V prvních čtyřech měsících zimní sezony 2024/2025 zaznamenalo Rakousko v hotelech, penzionech a rekreačních apartmánech cca 51 mil. přenocování, což je o 770 000 (+1,5 %) více než ve stejném období 2023/24, ale stále ještě o 1,9 mil. méně než v prvních čtyřech měsících předpandemické zimní sezony r. 2019/20. Za aktuální nárůst odpovídají jak hosté z Rakouska (+3,5 %), tak ze zahraničí (+1,0 %). Celkem bylo za uvedené období evidováno 14,23 mil. turistických příjezdů (+3,2 %). Mírný pokles hostů z nejdůležitějších zdrojových trhů Německa a Nizozemska byl kompenzován nárůstem z jiných zemí, mj. z ČR (+10,5 %) a Polska (+10,8 %). 

V r. 2024 připadala více než polovina všech noclehů (79 mil. z celkových 154 mil.) na dvě spolkové země Tyrolsko a Salcbursko. Výhled na r. 2025 je pozitivní – zejména městský cestovní ruch dlouhodobě nabývá na významu. Ve Vídni dosáhla návštěvnost v r. 2024 rekordní výše, čistý obrat vídeňských hotelů dosáhl téměř 1,4 mld. EUR (+12 %). Nové impulzy v oblasti kultury a turistiky bude poskytovat i výstavba multifunkční arény ve čtvrti St. Marx ve Vídni, která by měla být zahájena v r. 2030.

Z pohledu incomingu celkový počet příjezdů rakouských hostů do ubytovacích zařízení v ČR činil v r. 2024 347 210, což znamená meziroční nárůst o 8,7 %. Počet přenocování dosáhl  662 576. V 9 z 13 krajů ČR lze zaznamenat nárůst příjezdů rakouských turistů. Meziročně největší nárůst – i když z poměrně nízké úrovně – zaznamenal Královéhradecký kraj (+33,9%) a Liberecký kraj (+32,6%). Nejoblíbenější cílovou destinací Rakušanů v ČR zůstává hlavní město Praha. Touroperátoři očekávají i letos silnou poptávku – podle rakouského statistického úřadu Statistik Austria cestovali Rakušané ve třetím čtvrtletí 2024 nejvíce od r. 2000 – pro dané období je v evidenci 9,45 mil. turistických cest po Rakousku a do zahraničí.

Rakouští hosté se vyznačují povědomím o kvalitě a udržitelnosti a oceňují individualizaci zážitku z cestování pomocí zájezdů na míru, např. v rámci programů pro mladé, rodiny nebo seniory. Zatímco městská turistika je úzce spojena s kulturou, chce na druhou stranu stále více lidí trávit aktivní dovolenou v přírodě (hiking, kempování, vodní sporty, atd.). Významnou roli hraje cykloturistika, a v této souvislosti vzniká potřeba rozvíjet příslušnou cyklistickou infrastrukturu na vybraných trasách. Potenciál nabízejí rovněž kulinářské zážitky, např. ve vinařských oblastech.

Prezentaci českých regionů jako atraktivních turistických cílů se věnuje český stánek na veletrhu Ferien-Messe ve Vídni. Tuzemskou prezentaci zajišťuje CzechTourism. K nejvýznamnějším veletrhům v Rakousku v oblasti cestovního ruchu patří také „Alles für den Gast“, který se pořádá každoročně v listopadu v Salcburku. Tradičně jsou zde zastoupeny české firmy mj. prostřednictvím společné expozice organizované zahraniční kanceláří CzechTrade.

Nová rakouská vláda se bude věnovat dalšímu rozvoji cestovního ruchu na základě národního masterplánu pro turistiku, tzv. „Plan T”, který se zaměřuje na udržitelnost a digitalizaci s ohledem na využití umělé inteligence (AI). V souladu s evropskou agendou pro turistiku 2030 je cílem tohoto plánu lepší využívání potenciálu pro digitalizaci. Digitální transformace je relevantní pro mnoho služeb a procesů cestovního ruchu, např. s ohledem na informační kanály pro turisty a plánování dovolené, podporu administrativy, digitální průvodce, řešení rezervačních systémů, zelený marketing, analýzu chování hostů, atd. Na této bázi zohledňuje “Digitální akční plán Rakousko” téma digitalizace rakouského cestovního ruchu a stanovuje strategické cíle v cestovním ruchu – mj. lepší využívání dat, zvýšení digitálních dovedností a rozšíření elektronických služeb pro turisty. 

Rakousko je harmonicky rozvinutou turistickou destinací, kde zůstává nadměrný cestovní ruch omezen na několik hotspotů, např. na Hallstatt a některé zimní destinace v Alpách. Státní sekretariát pro cestovní ruch v současné době pomáhá 17 rakouským regionům vyvíjet a implementovat koncepce vyváženého cestovního ruchu. Podporovány jsou např. aplikace pro vedení toků návštěvníků, nové modely spolupráce s investory a řešení udržitelné mobility. 

I přes současné geopolitické krize a ekonomickou nejistotu zůstává v Rakousku ochota investovat do cestovního ruchu vysoká, a to i z důvodu nezbytného posílení konkurenceschopnosti, zejména s ohledem na zlepšování kvality, optimalizaci ubytovacích zařízení, udržitelnost a energetickou účinnost. Příležitosti se vyskytují v oblasti vybavení interiérů a venkovních prostor, včetně uplatnění designových výrobků v hotelech. To platí zejména pro cca 40 rakouských termálních lázní, které jsou dlouhodobě stimulem pro ekonomicky znevýhodněné regiony a umožňují celoroční turistiku. Kromě toho objevují české firmy možnosti investovat do rakouského turistického průmyslu prostřednictvím nákupu turistických nemovitostí. Malé a střední podniky mohou pro investice využít nabídku státních dotací, jejichž zpracování má v gesci specializovaná rakouská banka Hotel- und Tourismusbank (OeHT). Dále existuje řada menších komerčních a projektových dotací na cestovní ruch na úrovni spolkových zemí. Potenciál mají i přeshraniční partnerství v oblasti cestovního ruchu, která zohledňují udržitelná řešení mobility. 

Příhraniční turismus podpoří dokončení dálničního spojení Prahy s Lincem, které je plánované do roku 2031. Udržitelný způsob cestování v regionu zatraktivní modernizace trati Franz-Josefs-Bahn z Vídně přes České Velenice do Prahy a Plzně. Rakušané využívají železnici nejvíc ze všech států Evropské unie a ekologický způsob cestování je pro ně velkým tématem. I přesto do zahraničí v současné době nejvíc jezdí autem.

U rakouských spolkových investic do dopravní infrastruktury připadá 70 % na železniční a 30 % na silniční síť. V roce 2024 rakouské ministerstvo pro mobilitu představilo strategický plán výstavby železniční sítě do roku 2040, jehož aktuální návrh zahrnuje projekty a opatření v hodnotě 26 mld. EUR – např. výstavbu nové trati mezi Horním Rakouskem a Bavorskem nebo úpravu Pyhrnské trati pro rozšíření nákladní dopravy. Cílem je 65% navýšení kapacity železniční sítě na 255 mil. tzv. vlakokilometrů ročně zajišťující odpovídající železniční infrastrukturu do roku 2040, kdy chce Rakousko dosáhnout klimatické neutrality, a zrychlení spojení s evropskými metropolemi. Informace k projektům, které budou financovány v příštích letech, poskytuje rámcový plán Rakouských spolkových drah (ÖBB) 2024 – 2029, na jehož základě bude do modernizace a výstavby železniční sítě investováno rekordních 21 mld. EUR. Další 4,7 mld. EUR jsou vyčleněny na údržbu infrastruktury. Hlavní pilíře plánu tvoří posílení železniční dopravy v městských aglomeracích, zatraktivnění regionálních tratí, rozšíření infrastruktury pro nákladní dopravu, elektrifikace železnice a digitalizace.

Největší podíl investované částky (5,6 mld. EUR) je určen na rekonstrukce železničních stanic a terminálů a výstavbu či rozšíření železničních tras, které jsou v plánu členěny dle spolkových zemí. Vlaková nádraží mají sloužit jako multimodální uzly mobility a nabízet optimální infrastrukturu tak, aby železnice více konkurovala automobilové dopravě. Modernizace budov přinese poskytování dopravních informací v reálném čase a bezbariérový přístup. 

Pokračuje výstavba záchytných parkovišť Park & Ride a Bike & Ride v blízkosti nádraží, včetně nabíjecích stanic pro elektromobily nebo výdejních schránek pro zásilky. Prioritu mají také investice do efektivních protihlukových opatření. Největší položkou v této kategorii jsou reinvestice do stávající železniční sítě, celkově se počítá s náklady 5,4 mld. EUR. Na elektrifikaci a zatraktivnění vlakové dopravy je vyčleněno 2,8 mld. EUR. V současné době je železniční síť ÖBB elektrifikována ze 76 %, do roku 2035 se má tento podíl zvýšit na 89 %. Na místech, kde elektrifikace není možná, se do budoucna počítá s alternativními pohony. Zatraktivnění tras i spojů se týká především venkovských oblastí. V souvislosti se zvyšujícím se počtem pasažérů rakouské dráhy rozšiřují svou flotilu a do r. 2030 investují více než 6 mld. eur do nových a modernějších vlaků.

Nadále běžícími dlouhodobými projekty jsou v současném rámcovém plánu s 2,6 mld. EUR kalkulovaná výstavba Brennerského úpatního tunelu s příjezdovými tratěmi a pokračující výstavba nové části Jižní trasy zahrnující  Semmerinský úpatní tunel a letos dokončenou Koralmskou dráhu s náklady pro dané období ve výši 2,3 mld. EUR. 

Na bezpečnost a provozní systém řízení připadá částka 2,4 mld. EUR. Zvýšit se má bezpečnost na železničních přechodech a vylepšit zařízení automatického varování na staveništích. Rozšířen a modernizován bude jednotný celoevropský zabezpečovací systém ETCS, což umožní i zvýšení výkonu na železnici. Namísto původních 657 stavědel zabezpečovacího zařízení by od roku 2028 měla fungovat pouze tři výpočetní střediska. Řešením požadavku přesunu přepravy zboží ze silnice na železnici bude kromě optimalizace v oblasti technologií také výstavba úseků pro předjíždění pomalých nákladních vlaků.

Modernizována a rozšiřována je i Dráha Františka Josefa (Franz-Josefs-Bahn) spojující Vídeň s Prahou a Plzní. Prostřednictvím zvýšení rychlosti, zdvoukolejnění nebo elektrifikace některých úseků  má být postupně zkrácena doba jízdy. Dochází také k rekonstrukcím nádraží na trase. Rozšíření a renovace severní trasy z Vídně do Břeclavi je plánováno v postupných krocích do r. 2030 s navýšením rychlosti na 160, v závěrečném úseku trati až na 200 km/h.

Státní společnost pro správu silnic a dálnic Asfinag dle dlouhodobého plánu investuje do roku 2030 11,8 mil. EUR do dálnic a silnic I. třídy. Z této částky je 60 % určeno na údržbu, opravy a modernizaci stávající silniční sítě, do které bude Asfinag v následujících letech investovat ročně okolo 1,2 mld. EUR. Nad rámec nové výstavby bude investováno také do oblasti udržitelnosti, 656 mil. EUR je do roku 2030 vyčleněno na výstavbu protihlukové ochrany. Zvýší se také podíl investic do bezpečnosti silničního provozu. Asfinag rozvíjí i inovativní projekty jako osazování silniční infrastruktury fotovoltaickými panely nebo odpočívadla s dobíjecí infrastrukturou a nabídkou rozšířeného zázemí a služeb. V oblasti inovací  často spolupracuje se start-upy. Společnost se dále zavázala, že vybuduje plošnou infrastrukturu dobíjecích stanic na každých 25 km státních silnic, momentálně je k dispozici na každých 60 km. Pro většinu obyvatel by do roku 2030 měly být rychlodobíjecí stanice dostupné do 3 km. Počet benzínek s rychlonabíjecí stanicí se v r. 2024 meziročně zvýšil o 57 %. Asfinag bude investovat také do nabíjecích zařízení pro nákladní vozy. Výběrová řízení státních společností ÖBB a Asfinag jsou zveřejňována prostřednictvím digitální platformy ProVia.

Prioritou i nadále zůstává dokončení dálničního spojení Prahy s Lincem (D3 s rakouskou S10) a Prahy/Brna s Vídní (D52 s A5). Ke zprovoznění jihočeské části D3 má dojít v r. 2026, přičemž ca 30 km úsek dálnice byl zprovozněn již v závěru roku 2024. Na rakouské rychlostní silnici S10 z Lince na České Budějovice byly zahájeny stavební práce na předposledním úseku S10 Freistadt Nord – Rainbach o délce 7,3 km v r. 2023 (s dokončením v r. 2027). Se stavbou posledního úseku z Rainbach ke státní hranici u Wullowitz/Dolního Dvořiště se počítá v letech 2028–2031. Dokončení dálničního spojení přinese výrazné zatraktivnění příhraničních částí např. z pohledu výstavby logistických center a infrastruktury, které přinesou nové růstové impulsy zahraničnímu obchodu s Rakouskem. Zároveň pomůže i cestovnímu ruchu a to v obou směrech. V případě výstavby dálnice D52 chybí dobudovat cca 23km úsek na hranici s Rakouskem. Aktuální harmonogram počítá se zahájením stavby v závěru r. 2026.

Jako základ přechodu na elektromobilitu pokračuje město Vídeň v rozsáhlé výstavbě nabíjecích stanic, do konce letošního roku jich má přibýt 900, z toho 200 veřejně přístupných. V hlavním městě také pokračuje několikamiliardový projekt výstavby nové plně automatické linky metra U5 a rozšíření linky U2. Po provedení přípravných prací začala v loňském roce s investičním objemem 420 mil. EUR výstavba jižního terminálu (rozšíření terminálu 3) na letišti Vídeň-Schwechat. Uvedení terminálu do provozu je plánováno na r. 2027.

Spolkové země investují do postupné dekarbonizace autobusových flotil. Ve venkovských oblastech a příměstské dopravě je tématem veřejné dopravy řešení úseku první a poslední míle. Podporovány jsou multimodální přestupní uzly mobility. Města rozšiřují síť cyklostezek, ve Vídni jich má v r. 2025 přibýt 24 km. Další možnosti pro české firmy se nabízejí v inovativních řešení logistiky. Vídeň chce do roku 2030 v oblasti obchodu a komerčního provozu docílit do značné míry bezemisní dopravy prostřednictvím logistických konceptů na bázi sdílených doručovacích schránek a bezemisních doručení.

V roce 2024 dosáhl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 89 %, přičemž 60 % vyrobené elektřiny připadá na vodní elektrárny, více než 15 % na větrné elektrárny a přibližně 10 % tvoří fotovoltaika. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie se pohybuje okolo 36 %. Zákon na podporu výstavby obnovitelných zdrojů (EAG) poskytuje jednotný rámec podpory provozu a výstavby OZE (sluneční, větrné, vodní, biomasy, obnovitelných plynů a vodíku) prostřednictvím pravidelně stanovených investičních příspěvků a tržních prémií. 

Nově instalovaný výkon fotovoltaiky dosáhl v roce 2024 2,2 GW. V roce 2025 jsou investiční příspěvky na fotovoltaiku stanoveny na 60 mil. EUR. Maximální výše dotace ve výši 30 % způsobilých nákladů se navýší až o 20 %, pokud budou měnič, solární panely nebo baterie vyrobeny v Evropě. Strategie výstavby OZE počítá s navýšením výkonu fotovoltaiky ze současných 8,3 GWp na 21 GWp do roku 2030 a instalací fotovoltaických panelů přednostně na zastavěných plochách. Vídeň v novele stavebního řádu zavedla povinnou instalaci fotovoltaiky na všech novostavbách.

V roce 2024 dosáhl poprvé podíl vyprodukované větrné energie 16 % na spotřebě elektřiny. Počet větrných elektráren v zemi je rozložen velmi nerovnoměrně. Většina je jich koncentrována na východě ve spolkových zemích Dolní Rakousko a Burgenland, přes 120 se jich nachází také ve Štýrsku. Na západě země se však prakticky nevyskytují. Větrné elektrárny naráží zejména na odpor místních obyvatel a dlouhá povolovací řízení. Přesto by se dle národního strategického plánu výstavby měl do r. 2030 instalovaný výkon zdvojnásobit na 8 GW. V příhraniční oblasti Waidhofen an der Thaya bude v následujících letech vystavěno 13 větrných turbín.

Ve výstavbě je přečerpávací vodní elektrárna v Ebensee v Horním Rakousku s předpokládanými náklady 450 mil. EUR. V provozu by měla být na konci r. 2027. Odsouhlasena je také stavba vodní elektrárny na řece Traun za 190 mil. EUR, která nahradí tři stávající zastaralé elektrárny.

S využitím vodíku se počítá primárně v průmyslových odvětvích s vysokou mírou emisí a energetickou spotřebou, jakými jsou chemický nebo ocelářský průmysl a v oblastech dopravy, kde není vhodným řešením elektromobilita. V Rakousku probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Ve fázi plánování je projekt na výstavbu velkokapacitního elektrolytického zařízení ve spolkové zemi Burgenland na výrobu vodíku z větrné a solární energie. Plánovaná investice do roku 2030 činí 400 mil. EUR. V konečné fázi má výkon zařízení dosáhnout 300 MW a roční výroba až 40 000 tun zeleného vodíku. Jedná se o jeden z největších současných projektů v Evropě, realizace má však zpoždění kvůli protestům části místních obyvatel. Vedou jej energetické společnosti Burgenland Energie a Verbund AG. Tento projekt hraje roli nejen s ohledem na možnou spolupráci se zahraničními průmyslovými partnery, ale také ve výstavbě infrastruktury. Z velké části nově vystavěné potrubí H2-Collektor Ost povede vodík do průmyslových oblastí v dolnorakouském Schwechatu a Simmeringu ve Vídni. Další větší zařízení na produkci zeleného vodíku s výkonem 140 MV plánuje postavit OMV v obci Bruck an der Leitha v Dolním Rakousku do r. 2027. Dosud je v Rakousku 10 zařízení na výrobu vodíku prostřednictvím elektrolýzy, dalších 9 je v plánu. Celková výrobní kapacita je zatím velmi nízká (18 MW). K rozvoji má dojít také v oblasti využívání bioplynu. Plánovaným zákonem o obnovitelných plynech má být v Rakousku legislativně upevněno rozšíření domácí produkce bioplynu do roku 2030 na 6,5 TWh ročně.

V současnosti je však Rakousko stále do velké míry závislé na dovozu plynu. Zvýšit importní kapacity z Německa má výstavba paralelní části potrubí WAG z Oberkappel do Bad Leonfeldenu v Horním Rakousku. Výstavba 40 km úseku potrubí bude stát přibližně 200 mil. EUR. má být hotová do r. 2027. V budoucnu by pak měla sloužit k paralelnímu transportu vodíku a zemního plynu v potrubí. 

V roce 2025 budou prováděny výměny plynových a olejových topných systémů za nízkoemisní podporované prostřednictvím dotací, které vypršely na konci r. 2024. Očekává se, že místní řemeslníci nebudou disponovat dostatečnými kapacitami na výměny topení v objemu domácnostmi rezervovaných dotačních prostředků, což vytváří příležitosti pro zahraniční firmy. Zároveň je od r. 2024 zakázána instalace topných systémů na bázi fosilních zdrojů v novostavbách. V důsledku nezbytných adaptací na změnu klimatu budou stoupat potřeba energie na chlazení a zvyšovat se standardy energetické náročnosti budov. 

Ve Vídni je stále přibližně 600 tis. domácností vytápěno plynem. Od r. 2026 má výrazně zrychlit výměna plynového topení za ekologické varianty. Město dotuje až 35 % způsobilých nákladů. V rámci dekarbonizační strategie plánuje společnost Wien Energie do roku 2040 vytápět 56 % vídeňských domácností z klimaticky neutrálních zdrojů, klíčové budou v tomto ohledu dálkové vytápění prostřednictvím velkých tepelných čerpadel, geotermie, využití zbytkového tepla zejména z průmyslu a vodík nebo zelený plyn. V oblastech, kde není připojení k dálkovému vytápění možné, má být topení zajištěno prostřednictvím tepelných čerpadel. Malých pro rodinné domy a větších centrálních čerpadel, lokálně v kombinaci s geotermií, pro hustší zástavbu.

Dosud největší geotermický projekt zahájila Vídeň ve spolupráci s energetickým koncernem OMV. První geotermická elektrárna se bude nacházet v městské části Aspern a od r. 2028 by měla zásobovat teplem až 20 000 domácností. Investice je vyčíslena na 80 mil. EUR. V nadcházejících letech by obě firmy chtěly vybudovat až sedm elektráren v oblastech Donaustadt a Simmering s hromadným výkonem 200 MW pro 200 000 domácností. Ve čtvrti Simmering je od r. 2024 v provozu jedno z největších tepelných čerpadel v Evropě, které využívá zbytkové teplo vody z čističky odpadních vod a elektřinu z blízké vodní elektrárny. Od r. 2027 má zařízení teplem zásobovat 112 tis. domácností. Od r. 2025 funguje další čerpadlo u vídeňské spalovny odpadu ve Spittelau. V návaznosti na energetickou transformaci dochází také k úpravám sítí. Do r. 2040 má být ve Vídni odstraněno 4000 km plynového potrubí a naopak vystavěno 400 km potrubí pro dálkové vytápění. Elektrická síť bude rozšířena o 4000 km a 8 nových rozvoden.

Nezbytné budou při přechodu na OZE investice do přenosové a distribuční soustavy po celém Rakousku. Na jaře 2024 byl zveřejněn plán energetické infrastruktury (ÖNIP), který shrnuje celý energetický systém od výroby přes spotřebu a ukládání včetně budoucích plánů rozvoje. Dle něj budou pro energetickou transformaci třeba investice do infrastruktury ve výši 11 mld. EUR, z toho přibližně 9 mld. EUR do elektrické sítě a 2 mld. EUR do plynové infrastruktury pro úpravy na bioplyn a vodík. Náklady na posílení distribuční sítě, jejíž přetížení brzdí další rozvoj fotovoltaiky, zde nejsou kalkulovány a odhadují se na dodatečných 14 mld. EUR nad rámec obvyklé údržby do r. 2030. Na vytvoření efektivního systému uchovávání energií stojí všechny do budoucna vytyčené klimatické cíle. Zatím se počítá s využíváním zásobníků u plynových elektráren a s výstavbou a posílením elektrických stanic pro přenos elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na východě země k uložení prostřednictvím přečerpávacích elektráren na západě. V neposlední řadě je třeba zajistit zmíněné posílení distribuční soustavy i její efektivní využití pro decentralizovanou výrobu elektřiny.

Rakousko se má podle programu nové vlády stát evropským centrem pro inovace a digitalizaci. Cíle a záměry rakouské digitalizační strategie jsou stanoveny v národním digitálním akčním plánu „Digitaler Aktionsplan Austria“, jehož hlavními body jsou podpora digitalizace a konkurenceschopnosti rakouských firem, vyškolení odborných pracovních sil a ulehčování přenosu technologií z výzkumné do průmyslové sféry. Dalším klíčovým záměrem plánu je zabezpečení digitálních systémů a výstavba digitální infrastruktury.

Ve druhé fázi vyplácení dotací z nástroje Next Generation EU obdrželo Rakousko dalších 1,6 mld. EUR na národní plán obnovy a odolnosti. Značná část těchto prostředků je určena na realizaci cca 15 000 projektů digitalizace v oblasti malých a středních podniků (MSP). Na podpoře inovací v oblasti ICT spolupracují v Rakousku spolková ministerstva, státní agentura Austria Wirtschaftsservice (aws), společnost na podporu výzkumu FFG, Rakouská hospodářská komora (WKO) a spolkové země. V rámci příslušných iniciativ existují pro podnikatele různé možnosti získání finanční podpory pro digitalizaci. MSP mohou do r. 2026 využít finanční podpory z programu KMU.DIGITAL & GREEN, který spojuje téma ekologické transformace MSP s digitalizací a je k dispozici prostřednictvím státní banky Austria Wirtschaftsservice (AWS). Na úrovni spolkových zemí podporuje např. Hospodářská agentura města Vídně vývoj a implementaci menších digitálních projektů a investice do zařízení, softwaru, licencí a digitálních služeb maximální částkou 50 000 EUR. Na základě vlastní strategie vědy a inovací 2025 vyvíjí např. spolková země Salcbursko vlastní inovační a výzkumný plán ICT Salzburg s cílem dále rozvíjet místní oblast ICT. Podporován je vývoj, zavádění nebo zlepšování procesů, technologií, prototypů obchodních modelů a využití dat a datové integrace. 

Rakouské ekonomice bude do r. 2030 chybět v oblasti ICT 39 000 kvalifikovaných pracovníků, z toho cca 6000 ve Vídni. Znamená to ztrátu přidané hodnoty cca 7 mld. EUR ročně. Zatímco Rakousko má velmi dobrou pozici v oblasti e-governmentu, zaostávají zejména MSP ve využívání pokročilých ICT technologií za průměrem EU. Pokud se Rakousko chce připojit k digitální špičce v Evropě, musí zintenzivnit dovoz know-how, ať už ve formě odborných pracovních sil nebo aplikovatelných řešení. Do potřebné infrastruktury země ve spolupráci mezi výzkumnou a firemní sférou již delší dobu hodně investuje. V současné době  např. na Technické univerzitě v Grazu vzniká nové mikročipové kompetenční centrum s názvem AT-C3, který doplní existující klastr Silicon Alps.

Jednou z priorit národní strategie Artificial Intelligence Mission Austria 2030 (AIM AT 2030) pro využití umělé inteligence (AI) je podpora rakouských univerzit a neuniverzitních výzkumných zařízení za účelem výstavby příslušné výzkumné infrastruktury. Rakousko nedávno spustilo iniciativu pro průmysl AI Factory Austria (AI:AT) s cílem urychlené integrace technologií AI do rakouského průmyslu. Financování uvedené iniciativy je zajištěno díky využití 40 mil. EUR z evropského programu EuroHPC JU. Rakouské konsorcium projektu, jehož členové jsou mj. Advanced Computing Austria (ACA), institut špičkového výzkumu AIT a silná síť akademických a průmyslových partnerů, poskytne nejmodernější výpočetní infrastrukturu pro implementaci AI Factory Hub. Prostřednictvím klastru Vienna Scientific Cluster (VSC) se zřizuje na Technické univerzitě ve Vídni superpočítač, který bude k dispozici zástupcům firemní sféry, výzkumu a veřejné správy. Založení AI Factory je důležitým milníkem na cestě k výkonnému ekosystému AI v Rakousku. Dále podporuje Rakouský vědecký fond (FWF) částkou 19,8 mil. EUR na období 5 let klastr bilaterální AI „Bilateral Artificial Intelligence“, jehož koordinátorem je Keplerova univerzita v Linci. Cílem projektu je vývoj základů „široké“ AI, která spojuje strojové učení s tzv. symbolickou AI, která je založena na pravidlech pro aplikace znalostí a logiky. Rakouská agentura pro podporu výzkumu (FFG) vypisuje do října 2025 v rámci programu ekosystémy AI 2025 veřejné výzvy „AI for Tech“ a „AI for Green“.

Jelikož není dostatečně využíván potenciál digitalizace v zemědělství, reaguje Rakousko s iniciativou „Smart Farming“ vč. založení datového prostoru Agricultural Data Space (ADS) pro výměnu a sdílení zemědělských informací a Rakouského kompetenčního centra pro digitální zemědělství v dolnorakouském Wieselburgu. Tato opatření jsou určena k podpoře digitalizace a zejména aplikací AI v rakouském zemědělství a mohou přinést obchodní příležitosti i pro české firmy. 

Vzhledem ke vzestupu generativní umělé inteligence (GenAI) je nejžhavějším tématem efektivní správa a kontrola nákladů cloudových služeb, které vyžadují vysokou výpočetní kapacitu a znamenají vysoké požadavky na zpracování dat. Ve firemní oblasti je potenciál uplatnit generativní řešení AI např. v zákaznických službách, prodeji, marketingu nebo v softwarovém vývoji. Na druhou stranu znamená rychlé šíření AI růst důležitosti opatření proti zneužívání AI v digitálním prostoru.

Kromě AI zůstává i v r. 2025 jedním z velkých témat kybernetická bezpečnost. Uvedené problematice je v programu nové rakouské vlády na období 2025-2029 věnována velká pozornost, např. s ohledem na vytvoření nové národní strategie kybernetické bezpečnosti a zvýšení odolnosti ICT systémů rakouské armády. Poptávka v této oblasti sahá od integrace a harmonizace procesů a opatření k zvýšení bezpečnosti napříč celou organizací až po obnovu zastaralé technologie. Podle zprávy o kybernetické bezpečnosti firmy Deloitte z března 2025 jsou kyberútoky i v Rakousku stále častější a agresivnější, a to i v důsledku aktuálních geopolitických krizí a pokroků nástrojů AI. Pouze 24 % rakouských firem používalo v r. 2024 celistvé bezpečnostní strategie s proaktivním přístupem, jako je Zero Trust, a to i přesto, že 22 % firem zažívá útoky na svou infrastrukturu téměř denně.

Pokud jde o síťové a systémové kontroly, analýzy serverů a aktualizaci operačního systému resp. aplikací za účelem zvýšení bezpečnosti, oceňují rakouští zákazníci podporu na míru a následnou kontinuální péči. Celkem je v Rakousku ve využívání digitálních technologií ve srovnání se evropskými lídry, tj. s Finskem, Dánskem, Švédskem a Nizozemskem, nevyužitý potenciál ve výši 20 % až 25 %. 

Státní podpora pro výzkum průmyslové výroby a rozvoj příslušné infrastruktury je v Rakousku ve srovnání s jinými evropskými zeměmi vysoká. Součástí nového vládního programu je vypracování průmyslové strategie do konce r. 2025 včetně implementace opatření pro zvýšení odolnosti rakouského průmyslu a identifikace a podpory výzkumných aktivit s vysokým inovačním a růstovým potenciálem. Vzhledem k tomu, že výzkum a výroba jsou ve vládním programu považovány za komplementární, existuje dobrý základ pro spolupráci ve vědecky intenzivních průmyslových odvětvích. Rakouská agentura pro podporu výzkumu (FFG) poskytuje průmyslovým podnikům pod názvem „Unternehmensprojekt Industrielle Forschung“ (Projekt FEI) specifickou podporu neexperimentálních výzkumných projektů. Dále jsou možné realizace investičních projektů se zaměřením na digitální transformaci ve výrobním sektoru, resp. průmyslu 4.0 v rámci programu státní banky Austria Wirtschaftsservice (AWS) pomocí zvýhodněných půjček ERP. Dalším důležitým nástrojem průmyslové politiky jsou „Významné projekty společného evropského zájmu“ (IPCEI), na jejichž strategické koordinaci se Rakousko bude nadále podílet.

Již delší dobu se rakouský průmysl potýká s výzvami jakými jsou zvýšené výrobní náklady a ceny energií, rostoucí mzdové náklady, nedostatek odborných pracovních sil, pokles vývozu a strukturální problémy nejvýznamnějšího obchodního partnera Rakouska, tj. Německa. Tato situace rakouské výrobce znevýhodňuje vůči dodavatelům ze zemí s nižšími výrobními náklady, jako je ČR. Aktuálně se však podle odvětvové analýzy Bank Austria objevují první náznaky vzestupného trendu a očekává se též oživení v důsledku plánovaných investičních programů v Německu. Kromě toho vykazuje vývoj rakouského průmyslu díky vysoké diferenciaci výrobních segmentů heterogenní obraz. V daném obtížném prostředí dokázal např. segment výroby kovových výrobků – jedno z nejdůležitějších průmyslových odvětví – v letech 2023/24 výrazný pokles produkce úspěšně zastavit. 

Rakousko je v evropském kontextu důležitým místem pro mikroelektroniku, s hotspoty ve Štýrsku a Korutanech. Trend je i nadále vzestupný, např.  společnost ams Osram investuje do svého závodu v Premstättenu do r. 2030 téměř 600 mil. EUR. Dalším příkladem úspěchu s možnostmi uplatnění pro české firmy je rakouský železniční průmysl, který vytváří přidanou hodnotu přibližně 2,7 mld. EUR a zaměstnává cca 28 000 pracovníků. Rakousko je za Německem, Čínou a USA na 4. místě na světě pokud jde o vývoz kolejových vozidel a příslušenství. Příkladem je výrobce strojů na pokládku kolejí Plasser & Theurer, jehož vývozní kvóta se pohybuje okolo 95 % a který bude do r. 2027 investovat 60 mil. EUR do nového závodu v Linci.

Nová trojkoalice pokračuje v zelené průmyslové politice předchozí vlády – i když dotace na klima napříč sektory omezuje – a chce v následujících letech podpořit transformaci rakouského průmyslu na klimaticky neutrální výrobu. Jedním ze stěžejních bodů je implementace národní strategie redukce a nakládání s emisemi uhlíku (Carbon Management). Na základě zákona na podporu životního prostředí (Umweltförderungsgesetz/UFG) je na dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví do r. 2030 k dispozici 2,975 mld. EUR (400 mil. EUR ročně od r. 2024). Zákon UFG umožňuje podporu investičních nákladů, jakož i zvýšených provozních nákladů až po dobu 10 let. Vzhledem k tomu, že globální trh s klimatickými technologiemi roste, má rakouský průmysl díky zelené transformaci podle studie BCG potenciál do r. 2050 zvýšit díky tomuto sektoru HDP o 3,3 %. Celkově roste poptávka rakouského průmyslu po řešeních ke zvyšování energetické efektivity a efektivity zdrojů a výrobních procesů.

Odborné sdružení Industrie 4.0 a jeho členové, mj. spolkové ministerstvo pro inovaci, mobilitu a infrastrukturu (BMIMI), svaz průmyslníků (IV) a řada významných firem, se zavázaly k dynamickému rozvoji rakouského výrobního sektoru a k podporování výzkumu, inovací a kvalifikací v oblasti průmyslu 4.0. V daném segmentu se pro inovativní firmy vyskytují obchodní příležitosti při implementaci digitalizačních opatření pomocí datových modelů a funkcí, např. ohledně monitorování výrobních procesů, konceptů automatizovaného inženýrství, řízení konfigurace a správy náhradních dílů a dokumentů. Používání nových technologií má klíčový význam pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti rakouského průmyslu, zejména co se týče technologií umělé inteligence (AI). Aplikace AI se v rakouském průmyslu meziročně výrazně zvýšila – ve výrobním sektoru využívalo technologií AI v r. 2024 15,4 % společností, zatímco v r. 2023 to bylo pouze 8,5 %. Také v souvislosti s aktem EU AI Act znamená využití umělé inteligence hlubokou transformaci průmyslu, od vývoje přes výrobu až po logistiku. V této souvislosti je další potenciál pro české firmy např. v přizpůsobení a údržbě výrobních linek, kontrole kvality, optimalizaci energetické spotřeby a monitorování dodavatelských řetězců.

Rostoucí význam má v průmyslu cyklické hospodářství, které patří k prioritám rakouské vlády a generovalo v r. 2024 cca 15 % ročního obratu rakouských výrobních podniků. V této souvislosti jsou obchodní příležitosti v oblasti zavádění cyklického hospodářství do praxe, např. ohledně optimalizace materiálových toků a zvýšení efektivnosti materiálů. Také nabývají na významu strategie udržitelnosti a digitální inovace jako příspěvek ke stabilizaci rakouského průmyslu ve střednědobém horizontu.

Spuštění obranného a infrastrukturního balíčku německé vlády by mělo poskytnout impulzy i rakouskému průmyslu. 

Zelené technologie v Rakousku vykazují dvojnásobně rychlé tempo růstu, než je průměrné tempo růstu ostatních průmyslových oborů. Více než 195 tis. zaměstnanců pracuje v sektoru zelených technologií. Tento sektor je zároveň zaměřen na export, neboť více jak 75 % obratu v tomto sektoru je generováno v exportu. Přibližně třetina tržeb oboru environmentálních technologií pochází z oblasti odpadových technologií a recyklace. Největší podíl obratu v tomto segmentu však připadá na technologie OZE a energetickou účinnost.

Podle zprávy o klimatu (Klimabericht) stoupla průměrná teplota v Rakousku oproti roku 1980 o 2 stupně, čímž roste rychleji, než je tomu v jiných částech světa. Klimatická změna představuje velkou výzvu pro udržitelnost zejména zimní turistiky a zimních sportů. Symbolem této změny je mj. tání alpských ledovců, jakož i zvýšené teploty v zimě a v létě a samozřejmě změny v tom, jak dlouho se udrží sněhová pokrývka v Alpách (za posledních 60 let se zvýšil počet dní, kdy není sníh o 42 dnů, což má dopad zejména na oblasti s nadmořskou výškou nižší než 1500 m). Řada lyžařských areálů se bude muset adaptovat na teplejší zimy a řada rakouských regionů bude muset přehodnotit své modely fungování cestovního ruchu, budou-li chtít, aby nedošlo k jeho poklesu. Klimatické změny mají na Rakousko dopad i v řadě dalších oblastí jako např. stabilita svahů v horských regionech. Problémy spojené s erozí půdy a hornin budou v některých místech vyžadovat např. preventivní stavební zásahy apod. Totéž se týká adaptace přírody (typy rostlin), dopady na zemědělství (lepší zacházení se zemědělské půdou apod.) v rámci aktivní péče o krajinu. To všechno nevyhnutelně nutí jak k lepšímu managementu přírodních zdrojů, tak hledání nových konceptů cestovního ruchu.

Energetika a doprava činí více jak polovinu emisí skleníkových plynů a do těchto sektorů je tak přirozeně namířeno úsilí lepšími a novými technologiemi dosáhnout redukce těchto plynů. V oblasti energetiky si klade i nová rakouská vláda ambiciózní cíl docílit klimatické neutrality do konce roku 2040 (viz i kapitola energetika), tedy o 10 let dříve než EU. Důležitou prioritou pro Rakousko je i odchod i od fosilních paliv v průmyslu a při vytápění budov (redukce zemního plynu). Město Vídeň zkoumá možnosti využití geotermální energie při nahrazení vytápění zemním plynem. Vedle toho panuje snaha instalovat tepelná čerpadla, teplovody pro budovy a v energeticky náročné výrobě podporovat zelený vodík. Strategie pro rozvoj zeleného vodíku byla schválena spolkovou vládou v roce 2022. Stávající rakouská vláda považuje dekarbonizaci průmyslu do roku 2040 za možnou a celou řadou opatření podporuje v rámci Green Dealu zelenou transformaci průmyslu. Vláda nicméně v rámci úsporných opatření zredukovala ve srovnání s předchozí vládou objem dotací na zelené programy.

Elektromobilita představuje další oblast, kam se Rakousko chce posunout. Vysoká koupěschopnost rakouské klientely, jakož i nastavené subvenční systémy zřejmě Rakousku umožní v příštích letech docílit rychlejšího vývoje v této oblasti v porovnání s průměrem EU. Spolkové ministerstvo pro mobilitu dalo na podporu e-mobility pro r. 2024 k dispozici 114,5 mil. EUR. Při nákupu nebo dovozu nových vozů platí od 1.7.2021 zpřísněná daň NoVA, která se vztahuje na všechny osobní vozy emitující více jak 112 g CO2/km. S ohledem na lineární charakter daně představuje toto omezení velmi výraznou motivaci ke koupi elektromobilů nebo hybridů. Nová rakouská vláda hodlá podporovat ekologickou mobilitu a stanovila v této souvislosti cíle mj. i pro městskou cyklodopravu, která by se na městské mobilitě měla výhledově podílet 14 %.

Rakouské zelené technologie v sobě zahrnují vysoký podíl vědy a výzkumu. Příkladem je Green-Tech-Valley-Cluster v Grazu, který spojuje dohromady 300 firem a výzkumných pracovišť, z čehož 20 patří mezi technologické lídry. Pracuje v něm na 2300 vědeckých pracovníků a realizoval již na 600 zelených technologických řešení. Rakouský sektor zelených technologií může být současně v řadě oblastí inspirací pro české firmy a regiony, které se mohou potýkat s některými podobnými otázkami. Další klastr s podobným zaměřením je Cleantech-Cluster (CTC) v Horním Rakousku, v jehož rámci jsou v oblastech energetiky a životního prostředí realizovány i mezinárodní projekty.

V oblasti ochrany přírody hraje důležitou roli oblast IT s ohledem na správné monitorování ekologických systémů, sběru informací o stavu životního prostředí a vyhodnocování dat.

Rakousko je velmi úspěšné i v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Od 1.1. 2025 byl v Rakousku spuštěn zálohový systém na pet lahve a plechovky od nápojů. Taktéž oblast čištění odpadních vod a čistých vodních toků je pro Rakousko velmi důležitá. Zemi se daří snižovat podíl nitrátů, a obecně se kvalita toků a vod v Rakousku poslední léta trvale zlepšuje. Úkoly a cíle rakouské vodní politiky pokrývají tři hlavní oblasti, a to ochranu povrchových a podzemních vod, regulaci využívání vody a ochranu před povodněmi. Projekty týkající se kvality vody a protipovodňových opatření jsou spolufinancovány též spolkovými zeměmi a obcemi. Přes vysokou úroveň know-how Rakouska v oblasti ekologických technologií existují v uvedené oblasti obchodní příležitosti i pro inovativní firmy ze zahraničí.

V oblasti odpadového hospodářství platí pro firmy v Rakousku přísné předpisy týkající se evidenčních a ohlašovacích povinností, vytvoření koncepce nakládání s odpady, zákonných povinností likvidace odpadů a – v případě společností s více než 100 zaměstnanců – povinného jmenování  zástupce pro nakládání s odpady. 

I když je rakouský sektor zelených technologií vyspělý a velmi kompetitivní,  je dostatečně velký, což umožňuje najít v daném prostředí svou niku, resp. konkurenční výhodu. Příležitosti pro české firmy se nabízí například v oblastech různých IT řešení v kontextu lepšího monitorování, analyzování, vyhodnocování dat spojených s ochranou životního prostředí nebo v oblasti udržitelné elektromobility a s tím spojenými službami, resp. potřebné infrastruktury. Přičemž důležitou roli hraje i elektromobilní komunální doprava zahrnující elektrobusy, tramvaje nebo individuální přepravu formou elektrokol. Technologická řešení spojená s přestupem na elektromobilitu budou poptávána. Taktéž různé adaptace v průmyslu nebo v rámci ochrany krajiny a půdy jsou příležitostí pro strojírenské a stavební firmy.

Rakousko vydává na výzkum a vývoj značné finanční prostředky. Ve srovnání výdajů zemí EU v poměru k HDP obsadilo opakovaně třetí místo. Do roku 2030 chce země výzkumnou kvótu dále navýšit na 4 % HDP. Mezinárodní pozornosti se rakouské vědě dostalo v posledních letech, kdy po kvantovém fyzikovi Antonu Zeilingerovi obdržel Nobelovu cenu za fyziku další vědec s rakouským občanstvím, Ferenc Krausz. Úspěch Antona Zeilingera zdůraznil přední postavení Rakouska v oblasti kvantových technologií, jež jsou v zemi podporovány prostřednictvím projektu „Quantum Austria“. Předním centrem výzkumu je Institut pro kvantovou optiku a informace IQOQI s pracovišti ve Vídni a Innsbrucku. Mezi evropskou špičku Rakousko patří také v odvětví mikročipů, ale i ve vývoji léků. Fond na podporu vědeckého výzkumu (FWF) slouží k financování základního výzkumu. Firmy mohou v Rakousku využívat kombinace přímé podpory výzkumu, např. v rámci programů společnosti pro podporu výzkumu FFG, a daňové výzkumné prémie ve výši 14 %.

Přibližně čtvrtinu výzkumných organizací v zemi tvoří vysoké školy. Mezi nimi v posledním srovnání žebříčku THE World University Rankings zabodovala Univerzita Vídeň, která se v celkovém hodnocení přiblížila první stovce (110. místo). Kompetenční centra pro excelentní technologie COMET slouží k posílení spolupráce mezi akademickým a aplikovaným výzkumem na špičkové úrovni s ohledem na hospodářské regiony, pro oblast MSP je to síť institutů Austrian Cooperative Research. Největším mimouniverzitním centrem pro výzkum a technologie je Austrian Institute of Technology (AIT) se specializací na inovace v oblasti infrastruktury. Dalšími významnými centry jsou Institute of Science and Technology Austria (ISTA) v oblasti přírodních věd, Akademie věd (OeAW) a GeoSphere Austria v oblasti geologie a klimatologie. Aplikovaným výzkumem řešení a technologii pro průmysl a hospodářství v širokém spektru oborů – zdraví, mobilita, produkce, bezpečnost, životní prostředí nebo kosmické technologie se zabývá Joanneum Research. Institut pro strojové učení a laboratoře Artificial Intelligence Lab na univerzitě Johannese Keplera v Linci jsou předním centrem základního výzkumu moderních systémů AI. Technická univerzita v Grazu, univerzita v Linci a Institute of Science and Technology Austria jsou také součástí evropské výzkumné sítě ELLIS (European Laboratory for Learning and Intelligent Systems), v rámci níž mají vlastní program Machine Learning for Molecule Discovery. Uzlem pro výzkum a vývoj zelených technologií a gestorem mnoha projektů v dané oblasti je Green Tech Cluster Styria se sídlem v Grazu.

Silicon Austria Labs jsou rakouským špičkovým výzkumným centrem v oblasti elektronických systémů zabývajícím se tématy životního prostředí, zdraví, energií, mobility a bezpečnosti. Ludwig Boltzmann Gesellschaft je neuniverzitní organizací sdružující 17 institutů a výzkumných skupin v oblastech medicíny, Life Sciences a společenských věd. Země disponuje několika výzkumnými centry v oblasti Life Sciences, např. předním klastrem výzkumných institutů a biotechnologických společností Vienna BioCenter nebo MedAustron ve Wiener Neustadtu, který je lídrem v oblasti iontové terapie v léčbě rakoviny.

Na oblast Life Sciences a výzkum léčiv poskytuje ministerstvo hospodářství v letech 2024 – 2026 45 mil. EUR. V rámci prostředků plánu obnovy EU budou podpořeny projekty Quantum Austria a Austrian Institute of Precision Medicine celkem 182 mil. EUR a projekty IPCEI (Important Projects of Common European Interest) zaměřené na vodík a mikroelektroniku 250 mil. EUR do r. 2026. V návaznosti na iniciativu European Chips Act investuje Rakousko do roku 2031 tři miliardy EUR do technologií a výrobních kapacit v odvětví polovodičů, část prostředků je určena na navýšení dotací v rámci projektu IPCEI mikroelektronika II. Na hospodářsky relevantní výzkumné programy zaměřené na výzkum a inovace k účinnějšímu využívání zdrojů, snížení spotřeby energie a emisí CO2 je v letech 2022 – 2025 k dispozici ročně 100 mil. EUR.

Jako témata budoucnosti jsou v Rakouské zprávě o výzkumu a technologiích označeny kvantové technologie a výpočetní klastry pro řešení výpočetně náročných úloh, cyklické hospodářství a udržitelnost a umělá inteligence. Během roku 2025 zahájí provoz Multi-Site Computer Austria (MUSICA), který s výkonem 40 petaFLOPS několikanásobně překoná všechny dosavadní HCP (High-Performance-Computing) kapacity v Rakousku a zařadí se mezi 20 superpočítačů světa. Zařízení bude umístěno na třech stanovištích při spolupráci univerzity ve Vídni, Grazu a Linci. Rakouská strategie výzkumu, technologií a inovací 2030 se obzvláště zaměřuje na zvýšení efektivity výzkumu s cílem dále podporovat transfer získaných poznatků z výzkumu do průmyslu. To zahrnuje posílení kultury start-upů a podnikání na univerzitách vč. zvyšování počtu spin-offů.

Rakousko jako bohatá a rozvinutá země nabízí obchodní příležitosti prostřednictvím inovací na špičkové úrovni téměř ve všech sektorech. Jmenovat lze např. zdravotnictví, energetiku, mobilitu, digitalizaci a automatizaci a udržitelnost. 

V zemi probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Jedním z nich je výroba této látky v Gabersdorfu v jižním Štýrsku v rámci projektu Renewable Gasfield, který by měl sloužit jako předloha pro podobné záměry. Zařízení na výrobu vodíku je napojeno na stávající bioplynovou stanici a část vyrobeného vodíku je metanizována. Vzniklý metan může být dodáván do plynárenské sítě.

V dubnu 2023 byl spuštěn jiný pilotní projekt v hornorakouské obci Gampern, kde nyní funguje zařízení na skladování vodíku v podzemním ložisku, první svého druhu na světě. Podobná skladovací zařízení by měla umožnit, aby vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů mohl být využíván po celý rok a zároveň zvýšit spolehlivost zásobování energií z obnovitelných zdrojů. Projekt funguje pod záštitou rakouské společnosti zabývající se skladováním plynu RAG Austria AG, která je jednou z největších svého druhu v Evropě.

Světové prvenství má také experiment přimíchávání vodíku k zemnímu plynu s ohledem na testování v běžném provozu a výkonnost elektrárny Donaustadt ve Vídni. Přimícháním vodíku v podílu 15 % lze ročně předejít vypuštění 33 000 tun emisí CO2, uvedený podíl by se měl v druhé fázi zdvojnásobit. V případě úspěšného průběhu testovací fáze bude elektrárna s upravenou turbínou na přimíchávání vodíku certifikována.

Převážně v Dolním Rakousku v posledních letech díky kvalitní technické a univerzitní základně vyrostlo několik společností s mezinárodním renomé v oblasti pohonů a dávkování a distribuce paliva pro družice. Významně k tomu přispívají dolnorakouské univerzity aplikovaných věd a jejich spin-offy. Evropská kosmická agentura ESA plánuje zřízení 12 center excelence pro vývoj vesmírných technologií v Evropě. První z těchto středisek s názvem ESA Phi-Lab Austria bylo otevřeno v r. 2024 v areálu letiště Vídeň-Schwechat. Centrum Phi Lab se zaměřuje na vývoj prototypů a produktů v oblasti nových materiálů, inovativních komponent a pohonných systémů pro rakety, kosmické lodě a satelity. Je provozováno ve spolupráci s průmyslovým a univerzitním sektorem a plánuje úzce spolupracovat s firmami, resp. startupy. V prvních čtyřech letech svého provozu bude mít centrum k dispozici 11,2 milionu eur na 15 – 20 projektů. V Grazu zároveň funguje ESA Business Incubation Center Austria s partnerskými pobočkami Startup Salzburg a Accent Inkubator v Dolním Rakousku, které podporují start-upy, podnikatele a vědce při komerčním využití produktů a inovací vyvinutých pro vesmír v různých odvětvích ekonomiky.

Přibližně 60 % přidané hodnoty sektoru Life Sciences připadá na oblast biotechnologií a farmaceutik, 40 % tvoří zdravotnické prostředky. Sektor Life Sciences v zemi vytváří 70 tis. pracovních míst a s podílem 20,5 % na výdajích na výzkum a vývoj se jedná o jedno z nejinovativnějších odvětví rakouského průmyslu. Klíčovými oblastmi jsou výzkum léčby rakoviny, precizní medicína a léčivé přípravky. Země usiluje o větší nezávislost na dovozu léků z Asie. Snahou je docílit větší soběstačnosti nejen ve vývoji a výrobě léčiv, prioritu má také rozvoj inovativních výrobních technologií. Vývoj léčiv, který provádí řada mladých společností založených převážně vědci často vyžaduje vysoké a riskantní investice. Na roky 2024 – 2026 ministerstvo hospodářství připravilo balíček dotací na výzkum a inovace pro oblast Life Sciences v hodnotě 45 mil. EUR. Podporovány jsou projekty z experimentálního výzkumu, průmyslového vývoje, klinické studie i významné inovativní projekty. Firmy zároveň mohou využít daňovou výzkumnou prémii ve výši 14 %.

Life Science Austria (LISA) je nejvýznamnějším sektorovým klastrem. Vídeň je s téměř 350 firmami v oblasti biotechnologií a farmacie nejsilnější lokalitou v zemi. Významným vídeňským centrem propojujícím výzkumné instituce, biotechnologické firmy a vzdělávací zařízení je Vienna BioCenter, vystavěné okolo Research Institute of Molecular Pathology (IMP), který se věnuje základnímu výzkumu v molekulární biologii a je primárně financovaný koncernem Boehringer Ingelheim.

Farmaceutický koncern Boehringer Ingelheim ve své vídeňské pobočce v loňském roce otevřel novou budovu se zaměřením na výzkum preparátů na léčbu rakoviny, která slouží 150 vědcům. Koncern ve Vídni provozuje centrum pro svůj globální výzkum preparátů na léčbu rakoviny, zároveň jsou v rakouském hlavním městě umístěny biofarmaceutický výzkum, vývoj a produkce. 

Jednou z největších investic do místního farmaceutického průmyslu je také stavba laboratoře pro 250 vědců koncernu Takeda ve vídeňské městské části Aspern, kde bude od r. 2026 probíhat výzkum terapií na nemoci, které zatím nejsou dobře léčitelné, a to v celé fázi od vývoje látek až po klinické testy.

V areálu Vídeňské všeobecné nemocnice (AKH) vznikne do r. 2026 Institut Erica Kandela – Centrum precizní medicíny, ve kterém bude na 200 vědců s nejmodernějším vybavením vyvíjet personalizované preventivní, diagnostické a terapeutické metody pro pacienty a metody digitální medicíny. Předpokládané náklady na zřízení centra dosahují 90 mil. EUR. Centrum se bude zaměřovat především na biomedicínský výzkum, klinické studie a bioinformatiku. Projekty digitální medicíny se uskutečňují také pod záštitou národního institutu pro výzkum a plánování v rakouském zdravotnictví Gesundheit Österreich GmbH.

Farmaceutické koncerny se nezaměřují pouze na Vídeň. Počátky výroby penicilinu v tyrolském Kundlu se datují do roku 1946. V r. 2021 otevřela společnost Novartis kampus Kundl/Schaftenau pro externí firmy. Vznikl zde moderní a technologický Life-Science-Park, který dále posílil význam této farmaceutické lokality v těsné blízkosti Švýcarska, Itálie a Německa. Firmy, které se zde usadí, mají možnost uzavřít se společností Novartis kooperační dohodu a využít její know-how. První externí společností, která se stala součástí Life-Science-Parku, je německá chemická společnost BASF, která zde investuje do výroby bakteriálních enzymů. Novartis zároveň v roce 2024 oznámil investice ve výši 500 mil. EUR do produkce biofarmaceutik v kampusu a vytvoření dalších 350 pracovních míst. Kundl je posledním místem kompletní výroby antibiotik (od výroby látky po výrobu tablet) v Evropě. Společnost Sandoz, dříve součást Novartisu, na jaře 2024 za 50 mil. EUR rozšířila své výrobní kapacity v Kundlu a bude zde vyrábět 240 milionů balení antibiotik ročně. Investice zahrnovala podporu automatizace a inovativních technologií výroby. 

V Grazu se nachází celosvětově jedinečné kompetenční centrum, které se zabývá vývojem inovativních rychlých výrobních technik pro léčiva a účinné látky – Výzkumné centrum farmaceutického inženýrství (RCPE). Předejít do budoucna výpadkům ve zdravotnictví má zřizování potenciálních vysokorychlostních výrobních zařízení (High-Speed-Manufacturing). Výrobní náklady se mají zároveň snížit natolik, aby zůstaly konkurenceschopné vůči zemím jako Čína či Indie.

Spolková země Burgenland plánuje zřízení soukromé lékařské univerzity, aby byla dlouhodobě zajištěna místní lékařská péče. Příslušný schvalovací proces vč. akreditace a certifikace bude probíhat do r. 2027.

V roce 2024 také vznikly v rámci Ludwig Boltzmann Gesellschaft (LBG) tři nové výzkumné instituty se zaměřením na oblast zdraví, konkrétně prevenci pandemií, nano-vezikulární precizní medicínu a interdisciplinární medicínu. Instituty fungují na bázi partnerství mezi organizacemi zaměřenými na výzkum a jeho aplikaci prostřednictvím hostitelské instituce, partnerské instituce a sítě partnerů v rámci LBG.

Důležitou součástí výzkumného ekosystému jsou také laboratoře Christiana-Dopplera (CD-Labors). Jedná se o flexibilní struktury, v rámci nichž probíhá kooperace mezi základním výzkumem prováděným na univerzitách a výzkumných pracovištích s orientací na aplikaci za pomoci partnerů z komerční sféry. V oblasti medicíny je jich v r. 2025 aktivních 15, 12 z nich na půdě Lékařské univerzity Vídeň (Meduni Wien). Projekty běží 3 – 7 let.

V Rakousku vzrůstá vrstva penzistů s vyššími finančními prostředky, které jsou ochotni utratit za rekreaci a péči o zdraví. České lázně a wellness resorty nabízejí širokou nabídku procedur na vysoké úrovni. Českou nabídku je ale třeba na rakouské straně komunikovat a propagovat.

V oblasti péče o seniory přes iniciativy podporující vzdělávání ošetřovatelského personálu a navyšování platů bude dle současných prognóz do roku 2030 chybět více než 50 000 pracovníků. Moderní pečovatelské nástroje, které sníží nároky na ošetřovatele a čas strávený u klientů, jsou proto vysoce poptávány. Jedná se například o IT řešení monitorování pacientů v domácnosti, mimo jiné s využitím senzorové techniky, zdravotní pomůcky, dále softwarové výrobky pro lékařství, telemedicínu, aplikace s využitím AI a produkty a služby personalizované medicíny.