Rakousko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Rakousko je spolkovou parlamentní republikou. Hlavou státu je spolkový prezident volený na šest let v přímých volbách, který jmenuje členy spolkové vlády. Rakouský parlament je dvoukomorový, skládá se z Národní rady a Spolkové rady. V čele vlády stojí spolkový kancléř.

Rakousko patří mezi důležité zahraničněpolitické a obchodně-ekonomické partnery České republiky. Současným výborným a intenzivním vzájemným vztahům odpovídá četnost politických, ekonomických, kulturních, stejně jako mezilidských kontaktů. K zintenzivnění a prohloubení politického dialogu na všech úrovních došlo během nové etapy bilaterálních vztahů, kterou uvedli ministři zahraničních věcí obou zemí v dubnu 2014. Přestože mezi ČR a Rakouskem panují na některé otázky odlišné názory (výroba, resp. využívání jaderné energie), je na politické úrovni vedena věcná debata, která přispívá k budování a rozvíjení dobrého sousedství. S tím úzce souvisí aktivní rozvoj především přeshraniční spolupráce, hospodářských vztahů, dopravní infrastruktury, ale i spolupráce v oblasti kultury, vzdělávání či sociálních věcí.

Rakouská ekonomika je vysoce vyspělá, otevřená a velmi proexportně orientovaná. K růstu ekonomiky, která je založená na službách, přispívá silná domácí spotřeba, poptávka na hlavních exportních trzích, infrastruktura na vysoké úrovni, efektivní administrativa a stabilita. Síla rakouské ekonomiky spočívá také v průmyslové tradici, cestovním ruchu a zahraničním obchodu. Rakousko je špičkou ve využití technologií, které chrání životní prostředí a vylepšují udržitelnost. V současnosti získává Rakousko z obnovitelných zdrojů 34-36 % energie. Do roku 2030 má Rakousko v plánu vyrábět veškerou elektřinu pomocí obnovitelných zdrojů, už nyní se nachází s 80 % takto vyráběné energie ve světové špičce. Rakousko patří mezi velmi konzervativní trhy. Při obrovské konkurenci je potřeba, aby české firmy, které na rakouském trhu chtějí uspět, na něj vstupovaly maximálně připraveny. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu, české zboží se nicméně těší solidní pověsti a Česká republika je považována za dodavatele kvalitních průmyslových výrobků.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Rakousko (459.75 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Rakousko (MZV) (79.57 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Rakouská republika (německy: Republik Österreich) je federativní parlamentní republika. V čele vlády stojí spolkový kancléř Karl Nehammer a hlavou státu je prezident Alexander Van der Bellen. Země se skládá z 9 spolkových zemí, výkonnou moc má regionální i federální vláda. Federální parlament tvoří dvě komory: Národní rada (Nationalrat) – volená přímo obyvateli – a Spolková rada (Bundesrat) – členy volí zemské sněmy spolkových zemí. V předčasných parlamentních volbách v září 2019, které následovaly po skandálu na rakouské vnitropolitické scéně způsobeném zveřejněním videonahrávky tajně pořízené na Ibize v červenci 2017, zvítězila s výrazným náskokem Rakouská lidová strana (ÖVP) vedená bývalým spolkovým kancléřem S. Kurzem se ziskem 37,5 % hlasů (+6 % oproti r. 2017). Druhé místo obsadila Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) s 21,2 % hlasů (-5,7 %). Na třetím místě se se ziskem 16,2 % hlasů (-9,8 %) umístila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Do Národní rady se po dvou letech vrátili Zelení se ziskem 13,9 % hlasů (+10,1 %). Voleb se zúčastnilo 75,6 % oprávněných voličů. Výsledkem povolebních vyjednávání se stala vládní koalice ÖVP a Zelených, jejichž předsedové S. Kurz a W. Kogler následně představili společný vládní program. Program vlády kancléře S. Kurze si kladl za cíl dodržení volebních slibů: snížení daní z příjmu a striktní linii proti ilegální migraci vč. odmítání uprchlických kvót a důraz na ochranu vnější hranice EU. Zelení naopak v rámci vlády dostali příležitost realizovat ambiciózní program ochrany klimatu s cílem dosáhnout již v r. 2040 uhlíkové neutrality a v r. 2030 získávat elektřinu jen z obnovitelných zdrojů. Obě strany spojil vedle proevropského postoje odpor k jaderné energii. Naopak problematickým bodem zůstala migrace, v níž Zelení stále silněji zpochybňují striktní lidovecký kurs. Kancléř na vrcholu vládní krize 9. října 2021 odstoupil a úplně odešel z politiky. Kurzův politický konec přivodila obvinění ze zpronevěry a napomáhání k úplatku z roku 2016. Alexander Schallenberg, dosavadní ministr pro evropské a zahraniční záležitosti, se stal kancléřem, aby jej začátkem prosince nahradil nově zvolený předseda ÖVP a dosavadní ministr vnitra Karla Nehammer. Aktuální složení vlády je uvedeno na stránkách Spolkového kancléřství: https://www.bundeskanzleramt.gv.at/bundeskanzleramt/die-bundesregierung/bundesministerinnen-und-bundesminister.html

1.2. Zahraniční politika země

Hlavní akcenty rakouské zahraniční politiky jsou: Evropská unie, dobré vztahy se sousedy, západní Balkán, rozvojová spolupráce a aktivní účast v multilaterální diplomacii.

V důsledku konfliktu na Ukrajině zůstává v Rakousku jedním z nejzávažnějších témat také energetická bezpečnost. Vzhledem k dlouhodobému smluvnímu závazku OMV vůči Gazpromu dosud nedošlo k ukončení rakouské závislosti na plynu z Ruska. Rakousko odebralo ještě v březnu 2023 74% plynu z Ruska, k omezení dovozu, na které tlačí vládní Zelení, by mohlo přispět ložisko zemního plynu Neptun v Černém moři.

Vztahy s Ruskem byly v minulosti dlouhodobě nadstandardní, zhoršily se koncem uplynulé dekády po zveřejněných odhaleních ruské špionáže a po kybernetickém útoku proti MZV Rakouska z přelomu let 2019/2020, který mělo vést právě Rusko. Spolkový kancléř K. Nehammer absolvoval 13.4. 2022– jako první západní státník od zahájení ruské agrese na Ukrajině osobní jednání s ruským prezidentem V. Putinem v Moskvě, které však nepřineslo žádný výsledek.

V otázce války na Ukrajině je rakouská politická scéna nejednotná, což ukázalo videovystoupení prezidenta V. Zelenského 30. března 2023 v Národní radě Parlamentu Rakouska. Spolková vláda deklaruje politickou podporu napadené zemi a vyjadřuje jasný odsudek ruské agrese i ruských eskalačních kroků. Rakouská podpora je nadále politického, materiálního a humanitárního, nikoli vojenského rázu: o mezích vojenské neutrality se v Rakousku nevede téměř žádná veřejná diskuse.

Rakousko se v kontextu akcelerace unijní perspektivy pro Ukrajinu a Moldavsko snaží o vyvážený přístup k regionu západního Balkánu. V rámci skupiny „Friends of Western Balkans“ mají být dány nové impulsy pro proces integrace regionu do EU.

Rakousko je členem EU od 1. 1. 1995, od 1. 1. 1999 je členem Evropské hospodářské a měnové unie. Díky své geografické poloze profitovalo Rakousko významnou měrou rovněž z rozšíření EU o země střední a východní Evropy.

Rakousko i nadále vychází z ústavního zakotvení neutrality, nyní však explicitně chápaného ve vojenském, nikoli politickém a hodnotovém smyslu. Právě neutralita je tím principem, který Rakousko vede k tomu, aby se rozhodně a po boku spojenců zasazovalo za dodržování mezinárodního práva, které Rusko svými kroky narušuje. Zbraně Rakousko Ukrajině tedy nedodává, přelety/přejezdy přes své území nicméně povoluje.

Předmětem rakouského zájmu jsou zejm. témata odzbrojení, kontroly zbrojení a nešíření ZHN. V oblasti bezpečnostní politiky Rakousko aktivně spolupracuje v rámci mezinárodních organizací, jichž je členem, tedy OSN, OBSE, Rady Evropy, a ve vztahu k NATO prostřednictvím programu Partnerství pro mír, k němuž se Rakousko připojilo 10. února 1995.

V zahraniční politice praktikuje Rakousko multilateralismus. Kromě odzbrojení a nešíření jaderných zbraní podporuje vláda jejich úplný zákaz. Rakousko má zájem na zachování Vídně jako jednoho ze sídel OSN. Ve Vídni sídlí mj. IAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj), UNODC (Program OSN pro kontrolu drog a prevenci kriminality), UN Office for Outer Space (Úřad OSN pro kosmické záležitosti) a regionální úřadovny dalších organizací (UNHCR, UNDP). Vídeň je také sídlem sekretariátu OBSE, představitele OBSE pro svobodu médií, Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Přípravné komise Organizace Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBTO) aj.

1.3. Obyvatelstvo

K 1. lednu 2023 bylo v Rakousku registrováno 9,1 mil. obyvatel. Celkový počet obyvatel vzrostl oproti počátku roku 2022 o necelých 126 tis. (1,4 %), a to zejména díky ukrajinským uprchlíkům, a překročil tak poprvé hranici 9 mil. Rakousko má průměrnou hustotu zalidnění 107 obyvatel na 1 km² (2022). Vzhledem k populačnímu růstu v posledních letech se hustota zalidnění neustále zvyšuje a loni dosáhla nového maxima. Trvalý růst, především v důsledku imigrace, je součástí zásadní změny v rakouské populační struktuře a podle prognóz bude pokračovat i nadále. Naděje dožití činila v roce 2022 u žen 83,7 let a u mužů 79,0 let. Populace stárne, a ačkoliv se počet dětí a dospívajících (mladších 20 let) v mnoha regionech lehce zvyšuje, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel klesá. Zato počet ekonomicky neaktivních osob (nad 65 let) se významně zvýšil. Porodní bilance byla podle odhadů v roce 2022 negativní, tj. zemřelo více osob, než se narodilo. Průměrný počet dětí připadající na jednu ženu dosáhl v roce 2021 hodnoty 1,48.

Občané cizí státní příslušnosti tvoří 19 % populace (1,73 mil. osob). V této skupině zaujímají největší podíl Němci (225 tis.), Rumuni (147 tis.), Srbové (122 tis.) a Turci (120 tis.). Následují Chorvaté (102 tis.), Maďaři (100 tis.), osoby z Bosny a Hercegoviny (98 tis.), Syřané (82 tis.), Ukrajinci (80 tis.), Poláci (67 tis.), Slováci (49 tis.) a Afghánci (47 tis.). Čechů žije v Rakousku 15,5 tisíc. Česká menšina je ovšem mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na jeden milion. Asi 588 tis. Rakušanů žije v zahraničí, z toho cca 256 tis. v Německu. Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r. 1976 (Volksgruppengesetz). Podle průzkumů se 77,6 % obyvatel hlásí k náboženskému vyznání. Údaje z roku 2021 uvádějí, že 6 mil. obyv. a 55 % věřících náleží římskokatolické církvi, 8,3 % a 745 600 obyvatel tvoří muslimové následovaní pravoslavnými křesťany (436 700, 4,9 %) a evangelíky (340 300, 3,8 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V roce 2021 se rakouská ekonomika zotavila z pandemie a zaznamenala růst o 4,6 %. Od druhé poloviny roku 2022 prochází ekonomika v důsledku mezinárodního vývoje a energetické krize stagnací. V roce 2023 se očekává velmi mírný růst HDP o 0,3 %. Nejvíce se pokles dynamiky dotkl výrobního odvětví, které v první polovině r. 2023 zaznamenalo pokles. Pozitivně se naopak vyvíjí, zejména díky turismu a gastronomii, sektor služeb. Za celý rok 2022 zaznamenal rakouský HDP díky silné první polovině roku a přetrvávajícímu efektu dohánění spotřeby reálný růst o 5 %. Růst byl tažen především službami a zahraničním obchodem, zpočátku roku také průmyslem a stavebnictvím. Turismus se po pandemii úspěšně zotavuje a brzy by mohl dosáhnout předkrizové úrovně. Průměrná míra inflace za rok 2022 dosáhla 8,6 %, čímž se meziročně ztrojnásobila. Rakouská vláda v reakci na energetickou krizi a stoupající inflaci poskytla domácnostem i firmám četné úlevy a kompenzace k zachování kupní síly, což částečně přispělo k přetrvání vysoké inflace. Nadále k ní bude přispívat i růst mezd. Po nejvyšších inflačních hodnotách od roku 1974 se její hodnoty po začátku roku 2023 postupně snižují, přesto má v roce 2023 dosáhnout 7 % a pohybuje se tak nad průměrem Eurozóny. Rakouský trh práce se z důsledků pandemie rychle zotavil a i přes hospodářský útlum se vyznačuje nízkou nezaměstnaností (4,8 %), očekává se ale její mírný nárůst. V roce 2022 trh zaznamenal rekordní počet cca. 110 tis. volných pracovních míst a zhoršující se nedostatek pracovních sil zejména ve zdravotnictví a gastronomii. Problémem však zůstává uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných. Úroveň veřejného dluhu dosáhla ke konci roku 350,8 mld. EUR, poměr rakouského veřejného zadlužení k HDP činil 78,4 %, což díky rychlému růstu HDP představuje i přes celkové navýšení dluhu pokles dlužní kvóty oproti r. 2021.

Rakousko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa. Má otevřenou, velmi proexportně orientovanou ekonomiku a silnou domácí poptávku. Sektor služeb má na celkové hospodářské přidané hodnotě podíl cca. 70 %, zatímco průmysl má – dlouhodobě konstantní – podíl necelých 30 %. V rámci služeb má velký význam cestovní ruch. Daňové zatížení je v rámci zemí EU nadprůměrné, zato se země vyznačuje vysokou kvalitou života a velmi dobrou úrovní sociálního zabezpečení. Naprostou většinu rakouských exportérů tvoří malé a střední podniky, každé druhé zaměstnání je přímo či nepřímo závislé na exportu. Nejvýznamnější komodity zahraničního obchodu jsou stroje, vozidla, elektrotechnika či farmaceutické produkty, a to jak na straně vývozu, tak dovozu. Mezi další významné exportní produkty patří chemické výrobky, železo a ocel, potraviny a nápoje, mezi importní produkty také oblečení a doplňky. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro Rakousko zůstává dlouhodobě Německo.

Zdroj: Statistik Austria, OeNB, WIFO, EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V roce 2022 se fiskální pozice Rakouska oproti předchozímu roku v mnoha ohledech zlepšila. V důsledku postupného útlumu hospodářského růstu se nenaplnily původní predikce, že se maastrichtské saldo v roce 2022 opět dostane pod stanovený limit 3,0 %. I přes zvýšení státního dluhu se vzhledem k ještě vyššímu nárůstu hodnoty HDP meziročně snížila dlužní kvóta 82,3 % na 78,4 % HDP. Podle prognóz dosáhne v roce 2023 poměr celkového veřejného zadlužení k HDP přibližně 76,7 %, což značí opětovný pokles oproti předchozímu roku. Po vypršení většiny státních kompenzací v důsledku pandemie čelí státní rozpočet další výzvě v podobě energetické krize a vysoké inflace. Na jejich pokrytí vyhradil stát více než 28 mld. EUR do roku 2026. Mezi rozpočtové priority patří ochrana klimatu, mobilita, digitalizace, výzkum a vývoj. V důsledku války na Ukrajině chce rakouská vláda postupně v následujících letech také zvyšovat výdaje na obranu. Po výdajích ve výši 0,6 % HDP na obranu v roce 2022 by v následujícím roce mělo být vydáno 0,7 % HDP. V rámci krizové politiky byly důležitými prvky při plánování rozpočtu na roky 2023 až 2026 posílení kupní síly, snížení finanční zátěže občanů a podniků nebo také energetická nezávislost a transformace rakouského průmyslu.

Rozpočtový deficit činil v roce 2022 14,3 mld. EUR (3,2 % HDP). Státní výdaje vzrostly ve srovnání s rokem 2021 o 8,3 mld. EUR (3,7 %) a státní příjmy o 17,5 mld. EUR (8,6 %). Úroveň veřejného dluhu dosahovala k 31. prosinci 2022 350,8 mld. EUR, vládní dluh tak byl o 16,4 mld. EUR vyšší, než v předchozím roce. Poměr celkového rakouského veřejného zadlužení (stát, spolkové země, obce, sociální pojištění) k HDP činil 78,4 %. Navzdory vysoké inflaci jsou předběžné údaje týkající se salda běžného účtu pozitivní, a to ve výši téměř 3,1 mld. EUR (0,7 % HDP). Výše devizových rezerv, které měla Rakouská národní banka (OeNB) v r. 2022 k dispozici, činila cca 7,4 mld. EUR.

2.3. Bankovní systém

Rakouský bankovní sektor má díky své velikosti s celkovými aktivy přes 250 % HDP velký ekonomický význam. Celková bilanční suma všech rakouských bank činila v r. 2021 1196,6 mld. EUR. Rakouské banky dopady pandemie Covid-19 dobře zvládly – jejich zisk dosáhl v r. 2021 rekordního výsledku ve výši 6,1 mld. EUR (+66 % ve srovnání s r. 2020). Rakouské banky se dělí na akciové banky, spořitelny (Erste Bank), zemské hypoteční banky, družstevní banky (Raiffeisen), asociaci Volksbanken a stavební spořitelny. Převážná část rakouských spořitelen má formu akciové společnosti. Pobočková sít‘ rakouských bank vykazuje již několik let klesající tendenci, avšak je s 2 610 obyvatel na pobočku (2021) stále dobře rozvinutá. S aktivy 307,4 mld. EUR byla Erste Group Bank AG v r. 2021 největší bankou v Rakousku. Následuje Raiffeisen Bank International AG (192,1 mld. EUR), UniCredit Bank Austria AG (118,4 mld. EUR), Bawag Group AG (56,3 mld. EUR) a RLB OÖ AG (51,5 mld. EUR). K ziskovosti rakouských peněžitých ústavů významně přispívají dceřiné banky ve střední a východní Evropě. Sektor privátního bankovnictví je velmi konkurenční a dominují v tomto segmentu místní banky – velcí zahraniční poskytovatelé často nevidí v Rakousku dostatek příležitostí k růstu.

Za stabilitu finančního trhu a správu měnových rezerv odpovídá Rakouská národní banka (OeNB, https://www.oenb.at). Má formu akciové společnosti, 100 % majitelem je Rakouská republika. Dozorčím orgánem bankovního sektoru je FMA (Finanzmarktaufsicht), jemuž podléhají i firmy FinTech a – od r. 2020 – poskytovatelé služeb spojených s virtuálními měnami. FMA není čistě vnitrostátním orgánem, ale součástí orgánů dohledu nad finančním trhem EU.

Vzhledem k vysoké inflaci a zvýšení úrokových sazeb ze strany centrálních bank se úvěry v Rakousku v r. 2022 znatelně zdražily. Navíc došlo ke zpřísnění podmínek pro udělování úvěrů na nemovitosti. Pro r. 2023 se očekává další nárůst úrokových sazeb z úspor, s často váhavým přenášením na zákazníky.

2.4. Daňový systém

Rakousko disponuje stabilním daňovým systémem a efektivní finanční správou. Celková výše daní je nadprůměrná, zejména pokud jde o zdanění práce. Oproti mezinárodnímu trendu je nízké zdanění majetku a daňový systém již nějakou dobu prochází procesem ekologizace. Rakousko má se 40 státy celého světa včetně ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které se řídí podle vzoru smlouvy OECD.

Příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů (ESt). V případě trvalého pobytu v Rakousku se zdaňují všechny světové příjmy. Zahraniční subjekty podléhají dani z příjmů pouze částí příjmů, např. z podnikání s provozovnou nebo z kapitálového majetku. Po pobytu v Rakousku delším než 6 měsíců platí neomezená daňová povinnost. V případě zaměstnání se daň z příjmů vybírá odečtením ze mzdy prostřednictvím transparentního progresivního tarifu. Podle výše zdanitelných příjmů existuje 6 daňových sazeb, které nově zohledňují i nedávné zrušení studené progrese:

0 % do 11 693 EUR

20 % >11 693 do 19 134 EUR 

30 % >19 134 do 32 075 EUR

41 % >32 075 do 62 080 EUR

48 % >62 080 do 93 120 EUR

50 % >93 120 do 1 mil. EUR

55 % >1 mil. EUR

Příjmy firem podléhají dani z příjmu právnických osob (KöSt). Zisk je daněn jednotnou sazbou ve výši 24 % (od 1.1. 2024: 23 %). Kapitálová společnost (GmbH, AG) je samostatný daňový poplatník, zatímco příjem osobních společností je zdaněn u každého společníka zvlášť. Daň z obratu resp. z přidané hodnoty (USt, MwSt.) má sazby 20 %, 10 % a v několika případech 13 %. Daň z výnosu kapitálu (KESt) činí 25 %  – v případě cenných papírů 27,5 % – a vybírá se odečtením z kapitálového výnosu. Spotřební dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, ropné výrobky a nová auta. Živnostenská daň, daň z majetku nebo dědická daň se nevybírá.

Jádrem nedávné eko-sociální daňové reformy je zpoplatnění emisí CO₂ a vytváření nového národního systému obchodování s emisemi, v jehož rámci je pro uvádění fosilních paliv a pohonných hmot na trh nutné zakoupit příslušné certifikáty. Ročně probíhá redistribuce příslušných příjmů v podobě klimatického bonusu, který se od r. 2023 vyplácí v různé výši v závislosti na regionu. V r. 2023 činí cena CO2 v Rakousku 32,5 EUR za tunu, a do r. 2025 se má tato cena zvyšovat na 55 EUR/t.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Rakousko je 5. nejdůležitějším trhem pro české vývozy a ČR je pro Rakousko 5. největším dovozcem. Rakousko patří k největším investorům v ČR.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Členské státy EU mají největší podíl na obchodní výměně Rakouska, nejdůležitějším obchodním partnerem je Německo. 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Čína je 2. nejvýznamnějším rakouským dovozním partnerem a z hlediska vývozů 9. odbytištěm. Druhým největším investorem v Rakousku je Rusko s 24,6 mld. EUR, které také kvůli zdražení plynu a ropy v r. 2022 bylo 6. největším dovozcem do Rakouska. USA jsou pro Rakousko 7. nejdůležitějším dovozcem a 3. odbytištěm. Nejdůležitějšími položkami rakouského vývozu jsou stroje a dopravní prostředky a farmaceutické produkty.

Zdroj: Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Po významném poklesu jak u aktivních, tak pasivních PZI v roce 2020 vykázala Rakouská národní banka (Österreichische Nationalbank, OeNB) u přímých investic v roce 2021 značné oživení. PZI stoupaly i v roce 2022, ačkoliv již ne tak rapidně jako předchozí rok. Vzestupný trend se silněji promítá u aktivních PZI. Celkový stav aktivních rakouských PZI dosáhl v roce 2022 238,4 mld. EUR (2021: 229 mld. EUR), pasivních PZI bylo 191,2 mld. EUR (2021: 188 mld. EUR). Největším investorem bylo v roce 2022 s 56,6 mld. EUR Německo. Na 2. pozici bylo Rusko (24,6 mld. EUR), následované Švýcarskem (14,9 mld. EUR). Podle sektorů vede zdaleka u pasivních PZI poskytování služeb (100,1 mld. EUR), následuje peněžnictví a pojišťovnictví (26,8 mld. EUR) a obchod (20,4 mld. EUR). Zákon o kontrole zahraničních PZI z roku 2020 znamená efektivní kontrolu PZI, ale i velký nárůst schvalovacích řízení. Monitoringu podléhají mj. zdravotnictví, energetika, chemický průmysl a ICT, citlivé oblasti jsou mj. zbraně, 5G, voda nebo VaV v oblasti vakcín.

PZI ČR v Rakousku se obecně pohybují na nízké úrovni, v roce 2021 však vykázaly výrazný nárůst, který pokračoval i v následujícím roce. Jejich celkový stav činil 779 mil. EUR (2021: 657 mil. EUR). ČR tak mezi Visegrádskou čtyřkou zaznamenává nejdynamičtější vývoj. Investice českých firem směřují např. do komerčních nemovitostí (skupina CPI-Immofinanz, ZDR Investments).

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Od 1. ledna 1995 je Rakousko členem Evropské unie.

Smlouvy s ČR

Mezi ČR a Rakouskem bylo podepsáno na 80 bilaterálních smluv upravujících ekonomické, sociální a kulturní vztahy či problematiku společných státních hranic (turistické stezky apod.). V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2012), dohoda o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech (2005) a dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (1991). Kompletní seznam základních bilaterálních smluvních dokumentů mezi Českou Republikou a Rakouskem je uveden zde: Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou

3.4. Rozvojová spolupráce

Rakousko není příjemcem rozvojové pomoci a v rámci rozpočtu EU patří k netto plátcům. Cíle, zásady a principy rozvojové spolupráce jsou zakotveny zákonem č. 65/2003 BGBl. Koordinační roli a připravu programů má v gesci ministerstvo zahraničí. Rakousko doposud poskytlo více než 124 mil. EUR okamžité pomoci Ukrajině. Je rovněž zodpovědné za realizaci multilaterálních programů rozvojové spolupráce. Za realizaci bilaterálních programů a projektů odpovídá Rakouská rozvojová agentura (Austrian Development Agency, ADA), která na určitých projektech spolupracuje také s Českou rozvojovou agenturou (ČRA). V rámci rozvojové spolupráce přizpůsobuje Rakousko své projekty a programy místním podmínkám a koordinuje je s lokálními partnery. Vybrané prioritní země a regiony jsou rozdělené do tří kategorií:

• Nejchudší rozvojové země: boj proti chudobě, zejména v Africe – Burkina Faso, Etiopie, Uganda, Uganda, Mosambik a Bhútán
• Jihovýchodní Evropa / Jižní Kavkaz: udržitelný hospodářský rozvoj – Kosovo, Albánie, Moldavsko, Gruzie, Arménie
• Krizové regiony a nestabilní státy: mír a bezpečnost, stabilita a obnova, budování struktur – Palestina

ADA působí především v oblastech, ve kterých má Rakousko prokazatelné know-how a dlouholeté zkušenosti jako např. voda a sanitace, obnovitelné zdroje energie, ochrana klimatu, zemědělství a lesnictví, bezpečnost lidí, lidská práva a právní stát.

Vedle spolupráce s vládami se ADA soustřeďuje také na partnerství s nevládním sektorem a privátní sférou, resp. podniky ze zemí Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska. České firmy se tak mohou zapojit do dlouhodobých a udržitelných projektů partnerských zemí ADA a využít různých forem podpory – od studie proveditelnosti až po obchodní partnerství. Pravidla pro spolupráci s podniky jsou k nalezení na oficiálních stránkách ADA: www.entwicklung.at/akteure/unternehmen popř. www.entwicklung.at/akteure/unternehmen/wirtschaftspartnerschaften

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Rakousko patří mezi nejvyspělejší a nejbohatší země světa a rakouský trh nabízí pro české exportéry celou řadu možností zejm. v oblastech inovativních a vyspělých technologiích a v perspektivních sektorech jako je energetika a čisté technologie, ICT, elektrotechnika, doprava a zdravotnictví.

▶ Dopravní infrastruktura

Rakousko patří k předním evropským investorům ve výstavbách silnic a dálnic. Sektor dopravy se podílí více než 5 % na tvorbě rakouského HDP. Vzrůstá však tlak na snížení emisí skleníkových plynů, s tím souvisí snaha o přesun části nákladní dopravy ze silnice na železnici. Zároveň narůstá poptávka po vozidlech s alternativním pohonem. Příležitosti se nabízejí zejména v inovativních řešeních v oblasti infrastruktury dobíjecích stanic. Státní společnost pro financování silnic a dálnic Asfinag investuje mezi lety 2022 – 2027 více než 7 mld. EUR do dálnic a silnic I. třídy. Společnost se dále zavázala, že do r. 2023 vybuduje plošnou infrastrukturu dobíjecích stanic na každých 25 km státních silnic. V rámci ofenzívy e-mobility prodloužila spolková vláda podporu nákupu elektrických a vodíkových osobních a nákladních vozidel a nabíjecí infrastruktury. Ve venkovských oblastech je tématem veřejné dopravy řešení úseku první a poslední míle. Podporovány jsou multimodální přestupní uzly mobility. Další možnosti pro české firmy se nabízejí v inovativním řešení logistiky.

▶ Energetika

Rakouská vláda chce do roku 2030 pokrýt 100% spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Hlavní podíl na zvýšení energie ze obnovitelných zdrojů mají mít solární a větrné elektrárny. Celkově bude do zelené energetiky investována 1 mld. EUR ročně. Rakouská vláda bude dále investovat do využívání zeleného plynu a vodíku, které by měly přispět k dekarbonizaci a ekologizaci průmyslu. Příležitosti pro české firmy jsou zvýšené nedostatkem řemeslníků v Rakousku a nabízejí se v oblasti investic do přenosových soustav, zajišťování výstavby rozvodných sítí a výstavby efektivního systému uchovávání energií. Další příležitosti se naskytnou v oblasti zpracování odpadu, energetické efektivnosti, při výrobě vodní a větrné energie, biomasy, v dodávkách parních a vodních turbín a fotovoltaiky.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Na Rakouský softwarový průmysl připadá 7,4% HDP Rakouska, a to s rostoucí tendencí. V r. 2022 se Rakousko podle indexu digitalizace EU (DESI) umístilo již druhým rokem na 10. pozici mezi 27 zeměmi EU. Rakouské společnosti z oblasti ICT investují výrazně větší část svých tržeb do výzkumu a vývoje než mezinárodní společnosti (2021: 16,9 % oproti 8,9 %). Roste povědomí o přelomových možnostech umělé inteligence (UI), což se odráží ve strategii rakouské vlády AIM AT 2030, a zvyšuje se zájem o její cílenou a bezpečnou aplikaci v podnikání. Inovace v oblasti ICT a hospodářského růstu podporují v rámci iniciativy „Digital Austria“ spolková ministerstva, státní agentura Austria Wirtschaftsservice (aws), společnost na podporu výzkumu FFG, Rakouská hospodářská komora (WKO) a spolkové země. Téměř polovina přidané hodnoty rakouského sektoru ICT se tvoří ve Vídni.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

S podílem 22 % na HDP je průmyslový sektor jedním z hlavních pilířů rakouské ekonomiky. Rakouská spolková vláda si dala za cíl, aby Rakousko bylo do r. 2040 klimaticky neutrální, což představuje pro průmyslovou výrobu velkou výzvu. Podíl průmyslu na celkových emisích činí v Rakousku 33 %, což je výrazně nad průměrem EU (20 %). Rakouská vláda na to reaguje zelenou průmyslovou politikou – do r. 2030 chce podpořit transformaci rakouského průmyslu na klimaticky neutrální výrobu finančním balíčkem ve výši 5,7 mld. EUR, což se bude promítat do obchodních příležitostí pro inovativní firmy. Perspektivními oblastmi pro aplikaci klíčových technologií jsou automatizace průmyslové výroby, průmyslové biotechnologie, fotonika a nanotechnologie. Do rozvoje průmyslu 4.0 investuje Rakousko ročně cca 5 mld. EUR. Státní podpora pro výzkum průmyslové výroby a rozvoj příslušné infrastruktury, např. ve formě pilotních továren, je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi vysoká.

▶ Stavebnictví

Podíl stavebnictví na HDP Rakouska je významný a činí cca 7 %. Rakouské stavebnictví prošlo pandemii dobře a ukázalo se také v prvních měsících r. 2023 jako poměrně robustní – poptávka po stavebních službách navzdory vysoké inflaci a zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrových půjček výrazně neklesla. Letos by měl rakouský stavební průmysl vzrůst alespoň o 0,3 %. Přispívají k tomu pokračující masivní investice do veřejné infrastruktury, inženýrské stavitelství a významné impulzy z oblasti klimaticky šetrné rekonstrukce a výstavby budov. Podnikání v oblasti rekonstrukcí budov podporují jak dotace na úrovni státu a spolkových zemí, tak nové požadavky EU na energetickou náročnost budov v rámci „Fit for 55“.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Země usiluje o snížení závislosti na dovozu farmaceutických produktů. Rozhodujícími faktory budou investice do technologií, digitalizací a výrobních kapacit. Farmacie je rovněž jednou ze sedmi priorit vlády. Rakouský farmaceutický průmysl vyprodukoval jen v roce 2022 výrobky v hodnotě asi 3,1 mld. EUR. V rámci deklarované regionalizace chce vláda docílit větší soběstačnosti nejen ve výrobě léčiv, prioritu má také rozvoj inovativních výrobních technologií. K dosažení plánovaného cíle má sloužit připravovaná strategie vlády. Její součástí budou zejména life-science a biotechnologie. Investice budou směřovat především na vývoj léků.V oblasti zdravotnické péče může být pro české firmy zajímavá poptávka například po IT řešeních monitorování pacientů v domácnosti, mimo jiné s využitím senzorové techniky. Dále v oblasti dodávek softwarových výrobků pro lékařství, telemedicínu a nástroje obrazové analýzy, aplikace s využitím UI a produkty a služby personalizované medicíny.

▶ Železniční sektor

V rozmezí let 2023-2028 bude stát do modernizace a výstavby železniční sítě investovat rekordních 19 mld. EUR, další 4 mld. EUR jsou vyčleněny na údržbu. Pro české firmy se tak nabízí mnoho příležitostí podílet se na plnění ambiciózního plánu rakouské vlády, který má posílit, zrychlit a zatraktivnit osobní i nákladní železniční dopravu. Mezi hlavní body patří posílení železniční dopravy v městských aglomeracích, rozšíření infrastruktury pro nákladní dopravu, elektrifikace železničních tratí a digitalizace.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

V roce 2022 dosáhl poměr rakouských výdajů na výzkum a vývoj k HDP 3,2 %, Rakousko vykazuje třetí nejvyšší kvótu v rámci EU. Předpokládané výdaje na výzkum a vývoj v roce 2023 by měly dosáhnout 15,5 mld. EUR. Polovina výdajů připadá na soukromý sektor, 17 % obnášejí zahraniční investice. V Rakousku existuje přibližně 5,5 tis. organizací provozujících výzkumnou činnost, 70 % spadá do podnikatelského sektoru a věnuje se převážně vlastnímu firemnímu výzkumu. Napříč sektory připadá přibližně 48 % výdajů na experimentální výzkum, 34 % na aplikovaný výzkum a 18 % na základní výzkum. Firmy mohou využívat kombinace přímé podpory výzkumu, např. v rámci programu společnosti pro podporu výzkumu FFG, a daňové výzkumné prémie ve výši 14 %. Rakousko jako bohatá a rozvinutá země nabízí obchodní příležitosti prostřednictvím inovací téměř ve všech sektorech. Jmenovat lze např. zdravotnictví, energetiku, mobilitu, digitalizaci a automatizaci a udržitelnost.

Více informací naleznete v MAPĚ STRATEGICKÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ – MZV (export.cz)

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Následující text nabízí základní orientaci v neformálních pravidlech a zvyklostech, které se vztahují k vedení obchodního jednání v Rakousku. Rakouský trh patří mezi velmi konzervativní a vysoce konkurenční trhy. Zástupci firem, kteří chtějí na rakouském trhu uspět, proto musí být na jednání maximálně připraveni. Němčina je velkou výhodou a někdy podmínkou, stejně jako příprava kvalitních marketingových podkladů vč. webových stránek. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu, české zboží se nicméně těší solidní pověsti a jsme považování za dodavatele kvalitních průmyslových výrobků.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Běžné oslovení je „Guten Tag“ nebo „Grüß Gott“, v písemném styku „Sehr geehrter Herr …“ a „Sehr geehrte Frau …“. V ranních a dopoledních hodinách (do 9-10 hod.) je možné pozdravit formulací „Guten Morgen“, večer pak „Guten Abend“. Při oslovování se pravidelně používá funkce nebo titul podle toho, co je významnější. Zvyk používání titulů pochází z dob monarchie. Tituly se používají a hojně se používá označení funkcí jako prezident, guvernér, generální ředitel či tajemník, celá řada radů jako komerční, městský, zemský, ministerský, vrchní, dvorní, soudní apod. Rakušané jejich hodnotu znají a pozorně sledují, na jaké úrovni kdo je. Teprve po trvalejším seznámení se od titulů opouští, což platí – s výjimkou státní správy – i pro opakovanou výměnu e-mailů. Mladší generace si obecně na užívání titulů zakládá již méně. V případě oslovení e-mailem je třeba informace zaslat ve strukturované podobě, tzn. nejdříve krátce představit firmu a následně přejít k nabídce. Základním jednacím jazykem je němčina.

4.3. Obchodní schůzka

Na osobní schůzku je potřeba se dobře připravit a rovněž je důležité si zmapovat konkurenci. Doporučujeme sjednat si obchodní schůzku s předstihem. Běžně se jednání realizují v průběhu pracovního oběda či pracovní snídaně, pozvání obchodních partnerů domů je v Rakousku neobvyklé. V takovém případě je vhodné přinést hostiteli dárek – např. dobré (české) víno nebo květiny.

Přestože jsou Rakušané dobrými hostiteli, rádi se nechají pozvat. V průběhu oběda se obvykle konverzuje i o nepracovních tématech, rakouská kultura, víno nebo zimní sporty jsou velmi vhodná konverzační témata. Je běžné, že se o služebních a obchodních záležitostech začne diskutovat až v závěru schůzky.

Úprava vizitek je standardní, podobná jako v ČR. Různé tituly a funkce na vizitkách jsou pravidlem a běžné jsou případy, kdy má jedna osoba např. tři různé vizitky se stejnými tituly, ale odlišnou funkcí. Dochvilnost při jednání bývá samozřejmostí, zpoždění ze strany partnera je třeba vysvětlit. V případě, že není možné dodržet termín, je nutné na to obchodního partnera včas upozornit a dohodnout nové jednání.

Délka a struktura vlastního jednání závisí spíše na složitosti problematiky, než na vlastnostech Rakušanů. Jedná se věcně, i když je pravdou, že se Rakušané rádi pobaví i tématy neobchodními. Rakouští obchodní partneři jsou zpravidla příjemní, otevření, ale zároveň věcní, vědí, čeho chtějí dosáhnout a mají předem zjištěné informace o firmě, se kterou se rozhodnou jednat. Rakušané dokáží vytvořit pro jednání příjemné prostředí. Rádi se pochlubí a jsou ochotni hovořit i o soukromém životě.

Zatímco na pracovním obědě je možné dopřát si sklenky vína nebo piva, během schůzky ve firmě je vhodnější se konzumaci alkoholu vyhnout, zejména při prvním kontaktu s obchodním partnerem.

Společenské postavení je ceněno a vnímáno, vytvořené hierarchické vztahy ve společnosti jsou v běžném životě přijímány. Rakušané si potrpí na užívání titulů a během jednání se důsledně vyká. Odlišný postup lze pochopitelně zaznamenat ve sféře startupů, jejichž obchodní kultura je mladá, měně formální a výrazně ovlivněna anglosaskými zeměmi. Součástí jednacího týmu by měl být v ideálním případě pracovník s rozhodovací pravomocí a výhodou může být podobný věk mezi obchodními partnery. Obecně ale věk ani genderové složení týmu nehraje zásadní roli.

Rakouští obchodní partneři se dobře oblékají a kvalitní značkové oblečení je pro ně standardem. Oblečení by mělo být formální – pro muže oblek a pro ženy kalhoty s halenkou popř. kostýmek. Ve venkovských regionech (zejména v Tyrolsku, Salzburgu nebo Korutanech) se může stát, že obchodní partner přijde v tradičním kroji. Vhodné jsou spíše decentní šperky a decentní make-up.

Regionální rozdíly nejsou příliš velké, zejména v alpských oblastech bývá ale spisovná němčina často nahrazována dialektem. Na dialekt může rakouský obchodní partner přejít zejména v případě, že konverzace trvá delší dobu. 

Pandemie Covid-19 dala také v Rakousku impuls k urychlení digitalizace. Jeden z konkrétních výsledků je, že online schůzky jsou nyní běžnou záležitostí. I když se o plnohodnotnou náhradu osobního, tj. fyzického jednání nejedná, jsou online schůzky z praktických důvodů užitečné a u rakouských obchodních partnerů oblíbené.

V Rakousku hrají značnou roli různé lobbistické skupiny, které usilují o prosazení svých zájmů, nicméně zakořeněný princip „sociálního partnerství“ svádí dohromady různé zájmové svazy a instituce k vzájemnému jednání a přijímání kompromisů. Rakouský partner je ochoten přistoupit na kompromisy, zná ale dobře své hranice a většinou i hranice, ve kterých se může pohybovat jeho obchodní partner. Často tak dochází k důslednému tlaku na cenu. Obchodní jednání provází vysoký stupeň serióznosti a spolehlivosti, přesto však je nutná opatrnost v přístupu k obchodním partnerům. Znatelně vyšší respekt, než je obvyklé v ČR, mají Rakušané k zákonům, úřadům, úředníkům a ochráncům pořádku.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka? Jak je to s jazykovou vybaveností?

Potřeba využití služeb tlumočníka záleží na jazykové úrovni němčiny českých partnerů. Jako jednací jazyk používají Rakušané přirozeně nejraději němčinu. Dá se říci, že mnoho Rakušanů považuje téměř za samozřejmost, že Čech němčině rozumí a bude s ním německy mluvit. Rakouská němčina (včetně vídeňské) se od spisovného jazyka značně liší a ne vždy berou partneři ohled na schopnosti cizince porozumět. Zejména vysokoškolsky vzdělané osoby (a samozřejmě mladá generace) ovládají dobře i angličtinu, která pak může být jednacím jazykem. Na druhou stranu se jejím využitím dost často ze strany partnera projeví emocionální odstup. Cestu k srdci Rakušana otevřete spíše použitím němčiny. Ostatní jazyky – a tlumočníci – se v běžných obchodních jednáních téměř nepoužívají. Velmi málo Rakušanů mluví česky, někteří však znají několik základních frází a slov a používají je ve smalltalku. Je nutné se vyvarovat poznámek v češtině, které nejsou určeny pro ucho rakouského partnera, protože by jim mohl rozumět.

Existují nějaká komunikační tabu?

Rakušané jsou přístupní širokému konverzačnímu okruhu a těžko se hledá téma, o kterém hovořit nelze. Jsou však velcí patrioti a je třeba být obezřetný v okamžiku, kdy závěr vyzní v kritiku něčeho rakouského, přestože vzdělaní a objektivně smýšlející partneři si její oprávněnosti uvědomují. Naopak oblíbenými a vděčnými konverzačními tématy jsou víno a zimní sporty, zejména lyžování. Běžně se mluví i o aktuálním vývoji v politice, i když je třeba být opatrný při hodnocení jednotlivých politických stran nebo náboženského vyznání.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Základem úspěchu je osobní jednání a individuální přístup k partnerovi. Rakouský obchodní partner uvítá, pokud ho český partner dopředu informuje o všem důležitém, e-mailem nebo telefonicky. Rakouský obchodní partner by rád přesně věděl, jaké výhody mu určitý produkt nebo služba poskytuje, a právě tyto výhody je zapotřebí jasně komunikovat. V osobním jednání by neměl být konfrontován s podstatnými změnami obchodních parametrů. Stěžejní body obchodních záležitosti je zapotřebí sdělit přímo zodpovědnému pracovníkovi a neměly by být komunikovány přes jiné kanály. Menší detaily je možné řešit opět přes telefon nebo e-mailem. V rámci přípravy obchodu je používání např. WhatsAppu ve státní správě a u většiny firem spíše výjimkou, zatímco u mladých firem a startupů je jejich používání obvyklé.

4.5. Doporučení

V první řadě doporučujeme se na jednání s rakouskými partnery dobře připravit a provést analýzu trhu. Je třeba kriticky posoudit, zda najde určitý produkt/určitá služba na náročném rakouském trhu uplatnění. K profesionálnímu postupu patří nejen jasná komunikace všech důležitých parametrů, ale i příprava kvalitní obchodní prezentace a webových stránek v němčině. Investice do jazykové dokonalosti obchodních materiálů se rozhodně vyplatí, neboť obchodní nabídce se od začátku věnuje zvýšená pozornost. Rakouský trh je nasycen – vysoká kvalita výrobku či služeb sama nestačí, je nutno prezentovat výjimečné parametry a nápady. V určitých oblastech, zejména ve strojírenství, má ČR v Rakousku velmi dobrou reputaci. Jako všude platí, že v případě nového obchodního kontaktu je lepší si potenciálního partnera pomocí místních zdrojů ověřit. Vyplatí se věnovat zvýšenou pozornost uzavírání smluv – dojde-li v návrhu smlouvy k nejasnostem, je vždy vhodné ho konzultovat s právníkem obeznámeným s rakouským právem. V rámci jednání lze doporučit jasné a stručné vyjadřování a k jednání i problémům přistupovat s důvěrou, že se je podaří překonat. Je třeba být připraven i na velmi dlouhá jednání, rakouští partneři umí být v klíčových otázkách, jako jsou např. ceny, velmi houževnatí.

4.6. Státní svátky

V Rakousku připadá většina státních svátků na stejné datum jako v České republice. Níže uvedené státní svátky platí na celém území Rakouska, jednotlivé spolkové země slaví také svátek na počest svého patrona. V den státního svátku jsou rakouské obchody zavřené.

Státní svátky: 1. leden (Nový rok), 6. leden (Tři králové), Velikonoční pondělí, 1. květen (Svátek práce), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, Boží tělo, 15. srpen (Nanebevzetí Panny Marie), 26. říjen (Státní svátek Rakouské republiky), 1. listopad (Svátek Všech svatých), 8. prosinec (Neposkvrněné početí Panny Marie), 25. prosinec (První svátek vánoční), 26. prosinec (Druhý svátek vánoční).

Svátky národních patronů: 19. březen (Sv. Josef): Korutany, Štýrsko, Tyrolsko, Vorarlbersko, 4. květen (Sv. Florián): Horní Rakousko, 24. září (Sv. Rupert): Salcbursko, 11. listopad (Sv. Martin): Burgenland, 15. listopad (Sv. Leopold): Dolní Rakousko, Vídeň.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Na rakouský trh lze v zásadě vstoupit buď přímo, tedy otevřením pobočky v Rakousku, nebo nepřímo, prostřednictvím místního obchodního zastoupení – vždy záleží na povaze produktu nebo služby, kterou česká firma hodlá v Rakousku nabízet. Například u položek surovinového charakteru (dříví, uhlí, železo, ocel), mohou české firmy přímo nalézt odběratele, čímž se zkrátí nákupní cesta a tím i náklady. U ostatních produktů jsou v praxi využíváni místní zástupci. Řada velkých českých vývozců má také své vlastní kanály nebo využívá vlastních zastoupení.

Důležité místo v obchodní činnosti zaujímají výhradní dovozci, kteří dovážejí zboží od jediné nebo od několika málo firem stejného oboru (takto funguje např. prodej vozů Škoda nebo piva Budvar). Rakouský spotřebitel často dává přednost nákupu od rakouského dovozce, protože jej považuje za spolehlivého garanta termínů, jakosti a za partnera, který dobře zná domácí zvyklosti.

Také rakouská hospodářská komora má obchodní sekci, která sdružuje zástupce, agenty, importéry a velkoobchodníky. Tato sekce se nazývá Spolkové grémium obchodních agentů (tzv. Handelsagenten). Spolkové grémium obchodních agentů provozuje webovou stránku Commercialagents.at, která byla vytvořena ve spolupráci s centrální asociací německých obchodních svazů pro zprostředkování obchodu a prodeje (CDH eService GmbH) a Mezinárodní asociací obchodních zástupců (IUCAB). V současné době je v registru vedeno cca 1500 obchodních zástupců.

Rakousko je členem EU, a proto musí plně respektovat pravidla volného pohybu zboží a jednotného vnitřního trhu vůči členským zemím EU. Celní problematika spadá do působnosti Spolkového ministerstva financí (Bundesministerim für Finanzen – BMF), resp. jeho podřízené složky Celní správy (Zollverwaltung). Bližší informace k celní problematice lze najít na webových stránkách ministerstva prokliknutím na „Zoll“. V rámci reformy rakouské finanční správy vznikl z dosavadních 9 celních úřadů nový centrální celní úřad s názvem „Zollamt Österreich“.

Pro Rakousko tedy platí celní právo EU a tzv. Celní kodex (Zollkodex) a prováděcí směrnice k celnímu kodexu (Zollkodex-Durchführungsverordnung). Směrnice EU však neobsahují žádná organizačně právní ustanovení a ponechávají národnímu zákonodárství určitý prostor, který je v Rakousku vyplněn celním zákonem (Zollrechts-Durchführungsgesetz zkr. ZollR-DG č. 659/1994), který byl postupně novelizován a je k nalezení na www.ris.bka.gv.at.

Společný celní tarif EU se aplikuje na dovozy všech zemí, které nejsou členy EU, pokud nejsou použity preferenční sazby např. pro členy WTO. Ve vnitrounijním styku se cla nevybírají, to však platí jen pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním tranzitním procedurám nebo pro zboží dodávané na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). I v Rakousku platí společný harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (nomenklatura HS). Pro zemědělské výrobky /např. obilí, ovoce a zelenina, hovězí maso, tuky apod./ platí 21 směrnic Evropské komise, kde je celní řízení do detailů upraveno.

Stejně jako v ostatních zemích EU jsou v Rakousku uvaleny spotřební daně na benzín, těžká paliva a jiné energetické produkty, alkoholické nápoje (pivo, víno) či tabákové výrobky. Zboží podléhající spotřební dani lze přepravit mezi členskými státy EU a) v rámci režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně uvnitř EU (něm.: Steueraussetzung), nebo b) zboží je z hlediska spotřební daně propuštěno do volného oběhu. Podle toho se liší průvodní dokumentace, povolení a formality. Bližší informace o obou metodách jsou k dispozici na webu Rakouské hospodářské komory (WKO). Kontrola vývozu se uplatňuje především v oblasti zbraní a válečného materiálu ve smyslu zákona o vývozu, dovozu a tranzitu válečného materiálu č. 540/77 a jeho následných novelizací (tzv. Kriegsmaterialgesetz), který lze rovněž získat na www.ris.bka.gv.at.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

České firmy mohou v Rakousku podnikat formou závislé organizační složky zahraniční společnosti nebo nezávislé dceřiné společnosti. V případě úmyslu zřídit právně nezávislou dceřinou společnost se nabízí široké spektrum právních forem.

Kapitálová společnost je právnická osoba s vlastní právní subjektivitou rozdílnou od jejího vlastníka, a to hlavně společnost s ručením omezeným (GmbH) a akciová společnost (AG).

Nejběžnější formou podnikání zahraničních investorů v Rakousku je společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH). Výše základního kapitálu musí činit min. 35 000 EUR, z čehož je zapotřebí zaplatit polovinu v hotovosti. Z uvedeného hotovostního vkladu je nutno alespoň 17 500 EUR zaplatit ihned.

GmbH založené od 1. 3. 2014 mohou využít tzv. „Gründungsprivileg“ (privilegium zakladatele) – výše základního kapitálu je sice 35 000 EUR, je ale možné ve společenské smlouvě ustanovit, že společníci musí během doby 10 let zaplatit pouze základní kapitál 10 000 EUR (z toho min. 5000 EUR v hotovosti a ihned).

Výběr hlavních obchodních společností:

• organizační složka – Niederlassung
• společnost s ručením omezeným – Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH
• akciová společnost – Aktiengesellschaft, AG
• veřejná obchodní společnost – Offene Gesellschaft, OG
• komanditní společnost – Kommanditgesellschaft, KG
• tichá společnost – Stille Gesellschaft, stGes
• registrovaná výdělečná společnost – Eingetragene Erwerbsgesellschaft, EEG
• sdružení – Gesellschaft nach bürgerlichem Recht, GesbR
• družstvo (společenství) – Genossenschaft

Nejjednodušší způsob podnikání je podnikání fyzické osoby. Provozuje ho OSVČ – podnik fyzické osoby nemá vlastní právní subjektivitu rozdílnou od fyzické osoby. Za případné obchodní dluhy ručí neomezeně, tzn. veškerým svým majetkem. Zisk z podnikání podléhá dani z příjmu fyzických osob. Další možností podnikání na rakouském trhu je spolupráce se specializovanými obchodními zástupci, kteří spadají pod Rakouskou hospodářskou komoru (WKÖ, www.commercialagents.at).

Bližší informace k právním aspektům zakládání podniků v Rakousku poskytne například vládní investiční agentura Austrian Business Agency (ABA), www.aba.gv.at nebo hospodářská komora Wirtschaftskammer Österreich, www.gruenderservice.net. Více informací o tom, jak začít podnikat v Rakousku naleznete zde: Podnikání v Rakousku 2020 – ABA.pdf (mzv.cz).

5.3. Marketing a komunikace

Pokud hovoříme o marketingu, pak je vhodné připomenout, že rakouský trh je velice vyspělý a působí zde špičkové světové firmy. Vysoká hodnota HDP na obyvatele přesahuje 45 000 EUR. Navzdory relativně malé velikosti a počtu obyvatel představuje zajímavý trh se silnou domácí koupěschopnou poptávkou.

Uplatnění na náročném rakouském trhu nalézají produkty s vysokou přidanou hodnotou, nicméně při současném zachování konkurenční cenové výhody.

V zásadě lze konstatovat, že správně a v přiměřeném objemu na zdejší poměry prováděná propagace a reklama výrobků, stejně jako marketingová příprava, je předpokladem trvalejšího úspěchu na rakouském trhu, podobně jako je tomu na všech vyspělých trzích.

Náklady na propagaci jsou obecně v Rakousku vysoké a samozřejmě vyšší než v ČR, zejména v nejmasovějších mediích jako je televize a tisk. To je i jeden z důvodů, proč je o českých výrobcích v Rakousku málo slyšet. Dalším důvodem je skutečnost, že většina našich podniků není připravena, a občas i podceňuje důležitost propagace a reklamy na rakouském trhu.

Marketingové materiály firmy musí být zpracované profesionálně a v perfektní němčině. To samé platí i pro webové stránky, pro které je vhodné použít rakouskou doménu. Efektivní jsou také reklamní kampaně na nejpoužívanějším internetovém vyhledávači Google a optimalizace SEO. Velký důraz je v Rakousku kladen na důvěryhodnost a zajímavé reference.

Informace o příslušných tiskovinách, vydavatelích a cenách inzerce je možné zjistit přímo u Svazu rakouských vydavatelů novin – Verband Österreichischer Zeitungen, Schottenring 12, 1010 Wien , www.voez.at, tel.: +431/5337979-0, fax: +431/5337979422, e-mail: office@voez.at Svaz vydává katalog Medienhandbuch (www.medienhandbuch.at). Informace o televizní reklamě je možné obdržet u ORF-Enterprise GmbH & Co. KG, Hugo-Portisch-Gasse 1 , 1136 Wien, www.enterprise.at, tel.: +431/87077-15000, e-mail: enterprise@orf.at.

Marketingová komunikace by měla být přesně zaměřená na cílovou skupinu a musí probíhat v souladu s nařízením GDPR a obecnými pravidly platnými v EU.

Na rakouském trhu působí velké množství agentur, viz seznam PR agentur na stránkách svazu Public Relations Verband Austria, https://prva.at.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je v Rakousku realizována prostřednictvím příslušné legislativy majetku nehmotné povahy. Mezi nejdůležitější dílčí oblasti této legislativy patří autorské právo (Urheberrecht), ochranná známka (Markenrecht), vynálezy/patenty (Patentrecht), užitný vzor (Gebrauchsmusterrecht), označení původu (Herkunftsangaben) a průmyslové vzory (Geschmacksmusterrecht). Uvedená legislativa umožňuje definovat duševní vlastnictví a obchodovat s ním, např. udělením licencí. V oblasti průmyslového vlastnictví jsou chráněné aspekty název značky, vizuální vzhled/design, technická struktura nebo výrobní proces produktu.

Základem rakouského patentového práva je spolkový zákon o patentech (Patentgesetz), který upravuje ochranu technických vynálezů. Rakousko je signatářem řady mezinárodních úmluv, vč. zákona o revizi Evropské patentové úmluvy (2000), smlouvy o patentové spolupráci z r. 1970 (PCT) a dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví z r. 1994 (TRIPS). Všechny chráněné vzory, patenty, značky atd. lze přihlásit na Rakouském patentovém úřadě (Österreichisches Patentamt, www.patentamt.at), kde jsou k dispozici potřebné informace zahrnující návody, formuláře a poplatky. Předpokladem pro podání patentové přihlášky je bydliště resp. pobočka v Rakousku, jinak je za tímto účelem zapotřebí určit zástupce, např. advokáta nebo notáře. Pokud se má výrobek uplatnit nejen v Rakousku, pak má smysl vynález chránit i mezinárodně. Tento krok musí být učiněn do jednoho roku od registrace v Rakousku (tzv. prioritní rok). Na rozdíl od toho je autorské právo aspektem duševního vlastnictví, které žádnou registraci nevyžaduje – existuje automaticky bez jakéhokoliv přihlášení či nákladů. Právním základem duševního vlastnictví a jeho soudní vymahatelnosti je spolkový zákon o autorském právu (Urheberrechtsgesetz). V případě sporu je nutné se obrátit na Obchodní soud ve Vídni (Handelsgericht Wien), popř. na civilní zemský soud. OEÚ není znám žádný případ poškozování práv českých subjektů v této oblasti v Rakousku.

5.5. Trh veřejných zakázek

Na veřejné zakázky připadá v Rakousku finanční objem cca 45 mld. EUR (14 % HDP) ročně. Rakouští veřejní zadavatelé jsou v závislosti na platných limitních hodnotách povinní své zakázky na základě zákona o zadávání veřejných zakázek (Bundesvergabegesetz, BVerG 2018) úředně oznámit. Směrnice EU o zadávání veřejných zakázek byly do národní legislativy implementovány.

Na základě novelizace zákona BVerG z roku 2018 a balíku reforem usilují rakouské veřejné orgány ve svých nákupních aktivitách i o efektivní stimulaci inovací a zároveň se zavazují splnit požadavky udržitelnosti. V neposlední řadě má příslušná legislativa usnadnit přístup k veřejným zakázkám i malým a středním podnikům. Už předtím byl zaveden princip nejlepší nabídky (Bestbieterprinzip), podle něhož by neměla být v procesu zadávání veřejných zakázek cena jediným rozhodovacím kritériem – spíše by měla být brána v potaz i sociální a kvalitativní kritéria, zejména co se týče transparentnosti a udržitelnosti. Jedním z cílů zákona BVerG je, aby měl zadavatel zakázky úplný přehled o součinnosti různých subdodavatelů a bylo zabráněno mzdovému dumpingu. Zadavatel může stanovit, aby byly určité významné části zakázky provedeny generálním dodavatelem, resp. členem skupiny uchazečů, a nikoliv subdodavatelem. Rakouská legislativa nicméně v rámci veřejných zakázek nestanovuje žádný poměr ceny a dalších kritérií v procentech.

Státní nákupní společnost Bundesbeschaffungsgesellschaft GmbH (BBG, www.bbg.gv.at) poskytuje zájemcům/potencionálním dodavatelům na základě předdefinovaných produktových skupin bezplatně průběžné informace o nových veřejných tendrech. O uvedenou službu lze BBG neformálně požádat emailem na: support@bbg.gv.at.

1. ledna 2022 vstoupily v členských státech EU ohledně veřejných zakázek v platnost nové finanční limity, které budou dále aktualizovány 1. ledna 2024. Horní finanční limit, který určuje zveřejnění v celé EU, činí 215 000 EUR pro zakázky na dodávky a služby, u sektorových zadavatelů (tzn. vybraných poskytovatelů infrastruktury) 431 000 EUR, 140 000 EUR na dodávky a služby centrálních veřejných zadavatelů a 5 382 000 EUR na stavební zakázky a stavební koncese. Uvedené finanční limity se vztahují vždy na celkovou hodnotu zakázky a platí jak v případě státních zakázek, tak pro zakázky spolkových zemí či měst a obcí. Jednací řízení (Verhandlungsverfahren) připadají v úvahu pouze ve výjimečných případech. Důvody, které jsou rozhodující pro provedení jednacího řízení je zapotřebí písemně doložit. Veškeré částky jsou uvedeny bez DPH.

Pro veřejné zakázky s podlimitní částkou se používají následující ustanovení: Přímé zadávání (tzv. Direktvergabe) zakázek je na základě předběžného prodloužení rakouského nařízení o finančních limitech možné do 31. prosince 2023 u zakázek na dodávky a služby a stavebních zakázek do odhadované hodnoty 100 000 EUR. Jednací řízení bez uveřejnění je možné u zakázek na dodávky a služby do odhadované hodnoty 100 000 EUR a u stavebních zakázek je jednací řízení bez uveřejnění přípustné do odhadované hodnoty 1 000 000 EUR. Přitom je zapotřebí získat alespoň tři cenové nabídky a v dostačující míře vzít v úvahu i malé a střední podniky, resp. regionální firmy. Zadavatelé mohou zakázky o duševních službách (tzv. geistige Dienstleistungen) zadávat formou jednacího řízení bez uveřejnění za účasti pouze jednoho účastníka, pokud uskutečnění hospodářské soutěže na základě nákladů spojených s procesem zadávání není pro zadavatele z ekonomických důvodů akceptovatelné a odhadovaná hodnota zakázky nedosahuje 50 % příslušného finančního limitu (finanční limit činí 215 000 EUR, tzn. 107 500 EUR). Přitom je zapotřebí získat alespoň tři cenové nabídky a pozvané účastníky co nejčastěji střídat. Je-li to možné, měly by být vzaty v úvahu i malé a střední podniky. Pokud se výše uvedeného finančního limitu překročí, je zapotřebí provést otevřené řízení po celé EU. Ve výjimečných případech je možné provést jednací řízení s uveřejněním. Podlimitní veřejné zakázky vypsané rakouskými orgány musí být zveřejněny na platformě www.auftrag.at. Nadlimitní veřejné zakázky musí být před zveřejněním v Rakousku publikovány přes Úřad pro úřední tisky v Lucembursku (https://op.europa.eu/cs/web/about-us/procurement).

Další zdroje:

http://ted.europa.eu (TED Tenders Electronic Daily)

https://ausschreibungen.usp.gv.at/at.gv.bmdw.eproc-p/public/tenderlist

https://www.e-beschaffung.at/

https://www.ausschreibung.at/ (pro oblast stavebnictví)

https://www.bbg.gv.at/information/aktuelle-ausschreibungen

Veřejné zakázky vypisované spolkovými zeměmi:

Vídeň: https://www.wien.gv.at/Vergabeportal/list

Horní Rakousko: https://www.land-oberoesterreich.gv.at/beschaffungsausschreibungen.htm

Dolní Rakousko : https://www.noe.gv.at/noe/Ausschreibungen-Liegenschaften/Ausschreibungen-Liegenschaften.html

Na digitální platformě ProVia jsou zveřejněna výběrová řízení státních infrastrukturních společností ASFiNAG (Společnost pro financování dálnic a rychlostních silnic) a ÖBB (Rakouské spolkové dráhy). Pro poskytování služeb je nutná registrace: https://www.provia.at/

Rakouská armáda (Bundesheer, Spolkové ministerstvo obrany/BMLV): https://www.bundesheer.at/ausschreibungen/menu_sach.php

Na rozdíl od těchto platforem je online vydání úředního věstníku auftrag.at, které poskytuje plný přístup ke všem veřejným zakázkám v Rakousku a obsahuje řadu funkcí filtrování a vyhledávání, zpoplatněno.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Základní prověření obchodního partnera lze provést přes rakouský obchodní rejstřík (Firmenbuch) a v případě živnostníků přes informační systém živnostenského podnikání GISA (www.gisa.gv.at). Oficiální výpisy z obchodního rejstříku lze získat přes Obchodní soud ve Vídni anebo prostřednictvím oficiálních zúčtovacích míst, https://verrechnungsstellen.at. Do obchodního rejstříku se zapisují všechny právnické osoby se sídlem v Rakousku, vč. poboček zahraničních společností. Asociace Kreditschutzverband 1870 (KSV 1870, www.ksv.at) nabízí kromě informací o bonitě rakouských firem i inkasní služby formou mimosoudního vymáhání nebo zastupování věřitelů v insolvenčním řízení. KSV 1870 zároveň disponuje jako jedna z mala rakouských institucí rejstříkem neplatičů.

Informace o firmách vč. zjištění případné insolvence lze získat zdarma přes OEÚ Vídeň a na webu spolkového ministerstva spravedlnosti https://edikte.justiz.gv.at. V mezinárodním kontextu je platební morálka rakouských firem poměrně dobrá, v důsledku četných krizí se nicméně od r. 2022 postupně zhoršuje. V r. 2022 dosahovala průměrná doba splatnosti faktur v případě firem 25 dní (2021: 24 dní) a v případě soukromých osob 13 dní (2021: 13 dní). U firemních zákazníků bylo 78 % pohledávek uhrazeno včas (2021: 84 %) a u soukromých 88 % (2021: 90 %).

Počet insolvencí firem činilo v r. 2022 4 775 (+57,4 % oproti r. 2021). Tím bylo poprvé od začátku pandemie téměř dosaženo úrovně před krizí z r. 2019. Nejvíce insolvencí lze zaznamenat v maloobchodech, ve stavebnictví a v gastronomii.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Doklady

Občan ČR může vstupovat a pobývat na území Rakouska bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného pasu nebo občanského průkazu. Je nezbytné, aby každé dítě, které cestuje společně s rodičem, bylo vybaveno svým vlastním pasem nebo občanským průkazem. V případě odcizení cestovního dokladu nebo občanského průkazu je nutné záležitost ohlásit místní policii, a dále úřadu v ČR, který doklad vydal, případně zastupitelskému úřadu. Ztrátu je vhodné také nahlásit nejbližšímu rakouskému úřadu pro ztráty a nálezy (např. na www.wien.gv.at/verwaltung/fundservice)

Doprava osobním vozidlem

Před cestou osobním vozidlem se doporučuje sjednat havarijní pojištění, resp. připojištění vozidla. Řidiči musí být vybaveni tzv. zelenou kartou.

Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 probíhá spolupráce mezi ČR a Rakouskem v oblasti výměny údajů o registraci vozidla, která k určení totožnosti osob podezřelých ze spáchání dopravních přestupků. V případě spáchání dopravního přestupku a zastavení řidiče rakouskou policií musí být vyměřená pokuta zaplacena na místě. Nemá-li řidič dostatek finančních prostředků na úhradu vyměřené pokuty na místě, může mu být zadržen jakýkoliv cenný předmět (např. vymontováno autorádio). Při neuhrazení pokuty nelze vyloučit její vymáhání v ČR.

Motorové vozidlo musí být vybaveno reflexní vestou pro každou osobu cestující v motorovém vozidle pro případ poruchy či nehody a následné opuštění vozidla. V Rakousku je zavedena povinnost zimních pneumatik od 1. 11. do 15. 4. pro všechny typy vozidel.V Rakousku je důsledně kontrolován technický stav vozidla. Při vážných škodách, zraněních apod. je nutné přivolat policii. Při nehodě nebo poruše vozidla lze kontaktovat rakouský automotoklub ÖAMTC nebo sdružení ARBÖ.

Zdravotní péče

Akutní lékařská péče je občanům ČR poskytována na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění. Některá zdravotnická zařízení v Rakousku nespadají do veřejného zdravotního systému. Horská služba a letecký transport ze sjezdovky nebo vysokohorské oblasti nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění. Ve vysokohorských oblastech je důležité nepodceňovat náročnost terénu a nezapomínat na připojištění pro vysokohorskou turistiku.

Aktuální informace o cestování do Rakouska naleznete na stránkách Velvyslanectví ČR ve Vídni.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní povolení – není nutné, volný pohyb zaměstnanců, tzn. právo zaměstnance z ČR vykonávat v Rakousku závislou činnost a nechat se zaměstnat v rakouském podniku, je od 1. května 2011 neomezený. Pro české žadatele o práci v Rakousku platí stejné podmínky jako pro žadatele z Rakouska.  

Daně – český zaměstnanec, který je zaměstnán rakouským zaměstnavatelem, je v Rakousku příslušný k dani ze mzdy resp. z příjmu (Lohnsteuer resp. Einkommensteuer). Veškeré formální náležitosti, tzn. mzdu, zdravotní a sociální pojištění a srážky daně ze mzdy, vyřizuje rakouský zaměstnavatel. Rakouský zaměstnavatel však nevyřizuje roční daňové zúčtování, tzv. „Arbeitnehmerveranlagung“. O toto si může (ale nemusí) po skončení příslušného kalendářního roku požádat zaměstnanec sám u místně příslušného rakouského finančního úřadu. Žádost lze podat i zpětně do 5 let. Pokud zaměstnanec vykonává práci pro vícero rakouských zaměstnavatelů současně a má celkové roční příjmy nad 11 693 EUR, má povinnost podat do 30. září následujícího roku daňové přiznání. To platí i v případě, že má zaměstnanec vedle zaměstnání další příjmy přesahující nezdanitelnou částku 730 EUR ze samostatně výdělečné činnosti nebo z pronájmu.

Minimální mzda – není v Rakousku uzákoněná, v drtivé většině oborů se ale minimální mzda řídí kolektivními smlouvami, viz www.kollektivvertrag.at/. Součástí každé kolektivní smlouvy je mzdová tabulka, ve které je minimální mzda uvedena jako hodinová sazba nebo měsíční částka.

Sociální pojištění – rakouské sociální pojištění zahrnuje zdravotní pojištění, úrazové pojištění (proti pracovním úrazům a nemocím z povolání), důchodové pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti. V obvyklém případě činí celková výše příspěvků do sociálního pojištění v Rakousku v roce 2023 39,15 % měsíčního hrubého platu zaměstnance (podíl zaměstnance: 18,12 %, podíl zaměstnavatele: 21,03 %). V případě zanedbatelného zaměstnání na bázi „geringfügig“ (s měsíčním příjmem max. 500,91 EUR v r. 2023), je pracovník pojištěn pouze pro případ úrazu, ale nemá zdravotní ani důchodové pojištění. K tomu má ale možnost samopojištění (70,72 EUR měsíčně).

Vysílání pracovníků – český podnikatel, který chce své zaměstnance vysílat do Rakouska, podléhá formální ohlašovací povinnosti u Finanční policie (hlášení o vyslání ZKO) a musí splnit řadu dalších požadavků podle zákona o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu (LSD-BG). Dále musí v případě vázané živnosti (např. stavebních prací, většiny montážních činností) předem podat oznámení o poskytnutí služeb (tzv. Dienstleistungsanzeige) na spolkovém ministerstvu práce a hospodářství (BMAW). Na základě LSD-BG musí česká firma dodržovat rakouské mzdové a sociální předpisy, tzn. zaplacení základní minimální mzdy a případné další platby či příplatky v alikvótní výši podle příslušné rakouské kolektivní smlouvy. Na místě výkonu práce je zapotřebí mít k dispozici veškeré zaměstnanecké a mzdové dokumenty včetně překladu do NJ nebo AJ. Včasné doplnění dokumentace po kontrole neznamená beztrestnost, nýbrž brání pouze uvalení dalších sankcí. V září r. 2021 vstoupila v platnost novelizace zákona LSD-BG, která na základě rozsudků ESD přinesla v rámci správního trestního řízení odstranění principu kumulace. Rakouské orgány mají ale nadále možnost za porušení předpisů LSD-BG uložit pokuty, jejichž výše může být pro malé a střední podniky likvidační. Díky implementaci směrnice (EU) 2020/1057 platí od r. 2022, že v oblasti silniční dopravy je z předpisů vysílání kromě tranzitu vyňata i bilaterální přeprava zboží a osob. Jedná-li se o kabotáž nebo určité třetizemní operace, platí pravidla vysílání a je v tomto případě zapotřebí hlášení přes systém pro výměnu informací na vnitřním trhu IMI. V mezinárodní železniční, letecké nebo vodní dopravě musí zaměstnavatelé své mobilní pracovníky nadále hlásit formulářem ZKO3-T, mohou ale využít paušální hlášení na dobu 6 měsíců. Součinnost více OSVČ v rámci stejné zakázky a na základě smluv o dílo není podle rakouských úřadů přípustná – může vést k podezření z obcházení zákona LSD-BG a k přehodnocení osob OSVČ na zaměstnance, což má za následek zahájení správního trestního řízení a vysoké pokuty.

Na základě v Rakousku implementované směrnice EU o službách je podnikům usnadněno poskytování služeb uvnitř EU tím, že všechny důležité úřední postupy mohou být prováděny online. Za tímto účelem existuje na internetu jednotné kontaktní místo EAP (einheitlicher Ansprechpartner): www.eap.gv.at.

5.9. Veletrhy a akce

V Rakousku je každoročně pořádáno přes 300 veletrhů a výstav. Hlavní města všech spolkových zemí mají svá výstaviště. Výjimkou je spolková země Vorarlberg, kde místo v hlavním městě Bregenz je výstaviště v nedalekém Dornbirnu. Některé významné veletržní akce se však konají i mimo hlavní města spolkových zemí, např. ve Welsu a v Ried im Innkreis ve spolkové zemi Horní Rakousko či ve Wieselburgu v Dolním Rakousku.

Počet měst, kde se v Rakousku konají mezinárodní veletrhy a výstavy, je 21, a v dalších téměř 40 městech se konají regionální výstavy, prodejní výstavy a trhy. V podstatě každé výstaviště má svoje informační webové stránky, resp. informace o veletrzích lze nalézt na webových stránkách či informačních materiálech příslušné země či obce.

Nejucelenější přehled o výstavách a veletrzích v Rakousku poskytují stránky www.auma.de.

Největší veletržní správou je vídeňská „Messe Wien“ („Reed Exhibitions“), jíž také patří výstaviště v Salcburku. Více informací o veletrzích pořádaných Messe Wien je na www.messe.at. Nutno poznamenat, že řada veletrhů je zaměřena spíše na koncové zákazníky a mezinárodní charakter mají v Rakousku nejvíce vídeňské veletrhy a výstavy. Velmi navštěvované jsou tzv. Herbstmessen, které mají v Rakousku velmi dlouhou tradici. Postupně se z těchto národních či zemských, resp. regionálních výstav stávají mezinárodní. Nejmarkantnější je to patrně u výstavišť ve městech Wels (www.messe-wels.at) a Ried im Innkreis (www.riedermesse.at).

Před rozhodnutím o účasti na veletrhu v Rakousku doporučujeme kontaktovat vídeňskou pobočku agentury CzechTrade nebo Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rakousku.

Nejzajímavější výstavy a veletrhy v Rakousku v roce 2023 a 2024:

• Kommunalmesse (technika a služby pro municipality) 21. – 22. 6. 2023, Innsbruck
• Blickfang (design) 20. – 22. 10. 2023
• Bauen und Wohnen (stavebnictví): 10. – 11. 11. 2023 Vídeň a 8. – 11. 2. 2024, Salzburg
• Alles für den Gast (HORECA): 11. – 15. 11. 2023, Salzburg
• Renexpo Interhydro (hydroenergetika): 21. – 22. 3. 2024, Salzburg
• Intertool (strojírenství): 23. – 26. 4. 2024, Wels

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Vídni, Penzinger Straße 11-13, 1140 Wien

Tel.: +43 1 89958 111

e-mail: vienna@embassy.mzv.cz

web: www.mzv.cz/vienna

Ekonomické oddělení: tel.: +43 1 89958 168, e-mail: commerce_vienna@mzv.cz

Konzulární oddělení: tel.: +43 1 89958 155/154/146 (po-pá 14:00-15:30 hod.), e-mail: consulate_vienna@mzv.cz

České zastoupení v Rakousku

CzechTrade: Penzinger Straße 11-13,1140 Wien

tel.: +43 1 899 58 162, +43 664 3525 105

Julie Havlová, vedoucí kaneláře CT

e-mail: julie.havlova@czechtrade.cz

CzechTourism: Penzinger Straße 11-13, 1140 Wien tel.: +43 1 89202 99

Roman Hrdina, ředitel zahraničního zastoupení Rakousko

e-mail: hrdina@czechtourism.cz

České centrum Vídeň: Herrengasse 17,1010 Wien

tel.: +43 1 535 23 60, e-mail: ccwien@czech.cz, web: wien.czechcentres.cz

Spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví ČR je snadno dostupné městskou dopravou. Ze stanice Westbahnhof (nádraží / metro U3) jezdí tramvaj č. 52 nebo č. 60 směrem na stanici Penzinger Straße. Při použití metra U4 můžete vystoupit na stanici Schönbrunn nebo Hietzing (oboje 10 minut pěšky od velvyslanectví). Z letiště je možno do centra použít City Airport Train (CAT), poté na nádraží Wien Mitte – Landstraße přestoupit na metro U3 a ze stanice Westbahnhof pokračovat tramvají č. 52 nebo č. 60 až na stanici Penzinger Straße.

Honorární konzulát Graz/Štýrsko Honorární konzul: Mag. Dipl.-Ing. Ägyd Pengg, Gaslaternenweg 4, 8041 Graz Tel.: +43 505011 – 200, e-mail: cz.konsulat@pewag.com Působnost úřadu: konzulární obvod – spolková země Štýrsko a Korutany

Honorární konzulát Linz/Horní Rakousko Honorární konzul: Dr. Heinrich Schaller, Europaplatz 1a (Raiffeisenlandesbank), 4021 Linz Tel.: +43 732 659 6220 60, e-mail: jana.ploier@rlbooe.at Působnost úřadu: konzulární obvod – spolková země Horní Rakousko

Honorární konzulát Salzburg/Solnohradsko Honorární konzul: Mag. Clemens Chwoyka, Bayerhamerstraße 14c, 5020 Salzburg Tel.: +43 662 879 624, e-mail: hksalzburg@email.cz Působnost úřadu: konzulární obvod – spolková země Solnohradsko

Honorární konzulát Wattens/Tyrolsko a Vorarlbersko Honorární konzul: Alexander Swarovski, Blattenwaldweg 8 (SWARCO AG), 6112 Wattens Tel: +43 5224 587 749, e-mail: wattens@honorary.mzv.cz Působnost úřadu:  konzulární obvod – spolkové země Tyrolsko a Vorarlbersko

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Centrální tísňové volání: 112

Zdravotnická záchranná služba: 144

Policie: 133

Požárníci: 122

Horská záchranná služba: 140  

Poruchy vozidel (ÖAMTC a ARBÖ): 120 nebo 123

Aplikace Záchranka (www.zachrankaapp.cz) funguje od dubna 2018 také na celém území Rakouska.  

Pomoc v nouzi pro občany ČR: Zastupitelský úřad ČR poskytuje 24 hodin denně v mimopracovní době, ve dnech volna i o svátcích stálou pohotovost pro případ, že se občané ČR ocitnou z jakýchkoli důvodů na území Rakouska v nouzi (ztráta dokladů, okradení, úraz apod.). Prosím využívejte telefonní číslo stálé služby pouze v případech velmi vážné osobní situace. NOUZOVÁ LINKA: +43 676 84964615

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Oficiální stránky prezidenta: 

www.bundespraesident.at/alexander-van-der-bellen

Vláda a orgány státní správy:

Oficiální stránka kancléře: www.karl-nehammer.at

Spolkové kancléřství: www.bundeskanzleramt.gv.at

Rakouský parlament: www.parlament.gv.at

Ministerstvo hospodářství a práce: www.bmaw.gv.at

Ministerstvo školství, vědy a výzkumu: www.bmbwf.gv.at

Ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti: www.bmeia.gv.at

Ministerstvo financí: www.bmf.gv.at

Ministerstvo vnitra: www.bmi.gv.at

Ministerstvo spravedlnosti: www.bmj.gv.at

Ministerstvo umění, kultury, veřejných služeb a sportu: www.bmkoes.gv.at

Ministerstvo pro ochranu klimatu, životního prostředí, energie, mobility, inovace a technologie: www.bmk.gv.at

Ministerstvo obrany: www.bmlv.gv.at

Ministerstvo zemědělství, regionů a turismu: www.bmlrt.gv.at

Ministerstvo sociálních věcí, zdravotnictví, péče a ochrany spotřebitele: www.sozialministerium.at

Zákony, právní předpisy a směrnice

Oficiální právní informační systém vč. úplného znění zákonů: www.ris.bka.gv.at

Portál informující o úředních postupech v různých životních situacích: www.oesterreich.gv.at

Rakouská advokátní komora: www.rechtsanwaelte.at

Přehled tendrů a veřejných soutěží

Přehled placených i neplacených portálů s veřejnými zakázkami: www.wko.at/service/noe/wirtschaftsrecht-gewerberecht/Vergabe-Plattformen.htmlVergabe-Plattformen.html

Ekonomika

Rakouský statistický úřad: www.statistik.at

Zahraniční obchod: www.advantageaustria.org/cz

Rakousko jako místo obchodu a ekonomiky: www.wsoe.at

Rakouská hospodářská komora: www.wko.at

Rakouská obchodní agentura: www.aba.gv.at

Rakouská národní banka: www.oenb.at

Rakouské sdružení průmyslníků: www.iv-net.at

Rakouský svaz soudních překladatelů: www.gerichtsdolmetscher.at

Rakouský hospodářský institut WIFO: www.wifo.ac.at/

Turismus, kultura, vzdělání, věda

Turistické informace o Rakousku: www.austria.info

Průvodce Vídní: www.wien.info

Rakouská muzea: www.museen-in-oesterreich.at

Rakouské aerolinie: www.austrian.com

Rakouské dráhy: www.oebb.at

Agentura pro vzdělávání a internacionalizaci: www.oead.at/de

Školský spolek Komenský: www.komensky-vienna.at

Média Rakouská zpravodajská agentura APA: apa.at, www.ots.at

Rakouská rozhlasová a televizní společnost: www.orf.at

Deník Der Standard: www.derstandard.at

Deník Die Presse: www.diepresse.com

Týdeník Profil: www.profil.at

Týdeník Trend: www.trend.at

Měsíčník Industriemagazin: www.industriemagazin.at