Rakousko


MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoVídeň
Počet obyvatel8,93 mil. (1/2021)
Jazykněmčina
Náboženstvířímsko-katolické (58 %), pravoslavné (9 %), islámské (8 %), další (25 %)
Státní zřízenífederativní parlamentní republika
Hlava státuAlexander Van der Bellen
Hlava vládySebastian Kurz
Název měnyEuro (EUR)
Cestování
Časový posun
Kontakty ZÚ
VelvyslanecJUDr. Ivana Červenková
Ekonomický úsekIng. Pavlína Šrámková
Konzulární úsekJUDr. Jiří Tomeš
CzechTradeJulie Havlová, M.A.
Czechinvestne
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 494,9
Hospodářský růst (%) 3,7
Inflace (%) 1,6
Nezaměstnanost (%) 5,6

Rakousko je spolkovou parlamentní republikou. Hlavou státu je spolkový prezident volený na šest let v přímých volbách, který jmenuje členy spolkové vlády. Rakouský parlament je dvoukomorový, skládá se z Národní rady a Spolkové rady. V čele vlády stojí spolkový kancléř.  

Rakousko patří mezi důležité zahraničněpolitické a obchodně-ekonomické partnery České republiky. Současným výborným a intenzivním vzájemným vztahům odpovídá četnost politických, ekonomických, kulturních, stejně jako mezilidských kontaktů. K zintenzivnění a prohloubení politického dialogu na všech úrovních došlo během nové etapy bilaterálních vztahů, kterou uvedli ministři zahraničních věcí obou zemí v dubnu 2014. Přestože mezi ČR a Rakouskem panují na některé otázky odlišné názory (výroba, resp. využívání jaderné energie), je na politické úrovni vedena věcná debata, která přispívá k budování a rozvíjení dobrého sousedství. S tím úzce souvisí aktivní rozvoj především přeshraniční spolupráce, hospodářských vztahů, dopravní infrastruktury, ale i spolupráce v oblasti kultury, vzdělávání či sociálních věcí.

Rakouská ekonomika je vysoce vyspělá, otevřená a velmi proexportně orientovaná. K růstu ekonomiky, která je založená na službách, přispívá silná domácí spotřeba, poptávka na hlavních exportních trzích, infrastruktura na vysoké úrovni, efektivní administrativa a stabilita. Síla rakouské ekonomiky spočívá také v průmyslové tradici, cestovním ruchu a zahraničním obchodu. Rakousko je špičkou ve využití technologií, které chrání životní prostředí a vylepšují udržitelnost. V současnosti získává Rakousko z obnovitelných zdrojů 34-35 % energie. Do roku 2030 má Rakousko v plánu vyrábět veškerou elektřinu pomocí obnovitelných zdrojů, už nyní se nachází se 70 % takto vyráběné energie ve světové špičce. Rakousko patří mezi velmi konzervativní trhy. Při obrovské konkurenci je potřeba, aby české firmy, které na rakouském trhu chtějí uspět, na něj vstupovaly maximálně připraveny. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu, české zboží se nicméně těší solidní pověsti a Česká republika je považována za dodavatele kvalitních průmyslových výrobků.


Souhrnná teritoriální informace (STI) Rakousko (404.51kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Rakousko (MZV) (79.57kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Rakousko je federativní parlamentní republika. V čele vlády stojí spolkový kancléř a hlavou státu je prezident. Země se skládá z 9 spolkových zemí.  Výkonnou moc má regionální i federální vláda. Federální parlament tvoří dvě komory: Národní rada (Nationalrat) – volená přímo obyvateli – a Spolková rada (Bundesrat) – členy volí zemské sněmy spolkových zemí. V pol. května 2019 otřásl rakouskou vnitropolitickou scénou skandál, který propukl zveřejněním videonahrávky tajně pořízené na Ibize v červenci 2017. Skandál vedl k pádu spolkové vlády a vyhlášení předčasných voleb na 29. září 2019. Prezident A. Van der Bellen poté pověřil sestavením nového kabinetu tehdejší předsedkyni Ústavního soudu B. Bierlein, kterou v červnu 2019 na čele historicky první „úřednické“ vlády jmenoval první rakouskou spolkovou kancléřkou.

V předčasných parlamentních volbách v září 2019 zvítězila s výrazným náskokem Rakouská lidová strana (ÖVP) vedená bývalým spolkovým kancléřem S. Kurzem se ziskem 37,5 % hlasů (+6 % oproti r. 2017), který se tak na rakouskou politickou scénu vrátil s posíleným mandátem. Druhé místo obsadila Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) s 21,2 % hlasů (-5,7 %). Na třetím místě se se ziskem 16,2 % hlasů (-9,8 %) umístila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Do Národní rady se po dvou letech vrátili Zelení se ziskem 13,9 % hlasů (+10,1 %). Voleb se zúčastnilo 75,6 % oprávněných voličů. Výsledkem povolebních vyjednávání se stala vládní koalice ÖVP a Zelených, jejichž předsedové S. Kurz a W. Kogler následně představili společný vládní program. 7. ledna 2020 jmenoval spolkový prezident A. Van der Bellen jejich historicky první spolkovou vládu.

Program vlády podle kancléře S. Kurze odráží nový typ politického kompromisu.  Program si klade za cíl dodržení volebních slibů: snížení daní z příjmu a striktní linii proti ilegální migraci vč. odmítání uprchlických kvót a důraz na ochranu vnější hranice EU. Zelení naopak v rámci vlády dostali příležitost realizovat ambiciózní program ochrany klimatu s cílem dosáhnout již v r. 2040 uhlíkové neutrality a v r. 2030 získávat elektřinu jen z obnovitelných zdrojů. Obě strany spojuje vedle proevropského postoje odpor k jaderné energii. Naopak problematickým bodem je migrace, v níž Zelení stále silněji zpochybňují striktní lidovecký kurs.

1.2. Zahraniční politika země

Hlavní akcenty rakouské zahraniční politiky jsou: EU, dobré vztahy se sousedy, západní Balkán, Blízký východ, rozvojová spolupráce a aktivní účast v multilaterální diplomacii.

V centru pozornosti rakouské zahraniční politiky mimo Evropu jsou také Rusko, USA a Čína. Dlouhodobě nadstandardní vztahy s Ruskem (vč. energetiky) se zhoršily po kybernetickém útoku proti MZV Rakouska na přelomu r. 2019 a 2020, který mělo podle informací po týdny vést právě Rusko. Nebývalou intenzitu ve 2. polovině mandátu prezidenta D. Trumpa vykázaly vztahy s USA, jejichž nadstandardní úroveň potvrdila naposledy návštěva ministra zahraničních věcí M. Pompea v Rakousku v srpnu 2020. Citlivými tématy vzájemných vztahů jsou mj. sítě 5G, vztahy s Čínou či digitální daň. Rakousko také opakovaně připomíná svoji obavu ohledně sankcí USA v kontextu Nord Stream 2, jehož věřitelem je energetický a petrochemický gigant OMV, spoluvlastněný rakouským státem. Rovněž vztahy s Čínou (zejm. ekonomické) se rozvíjejí po všech liniích. Rakousko není zapojeno do Hedvábné stezky (BRI) nebo do formátu zemí střední a východní Evropy + Čína, neboli „17+1“. Zhoršení vzájemných politických vztahů je spojováno s rakouskou podporou rezoluce OSN k pronásledování Ujgurů a dalších muslimů v Číně, ale i rakousko-americkým sbližováním nebo absencí „pro-čínských“ Svobodných ve spolkové vládě. Poukazuje na něj také klesající trend čínských investic do rakouské ekonomiky.

Rakousko je členem EU od 1. 1. 1995, od 1. 1. 1999 je členem Evropské hospodářské a měnové unie. Díky své geografické poloze profitovalo Rakousko významnou měrou rovněž z rozšíření EU o země střední a východní Evropy.

Východiskem rakouské bezpečnostní politiky je ústavou zakotvená neutralita. Předmětem rakouského zájmu jsou zejm. témata odzbrojení, kontroly zbrojení a nešíření ZHN. V oblasti bezpečnostní politiky Rakousko aktivně spolupracuje v rámci mezinárodních organizací, jichž je členem, tedy OSN, OBSE, Rady Evropy, a ve vztahu k NATO prostřednictvím programu Partnerství pro mír, k němuž se Rakousko připojilo 10. února 1995. Rakousko je největším nealiančním přispěvatelem do jednotek KFOR. Aktivní roli hraje rovněž v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jehož Stálé radě v r. 2017 předsedalo.

V zahraniční politice praktikuje Rakousko multilateralismus. Kromě odzbrojení a nešíření jaderných zbraní podporuje vláda jejich úplný zákaz. Rakousko má zájem na zachování Vídně jako jednoho ze sídel OSN. Ve Vídni sídlí mj. IAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj), UNODC (Program OSN pro kontrolu drog a prevenci kriminality), UN Office for Outer Space (Úřad OSN pro kosmické záležitosti) a regionální úřadovny dalších organizací (UNHCR, UNDP). Vídeň je také sídlem sekretariátu OBSE, představitele OBSE pro svobodu médií, Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Přípravné komise Organizace Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBTO), stejně jako Agentury EU pro základní práva (FRA), Evropského institutu pro kosmickou politiku (ESPI) či Mezinárodního centra pro rozvoj migrační politiky (ICMPD). Ve Vídni sídlí rovněž regionální kancelář Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).


1.3. Obyvatelstvo

Ke dni 1. ledna 2021 žilo v Rakousku 8,93 mil. obyvatel. Celkový počet obyvatel vzrostl v průběhu roku o 33.282 osob (+0,36 %) především díky přistěhovalcům.

Rakousko má průměrnou hustotu zalidnění 106,5 obyvatel na 1 km² (2021). Vzhledem k populačnímu růstu v posledních letech se hustota zalidnění neustále zvyšuje a letos dosáhla nového maxima. Trvalý růst, především v důsledku imigrace, je součástí zásadní změny v rakouské populační struktuře a podle prognóz bude pokračovat i nadále.

Průměrná délka života činila v roce 2020 u žen 83,7 let a u mužů 78,9 let. Populace stárne, počet a podíl dětí a dospívajících (mladších 20 let) se v mnoha regionech snížil, zatímco počet ekonomicky neaktivních osob (nad 65 let) se významně zvýšil. Porodní bilance byla v roce 2020 negativní, tj. zemřelo více osob, než se narodilo. Průměrný počet dětí připadající na jednu ženu dosáhl v roce 2019 hodnoty 1,46.

Občané cizí státní příslušnosti tvoří 17,1 % populace (1,53 mil. osob), což je roční nárůst o 3,03 %. V této skupině zaujímají největší podíl Němci (209 tis.), Rumuni (132 tis.), Srbové (122 tis.) a Turci (118 tis.). Následují osoby z Bosny a Hercegoviny (97 tis.), Maďaři (91 tis.), Chorvaté (89 tis.), Poláci (66 tis.), Syřané (55 tis.) a Slováci (45 tis.). Čechů žije v Rakousku 14,6 tisíc. Česká menšina je ovšem mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na jeden milion. Asi 580 tis. Rakušanů žije v zahraničí (z toho cca 257 tis. v Německu). Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r. 1976 (Volksgruppengesetz).

Rakouské sčítání obyvatel nezohledňuje náboženské vyznání, následující přehled vychází z databáze statista.de (2021). Podle průzkumů se 63 % osob označuje za náboženské, 29 % za nevěřící a 4 % za ateisty. Katolická církev měla na konci roku 2020 přibližně 4,9 milionu členů, následovaná pravoslavnými křesťany (775 000, r. 2018), muslimy (700 000, r. 2016) a evangelíky (279.000, r. 2020).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Rakouská ekonomika je vyspělou sociálně tržní ekonomikou se stabilním finančním sektorem a s úzkými mezinárodními vazbami. Sektor služeb má na celkové hospodářské přidané hodnotě podíl cca. 70 %, zatímco průmysl má – dlouhodobě konstantní – podíl nižší než 30 %. V rámci služeb má velký význam cestovní ruch, který se na HDP podílí s více než 15 %. Z devíti spolkových zemí přispěla Vídeň v r. 2019 k HDP největším podílem 25,2 %, následovaná Horním Rakouskem s podílem 17,2 % a Dolním Rakouskem s 15,5 %. Páteří otevřené rakouské ekonomiky je export, a pokud jde o vývoz na hlavu, zaujímá Rakousko 6. místo v EU. Nejvýznamnější komodity zahraničního obchodu jsou stroje a vozidla, a to jak na straně vývozu, tak dovozu. 

Po propadu HDP v důsledku pandemie Covid-19 v r. 2020 (-6,6 %) se v průběhu r. 2021 očekává rychlé a výrazné zotavení rakouské ekonomiky a ještě výraznější vzestupný trend 2022. V r. 2020 bylo Rakousko v globálním žebříčku zemí s nejvyšším HDP na obyvatele na 14. místě. Tři lockdowny a výpadek zimní turistické sezóny 2020/21 na druhou stranu nadále ovlivňují trh práce. U míry nezaměstnanosti se v r. 2021 očekává pouze mírné zlepšení, aniž by bylo dosaženo úrovně před pandemií. I přes zpomalení ekonomického vývoje se v letech 2021 a 2022 očekává mírné zvýšení nízké míry inflace. V důsledku pandemie došlo k značnému poklesu vývozu a dovozu, i když se v r. 2021 očekává v obou směrech rychlé a silné oživení a pokračování vzestupného trendu zahraničního obchodu. Průmyslová výroba v Rakousku, podporovaná silným oživením světové ekonomiky, v prvním čtvrtletí r. 2021 již překročila úroveň před pandemií a mj. těží z rozšíření státní investiční prémie.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 2,61,4-6,63,44,4
HDP/obyv. (USD/PPP) 58 448,060 200,056 900,059 420,063 350,0
Inflace (%) 2,11,51,41,81,6
Nezaměstnanost (%) 4,94,55,35,65,1
Export zboží (mld. USD) 177,5170,8162,0189,9198,7
Import zboží (mld. USD) 175,0167,5155,9177,9188,2
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 2,63,36,112,010,5
Průmyslová produkce (% změna) 4,80,5-5,97,03,9
Populace (mil.) 8,88,88,98,99,0
Konkurenceschopnost 22/14021/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -8,9
Veřejný dluh (% HDP) 83,9
Bilance běžného účtu (mld. USD) 10,8
Daně
PO 25 %
FO 20-55 %
DPH 20 %, 10 %

V rozpočtové politice Rakouska v r. 2020 hrál klíčovou roli boj proti Covid-19. Po dlouhodobě prvním přebytku státního rozpočtu v r. 2019 a klesajícím podílu státního dluhu v poměru k HDP (na cca. 70,5 %) rakouský rozpočtový deficit z důvodu pandemie v r. 2020 opět razantně vzrostl. Koncem r. 2020 činilo zadlužení všech veřejných rozpočtů v Rakousku 315,2 mld. €, což odpovídá 83,9 % HDP. Vládní opatření na zmírnění dopadu Covid-19 přispějí k dalšímu zvýšení veřejného dluhu na zhruba 85 % HDP do r. 2022. Schodek státního rozpočtu vzrostl na rekordní výši (-8,9 %). Rakousko je tak pátým nejzadluženějším státem v rámci v EU (cca 35.700 EUR na obyvatele). Mírný proti trend v negativním vývoji veřejného zadlužení představovalo v r. 2020 další snížení závazků z podpůrných balíčků rakouským bankám. Pozitivní vliv na státní rozpočet má také trvale nízká úroveň úrokových sazeb – podle odhadu OeNB ušetřilo Rakousko od r. 2012 na splátkách úroků přibližně 3,5 mld. EUR.

V roce 2020 činil rakouský státní deficit přibližně -40,2 mld. USD, tzn. vznikl nový dluh ve výši -8,9 % HDP. Saldo státního rozpočtu by mělo v r. 2021 činit -6,3 % HDP a v r. 2022 -3,5 % HDP, což bude stále nad maastrichtskými kritérii.  

Ačkoli rakouský zahraniční obchod se zbožím a službami na straně aktiv a pasiv v důsledku Covid-19 klesl zhruba o 15 %, bylo Rakousko v r. 2020 schopno dosáhnout kladného salda běžného účtu platební bilance s přebytkem 10,8 mld. USD (2019: 12,7 mld. USD), což odpovídá 2,5 % HDP.

Refinancování státních podpůrných opatření v pandemii vyžadovalo výrazné rozšíření emisí cenných papírů na mezinárodních kapitálových trzích. Úroveň devizových rezerv po výrazném nárůstu ve 4. čtvrtletí 2020 od ledna t.r. opět klesá a pohybovala se v březnu 2021 u cca. 8,9 mld. USD.

2.3. Bankovní systém

Rakouský bankovní sektor má díky své velikosti s celkovými aktivy přes 250 % HDP velký ekonomický význam. Rakouské banky se dělí na akciové banky, spořitelny (skupina Erste Bank), zemské hypoteční banky, družstevní banky (skupina Raiffeisen), asociaci Volksbanken, stavební spořitelny a zvláštní banky (např. Rakouská kontrolní banka – OeKB). Některé banky jsou ve vlastnictví spolkových zemí, např. majoritním vlastníkem banky Hypo OÖ je Horní Rakousko, Hypo NOE Landesbank je ve 100% vlastnictví země Dolní Rakousko. Pobočková sít‘ rakouských bank ukazuje již několik let silně klesající tendenci, drastický příklad dává UniCredit Bank Austria AG. S celkovými aktivy cca 245,69 mld. EUR  byla Erste Group Bank AG v roce 2019 největší bankou v Rakousku, 2. místo zaujímá Raiffeisen Bank International AG (RBI) s 152,20 mld. EUR, na 3. pozici je UniCredit Bank Austria AG (101,66 mld. EUR), a na místech 4 a 5 Bawag Group AG (45,66 mld. EUR) a Raiffeisenlandesbank OÖ AG (44,36 mld. EUR).

Centrální bankou je Rakouská národní banka (OeNB, https://www.oenb.at), která odpovídá za vnitřní a vnější stabilitu rakouské měny, vnitřní cirkulaci měny a ovlivňování finančních toků. Má formu akciové společnosti, majitelem 100% základního kapitálu ve výši 12 mil. EUR je Rakouská republika. OeNB se podílí na bankovně politických rozhodnutích ECB a je informačním a kompetenčním centrem rakouské hospodářské politiky.

Národním dozorčím orgánem bankovního sektoru je Úřad dohledu nad finančními trhy (FMA), jemuž na základě novelizace zákona o platebních službách (ZaDiG) podléhají i noví účastníci trhu, tzv. firmy FinTech.

Rakouské banky dosáhly v důsledku pandemie ročního výsledku 3,7 mld. EUR a tím zaznamenaly meziroční pokles -3,0 mld. EUR. Tento propad je však vyvážen velmi silnou kapitalizací s vlastním kapitálem (94,3 mld. EUR). V r. 2020 zaznamenala OeNB v Rakousku zvýšený výskyt negativních úrokových sazeb na vklady firem, vklady tohoto typu nicméně kvůli odloženým investicím vzrostly. Negativní úrokové sazby na soukromé vklady nejsou v Rakousku možné dle jurisdikce Nejvyššího soudu. Moderní přímé banky mají rostoucí podíl na trhu a trendy v oblasti FinTech staví toto odvětví před velké výzvy.

2.4. Daňový systém

Rakousko disponuje stabilním daňovým systémem a efektivní finanční správou. Celková výše daní je nadprůměrná, zejména pokud jde o zdanění práce. Proti mezinárodnímu trendu je nízko zdaněn majetek, podíl ekologických daní na celkových odvodech zůstává pod průměrem EU. Rakousko má se 40 státy celého světa vč. ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které se řídí podle vzoru smlouvy OECD.

Příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů (ESt). V případě bydliště nebo obvyklého pobytu v Rakousku se zdaňují všechny světové příjmy. Zahraniční subjekty podléhají dani z příjmů pouze částí příjmů, např. z podnikání s provozovnou nebo z kapitálového majetku. Po pobytu déle než 6 měsíců v Rakousku platí neomezená daňová povinnost. V případě zaměstnání se daň z příjmů vybírá odečtením od mzdy. Na příjem se použije transparentní progresivní tarif. Podle výše zdanitelných příjmů je 6 daňových sazeb:

  • 0 % (do 11 tis. EUR),
  • 20 % (nad 11 do 18 tis. EUR),
  • 35 % (nad 18 do 31 tis. EUR)
  • 42 % (nad 31 do 60 tis. EUR)
  • 48 % (nad 60 do 90 tis. EUR)
  • 50 % (nad 90 tis. do 1 mil. EUR)
  • 55 % (nad 1 mil. EUR).

Příjmy firem podléhají dani z příjmu právnických osob (KöSt). Zisk je daněn jednotnou daňovou sazbou ve výši 25 %. Kapitálová společnost je samostatný daňový poplatník, zatímco příjem osobních společností je zdaněn u každého společníka zvlášť‘.

Daň z obratu/z přidané hodnoty (USt, MwSt.) má 2 hlavní sazby – 20% a 10%.

Daň z výnosu kapitálu (KESt) činí 25 % a vybírá se odečtením z kapitálového výnosu.

Spotřební dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, výrobky z ropy a nové automobily (NOVA).

Žádná živnostenská daň, daň z majetku nebo dědická daň se nevybírá.

Podle vládního programu pro období 2020-2024 je plánováno snížení daně z příjmu právnických osob z 25 % na 21 % a snížení daně z příjmů a mzdy v rámci obnovení zákona EStG. Další opatření míří na ekologizaci a debyrokratizaci daňového systému.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Rakouský zahraniční obchod je tradičně zaměřen na Evropu a tvoří nesmírně důležitý faktor v domácí ekonomice. Členské státy EU mají největší podíl na obchodní výměně Rakouska, nejdůležitějším obchodním partnerem je dlouhodobě Německo. Rakousko díky své centrální poloze nabízí ideální podmínky pro navázání obchodních vztahů s východní a jihovýchodní Evropou a je také významným investorem ve střední a jihovýchodní Evropě.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 111 673,1112 919,6101 169,5N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 127 259,9128 657,6115 841,4N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -15 586,8-15 737,9-14 671,9N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Rakousko patří dlouhodobě mezi důležité a tradiční obchodní partnery ČR. Hospodářské vztahy se začaly úspěšně rozvíjet už v 90. letech především díky přílivu rakouských investic do ČR. Rok 2020 byl v důsledku protipandemických omezení ve znamení omezení ekonomických aktivit, přesto je Rakousko s loňským podílem 3,8 % na celkovém obratu zahraničního obchodu naším osmým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Mezi hlavní exportní zboží se řadí motorová vozidla, elektrická zařízení a přístroje, stroje, surové dřevo a kovové výrobky. Také pro Rakousko je ČR významným obchodním partnerem, v rámci zemí střední a východní Evropy dokonce nevýznamnějším. Rakousko také patří k největším investorům v ČR.

Obchodní výměna s ČR (mld. CZK)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 196,3196,4184,6N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 118,0115,2106,2N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -78,3-81,2-78,4N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Od 1. ledna 1995 je Rakousko členem Evropské unie (EU).

Smlouvy s ČR

Mezi ČR a Rakouskem bylo podepsáno na 80 bilaterálních smluv upravujících ekonomické, sociální a kulturní vztahy či problematiku společných státních hranic (turistické stezky apod.). V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2012), dohoda o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech (2005) a dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (1991).  Kompletní seznam základních bilaterálních smluvních dokumentů mezi Českou Republikou a Rakouskem je uveden zde: Seznam platných mezinárodních smluv

3.3. Rozvojová spolupráce

Rakousko není příjemcem rozvojové pomoci a v rámci rozpočtu EU patří k netto plátcům. Rozvojová spolupráce je v Rakousku významnou součástí zahraniční politiky, její cíle, zásady a principy, jakož i koordinační role Spolkového ministerstva zahraničí jsou zakotveny zákonem č. 65/2003 BGBl. V rámci své koordinační role zpracovává ministerstvo strategie a připravuje tříleté programy (aktuální program na léta 2019 – 2021). Je rovněž zodpovědné za realizaci multilaterálních programů rozvojové spolupráce. Za provádění programů bilaterální rozvojové spolupráce odpovídá Rakouská rozvojová agentura (Austrian Development Agency, ADA), která spolupracuje také s Českou rozvojovou agenturou (ČRA) na určitých projektech i formou předávání zkušeností.

V rámci své rozvojové spolupráce přizpůsobuje Rakousko své projekty a programy místním podmínkám a koordinuje je s místními partnery. Podpora zemí je rozdělená do tří kategorií:

  • Nejchudší rozvojové země: boj proti chudobě, zejména v Africe – Burkina Faso, Etiopie, Uganda, Mosambik a Bhútán
  • Jihovýchodní Evropa / Jižní Kavkaz: udržitelný hospodářský rozvoj – Kosovo, Albánie, Moldavsko, Gruzie, Arménie
  • Krizové regiony a nestabilní státy: mír a bezpečnost, stabilita a obnova, budování struktur – Palestina
  • Detailní informace naleznete na oficiálních stránkách rakouské rozvojové spolupráce: http://www.entwicklung.at

    3.4. Perspektivní obory (MOP)

    Rakousko patří mezi nejvyspělejší a nejbohatší země světa a rakouský trh nabízí pro české exportéry celou řadu možností zejm. v oblastech inovativních a vyspělých technologiích a v perspektivních sektorech jako je energetika a čisté technologie, ICT, elektrotechnika, doprava a zdravotnictví.

    ▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

    Rakousko patří k předním evropským investorům ve výstavbách železnic, silnic a dálnic a disponuje dokonalým systémem železniční a příměstské kolejové dopravy. Vzhledem ke klimatickým závazkům Rakouska bude vzrůstat tlak na snížení emisí skleníkových plynů. V oblasti automobilové dopravy si Rakousko předsevzalo do roku 2030 snížit emise o 30 %, a to i pomocí vodíku. Další investice směřují do posilování veřejné dopravy. Na digitální platformě ProVia jsou zveřejněna výběrová řízení státních infrastrukturních společností ASFiNAG a ÖBB.

    ▶ Energetický průmysl

    V souladu s rakouským plánem dosáhnout do r.  2040  klimatické neutrality plánuje vláda v příštích třech letech další podpory a dotace na instalace fotovoltaických panelů do 500 kWp. Wien Energie budou investovat 500 mil. EUR do výstavby infrastruktury na výrobu solární energie a do ochrany klimatu. Šance pro firmy se vyskytují v souvislosti se zvýšením interoperability a s digitální integrací energetických sítí (Smart Grid). Nedílnou součástí veřejných zakázek jsou projekce, výstavba, monitoring a sanace energetické infrastruktury včetně potrubních systémů a odpovídajícího použití měřicí a regulační techniky. Další příležitosti pro české firmy se nabízí v oblasti čistých technologií, zpracování odpadu, kontroly čistoty ovzduší, energetické efektivnosti, při výrobě vodní a větrné energie, biomasy, v dodávkách parních a vodních turbín a vodních kol.

    ▶ ICT

    Rostoucí pronikání digitalizace z důsledku práce na dálku, domácí výuka dětí a poskytování státních prémií na nové investice přineslo tomuto odvětví v roce 2020 zvýšení obratů o 7-8 %. Poptávka je po řešeních pro bezpečnou práci na dálku (Remote Working) a pro dodržování předpisů v hybridních kancelářích (Compliance). Stále jsou na vzestupu cloudová řešení, např. nabídky SaaS (Software as a Service). Potenciál je v rychlé a faktické podpoře rozhodnutí o investicích a vývoji produktů pomocí digitálních nástrojů, v inovativních řešeních zásob a logistiky a v optimalizaci dodavatelských řetězců. V oblasti e-health se vyskytují šance pro řešení telemedicíny a monitorování zdraví na základě IoT. Stále na začátku jsou softwarové aplikace, které využívají umělou inteligenci (UI) pro včasnou detekci a diagnostiku nemocí a infekcí.

    ▶ Stavební průmysl

    Rakouský stavební průmysl se s dopady krize Covid-19 dokázal vyrovnat poměrně dobře a u stavebních investic nezaznamenal příliš velký pokles (-3,2 %). Díky navýšení vládního podpůrného balíčku městům a obcím o dalších 1,5 mld. EUR zůstane finanční situace největších zadavatelů stavebních projektů v roce 2021 stabilní. V bytové výstavbě budou zákonné požadavky na nové energetické znamenat rostoucí poptávku po tepelné sanaci budov. Stejně jako v dopravě, i ve stavebnictví se zkoumá využití vodíku a dalších alternativ ve vytápění. Další perspektiva se nabízí v optimalizaci pracovních procesů prostřednictvím digitálních řešení, např. v modelování a konstrukci staveb a dokumentaci projektů pomocí BIM (Building Information Modelling) a dalších nástrojů pro inovativní návrhářství. Rakouský stavební průmysl je ještě vzdálen od „digitálního staveniště“, tím větší je potenciál zvýšení účinnosti ve všech fázích projektů, tzn. od 3D tisku pro konstrukci složitějších stavebních prvků až po bezpečnostní řešení IoT, např. systémy varování před kolizí za využití čipů RFID (Proximity Warning).

    ▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

    Součástí programu rakouské vlády na období let 2020–2024 je výstavba jednotek primární péče, posílení preventivních opatření a vakcinačních aktivit v rámci příslušných programů. Rakousko disponuje poměrně vysokou hustotou nabídky lůžek pro intenzivní péči v nemocnicích, což je odvětví, kde se mohou české firmy prosadit. V rámci deklarované regionalizace chce vláda docílit větší soběstačnosti Rakouska i Evropy zejm. ve výrobě léčiv. Nové příležitosti se vyskytují u dodávek přístrojů pro testování, diagnózu a sledování pacientů v lékařských zařízeních. Na vzestupu jsou softwarové výrobky pro lékařství, telemedicína, aplikace pro zdravotnictví a e-health, dále roste význam digitálních řešení. Vzrůstá vrstva penzistů s vyššími finančními prostředky, kteří by mohli intenzivněji využívat nabídek českých lázní a wellness hotelů.

    ▶ Železniční a kolejová doprava

    Nový rámcový plán rakouských drah ÖBB zahrnuje investice v rekordní výši 17,5 mld. EUR, které v následujících šesti letech (2021–2026) směřují do výstavby a modernizace železniční infrastruktury. Zaměřuje se především na zlepšení a posílení železniční dopravy v rámci městských aglomerací, rozšíření infrastruktury pro nákladní dopravu, elektrifikaci, zatraktivnění a posílení regionální železnice a digitalizaci. Zhruba třetina nákladů půjde na výstavbu nových tunelů, cca 3 mld. EUR na nákup nových vozů a 250 mil. EUR na renovace nádraží. Investice zahrnují mj. také rozšíření parkovišť Park & Ride a ochranu proti hluku. V současné době je železniční síť ÖBB z 90 % elektrifikovaná, do roku 2035 má být z hlediska emisí CO₂ zcela neutrální. Na místech, kde elektrifikace není možná, se do budoucna počítá s alternativními pohony, např. využitím vodíku.

    Mapa strategických příležitostí


    4. Kulturní a obchodní jednání

    Podkapitoly:

    4.1. Úvod

    Následující odstavce nabízejí základní orientaci v neformálních pravidlech a zvyklostech, které se vztahují k vedení obchodního jednání v Rakousku. Vzhledem ke skutečnosti, že rakouský trh patří mezi velmi konzervativní a vysoce konkurenční trhy, je při obrovské konkurenci potřeba, aby zástupci českých firem, kteří na rakouském trhu chtějí uspět, na jednání vstupovali maximálně připraveni. Němčina je podmínkou, stejně jako příprava kvalitních marketingových podkladů vč. webových stránek. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu, české zboží se nicméně těší solidní pověsti a jsme považování za dodavatele kvalitních průmyslových výrobků.

    4.2. Oslovení

    Běžné oslovování je „Guten Tag“ nebo „Grüß Gott“, v písemném styku „Sehr geehrter Herr …, sehr geehrte Frau …“. Při oslovování se pravidelně používá funkce nebo titul podle toho, co je významnější. Zvyk používání titulů pochází z dob monarchie. Tituly se používají a hojně se používá označení funkcí jako prezident, guvernér, generální ředitel či sekretář, celá řada radů jako komerční, městský, zemský, ministerský, vrchní, dvorní, soudní apod. a Rakušané jejich hodnotu znají a pozorně sledují, na jaké úrovni kdo je. Teprve po trvalejším seznámení se od titulů opouští, což platí – s výjimkou státní správy – i pro opakovanou výměnu e-mailů. Mladší generace si obecně na titulování již zakládá méně. V případě oslovení e-mailem je třeba informace zaslat ve strukturované podobě. Nejdříve krátce představit firmu a následně přejít k nabídce. Základním jednacím jazykem je němčina.

    4.3. Obchodní schůzka

    Na osobní schůzku je potřeba se dobře připravit a rovněž je důležité si zmapovat konkurenci. Doporučuje se sjednat si obchodní schůzku s předstihem. Běžně se jednání realizují v průběhu pracovního oběda či pracovní snídaně. Přestože jsou Rakušané dobrými hostiteli, rádi se nechají pozvat. V průběhu oběda se běžně konverzuje i o nepracovních tématech, rakouská kultura a víno jsou velmi vhodná konverzační témata. Je běžné, že se o služebních a obchodních záležitostech začne diskutovat až v závěru schůzky. Úprava vizitek je standardní, podobná jako v ČR. Různé tituly a funkce na vizitkách jsou pravidlem a běžné jsou případy, kdy má jedna osoba např. tři různé vizitky se stejnými tituly, ale odlišnou funkcí. Dochvilnost při jednání bývá samozřejmostí, zpoždění ze strany partnera je třeba vysvětlit. V případě, že není možné dodržet termín, je nutné na to obchodního partnera včas upozornit a dohodnout nové jednání. Délka a struktura vlastního jednání závisí spíše na složitosti problematiky, než na vlastnostech Rakušanů. Jedná se věcně, i když je pravdou, že se Rakušané rádi pobaví i tématy neobchodními. Rakouští obchodní partneři jsou zpravidla příjemní, otevření, ale zároveň věcní, vědí, čeho chtějí dosáhnout a mají předem zjištěné informace o firmě, se kterou se rozhodnou jednat. Rakušané dokáží vytvořit pro jednání příjemné prostředí. Rádi se pochlubí a jsou ochotni hovořit i o soukromém životě. Společenské postavení je ceněno a vnímáno, vytvořené hierarchické vztahy ve společnosti jsou v běžném životě přijímány. Odlišný postup lze pochopitelně zaznamenat ve sféře startupů, jejichž obchodní kultura je mladá, měně formální a výrazně ovlivněna anglosaskými zeměmi. V Rakousku hrají značnou roli různé lobbistické skupiny, které usilují o prosazení svých zájmů, nicméně zakořeněný princip „sociálního partnerství“ svádí dohromady různé zájmové svazy a instituce k vzájemnému jednání a přijímání kompromisů. Rakouský partner je ochoten přistoupit na kompromisy, ale zná dobře své hranice a většinou i hranice, ve kterých se může pohybovat jeho obchodní partner. Často tak dochází k důslednému tlaku na cenu. Obchodní jednání provází vysoký stupeň serióznosti a spolehlivosti, přesto však je nutná opatrnost v přístupu k obchodním partnerům. Znatelně vyšší respekt, než je obvyklé v ČR, mají Rakušané k zákonům, úřadům, úředníkům a ochráncům pořádku.

    4.4. Komunikace

    Rakušané jsou přístupní širokému konverzačnímu okruhu a těžko se hledá téma, o kterém hovořit nelze. Jsou však velcí patrioti a je třeba být obezřetný v okamžiku, kdy závěr vyzní v kritiku něčeho rakouského, přestože vzdělaní a objektivně smýšlející partneři si její oprávněnosti uvědomují. Naopak oblíbenými a vděčnými konverzačními tématy jsou víno a zimní sporty, zejména lyžování. Běžně se mluví i o aktuálním vývoji v politice, i když je třeba být opatrný při hodnocení jednotlivých politických stran.

    Základem úspěchu je osobní jednání a individuální přístup k partnerovi. Rakouský obchodní partner uvítá, pokud ho český partner dopředu informuje o všem důležitém, e-mailem nebo telefonicky. V osobním jednání by neměl být konfrontován s podstatnými změnami obchodních parametrů. Stěžejní body obchodních záležitosti je zapotřebí sdělit přímo zodpovědnému pracovníkovi a neměly by být komunikovány přes jiné kanály. Menší detaily je možné řešit opět přes telefon nebo e-mailem. V rámci přípravy obchodu je používání např. WhatsAppu ve státní správě a u většiny firem spíše výjimkou, zatímco u mladých firem a startupů je jejich používání obvyklé.

    Potřeba využití služeb tlumočníka záleží na jazykové úrovni němčiny českých partnerů. Jako jednací jazyk používají Rakušané přirozeně nejraději němčinu. Dá se říci, že mnoho Rakušanů považuje téměř za samozřejmost, že Čech němčině rozumí a bude s ním německy mluvit. Rakouská němčina (včetně vídeňské) se od spisovného jazyka značně liší a ne vždy berou partneři ohled na schopnosti cizince porozumět. Zejména vysokoškolsky vzdělané osoby (a samozřejmě mladá generace) ovládají celkem dobře i angličtinu, která pak může být jednacím jazykem. Na druhou stranu se jejím využitím dost často ze strany partnera projeví emocionální odstup. Cestu k srdci Rakušana otevřete spíše použitím němčiny. Ostatní jazyky – a tlumočníci – se v běžných obchodních jednáních téměř nepoužívají. Velmi málo Rakušanů mluví česky, někteří znají několik základních frází a slov a používají je ve smalltalku. Je však nutné se vyvarovat poznámek v češtině, které nejsou určeny pro ucho rakouského partnera, protože by jim mohl rozumět.

    4.5. Doporučení

    V první řadě doporučujeme se na jednání s rakouskými partnery dobře připravit a připravit si analýzu trhu. Je třeba kriticky posoudit, zda najde určitý produkt/určitá služba na náročném rakouském trhu uplatnění. K profesionálnímu postupu patří nejen jasná komunikace všech důležitých parametrů, ale i příprava obchodní prezentace a webových stránek ve kvalitní němčině. Investice do jazykové dokonalosti obchodních materiálů se rozhodně vyplatí. Rakouský trh je nasycen – vysoká kvalita výrobku či služeb sama nestačí, je nutno prezentovat výjimečné parametry a nápady. V určitých oblastech (strojírenství) má ČR v Rakousku velmi dobrou reputaci. Jako všude platí v případě nového obchodního kontaktu, že je lepší si potencionálního partnera pomocí místních zdrojů ověřit. Vyplatí se věnovat zvýšenou pozornost uzavírání smluv – dojde-li v návrhu smlouvy k nejasnostem, je vždy vhodné ho konzultovat s právníkem obeznámeným s rakouským právem. V rámci jednání lze doporučit jasné a stručné vyjadřování a k jednání i problémům přistupovat s důvěrou, že se je podaří překonat. Je třeba být připraven i na velmi dlouhá jednání, rakouští partneři umí být v klíčových otázkách, jako jsou např. ceny, velmi houževnatí.

    4.6. Státní svátky

    V Rakousku připadá většina státních svátků na stejné datum jako v České republice. Níže uvedené svátky platí na celém území Rakouska, jednotlivé spolkové země pak slaví další svátek na počest svého patrona. V den státního svátku jsou rakouské obchody zavřené.

    1. leden (Nový rok), 6. leden (Tři králové), Velikonoční pondělí, 1. květen (Svátek práce), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, Boží tělo, 15. srpen (Nanebevzetí Panny Marie), 26. říjen (Státní svátek Rakouské republiky), 1. listopad (Svátek Všech svatých), 8. prosinec (Neposkvrněné početí Panny Marie), 25. prosinec (První svátek vánoční), 26. prosinec (Druhý svátek vánoční).


    5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

    Podkapitoly:

    5.1. Vstup na trh

    Na rakouský trh lze v zásadě vstoupit buď přímo, tedy otevřením pobočky v Rakousku, nebo nepřímo, prostřednictvím místního obchodního zastoupení. V každém případě vždy záleží na povaze produktu nebo služby, kterou česká firma hodlá v Rakousku nabízet. Například u položek surovinového charakteru (dříví, uhlí, železo, ocel), mohou české firmy přímo nalézt odběratele, čímž se zkrátí nákupní cesta a tím i náklady. U ostatních produktů jsou v praxi využíváni místní zástupci. Řada velkých českých vývozců má také své vlastní kanály nebo využívá vlastních zastoupení.

    Důležité místo v obchodní činnosti zaujímají výhradní dovozci, kteří dovážejí zboží od jediné nebo od několika málo firem stejného oboru (takto funguje např. prodej vozů Škoda nebo piva Budvar). Rakouský spotřebitel často dává přednost nákupu od rakouského dovozce, protože jej považuje za spolehlivého garanta termínů, jakosti a za partnera, který dobře zná domácí zvyklosti.

    Také rakouská hospodářská komora má obchodní sekci, která sdružuje zástupce, agenty, importéry a velkoobchodníky. Tato sekce se nazývá Spolkové grémium obchodních agentů (tzv. Handelsagenten). Spolkové grémium obchodních agentů provozuje webovou stránku Commercialagents.at, která byla vytvořena ve spolupráci s centrální asociací německých obchodních svazů pro zprostředkování obchodu a prodeje (CDH eService GmbH) a Mezinárodní asociací obchodních zástupců (IUCAB). V současné době je v registru vedeno cca 1500 obchodních zástupců.

    Rakousko je členem EU, a proto musí plně respektovat pravidla volného pohybu zboží a jednotného vnitřního trhu vůči členským zemím EU. Celní problematika spadá do působnosti Spolkového ministerstva financí (Bundesministerim für Finanzen – BMF), resp. jeho podřízené složky Celní správy (Zollverwaltung). Bližší informace k celní problematice lze najít na webových stránkách ministerstva prokliknutím na „Zoll“. V rámci reformy rakouské finanční správy vznikl z dosavadních 9 celních úřadů nový centrální celní úřad s názvem „Zollamt Österreich“.

    Pro Rakousko tedy platí celní právo EU a tzv. Celní kodex (Zollkodex) a prováděcí směrnice k celnímu kodexu (Zollkodex-Durchführungsverordnung). Směrnice EU však neobsahují žádná organizačně právní ustanovení a ponechávají národnímu zákonodárství určitý prostor, který je v Rakousku vyplněn celním zákonem (Zollrechts-Durchführungsgesetz zkr. ZollR-DG č. 659/1994), který byl postupně novelizován a je k nalezení na www.ris.bka.gv.at.

    Společný celní tarif EU se aplikuje na dovozy všech zemí, které nejsou členy EU, pokud nejsou použity preferenční sazby např. pro členy WTO. Ve vnitrounijním styku se cla nevybírají, to však platí jen pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním tranzitním procedurám nebo pro zboží dodávané na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). I v Rakousku platí společný harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (nomenklatura HS). Pro zemědělské výrobky /např. obilí, ovoce a zelenina, hovězí maso, tuky apod./ platí 21 směrnic Evropské komise, kde je celní řízení do detailů upraveno.

    Stejně jako v ostatních zemích EU jsou v Rakousku uvaleny spotřební daně na benzín, těžká paliva a jiné energetické produkty, alkoholické nápoje (pivo, víno) či tabákové výrobky. Zboží podléhající spotřební dani lze přepravit mezi členskými státy EU a) v rámci režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně uvnitř EU (něm.: Steueraussetzung), nebo b) zboží je z hlediska spotřební daně propuštěno do volného oběhu. Podle toho se liší průvodní dokumentace, povolení a formality. Bližší informace o obou metodách jsou k dispozici na webu Rakouské hospodářské komory (WKO). Kontrola vývozu se uplatňuje především v oblasti zbraní a válečného materiálu ve smyslu zákona o vývozu, dovozu a tranzitu válečného materiálu č. 540/77 a jeho následných novelizací (tzv. Kriegsmaterialgesetz), který lze rovněž získat na www.ris.bka.gv.at.

    5.2. Formy a podmínky působení na trhu

    České firmy mohou v Rakousku podnikat formou závislé organizační složky zahraniční společnosti nebo nezávislé dceřiné společnosti. V případě úmyslu zřídit právně nezávislou dceřinou společnost se nabízí široké spektrum právních forem.

    Kapitálová společnost je právnická osoba s vlastní právní subjektivitou rozdílnou od jejího vlastníka, a to hlavně společnost s ručením omezeným (GmbH) a akciová společnost (AG).

    Nejběžnější formou podnikání zahraničních investorů v Rakousku je společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH). Výše základního kapitálu musí činit min. 35 000 EUR, z čehož je zapotřebí zaplatit polovinu v hotovosti. Z uvedeného hotovostního vkladu je nutno alespoň 17 500 EUR zaplatit ihned.

    GmbH založené od 1. 3. 2014 mohou využít tzv. „Gründungsprivileg“ (privilegium zakladatele) – výše základního kapitálu je sice 35 000 EUR, je ale možné ve společenské smlouvě ustanovit, že společníci musí během doby 10 let zaplatit pouze základní kapitál 10 000 EUR (z toho min. 5 000 EUR v hotovosti a ihned).

    Výběr hlavních obchodních společností:

    • organizační složka – Niederlassung
    • společnost s ručením omezeným – Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH
    • akciová společnost – Aktiengesellschaft, AG
    • veřejná obchodní společnost – Offene Gesellschaft, OG
    • komanditní společnost – Kommanditgesellschaft, KG
    • tichá společnost – Stille Gesellschaft, stGes
    • registrovaná výdělečná společnost – Eingetragene Erwerbsgesellschaft EEG
    • sdružení – Gesellschaft nach bürgerlichem Recht, GesbR
    • družstvo (společenství) – Genossenschaft

    Nejjednodušší způsob podnikání je podnikání fyzické osoby. Provozuje ho OSVČ – podnik fyzické osoby nemá vlastní právní subjektivitu rozdílnou od fyzické osoby. Za případné obchodní dluhy ručí neomezeně, tzn. veškerým svým majetkem. Zisk z podnikání podléhá dani z příjmu fyzických osob.

    Bližší informace k právním aspektům zakládání podniků v Rakousku poskytne například vládní investiční agentura Austrian Business Agency (ABA), www.aba.gv.at nebo hospodářská komora Wirtschaftskammer Österreich, www.gruenderservice.net. Více informací o tom, jak začít podnikat v Rakousku naleznete zde: www.mzv.cz/file/2949710/Podnikani_v_Rakousku_2018.pdf

    5.3. Marketing a komunikace

    Pokud hovoříme o marketingu, pak je vhodné připomenout, že rakouský trh je velice vyspělý a působí zde špičkové světové firmy. Vysoká hodnota HDP na obyvatele přesahující 44.000 EUR řadí rakouskou ekonomiku mezi deset nejbohatších na světě. Navzdory relativně malé velikosti a počtu obyvatel představuje zajímavý trh se silnou domácí koupěschopnou poptávkou.

    Uplatnění na náročném rakouském trhu nalézají produkty s vysokou přidanou hodnotou, nicméně při současném zachování konkurenční cenové výhody.

    V zásadě lze konstatovat, že správně a v přiměřeném objemu na zdejší poměry prováděná propagace a reklama výrobků, stejně jako marketingová příprava, je předpokladem trvalejšího úspěchu na rakouském trhu, podobně jako je tomu na všech vyspělých trzích.

    Náklady na propagaci jsou obecně v Rakousku vysoké a samozřejmě vyšší než v ČR, zejména v nejmasovějších mediích jako je televize a tisk. To je i jeden z důvodů, proč je o českých výrobcích v Rakousku málo slyšet. Dalším důvodem je skutečnost, že většina našich podniků není připravena, a občas i podceňuje důležitost propagace a reklamy na rakouském trhu.

    Marketingové materiály firmy musí být zpracované profesionálně a v perfektní němčině. To samé platí i pro webové stránky, pro které je vhodné použít rakouskou doménu. Efektivní jsou také reklamní kampaně na nejpoužívanějším internetovém vyhledávači Google a optimalizace SEO. Velký důraz je v Rakousku kladen na důvěryhodnost a zajímavé reference.

    Informace o příslušných tiskovinách, vydavatelích a cenách inzerce je možné zjistit přímo u Svazu rakouských vydavatelů novin – Verband Österreichischer Zeitungen, Wipplingerstr. 15, 1013 Wien, www.voez.at, tel.: +431/5337979-0, fax: +431/5337979422, E-mail: office@voez.at Svaz vydává katalog Medienhandbuch (www.medienhandbuch.at).

    Informace o televizní reklamě je možné obdržet u ORF-Enterprise GmbH & Co. KG, Würzburggasse 30, 1136 Wien, www.enterprise.at, tel.: +431/87077-15000, E-mail: enterprise@orf.at.

    5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

    Ochrana duševního vlastnictví je v Rakousku realizována prostřednictvím příslušné legislativy. Mezi nejdůležitější průmyslová práva patří:

    • autorské právo (Urheberrecht)
    • ochranná známka (Markenrecht)
    • vynálezy/patenty (Patentrecht)
    • užitný vzor (Gebrauchsmusterrecht)
    • označení původu (Herkunftsangaben)
    • průmyslové vzory (Geschmacksmusterrecht)

    Základem rakouského patentového práva je zákon o patentech (Patentgesetz 1970). Rakousko je signatářem řady mezinárodních úmluv, vč. zákona o revizi Evropské patentové úmluvy (2000), smlouvy o patentové spolupráci z r. 1970 (PCT) a dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví z r. 1994 (TRIPS). Všechny chráněné vzory, patenty, značky atd. mohou být přihlášeny na Patentovém úřadě (Österreichisches Patentamt, https://www.patentamt.at). Na stránkách Patentového úřadu jsou k dispozici všechny potřebné informace zahrnující návody, formuláře a poplatky. Pokud se má výrobek uplatnit nejen v Rakousku, pak má smysl vynález chránit i mezinárodně. Tento krok musí být učiněn do jednoho roku od registrace v Rakousku. Na rozdíl od toho je autorské právo aspektem duševního vlastnictví, které žádnou registraci nevyžaduje – existuje automaticky bez jakéhokoliv přihlášení či nákladů. Klíčovým právním základem duševního vlastnictví a jeho soudní vymahatelnosti je zákon o autorském právu (Urheberrechtsgesetz).

    V případě sporu je nutné se obrátit na Obchodní soud ve Vídni (Handelsgericht Wien) popř. na civilní zemský soud. OEÚ není znám žádný případ poškozování práv českých subjektů v této oblasti v Rakousku.

    5.5. Trh veřejných zakázek

    Na veřejné zakázky připadá v Rakousku finanční objem cca 45 mld. EUR (14 % HDP) ročně. Rakouští veřejní zadavatelé jsou v závislosti na platných prahových hodnotách povinní své zakázky na základě zákona o zadávání veřejných zakázek (Bundesvergabegesetz, BVerG) úředně oznámit. 

    Na základě novelizace zákona BVerG z r. 2018 a balíku reforem usilují rakouské veřejné orgány ve svých nákupních aktivitách i o efektivní stimulaci inovací a zároveň se zavazují splnit požadavky udržitelnosti. V neposlední řadě má příslušná legislativa usnadnit přístup k veřejným zakázkám i malým a středním podnikům. Už předtím byl zaveden princip nejlepší nabídky (Bestbieterprinzip), podle něhož by neměla být v procesu zadávání veřejných zakázek cena jediným rozhodovacím kritériem – měla by být brána v potaz i sociální a kvalitativní kritéria, zejména co se týče transparentnosti a udržitelnosti. Jedním z cílů BVerG je, aby měl zadavatel zakázky úplný přehled o součinnosti různých subdodavatelů a aby byl zabráněn mzdový dumping. Zadavatel může stanovit, aby byly určité významné části zakázky provedeny generálním dodavatelem, resp. členem skupiny uchazečů, a nikoliv subdodavatelem. Rakouská legislativa nicméně v rámci veřejných zakázek nestanovuje žádný poměr ceny a dalších kritérií v procentech.

    Horní prahová hodnota, od které se musí uskutečnit zveřejnění v celé EU, činí 214.000 EUR na zakázky na dodávky a služby, u sektorových zadavatelů (tzn. vybraných poskytovatelů infrastruktury) 428.000 EUR, 139.000 EUR na dodávky a služby centrálních veřejných zadavatelů a 5.350.000 EUR na stavební zakázky a stavební koncese. Uvedené prahové hodnoty se vztahují vždy na celkovou hodnotu zakázky a platí jak v případě státních zakázek, tak pro zakázky spolkových zemí či měst a obcí. Jednací řízení (Verhandlungsverfahren) připadají v úvahu pouze ve výjimečných případech. Důvody, které jsou rozhodující pro provedení jednacího řízení je zapotřebí písemně doložit. Veškeré částky jsou uvedeny bez DPH. Pro veřejné zakázky s nižší než uvedenou prahovou hodnotou se používají následující ustanovení: Přímé zadávání (tzv. Direktvergabe) zakázek je na základě prodloužení rakouského nařízení o prahových hodnotách možné do 31. prosince 2022 u zakázek na dodávky a služby a stavebních zakázek do odhadované hodnoty 100.000 EUR. Jednací řízení bez uveřejnění je možné u zakázek na dodávky a služby do odhadované hodnoty 100.000 EUR a u stavebních zakázek rovněž do odhadované hodnoty 100.000 EUR. Přitom je zapotřebí získat alespoň tři cenové nabídky a v dostačující míře vzít v úvahu i malé a střední podniky, resp. regionální firmy. Zadavatelé mohou zakázky o duševních službách (tzv. geistige Dienstleistungen) zadávat formou jednacího řízení bez uveřejnění za účasti pouze jednoho účastníka, pokud provádění hospodářské soutěže na základě nákladů spojených s procesem zadávání není pro zadavatele z ekonomických důvodů akceptovatelné a odhadovaná hodnota zakázky nedosahuje 50% příslušné prahové hodnoty (prahová hodnota činí 214.000 EUR, tzn. 107.000 EUR). Přitom je zapotřebí získat alespoň tři cenové nabídky a pozvané účastníky co nejčastěji měnit. Je-li to možné, měly by být vzaty v úvahu i malé a střední podniky. Pokud se výše uvedené prahové hodnoty překročí, je zapotřebí provést otevřené řízení po celé EU. Ve výjimečných případech je možné provést jednací řízení s uveřejněním. U zakázek s nižší než uvedenou prahovou hodnotou vypisovaných rakouskými orgány se musí uveřejnění učinit v úředním věstníku (Amtlicher Lieferanzeiger) mediální skupiny Wiener Zeitung (www.auftrag.at). Zakázky s vyšší než prahovou hodnotou se musí před zveřejněním v Rakousku publikovat přes Úřad pro úřední tisky v Lucembursku (https://op.europa.eu/cs/web/about-us/procurement). 

    Další zdroje:

    Veřejné zakázky vypisované spolkovými zeměmi:

    Rakouské železnice (ÖBB) a společnost pro financování dálnic a rychlostních silnic (ASFINAG) zveřejňují své zakázky na společném portálu ProVia – společnosti, které chtějí poskytovat služby pro ÖBB a ASFINAG se musí zaregistrovat na https://www.provia.at/

    Rakouská armáda (Bundesheer): https://www.bundesheer.at/ausschreibungen/menu_sach.php 

    5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

    Základní prověření obchodního partnera lze provést přes rakouský obchodní rejstřík (Firmenbuch). V případě živnostníků bez zápisu do obchodního rejstříku je k dispozici informační systém živnostenského podnikání Gewerbeinformationssystem (GIS), https://www.gisa.gv.at/. Výpisy z obchodního rejstříku lze získat přes Obchodní soud ve Vídni anebo prostřednictvím oficiálních zúčtovacích míst Rakouské republiky, https://verrechnungsstellen.at/. Obchodní rejstřík je centrální veřejnou evidencí všech právnických osob se sídlem v Rakousku, a zapisují se do něj i rakouské pobočky zahraničních společností.

    ZÚ Vídeň zdarma poskytuje základní informace o firmách vč. zjištění případné insolvence či vyhlášení konkurzního řízení. Tyto informace lze také zjistit online na webu spolkového ministerstva spravedlnosti, https://edikte.justiz.gv.at.

    Obchodní spory se v Rakousku často řeší soudní cestou, což je poměrně nákladné. Výhoda pro řešení případných sporů by byla – i když často těžko dosažitelná – prosadit místo příslušného soudu v ČR. Mezinárodní spory se běžně řeší u Mezinárodního rozhodčího soudu (ICC Austria), https://www.icc-austria.org.

    Asociace Kreditschutzverband 1870 (KSV 1870, https://www.ksv.at) nabízí kromě informací o bonitě rakouských firem i inkasní služby formou mimosoudního vymáhání nebo zastupování věřitelů v insolvenčním řízení. KSV1870 zároveň disponuje rejstříkem neplatičů. Platební morálka rakouských firem je poměrně dobrá, během pandemie však došlo k jejímu zhoršení – podle KSV bylo v r. 2020 cca 23 % faktur uhrazeno se zpožděním (2019: 16 %).

    5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

    Doklady

    Občan ČR může vstupovat a pobývat na území Rakouska (stejně jako dalších členských států EU) bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu nebo občanského průkazu se strojově čitelnými údaji, pokud nemají vyznačenou část (t.j. bez odstřiženého rohu). V době pandemie Covid-19 je třeba respektovat hygienicko-epidemiologická opatření a omezení  pohybu na území Rakouska. Aktuální informace jsou k dispozici na webových stránkách Velvyslanectví ČR ve Vídni www.mzv.cz/vienna.

    Občanský průkaz je cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. Ministerstvo vnitra doporučuje, aby občan ČR mladší 15 let byl vybaven svým vlastním cestovním dokladem. Řidiči musí být vybaveni tzv. zelenou kartou.

    V souvislosti se vstupem ČR do EU/EHP se každý státní příslušník ČR může dovolávat práva pohybu v jiném členském státě EU (tzv. volný pohyb osob), a to na základě čl. 18 Smlouvy o založení ES, který stanoví, že „každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států“ (jedná se pouze o pobyty do 3 měsíců). Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Při pobytu delším 3 dnů je nutné se policejně přihlásit (v případě soukromého ubytování). Při ubytování v ubytovacích zařízeních přechází tato povinnost na ubytovatele.

    Bezpečnostní situace

    Rakousko patří dlouhodobě k zemím s nízkou mírou kriminality. Přesto je doporučeno dbát zvýšené opatrnosti zvláště na místech s vyšší koncentrací lidí. Opatrnost při ochraně osobních věcí je doporučena především ve větších městech a turistických centrech, kde může dojít ke krádežím cestovních dokladů nebo peněz. V případě odcizení cestovního dokladu nebo občanského průkazu je nutné záležitost ohlásit místní policii, která okradenému vydá protokol o odcizení dokladu, a dále úřadu v ČR, který doklad vydal, případně zastupitelskému úřadu, aby se předešlo zneužití tohoto dokladu. Ztrátu je vhodné také nahlásit nejbližšímu rakouskému úřadu pro ztráty a nálezy (více např. na www.wien.gv.at/verwaltung/fundservice).

    Doprava osobním vozidlem

    Před cestou osobním vozidlem se doporučuje sjednat havarijní pojištění, resp. připojištění vozidla.  

    Při pobytu na území Rakouska je nutné respektovat rakouské zákony. Za porušení právních předpisů jsou stanoveny finanční postihy, případně jiné sankce. Týká se to především porušení dopravních předpisů. Od konce roku 2016 probíhá na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 spolupráce mezi ČR a Rakouskem v oblasti výměny údajů o registraci vozidla, která usnadňuje určení totožnosti osob podezřelých ze spáchání dopravních přestupků jako například překročení nejvyšší povolené rychlosti nebo řízení vozidla pod vlivem alkoholu. Pokuta za porušení dopravních předpisů může být zaslána příslušným rakouským úřadem přímo do ČR na adresu osoby, která je registrována jako majitel vozidla, kterým byl přestupek spáchán. Pokuty jsou do ČR zasílány zásadně obyčejně, lhůta pro zaplacení pokuty je 4 týdny od jejího vystavení rakouským správním orgánem. V případě spáchání dopravního přestupku a zastavení řidiče rakouskou policií musí být vyměřená pokuta zaplacena na místě. Nemá-li řidič dostatek finančních prostředků na úhradu vyměřené pokuty na místě, může mu být zadržen jakýkoliv cenný předmět (např. vymontováno autorádio apod.). Při neuhrazení pokuty nelze vyloučit její vymáhání právní cestou i v ČR. Zastupitelské úřady v tomto ohledu nejsou oprávněny vstupovat do soudních, příp. správních řízení.

    V některých městech jsou zavedeny parkovací zóny. Parkovací lístky je možné zakoupit v trafikách. Za nesprávné parkování jsou udělovány vysoké pokuty, montovány „botičky“, případně může být vozidlo za poplatek cca. 250 EUR (plus pokuta od policie) odtaženo.

    Ceny dálničních známek pro osobní automobily v roce 2021 činí: roční 92,50 EUR, dvouměsíční 27,80 EUR, desetidenní 9,50 EUR. Jízda bez dálniční známky je obvykle pokutována ve výši 120,- EUR. Za průjezd osobních vozidel některými silničními úseky se hradí zvláštní mýtné.

    Motorové vozidlo musí být vybaveno oranžovou reflexní vestou pro každou osobu cestující v motorovém vozidle pro případ poruchy či nehody a následné opuštění vozidla.   V Rakouské republice je zavedena povinnost zimních pneumatik od 1. 11. do 15. 4. pro všechny typy vozidel.

    Nejvyšší povolená rychlost (pokud není v daném místě značkou stanoveno jiné omezení) osobních automobilů a motocyklů: 130 km/h dálnice, 100 km/h na ostatních komunikacích mimo obec, v uzavřených obcích 50 km/h pro všechny typy vozidel. Za překročení rychlosti jsou ukládány pokuty, případně může být odebrán řidičský průkaz. Všechna vozidla musí být označena státem registrace, vybavena výstražným trojúhelníkem a lékárničkou, motocyklisté helmou. Povinnost připoutat se bezpečnostními pásy platí i pro spolujezdce. Podle rakouského zákona o provozu motorových vozidel (§ 106, odst. 5) nemusí děti do 14 let, pokud jsou větší než 150 cm a současně schopny užívat sedadla, sedět v dětské sedačce (o váze zákon nehovoří). V každém případě však musí být dítě připoutáno bezpečnostními pásy a sedět na zadním sedadle. Do 14 let věku je bez ohledu na výšku dítěte zakázáno sedět na předním sedadle.

    V Rakousku je důsledně kontrolován technický stav vozidla. V případě, že je při namátkové kontrole odhalena technická závada vozidla, je rakouská policie oprávněna uložit pokutu, případně trvat na odstranění závady na území Rakouska a do jejího odstranění vozidlo zadržet.

    Při vážných škodách, zraněních apod., vzniklých v souvislosti s dopravní nehodou, je nutné přivolat policii. Při dopravních nehodách s menšími materiálními škodami a v případě, že jsou oba účastníci přítomni, není pochyb o jejich identitě a došlo mezi nimi k dohodě, není nutné policii volat. Účastníci nehody si vymění osobní údaje, údaje k pojistce a vozidlu a událost řeší pojišťovny. Pokud je policie v takovýchto případech přesto přivolána, je nutné počítat se zaplacením poplatku cca 40 EUR.  Při nehodě se doporučuje sepsat mezi jejími účastníky zprávu o nehodě (Unfallbericht). Formuláře jsou k dispozici u českých pojišťoven. Při nehodě nebo poruše vozidla je možné volat rakouský automotoklub OAMTC (Der Österreichische Automobil-, Motorrad- und Touring Club) nebo sdružení ARBÖ (Der Auto-, Motor- und Radfahrerbund Österreichs). Na internetové adrese sdružení OAMTC (www.oamtc.at) a ARBÖ (www.arboe.at) je možno získat bližší motoristické informace.

    Veřejná doprava

    Rakouská veřejná doprava je na vysoké úrovni a funguje spolehlivě. Ve Vídni jezdí metro. Vídeňské mezinárodní letiště Schwechat je s centrem města spojeno rychlodráhou, z níž je možné přestoupit na metro. Ve větších rakouských městech si lze pronajmout automobil.

    Zdravotní péče

    Akutní lékařská péče je občanům ČR poskytována na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění. Některá zdravotnická zařízení v Rakousku nespadají do veřejného zdravotního systému a tento průkaz neuznávají. Týká se to především horských oblastí. Horská služba a letecký transport ze sjezdovky nebo vysokohorské oblasti nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění, doporučuje se proto sjednat zvláštní pojištění.

    Ve vysokohorských oblastech je důležité nepodceňovat náročnost terénu a klimatické podmínky, nezapomínat na připojištění pro vysokohorskou turistiku a na speciální připojištění na sport.

    Za ošetření je nutné zaplatit spoluúčast. Týká se to především léků (6,50 EUR za recept) nebo hospitalizace.

    Ubytování

    Hotely a další ubytovací zařízení jsou na velmi dobré úrovni, voda z veřejných sítí je na většině území pitná. Placení platební kartou je možné ve většině obchodů, restaurací a ubytovacích zařízení, jakož i u benzínových pump.

    5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

    Pracovní povolení

    Volný pohyb zaměstnanců (právo zaměstnance z ČR vykonávat v Rakousku závislou činnost a nechat se zaměstnat v rakouském podniku) je od 1. května 2011 neomezený. Pro české žadatele o práci v Rakousku platí stejné podmínky jako pro žadatele z Rakouska.  

    Daně

    Jakmile je český zaměstnanec zaměstnán rakouským zaměstnavatelem, je v Rakousku příslušný k dani z příjmu. Veškeré formální náležitosti, tzn. mzdu, zdravotní a sociální pojištění, srážky daně ze mzdy, apod., vyřizuje rakouský zaměstnavatel. Rakouský zaměstnavatel však nevyřizuje roční daňové zúčtování, tzv. „Arbeitnehmerveranlagung“. O toto si může (ale nemusí) po skončení příslušného kalendářního roku požádat zaměstnanec sám u příslušného rakouského finančního úřadu. Žádost lze podat i zpětně do pěti let. Pokud zaměstnanec vykonává práci pro vícero rakouských zaměstnavatelů současně a má celkové roční příjmy nad 12 tis. EUR, má povinnost podat do 30. září následujícího roku daňové přiznání. To platí i v případě, že má zaměstnanec vedle zaměstnání další příjmy přesahující nezdanitelnou částku (2021: 730 EUR) ze samostatně výdělečné činnosti nebo z pronájmu.

    Minimální mzda

    Minimální mzda není v Rakousku uzákoněná, v mnoha oborech se ale řídí kolektivními smlouvami viz www.kollektivvertrag.at/.

    Sociální pojištění

    Rakouské sociální pojištění zahrnuje zdravotní pojištění, úrazové pojištění (proti pracovním úrazům a nemocím z povolání), důchodové pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti. V obvyklém případě činí celková výše příspěvků do sociálního pojištění v Rakousku v r. 2021 39,35 % měsíčního hrubého platu zaměstnance (podíl zaměstnance: 18,12 %, podíl zaměstnavatele: 21,23 %).

    Vysílání pracovníků

    Český podnikatel, který chce své zaměstnance vysílat do Rakouska, nemusí vyřizovat pro vysílající zaměstnance žádné povolení, má ale na základě směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb formální ohlašovací povinnost u Finanční policie (hlášení o vyslání ZKO) a musí splnit další požadavky podle zákona o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu (LSD-BG). V závislosti na druhu hospodářské činnosti musí český podnikatel kromě toho splňovat předpoklady živnostenského práva – zejména musí před vykonáváním činnosti, která je v Rakousku vázána, podat oznámení o poskytnutí služeb (tzv. Dienstleistungsanzeige) na rakouském ministerstvu pro digitalizaci a podnikatelské prostředí (BMDW). Dále musí česká firma během realizace zakázek v Rakousku dodržovat rakouské mzdové a sociální předpisy, tzn. je povinna poskytnout svým zaměstnancům základní minimální mzdu a v alikvótní výši i případné další platby či příplatky podle příslušné rakouské kolektivní smlouvy resp. jiných právních základů. Dále je zapotřebí mít k dispozici na místě výkonu práce veškeré zaměstnanecké a mzdové dokumenty včetně německého překladu, a to po celou dobu zakázky. Včasné doplnění dokumentace po kontrole neznamená beztrestnost, nýbrž brání pouze uvalení dalších sankcí. Za porušení předpisů LSD-BG mají rakouské orgány možnost uložit pokuty, jejichž výše může být pro malé a střední podniky likvidační.

    Přepravci osob a zboží

    Uvedené požadavky musí splnit i přepravci osob a zboží s tím, že jejich mobilní pracovníci/řidiči mohou využít zjednodušený způsob hlášení o vyslání (paušální hlášení). Dále mají mobilní pracovníci možnost převážnou část povinné zaměstnanecké a mzdové dokumentace v případě kontroly předložit v elektronické podobě.  

    Součinnost více OSVČ

    Součinnost více OSVČ v rámci stejné zakázky a na základě smluv o dílo není podle rakouských úřadů přípustné – může vést k podezření z obcházení zákona LSD-BG a k přehodnocení osob OSVČ na zaměstnance, což má za následek zahájení správního trestního řízení a vysoké peněžité pokuty.


    Na základě v Rakousku implementované směrnice EU o službách je podnikům usnadněno poskytování služeb uvnitř EU tím, že všechny důležité úřední postupy mohou být prováděny online. Za tímto účelem existuje na internetu jednotné kontaktní místo. V Rakousku byl za tímto účelem vytvořen portál směrnice o službách, který je dostupný pod www.eap.gv.at.  

    Všechny české firmy, OSVČ i uchazeči o práci v Rakousku při působení na rakouském trhu podléhají rakouským právním předpisům a jejich neznalost se v případě správního nebo trestního řízení neomlouvá.

    5.9. Veletrhy a akce

    V Rakousku je každoročně pořádáno kolem 300 veletrhů a výstav. Hlavní města všech spolkových zemí mají svá výstaviště. Výjimkou je spolková země Vorarlberg, kde místo v hlavním městě Bregenz je výstaviště v nedalekém Dornbirnu. Některé významné veletržní akce se však konají i mimo hlavní města spolkových zemí, např. ve Welsu a v Ried im Innkreis ve spolkové zemi Horní Rakousko či ve Wieselburgu v Dolním Rakousku.

    Počet měst, kde se v Rakousku konají mezinárodní veletrhy a výstavy, je 21, a v dalších téměř 40 městech se konají regionální výstavy, prodejní výstavy a trhy. V podstatě každé výstaviště má svoje informační webové stránky, resp. informace o veletrzích lze nalézt na webových stránkách či informačních materiálech příslušné země či obce.

    Nejucelenější přehled o výstavách a veletrzích v Rakousku poskytují stránky www.auma.de.

    Největší veletržní správou je vídeňská „Messe Wien“ („Reed Exhibitions“), jíž také patří výstaviště v Salcburku. Více informací o veletrzích pořádaných Messe Wien je na www.messe.at. Nutno poznamenat, že vídeňské veletrhy a výstavy mají v Rakousku nejvíce mezinárodní charakter. Velmi navštěvované jsou tzv. Herbstmessen, které mají v Rakousku velmi dlouhou tradici s vysokou návštěvností. Postupně se z těchto národních či zemských, resp. regionálních výstav stávají mezinárodní. Nejmarkantnější je to patrně u výstavišť ve městech Wels (www.messe-wels.at) a Ried im Innkreis (www.riedermesse.at).

    Před rozhodnutím o účasti na veletrhu v Rakousku doporučujeme kontaktovat vídeňskou pobočku agentury CzechTrade nebo Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rakousku.

    Nejzajímavější výstavy a veletrhy v Rakousku v roce 2021:

    • Alles für den Gast (HORECA): listopad, Salzburg
    • Renexpo Interhydro (hydroenergetika): listopad, Salzburg
    • Bauen und Wohnen (stavebnictví): listopad, Vídeň

    6. Kontakty

    Podkapitoly:

    6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

    Velvyslanectví ČR ve Vídni

    Adresa: A-1140 Wien, Penzinger Straße 11-13

    Tel.: +43 1 89958 111

    Fax: +43 1 89412 00

    E-mail: vienna@embassy.mzv.cz

    Web: www.mzv.cz/vienna 

    Ekonomické oddělení: tel.: +43 1 89958 168, e-mail: commerce_vienna@mzv.cz

    Konzulární oddělení: tel.: +43 1 89958 155/154, +43 1 89958 146 (po-pá 14:00-15:30 hod.), e-mail: consulate_vienna@mzv.cz

    Vízové oddělení: tel.: +43 1 89958 148 (po-pá 14:00-15:30 hod.), e-mail: visa_vienna@mzv.cz


    Spojení z letiště a z centra města:

    Velvyslanectví ČR je z centra Vídně snadno dostupné městskou hromadnou dopravou. Ze stanice Westbahnhof (nádraží / metro U3) jezdí tramvaj č. 52 nebo č. 60 ve směru k Technickému muzeu či zámku Schönbrunn na stanici Penzinger Straße. Při použití metra U4 můžete vystoupit na stanici Schönbrunn nebo Hietzing (oboje cca 10 minut pěšky od velvyslanectví). Z letiště je možno do centra použít City Airport Train (CAT), poté na nádraží Wien Mitte – Landstraße přestoupit na metro U3 a ze stanice Westbahnhof pokračovat tramvají č. 52 nebo č. 60 až na stanici Penziger Straße. 


    České zastoupení v Rakousku

    CzechTrade: A-1140 Wien, Penzinger Straße 11-13, tel.: +43 1 899 58 162, +43 664 3525 105, e-mail: julie.havlova@czechtrade.cz 

    CzechTourism: A-1140 Wien, Penzinger Straße 11-13, tel.: +43 1 89202 99, e-mail: polasek@czechtourism.com

    České centrum Vídeň: A-1010 Wien, Herrengasse 17, tel.: +43 1 535 23 60, e-mail: ccwien@czech.cz, web: wien.czechcentres.cz


    Honorární konzulát Graz/Štýrsko

    Honorární konzul: Mag. Dipl.-Ing. Ägyd Pengg

    Adresa: A-8041 Graz, Gaslaternenweg 4

    Tel.: +43 505011 – 200, fax: +43 505011 – 202

    E-mail: cz.konsulat@pewag.com


    Honorární konzulát Linz/Horní Rakousko

    Honorární konzul: Dr. Heinrich Schaller

    Adresa: A-4021 Linz, Europaplatz 1a (Raiffesenlandesbank)

    Tel.: +43 732 659 6220 60, fax: +43 732 659 631 11

    E-mail: jana.ploier@rlbooe.at 


    Honorární konzulát Salzburg/Solnohradsko

    Honorární konzul: Mag. Clemens Chwoyka

    Adresa:  A-5020 Salzburg, Bayerhamerstraße 14c

    Tel.: +43 662 879 624, fax: +43 662 81516080

    E-mail: hksalzburg@email.cz 


    Honorární konzulát Wattens/Tyrolsko a Vorarlbersko

    Honorární konzul: Alexander Swarovski

    Adresa: 6112 Wattens, Blattenwaldweg 8 (SWARCO AG) Republik Österreich

    Tel: +43 5224 587 749, fax: +43 5224 587 7949

    E-mail: wattens@honorary.mzv.cz


    6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

    Centrální tísňové volání: 112

    Zdravotnická záchranná služba: 144

    Policie: 133

    Požárníci: 122

    Horská záchranná služba: 140


    Poruchy vozidel (ÖAMTC a ARBÖ): 120 nebo 123

    Aplikace Záchranka (www.zachrankaapp.cz) funguje od dubna 2018 také na celém území Rakouska.


    Pomoc v nouzi pro občany ČR:

    Zastupitelský úřad ČR poskytuje 24 hodin denně v mimopracovní době, ve dnech volna i o svátcích stálou pohotovost pro případ, že se občané ČR ocitnou z jakýchkoli důvodů na území Rakouska v nouzi (ztráta dokladů, okradení, úraz apod.). Prosím využívejte telefonní číslo stálé služby pouze v případech velmi vážné osobní situace. NOUZOVÁ LINKA: +43 676 84964615

    6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

    Oficiální stránka prezidenta: www.bundespraesident.at/alexander-van-der-bellen

    Vláda a orgány státní správy

    Oficiální stránka kancléře: www.sebastian-kurz.at

    Spolkové kancléřství: www.bundeskanzleramt.gv.at

    Rakouský parlament: www.parlament.gv.at

    Ministerstvo práce: www.bmafj.gv.at

    Ministerstvo školství, vědy a výzkumu: www.bmbwf.gv.at

    Ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti: www.bmeia.gv.at

    Ministerstvo pro digitalizaci a podnikatelské prostředí: www.bmdw.gv.at

    Ministerstvo financí: www.bmf.gv.at

    Ministerstvo vnitra: www.bmi.gv.at

    Ministerstvo spravedlnosti: www.bmj.gv.at

    Ministerstvo umění, kultury, veřejných služeb a sportu: www.bmkoes.gv.at

    Ministerstvo pro ochranu klimatu, životního prostředí, energie, mobility, inovace a technologie: www.bmk.gv.at

    Ministerstvo obrany: www.bmlv.gv.at

    Ministerstvo zemědělství, regionů a turismu: www.bmlrt.gv.at

    Ministerstvo sociálních věcí, zdravotnictví, péče a ochrany spotřebitele: www.sozialministerium.at

    Zákony, právní předpisy a směrnice

    Oficiální právní informační systém vč. úplného znění zákonů: www.ris.bka.gv.at

    Portál informující o úředních postupech v různých životních situacích: www.help.gv.at

    Rakouská advokátní komora: www.oerak.or.at

    Přehled tendrů a veřejných soutěží

    Přehled placených i neplacených portálů s veřejnými zakázkami: www.wko.at/site/Vergabe-N-/Vergabe-Plattformen.html

    Ekonomika

    Rakouský statistický úřad: www.statistik.at

    Zahraniční obchod: www.advantageaustria.org/cz

    Rakousko jako místo obchodu a ekonomiky: www.wsoe.at

    Rakouská hospodářská komora: www.wko.at

    Rakouská obchodní agentura: www.aba.gv.at

    Rakouská národní banka: www.oenb.at

    Rakouské sdružení průmyslu: www.iv-net.at

    Rakouský svaz soudních překladatelů: www.gerichtsdolmetscher.at

    Turismus, kultura, vzdělání, věda

    Turistické informace o Rakousku: www.austria.info

    Průvodce Vídní: www.wien.info

    Rakouská muzea: www.museen-in-oesterreich.at

    Rakouské aerolinie: www.austrian.com

    Rakouské dráhy: www.oebb.at

    Agentura pro vzdělávání a internacionalizaci: www.oead.at/de

    Rakouský školský portál: www.schule.at

    Média

    Rakouská zpravodajská agentura APA: apa.atwww.ots.at

    Rakouská rozhlasová a televizní společnost: www.orf.at

    Deník Der Standard: www.derstandard.at

    Deník Die Presse: www.diepresse.com

    Týdeník Profil: www.profil.at

    Měsíčník Trend: www.trend.at

    Měsíčník Industriemagazin: www.industriemagazin.at




    • Teritorium: Evropa | Rakousko | Zahraničí