu rakouských hostů v ČR činila 2,89 dní. V 11 z 13 krajů ČR lze v roce 2025 zaznamenat nárůst příjezdů rakouských turistů. Meziročně největší nárůst přitom měla Vysočina (+24 %) a Ústecký kraj (+17 %) – dva regiony, kterým Rakušané dosud nevěnovali tolik pozornosti. Nejoblíbenější destinací zůstává hlavní město Praha. Rakouští hosté se vyznačují povědomím o kvalitě a udržitelnosti a oceňují individualizaci zážitku z cestování prostřednictvím zájezdů na míru, např. v rámci programů pro mladé, rodiny nebo seniory. Zatímco městská turistika je úzce spojena s kulturou, chce na druhou stranu stále více hostů trávit aktivní dovolenou v přírodě (hiking, kempování, vodní sporty). Významnou roli hraje cykloturistika, a v této souvislosti vzniká potřeba rozvíjet příslušnou cyklistickou infrastrukturu na vybraných trasách. Roste také poptávka po wellness službách. Potenciál nabízejí rovněž kulinářské zážitky, např. ve vinařských oblastech.

Touroperátoři očekávají i letos silnou poptávku – podle rakouského statistického úřadu Statistik Austria podnikli Rakušané ve třetím čtvrtletí 2025 9,43 mil. turistických zájezdů po Rakousku a do zahraničí, což je jen minimálně pod rekordem ze stejného období r. 2024. Prezentaci českých regionů jako atraktivních turistických cílů se věnuje český stánek na veletrhu Ferien-Messe ve Vídni. Tuzemskou prezentaci zajišťuje CzechTourism. K nejvýznamnějším veletrhům v Rakousku v oblasti cestovního ruchu patří také „Alles für den Gast“, který se pořádá každoročně v listopadu v Salcburku. Tradičně jsou zde zastoupeny české firmy mj. prostřednictvím společné expozice organizované zahraniční kanceláří CzechTrade.

Rakouský cestovní ruch zažil v r. 2025 rekordní rok s celkem 48,2 mil. příjezdů a 157,3 mil. noclehů. Nárůst noclehů byl zaznamenán jak u rakouských hostů, tak u hostů ze zahraničí. Odvětví cestovního ruchu tak znovu markantně přispělo ke stabilizaci konjunktury. S odstupem nejvíce zahraničních hostů do Rakouska zavítalo opět z Německa, následovali turisté z Nizozemí. ČR byla v roce 2025 na 4. místě a upevnila tak svou pozici jednoho z nejdůležitějších růstových trhů pro rakouský cestovní ruch. Hosté z ČR zaznamenali 1,26 mil. příjezdů (+6,6 %) a přibližně 4 miliony noclehů. Domácí turisté se umístili v žebříčku na druhém místě po Německu. Obecně je růst cestovního ruchu stále více podporován silnou poptávkou ze zemí střední a východní Evropy, ze Spojených států a Asie. V roce 2025 připadala více než polovina všech noclehů (80,9 mil.) na dvě spolkové země Tyrolsko a Salcbursko.

Výhled na rok 2026 je na základě stabilní poptávky a efektivní propagace země na zahraničních trzích velmi pozitivní – kromě trvalé atraktivity lyžařských oblastí v Alpách a letní dovolené dlouhodobě nabývá na významu městský cestovní ruch. Ve Vídni činil počet noclehů v roce 2025 20 milionů a čistý obrat vídeňských hotelů dosáhl rekordní výše 1,5 mld. EUR. Nové impulsy v oblasti kultury a turistiky by měly v roce 2026 poskytnout společné zaměření místní gastronomie s názvem “Vídeňská kuchyně” a realizace mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest ve Vídni. Oblíbené jsou nabídky pro horskou cyklistiku, např. v Saalbach-Hinterglemmu nebo v Zillertalu.

Rakouská vláda se bude věnovat dalšímu rozvoji cestovního ruchu prostřednictvím národního plánu pro turistiku. Tzv. „Plan T” se zaměřuje na udržitelnost a digitalizaci s ohledem na využití umělé inteligence. V současné době probíhá dialog se spolkovými zeměmi na základě koncepce vyváženého cestovního ruchu zohledňujícího potřeby a specifika jednotlivých regionů. Novou strategii a vizi pro turistiku má vláda prezentovat v létě roku 2026. Jedním z příslušných opatření je implementace programu „NextGen4Austria” pro převzetí podniků v cestovním ruchu a nabídky dalšího vzdělání a kvalifikace pro potenciální nástupce. V souladu s evropskou agendou pro turistiku 2030 je cílem plánu lepší využívání potenciálu pro digitalizaci. Digitální transformace je relevantní pro mnoho služeb a procesů cestovního ruchu, např. s ohledem na informační kanály pro turisty a plánování dovolené, podporu administrativy, digitální průvodce, řešení rezervačních systémů, zelený marketing nebo analýzu chování hostů.

I přes současné geopolitické krize a panující nejistotu v oblasti energetiky zůstává v Rakousku ochota investovat do cestovního ruchu vysoká, a to i z důvodu nezbytného posílení konkurenceschopnosti, zejména s ohledem na zlepšování kvality, optimalizaci ubytovacích zařízení a udržitelnost. Příležitosti se vyskytují v oblasti vybavení interiérů a venkovních prostor ubytovacích zařízení. To platí zejména pro cca 40 rakouských termálních lázní, které jsou dlouhodobě stimulem pro ekonomicky znevýhodněné regiony a umožňují celoroční turistiku.

Kromě toho objevují české firmy možnosti investovat do rakouského turistického průmyslu prostřednictvím nákupu turistických nemovitostí. Malé a střední podniky mohou pro investice využít nabídku státních dotací, jejichž zpracování má v gesci specializovaná rakouská banka Hotel- und Tourismusbank (OeHT). Dále existuje řada menších komerčních a projektových dotací na cestovní ruch na úrovni spolkových zemí, včetně podpory pro digitalizaci a technologie energetické účinnosti.

Potenciál mají i přeshraniční partnerství v oblasti cestovního ruchu, která zohledňují udržitelná řešení mobility. Příhraniční turismus podpoří dokončení dálničního spojení Prahy s Lincem, které je plánované na rok 2031. Udržitelný způsob cestování v regionu zatraktivní modernizace dráhy Františka Josefa z Vídně přes České Velenice do Prahy. Rakušané využívají železnici nejvíc ze všech států Evropské unie a ekologický způsob cestování je pro ně velkým tématem. I přesto do zahraničí v současné době nejvíc jezdí autem.

U rakouských spolkových investic do dopravní infrastruktury připadá 70 % na železniční a 30 % na silniční síť. Rakouské ministerstvo pro mobilitu představilo návrh strategického plánu výstavby železniční sítě do roku 2040, který zahrnuje projekty a opatření v hodnotě 26 mld. EUR – např. výstavbu nové trati mezi Horním Rakouskem a Bavorskem nebo úpravu Pyhrnské trati pro rozšíření nákladní dopravy. Cílem je 65% navýšení kapacity železniční sítě na 255 mil. tzv. vlakokilometrů ročně zajišťující odpovídající železniční infrastrukturu do roku 2040, kdy chce Rakousko dosáhnout klimatické neutrality, a zrychlení spojení s evropskými metropolemi.

Informace k projektům, které budou financovány v příštích letech, poskytuje rámcový plán Rakouských spolkových drah (ÖBB) 2025 – 2030, na jehož základě bude do modernizace a výstavby železniční sítě investováno 19,7 mld. EUR. Další 4,8 mld. EUR jsou vyčleněny na údržbu infrastruktury. Hlavní pilíře plánu tvoří výstavba transevropských dopravních os, posílení železniční dopravy v městských aglomeracích, zatraktivnění a elektrizace regionálních tratí a digitalizace železniční dopravy. Největší podíl investované částky (5,7 mld. EUR) je určen na rekonstrukce železničních stanic a terminálů a výstavbu či rozšíření železničních tras. Vlaková nádraží mají sloužit jako multimodální uzly mobility a nabízet optimální infrastrukturu tak, aby železnice více konkurovala automobilové dopravě. Pokračuje výstavba záchytných parkovišť Park & Ride a Bike & Ride v blízkosti nádraží, včetně nabíjecích stanic pro elektromobily nebo schránek pro zásilky. Prioritu mají také investice do efektivních protihlukových opatření. Na elektrizaci a zatraktivnění vlakové dopravy je vyčleněno 2,5 mld. EUR. V současné době je železniční síť ÖBB elektrifikována ze 77 %, do roku 2035 se má tento podíl zvýšit na 89 %. Na místech, kde elektrizace není možná, se do budoucna počítá s alternativními pohony. Zatraktivnění tras i spojů se týká především venkovských oblastí. V souvislosti se zvyšujícím se počtem pasažérů rakouské dráhy také rozšiřují svou flotilu a investují do nových a modernějších vlaků. Nadále běžícími dlouhodobými projekty jsou v současném rámcovém plánu s 2,3 mld. EUR kalkulovaná výstavba Brennerského úpatního tunelu s příjezdovými tratěmi a pokračující výstavba nové části Jižní trasy zahrnující Semmerinský úpatní tunel. Zvýšit se má bezpečnost na železničních přechodech a vylepšit zařízení automatického varování na staveništích. Rozšířen a modernizován bude jednotný celoevropský zabezpečovací systém ETCS, což umožní i zvýšení výkonu na železnici. Namísto původních 657 stavědel zabezpečovacího zařízení by od roku 2028 měla fungovat pouze tři výpočetní střediska. Řešením požadavku přesunu přepravy zboží ze silnice na železnici bude kromě optimalizace v oblasti technologií také výstavba úseků pro předjíždění pomalých nákladních vlaků. 

Modernizována a rozšiřována je i Dráha Františka Josefa (Franz-Josefs-Bahn) spojující Vídeň s Prahou přes jižní Čechy. Prostřednictvím zvýšení rychlosti, zdvoukolejnění nebo elektrizace některých úseků má být postupně zkrácena doba jízdy. Dochází také k rekonstrukcím nádraží na trase. Modernizace severní trasy z Vídně do Břeclavi běží v postupných krocích do r. 2032 s navýšením rychlosti na 160, v závěrečném úseku trati až na 200 km/h. Na české straně probíhá projektová a povolovací příprava jednotlivých úseků vysokorychlostních tratí Praha – Brno – Rakvice. 

Státní společnost pro správu silnic a dálnic Asfinag investuje v letech 2026 – 2031 12,5 mld. EUR do dálnic a silnic I. třídy. Z této částky je přibližně 60 % určeno na údržbu, opravy a modernizaci stávající silniční sítě. Na nové stavby a investice připadá 4,8 mld. EUR. Mezi největší projekty patří oprava tunelu Plabutsch u Grazu, výstavba rychlostní silnice S 36 formou podzemních tras u města Judenburg a pokračování výstavby obchvatu Vídně na rychlostní silnici S1. Asfinag investuje také do protihlukové ochrany a bezpečnosti silničního provozu a rozvíjí inovativní projekty jako osazování silniční infrastruktury fotovoltaickými panely nebo odpočívadla s dobíjecí infrastrukturou a nabídkou rozšířeného zázemí a služeb. V oblasti inovací často spolupracuje se start-upy. Společnost se dále zavázala, že vybuduje plošnou infrastrukturu dobíjecích stanic na každých 25 km státních silnic. Součástí jsou i nabíjecí zařízení pro nákladní vozy. Výběrová řízení státních společností ÖBB a Asfinag jsou zveřejňována prostřednictvím digitální platformy ProVia. 

K výraznému posunu dochází u dokončení dálničního spojení Prahy s Lincem (D3 s rakouskou S10) a Prahy/Brna s Vídní (D52 s A5). U dálnice D3 v Jihočeském kraji bude poslední zbývající úsek na české straně otevřen v roce 2027, kdy mají být rovněž dokončeny stavební práce na předposledním úseku Freistadt Nord – Rainbach rychlostní silnice S10 z Lince na České Budějovice. Se stavbou posledního úseku z Rainbach ke státní hranici u Wullowitz/Dolního Dvořiště se počítá v letech 2028–2031. Dokončení dálničního spojení přinese výrazné zatraktivnění příhraničních částí např. z pohledu výstavby logistických center a infrastruktury, které přinesou nové růstové impulsy zahraničnímu obchodu s Rakouskem. V případě dokončení dálnice D52 aktuální harmonogram počítá se zahájením stavby zbývajících úseků v roce 2027.

Pro podporu přechodu na elektromobilitu město Vídeň nadále investuje do výstavby dobíjecích stanic. V následujících letech jich má na okrajích ulic přibýt přibližně 1000, zároveň má vzniknout 10 rychlonabíjecích parků. Do roku 2030 by dle vládní strategie měly být rychlonabíjecí stanice v zemi dostupné pro 95 % obyvatel v okruhu 10 kilometrů. V hlavním městě také pokračuje několikamiliardový projekt výstavby nové plně automatické linky metra U5 a rozšíření linky U2. Spolkové země investují do postupné dekarbonizace autobusových flotil. Ve venkovských oblastech a příměstské dopravě je tématem úsek první a poslední míle, jehož částečné řešení by měla přinést automatizovaná mobilita. Od roku 2028 budou ve vybraných regionech probíhat pilotní projekty plně automatizovaných autobusů v běžném linkovém provozu. Podporovány jsou také multimodální přestupní uzly mobility. Další možnosti pro české firmy se nabízejí v inovativních řešeních logistiky. Vídeň chce do roku 2030 v oblasti obchodu a komerčního provozu docílit do značné míry bezemisní dopravy prostřednictvím logistických konceptů na bázi sdílených boxů a bezemisních vozidel.

V roce 2024 dosáhl v Rakousku podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 88 %, přičemž přes 60 % vyrobené elektřiny připadá na vodní elektrárny, 12 % na větrné elektrárny a přibližně 10 % tvoří fotovoltaika. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie dosahuje 40 %. Zákon na podporu výstavby obnovitelných zdrojů (EAG) tvoří rámec podpory provozu a výstavby OZE prostřednictvím pravidelně stanovených investičních příspěvků a tržních prémií. V roce 2026 je na investiční příspěvky na fotovoltaiku, větrné a vodní elektrárny a zařízení pro biomasu vyčleněno 70 mil. EUR. Zaveden byl nový zákon o hospodaření s elektřinou, který podporuje její lokální využití a vznik energetických společenství. S ohledem na stabilitu sítě umožňuje omezit napájení větrných a fotovoltaických elektráren během špičky a v tomto ohledu zavádí i poplatky za napájení pro výkon přesahující 20 kW. 

Nově instalovaný výkon fotovoltaiky v roce 2025 dosáhl 1,6 GW. Dotace do výše 30 % způsobilých investičních nákladů navyšuje bonus pro součástky vyrobené v Evropě. Strategie výstavby OZE má cíl navýšení výkonu ze současných 9,8 GWp na 21 GWp do roku 2030 prostřednictvím instalací fotovoltaických panelů přednostně na zastavěných plochách. Vídeň v novele stavebního řádu zavedla povinnou instalaci fotovoltaiky na všech novostavbách.

Většina větrných elektráren je koncentrována na východě ve spolkových zemích Dolní Rakousko a Burgenland, přes 120 se jich nachází také ve Štýrsku. Na západě země výstavba elektráren naráží na odpor místních obyvatel, brzdí ji i dlouhá povolovací řízení. Přesto by se dle národního strategického plánu měl do roku 2030 instalovaný výkon zdvojnásobit na 8 GW.

Ve výstavbě je přečerpávací vodní elektrárna v Ebensee v Horním Rakousku s předpokládanými náklady 450 mil. EUR. Zahájena byla také stavba průtočné vodní elektrárny na řece Traun za 190 mil. EUR, která nahradí tři stávající zastaralé elektrárny.

Rakousko se spolu s Německem a Itálií podílí na iniciativě Jižního vodíkového koridoru k vybudování potrubí pro dovoz zeleného vodíku ze severní Afriky. Cílem Rakouska je zaujmout pozici „dopravního uzlu“ v přepravě zeleného vodíku v Evropě. S využitím vodíku se počítá primárně v průmyslových odvětvích s vysokou mírou emisí a energetickou spotřebou a v oblastech dopravy, kde není vhodným řešením elektromobilita. Probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Celková výrobní kapacita je zatím nízká (35 MW). V plánu je výstavba velkokapacitního elektrolytického zařízení společností Burgenland Energie a Verbund AG. V konečné fázi má výkon zařízení dosáhnout 300 MW a roční výroba až 40 000 tun zeleného vodíku. Realizace projektu má však již několik let zpoždění kvůli protestům části místních obyvatel. Tento projekt hraje roli také ve výstavbě infrastruktury. Potrubí H2 Collektor Ost, které má být z velké části nově vystavěné, má vodík dopravit do průmyslových oblastí v Dolním Rakousku a ve Vídni. Další velké zařízení na produkci zeleného vodíku s výkonem 140 MW plánuje postavit OMV v Dolním Rakousku do roku 2027. Ve spolupráci spolkových zemí Horní Rakousko, Štýrsko a Korutany vznikl projekt HI2 Valley se zaměřením na dekarbonizaci tamního průmyslu. Zahrnuje 18 projektů s regionálními a zahraničními partnery a plánované výrobní kapacity na 10 000 tun vodíku. K rozvoji má dojít také v oblasti využívání bioplynu.

V současnosti je však Rakousko závislé na dovozu zemního plynu. Zvýšit dovozní kapacity z Německa má výstavba paralelní části potrubí WAG v Horním Rakousku. Výstavba 40 km úseku potrubí bude stát přibližně 200 mil. EUR. má být hotová do roku 2027. V budoucnu by pak měla sloužit k paralelnímu transportu vodíku a zemního plynu. 

V důsledku nezbytných adaptací na změnu klimatu bude stoupat spotřeba energie na chlazení a zvyšovat se standardy energetické náročnosti budov. V Rakousku je přibližně 1,4 milionu domácností, které topí plynem nebo topným olejem. Dotace na obměnu topných systémů a zateplení dosahují 360 mil. EUR ročně. Dotováno je maximálně 30 % způsobilých nákladů na výměnu za ekologičtější variantu. Možná je kombinace s dotacemi spolkových zemí.

V rámci dekarbonizační strategie plánuje společnost Wien Energie do roku 2040 vytápět 56 % vídeňských domácností dálkově z klimaticky neutrálních zdrojů. Klíčové budou v tomto ohledu vytápění prostřednictvím velkých tepelných čerpadel, geotermie, teplo získané při spalování odpadu, zbytkového teplo z průmyslu nebo zelený plyn. Ve čtvrti Simmering je od roku 2024 v provozu jedno z největších tepelných čerpadel v Evropě s využitím zbytkového tepla z čističky odpadních vod a elektřiny z vodní elektrárny. Od roku 2025 funguje další velké tepelné čerpadlo u vídeňské spalovny odpadu ve Spittelau. V návaznosti na energetickou transformaci dochází také k úpravám sítí. Do roku 2040 má být ve Vídni odstraněno 4000 km plynového potrubí a naopak vystavěno 400 km potrubí pro dálkové vytápění. Elektrická síť bude rozšířena o 4000 km a 8 nových rozvoden. V oblastech, kde není připojení k dálkovému vytápění možné, má být topení zajištěno prostřednictvím tepelných čerpadel, lokálně v kombinaci s geotermií.

Dosud největší geotermický projekt zahájila společnost Wien Energie ve spolupráci s OMV. První geotermická elektrárna bude od roku 2028 zásobovat až 20 000 domácností. Investice je vyčíslena na 80 mil. EUR. V nadcházejících letech by obě firmy chtěly vybudovat až 7 elektráren v oblastech Donaustadt a Simmering s celkovým výkonem 200 MW. Dvě geotermické elektrárny mají do roku 2035 vzniknout také v Dolním Rakousku.

Nezbytné budou při přechodu na OZE investice do přenosové a distribuční soustavy. Dle plánu energetické infrastruktury (ÖNIP) budou pro energetickou transformaci třeba investice ve výši přibližně 9 mld. EUR do elektrické sítě a 2 mld. EUR do plynové infrastruktury pro úpravy na bioplyn a vodík. Náklady na posílení distribuční sítě, jejíž přetížení brzdí další rozvoj fotovoltaiky, zde nejsou kalkulovány a odhadují se na dalších 14 mld. EUR nad rámec obvyklé údržby do r. 2030. Na vytvoření efektivního systému uchovávání energií stojí všechny do budoucna vytyčené klimatické cíle. Počítá se s využitím zásobníků plynových elektráren a s výstavbou a posílením elektrických stanic pro přenos elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na východě země k uložení prostřednictvím přečerpávacích elektráren na západě.

Za účelem posílení ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti rakouských podniků představila rakouská vláda v lednu 2026 průmyslovou strategii do roku 2035. Cílem strategie je zastavit pozvolnou deindustrializaci země a vyslat signál podpory pro rakouské průmyslové firmy. Pro definované klíčové technologie je z rozpočtu pro výzkum, technologie a rozvoj (pakt FTI) k dispozici 2,6 mld. EUR. Jedná se o oblasti AI, čipy, robotika, kvantové technologie, pokročilé materiály, biotechnologie, vesmírné a letecké technologie, technologie spojené s mobilitou, jakož i technologie v oblasti energií a ochrany klimatu. Rakouská vláda pokračuje v zelené průmyslové politice a na základě zákona na podporu životního prostředí (Umweltförderungsgesetz/UFG) se snaží do roku 2030 podpořit transformaci rakouského průmyslu na klimaticky neutrální výrobu. Zákon UFG umožňuje podporu investičních nákladů, jakož i zvýšených provozních nákladů až po dobu 10 let. Významné impulsy lze zaznamenat i na úrovni spolkových zemí – s ohledem na zvýšení konkurenceschopnosti zahrnuje nová hospodářská strategie 2030+ Dolního Rakouska opatření na urychlení digitální transformace dolnorakouských průmyslových firem a posílení spolupráce se startupy, mj. prostřednictvím speciálních inkubátorů. Horní Rakousko – jádrová oblast rakouského průmyslu – iniciovalo na podzim roku 2025 místní strategii excelence se zaměřením na AI, aby podpořilo implementaci řešení AI v průmyslové výrobě. Strategie zapojuje špičkový výzkum Keplerovy univerzity v oblasti AI, mj. prostřednictvím univerzitní laboratoře LIT AI Lab.

Na základě vysoké diferenciace výrobních segmentů vykazuje vývoj rakouského průmyslu heterogenní charakter. Trh s osobními auty v Rakousku zaznamenal v roce 2025 výrazný růst s počtem cca 285 000 nových registrací (+12 % oproti r. 2024). Tento počet znamená nejvyšší hodnotu nových registrací od předpandemického roku 2019, přestože pro výrobce jsou náročné strukturální změny spojené s přechodem na alternativní pohony a úpravy v dodavatelských řetězcích. Silný nárůst zaznamenaly zejména elektromobily a hybridy, nejoblíbenější značkou byl VW následovaný Škodou. Graz se stále více stává evropskou dílnou pro vstup čínských výrobců elektrických aut na trh. Společnost MAGNA nedávno získala v této oblasti z Číny další významné zakázky.

Rakousko je v evropském kontextu důležitým místem pro mikroelektroniku, s hotspoty ve Štýrsku a Korutanech. Trend je i nadále vzestupný – s investicemi v řádu miliard a novými technologiemi podporují v uvedených spolkových zemích přední společnosti Infineon a AT&S rozvoj výroby mikroelektroniky a polovodičového průmyslu. Infineon je v současné době v procesu integrace divize senzorů, kterou převzal od ams Osram. Divize by měla již v roce 2026 přispět k obratu přibližně 230 mil. EUR a poskytnout impulsy pro další oblasti, např. aplikace v lékařství. AT&S ve štýrském Fehringu plánuje investovat 8,8 mil. EUR na rozšíření výroby polovodičových testovacích zařízení. Dalších 10 mil. EUR investuje společnost do inovativních řešení v oblasti měničů pro elektromobilitu.

Dalším příkladem úspěchu, s možnostmi uplatnění pro české firmy, je rakouský železniční průmysl, který vytváří přidanou hodnotu přibližně 2,7 mld. EUR a zaměstnává 28 000 pracovníků. „Zielnetz 2040“ je dlouhodobá strategie Rakouska pro rozvoj a modernizaci železničních sítí do roku 2040, se zaměřením na ochranu klimatu, navýšení kapacit a ekonomické efektivnosti. Tato strategie bude realizována prostřednictvím rámcového plánu Rakouských drah/ÖBB, s ročním investičním objemem 3,2 mld. EUR do r. 2030.

Odborné sdružení Industrie 4.0 a jeho členové, mj. spolkové ministerstvo pro inovace, mobilitu a infrastrukturu, svaz průmyslníků (IV) a řada významných firem se zavázaly k dynamickému rozvoji rakouského výrobního sektoru a k podporování výzkumu, inovací a kvalifikací v oblasti průmyslu 4.0. V segmentu průmyslové výroby se pro inovativní firmy vyskytují obchodní příležitosti při implementaci digitalizačních opatření pomocí datových modelů a funkcí. Kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil je poptávka po řešeních, která spojí automatizaci, AI a senzory. Používání nových technologií má klíčový význam pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti rakouského průmyslu, zejména co se týče technologií umělé inteligence. Rakouský průmysl se nachází ve fázi intenzivního testování a prvního širšího využívání AI. I když se podíl výrobních firem, které v roce 2024 AI využívaly, meziročně zvýšil na 15,4 % (2023: 8,5 %), existuje v tomto ohledu velký potenciál pro aplikace softwarových produktů a služeb, které se na AI zakládají, např. v oblasti prediktivní údržby strojů a linek. Jedním z hlavních opatření iniciativy AI Mission Austria 2030 bylo zahájení AI Factory (AI:AT) v loňském roce ve Vídni, které má společnostem zajistit přístup k evropské vysoce výkonné výpočetní technice, posílit digitální suverenitu a přenést AI do praxe podnikatelů. Následující roky budou klíčové pro zavedení AI robotiky v Rakousku. Nové možnosti využití, a zároveň obchodní příležitosti, vznikají integrací velkých jazykových modelů do robotických systémů. V průmyslové výrobě tak mohou např. digitální agenti v rámci stanovených agend autonomně kontrolovat dodavatelské řetězce. Oblast Agentic AI se v Rakousku nachází teprve v počáteční fázi – projekty, které se použitím digitálních agentů ve výrobě zabývají, jsou realizovány např. v pilotní továrně 4.0. na Technické univerzitě ve Vídni. Uvedená továrna zároveň funguje jako koordinátor evropského hubu pro digitální transformaci AI5innovation, jehož partnery je 18 univerzit, výzkumných institucí a firem ve Vídni, Štýrsku, Dolním a Horním Rakousku. Nové impulsy pro Agentic AI v průmyslu by měla poskytnout také přední mezinárodní konference ICRA (International Conference on Robotics and Automation), která se koná v červnu r. 2026 ve Vídni.

Posílení transferu technologií z akademické sféry a výzkumu a vývoje (VaV) do oblasti podnikání je důležitým prvkem výše uvedené průmyslové strategie rakouské vlády. Přeshraniční sdílení odborných znalostí a inovace v podnikání, zejména s ohledem na implementaci v praxi, se jeví jako perspektivní např. v rámci národních a mezinárodních digitálních hubů (DIH, EDIH).

Celkově lze zaznamenat poptávku rakouského průmyslu po řešeních ke zvyšování energetické efektivity a efektivity zdrojů a výrobních procesů. Sdružení Industrie 4.0. hovoří o požadavku trojité transformace, která společně řeší digitální, ekologické a sociální změny. Rostoucí význam má v průmyslu cyklické hospodářství, které patří k prioritám rakouské vlády a je součástí průmyslového strategie země do roku 2035. V daném kontextu se nabízejí obchodní příležitosti v oblasti zavádění cyklického hospodářství do praxe, např. u optimalizace materiálových toků a zvýšení účinnosti materiálů.

Rakousko vydává na výzkum a vývoj značné finanční prostředky. Ve srovnání výdajů zemí EU v poměru k HDP obsadilo opakovaně třetí místo. Do roku 2030 chce země výzkumnou kvótu dále navýšit na 4 % HDP. Mezinárodní pozornosti se rakouské vědě dostalo v posledních letech, kdy po kvantovém fyzikovi Antonu Zeilingerovi obdržel Nobelovu cenu za fyziku další vědec s rakouským občanstvím, Ferenc Krausz. Úspěch Antona Zeilingera zdůraznil přední postavení Rakouska v oblasti kvantových technologií, jež jsou v zemi podporovány prostřednictvím projektu „Quantum Austria“. Předními centry výzkumu jsou Institut pro kvantovou optiku a informace IQOQI a cluster Quantum Science Austria. Mezi evropskou špičku Rakousko patří také v odvětví mikročipů, ale i ve vývoji léků. Fond na podporu vědeckého výzkumu (FWF) slouží k financování základního výzkumu. Firmy mohou využívat kombinace přímé podpory výzkumu, např. v rámci programů společnosti pro podporu výzkumu FFG, a daňové výzkumné prémie ve výši 14 %.

Přibližně čtvrtinu výzkumných organizací v zemi tvoří vysoké školy. V posledním srovnání žebříčku THE World University Rankings zaznamenala úspěch Univerzita Vídeň, která jako první místní vysoká škola patří mezi top 100 světových univerzit (95. místo). K posílení spolupráce mezi akademickým a aplikovaným výzkumem slouží kompetenční centra pro excelentní technologie COMET, pro oblast MSP je to síť institutů Austrian Cooperative Research. Největším mimouniverzitním centrem pro výzkum a technologie je Austrian Institute of Technology (AIT) se specializací na inovace v oblasti infrastruktury. Dalšími významnými centry jsou Institute of Science and Technology Austria (ISTA) v oblasti přírodních věd, Akademie věd (OeAW) a GeoSphere Austria v oblasti geologie a klimatologie. Součástí výzkumného ekosystému pro spolupráci mezi vědou a průmyslem jsou laboratoře Christiana-Dopplera (CD-Labors), menší výzkumné týmy zřízené na určitou dobu, které provádí základní výzkum pro komerční partnery. Aplikovaným výzkumem řešení a technologií pro průmysl a hospodářství v širokém spektru oborů – zdraví, mobilita, životní prostředí nebo kosmické technologie se zabývá Joanneum Research. Institut pro strojové učení a laboratoře Artificial Intelligence Lab na univerzitě Johannese Keplera v Linci jsou předními centry základního výzkumu moderních systémů AI. Technická univerzita v Grazu, univerzita v Linci a Institute of Science and Technology Austria jsou také součástí evropské výzkumné sítě ELLIS (European Laboratory for Learning and Intelligent Systems). Propojení umělé inteligence a biomedicíny se věnuje vídeňský institut AITHYRA. Uzlem pro výzkum a vývoj zelených technologií a gestorem mnoha projektů v dané oblasti je Green Tech Cluster Styria se sídlem v Grazu.

Silicon Austria Labs jsou rakouským špičkovým výzkumným centrem v oblasti elektronických systémů zabývajícím se tématy životního prostředí, zdraví, energií a mobility. Ludwig Boltzmann Gesellschaft je neuniverzitní organizací sdružující 17 institutů a výzkumných skupin v oblastech medicíny, life sciences a společenských věd. Země disponuje několika výzkumnými centry v oblasti life sciences, např. předním klastrem výzkumných institutů a biotechnologických společností Vienna BioCenter nebo MedAustron ve Wiener Neustadtu, který je lídrem v oblasti iontové terapie v léčbě rakoviny.

V rámci prostředků plánu obnovy EU bude i v roce 2026 podpořen kvantový výzkum prostřednictvím projektu Quantum Austria. V návaznosti na iniciativu European Chips Act investuje Rakousko do roku 2031 tři miliardy EUR do technologií a výrobních kapacit v odvětví polovodičů, část prostředků je určena na navýšení dotací v rámci projektu IPCEI mikroelektronika II. Rakouská strategie výzkumu se obzvláště zaměřuje na podporu transferu získaných poznatků do průmyslu. To zahrnuje posílení kultury start-upů a zvyšování počtu spin-offů. Jako témata budoucnosti jsou označeny kvantové technologie a výpočetní klastry pro řešení výpočetně náročných úloh, cyklické hospodářství a udržitelnost a umělá inteligence. V roce 2025 zahájil provoz superpočítač Multi-Site Computer Austria (MUSICA), který s výkonem 40 petaFLOPS několikanásobně překoná všechny dosavadní HCP (High-Performance-Computing) kapacity v Rakousku a má se zařadit mezi 20 superpočítačů světa. Zařízení je umístěno na třech stanovištích při spolupráci univerzity ve Vídni, Grazu a Linci.

Rakousko jako bohatá a rozvinutá země nabízí obchodní příležitosti prostřednictvím inovací na špičkové úrovni téměř ve všech sektorech. Jmenovat lze např. zdravotnictví, energetiku, mobilitu, digitalizaci a automatizaci a udržitelnost. V zemi probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku. Jedním z nich je výroba této látky ve Štýrsku v rámci projektu Renewable Gasfield, který by měl sloužit jako předloha pro podobné záměry. Zařízení na výrobu vodíku je napojeno na stávající bioplynovou stanici a část vyrobeného vodíku je metanizována. V roce 2023 byl spuštěn jiný pilotní projekt v hornorakouské obci Gampern, kde funguje zařízení na skladování vodíku v bývalém ložisku zemního plynu. Projekt běží pod záštitou rakouské společnosti zabývající se skladováním plynu RAG Austria AG. Světové prvenství má také experiment přimíchávání vodíku k zemnímu plynu s ohledem na testování v běžném provozu a výkonnost elektrárny Donaustadt ve Vídni. V současné fázi se testuje podíl 30 %. Zajímavý projekt dekarbonizace odstartovala také báňská univerzita v Leobenu. Ve spolupráci s OMV vyvíjí udržitelné pohonné hmoty pro letectví (SAF).

Převážně v Dolním Rakousku v posledních letech díky kvalitní technické a univerzitní základně vyrostlo několik společností s mezinárodním renomé v oblasti pohonů a dávkování a distribuce paliva pro družice. Evropská kosmická agentura (ESA) otevřela v roce 2024 v areálu letiště Vídeň-Schwechat centrum excelence pro vývoj vesmírných technologií ESA Phi-Lab Austria. Centrum se zaměřuje na vývoj prototypů a produktů v oblasti nových materiálů, komponent a pohonných systémů pro rakety, kosmické lodě a satelity. Je provozováno ve spolupráci s průmyslovým a univerzitním sektorem a plánuje úzce spolupracovat s firmami. V Grazu zároveň funguje ESA Business Incubation Center Austria s partnerskými pobočkami Startup Salzburg a Accent Inkubator v Dolním Rakousku, které podporují start-upy, podnikatele a vědce při komerčním využití produktů a inovací vyvinutých pro vesmír v různých odvětvích ekonomiky.