Rakousko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoVídeň
Počet obyvatel9,03 mil.
Jazykněmčina
Náboženstvířímsko-katolické (58 %), pravoslavné (9 %), islámské (8 %), další (25 %)
Státní zřízenífederativní parlamentní republika
Hlava státuAlexander Van der Bellen
Hlava vládyKarl Nehammer
Název měnyEuro (EUR)
Cestování
Časový posunnení oproti SEČ
Kontakty ZÚ
Velvyslanecchargé d’affaires ad interim Dr. phil. Jakub Novák
Ekonomický úsekIng. Pavlína Šrámková
Konzulární úsekJUDr. Jiří Tomeš
CzechTradeJulie Havlová, M.A.
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 477
Hospodářský růst (%) 4,5
Inflace (%) 2,8
Nezaměstnanost (%) 6,2

Rakousko je spolkovou parlamentní republikou. Hlavou státu je spolkový prezident volený na šest let v přímých volbách, který jmenuje členy spolkové vlády. Rakouský parlament je dvoukomorový, skládá se z Národní rady a Spolkové rady. V čele vlády stojí spolkový kancléř.

Rakousko patří mezi důležité zahraničněpolitické a obchodně-ekonomické partnery České republiky. Současným výborným a intenzivním vzájemným vztahům odpovídá četnost politických, ekonomických, kulturních, stejně jako mezilidských kontaktů. K zintenzivnění a prohloubení politického dialogu na všech úrovních došlo během nové etapy bilaterálních vztahů, kterou uvedli ministři zahraničních věcí obou zemí v dubnu 2014. Přestože mezi ČR a Rakouskem panují na některé otázky odlišné názory (výroba, resp. využívání jaderné energie), je na politické úrovni vedena věcná debata, která přispívá k budování a rozvíjení dobrého sousedství. S tím úzce souvisí aktivní rozvoj především přeshraniční spolupráce, hospodářských vztahů, dopravní infrastruktury, ale i spolupráce v oblasti kultury, vzdělávání či sociálních věcí.

Rakouská ekonomika je vysoce vyspělá, otevřená a velmi proexportně orientovaná. K růstu ekonomiky, která je založená na službách, přispívá silná domácí spotřeba, poptávka na hlavních exportních trzích, infrastruktura na vysoké úrovni, efektivní administrativa a stabilita. Síla rakouské ekonomiky spočívá také v průmyslové tradici, cestovním ruchu a zahraničním obchodu. Rakousko je špičkou ve využití technologií, které chrání životní prostředí a vylepšují udržitelnost. V současnosti získává Rakousko z obnovitelných zdrojů 34-35 % energie. Do roku 2030 má Rakousko v plánu vyrábět veškerou elektřinu pomocí obnovitelných zdrojů, už nyní se nachází se 70 % takto vyráběné energie ve světové špičce. Rakousko patří mezi velmi konzervativní trhy. Při obrovské konkurenci je potřeba, aby české firmy, které na rakouském trhu chtějí uspět, na něj vstupovaly maximálně připraveny. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu, české zboží se nicméně těší solidní pověsti a Česká republika je považována za dodavatele kvalitních průmyslových výrobků.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Rakousko (456.52kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Rakousko (MZV) (79.57kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Rakouská republika (německy: Republik Österreich) je federativní parlamentní republika. V čele vlády stojí spolkový kancléř Karl Nehammer a hlavou státu je prezident Alexander Van der Bellen. Země se skládá z 9 spolkových zemí, výkonnou moc má regionální i federální vláda. Federální parlament tvoří dvě komory: Národní rada (Nationalrat) – volená přímo obyvateli – a Spolková rada (Bundesrat) – členy volí zemské sněmy spolkových zemí.

V předčasných parlamentních volbách v září 2019, které následovaly po skandálu na rakouské vnitropolitické scéně  způsobeném zveřejněním videonahrávky tajně pořízené na Ibize v červenci 2017, zvítězila s výrazným náskokem Rakouská lidová strana (ÖVP) vedená bývalým spolkovým kancléřem S. Kurzem se ziskem 37,5 % hlasů (+6 % oproti r. 2017), který se tak na rakouskou politickou scénu vrátil s posíleným mandátem. Druhé místo obsadila Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) s 21,2 % hlasů (-5,7 %). Na třetím místě se se ziskem 16,2 % hlasů (-9,8 %) umístila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Do Národní rady se po dvou letech vrátili Zelení se ziskem 13,9 % hlasů (+10,1 %). Voleb se zúčastnilo 75,6 % oprávněných voličů. Výsledkem povolebních vyjednávání se stala vládní koalice ÖVP a Zelených, jejichž předsedové S. Kurz a W. Kogler následně představili společný vládní program. 7. ledna 2020 jmenoval spolkový prezident A. Van der Bellen jejich historicky první spolkovou vládu. Program vlády kancléře S. Kurze si kladl za cíl dodržení volebních slibů: snížení daní z příjmu a striktní linii proti ilegální migraci vč. odmítání uprchlických kvót a důraz na ochranu vnější hranice EU. Zelení naopak v rámci vlády dostali příležitost realizovat ambiciózní program ochrany klimatu s cílem dosáhnout již v r. 2040 uhlíkové neutrality a v r. 2030 získávat elektřinu jen z obnovitelných zdrojů. Obě strany spojil vedle proevropského postoje odpor k jaderné energii. Naopak problematickým bodem zůstala migrace, v níž Zelení stále silněji zpochybňují striktní lidovecký kurs.

Kancléř na vrcholu vládní krize 9. října 2021 odstoupil a úplně odešel z politiky. Kurzův politický konec přivodila obvinění ze zpronevěry a napomáhání k úplatku v roce 2016. Kurzovu rezignaci si vynutila hrozba odchodu Zelených z koalice a s tím i riziko předčasných voleb. Alexander Schallenberg, dosavadní ministr pro evropské a zahraniční záležitosti, se stal kancléřem, aby jej začátkem prosince nahradil nově zvolený předseda ÖVP a dosavadní ministr vnitra Karla Nehammer. Schallenberg se tak znovu vrátil do čela ministerstva evropských a zahraničních záležitostí.

Začátkem května 2022 a několik dní před sjezdem Rakouské strany lidové (ÖVP), který nadcházející sobotu dle všeho potvrdí Karla Nehammera v pozici předsedy strany, rezignovaly dvě lidovecké  ministryně  ministryně zemědělství, regionů a cestovního ruchu E. Köstinger a ministryně hospodářství a digitalizace M. Schramböck. V obou případech se jednalo o političky úzce navázané na bývalého kancléře lídra lidovců S. Kurze.

Aktuální složení vlády je uvedeno na stránkách Spolkového kancléřství: www.bundeskanzleramt.gv.at/bundeskanzleramt/die-bundesregierung/bundesministerinnen-und-bundesminister.html.

1.2. Zahraniční politika země

Hlavní akcenty rakouské zahraniční politiky jsou: EU, dobré vztahy se sousedy, západní Balkán, Blízký východ, rozvojová spolupráce a aktivní účast v multilaterální diplomacii.

V centru pozornosti rakouské zahraniční politiky mimo Evropu jsou také Rusko, USA a Čína. Dlouhodobě nadstandardní vztahy s Ruskem (vč. energetiky) se zhoršily po kybernetickém útoku proti MZV Rakouska na přelomu roku 2019 a 2020, který mělo podle informací po týdny vést právě Rusko.  Ve dnech 25. – 26. srpna 2021 zavítal do Rakouska  ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na svém evropském turné (Maďarsko, Rakousko, Itálie). Ke zhoršení vztahů s Ruskem došlo po napadení Ukrajiny Ruskem. Vrcholní představitelé rakouského politického života (spolkový prezident, spolkový kancléř, ministr zahraničí) ruskou agresi proti Ukrajině ostře odsoudili, vyjádřili zemi a jejím obyvatelům solidaritu a vyslovili se pro tvrdou evropskou odpověď. Někdejší rakouská shovívavost vůči Rusku je pryč – jediný, který na politické scéně vybočuje, je hlas opozičních Svobodných (FPÖ). I nadále je tématem přílišná závislost země na ruských energetických dodávkách.

Intenzitu vykázaly vztahy s USA ve 2. polovině mandátu prezidenta D. Trumpa, jejichž nadstandardní úroveň potvrdila naposledy návštěva ministra zahraničních věcí M. Pompea v Rakousku v srpnu 2020. Citlivými tématy vzájemných vztahů jsou mj. sítě 5G, vztahy s Čínou či digitální daň.

Rovněž vztahy s Čínou (zejm. ekonomické) se rozvíjejí po všech liniích. Rakousko není zapojeno do Hedvábné stezky (BRI) nebo do formátu zemí střední a východní Evropy + Čína, neboli „17+1“. Zhoršení vzájemných politických vztahů je spojováno s rakouskou podporou rezoluce OSN k pronásledování Ujgurů a dalších muslimů v Číně, ale i rakousko-americkým sbližováním nebo absencí „pro-čínských“ Svobodných ve spolkové vládě. Poukazuje na něj také klesající trend čínských investic do rakouské ekonomiky.

Rakousko je členem EU od 1. 1. 1995, od 1. 1. 1999 je členem Evropské hospodářské a měnové unie. Díky své geografické poloze profitovalo Rakousko významnou měrou rovněž z rozšíření EU o země střední a východní Evropy.

Východiskem rakouské bezpečnostní politiky je ústavou zakotvená neutralita. Předmětem rakouského zájmu jsou zejm. témata odzbrojení, kontroly zbrojení a nešíření ZHN. V oblasti bezpečnostní politiky Rakousko aktivně spolupracuje v rámci mezinárodních organizací, jichž je členem, tedy OSN, OBSE, Rady Evropy, a ve vztahu k NATO prostřednictvím programu Partnerství pro mír, k němuž se Rakousko připojilo 10. února 1995. Rakousko je největším nealiančním přispěvatelem do jednotek KFOR. Aktivní roli hraje rovněž v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jehož Stálé radě v r. 2017 předsedalo.

V zahraniční politice praktikuje Rakousko multilateralismus. Kromě odzbrojení a nešíření jaderných zbraní podporuje vláda jejich úplný zákaz. Rakousko má zájem na zachování Vídně jako jednoho ze sídel OSN. Ve Vídni sídlí mj. IAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj), UNODC (Program OSN pro kontrolu drog a prevenci kriminality), UN Office for Outer Space (Úřad OSN pro kosmické záležitosti) a regionální úřadovny dalších organizací (UNHCR, UNDP). Vídeň je také sídlem sekretariátu OBSE, představitele OBSE pro svobodu médií, Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Přípravné komise Organizace Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBTO), stejně jako Agentury EU pro základní práva (FRA), Evropského institutu pro kosmickou politiku (ESPI) či Mezinárodního centra pro rozvoj migrační politiky (ICMPD). Ve Vídni sídlí rovněž regionální kancelář Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

1.3. Obyvatelstvo

Ke dni 1. dubna 2022 bylo v Rakousku registrováno 9,03 mil. obyvatel. Celkový počet obyvatel vzrostl během prvního kvartálu roku 2022 především díky ukrajinským uprchlíkům a překročil tak poprvé hranici 9 mil. Rakousko má průměrnou hustotu zalidnění 106,5 obyvatel na 1 km² (2021). Vzhledem k populačnímu růstu v posledních letech se hustota zalidnění neustále zvyšuje a letos dosáhla nového maxima. Trvalý růst, především v důsledku imigrace, je součástí zásadní změny v rakouské populační struktuře a podle prognóz bude pokračovat i nadále. Průměrná délka života činila v roce 2020 u žen 83,7 let a u mužů 78,9 let. Populace stárne, počet a podíl dětí a dospívajících (mladších 20 let) se v mnoha regionech snížil, zatímco počet ekonomicky neaktivních osob (nad 65 let) se významně zvýšil. Porodní bilance byla v roce 2020 negativní, tj. zemřelo více osob, než se narodilo. Průměrný počet dětí připadající na jednu ženu dosáhl v roce 2020 hodnoty 1,44.

Občané cizí státní příslušnosti tvoří 18,2 % populace (1,64 mil. osob). V této skupině zaujímají největší podíl Němci (217 tis.), Rumuni (138 tis.), Srbové (122 tis.) a Turci (118 tis.). Následují osoby z Bosny a Hercegoviny (97 tis.), Chorvaté (95 tis.), Maďaři (94 tis.), Syřané (68 tis.), Poláci (66 tis.), Ukrajinci (53 tis.), Slováci (47 tis.) a Afghánci (45 tis.). Čechů žije v Rakousku 15 tisíc. Česká menšina je ovšem mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na jeden milion. Asi 580 tis. Rakušanů žije v zahraničí, z toho cca 257 tis. v Německu. Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r. 1976 (Volksgruppengesetz).

Rakouské sčítání obyvatel nezohledňuje náboženské vyznání, následující přehled vychází z databáze statista.de (2022). Podle průzkumů se 63 % osob označuje za náboženské, 29 % za nevěřící a 4 % za ateisty. Katolická církev měla na konci roku 2021 přibližně 4,8 milionu členů, následovaná pravoslavnými křesťany (775 000, r. 2018), muslimy (700 000, r. 2016) a evangelíky (272.000, r. 2021).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Rakouská ekonomika je vyspělou sociálně tržní ekonomikou se stabilním finančním sektorem a s úzkými mezinárodními vazbami. Sektor služeb má na celkové hospodářské přidané hodnotě podíl cca. 70 %, zatímco průmysl má – dlouhodobě konstantní – podíl nižší než 30 %. V rámci služeb má velký význam cestovní ruch. Daňové zatížení je v rámci zemí EU nadprůměrné, zato se země vyznačuje vysokou kvalitou života a velmi dobrou úrovní sociálního zabezpečení.

V roce 2021 se rakouská ekonomika zotavila mnohem rychleji a silněji, než se po silném propadu HDP následkem coronavirové pandemie očekávalo. Toto oživení však probíhalo nerovnoměrně napříč sektory. Zatímco průmysl, obchod a stavebnictví výrazně přispěly k růstu, zůstalo hotelnictví a gastronomie hluboko pod předkrizovou úrovní. Za celý rok 2021 zaznamenal rakouský HDP reálný růst o 4,5 %. Od počátku roku 2022 zažívají ubytovací a gastronomické služby opět dynamický růst a nyní se výrazně podílejí na růstu HDP. Své předkrizové úrovně však nedosáhnou ani v roce 2023. Důvodem je mj. válka na Ukrajině, která negativně ovlivňuje zejm. turisty z mimoevropských zemí. Rusko-ukrajinská válka a sankce uvalené na Rusko mají výrazné následky pro celkovou rakouskou ekonomiku a zpomalují její rozmach. Nejistota ohledně budoucího vývoje má vliv na další zvyšování cen za suroviny a energie, dochází k výpadkům exportu a prohlubují se problémy dodavatelských řetězců. Průměrná míra inflace činila v Rakousku za rok 2021 2,8 % a byla tak téměř dvakrát vyšší, než v předchozích dvou letech. V dubnu 2022 dosáhla inflace v důsledku krize na Ukrajině rekordních 7,2 %. Rakouský trh práce se z problémů způsobených pandemií Covid-19 rychle zotavil a ke konci roku 2021 zaznamenal rekordní počet cca 100 tis. volných pracovních míst, ale i nedostatek pracovních sil, zejména ve zdravotní péči a gastronomii. Problémem zůstává uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce. Úroveň veřejného dluhu dosáhla ke konci roku 334,1 mld. EUR, poměr rakouského veřejného zadlužení k HDP činil 82,8 %.

Rakousko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa a má otevřenou a velmi proexportně orientovanou ekonomiku. Naprostou většinu rakouských exportérů tvoří malé a střední podniky, každé druhé zaměstnání je přímo či nepřímo závislé na exportu. Nejvýznamnější komodity zahraničního obchodu jsou stroje a vozidla, a to jak na straně vývozu, tak dovozu. Mezi další významné exportní produkty patří chemické výrobky, železo a ocel, potraviny a nápoje, mezi importní produkty také farmaceutické výrobky. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro Rakousko zůstává dlouhodobě Německo.


Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 1,5-6,74,53,92,0
HDP/obyv. (USD/PPP) 61 994,7057 182,3062 155,1066 680,0070 160,0
Inflace (%) 1,51,42,85,62,9
Nezaměstnanost (%) 4,86,16,24,64,5
Export zboží (mld. USD) 178,7164,7235255,2261,7
Import zboží (mld. USD) 184,7169,2232,4254260,1
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 3,33,510,910,511
Průmyslová produkce (% změna) 0,5-6,99,83,92,2
Populace (mil.) 8,98,98,99,09,0
Konkurenceschopnost 19/6316/6319/64N/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, WIFO, OeNB

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,9
Veřejný dluh (% HDP) 82,8
Bilance běžného účtu (mld. USD) -2,2
Daně 2022
PO 25 %
FO 20-55 %
DPH 20 %, 13 %, 10 %

Rok 2021 byl ve znamení ekonomického oživení a od té doby se kontinuálně zlepšuje i fiskální pozice Rakouska. V důsledku návratu rakouské ekonomiky k hospodářskému růstu by mělo být maastrichtské saldo již v roce 2022 opět pod stanoveným limitem -3,0 %. Podle prognóz se bude v roce 2022 poměr celkového veřejného zadlužení k HDP pohybovat kolem 81,1 %, což značí pokles oproti předchozímu roku. Státní rozpočet nicméně čelí nejistotám ohledně dalšího epidemiologického vývoje a případných nových opatření. Na rok 2022 je na náklady spojené s koronavirovou pandemií vyhrazeno 3,9 mld. EUR, zatímco v roce 2021 se pohybovaly ve výši 13,6 mld. EUR. Mezi rozpočtové priority patří ochrana klimatu, mobilita, digitalizace, výzkum a vývoj. Ústředním prvkem při plánování rozpočtu na roky 2022 až 2025 se stala v lednu 2022 schválená eko-sociální daňová reforma.

Rozpočtový deficit činil v roce 2021 cca 23,9 mld. EUR (5,9 % HDP). Státní výdaje vzrostly ve srovnání s rokem 2020 o 9,4 mld. EUR (4,4 %) a státní příjmy o 16,1 mld. EUR (8,7 %). Úroveň veřejného dluhu dosahovala k 31. prosinci 2021 334,1 mld. EUR, vládní dluh tak byl o 18,1 mld. EUR vyšší, než v předchozím roce. Poměr celkového rakouského veřejného zadlužení (stát, spolkové země, obce, sociální pojištění) k HDP činil 82,8 %. Ekonomická omezení ve spojení s globální pandemií vedla po více než 20 letech k deficitu běžného účtu, a to ve výši 2,1 mld. EUR (-0,5 % HDP). Výše devizových rezerv, které měla Rakouská národní banka (OeNB) v r. 2021 k dispozici, činila cca 7,5 mld. EUR.

2.3. Bankovní systém

Rakouský bankovní sektor má díky své velikosti s celkovými aktivy přes 250 % HDP velký ekonomický význam. Rakouské banky se dělí na akciové banky, spořitelny (skupina Erste Bank), zemské hypoteční banky, družstevní banky (skupina Raiffeisen), asociaci Volksbanken a stavební spořitelny.

Pobočková sít‘ bank vykazuje již několik let klesající tendenci, snížení počtu poboček ale již nepostupuje tak rychle. S aktivy 277,4 mld. EUR byla Erste Group Bank AG v roce 2020 největší bankou v Rakousku. Následuje  Raiffeisen Bank International AG (165,9 mld. EUR), UniCredit Bank Austria AG (118,5 mld. EUR), Bawag Group AG (53,1 mld. EUR) a RLB OÖ AG (48,6 mld. EUR).

Za stabilitu finančního trhu a správu  měnových rezerv odpovídá Rakouská národní banka (OeNB, https://www.oenb.at). Má formu akciové společnosti, majitelem 100% základního kapitálu ve výši 12 mil. EUR je Rakouská republika. Dozorčím orgánem bankovního sektoru je FMA (Finanzmarktaufsichtsbehörde), jemuž podléhají i firmy FinTech. FMA plánuje zavést přísnější kapitálové požadavky na úvěry na nemovitosti, aby se zabránilo realitní bublině.

Rakouské banky dopady Covid-19 dobře zvládly – po snížení zisku na polovinu v roce 2020 (2,7 mld. EUR) predikuje OeNB pro rok 2021 rekordní výsledek ve výši 5,7 mld. EUR. Úrokové sazby na vklady se v Rakousku dlouhodobě pohybují na nízké úrovni, od začátku roku 2022 ale výrazně vzrostly úrokové sazby nových fixních úvěrů.

2.4. Daňový systém

Rakousko disponuje stabilním daňovým systémem a efektivní finanční správou. Celková výše daní je nadprůměrná, zejména pokud jde o zdanění práce. Proti mezinárodnímu trendu je nízko zdaněn majetek a daňový systém již nějakou dobu prochází procesem ekologizace. Rakousko má se 40 státy celého světa včetně ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které se řídí podle vzoru smlouvy OECD.

Příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů (ESt). V případě trvalého pobytu v Rakousku se zdaňují všechny světové příjmy. Zahraniční subjekty podléhají dani z příjmů pouze částí příjmů, např. z podnikání s provozovnou nebo z kapitálového majetku. Po pobytu v Rakousku delším než 6 měsíců platí neomezená daňová povinnost. V případě zaměstnání se daň z příjmů vybírá odečtením ze mzdy. Na příjem se používá transparentní progresivní tarif. Podle výše zdanitelných příjmů existuje 6 daňových sazeb:

  • 0 % (do 11 tis. EUR),
  • 20 % (nad 11 do 18 tis. EUR),
  • 35 % (nad 18 do 31 tis. EUR),
  • 42 % (nad 31 do 60 tis. EUR),
  • 48 % (nad 60 do 90 tis. EUR),
  • 50 % (nad 90 tis. do 1 mil. EUR),
  • 55 % (nad 1 mil. EUR).

Příjmy firem podléhají dani z příjmu právnických osob (KöSt). Zisk je daněn jednotnou daňovou sazbou ve výši 25 %. Kapitálová společnost je samostatný daňový poplatník, zatímco příjem osobních společností je zdaněn u každého společníka zvlášť. Daň z obratu/z přidané hodnoty (USt, MwSt.) má sazby 20 %, 10 % a v několika případech 13 %. Daň z výnosu kapitálu (KESt) činí 25 % a vybírá se odečtením z kapitálového výnosu. Spotřební dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, ropné výrobky a nové automobily. Živnostenská daň, daň z majetku nebo dědická daň se nevybírá.

Jádrem eko-sociální daňové reformy schválené v lednu 2022 je zpoplatnění emisí CO₂ a redistribuce příslušných příjmů klimatickým bonusem. V polovině roku 2022 dojde k postupnému snížení daně z příjmu právnických osob z 25 % na 24 % (2023) a 23 % (2024). V oblasti daně z příjmů má dojít k odlehčení příjmů fyzických osob změnou 2. a 3. tarifního stupně.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Rakouský zahraniční obchod je tradičně zaměřen na Evropu a tvoří nesmírně důležitý faktor v domácí ekonomice. Členské státy EU mají největší podíl na obchodní výměně Rakouska, nejdůležitějším obchodním partnerem je dlouhodobě Německo. Rakousko díky své centrální poloze nabízí ideální podmínky pro navázání obchodních vztahů s východní a jihovýchodní Evropou a je také významným investorem ve střední a jihovýchodní Evropě.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 101 850,3107 352,5107 308,3101 817,9N/A
Import do EU (mil. EUR) 117 745,3124 276,1125 719,6116 065,9N/A
Saldo s EU (mil. EUR) 15 895,016 923,617 411,314 248,0N/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Rakousko patří dlouhodobě mezi důležité a tradiční obchodní partnery ČR. Hospodářské vztahy se začaly úspěšně rozvíjet už v 90. letech především díky přílivu rakouských investic do ČR. Rakousko zaujímá 5. místo mezi nejvýznamnějšími destinacemi pro české vývozy. Mezi hlavní exportní zboží patří motorová vozidla, elektrická zařízení a přístroje, stroje a surové dřevo. Také pro Rakousko je ČR významným obchodním partnerem, v rámci zemí střední a východní Evropy dokonce nevýznamnějším. Rakousko taktéž patří k největším investorům v ČR.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 119,6196,3196,4184,6220,2
Import do ČR (mld. CZK) 187118115,2106,2129,2
Saldo s ČR (mld. CZK) 6778,381,278,191

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Síla rakouské ekonomiky je dána průmyslovou tradicí, cestovním ruchem a zahraničním obchodem. Dominantním obchodním partnerem je Německo, které je v Rakousku i hlavním investorem, následováno Ruskem s 21,3 mld. EUR. Rakousko je naopak významným investorem v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Čína patří k  nejvýznamnějším obchodním partnerům Rakouska v Asii. Významný nárůst v exportech vykázala odvětví farmaceutických výrobků a osobních automobilů. Z hlediska vývozů je Čína pro Rakousko desátým nejvýznamnějším odbytištěm. Tradičně silné jsou obchodní vztahy Rakouska se státy Severní Ameriky – USA a Kanadou. 


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 40 941,249 076,3051 280,2046 470,1053 045,10
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 31 590,440 431,831 312,030 354,3N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 9 350,99 312,713 257,811 681,9N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Po významném poklesu jak u aktivních, tak pasivních PZI v roce 2020 vykazuje Rakouská národní banka (Österreichische Nationalbank, OeNB) v roce 2021 značné oživení. Vzestupný trend se silněji  promítá u aktivních PZI. Celkový stav aktivních rakouských PZI dosáhl v roce 2021 215,8 mld. EUR (2020: 193,6 mld. EUR), pasivních PZI bylo 175,1 mld. EUR (2020: 163,7 mld. EUR). Největším investorem bylo v roce 2021 s 50,9 mld. EUR Německo. Na 2. pozici bylo Rusko (23,5 mld. EUR), následované USA (14,6 mld. EUR). Podle sektorů vede zdaleka u pasivních PZI poskytování služeb (92,9 mld. EUR), následuje peněžnictví a pojišťovnictví (25,3 mld. EUR) a obchod (19,4 mld. EUR). Zákon o kontrole zahraničních PZI z roku 2020 znamená efektivní kontrolu PZI, ale i velký nárůst schvalovacích řízení. Monitoringu podléhají mj. zdravotnictví, energetika, chemický průmysl a ICT, citlivé oblasti jsou mj. zbraně, 5G nebo VaV v oblasti vakcín.

PZI ČR v Rakousku se obecně pohybují na nízké úrovni, v roce 2021 však vykázaly výrazný nárůst. Jejich celkový stav činil 937 mil. EUR (2020: 468 mil. EUR). ČR tak mezi Visegrádskou čtyřkou zaznamenává nejdynamičtější rozvoj. Investice českých firem směřují např. do komerčních nemovitostí (skupina CPI-Immofinanz, ZDR Investments).

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Od 1. ledna 1995 je Rakousko členem Evropské unie (EU).

Smlouvy s ČR

Mezi ČR a Rakouskem bylo podepsáno na 80 bilaterálních smluv upravujících ekonomické, sociální a kulturní vztahy či problematiku společných státních hranic (turistické stezky apod.). V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2012), dohoda o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech (2005) a dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (1991).  Kompletní seznam základních bilaterálních smluvních dokumentů mezi Českou Republikou a Rakouskem je uveden zde: Seznamplatných mezinárodních smluv.

3.4. Rozvojová spolupráce

Rakousko není příjemcem rozvojové pomoci a v rámci rozpočtu EU patří k netto plátcům. Rozvojová spolupráce je v Rakousku významnou součástí zahraniční politiky, její cíle, zásady a principy, jakož i koordinační role Spolkového ministerstva zahraničí jsou zakotveny zákonem č. 65/2003 BGBl. V rámci své koordinační role zpracovává ministerstvo strategie a připravuje tříleté programy (aktuální program na léta 2019 – 2021, program na období 2022-2024 zatím nebyl schválen). Rakousko  doposud poskytlo 42 mil. EUR okamžité pomoci Ukrajině Je rovněž zodpovědné za realizaci multilaterálních programů rozvojové spolupráce. Za realizaci bilaterálních programů a projektů odpovídá Rakouská rozvojová agentura (Austrian Development Agency, ADA), která na určitých projektech spolupracuje také s Českou rozvojovou agenturou (ČRA).

V rámci rozvojové spolupráce přizpůsobuje Rakousko své projekty a programy místním podmínkám a koordinuje je s lokálními partnery. Vybrané prioritní země a regiony jsou rozdělené do tří kategorií:

  • Nejchudší rozvojové země: boj proti chudobě, zejména v Africe – Burkina Faso, Mali, Niger, Mauretánie Etiopie, Uganda, Mosambik a Bhútán
  • Jihovýchodní Evropa / Jižní Kavkaz: udržitelný hospodářský rozvoj – Kosovo, Albánie, Moldavsko, Gruzie, Arménie
  • Krizové regiony a nestabilní státy: mír a bezpečnost, stabilita a obnova, budování struktur – Palestina , Afghánistán

Vedle spolupráce s vládami se ADA soustřeďuje také na partnerství s nevládním sektorem a privátní sférou, resp. podniky ze zemí Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska. České firmy se tak mohou zapojit do dlouhodobých a udržitelných projektů partnerských zemí ADA a využít různých forem podpory – od studie proveditelnosti až po obchodní partnerství. Pravidla pro spolupráci s podniky jsou k nalezení na oficiálních stránkách ADA: www.entwicklung.at/akteure/unternehmen popř. www.entwicklung.at/akteure/unternehmen/wirtschaftspartnerschaften.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Rakousko patří mezi nejvyspělejší a nejbohatší země světa a rakouský trh nabízí pro české exportéry celou řadu možností zejm. v oblastech inovativních a vyspělých technologiích a v perspektivních sektorech jako je energetika a čisté technologie, ICT, elektrotechnika, doprava a zdravotnictví.

▶ Dopravní průmysl, infrastruktura a mobilita

Rakousko patří k předním evropským investorům ve výstavbách silnic a dálnic. Spolkové země sousedící s ČR – Dolní a Horní Rakousko, disponují na rok 2022 rozpočtem 6,4 mld. CZK určené na silniční výstavby a zvýšení atraktivity veřejné dopravy. ASFiNAG průběžně vypisuje v těchto oblastech tendry. V souvislosti s klimatickými závazky Rakouska a v návaznosti na rakouský plán mobility 2030 vzrůstá tlak na snížení emisí skleníkových plynů, což se již nyní v sektoru dopravy promítá. Zároveň narůstá poptávka po vozidlech s alternativním pohonem. Příležitosti se nabízí v oblasti výzkumu, vývoje a optimalizace elektrických komponentů e-vozidel a zejm. v inovativním řešení infrastruktury dobíjecích stanic.

▶ Energetický průmysl

V roce 2021 vstoupil v Rakousku v platnost zákon o obnovitelných zdrojích energie (EAG), který má vytvořit podmínky pro naplnění cíle rakouské vlády do roku 2030 pokrýt 100% spotřeby elektřiny z OZE. Hlavní podíl na zvýšení energie z OZE mají mít solární a větrné elektrárny. Celkově bude do rozšiřování OZE investováno 25 mld. CZK ročně. Rakouská vláda bude dále investovat do využívání  zeleného plynu a vodíku, které by měly přispět k dekarbonizaci a ekologizaci průmyslu. Příležitosti pro české firmy se nabízí v oblastech investic do přenosových soustav, zajišťování výstavby rozvodových sítí a výstavby efektivního systému uchovávání energií. Další příležitostí se naskytnou v oblasti zpracování odpadu, kontroly čistoty ovzduší, energetické efektivnosti, při výrobě vodní a větrné energie, biomasy, v dodávkách parních a vodních turbín, vodních kol a v oblasti fotovoltaiky.

▶ ICT

Rakouský softwarový průmysl je jedním z mála odvětví ekonomiky, který z pandemie COVID-19 profituje.  Tento sektor dosáhl za rok 2021 zisk 642,3 mld. CZK, což představuje 7,4 % HDP Rakouska. Inovace a hospodářský růst podporují spolková ministerstva, státní agentury, Rakouská hospodářská komora (WKO) a spolkové země v rámci mnoha klíčových projektů digitalizace. V podobě programu KMU Digital 3.0 je malým a středním podnikům v období 2021 – 2023 k dispozici 364,72 mil. CZK. Českým firmám se nabízí příležitosti v oblasti aplikací blockchainu a dalších decentralizovaných přístupů k zvýšení síťové bezpečnosti, dále bude poptávka po integraci a harmonizaci procesů s cílem zvýšit kybernetickou bezpečnost. Pokud jde o modernizaci IT infrastruktury, mnoho projektů bude zahrnovat zpřístupnění stávajících aplikací pro cloud.

▶ Stavební průmysl

Rakouský stavební průmysl se s dopady krize Covid-19 dokázal vyrovnat poměrně dobře – u reálných stavebních investic byl v roce 2021 zaznamenán nárůst o 5,4 % oproti roku 2020. Nejnovější prognózy pro rok 2022 ukazují vzestup zejména v pozemním stavitelství (2,8 %) a v bytové výstavbě (2,2 %). Perspektivu bude mít výstavba klimaticky šetrné architektury a odborná sanace budov dotovaná státem a spolkovými zeměmi Rakouska. Spolkové ministerstvo pro ochranu klimatu (BMK) iniciovalo v roce 2021 celostátní ofenzívu sanace budov s objemem financování 15,81 mld. CZK do konce roku 2022. Více než polovina všech veřejných zakázek, které se týkají stavebních prací, je vypisována ze strany  spolkových zemí a obcí na základě principu nejlepší nabídky (tzv. Bestbieterprinzip) vytváří tak příležitosti i pro české firmy např. v řadě subdodávek. Perspektivním odbytovým trhem bude v Rakousku do budoucna automatizace staveniště, koncepty pro síťování stavebních strojů a využití mobilních stavebních robotů.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie vytvořila podmínky k tomu, aby se Rakousko stalo významnou farmaceutickou lokalitou a postupně se ve výrobě farmaceutických produktů osamostatnilo. Rozhodujícími faktory pro dosažení stanovených cílů budou dle spolkové vlády investice do technologií, digitalizace a výrobních kapacit. Rakouský farmaceutický průmysl vyprodukoval jen v roce 2019 produkty v hodnotě cca 75 mld. CZK. V rámci deklarované regionalizace chce rakouská vláda docílit větší soběstačnosti nejen ve výrobě léčiv. V oblasti zdravotnické péče může být pro české firmy zajímavá poptávka např. po IT řešeních – aplikacích monitorování pacientů v domácnosti, mj. s využitím senzorové techniky. Program Life Science Austria (LISA) podporuje mezinárodní inovativní společnosti, které vyvíjejí a uvádějí na trh nové produkty a služby. Na vzestupu a pro české firmy se nabízí příležitosti v dodávkách softwarových výrobků pro lékařství, telemedicíny  a nástroje obrazové analýzy, aplikace za využití UI a produkty a služby personalizované medicíny.

▶ Železniční a kolejová doprava

Rakouská spolková vláda odsouhlasila navýšení rozpočtu rámcového plánu železniční infrastruktury ÖBB o 17,1 mld. CZK. V rozmezí let 2022-2027 bude do modernizace a výstavby železniční sítě investováno rekordních 443 mld. CZK, dalších 95 mld. CZK je vyčleněno na údržbu. Pro české firmy se tak nabízí mnoho různých příležitostí podílet se na plnění ambiciózního plánu rakouské vlády, který má nejen posílit, zrychlit a zatraktivnit osobní i nákladní železniční dopravu, ale zároveň se má stát důležitou součástí boje proti klimatickým změnám. Mezi hlavní čtyři body rámcového programu patří posílení železniční dopravy v městských aglomeracích, rozšíření infrastruktury pro nákladní dopravu, elektrifikace železničních tratí a digitalizace.

MAPA STRATEGICKÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ – MZV (export.cz)

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Následující text nabízí základní orientaci v neformálních pravidlech a zvyklostech, které se vztahují k vedení obchodního jednání v Rakousku. Rakouský trh patří mezi velmi konzervativní a vysoce konkurenční trhy. Zástupci firem, kteří chtějí na rakouském trhu uspět, proto musí být na jednání maximálně připraveni. Němčina je podmínkou, stejně jako příprava kvalitních marketingových podkladů vč. webových stránek. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu, české zboží se nicméně těší solidní pověsti a jsme považování za dodavatele kvalitních průmyslových výrobků.

4.2. Oslovení

Běžné oslovování je „Guten Tag“ nebo „Grüß Gott“, v písemném styku „Sehr geehrter Herr …“ a „Sehr geehrte Frau …“. V ranních a dopoledních hodinách (do 9-10 hod.) je možné pozdravit formulací „Guten Morgen“, večer pak „Guten Abend“. Při oslovování se pravidelně používá funkce nebo titul podle toho, co je významnější. Zvyk používání titulů pochází z dob monarchie. Tituly se používají a hojně se používá označení funkcí jako prezident, guvernér, generální ředitel či sekretář, celá řada radů jako komerční, městský, zemský, ministerský, vrchní, dvorní, soudní apod. Rakušané jejich hodnotu znají a pozorně sledují, na jaké úrovni kdo je. Teprve po trvalejším seznámení se od titulů opouští, což platí – s výjimkou státní správy – i pro opakovanou výměnu e-mailů. Mladší generace si obecně na titulování již zakládá méně. V případě oslovení e-mailem je třeba informace zaslat ve strukturované podobě, tzn. nejdříve krátce představit firmu a následně přejít k nabídce. Základním jednacím jazykem je němčina.

4.3. Obchodní schůzka

Na osobní schůzku je potřeba se dobře připravit a rovněž je důležité si zmapovat konkurenci. Doporučujeme sjednat si obchodní schůzku s předstihem. Běžně se jednání realizují v průběhu pracovního oběda či pracovní snídaně, pozvání obchodních partnerů domů je v Rakousku neobvyklé. V takovém případě je vhodné přinést hostiteli dárek – např. dobré (české) víno nebo květiny.

Přestože jsou Rakušané dobrými hostiteli, rádi se nechají pozvat. V průběhu oběda se obvykle konverzuje i o nepracovních tématech, rakouská kultura, víno nebo zimní sporty jsou velmi vhodná konverzační témata. Je běžné, že se o služebních a obchodních záležitostech začne diskutovat až v závěru schůzky.

Úprava vizitek je standardní, podobná jako v ČR. Různé tituly a funkce na vizitkách jsou pravidlem a běžné jsou případy, kdy má jedna osoba např. tři různé vizitky se stejnými tituly, ale odlišnou funkcí. Dochvilnost při jednání bývá samozřejmostí, zpoždění ze strany partnera je třeba vysvětlit. V případě, že není možné dodržet termín, je nutné na to obchodního partnera včas upozornit a dohodnout nové jednání.

Délka a struktura vlastního jednání závisí spíše na složitosti problematiky, než na vlastnostech Rakušanů. Jedná se věcně, i když je pravdou, že se Rakušané rádi pobaví i tématy neobchodními. Rakouští obchodní partneři jsou zpravidla příjemní, otevření, ale zároveň věcní, vědí, čeho chtějí dosáhnout a mají předem zjištěné informace o firmě, se kterou se rozhodnou jednat. Rakušané dokáží vytvořit pro jednání příjemné prostředí. Rádi se pochlubí a jsou ochotni hovořit i o soukromém životě.

Zatímco na pracovním obědě je možné dopřát si sklenky vína nebo piva, během schůzky ve firmě je vhodnější se konzumaci alkoholu vyhnout, zejména při prvním kontaktu s obchodním partnerem. Společenské postavení je ceněno a vnímáno, vytvořené hierarchické vztahy ve společnosti jsou v běžném životě přijímány. Rakušané si potrpí na užívání titulů a během jednání se důsledně vyká. Odlišný postup lze pochopitelně zaznamenat ve sféře startupů, jejichž obchodní kultura je mladá, měně formální a výrazně ovlivněna anglosaskými zeměmi.

Součástí jednacího týmu by měl být v ideálním případě pracovník s rozhodovací pravomocí a výhodou může být podobný věk mezi obchodními partnery. Obecně ale věk ani genderové složení týmu nehraje zásadní roli.

Rakouští obchodní partneři se dobře oblékají a kvalitní značkové oblečení je pro ně standardem. Oblečení by mělo být formální – pro muže oblek a pro ženy kalhoty s halenkou popř. kostýmek. Ve venkovských regionech (zejména v Tyrolsku, Salzburgu nebo Korutanech) se může stát, že obchodní partner přijde v tradičním kroji. Ženy by měly dbát na decentní šperky a decentní make-up.

Regionální rozdíly nejsou příliš velké, zejména v alpských oblastech bývá ale spisovná němčina často nahrazována dialektem. Na dialekt může rakouský obchodní partner přejít zejména v případě, že konverzace trvá delší dobu. 

V Rakousku hrají značnou roli různé lobbistické skupiny, které usilují o prosazení svých zájmů, nicméně zakořeněný princip „sociálního partnerství“ svádí dohromady různé zájmové svazy a instituce k vzájemnému jednání a přijímání kompromisů. Rakouský partner je ochoten přistoupit na kompromisy, zná ale dobře své hranice a většinou i hranice, ve kterých se může pohybovat jeho obchodní partner. Často tak dochází k důslednému tlaku na cenu. Obchodní jednání provází vysoký stupeň serióznosti a spolehlivosti, přesto však je nutná opatrnost v přístupu k obchodním partnerům. Znatelně vyšší respekt, než je obvyklé v ČR, mají Rakušané k zákonům, úřadům, úředníkům a ochráncům pořádku.

4.4. Komunikace

Rakušané jsou přístupní širokému konverzačnímu okruhu a těžko se hledá téma, o kterém hovořit nelze. Jsou však velcí patrioti a je třeba být obezřetný v okamžiku, kdy závěr vyzní v kritiku něčeho rakouského, přestože vzdělaní a objektivně smýšlející partneři si její oprávněnosti uvědomují. Naopak oblíbenými a vděčnými konverzačními tématy jsou víno a zimní sporty, zejména lyžování. Běžně se mluví i o aktuálním vývoji v politice, i když je třeba být opatrný při hodnocení jednotlivých politických stran.

Základem úspěchu je osobní jednání a individuální přístup k partnerovi. Rakouský obchodní partner uvítá, pokud ho český partner dopředu informuje o všem důležitém, e-mailem nebo telefonicky. Rakouský obchodní partner by rád přesně věděl, jaké výhody mu určitý produkt nebo služba poskytuje, a právě tyto výhody je zapotřebí jasně komunikovat. V osobním jednání by neměl být konfrontován s podstatnými změnami obchodních parametrů. Stěžejní body obchodních záležitosti je zapotřebí sdělit přímo zodpovědnému pracovníkovi a neměly by být komunikovány přes jiné kanály. Menší detaily je možné řešit opět přes telefon nebo e-mailem. V rámci přípravy obchodu je používání např. WhatsAppu ve státní správě a u většiny firem spíše výjimkou, zatímco u mladých firem a startupů je jejich používání obvyklé.

Potřeba využití služeb tlumočníka záleží na jazykové úrovni němčiny českých partnerů. Jako jednací jazyk používají Rakušané přirozeně nejraději němčinu. Dá se říci, že mnoho Rakušanů považuje téměř za samozřejmost, že Čech němčině rozumí a bude s ním německy mluvit. Rakouská němčina (včetně vídeňské) se od spisovného jazyka značně liší a ne vždy berou partneři ohled na schopnosti cizince porozumět. Zejména vysokoškolsky vzdělané osoby (a samozřejmě mladá generace) ovládají celkem dobře i angličtinu, která pak může být jednacím jazykem. Na druhou stranu se jejím využitím dost často ze strany partnera projeví emocionální odstup. Cestu k srdci Rakušana otevřete spíše použitím němčiny. Ostatní jazyky – a tlumočníci – se v běžných obchodních jednáních téměř nepoužívají. Velmi málo Rakušanů mluví česky, někteří však znají několik základních frází a slov a používají je ve smalltalku. Je nutné se vyvarovat poznámek v češtině, které nejsou určeny pro ucho rakouského partnera, protože by jim mohl rozumět.

4.5. Doporučení

V první řadě doporučujeme se na jednání s rakouskými partnery dobře připravit a provést analýzu trhu. Je třeba kriticky posoudit, zda najde určitý produkt/určitá služba na náročném rakouském trhu uplatnění. K profesionálnímu postupu patří nejen jasná komunikace všech důležitých parametrů, ale i příprava obchodní prezentace a webových stránek ve kvalitní němčině. Investice do jazykové dokonalosti obchodních materiálů se rozhodně vyplatí, neboť obchodní nabídce se od začátku věnuje zvýšená pozornost.

Rakouský trh je nasycen – vysoká kvalita výrobku či služeb sama nestačí, je nutno prezentovat výjimečné parametry a nápady. V určitých oblastech, zejména ve strojírenství, má ČR v Rakousku velmi dobrou reputaci. Jako všude platí, že v případě nového obchodního kontaktu je lepší si potencionálního partnera pomocí místních zdrojů ověřit. Vyplatí se věnovat zvýšenou pozornost uzavírání smluv – dojde-li v návrhu smlouvy k nejasnostem, je vždy vhodné ho konzultovat s právníkem obeznámeným s rakouským právem. V rámci jednání lze doporučit jasné a stručné vyjadřování a k jednání i problémům přistupovat s důvěrou, že se je podaří překonat. Je třeba být připraven i na velmi dlouhá jednání, rakouští partneři umí být v klíčových otázkách, jako jsou např. ceny, velmi houževnatí.

4.6. Státní svátky

V Rakousku připadá většina státních svátků na stejné datum jako v České republice. Níže uvedené státní svátky platí na celém území Rakouska, jednotlivé spolkové země slaví také svátek na počest svého patrona. V den státního svátku jsou rakouské obchody zavřené.

Státní svátky: 1. leden (Nový rok), 6. leden (Tři králové), Velikonoční pondělí, 1. květen (Svátek práce), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, Boží tělo, 15. srpen (Nanebevzetí Panny Marie), 26. říjen (Státní svátek Rakouské republiky), 1. listopad (Svátek Všech svatých), 8. prosinec (Neposkvrněné početí Panny Marie), 25. prosinec (První svátek vánoční), 26. prosinec (Druhý svátek vánoční).

Svátky národních patronů: 19. březen (Sv. Josef): Korutany, Štýrsko, Tyrolsko, Vorarlbersko, 4. květen (Sv. Florián): Horní Rakousko, 24. září (Sv. Rupert): Salcbursko, 11. listopad (Sv. Martin): Burgenland, 15. listopad (Sv. Leopold): Dolní Rakousko, Vídeň.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Na rakouský trh lze v zásadě vstoupit buď přímo, tedy otevřením pobočky v Rakousku, nebo nepřímo, prostřednictvím místního obchodního zastoupení – vždy záleží na povaze produktu nebo služby, kterou česká firma hodlá v Rakousku nabízet. Například u položek surovinového charakteru (dříví, uhlí, železo, ocel), mohou české firmy přímo nalézt odběratele, čímž se zkrátí nákupní cesta a tím i náklady. U ostatních produktů jsou v praxi využíváni místní zástupci. Řada velkých českých vývozců má také své vlastní kanály nebo využívá vlastních zastoupení.

Důležité místo v obchodní činnosti zaujímají výhradní dovozci, kteří dovážejí zboží od jediné nebo od několika málo firem stejného oboru (takto funguje např. prodej vozů Škoda nebo piva Budvar). Rakouský spotřebitel často dává přednost nákupu od rakouského dovozce, protože jej považuje za spolehlivého garanta termínů, jakosti a za partnera, který dobře zná domácí zvyklosti.

Také rakouská hospodářská komora má obchodní sekci, která sdružuje zástupce, agenty, importéry a velkoobchodníky. Tato sekce se nazývá Spolkové grémium obchodních agentů (tzv. Handelsagenten). Spolkové grémium obchodních agentů provozuje webovou stránku Commercialagents.at, která byla vytvořena ve spolupráci s centrální asociací německých obchodních svazů pro zprostředkování obchodu a prodeje (CDH eService GmbH) a Mezinárodní asociací obchodních zástupců (IUCAB). V současné době je v registru vedeno cca 1500 obchodních zástupců.

Rakousko je členem EU, a proto musí plně respektovat pravidla volného pohybu zboží a jednotného vnitřního trhu vůči členským zemím EU. Celní problematika spadá do působnosti Spolkového ministerstva financí (Bundesministerim für Finanzen – BMF), resp. jeho podřízené složky Celní správy (Zollverwaltung). Bližší informace k celní problematice lze najít na webových stránkách ministerstva prokliknutím na „Zoll“. V rámci reformy rakouské finanční správy vznikl z dosavadních 9 celních úřadů nový centrální celní úřad s názvem „Zollamt Österreich“.

Pro Rakousko tedy platí celní právo EU a tzv. Celní kodex (Zollkodex) a prováděcí směrnice k celnímu kodexu (Zollkodex-Durchführungsverordnung). Směrnice EU však neobsahují žádná organizačně právní ustanovení a ponechávají národnímu zákonodárství určitý prostor, který je v Rakousku vyplněn celním zákonem (Zollrechts-Durchführungsgesetz zkr. ZollR-DG č. 659/1994), který byl postupně novelizován a je k nalezení na www.ris.bka.gv.at.

Společný celní tarif EU se aplikuje na dovozy všech zemí, které nejsou členy EU, pokud nejsou použity preferenční sazby např. pro členy WTO. Ve vnitrounijním styku se cla nevybírají, to však platí jen pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním tranzitním procedurám nebo pro zboží dodávané na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). I v Rakousku platí společný harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (nomenklatura HS). Pro zemědělské výrobky /např. obilí, ovoce a zelenina, hovězí maso, tuky apod./ platí 21 směrnic Evropské komise, kde je celní řízení do detailů upraveno.

Stejně jako v ostatních zemích EU jsou v Rakousku uvaleny spotřební daně na benzín, těžká paliva a jiné energetické produkty, alkoholické nápoje (pivo, víno) či tabákové výrobky. Zboží podléhající spotřební dani lze přepravit mezi členskými státy EU a) v rámci režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně uvnitř EU (něm.: Steueraussetzung), nebo b) zboží je z hlediska spotřební daně propuštěno do volného oběhu. Podle toho se liší průvodní dokumentace, povolení a formality. Bližší informace o obou metodách jsou k dispozici na webu Rakouské hospodářské komory (WKO). Kontrola vývozu se uplatňuje především v oblasti zbraní a válečného materiálu ve smyslu zákona o vývozu, dovozu a tranzitu válečného materiálu č. 540/77 a jeho následných novelizací (tzv. Kriegsmaterialgesetz), který lze rovněž získat na www.ris.bka.gv.at.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

České firmy mohou v Rakousku podnikat formou závislé organizační složky zahraniční společnosti nebo nezávislé dceřiné společnosti. V případě úmyslu zřídit právně nezávislou dceřinou společnost se nabízí široké spektrum právních forem.

Kapitálová společnost je právnická osoba s vlastní právní subjektivitou rozdílnou od jejího vlastníka, a to hlavně společnost s ručením omezeným (GmbH) a akciová společnost (AG).

Nejběžnější formou podnikání zahraničních investorů v Rakousku je společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH). Výše základního kapitálu musí činit min. 35 000 EUR, z čehož je zapotřebí zaplatit polovinu v hotovosti. Z uvedeného hotovostního vkladu je nutno alespoň 17 500 EUR zaplatit ihned.

GmbH založené od 1. 3. 2014 mohou využít tzv. „Gründungsprivileg“ (privilegium zakladatele) – výše základního kapitálu je sice 35 000 EUR, je ale možné ve společenské smlouvě ustanovit, že společníci musí během doby 10 let zaplatit pouze základní kapitál 10 000 EUR (z toho min. 5000 EUR v hotovosti a ihned).

Výběr hlavních obchodních společností:

  • organizační složka – Niederlassung
  • společnost s ručením omezeným – Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH
  • akciová společnost – Aktiengesellschaft, AG
  • veřejná obchodní společnost – Offene Gesellschaft, OG
  • komanditní společnost – Kommanditgesellschaft, KG
  • tichá společnost – Stille Gesellschaft, stGes
  • registrovaná výdělečná společnost – Eingetragene Erwerbsgesellschaft, EEG
  • sdružení – Gesellschaft nach bürgerlichem Recht, GesbR
  • družstvo (společenství) – Genossenschaft

Nejjednodušší způsob podnikání je podnikání fyzické osoby. Provozuje ho OSVČ – podnik fyzické osoby nemá vlastní právní subjektivitu rozdílnou od fyzické osoby. Za případné obchodní dluhy ručí neomezeně, tzn. veškerým svým majetkem. Zisk z podnikání podléhá dani z příjmu fyzických osob.

Další možností podnikání na rakouském trhu je spolupráce se specializovanými obchodními zástupci, kteří spadají pod Rakouskou hospodářskou komoru (WKÖ, www.commercialagents.at).

Bližší informace k právním aspektům zakládání podniků v Rakousku poskytne například vládní investiční agentura Austrian Business Agency (ABA), www.aba.gv.at nebo hospodářská komora Wirtschaftskammer Österreich, www.gruenderservice.net. Více informací o tom, jak začít podnikat v Rakousku naleznete zde: Podnikání v Rakousku 2020 – ABA.pdf (mzv.cz).

5.3. Marketing a komunikace

Pokud hovoříme o marketingu, pak je vhodné připomenout, že rakouský trh je velice vyspělý a působí zde špičkové světové firmy. Vysoká hodnota HDP na obyvatele přesahující 44 000 EUR řadí rakouskou ekonomiku mezi deset nejbohatších na světě. Navzdory relativně malé velikosti a počtu obyvatel představuje zajímavý trh se silnou domácí koupěschopnou poptávkou.

Uplatnění na náročném rakouském trhu nalézají produkty s vysokou přidanou hodnotou, nicméně při současném zachování konkurenční cenové výhody.

V zásadě lze konstatovat, že správně a v přiměřeném objemu na zdejší poměry prováděná propagace a reklama výrobků, stejně jako marketingová příprava, je předpokladem trvalejšího úspěchu na rakouském trhu, podobně jako je tomu na všech vyspělých trzích.

Náklady na propagaci jsou obecně v Rakousku vysoké a samozřejmě vyšší než v ČR, zejména v nejmasovějších mediích jako je televize a tisk. To je i jeden z důvodů, proč je o českých výrobcích v Rakousku málo slyšet. Dalším důvodem je skutečnost, že většina našich podniků není připravena, a občas i podceňuje důležitost propagace a reklamy na rakouském trhu.

Marketingové materiály firmy musí být zpracované profesionálně a v perfektní němčině. To samé platí i pro webové stránky, pro které je vhodné použít rakouskou doménu. Efektivní jsou také reklamní kampaně na nejpoužívanějším internetovém vyhledávači Google a optimalizace SEO. Velký důraz je v Rakousku kladen na důvěryhodnost a zajímavé reference.

Informace o příslušných tiskovinách, vydavatelích a cenách inzerce je možné zjistit přímo u Svazu rakouských vydavatelů novin – Verband Österreichischer Zeitungen, Wipplingerstr. 15, 1013 Wien, www.voez.at, tel.: +431/5337979-0, fax: +431/5337979422, e-mail: office@voez.at Svaz vydává katalog Medienhandbuch (www.medienhandbuch.at).

Informace o televizní reklamě je možné obdržet u ORF-Enterprise GmbH & Co. KG, Würzburggasse 30, 1136 Wien, www.enterprise.at, tel.: +431/87077-15000, e-mail: enterprise@orf.at.

Marketingová komunikace by měla být přesně zaměřená na cílovou skupinu a musí probíhat v souladu s nařízením GDPR a obecnými pravidly platnými v EU.

Na rakouském trhu působí velké množství agentur, viz seznam PR agentur na stránkách svazu Public Relations Verband Austria, https://prva.at nebo seznam HR agentur na stránkách WKÖ, www.wko.at.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je v Rakousku realizována prostřednictvím příslušné legislativy majetku nehmotné povahy. Mezi nejdůležitější dílčí oblasti této legislativy patří:

  • autorské právo (Urheberrecht)
  • ochranná známka (Markenrecht)
  • vynálezy/patenty (Patentrecht)
  • užitný vzor (Gebrauchsmusterrecht)
  • označení původu (Herkunftsangaben)
  • průmyslové vzory (Geschmacksmusterrecht)

Uvedená legislativa umožňuje definovat duševní vlastnictví a obchodovat s ním, např. udělením licencí. V oblasti průmyslového vlastnictví jsou chráněné aspekty název značky, vizuální vzhled/design, technická struktura nebo výrobní proces produktu.

Základem rakouského patentového práva je zákon o patentech (Patentgesetz), který upravuje ochranu technických vynálezů. Rakousko je signatářem řady mezinárodních úmluv, vč. zákona o revizi Evropské patentové úmluvy (2000), smlouvy o patentové spolupráci z r. 1970 (PCT) a dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví z r. 1994 (TRIPS). Všechny chráněné vzory, patenty, značky atd. mohou být přihlášeny na Patentovém úřadě (Österreichisches Patentamt, www.patentamt.at). Na stránkách Patentového úřadu jsou k dispozici všechny potřebné informace zahrnující návody, formuláře a poplatky. Pokud se má výrobek uplatnit nejen v Rakousku, pak má smysl vynález chránit i mezinárodně. Tento krok musí být učiněn do jednoho roku od registrace v Rakousku.

Na rozdíl od toho je autorské právo aspektem duševního vlastnictví, které žádnou registraci nevyžaduje – existuje automaticky bez jakéhokoliv přihlášení či nákladů. Klíčovým právním základem duševního vlastnictví a jeho soudní vymahatelnosti je zákon o autorském právu (Urheberrechtsgesetz).

V případě sporu je nutné se obrátit na Obchodní soud ve Vídni (Handelsgericht Wien) popř. na civilní zemský soud. OEÚ není znám žádný případ poškozování práv českých subjektů v této oblasti v Rakousku.

5.5. Trh veřejných zakázek

Na veřejné zakázky připadá v Rakousku finanční objem cca 45 mld. EUR (14 % HDP) ročně. Rakouští veřejní zadavatelé jsou v závislosti na platných limitních hodnotách povinní své zakázky na základě zákona o zadávání veřejných zakázek (Bundesvergabegesetz, BVerG 2018) úředně oznámit. Směrnice EU o zadávání veřejných zakázek byly do národní legislativy implementovány v roce 2018 se zpožděním.

Na základě novelizace zákona BVerG z roku 2018 a balíku reforem usilují rakouské veřejné orgány ve svých nákupních aktivitách i o efektivní stimulaci inovací a zároveň se zavazují splnit požadavky udržitelnosti. V neposlední řadě má příslušná legislativa usnadnit přístup k veřejným zakázkám i malým a středním podnikům. Už předtím byl zaveden princip nejlepší nabídky (Bestbieterprinzip), podle něhož by neměla být v procesu zadávání veřejných zakázek cena jediným rozhodovacím kritériem – měla by být brána v potaz i sociální a kvalitativní kritéria, zejména co se týče transparentnosti a udržitelnosti. Jedním z cílů BVerG je, aby měl zadavatel zakázky úplný přehled o součinnosti různých subdodavatelů a bylo zabráněno mzdovému dumpingu. Zadavatel může stanovit, aby byly určité významné části zakázky provedeny generálním dodavatelem, resp. členem skupiny uchazečů, a nikoliv subdodavatelem. Rakouská legislativa nicméně v rámci veřejných zakázek nestanovuje žádný poměr ceny a dalších kritérií v procentech.

1. ledna 2022 vstoupily v členských státech EU ohledně veřejných zakázek v platnost nové, mírně zvýšené finanční limity. Horní finanční limit, který určuje zveřejnění v celé EU, nyní činí 215 000 EUR pro zakázky na dodávky a služby, u sektorových zadavatelů (tzn. vybraných poskytovatelů infrastruktury) 431 000 EUR, 140 000 EUR na dodávky a služby centrálních veřejných zadavatelů a 5 382 000 EUR na stavební zakázky a stavební koncese. Uvedené finanční limity se vztahují vždy na celkovou hodnotu zakázky a platí jak v případě státních zakázek, tak pro zakázky spolkových zemí či měst a obcí. Jednací řízení (Verhandlungsverfahren) připadají v úvahu pouze ve výjimečných případech. Důvody, které jsou rozhodující pro provedení jednacího řízení je zapotřebí písemně doložit. Veškeré částky jsou uvedeny bez DPH.

Pro veřejné zakázky s podlimitní částkou se používají následující ustanovení: Přímé zadávání (tzv. Direktvergabe) zakázek je na základě prodloužení rakouského nařízení o finančních limitech možné do 31. prosince 2022 u zakázek na dodávky a služby a stavebních zakázek do odhadované hodnoty 100 000 EUR. Jednací řízení bez uveřejnění je možné u zakázek na dodávky a služby do odhadované hodnoty 100 000 EUR a u stavebních zakázek je jednací řízení bez uveřejnění přípustné do odhadované hodnoty 1 000 000 EUR. Přitom je zapotřebí získat alespoň tři cenové nabídky a v dostačující míře vzít v úvahu i malé a střední podniky, resp. regionální firmy. Zadavatelé mohou zakázky o duševních službách (tzv. geistige Dienstleistungen) zadávat formou jednacího řízení bez uveřejnění za účasti pouze jednoho účastníka, pokud uskutečnění hospodářské soutěže na základě nákladů spojených s procesem zadávání není pro zadavatele z ekonomických důvodů akceptovatelné a odhadovaná hodnota zakázky nedosahuje 50 % příslušného finančního limitu (finanční limit činí 215 000 EUR, tzn. 107 500 EUR). Přitom je zapotřebí získat alespoň tři cenové nabídky a pozvané účastníky co nejčastěji střídat. Je-li to možné, měly by být vzaty v úvahu i malé a střední podniky. Pokud se výše uvedeného finančního limitu překročí, je zapotřebí provést otevřené řízení po celé EU. Ve výjimečných případech je možné provést jednací řízení s uveřejněním. Podlimitní veřejné zakázky vypsané rakouskými orgány musí být zveřejněny v úředním věstníku (Amtlicher Lieferanzeiger) mediální skupiny Wiener Zeitung (www.auftrag.at). Nadlimitní veřejné zakázky musí být před zveřejněním v Rakousku publikovány přes Úřad pro úřední tisky v Lucembursku (https://op.europa.eu/cs/web/about-us/procurement).

Další zdroje:

Veřejné zakázky vypisované spolkovými zeměmi:

ÖBB/ASFiNAG:

Na digitální platformě ProVia jsou zveřejněna výběrová řízení státních infrastrukturních společností ASFiNAG (Společnost pro financování dálnic a rychlostních silnic) a ÖBB (Rakouské spolkové dráhy). Pro poskytování služeb je nutná registrace: https://www.provia.at/.


5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Základní prověření obchodního partnera lze provést přes rakouský obchodní rejstřík (Firmenbuch) a v případě živnostníků přes informační systém živnostenského podnikání GISA (www.gisa.gv.at). Výpisy z obchodního rejstříku lze získat přes Obchodní soud ve Vídni anebo prostřednictvím oficiálních zúčtovacích míst, https://verrechnungsstellen.at. Do obchodního rejstříku se zapisují všechny právnické osoby se sídlem v Rakousku, vč. poboček zahraničních společností.

Asociace Kreditschutzverband 1870 (KSV 1870, www.ksv.at) nabízí kromě informací o bonitě rakouských firem i inkasní služby formou mimosoudního vymáhání nebo zastupování věřitelů v insolvenčním řízení. KSV 1870 zároveň disponuje rejstříkem neplatičů.

Informace o firmách vč. zjištění případné insolvence lze získat zdarma přes OEÚ Vídeň a na webu spolkového ministerstva spravedlnosti https://edikte.justiz.gv.at. V mezinárodním kontextu je platební morálka rakouských firem poměrně dobrá, v roce 2021 dosahovala průměrná doba splatnosti faktur v případě firem 24 dní, čímž oproti roku 2021 nedošlo k žádné změně. I počet firemních insolvencí zůstal s 3034 případy na úrovni předchozího roku. Cca 40 % všech firemních insolvencí se však uskutečnilo v posledním čtvrtletí roku 2021, což znamená návrat k úrovni před pandemií (2019: 5018 případů).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Doklady

Občan ČR může vstupovat a pobývat na území Rakouska bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného pasu nebo občanského průkazu.

Je nezbytné, aby každé dítě, které cestuje společně s rodičem, bylo vybaveno svým vlastním pasem nebo občanským průkazem.

Stejně jako v dalších zemích EU platí v Rakousku pro občany ČR právo volného pohybu, a to na základě čl. 18 Smlouvy o založení ES.

V době pandemie Covid-19 je třeba respektovat hygienicko-epidemiologická opatření a omezení pohybu na území Rakouska. Aktuální informace jsou k dispozici na webových stránkách Velvyslanectví ČR ve Vídni www.mzv.cz/vienna.

Bezpečnostní situace

Rakousko patří dlouhodobě k zemím s nízkou mírou kriminality. Přesto je doporučeno dbát zvýšené opatrnosti zvláště na místech s vyšší koncentrací lidí. V případě odcizení cestovního dokladu nebo občanského průkazu je nutné záležitost ohlásit místní policii, která okradenému vydá protokol o odcizení dokladu, a dále úřadu v ČR, který doklad vydal, případně zastupitelskému úřadu, aby se předešlo zneužití tohoto dokladu. Ztrátu je vhodné také nahlásit nejbližšímu rakouskému úřadu pro ztráty a nálezy (více např. na www.wien.gv.at/verwaltung/fundservice).

Doprava osobním vozidlem

Před cestou osobním vozidlem se doporučuje sjednat havarijní pojištění, resp. připojištění vozidla.  Řidiči musí být vybaveni tzv. zelenou kartou.

Při pobytu na území Rakouska je nutné respektovat rakouské zákony. Týká se to též porušení dopravních předpisů. Od konce roku 2016 probíhá na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 spolupráce mezi ČR a Rakouskem v oblasti výměny údajů o registraci vozidla, která usnadňuje určení totožnosti osob podezřelých ze spáchání dopravních přestupků jako například překročení nejvyšší povolené rychlosti nebo řízení vozidla pod vlivem alkoholu. Pokuta za porušení dopravních předpisů může být zaslána příslušným rakouským úřadem přímo do ČR na adresu osoby, která je registrována jako majitel vozidla, kterým byl přestupek spáchán. V případě spáchání dopravního přestupku a zastavení řidiče rakouskou policií musí být vyměřená pokuta zaplacena na místě. Nemá-li řidič dostatek finančních prostředků na úhradu vyměřené pokuty na místě, může mu být zadržen jakýkoliv cenný předmět (např. vymontováno autorádio apod.). Při neuhrazení pokuty nelze vyloučit její vymáhání právní cestou i v ČR.

Motorové vozidlo musí být vybaveno reflexní vestou pro každou osobu cestující v motorovém vozidle pro případ poruchy či nehody a následné opuštění vozidla. V Rakousku je zavedena povinnost zimních pneumatik od 1. 11. do 15. 4. pro všechny typy vozidel.

Nejvyšší povolená rychlost (pokud není v daném místě značkou stanoveno jiné omezení) osobních automobilů a motocyklů: 130 km/h dálnice, 100 km/h na ostatních komunikacích mimo obec, v uzavřených obcích 50 km/h pro všechny typy vozidel. Za překročení rychlosti jsou ukládány pokuty, případně může být odebrán řidičský průkaz.

V Rakousku je důsledně kontrolován technický stav vozidla. V případě, že je při namátkové kontrole odhalena technická závada vozidla, je rakouská policie oprávněna uložit pokutu, případně trvat na odstranění závady na území Rakouska a do jejího odstranění vozidlo zadržet.

Při vážných škodách, zraněních apod., vzniklých v souvislosti s dopravní nehodou, je nutné přivolat policii. Při nehodě nebo poruše vozidla lze kontaktovat rakouský automotoklub OAMTC (Der Österreichische Automobil-, Motorrad- und Touring Club) nebo sdružení ARBÖ (Der Auto-, Motor- und Radfahrerbund Österreichs). Na internetové adrese sdružení OAMTC (www.oamtc.at) a ARBÖ (www.arboe.at) je možno získat bližší motoristické informace.

Veřejná doprava

Rakouská veřejná doprava je na vysoké úrovni a funguje spolehlivě. Ve Vídni jezdí metro. Vídeňské mezinárodní letiště Schwechat je s centrem města spojeno rychlodráhou, z níž je možné přestoupit na metro. Pronájem vozidla ve větších městech je možný.

Zdravotní péče

Akutní lékařská péče je občanům ČR poskytována na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění. Některá zdravotnická zařízení v Rakousku nespadají do veřejného zdravotního systému a tento průkaz neuznávají. Týká se to především horských oblastí. Horská služba a letecký transport ze sjezdovky nebo vysokohorské oblasti nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění, doporučuje se proto sjednat zvláštní pojištění.

Ve vysokohorských oblastech je důležité nepodceňovat náročnost terénu a klimatické podmínky, nezapomínat na připojištění pro vysokohorskou turistiku a na speciální připojištění na sport.

Ubytování

Hotely a další ubytovací zařízení jsou na velmi dobré úrovni, voda z veřejných sítí je na většině území pitná. Placení platební kartou je možné ve většině obchodů, restaurací a ubytovacích zařízení, jakož i u benzínových pump.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní povolení

Volný pohyb zaměstnanců (právo zaměstnance z ČR vykonávat v Rakousku závislou činnost a nechat se zaměstnat v rakouském podniku) je od 1. května 2011 neomezený. Pro české žadatele o práci v Rakousku platí stejné podmínky jako pro žadatele z Rakouska.

Daně

Český zaměstnanec, který je zaměstnán rakouským zaměstnavatelem, je v Rakousku příslušný k dani z příjmu. Veškeré formální náležitosti, tzn. mzdu, zdravotní a sociální pojištění a srážky daně ze mzdy, vyřizuje rakouský zaměstnavatel. Rakouský zaměstnavatel však nevyřizuje roční daňové zúčtování, tzv. „Arbeitnehmerveranlagung“. O toto si může (ale nemusí) po skončení příslušného kalendářního roku požádat zaměstnanec sám u místně příslušného rakouského finančního úřadu. Žádost lze podat i zpětně do 5 let. Pokud zaměstnanec vykonává práci pro vícero rakouských zaměstnavatelů současně a má celkové roční příjmy nad 11 tis. EUR, má povinnost podat do 30. září následujícího roku daňové přiznání. To platí i v případě, že má zaměstnanec vedle zaměstnání další příjmy přesahující nezdanitelnou částku (2022: 730 EUR) ze samostatně výdělečné činnosti nebo z pronájmu.

Minimální mzda

Minimální mzda není v Rakousku uzákoněná, v mnoha oborech se ale řídí kolektivními smlouvami, viz www.kollektivvertrag.at.

Sociální pojištění

Rakouské sociální pojištění zahrnuje zdravotní pojištění, úrazové pojištění (proti pracovním úrazům a nemocím z povolání), důchodové pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti. V obvyklém případě činí celková výše příspěvků do sociálního pojištění v Rakousku v roce 2022 39,25 % měsíčního hrubého platu zaměstnance (podíl zaměstnance: 18,12 %, podíl zaměstnavatele: 21,13 %).

Vysílání pracovníků

Český podnikatel, který chce své zaměstnance vysílat do Rakouska, podléhá formální ohlašovací povinnosti u Finanční policie (hlášení o vyslání ZKO) a musí splnit další požadavky podle zákona o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu (LSD-BG). Dále musí v případě vázané živnosti (např. stavebních prací, montážní činnosti) předem podat oznámení o poskytnutí služeb (tzv. Dienstleistungsanzeige) na rakouském ministerstvu pro digitalizaci a podnikatelské prostředí (BMDW).

Na základě LSD-BG musí česká firma dodržovat rakouské mzdové a sociální předpisy, tzn. zaplacení základní minimální mzdy a případné další platby či příplatky v alikvótní výši podle příslušné rakouské kolektivní smlouvy. Na místě výkonu práce je zapotřebí mít k dispozici veškeré zaměstnanecké a mzdové dokumenty včetně překladu do NJ nebo AJ. Včasné doplnění dokumentace po kontrole neznamená beztrestnost, nýbrž brání pouze uvalení dalších sankcí. V září roce 2021 vstoupila v platnost novelizace zákona LSD-BG, která na základě rozsudků ESD přinesla v rámci správního trestního řízení odstranění principu kumulace. Rakouské orgány mají ale nadále možnost za porušení předpisů LSD-BG uložit pokuty, jejichž výše může být pro MSP likvidační.

Uvedené požadavky musí splnit i přepravci osob a zboží s tím, že jejich mobilní pracovníci/řidiči mohou využít paušální hlášení na dobu 6 měsíců. Dále mohou mobilní pracovníci převážnou část povinné dokumentace v případě kontroly předložit v elektronické podobě.

Součinnost více OSVČ

Součinnost více OSVČ v rámci stejné zakázky a na základě smluv o dílo není podle rakouských úřadů přípustné – může vést k podezření z obcházení zákona LSD-BG a k přehodnocení osob OSVČ na zaměstnance, což má za následek zahájení správního trestního řízení a vysoké pokuty.

Na základě v Rakousku implementované směrnice EU o službách je podnikům usnadněno poskytování služeb uvnitř EU tím, že všechny důležité úřední postupy mohou být prováděny online. Příslušná jednotná kontaktní místa EAP jsou dostupná pod www.eap.gv.at.

5.9. Veletrhy a akce

V Rakousku je každoročně pořádáno kolem 300 veletrhů a výstav. Hlavní města všech spolkových zemí mají svá výstaviště. Výjimkou je spolková země Vorarlberg, kde místo v hlavním městě Bregenz je výstaviště v nedalekém Dornbirnu. Některé významné veletržní akce se však konají i mimo hlavní města spolkových zemí, např. ve Welsu a v Ried im Innkreis ve spolkové zemi Horní Rakousko či ve Wieselburgu v Dolním Rakousku.

Počet měst, kde se v Rakousku konají mezinárodní veletrhy a výstavy, je 21, a v dalších téměř 40 městech se konají regionální výstavy, prodejní výstavy a trhy. V podstatě každé výstaviště má svoje informační webové stránky, resp. informace o veletrzích lze nalézt na webových stránkách či informačních materiálech příslušné země či obce.

Nejucelenější přehled o výstavách a veletrzích v Rakousku poskytují stránky www.auma.de.

Největší veletržní správou je vídeňská „Messe Wien“ („Reed Exhibitions“), jíž také patří výstaviště v Salcburku. Více informací o veletrzích pořádaných Messe Wien je na www.messe.at. Nutno poznamenat, že vídeňské veletrhy a výstavy mají v Rakousku nejvíce mezinárodní charakter. Velmi navštěvované jsou tzv. Herbstmessen, které mají v Rakousku velmi dlouhou tradici s vysokou návštěvností. Postupně se z těchto národních či zemských, resp. regionálních výstav stávají mezinárodní. Nejmarkantnější je to patrně u výstavišť ve městech Wels (www.messe-wels.at) a Ried im Innkreis (www.riedermesse.at).

Před rozhodnutím o účasti na veletrhu v Rakousku doporučujeme kontaktovat vídeňskou pobočku agentury CzechTrade nebo Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rakousku.

Nejzajímavější výstavy a veletrhy v Rakousku v roce 2022:

  • Intertool (strojírenství): květen, Wels
  • Alles für den Gast (HORECA): listopad, Salzburg
  • Renexpo Interhydro (hydroenergetika): listopad, Salzburg
  • Bauen und Wohnen (stavebnictví): listopad, Vídeň

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Vídni

A-1140 Wien, Penzinger Straße 11-13

Tel.: +43 1 89958 111, fax: +43 1 894 12 00, e-mail: vienna@embassy.mzv.cz , web: www.mzv.cz/vienna 

Ekonomické oddělení: tel.: +43 1 89958 168, e-mail: commerce_vienna@mzv.cz

Konzulární oddělení: tel.: +43 1 89958 155/154/146 (po-pá 14:00-15:30 hod.), e-mail: consulate_vienna@mzv.cz

Vízové oddělení: tel.: +43 1 89958 148 (po-pá 14:00-15:30 hod.), e-mail: visa_vienna@mzv.cz

České zastoupení v Rakousku

CzechTrade: A-1140 Wien, Penzinger Straße 11-13, tel.: +43 1 899 58 162, +43 664 3525 105, e-mail: julie.havlova@czechtrade.cz 

CzechTourism: A-1140 Wien, Penzinger Straße 11-13, tel.: +43 1 89202 99, e-mail: kospo@czechtourism.com

České centrum Vídeň: A-1010 Wien, Herrengasse 17, tel.: +43 1 535 23 60, e-mail: ccwien@czech.cz, web: wien.czechcentres.cz

Spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví ČR je z centra Vídně snadno dostupné městskou hromadnou dopravou. Ze stanice Westbahnhof (nádraží / metro U3) jezdí tramvaj č. 52 nebo č. 60 směrem k Technickému muzeu či zámku Schönbrunn na stanici Penzinger Straße. Při použití metra U4 můžete vystoupit na stanici Schönbrunn nebo Hietzing (oboje cca 10 minut pěšky od velvyslanectví). Z letiště je možno do centra použít City Airport Train (CAT), poté na nádraží Wien Mitte – Landstraße přestoupit na metro U3 a ze stanice Westbahnhof pokračovat tramvají č. 52 nebo č. 60 až na stanici Penzinger Straße.


Honorární konzulát Graz/Štýrsko

Honorární konzul: Mag. Dipl.-Ing. Ägyd Pengg

A-8041 Graz, Gaslaternenweg 4 Tel.: +43 505011 – 200, fax: +43 505011 – 202, e-mail: cz.konsulat@pewag.com

Působnost úřadu: konzulární obvod – spolková země Štýrsko a Korutany

Honorární konzulát Linz/Horní Rakousko

Honorární konzul: Dr. Heinrich Schaller

A-4021 Linz, Europaplatz 1a (Raiffeisenlandesbank)

Tel.: +43 732 659 6220 60, fax: +43 732 659 631 11, e-mail: jana.ploier@rlbooe.at

Působnost úřadu: konzulární obvod – spolková země Horní Rakousko

Honorární konzulát Salzburg/Solnohradsko

Honorární konzul: Mag. Clemens Chwoyka

A-5020 Salzburg, Bayerhamerstraße 14c

Tel.: +43 662 879 624, fax: +43 662 81516080, e-mail: hksalzburg@email.cz

Působnost úřadu: konzulární obvod – spolková země Solnohradsko

Honorární konzulát Wattens/Tyrolsko a Vorarlbersko

Honorární konzul: Alexander Swarovski A-6112 Wattens, Blattenwaldweg 8 (SWARCO AG)

Tel: +43 5224 587 749, fax: +43 5224 587 7949, e-mail: wattens@honorary.mzv.cz

Působnost úřadu:  konzulární obvod – spolkové země Tyrolsko a Vorarlbersko

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Centrální tísňové volání: 112

Zdravotnická záchranná služba: 144

Policie: 133

Požárníci: 122

Horská záchranná služba: 140  

Poruchy vozidel (ÖAMTC a ARBÖ): 120 nebo 123

Aplikace Záchranka (www.zachrankaapp.cz) funguje od dubna 2018 také na celém území Rakouska.  

Pomoc v nouzi pro občany ČR:

Zastupitelský úřad ČR poskytuje 24 hodin denně v mimopracovní době, ve dnech volna i o svátcích stálou pohotovost pro případ, že se občané ČR ocitnou z jakýchkoli důvodů na území Rakouska v nouzi (ztráta dokladů, okradení, úraz apod.). Prosím využívejte telefonní číslo stálé služby pouze v případech velmi vážné osobní situace. NOUZOVÁ LINKA: +43 676 84964615

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Oficiální stránky prezidenta: www.bundespraesident.at/alexander-van-der-bellen

Vláda a orgány státní správy

Oficiální stránka kancléře: www.karl-nehammer.at

Spolkové kancléřství: www.bundeskanzleramt.gv.at

Rakouský parlament: www.parlament.gv.at

Ministerstvo práce: www.bma.gv.at

Ministerstvo školství, vědy a výzkumu: www.bmbwf.gv.at

Ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti: www.bmeia.gv.at

Ministerstvo pro digitalizaci a podnikatelské prostředí: www.bmdw.gv.at

Ministerstvo financí: www.bmf.gv.at

Ministerstvo vnitra: www.bmi.gv.at

Ministerstvo spravedlnosti: www.bmj.gv.at

Ministerstvo umění, kultury, veřejných služeb a sportu: www.bmkoes.gv.at

Ministerstvo pro ochranu klimatu, životního prostředí, energie, mobility, inovace a technologie: www.bmk.gv.at

Ministerstvo obrany: www.bmlv.gv.at

Ministerstvo zemědělství, regionů a turismu: www.bmlrt.gv.at

Ministerstvo sociálních věcí, zdravotnictví, péče a ochrany spotřebitele: www.sozialministerium.at

Zákony, právní předpisy a směrnice

Oficiální právní informační systém vč. úplného znění zákonů: www.ris.bka.gv.at

Portál informující o úředních postupech v různých životních situacích: www.help.gv.at

Rakouská advokátní komora: www.oerak.or.at

Přehled tendrů a veřejných soutěží

Přehled placených i neplacených portálů s veřejnými zakázkami: www.wko.at/site/Vergabe-N-/Vergabe-Plattformen.html

Ekonomika

Rakouský statistický úřad: www.statistik.at

Zahraniční obchod: www.advantageaustria.org/cz

Rakousko jako místo obchodu a ekonomiky: www.wsoe.at

Rakouská hospodářská komora: www.wko.at

Rakouská obchodní agentura: www.aba.gv.at

Rakouská národní banka: www.oenb.at

Rakouské sdružení průmyslníků: www.iv-net.at

Rakouský svaz soudních překladatelů: www.gerichtsdolmetscher.at

Turismus, kultura, vzdělání, věda

Turistické informace o Rakousku: www.austria.info

Průvodce Vídní: www.wien.info

Rakouská muzea: www.museen-in-oesterreich.at

Rakouské aerolinie: www.austrian.com

Rakouské dráhy: www.oebb.at

Agentura pro vzdělávání a internacionalizaci: www.oead.at/de

Rakouský školský portál: www.schule.at

Školský spolek Komenský: www.komensky-vienna.at

Média

Rakouská zpravodajská agentura APA: apa.atwww.ots.at

Rakouská rozhlasová a televizní společnost: www.orf.at

Deník Der Standard: www.derstandard.at

Deník Die Presse: www.diepresse.com

Týdeník Profil: www.profil.at

Týdeník Trend: www.trend.at

Měsíčník Industriemagazin: www.industriemagazin.at




• Teritorium: Evropa | Rakousko | Zahraničí