Rakousko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

 Podkapitoly:

 

  1. Oficiální název státu, složení vlády

  2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

  5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

  6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

  7. Daňový systém

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

1.1.1. Rakouská republika (Republik Österreich)

1.1.2. Složení vlády (29. 5. 2017)

spolkový kancléř Christian Kern (SPÖ)

vicekancléř, ministr spravedlnosti Wolfgang Brandstetter (ÖVP)

ministr pro vědu, výzkum a hospodářství Harald Mahrer (ÖVP)

ministr pro Evropu, integraci a zahraničí Sebastian Kurz (ÖVP)

ministr dopravy, inovací a technologií Jörg Leichtfried (SPÖ)

ministr pro oblast umění, kultury, ústavy a médií (v rámci Spolkového kancléřství) Thomas Drozda (SPÖ)

ministr obrany a sportu Hans Peter Doskozil (SPÖ)

ministr vnitra Wolfgang Sobotka (ÖVP)

ministr zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství Andrä Rupprechter (ÖVP)

ministr sociálních věcí, práce a ochrany spotřebitele Alois Stöger (SPÖ)

ministryně pro vzdělání Sonja Hammerschmid (SPÖ)

ministryně pro rodinu a mládež Sophie Karmasin (ÖVP)

ministryně pro zdravotnictví a ženy Pamela Rendi-Wagner (SPÖ)

ministr financí Johann Georg Schelling (ÖVP)

státní tajemnice na spolkovém kancléřství Muna Duzdar (SPÖ)

státní tajemník na ministerstvu pro vědu, výzkum a hospodářství post dosud neobsazen

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 8.773.6860 (k 1.1.2017)

 

Hustota obyvatel: 105 lidí na 1km2

 

Podíl výdělečně činného obyvatelstva: 71,1% (2016)

 

Průměrný věk (2016): 43,2 let

 

Průměrná délka života: ženy 84,0 let, muži 79,2 let

 

Roční přírůstek obyvatelstva: + 0,9% (nárůst oproti r. 2016 + 74 tis. Obyvatel)

 

Demografické složení: 

  • děti do 19 let: 19,7%

  • dospělí od 20 do 64 let: 61,9%

  • penzisté (od 65 let): 18,4% 

Národnostní složení 

K 1.1.2017 žilo v Rakousku 15,3% osob cizího původu (1 267 458 mil. osob) oproti podílu 14,3% k 1.1. 2016. Ve skupině osob, které se narodily v zahraničí a mají cizí pas, zaujímají největší podíl Němci (177 tis.), Srbové a Černohorci (118 tis.), Turci (116 tis.) a osoby pocházející z Bosny a Hercegoviny (94 tis.). Mezi další zastoupené národnosti s počtem obyvatel nad 10 tis. žijících v Rakousku jsou Rumuni (83 tis.), Chorvaté (70 tis.), Maďaři (64 tis.), Poláci (58 tis.), Slováci (35 tis.), Rusové (31 tis.), Italové (25 tis.), obyvatelé Kosova (23 tis.), Makedonci (22 tis.), Bulhaři (22 tis.), Slovinci (15 tis.) a Češi (12 tis.). Česká menšina v Rakousku je mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na 1 milion. Asi 400.000 Rakušanů žije v zahraničí (z toho cca 180.000 v SRN). Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r.1976 (Volksgruppengesetz).

 

Náboženské složení

  • římsko-katolické 63%

  • evangelické 3,7%

  • islámské 6,7%

  • ortodoxní křesťanské 5,8%

  • židovské 0,1%

  • bez vyznání 12%

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

1.3.1.  Základní makroekonomické ukazatele

 

Rok

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017*

HDP (reálně)

0,9

0,2

0,3

0,9

1,5

1,5

HDP

(mld.

317,2

322,6

329,3

337,2

350,22

x

EUR)

 

 

 

 

 

 

 

HDP/ob.

37,7

38,1

39,4

39,4

39,9

x

(tis. EUR)

 

 

 

 

 

 

Soukromá

0,4

0,3

0,0

0,4

1,4

1,1

spotřeba

 

 

 

 

 

 

Hrubé

Inv.

-1,2

-6,1

-0,2

0,4

1,7

2,6

(reálně)

 

 

 

 

 

 

 

Export

 

1,2

2,7

2,7

2,2

2,7

3,0

zboží(reálně)

 

 

 

 

 

 

Import zboží

-0,3

0,5

1,0

4,0

3,0

2,8

(reálně)

 

 

 

 

 

 

 

Míra

 

2,6

2,1

1,7

0,9

1,4

1,7

inflace

 

 

 

 

 

 

 

Míra

 

4,4

4,9

5,6

5,7

5,9

6,2

nezam.

 

 

 

 

 

 

 

Saldo

 

-2,2

-1,3

-2,7

-1,4

-1,7

-1,5

veř.financí (%

 

 

 

 

 

 

HDP)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pramen: Rakouská národní banka, Statistik Austria, WIFO, * údaje za rok 2017 jsou prognóza WIFO(/)(květen/2017)

 

1.3.2. Očekávaný vývoj v teritoriu

Po několika letech stagnace došlo v roce 2016 k výraznému oživení rakouské ekonomiky. Růst HDP dosáhl hodnoty 1,5%. Příznivé podmínky na pracovním trhu, které pozitivně ovlivnily domácí poptávku, přispívají společně s nárůstem zahraničního obchodu k růstu rakouské ekonomiky. V období 2017-2018 by měl tento vývoj pokračovat.

 

Vývoj rakouské ekonomiky je vzhledem k její otevřenosti do velké míry určován globálním vývojem. Růst HDP Rakouska byl v období 2012-2015 silně ovlivněn krizí eurozóny a slabou zahraniční poptávkou. Oživení v roce 2016 OeNB přičítá nárůstu soukromé spotřeby, zvýšenému objemu investic a specifickým faktorům. Mezi ně patří daňová reforma s platností od 1. ledna 2016 a výdaje spojené s migranty. Intenzita růstu se bude nadále odvíjet od vývoje jednotlivých složek agregátní poptávky a výroby. Pro nadcházející období 2017-2018 by měl růst HDP pokračovat a dosáhnout hodnoty 2,0%, resp. 1,8%. Ve zprávě z prosince 2016 WKÖ odhadovala meziroční růst HDP 1,4 %, tedy o 0,1% nižší než ve skutečnosti byl. WIFO výrazně vylepšil prognózy pro rok 2017 (z 1,5% na 2,0%) a 2018 (z 1,4% na 1,8%). Růst by měla udržet domácí spotřeba a investice. Ekonomická aktivita může být silnější, pokud by zahraniční trhy (především v rozvíjejících se zemích) rostly rychleji, než se předpokládá.

 

Míra inflace, která se v Rakousku pohybuje dlouhodobě nad průměrem eurozóny (2016: 0,9%), je ovlivněna výší mezd a cenovou konkurenceschopností. Již od krize stimuluje inflaci v Rakousku poptávky po službách, zároveň rostoucí mzdy v kombinaci s pomalým ekonomickým růstem potlačovaly cenovou konkurenceschopnost rakouských exportérů. S oživením ekonomiky by mělo dojít k růstu cenové hladiny (2017: 1,7% a 2018: 1,7%).

Míra nezaměstnanosti (podle EUROSTATu) sice v roce 2016 meziročně stoupla (2015: 5,7%, 2016: 6,0%), ale v porovnání s jinými státy EU, zůstává stále nízká. Rakousko rozšířilo uznávání zahraničních profesních kvalifikací a to pomohlo zvýšit produktivitu, podpořilo soutěživost a zlepšilo přijímání migrantů. Příliv kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí (především ze zemí EU) je vítaným zdrojem poměrně levné pracovní síly, ale způsobuje růst nezaměstnanosti. I přes to, že Rakousko je atraktivním cílem pro zahraniční pracovníky zemí EU i mimoevropských zemí, nebude nezaměstnanost dále růst (2017: 5,9%, 2018: 5,9%). Vláda usiluje o zvýšení nabídky pracovních míst především pro ženy a starší lidi a zohledňuje příliv uprchlíků.

V minulém roce rostl import rychleji než export a to především díky vysokému podílu investic na dovozu. Vzhledem k otevřenosti rakouské ekonomiky by měl export růst zároveň s růstem poptávky na zahraničních trzích. V roce 2017 se předpokládá růst americké ekonomiky a zároveň bude pokračovat mírný nárůst hospodářské aktivity v eurozóně. Export zboží a služeb v minulém roce měl podíl na HDP Rakouska 52,2%, což znamená pokles oproti období 2011-2015, kdy byl příspěvek k HDP vždy minimálně 53%. V následujících letech je očekáváno zvýšení podílu exportu na HDP.

 

Domácí spotřeba byla v roce 2016 stimulována fiskální reformou a domácnosti vyšší příjmy použily k dodatečným výdajům. Zlepšení vnitřní poptávky vedlo k vyšším investicím podniků především do strojů a vybavení. Oživení soukromé spotřeby bylo v roce 2016 (1,5%) výrazné (oproti roku 2015: 0,0%), avšak v následujících letech bude růst zpomalovat (2017: 1,3%, 2018: 1,2%).

Investice po dvou letech stagnace (2014: -0,9%, 2015: 0,7%) rostly (2016: 3,6%). Jedná se o přírůstek především investic do vybavení a stavebnictví. Fixní investice se vrátily na předkrizovou úroveň, ale jejich podíl na HDP klesl.

 

Veřejné finance čerpají ze zlepšujícího se ekonomického prostředí a nízkých úrokových sazeb, které vytváří fiskální prostor. V letech 2017 a 2018 by měl být snižován deficit veřejných financí (2017: -1,5%, 2018: -1,1%), protože hospodářský růst podnítí růst nabídky pracovních míst a dojde ke snížení míry nezaměstnanosti.

 

 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

1.4.1. Veřejné finance (Maastrichstká metodika)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

 

 

 

 

 

 

 

Veřejný

-2,6

-2,2

- 1,3

-2,7

-1,4

-1,6

deficit v %

 

 

 

 

 

 

HDP

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vládní dluh v

82,2

81,6

80,8

84,3

86,2

84,6

% HDP

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Statistik Austria, 22.5. 2017

         


1.4.2. Státní rozpočet - příjmy a výdaje státního rozpočtu (Maastrichtská metodika), mil. EUR

Rok/agregát

Příjmy

Výdaje

Saldo

Maastrichtský deficit

 

 

 

 

 

 

 

2011

148.899

156.806

-7.907

-2,6

 

 

 

 

 

 

 

2012

154.548

161.466

-6.918

-2,2

 

 

 

 

 

 

 

2013

159.907

164.052

-4.144

-1,3

 

 

 

 

 

 

 

2014

164.020

171.936

-7.916

-2,4

 

 

 

 

 

 

 

2015

170.437

174.321

-3.885

-1,2

 

 

 

 

 

 

 

2016

173.077

178.507

-5.430

-1,6

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Statistik Austria

 

 

 

 

 

Vývoj rakouské ekonomiky je vzhledem k její otevřenosti určován globálním vývojem. Rakouské hospodářství je také ovlivněno pozvolným oživováním eurozóny a domácími vlivy. V roce 2016 zaznamenalo rakouské hospodářství podle předběžných výsledků poprvé po 4 letech stagnace, která byla zapříčiněna vleklou krizí eurozóny a slabou zahraniční poptávkou, nárůst o 1,5 %. Tento růst je způsoben především dvěma specifickými faktory: daňovou reformou z ledna 2016 a pozitivní dopady výdajů spojených s uprchlíky a žadateli o azyl. Pozitivní vliv na rakouskou ekonomiku bude mít také zvýšený objem investic především do vybavení a ekonomický vývoj v regionu.

Vzhledem ke slabé konjunktuře činil státní deficit Rakouska (včetně rozpočtu jednotlivých spolkových zemí) v roce 2016 podle údajů Statistik Austria -5.4mld. EUR, resp. 1,6 % HDP. 2015 činil státní deficit -3,66 mld. EUR, = 1,1 % HDP). Rakousko si tímto udrželo svou stabilní pozici pod Maastrichtským limitem 3%. Deficit 2,4 % v roce 2014 je především zapříčiněn rostoucími státními výdaji (o 4,8 % oproti roku 2013). Celkové zadlužení státu činilo 2016 v absolutních číslech 295,7 mld. EUR oproti 290,5 mld. EUR 2015. Důvod meziročního nárůstu je mj. podpora, kterou stát poskytl rakouským bankám. V relaci k HDP zadlužení 2016 ale oproti 2015 mírně kleslo - bylo v loňském roce 84,6% HDP (2015: 85,5% HDP)Jedná se tak o nejvyšší státní zadlužení od vstupu Rakouska do EU. Maastrichtský limit činí 60% HDP.

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

1.5.1. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

 

Titul/rok

2011

2012

2013

2014

2015

2016

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Běžný účet

5,1

4,7

6,3

6,4

8,6

6,0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z toho: bilance

-3,6

-3,2

-1,0

1,6

2,6

-0,2

 

zboží

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

bilance služeb

10,7

10,7

10,2

10,5

11,6

10,3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z toho: cestovní

6,7

6,9

7,5

7,5

8,4

8,2

 

ruch

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Primární příjmy

1,05

0,4

1,0

-2,4

-2,2

-0,6

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kapitálový účet

-0,3

-0,4

-0,5

-0,5

-1,9

-0,7

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Finační účet

4,8

5,2

10,2

1,5

5,5

6,7

 

 

z toho: FDI

11,0

10,2

7,9

-3,7

8,1

-1,1

 

 

 

 

 

 

 

z toho:

-15,9

-5,8

-2,3

10,5

14,5

21,9

Portfoliové

 

 

 

 

 

 

investice

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Devizové

0,7

0,9

0,4

2,1

-0,3

0,5

rezervy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Rakouská národní banka, 2016; www.oenb.at (údaje v mld. EUR).

 

Rakouská bilance zboží a služeb vykázala v roce 2016 dle předběžných údajů Rakouské národní banky (OeNB) přebytek ve výši 6,0 mld. EUR (cca 1,7% HDP). Oproti r. 2015, kdy činil přebytek 6,49 mld. EUR, znamená to snížení přebytku o téměř -0,5 mld. EUR. Tento výsledek byl především zapříčiněn nízkým ekonomickým růstem a nadále slabým výsledkem v bilanci zboží (-186 mil. EUR), zatímco bilance služeb dosáhla v roce 2016 znovu kladné saldo ve výši 10,3 mld. EUR (+0,3 mld. EUR). Klesající příjmy ze služeb souvisejících s podnikáním, které vyznačily 2015, pokračovaly v roce 2016. Naopak výborný výsledek vykázala bilance cestovního ruchu. Již sedmým rokem v řadě byl prolomen rekordní počet zahraničních turistů, kteří v loňském roce navštívili Rakousko. Bilance cestovního ruchu tak zaznamenala znovu vysoký přebytek, a to v hodnotě 8,8 mld. EUR (2015: 8,4 mld. EUR). Samotné příjmy z cestovního ruchu se vyšplhaly na 17,4, mld. EUR, což je o 6,2 % více než v roce 2015. Zatímco výdaje rakouských občanů ročně vzrostly o 4,7 % na 8,6 mld. EUR (2015: 8,1 mld. EUR).

 

Zahraniční zadluženost rakouského hospodářství

 

Kvartál/rok

Q1/2015

Q2/2015

Q3/2015

Q4/2015

 

 

 

 

 

Dlužnická pozice

-72.877

-66.718

-65.865

-67.001

 

 

 

 

 

Kvartál/rok

Q1/2016

Q2/2016

Q3/2016

Q4/2016

 

 

 

 

 

Dlužnická pozice

-70.742

-77.574

-76.520

-70.092

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Rakouská národní banka; 2017, uvedená čísla jsou v mil. EUR, Q = čtvrtletí

 

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Rakouský bankovní sektor je velmi rozsáhlý. Podle klasifikace Rakouské národní banky - Österreichische Nationalbank (ÖNB) se banky člení na akciové, spořitelny (Sparkassensektor – dohromady tvoří skupinu Erste), zemské hypoteční banky (Landes-Hypothekenbanken), družstevní banky (Raiffeisensektor – skupina Raiffeisen), lidové banky (Volksbankensektor – skupina Volksbank), stavební spořitelny (Bausparkassen) a zvláštní banky. Některé banky jsou dosud ve vlastnictví spolkových zemí, přestože postupně probíhá jejich privat.

Centrální banka

Centrální bankou je Rakouská národní banka (ÖNB), která odpovídá za vnitřní a vnější stabilitu rakouské měny, vnitřní cirkulaci měny a ovlivňování finančních toků. Má formu akciové společnosti s 50%-ním vlastnictvím státu, zbylou polovinu vlastní největší rakouské komerční banky. Po vzniku Evropské měnové unie a po vzniku Evropské centrální banky se role ÖNB podstatně změnila, obdobně jako ve všech evropských centrálních bankách. ÖNB se však podílí na bankovně politických rozhodnutích ECB, je informačním a kompetenčním centrem pro rakouskou hospodářskou politiku, podílí se a realizuje rozhodnutí ECB a na teritoriu Rakouska připravovala přechod na euro.

ÖNB je podílníkem v řadě dalších podniků, zejména v peněžnictví (např. v Raiffeisen Zentralbank a v jejích regionálních sestrách), ale i v institucích jako je Hospodářská komora Rakouska. Je současně zřizovatelem několika firem, jako např. Austria Card, AG, (výrobce smart cards), tiskárny bankovek nebo dokonce IG Immobilien, GmbH a HV Hotelverwaltung, AG (reality a hotely). Jejím prezidentem je Claus Raidl, guvernérem je Ewald Nowotny. Členy představenstva jsou nejvýznamnější osobnosti rakouského peněžnictví a hospodářství.

Speciální banky

Österreichische Kontrollbank, AG, Vídeň má v soustavě rakouského bankovnictví specifické úlohy:záruky Rakouské republiky dle zákona o podpoře exportu z r. 1981, exportní financování, obchodní místo pro emise obligací, ohlašovací místo podle zákona o kapitálových trzích, správa státních cenných papírů a jejich uplatnění na burze i mimo ni, transakce na peněžních trzích, majetkové obchody a konsorciální financování.

Kromě toho existují další soukromé banky na podporu exportu (např. COFACE AG).

Důležitým tématem v bankovním sektoru byly zátěžové (stresové) testy Evropské centrální banky. Výsledky testu byly zveřejněny v říjnu 2014 a prokázaly stabilitu rakouského bankovního sektoru. Ze šesti rakouských bank testem neprošla jediná banka - ÖVAG (Österreichische Volksbanken AG). Test potvrdil, že rakouské banky nemají problémy s likviditou a že jsou na krizová období dostatečně připraveny. Jako nejlépe připravena z testu vyšla Reiffeisen Landesbank Niederösterreich (RLB NÖ-Wien).

V r. 2015 pokračovalo oddlužování banky Hyper Alpe Adria, korutanské banky, u které se říjnu 2009 plně projevily již dlouho trvající finanční problémy. Banka byla nakonec zestátněna, aby se předešlo jejímu pádu a stát tak na sebe převzal závazky banky.

 

Pojišťovnictví

Pojišťovnictví je v Rakousku rovněž velice silně rozvinuto. Suma aktiv se meziročně zvýšila o 5,2% a dosáhla 92,6 mld. EUR. Mezi nejvýznamnější pojišťovací ústavy, působící na rakouském trhu, patří :

 

Vienna

Innsurance Group AG Wienr Versicherung Gruppe

 

Wiener

Städtische Versicherung AG

 

UNIQA

Personenversicherung, AG

 

Generali

 

Versicherung AG, Wien

 

Donau

Allgemeine Versicherung AG

 

Raiffeisen

Versicherungs AG

 

Sparkassen

Versicherung AG

 

ERGO

Versicherung AG

 

Wüstenrot

Versicherungs-AG

 

Finance

 

Life Lebensversicherung AG

 

 

 

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V základu je daňový systém v Rakousku podobný systémům v mnoha dalších zemích. V Rakousku funguje tzv. dvou pilířový systém. Hlavním zdrojem zdanění v prvním pilíři jsou příjmy a zisky fyzických  právnických osob, tedy přímé daně. Ty mají u fyzických osob konkrétně podobu daně z příjmu, u firem potom korporátní daň ze zisku. Druhým zdrojem zdanění (druhým pilířem) jsou různé formy transakcí. Nejznámější daň v této skupině je daň z přidané hodnoty.

 

Daň z příjmů (Einkommensteuer, ESt)

Právním základem je zákon o dani z příjmu (Einkommensteuergesetz/EStG, BGBl. č. 400/1988, v platném znění). Dani z příjmů podléhají fyzické osoby, které mají v tuzemsku bydliště nebo obvyklý pobyt, se všemi tuzemskými i zahraničními příjmy (neomezená daňová povinnost). Osoby, které v tuzemsku nemají bydliště ani obvyklý pobyt, podléhají (omezená daňová povinnost) pouze částí svých příjmů dani z příjmů (např. ohledně jejich příjmů z živnostenského podniku, pro který v tuzemsku provozují provozovnu; příjmy z kapitálového majetku ze zahraničních kapitálových společností; příjmy z prodeje účastí (podílů) na tuzemské kapitálové společnosti). Po pobytu v tuzemsku přesahujícím 6 měsíců existuje v zásadě neomezená daňová povinnost.Rakousko disponuje sítí cca 60 smluv o zamezení dvojího zdanění, které se většinou řídí podle příslušného vzoru smlouvy OECD.

Osobní společnosti jako OHG, KG nejsou daňovými subjekty a nepodléhají jako takové dani z příjmů (ESt); zisk se společníkům přičítá přímo. Právním základem je zákon o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EstG).

Předmětem daně je příjem docílený v kalendářním roce po odečtení vyrovnání ztráty a zákonem definovaných zvláštních výdajů, mimořádných nákladů a nezdanitelných položek. Do příjmů se započítávají pouze takové příjmy, které výslovně spadají pod zákonem vyjmenovaných sedm druhů příjmů. Určité výkony jsou zákonem stanoveny jako nezdanitelné. Pro určení příjmů zákon stanoví (předpokládá) určité způsoby určení zisku, zásady bilancování a předpisy pro oceňování.

Na příjem se použije tarif daně z příjmu. Od roku 2005 platí místo systému hraničních daňových sazeb jednoduchý a transparentní progresivní průměrný tarif. Na základě daňové reformy 2015 existuje podle výše zdanitelných příjmů 6 daňových sazeb (předtím: tři).

 

Výše příjmu, daňový tarif

 

výše příjmu za rok v EUR

daňový tarif v %

 

 

Do 11 tis. EUR (vč.)

0,0

Nad 11 tis. do 18 tis.EUR (vč.)

25

Nad 18 tis. do 31 tis. EUR (vč.)

35

Nad 31 tis. do 60 tis. EUR (vč.)

42

Nad 60 tis. do 90 tis. EUR (vč.)

48

Nad 90 tis. do 1 mil. EUR (vč.)

50

Nad 1 mil. EUR

55 (s časovým omezením na období 2016-2020)

 

Daň z příjmu je vybírána zdaněním poplatníka. Daňový poplatník musí za tímto účelem odevzdat prohlášení o dani z příjmů, musí zaplatit zálohové platby a započítají se rozhodnutím jako pevně stanovená daň z příjmu (rozhodnutí o dani z příjmu). Kdo docílí výhradně příjmů, které podléhají dani ze mzdy a/nebo již zdaněných příjmů, nemusí zpravidla odevzdat prohlášení o dani z příjmů. Dobrovolné podání žádosti na zdanění je ale možné a částečně se také doporučuje.

Při příjmech z nesamostatné práce se daň z příjmu vybírá v zásadě odečtením od mzdy za práci (daň ze mzdy), pokud má zaměstnavatel tuzemskou provozovnu. Zaměstnavatel ručí za správný výpočet a za odvod daně ze mzdy. Tarif daně ze mzdy je odvozen z tarifu daně z příjmů. Jiné příjmy (příjmy, kterých docílí zaměstnanec vedle běžné mzdy za práci, např. peníze na dovolenou nebo k vánocům), jsou až do částky 620 EUR nezdanitelné - nad tuto částku jsou zdaněny až do šestiny ročního příjmu daňovou sazbou 6 % a pak již normálním tarifem. Pro odstupné a odchodné do důchodu platí zvláštní úprava.

 

Daň z příjmu právnických osob (Körperschaftssteuer, KSt)

Zdanění podnikatelských aktivit v Rakousku záleží na zvolené formě podnikání. Zejména je třeba si uvědomit, že příjem osobní společnosti je zdaněn u každého společníka zvlášt', zatimco kapitálová společnost je samostatný daňový poplatník.

Právním základem je zákon o dani z příjmů právnických osob. KSt je výnosová (příjmová, důchodová) daň právnických osob (korporací). Podléhají jí právnické osoby soukromého práva (obzvláště akciové společnosti, s. r. o., spolky, společnosti, soukromé instituce), podniky živnostenského typu korporací veřejného práva jakož i sdružení osob s právní subjektivitou, pokud se jejich příjem nedaní u jiných daňových poplatníků - osobní společnosti jako veřejná obchodní společnost (offene Handelsgesellschaft, OHG) a komanditní společnost (Kommanditgesellschaft, KG) nepodléhají KSt, protože jejich příjem je zdanitelný na úrovni společníků, jedná se o tzv. průnikový princip (Durchgriffsprinzip).

Stanovení příjmů korporací jako vyměřovacího základu se v zásadě řídí podle zákona o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EStG), pro zaplacení a určení daně z příjmů právnických osob je potřeba podle smyslu použít předpisů zákona o dani z příjmů (EStG). Daňová sazba byla od 01. 01. 2005 snížena na 25 %. U akciových společností a u s.r.o. existuje minimální daň z příjmů právnických osob (Mindestkörperschaftssteuer) ve výši 5 % ze zákonné minimální výše základního a kmenového kapitálu, tj. 1.750 EUR ročně pro s.r.o. a 3.500 EUR ročně pro a.s.. Pro banky a pojišťovny platí zvýšená sazba 5.452 EUR ročně, pro tzv. „evropskou společnost“ (SE) platí minimální daň ve výši 6.000 EUR. V rámci tzv. „skupinového zdanění", zavedeného v roce 2005, tuto minimální daň platí každý člen skupiny, pokud celkový příjem podnikatelské skupiny není dostatečně pozitivní (kladný). Pro nové firmy platí v prvním roce jejich existence snížená jednotná sazba ve výši 1.092 EUR.

Podíly na zisku tuzemské korporace (mateřská společnost) z jiné tuzemské společnosti (dceřiná společnost) obecně nepodléhají dani, ze zahraniční dceřiné společnosti však zásadně jen tehdy, pokud činí účast na ní minimálně 10 % a tato (účast) existuje nejméně jeden rok. Kromě toho musí být zahraniční dceřiná společnost srovnatelná s tuzemskou kapitálovou společností.

 

Skupinové zdanění (Gruppenbesteuerung, od roku 2005)

Protože korporace podléhají tzv. principu oddělení (Trennungsprinzip), nemohou být v zásadě ztráty vyrovnány mezi mateřskou a dceřinou společností. Výjimečně však zákon připouští vyrovnání pro případ, když jsou mateřská a dceřiná společnost spojeny finančně. Zatímco dosud se v tomto směru považovalo za podstatné, zda zde existuje tzv. organizační princip (finanční, hospodářské a organizační začlenění), mohou být podle nového skupinového zdanění zúčtovány zisky a ztráty uvnitř jedné podnikatelské skupiny také tehdy, pokud jsou společnosti spojeny jen finančně.

 

Daň z výnosu kapitálu (Kapitalertragssteuer, KESt)

KESt je svým charakterem daň z příjmu a je také upravena v zákonu o dani z příjmů. Dani z výnosu kapitálu podléhají nejdůležitější formy výnosů z kapitálu, to znamená určité tuzemské a v tuzemsku získané zahraniční výnosy z kapitálu, a sice obzvláště podíly na zisku z akcií a podílů na s. r. o., zisky z typicky tichých společností stejně jako úroky z výnosů bankovních vkladů a cenných papírů charakteru pohledávek.

KESt činí 25 % a vybírá se odečtením z kapitálového výnosu. Musí být zkompletována dlužníkem výnosu z kapitálu a odvedena jeho finančnímu úřadu. V určitých případech je uhrazena daň z příjmu s odvodem KESt, jako např. při podílu na zisku z tuzemských akcií a podílů na s. r.o. jakož i při výnosu z úroků tuzemských bankovních vkladů a tuzemských a zahraničních cenných papírů charakteru pohledávek. Na základě daňové reformy 2015 se v Rakousku zvýšila KESt na dividendách z 25 na 27,5%, zatímco KESt z kapitálového výnosu ze spoření zůstala na 25%.

 

Daň z obratu (Umsatzsteuer, USt) – daň z přidané hodnoty

Daň z obratu je totéž co daň z přidané hodnoty (v Rakousku se užívá historický název Umsatzsteuer). Na základě zákona o dani z obratu (Umsatzsteuergesetz, UStG) je upraveno zdanění „obratu - tržby" podnikatele, což znamená, že podnikatel zjistí daň z obratu ze své tržby a odečte z ní částky daně z obratu, které jsou mu vystaveny ve faktuře, jako zálohovou daň (Vorsteuer). Finančnímu úřadu jako příslušné instituci dluží pouze rozdíl mezi obnosem z daně z obratu a započítanou zálohovou daní. Daň z obratu je tak pro podnikatele průběžnou položkou a je účinná teprve u osoby, která nepodniká a nemůže uplatnit odečtení zálohové daně. Dani z obratu podléhají především úplatné dodávky předmětů a poskytnutí služeb v tuzemsku v rámci obchodního styku jakož i dovoz zboží z třetích zemí (mimo EU). Pro výkony mezi podniky ze dvou různých států nebo mezi podniky a soukromými osobami dvou různých států EU platí speciální postupy pro odvod daně z obratu. Obvyklá sazba daně z obratu je v Rakousku 20 %. Pro určité dodávky a výkony platí snížená daňová sazba ve výši 10 % ze zdaňovacího základu (daňovým základem je zpravidla úplata za dodávky nebo služby). Pro určité obraty předpokládá zákon osvobození od daně z obratu, a to na jedné straně při přeshraničním vývozu zboží, ale také při výkonech, které jsou určeny pro tuzemsko (jako například peněžní a bankovní obchody, pojišťovací smlouvy pod.). Pro drobné podnikatele vzniká povinnost k registraci k DPH při obratu překračujícím 30.000 EUR ročně (tzv. Kleinunternehmerregelung). Tyto subjekty ale na druhou stranu nejsou oprávněni k odečtění daně DPH. Zahraniční podnikatelé výše uvedenou úpravu drobných podnikatelů v Rakousku nemohou využít.

Na základě principu země určení je při mezinárodním zbožovém styku mezi podnikateli vývoz vždy nezdaněný a naproti tomu dovoz vždy podléhá dani z obratu u příjemce buď jako dovozová daň z obratu při dovozu z třetích zemí nebo jako daň z obratu při pořízení zboží z jiného členského státu EU. Podnikatel musí vést za účelem daně z obratu účetní záznamy a odevzdat pro určení daně prohlášení o dani z obratu. Z toho jsou vyjmuti malopodnikatelé s ročním obratem nepřevyšujícím 30.000 EUR za určující období (v délce roku). Dále podnikatel musí pravidelně sám vypočítávat zálohové platby daně z obratu a odvádět je finančnímu úřadu.

Pro vypořádání DPH zahraničních osob (platba/vrácení rakouské DPH, registrace plátce v Rakousku) slouží finanční úřad ve Štýrském Hradci (Graz).

 

Finanzamt Graz-Stadt

 

Betriebsveranlagungsteams Ausländerreferate

Conrad von Hötzendorf-Straße 14 - 18

A - 8018 Graz

 

Telefon: 0043/316/881 538041 nebo 0043 316 881-538024

Fax: 0043 (0)1 514335938041 nebo 0043 (0)1 514335938042

E-mail: Post.FA68-BV11@bmf.gv.at nebo Post.FA68-BV12@bmf.gv.at

 

Bližší informace naleznete na webových stránkách Finančního úřadu města Graz zde

 

Daň z převodu nemovitosti (Grunderwerbsteuer)

Daňová reforma 2015 přináší změny i v oblasti daně z převodu nemovitosti. Od roku 2016 platí v případě převodu nemovitosti, že daňový základ pro vymezení daně z nemovitosti už není trojnásobná sjednocená hodnota pozemku, ale skutečná tržní hodnota. I nadále je pro výši daně rozhodující, jestli se převod nemovitosti uskutečňuje mezi členy rodiny nebo mimo rodinu. Od 1. ledna 2016 činí daň z převodu nemovitosti 3,5% v případě obchodování – v případě převodu mezi členy rodiny a v oblasti zemědělství se používají jiné sazby.

Z hlediska prodávající vzniká v souvislosti s prodejem nemovitosti povinnost zaplatit daň Immobilienertragsteuer. Daňové povinnosti podléhá rozdíl mezi kupní a prodejní cenu objektu, používá se od roku 2016 sazba 30%. Výjimka však platí v případě, že prodaný objekt sloužil prodávajícímu určitou dobu jako hlavní bydliště.

Celkem činí vedlejší náklady při koupi nemovitosti v Rakousku cca 10-15% kupní ceny (včetně úředních poplatků a výdajů na notáře).

 

Další daně

Jedná se např. o spotřební daň, která se vybírá jak na zboží v tuzemsku vyrobené, tak na zboží dovezené. Této dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, šumivé víno, výrobky z ropy a také nové automobily (tzv. NOVA - Neuwagenverbrauchsabgabe). Kromě toho existují ještě další daňové tituly jako např. komunální daň za pracovníky a společníky-jednatele, minerální daň, energetická daň a např. povinné příspěvky hospodářské komoře a celý systém poplatků. Od roku 2008 už neexistuje daň dědická a darovací.

 

Dohody o zamezení dvojího zdanění

Pokud daňový poplatník podléhá svými příjmy dani z příjmů v několika státech (např. při více bydlištích), může dojít ke dvojímu nebo násobnému daňovému zatížení stejných příjmů. Abychom se tomuto vyhnuli, existují dohody o zabránění dvojího zdanění (občansko-právní smlouvy mezi jednotlivými státy). Rakousko má tyto smlouvy se 40 státy celého světa. Pokud chybí dohoda o zabránění dvojího zdanění, může Spolkové ministerstvo financí poskytnout úlevy na základě nařízení nebo jednotlivě. Aktuální dohoda mezi Rakouskem a ČR vstoupila v platnost k 1.1.2008 a je k dispozici na webových stránkách MF ČR. Pozor - daňový rezident jednoho smluvního státu, který z důvodu stálého zaměstnání odvádí daň z příjmu ve státě druhém, podává daňové přiznání i ve svém vlastním státě. Jinými slovy, občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR, pracující v Rakousku, kde odvádí daň z příjmu, podává daňové přiznání i u finančního úřadu příslušného jeho trvalému bydlišti v ČR.

 

Příspěvky na sociální zabezpečení

Před zdaněním odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel stanovená procenta hrubé mzdy na různé sociální účely:

 

Typ pojištění

Zaměstnavatel v %

Zaměstnanec v %

Celkem

 

 

 

 

Zdravotní zabezpečení

3,78

3,87

7,65

 

 

 

 

Nezaměstnanost

3,00

3,00

6,00

 

 

 

 

Penze

12,55

10,25

22,80

 

 

 

 

Úraz a nehoda

1,30

-

1,34

 

 

 

 

Různé

-

1,50

1,5

 

 

 

 

Celkem

20,63

18,62

39,25

 

 

 

 

 

Zdroj: Vídeňská okresní zdravotní pojišťovna (WGKK), 2016

 

Strop pro pojištění je stanoven při měsíčním hrubém platu 4.860 EUR. (hodnota 2016)

Kromě uvedených pojištění platí zaměstnavatel ještě další poplatky za zaměstnance. Příspěvek 4,5% z hrubé mzdy je odváděn do tzv. Fondu pro vyrovnání rodinné zátěže, ve výši 3% se platí místní daň, 0,4% z objemu mezd činí povinný příspěvek do Hospodářské komory. Za zaměstnance, kteří nastoupili do zaměstnání po 31.12.2002 je placen příspěvek 1,53% do zaměstnaneckého penzijního fondu.

 

Daňová reforma 2016

Koaliční vláda bývalého premiéra Faymanna spustila daňovou reformu 2015 (BGBl. č. 118/2015). Navržený daňový balíček by měl 6,4 milionům rakouským občanům přinést do jejich peněženek celkem cca 5 mld. EUR. Pro každého daňového poplatníka to od 1. ledna 2016 znamená dodatečné úspory ve výši až 1 000 Euro za rok. Zdanění příjmů se řídí dle šesti tarifních skupin, přičemž roční příjmy do 11 000 EUR se nezdaňují (viz výše uvedená tabulka). Za účelem daňového odlehčení pro občany s nízkými příjmy (11 000 – 18 000 EUR brutto ročně) poklesl první daňový tarifní stupeň z 36,5 % na 25 %. Hrubé roční příjmy od 18 – 31 tis. EUR podléhají 35 % -ní sazbě zdanění. Třetí tarifní stupeň (až 60 tis. EUR) je daněn ve výši 42 % a u čtvrtého (až 90 tis. EUR) je sazba 48 %. Na příjmy 1 mil. a výše EUR ročně se vztahuje sazba daně 55 %.

Jedná se tak po Švédsku, Portugalsku a Dánsku o čtvrtou nejvyšší horní sazbu daně v EU.

Daňové úlevy pro pracující občany v hodně cca 5 mld. EUR s sebou ovšem přinášejí ekvivalentní daňové zatížení v jiných oblastech. Největší podíl z této sumy (1,9 mld. EUR) by měl plynout z opatření týkajících se boje proti daňovým podvodům. Konkrétně se jedná o stanovení povinnosti zavedení registračních pokladen pro všechny podniky vykazující roční čistý obrat více než 15 tis. EUR a které zároveň z toho uskutečňují čistý obrat v hotovosti nad 7.500 €. Všechny dotčené firmy budou mít povinnost vystavovat za každou obchodní transakci účtenku. Elektronická evidence tržeb by se měla týkat cca 120 – 150 tis. podniků na území Rakouska.

Náklady na pořízení jedné pokladny včetně zabudování bezpečnostního softwaru se pohybují od 500 EUR. V odvětví gastronomie se částka na pořízení pokladen plus dalších doplňkových zařízení může vyšplhat až na 4 000 EUR. Ze zemí Evropské unie je používání registračních pokladen již uzákoněno v Itálii, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Řecku, Litvě, Maltě, Kypru, Polsku a Slovensku. Za účelem výrazně omezit šedou ekonomiku by dále mělo být odstraněno bankovní tajemství u firemních kont. Banky tak budou v budoucnu oprávněny poskytovat informace o bankovních kontech svých klientů auditorům při daňových kontrolách.

Daňové zatížení se díky zvýšení sazby DPH z 10 % na 13 % promítne v oblasti kultury, hoteliérství a u vnitrostátních letů. Snížená sazba DPH u léků, potravin a nájmů zůstane neměnná. Rovněž dojde k nárůstu daně z převodu nemovitostí, čímž se zvýší náklady i na nemovitosti nabyté dědictvím či darem. Vyšší daňové zatížení postihne také příjmy z kapitálového majetku, konkrétně dividendy (z 25 % na 27,5 %). Od návrhu na zavedení dědické, darovací a milionářské daně a daně z majetku, který vzešel od sociálních demokratů kancléře Wernera Faymanna, bylo nakonec upuštěno.

Dle bývalého kancléře Wernera Faymanna (SPÖ) je předložený reformní balíček daní vyvážený a férový. Spolu s ministrem financí Schellingem (ÖVP) při spuštění reformy uvedl, že se jedná o startovní bod zahajující dlouhodobý rozsáhlý reformní proces v Rakousku. Jako další by měly přijít reformy v oblasti vzdělávání, pracovního trhu a důchodová reforma.

 

Daňová reforma 2015 v číslech (v mld. EUR)

 

 

DAŇOVÉ

ÚLEVY

 

 

DAŇOVÉ

ZATÍŽENÍ

 

 

 

 

 

 

 

 

Snížení daně z

příjmu

 

4,5

Boj proti daňovým

1,9

 

 

 

 

 

podvodům

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Negativní daň pro

 

0,4

Administrativa a

správa

1,1

 

nejméně vydělávající

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Daňové zvýhodnění pro

 

0,1

Odstranění

osvobození

0,9

 

rodiny

 

 

 

od daně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Standortpaket“:

opatření

 

0,2*

Samofinancování

skrze

0,85

 

pro posílení ekonomiky

 

 

hospodářský růst

 

 

 

 

 

 

(* v prvním roce 0,1)

 

 

 

 

 

 

 

 

Vyšší daňové

sazby

0,35

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: APA, Österreich

 

 

 

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: