Rakousko

Rozcestník informací o Rakousku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Dopady koronavirové pandemie na rakouské hospodářství zatím nelze spolehlivě odhadnout a vyčíslit. HDP se za 1. čtvrtletí meziročně propadl o 2,9 %, odhady poklesu HDP v roce 2020 se pohybují mezi 5,5–7,5 %. V rámci zprávy vydané Evropskou komisí patřilo Rakousko k zemím, u kterých byl očekávaný ekonomický dopad krize jeden z nejnižších v EU. Průmyslová produkce v zemi byla však již během roku 2019 zpomalena v důsledku obchodních konfliktů mezi USA a Čínou a situace na mezinárodních trzích.

Hospodářský růst tak podporovala především domácí poptávka v oblasti stavebnictví a služeb. Tyto dva sektory byly následně zasaženy preventivními opatřením vlády v souvislosti s covidem-19 a následkem toho nárůstem nezaměstnanosti. Do února 2020 nezaměstnanost v zemi klesala, od poloviny března zaznamenala v návaznosti na restriktivní opatření vlády výrazný nárůst, který vrcholil v polovině dubna (meziročně + 231 tis. nezaměstnaných). Následně začala nezaměstnanost opět pozvolna klesat. Zmírnit dopady krize na pracovní trh výrazně pomohl upravený vládní model pro kurzarbeit, který firmy využily pro více než 1,3 mil. zaměstnanců.

Míru hospodářských dopadů krize ovlivní situace v Itálii a USA, které jsou po Německu pro Rakousko nejvýznamnějšími obchodními partnery. Vliv bude mít také vývoj v oblasti turismu.

Rakouská vláda na podporu ekonomiky vyčlenila 50 mld. EUR, což odpovídá přibližně 12,5 % HDP. Částka se skládá z 12 mld. EUR na investice a daňové úlevy, zbývajících 38 mld. EUR připadá na záchranný balík na zmírnění dopadů pandemie. Balík nezahrnuje pouze výdajová opatření, ale tvoří jej také odklady plateb daní nebo až 100% státní záruky na úvěry. Podniky výrazně zasažené poklesem obratu mohou požádat o částečnou kompenzaci fixních nákladů. Pro OSVČ a drobné podniky byl zřízen krizový fond s nevratnými příspěvky. Vytvořen byl také balíček na podporu pro start-upy (150 mil. EUR). Umožněno bude zpětné uplatnění daňové ztráty.

Očekává se, že v důsledku výpadku příjmů z daní a výdajových opatření státní rozpočet po loňském přebytku skončí v roce 2020 deficitem více než 10 % HDP. Rakousko však patří mezi země, které se mohou zadlužit za výhodných podmínek. Restart ekonomiky vláda plánuje uskutečnit prostřednictvím snižování daňové zátěže u zaměstnanců, úlev firmám za účelem vytvoření pracovních míst a investic do ochrany životního prostředí, digitalizace a regionů. Na období 1. 9. 2020 – 28. 2. 2021 byla vyhlášena 7% investiční prémie, která bude obnášet 14 % u investic do digitalizace, ekologizace a zdravotnictví.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

V rámci investic do ekologizace a trendu regionalizace oznámila rakouská vláda investice do rozvoje veřejné dopravy ve výši 300 mil. EUR nad rámec stávajícího rozpočtu na dopravu. Z třistamilionové částky je polovina určena na rozvoj infrastruktury, zejména výstavbu a modernizaci (například elektrifikaci, ochranu proti hluku) regionálních tratí, 150 mil. EUR je vyhrazeno na rozšíření nabídky veřejné dopravy – posílení spojů a intenzivnější napojení regionů i turistických oblastí. Do roku 2023 jsou plánovány investice do rozvoje veřejné dopravy za 4,5 mld. EUR.

Během příštích dvou let vláda dále hodlá poskytnout prostředky na výstavbu a modernizaci železničních nádraží ve výši 250 mil. EUR. Cílem modernizace je vytvořit modální uzly propojující různé typy mobility s důrazem na snižování emisí. Součástí modernizací nádraží tak bude výstavba dobíjecích stanic pro e-mobilitu a posílení modelů bike and ride a park and ride. Projekty železniční a kolejové dopravy Rakouských drah (ÖBB) tvoří podstatnou část veřejných zakázek v Rakousku, které mohou být na základě kritéria „principu nejlepší nabídky“ zajímavé pro české exportéry.

V rámci svého plánu výstavby investují ÖBB v roce 2020 do kolejové infrastruktury ve východní části Rakouska 670 mil. EUR. Mimo jiné bude do roku 2023 předevena na vysoce výkonnou dráhu Pottendorfská linka mezi Vídní a Vídeňským Novým Městem (Wiener Neustadt). Dále začaly již letos plánovací práce na výstavbu úseku 66 km severní trasy z Vídně do Bernhardsthalu na rakousko-české hranici. ÖBB také ve spolupráci s městem Vídní prezentovaly balíček 6 projektů s investicemi 2 mld. EUR do výstavby S-Bahn (příměstského vlaku) v městské části Vídně a okolí.

Energetický průmysl

V souladu se strategií pro plnění klimatických cílů rakouská vláda plánuje v příštích dvou letech podpořit 750 mil. EUR zateplování a snižování energetické náročnosti bytových domů i nebytových prostor a ekologizaci topných zařízení. Z programu bude značná část prostředků vyhrazena na výměny olejových kotlů a vytápění. Do sektoru opatření k ochraně klimatu a boji s klimatickou změnou patří také investice do zlepšení ekologického stavu vod a kvality vody, na které vláda nově vyčlenila 200 mil. EUR a očekává celkový investiční efekt ve výši 540 mil. EUR.

Prostřednictvím dotací bude v příštích třech letech podpořena také instalace fotovoltaických panelů do 500 kWp a budování úložišť energie. Šance pro firmy se vyskytují v souvislosti se zvýšením interoperability a s digitální integrací energetických sítí (Smart Grid). Nedílnou součástí veřejných zakázek jsou projekce, výstavba, monitoring a sanace energetické infrastruktury včetně potrubních systémů a odpovídajícího použití měřicí a regulační techniky.

Vláda má take plány investovat do obnovitelných zdrojů energie (OZE), výstavby fotovoltaiky v rozsahu dalších 11 TWh do roku 2030 („program jednoho milionu střech“). V roce 2021 má vstoupit v platnost zákon o výstavbě obnovitelných zdrojů, který má vytvořit podmínky pro naplnění cíle pokrýt do roku 2030 a pokrýt 100 % spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

ICT

Výsledkem vládních opatření proti covidu-19 je rozšíření povědomí o digitálních řešeních a možnostech vzdáleného přístupu, což Rakousko posunulo o krok dále k digitální společnosti. Z intenzivnější organizace práce a výuky v digitálním prostředí vyplývá obchodní potenciál pro široké portfolio softwarových výrobků a služeb IT, zejména pokud jde o praktické aplikace digitální komunikace, Cloud Computing a učení se na dálku, kybernetickou bezpečnost a řešení e-commerce.

Nedávná studie Institutu vyšších studií (IHS) ukázala, že rakouské malé a střední podniky mají ve srovnání zemí EU rezervy především v oblastech e-commerce, marketingu na sociálních sítích a využívání cloudových služeb. Příležitosti pro subdodavatele mobilních operátorů se vyskytují v oblasti plošné výstavby sítí 5G, kterou má Vídeň do roku 2022 podpořit částkou 20 mil. EUR. Plánovány jsou také další investice do výstavby širokopásmového připojení. Do digitalizace v oblasti vzdělávání by v příštích letech mělo být investováno 440 mil. EUR.

Nezávisle na covidu-19 jsou perspektivní oblasti sběru, zpracování a analýzy velkých dat (big data), aplikace umělé inteligence (AI) a Machine Learning, které umožňují predikci zákaznického chování a jsou používány téměř ve všech průmyslových odvětvích. Existuje poptávka po řešeních Cloud-SaaS (Software as a Service), Augmented a Mixed Reality (AR/MR), například pro předávání znalostí, nebo po aplikacích vzdálené údržby (Remote Support). Předmětem veřejných zakázek jsou často digitální přístupové systémy, systémy registrace návštěvníků a správy parkovacích zařízení.

Stavební průmysl

Města a obce získájí v rámci opatření na obnovu ekonomiky od spolkové vlády podporu na investice do výstavby a modernizace škol a školek, zařízení pro seniory a hendikepované, muzeí, kostelů, sportovních zařízení apod. U oprav a modernizací budov bude kladen důraz na snižování jejich energetické náročnosti. S ohledem na zmiňovaný důraz na regionalizaci jsou investice

příležitostí především pro české firmy v pohraničních regionech. Finanční prostředky budou poskytnuty na již probíhající i nové projekty do konce roku 2021. Nad rámec této podpory investuje vláda v příštích deseti letech dalších 2,4 mld. EUR do výstavby a modernizace škol. Vláda též ohlásila výstavbu 25 tis. bytů pro cenově dostupné bydlení a investice do infrastruktury stávajících státních budov a rozvoje nových moderních budov šetrných vůči životnímu prostředí.

V oblasti soukromého sektoru jsou v současnosti trendem hybridní formy využití nemovitostí (sdílené kanceláře, společně využívané prostory) a tzv. microliving, to znamená koncept prostorově efektivního a kompletně zařízeného bydlení v podobě minibytu, který bude expandovat v rakouských městech.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Součástí programu rakouské vlády na období let 2020–2024 je výstavba jednotek primární péče, tj. ordinací lékařů a nemocničních zařízení, posílení preventivních opatření, například prohlídek, screeningů a vakcinačních aktivit v rámci příslušných programů. Zvýšenou potřebu v oblasti primární péče reflektuje i pandemický plán Rakouska, který byl aktualizován v únoru 2020.

Rakousko disponuje poměrně vysokou hustotou nabídky lůžek pro intenzivní péči v nemocnicích. Ohledně obvyklých zdravotnických potřeb (roušek, OP masek, rukavic a dalších výrobků na jedno použití) se ale během krize ukázala výrazná závislost na dodavatelích z třetích zemí. Proto se Rakousko v současné době snaží preventivně posílit domácí výrobu těchto produktů včetně polomasek třídy FFP2 a FFP3.

Nové příležitosti se však i po odeznění krize vyskytují u dodávek přístrojů pro testování, diagnózu a sledování pacientů v lékařských zařízeních, zejména co se týče vybavení s vyšším technologickým stupněm a pro specializované použití v pohotovostní a intenzivní medicíně, například vybavení sanitek, poskytnutí příslušenství pro dýchání včetně respiračních přístrojů, ovladačů a čerpadel pro lékařské respirátory a diagnostických přístrojů a senzorů. Na vzestupu jsou softwarové výrobky pro lékařství, telemedicínu a aplikace pro zdravotnictví.

Dále je prostor pro spolupráci v oblasti inovativních hygienických výrobků pro lékařské použití, hygienických obalů a dezinfekčních výrobků a služeb, zejména pokud se opírají o senzorovou techniku, chytré dávkovače atd. V rámci nových opatření pro péči, jejichž nutnost uvádí ministerstvo sociálních věcí (BMASK) ve své prognóze pro sektor péče – mluví se o cca 75 000 dodatečně potřebných pracovních silách v tomto sektoru do roku 2030 – se zvyšuje také poptávka po inovativních řešeních a ošetřovatelských pomůckách pro vykonávání pečovatelských služeb.

V oblasti farmacie Rakousko v návaznosti na koronavirovou krizi zdůrazňuje nutnost zachování a návratu výroby léků v rámci Evropy s cílem ukončit závislost na dovozu léků z třetích zemí.

Velvyslanectví ČR ve Vídni
e-mail: commerce_Vienna@mzv.cz
www.mzv.cz/vienna

Pravidelné novinky e-mailem