Rakousko

Rozcestník informací o Rakousku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

V důsledku koronavirové pandemie poklesla rakouská ekonomika za rok 2020 o 7,4 %, což je největší propad od roku 1945. Největší dopady zaznamenaly ve srovnání s dalšími zeměmi EU zejména hoteliérství a gastronomie. Silně zasažen byl také kulturní a zábavní průmysl, zatímco ve veřejné správě, ve zdravotnictví a v sociálních službách jsou ekonomické dopady méně znatelné.

Inflace v roce 2020 mírně zpomalila, zdražily zejména potraviny a bydlení, zlevnily naopak palivové a topné oleje. V návaznosti na restriktivní opatření vlády registroval rakouský úřad práce v dubnu 2020 rekordní výši 522 tis. nezaměstnaných, jednalo se o nejprudší pokles zaměstnanosti od 50. let. Míru hospodářských dopadů krize ovlivňuje situace v Německu, Itálii a USA, které jsou pro Rakousko nejvýznamnějšími exportními partnery. Tři největší ratingové agentury (S&P, Fitch, Moody’s) hodnotí bonitu Rakouské republiky nadále druhým nejlepším stupněm.

Rakouská vláda vyčlenila na rok 2020 a 2021 na zmírnění koronavirové krize záchranný balík v hodnotě 49,6 mld. EUR, což odpovídá 12,5 % HDP za rok 2019. Největší podíl vládní pomoci tvoří příspěvky na kurzarbeit (13,5 mld. EUR) a příspěvky na fixní náklady (12 mld. EUR), o které mohou požádat podniky zasažené výrazným poklesem obratu. Záchranný balík zahrnuje mj. také odklady a snížení daní, státní garance na úvěry nebo pomoc pro obce. Pro OSVČ a drobné podniky byl zřízen krizový fond s nevratnými příspěvky.

Pro oživení ekonomiky byl dále schválen stimulační balík v hodnotě 11,6 mld. EUR. V něm je obsažena pomoc pro obzvláště těžce zasažená odvětví, ale také řada podpůrných opatření a investic, např. snižování daňové zátěže u zaměstnanců, úlevy firmám za účelem vytvoření pracovních míst a investice do ochrany životního prostředí, digitalizace a regionů.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Rakousko patří k předním evropským investorům ve výstavbě železnic a silnic. Vzhledem ke klimatickým závazkům Rakouska bude vzrůstat tlak na snížení emisí skleníkových plynů, což se již nyní v sektoru dopravy promítá.

V oblasti automobilové dopravy si Rakousko předsevzalo do roku 2030 snížit emise o 30 %, a to i pomocí vodíku. Největší rakouský koncern na výrobu elektřiny Verbund pracuje na projektu, který má za cíl vybudovat evropský řetězec na výrobu a transport zeleného vodíku, který může být využit nejen v dopravě, ale i průmyslu.

Další investice směřují do posilování veřejné dopravy. Zde se budou nabízet příležitosti zejména v Horním Rakousku, kde se počítá se zprovozněním nových traťových linek příměstských vlaků (S-Bahn). Ve Vídni byla v lednu 2021 zahájena výstavba nové linky metra U5 a rozšíření linky U2. Celkem bude postaveno 11 stanic v délce 9 km, projekt má být realizován do roku 2028 ve dvou fázích. V plánu je také výstavba 2 linek metra ve městě Graz. V rámci ochrany klimatu chce rakouská vláda zavést tzv. „1–2–3 Ticket“, který výrazně sníží cenu roční jízdenky ve veřejné dopravě.

V roce 2020 také začaly plánovací práce na výstavbu úseku 66 km severní trasy z Vídně do Bernhardsthalu na rakousko-české hranici. Na digitální platformě ProVia jsou zveřejněna výběrová řízení státních infrastrukturních společností ASFiNAG a ÖBB.

Energetický průmysl

V souladu s rakouským plánem dosáhnout do roku 2040 klimatické neutrality plánuje vláda v příštích třech letech další podpory a dotace na instalace fotovoltaických panelů do 500 kWp. Wien Energie budou investovat 500 mil. EUR do výstavby infrastruktury na výrobu solární energie a do ochrany klimatu. Šance pro firmy se vyskytují v souvislosti se zvýšením interoperability a s digitální integrací energetických sítí (Smart Grid).

Nedílnou součástí veřejných zakázek jsou projekce, výstavba, monitoring a sanace energetické infrastruktury včetně potrubních systémů a odpovídajícího použití měřicí a regulační techniky. Jen Vídeň hodlá do roku 2025 zpětinásobit výrobu solární energie instalací solárních zařízení a objem produkované energie zvýšit do roku 2030 na 600 MW. Bude se masivně investovat do přenosových soustav až 18 mld. EUR, zajištění výstavby rozvodových sítí a stavby efektivního systému uchovávání energií.

Další příležitosti pro české firmy se nabízejí v oblasti čistých technologií, zpracování odpadu, kontroly čistoty ovzduší, energetické efektivnosti, při výrobě vodní a větrné energie, biomasy, v dodávkách parních a vodních turbín, vodních kol.

Společnost Wiener Stadtwerke hodlá během letošního roku vybudovat a zprovoznit vodíkovou čerpací stanici a postupně se stát vodíkovým centrem pro celý východní region. Do roku 2025 plánují Wiener Stadtwerke investovat 5,6 mld. EUR na výstavbu vlastní infrastruktury vč. mobility a energie, z toho 4,25 mld. EUR půjde přímo na investice na ochranu klimatu.

Wien Energie, které budou na projektu úzce spolupracovat, chtějí postavit a ještě na podzim letošního roku zprovoznit 2,5 megawattové elektrolýzové zařízení, ze kterého se bude vodík transportovat na čerpací stanici v Leopoldau. Wiener Netze pak následně budou zajištovat přerozdělování a transport vodíku.

V roce 2021 má vstoupit v platnost zákon o výstavbě obnovitelných zdrojů, který má vytvořit podmínky pro naplnění cíle do roku 2030 pokrýt 100 % spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vláda k dosažení tohoto cíle předpokládá roční investice cca 10 mld. EUR. Hlavní podíl na zvýšení energie z obnovitelných zdrojů by měly mít solární a větrné elektrárny, méně již vodní a ještě méně energie se má získávat z biomasy.

ICT

Rakouský softwarový průmysl je jedním z mála odvětví hospodářství, které patří mezi vítěze krize covid-19. Rostoucí pronikání digitalizace v důsledku práce na dálku, domácí výuka dětí a poskytování státních prémií na nové investice přinesly tomuto odvětví v roce 2020 zvýšení obratů o 7–8 %.

Po částečně improvizovaných řešeních během covidové krize mají rakouské společnosti nyní více prostoru věnovat se strategickým otázkám ICT. Poptávka je po řešeních pro bezpečnou práci na dálku (Remote Working) a pro dodržování předpisů (Compliance) v hybridních kancelářích. Stále jsou na vzestupu cloudová řešení, např. nabídky SaaS (Software as a Service).

Potenciál je v rychlé a faktické podpoře rozhodnutí o investicích a vývoji produktů pomocí digitálních nástrojů, v inovativních řešeních zásob a logistiky a v optimalizaci dodavatelských řetězců. V oblasti e-health se vyskytují šance pro řešení telemedicíny a monitoringu zdraví na základě IoT. Stále na začátku jsou softwarové aplikace, které využívají umělou inteligenci pro včasnou detekci a diagnostiku nemocí a infekcí.

Ministerstvo pro digitalizaci a hospodářství společně s Rakouskou hospodářskou komorou poskytne v rámci projektu KMU.DIGITAL malým a středním podnikům v rozmezí let 2021 až 2023 dotaci v maximální výši 9 000 EUR na podporu digitalizace. Peníze mohou být využity na profesionální poradentství v oblasti e-commerce, online marketing, IT a kybernetickou bezpečnost, ale také na samotnou realizaci digitálních projektů, např. e-shopů. Celkem je na tento projekt vyčleněno 15 mil. EUR.

Stavební průmysl

Rakouský stavební průmysl se dosud s dopady krize covidu-19 dokázal vyrovnat poměrně dobře a u stavebních investic nezaznamenal příliš velký pokles (–3,2 %). Díky navýšení vládního podpůrného balíčku městům a obcím o dalších 1,5 mld. EUR zůstane finanční situace největších zadavatelů stavebních projektů v roce 2021 stabilní.

V bytové výstavbě budou zákonné požadavky na nové energetické standardy k dosažení pařížských klimatických cílů znamenat rostoucí poptávku po tepelné sanaci budov. Tento trend se odráží v mnoha dotacích od státu a spolkových zemí. Stejně jako v dopravě, i ve stavebnictví se zkoumá využití vodíku a dalších alternativ ve vytápění. Město Vídeň plánuje masivní výstavbu solárních panelů a využít chce mj. i zdi a střechy budov.

Další perspektiva se nabízí v optimalizaci pracovních procesů prostřednictvím digitálních řešení, např. v modelování a konstrukci staveb a dokumentaci projektů pomocí BIM (Building Information Modelling) a dalších nástrojů pro inovativní návrhářství. Rakouský stavební průmysl je ještě daleko od „digitálního staveniště“, tím větší je potenciál zvýšení účinnosti ve všech fázích projektů, tzn. od 3D tisku pro konstrukci složitějších stavebních prvků až po bezpečnostní řešení IoT, např. systémy varování před kolizí za využití čipů RFID (Proximity Warning).

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Součástí programu rakouské vlády na období let 2020–2024 je výstavba jednotek primární péče, tj. ordinací lékařů a nemocničních zařízení, posílení preventivních opatření (prohlídek, screeningů) a vakcinačních aktivit v rámci příslušných programů. Rakousko disponuje poměrně vysokou hustotou nabídky lůžek pro intenzivní péči v nemocnicích, což je odvětví, kde se mohou české firmy prosadit.

V rámci deklarované regio­nalizace chce rakouská vláda docílit větší soběstačnosti Rakouska i Evropy zejména ve výrobě léčiv a v současné době i polomasek třídy FFP2 a FFP3. Důkazem tohoto rozhodnutí je zabránění přesunu jediné evropské produkce penicilínu divize Sandoz (skupina Novartis) z Tyrolska do Asie. Nové příležitosti se však i po odeznění krize vyskytují u dodávek přístrojů pro testování, diagnózu a sledování pacientů v lékařských zařízeních.

Na vzestupu jsou softwarové výrobky pro lékařství, telemedicína, aplikace pro zdravotnictví a e-health, dále roste význam digitálních řešení. V Grazu se testuje význam 3D tisku v medicíně, např. pro výrobu léků na míru, 3D struktur apod. Existuje také prostor pro spolupráci v oblasti inovativních výrobků.

V Rakousku vzrůstá vrstva penzistů s vyššími finančními prostředky, kteří investují do svého zdraví. České lázně nabízejí širokou nabídku procedur určených k léčbě různých zdravotních obtíží na vysoké úrovni. Tyto kvalitní a rozsáhlé nabídky českých lázní a wellness hotelů je ale třeba intenzivně na rakouské straně prezentovat.

Železniční a kolejová doprava

Nový rámcový plán rakouských drah ÖBB zahrnuje investice v rekordní výši 17,5 mld. EUR, které v následujících šesti letech (2021–2026) budou směřovány do výstavby a modernizace železniční infrastruktury. Zaměřuje se především na zlepšení a posílení železniční dopravy v rámci městských aglomerací, rozšíření infrastruktury pro nákladní dopravu, elektrifikaci, zatraktivnění a posílení regionální železnice a digitalizaci.

Zhruba třetina nákladů půjde na výstavbu nových tunelů, cca 3 mld. EUR na nákup nových vozů a 250 mil. EUR na renovace nádraží. Investice zahrnují mj. také rozšíření parkovišť Park & Ride a ochranu proti hluku. V současné době je železniční síť ÖBB z 90 % elektrifikovaná, do roku 2035 má být z hlediska emisí CO₂ zcela neutrální. Na místech, kde elektrifikace není možná, se do budoucna počítá s alternativními pohony, např s využitím vodíku.

Velvyslanectví ČR ve Vídni
e-mail: commerce_Vienna@mzv.cz
www.mzv.cz/vienna




• Teritorium: Evropa | Rakousko | Zahraničí