Rakousko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Vídni (Rakousko)

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

1.1.1. Rakouská republika (Republik Österreich)

1.1.2. Složení vlády (8.1.2018)

Spolkový kancléř Sebastian Kurz (ÖVP)
Vicekancléř, ministr veřejné správy a sportu Heinz-Christian Strache (FPÖ)
ministr na spolkovém kancléřství pro EU, umění, kulturu a média Mag. Gernot Blümel, MBA (ÖVP)
ministryně pro Evropu, integraci a zahraničí Dr. Karin Kneissl (nezávislá, zvolena za FPÖ)
ministr dopravy, inovací a technologií Ing. Norbert Hofer (FPÖ)
ministr obrany Mario Kunasek (FPÖ)
ministr vnitra Herbert Kickl (FPÖ)
ministryně pro digitalizaci a podnikatelské prostředí Dr. Margarete Schramböck (ÖVP)
ministryně pro udržitelný rozvoj a cestovní ruch Elisabeth Köstinger (ÖVP)
ministryně práce, sociálních věcí, zdravotnictví a ochrany spotřebitele Mag. Beate Hartinger-Klein (FPÖ)
ministr pro vzdělání, vědu a výzkum Univ.-Prof. Dr. Heinz Faßmann (ÖVP)
ministryně pro ženy, rodinu a mládež Mag. Dr. Juliane Bogner-Strauß (ÖVP)
ministr financí Hartwig Löger (ÖVP)
ministr spravedlnosti, ústavy, reforem a deregulace Dr. Josef Moser (ÖVP)
státní tajemnice ministerstva vnitra Mag. Karoline Edtstadler (ÖVP)
státní tajemník ministerstva financí MMAg. DDr. Hubert Fuchs (FPÖ)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 8.823.054 (k 1.1.2018)
  • Hustota obyvatel: 105 lidí na 1 km2
  • Podíl výdělečně činného obyvatelstva: 72,2 % (2017)
  • Průměrný věk (2017): 42,5 let
  • Průměrná délka života: ženy 84,0 let, muži 79,2 let
  • Roční přírůstek obyvatelstva: + 0,57 % (nárůst oproti r. 2017 + 50 189 obyvatel)

 


Demografické složení:

  • děti do 19 let: 19,6 %
  • dospělí od 20 do 64 let: 61,9 %
  • penzisté (od 65 let): 18,54 %

 

Náboženské složení

  • římsko-katolické 58 %
  • evangelické 3,4 %
  • islámské 8 %
  • ortodoxní křesťanské 5 %
  • židovské 0,1 %
  • bez vyznání 15 %

 

Národnostní složení

K 1.1.2018 žilo v Rakousku 15,8 % osob státní příslušnosti (1 396 356 osob) oproti 15,3 % k 1.1. 2017. Ve skupině osob s cizí státní příslušností zaujímají největší podíl Němci (186 tis.), Srbové (120 tis.), Turci (117 tis.) a Rumuni (102 tis.). Mezi další zastoupené národnosti s počtem obyvatel nad 10 tis. žijících v Rakousku jsou osoby pocházející z Bosny a Hercegoviny (95 tis.), Maďaři (77 tis.), Chorvaté (76 tis.), Poláci (62 tis.), Slováci (40 tis.), Rusové (32 tis.), Italové (29 tis.), Bulhaři (27 tis.), obyvatelé Kosova (25 tis.), Makedonci (23 tis.), Slovinci (19 tis.) a Češi (13 tis.). Česká menšina v Rakousku je mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na 1 milion. Asi 400.000 Rakušanů žije v zahraničí (z toho cca 180.000 v SRN). Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r.1976 (Volksgruppengesetz).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

1.3.1.  Základní makroekonomické ukazatele

 

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018*
HDP (reálně) 0,2 0,3 0,9 1,5 2,2 1,7
HDP (mld. EUR) 322,6 329,3 337,2 350,22 369,22 x
HDP / obyv. (tis. EUR) 38,1 39,4 39,4 39,9 42,4 x
Soukromá spotřeba 0,3 0,0 0,4 1,4 0,8 0,6
Hrubé investice (reálně) -6,1 -0,2 0,4 1,7 0,8 0,5
Export zboží (reálně) 2,7 2,7 2,2 2,7 4,2 4
Import zboží (reálně) 0,5 1,0 4,0 3,0 3,7 3,8
Míra inflace (%) 2,1 1,7 0,9 1,4 1,7 1,8
Míra nezaměstnanosti (%) 4,9 5,6 5,7 5,9 5,2 5,2
Saldo veřejných financí (% HDP) -1,3 -2,7 -1,4 -1,7 -1,5 -0,7

Pramen: Rakouská národní banka, Statistik Austria, WIFO, * prognóza

1.3.2. Očekávaný vývoj v teritoriu

Rakouská ekonomika se aktuálně nachází ve fázi hospodářského růstu. Příčinou růstu je nejen pozitivní vývoj zahraničního obchodu ale i investice a spotřeba domácností. Další investování by mělo být podpořeno i příznivým finančním prostředím. Příznivá mezinárodní konjunktura se projeví na vývozech a investicích, poroste i soukromá spotřeba. V průmyslu, stejně jako ve službách je očekáván pozitivní vývoj.

Míra inflace za rok 2017 dosáhla 1,7 %, a momentálně dosahuje čtvrté nejvyšší úrovně v EU (nejvyšší míra inflace v EU: Litva +4,6 %, nejnižší míra inflace v EU: Irsko +0,4 %). K růstu cenové hladiny přispíval především růst cen potravin a průmyslového zboží.

Trh práce se značně zotavuje. Nejvíce roste zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Míra nezaměstnanosti podle metodiky EUROSTAT v roce 2017 dosáhla 5,2 %. Průměrně v roce 2017 bylo 4 260 500 výdělečně činných osob (z toho 2 254 400 mužů a 2 006 100 žen). Oproti předchozímu orku vzrostl tento počet o více než 40 000. Od roku 2020 se však očekává opětovné mírné navýšení míry nezaměstnanosti.

Dalším z významných faktorů silného hospodářského růstu je růst zahraničního obchodu Rakouska. Růst reálných exportů dosáhl podle zprávy OeNB v roce 2017 5,6%, reálných dovozů 4,3%. Přesto deficit platební bilance dosáhl 3,99 mld EUR (oproti 2,95 mld ve stejném období předchozího roku) a to především díky růstu hodnoty dovozu zboží ze třetích zemí, která vzrostla o 11,7%. Celková hodnota dovozu zboží v r. 2017 dosáhla nominálně 147,61 mld EUR, což je o 8,8% více než hodnota ve stejném období předchozího roku, vývozy zboží stouply o 8,2% na 141,92 mld EUR. V růstu exportů se významně promítl růst vývozu farmaceutických výrobků do Francie (+32,3% ) a silným růstem se také vyznačuje obchod s Ruskem (+17%). Zbožová struktura ukazuje, že nejsilnější dynamiku růstu podmíněnou cenami, vykazuje oblast vývozu paliv a energií (+28%). Vývozy chemických výrobků stouply  o 14%,  tržní výrobky o 10% a dopravní prostředky o 9%.

Vyhlídky jsou i nadále optimistické, v roce 2018 se počítá s pokračujícím růstem +3,0%, pro léta 2019-2020 je prognóza + 1,9 %, resp. +1,6 %.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

1.4.1. Veřejné finance (Maastrichstká metodika)

 

  2012 2013 2014 2015 2016 2017
Deficit státního rozpočtu v % HDP -2,2 -1,3 -2,7 -1,4 -1,6 -0,7
Vládní dluh v % HDP 81,6 80,8 84,3 84,6 83,6 78,4

Zdroj: Statistik Austria, duben 2018

 


1.4.2. Státní rozpočet - příjmy a výdaje státního rozpočtu (Maastrichtská metodika), mil. EUR

Rok/agregát Příjmy Výdaje Saldo Maastrichtský deficit
2013 159.907 164.052 -4.144 -1,3
2014 164.020 171.936 -7.936 -2,4
2015 170.437 174.321 -3.885 -1,2
2016 173.077 178.507 -5.430 -1,6
2017 178.600 181.190 -2.590 -0,7

 Zdroj: Statistik Austria

V roce 2017 klesl státní deficit na 0,7% HDP a je doposud nejnižší dosaženou hodnotou od roku 2001. Rakousko má dlouhodobě stabilní pozici pod Maastrichtským limitem 3%. Nová rakouská vláda usiluje o vyrovnaný rozpočet.

V roce 2019 by měly poprvé příjmy rakouského státního rozpočtu převýšit jeho výdaje a . K nulovému deficitu v příštích letech by vládě mohla pomoci nejen  daňová reforma (z r. 2016) a politika nulových úrokových sazeb Evropské centrální banky, ale i optimistické prognózy týkající se dalšího vývoje rakouské ekonomiky. Zejména klesající nezaměstnanost měla za následek dobrý výsledek za loňský rok.  Výdaje státu sice vzrostly o 1,3% (na 181,2 mld. EUR), ale díky ekonomické konjunktuře a klesající nezaměstnanosti se zvýšily příjmy z daní a odvodů o 3,1% (na 178,6 mld. EUR). Daně z příjmů fyzických osob vzrostly o 4%, z příjmů právnických osob dokonce o 8% a DPH o 3,7%. Napomohla i politika ECB, díky níž výdaje na správu úroků meziročně klesly ze 7,4 na 6,8 mld. EUR. Deficit tak činil jen 2,6 mld. EUR. V relaci k HDP zadlužení 2017 oproti 2016 kleslo na 78,4 % HDP (2016: 84,6 % HDP). V tomto čísle jsou započítány i finanční injekce (podpůrné balíčky) rakouským bankám, bez nichž by stav zadlužení v r. 2016 činil 77,4%, resp. 74,3% v r. 2017.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

1.5.1. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

 

Titul/rok 2013 2014 2015 2016 2017
Běžný účet 6,3 6,4 8,6 6,0 7,0

z toho: bilance zboží

-1,0 1,6 2,6 -0,2 -1,2
bilance služeb 10,2 10,5 11,6 10,3 10,4
z toho: cestovní ruch 7,5 7,5 8,4 8,2 8,8
Primární příjmy 1,0 -2,4 -2,2 -0,6 0,73
Kapitálový účet -0,5 -0,5 -1,9 -0,7 8,7
Finanční účet 10,2 1,5 5,5 6,7 x
z toho: FDI 7,9 -3,7 8,1 -1,1 1,57
z toho: Portfoliové investice -2,3 10,5 14,5 21,9 19,4
Devizové rezervy 0,4 2,1 -0,3 0,5 2

Zdroj: Rakouská národní banka, 2017; www.oenb.at (údaje v mld. EUR).

 

Rakouská bilance zboží a služeb vykázala v roce 2017 dle údajů Rakouské národní banky (OeNB) přebytek ve výši 7,0 mld. EUR . Vysoký přebytek vykázala bilance cestovního ruchu, a to v hodnotě 8,8 mld. EUR (2016: 8,2 mld. EUR).

 

Zahraniční zadluženost rakouského hospodářství

Kvartál/rok Q1/2016 Q2/2016 Q3/2016 Q4/2016
Dlužnická pozice -70,742 -77,574 -76,520 -70,092
Kvartál/rok Q1/2017 Q2/2017 Q3/2017 Q4/2017
Dlužnická pozice -70,262 -62,219 -58,539 -61,236

Zdroj: Rakouská národní banka; 2018, uvedená čísla jsou v mil. EUR, Q = čtvrtletí

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Rakouský bankovní sektor je velmi rozsáhlý. Podle klasifikace Rakouské národní banky - Österreichische Nationalbank (ÖNB) se banky člení na akciové banky, spořitelny (Sparkassensektor - dohromady tvoří skupinu Erste Bank), zemské hypoteční banky (Landes-Hypothekenbanken), družstevní banky (Raiffeisensektor - skupina Raiffeisen), lidové banky (Volksbankenstor - skupina Volksbank), stavební spořitelny (Bausparkassen) a zvláštní banky. Některé banky jsou dosud ve vlastnictví spolkových zemí (např. majoritním vlastníkem banky Hypo Oberösterreich je spolková země Horní Rakousko), přestože postupně probíhá jejich privatizace.

Centrální banka

Centrální bankou je Rakouská národní banka (ÖNB), která odpovídá za vnitřní a vnější stabilitu rakouské měny, vnitřní cirkulaci měny a ovlivňování finančních toků. Má formu akciové společnosti, majitelem 100% základního kapitálu ve výši 12 mil. EUR je Rakouská republika. Po vzniku Evropské měnové unie a po vzniku Evropské centrální banky se role ÖNB podstatně změnila, obdobně jako ve všech evropských centrálních bankách. ÖNB se však podílí na bankovně politických rozhodnutích ECB a je informačním a kompetenčním centrem pro rakouskou hospodářskou politiku.

Operativně činné dceřiné společnosti ÖNB jsou Österreichische Banknoten- und Sicherheitsdruck GmbH, která odpovídá za tisk a bezpečnost bankovek, Münze Österreich AG, jejíž hlavním úkolem je ražba mincí, Geldservice Austria Logistik GmbH (transport a rozdělování hotovosti) a dvě společnosti, jejichž předmětem činnosti je správa a investice do nemovitostí: IG Immobilien Invest, GmbH (IG) a BLM Betriebs-Liegenschafts-Management GmbH. Prezidentem ÖNB je Claus Raidl, guvernérem je Ewald Nowotny. Členy představenstva jsou nejvýznamnější osobnosti rakouského peněžnictví a hospodářství.

Speciální banky

Kromě univerzálních komerčních bank je v Rakousku několik speciálních bank, které se koncentrují na specifickou oblast obchodní činnosti. V soustavě rakouského bankovnictví má např. specifické úlohy Österreichische Kontrollbank, AG, Vídeň: záruky Rakouské republiky dle zákona o podpoře exportu z r. 1981, exportní financování, obchodní místo pro emise obligací, ohlašovací místo podle zákona o kapitálových trzích, správa státních cenných papírů a jejich uplatnění na burze i mimo ni, transakce na peněžních trzích, majetkové obchody a konsorciální financování.

Dalším příkladem speciální banky je Rakouská rozvojová banka (Österreichische Entwicklungsbank AG (OeEB), která se zabývá financováním a podporou investic v rámci veřejně významných projektů v zahraničí, např. z oblasti infrastruktury.Kromě toho existují další soukromé banky na podporu exportu (např. COFACE AG).

Pojišťovnictví

Pojišťovnictví je v Rakousku rovněž velice silně rozvinuto. Suma aktiv rakouských pojišťoven dosáhla v roce 2016 podle Rakouské národní banky 114,7 mld. EUR (2015: 113,7 mld. EUR). Mezi nejvýznamnější pojišťovací ústavy, působící v Rakousku podle pu na trhu patří :

  • UNIQA Österreich Versicherungen AG (21,28%)
  • Wiener Städtische Versicherung AG Vienna Insurance Group (13,50%)
  • Generali Versicherung AG, Wien (13,48%)
  • Allianz Elementar Versicherungs-AG (6,07%)
  • DonauVersicherung AG (4,76%)
  • Sparkassen Versicherung AG (4,17%)
  • Zürich Versicherungs-AG (4,04%)
  • Grazer Wechselseitige Versicherung AG (3,07%)
  • ERGO Versicherung AG (3,06%)
  • Helvetia Versicherungen AG (2,84%)

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V základu je daňový systém v Rakousku podobný systémům v mnoha dalších zemích. V Rakousku funguje tzv. dvou pilířový systém. Hlavním zdrojem zdanění v prvním pilíři jsou příjmy a zisky fyzických a právnických osob, tedy přímé daně. Ty mají u fyzických osob konkrétně podobu daně z příjmu (Einkommensteuer/ESt), u firem potom korporátní daň ze zisku (Körperschaftsteuer/KöSt). Druhým pilířem zdanění jsou různé formy transakcí. Nejznámější daň v této skupině je daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer/USt, resp. Mehrwertsteuer/MwSt.).

 

Daň z příjmů (Einkommensteuer, ESt)

Právním základem je zákon o dani z příjmu (Einkommensteuergesetz/EStG, BGBl. č. 400/1988, v platném znění). Dani z příjmů podléhají fyzické osoby, které mají v tuzemsku bydliště nebo obvyklý pobyt, se všemi tuzemskými i zahraničními příjmy (neomezená daňová povinnost). Osoby, které v tuzemsku nemají bydliště ani obvyklý pobyt, podléhají pouze částí svých příjmů dani z příjmů (např. ohledně jejich příjmů ze živnostenského podnikání, pro který v tuzemsku provozují provozovnu; příjmy z kapitálového majetku ze zahraničních kapitálových společností; příjmy z prodeje účastí (podílů) na tuzemské kapitálové společnosti). Po pobytu v tuzemsku přesahujícím 6 měsíců existuje v zásadě neomezená daňová povinnost.Rakousko disponuje sítí cca 60 smluv o zamezení dvojího zdanění, které se většinou řídí podle příslušného vzoru smlouvy OECD.

Osobní společnosti jako OHG, KG nejsou daňovými subjekty a nepodléhají jako takové dani z příjmů (ESt); zisk se společníkům přičítá přímo. Právním základem je výše uvedený zákon o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EstG).

Předmětem daně je příjem docílený v kalendářním roce po odečtení vyrovnání ztráty a zákonem definovaných zvláštních výdajů, mimořádných nákladů a nezdanitelných položek. Do příjmů se započítávají pouze takové příjmy, které výslovně spadají pod zákonem vyjmenovaných sedm druhů příjmů. Určité výkony jsou zákonem stanoveny jako nezdanitelné. Pro určení příjmů zákon stanoví (předpokládá) určité způsoby určení zisku, zásady bilancování a předpisy pro oceňování.

Na příjem se použije tarif daně z příjmu. Od roku 2005 platí místo systému hraničních daňových sazeb jednoduchý a transparentní progresivní průměrný tarif. Na základě daňové reformy 2015 existuje podle výše zdanitelných příjmů 6 daňových sazeb (předtím: tři).

 

Výše příjmu, daňový tarif

Výše příjmů za rok (v EUR) daňový tarif v %
Do 11 tis. EUR (vč.) 0,0
Nad 11 tis. do 18 tis. EUR (vč.) 25
Nad 18 tis. do 31 tis. EUR (vč.) 35
Nad 31 tis. do 60 tis. EUR (vč.) 42
Nad 60 tis. do 90 tis. EUR (vč.) 48
Nad 90 tis. do 1 mil. EUR (vč.) 50
Nad 1 mil. EUR 55 (s časovým omezením na období 2016-2020)

Daň z příjmu je vybírána zdaněním poplatníka. Daňový poplatník musí za tímto účelem odevzdat prohlášení o dani z příjmů, musí zaplatit zálohové platby a započítají se rozhodnutím jako pevně stanovená daň z příjmu (rozhodnutí o dani z příjmu). Kdo docílí výhradně příjmů, které podléhají dani ze mzdy a/nebo již zdaněných příjmů, nemusí zpravidla odevzdat prohlášení o dani z příjmů. Dobrovolné podání žádosti na zdanění je ale možné a částečně se také doporučuje.

Při příjmech z nesamostatné práce se daň z příjmu vybírá v zásadě odečtením od mzdy za práci (daň ze mzdy), pokud má zaměstnavatel tuzemskou provozovnu. Zaměstnavatel ručí za správný výpočet a za odvod daně ze mzdy. Tarif daně ze mzdy je odvozen z tarifu daně z příjmů. Jiné příjmy (příjmy, kterých docílí zaměstnanec vedle běžné mzdy za práci, např. peníze na dovolenou nebo k vánocům), jsou až do částky 620 EUR nezdanitelné - nad tuto částku jsou zdaněny až do šestiny ročního příjmu daňovou sazbou 6 % a pak již normálním tarifem. Pro odstupné a odchodné do důchodu platí zvláštní úprava.

 

Daň z příjmu právnických osob (Körperschaftssteuer, KöSt)

Zdanění podnikatelských aktivit v Rakousku záleží na zvolené formě podnikání. Zejména je třeba si uvědomit, že příjem osobní společnosti je zdaněn u každého společníka zvlášt', zatimco kapitálová společnost je samostatný daňový poplatník.

Právním základem je zákon o dani z příjmů právnických osob. KöSt je výnosová (příjmová, důchodová) daň právnických osob (korporací). Podléhají jí právnické osoby soukromého práva (obzvláště akciové společnosti, s. r. o., spolky, společnosti, soukromé instituce), podniky živnostenského typu korporací veřejného práva jakož i sdružení osob s právní subjektivitou, pokud se jejich příjem nedaní u jiných daňových poplatníků - osobní společnosti jako veřejná obchodní společnost (Offene Handelsgesellschaft, OHG) a komanditní společnost (Kommanditgesellschaft, KG) nepodléhají KöSt, protože jejich příjem je zdanitelný na úrovni společníků, jedná se o tzv. průnikový princip (Durchgriffsprinzip).

Stanovení příjmů korporací jako vyměřovacího základu se v zásadě řídí podle zákona o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EStG), pro zaplacení a určení daně z příjmů právnických osob je potřeba podle smyslu použít předpisů zákona o dani z příjmů (EStG). Daňová sazba činí 25 %. U akciových společností a u s.r.o. existuje minimální daň z příjmů právnických osob (Mindestkörperschaftssteuer) ve výši 5 % ze zákonné minimální výše základního a kmenového kapitálu, tj. 1.750 EUR ročně pro s.r.o. a 3.500 EUR ročně pro a.s.. Pro banky a pojišťovny platí zvýšená sazba 5.452 EUR ročně, pro tzv. „evropskou společnost“ (SE) platí minimální daň ve výši 6.000 EUR. V rámci tzv. „skupinového zdanění", zavedeného v roce 2005, tuto minimální daň platí každý člen skupiny, pokud celkový příjem podnikatelské skupiny není dostatečně pozitivní (kladný). Pro nové firmy platí v prvním roce jejich existence snížená jednotná sazba ve výši 1.092 EUR.

Podíly na zisku tuzemské korporace (mateřská společnost) z jiné tuzemské společnosti (dceřiná společnost) obecně nepodléhají dani, ze zahraniční dceřiné společnosti však zásadně jen tehdy, pokud činí účast na ní minimálně 10 % a tato (účast) existuje nejméně jeden rok. Kromě toho musí být zahraniční dceřiná společnost srovnatelná s tuzemskou kapitálovou společností.

 

Skupinové zdanění (Gruppenbesteuerung, od roku 2005)

Protože korporace podléhají tzv. principu oddělení (tzv. Trennungsprinzip), nemohou být v zásadě ztráty vyrovnány mezi mateřskou a dceřinou společností. Výjimečně však zákon připouští vyrovnání pro případ, když jsou mateřská a dceřiná společnost spojeny finančně. Zatímco dosud se v tomto směru považovalo za podstatné, zda zde existuje tzv. organizační princip (finanční, hospodářské a organizační začlenění), mohou být podle nového skupinového zdanění zúčtovány zisky a ztráty uvnitř jedné podnikatelské skupiny také tehdy, pokud jsou společnosti spojeny jen finančně.

 

Daň z výnosu kapitálu (Kapitalertragsteuer, KESt)

KESt je svým charakterem daň z příjmu a je také upravena v zákonu o dani z příjmů. Dani z výnosu kapitálu podléhají nejdůležitější formy výnosů z kapitálu, to znamená určité tuzemské a v tuzemsku získané zahraniční výnosy z kapitálu, a sice obzvláště podíly na zisku z akcií a podílů na s. r. o., zisky z typicky tichých společností stejně jako úroky z výnosů bankovních vkladů a cenných papírů charakteru pohledávek.

KESt činí 25 % a vybírá se odečtením z kapitálového výnosu. Musí být zkompletována dlužníkem výnosu z kapitálu a odvedena jeho finančnímu úřadu. V určitých případech je uhrazena daň z příjmu s odvodem KESt, jako např. při podílu na zisku z tuzemských akcií a podílů na s. r.o. jakož i při výnosu z úroků tuzemských bankovních vkladů a tuzemských a zahraničních cenných papírů charakteru pohledávek. Na základě daňové reformy 2015 se v Rakousku zvýšila KESt na dividendách z 25 na 27,5%, zatímco KESt z kapitálového výnosu ze spoření zůstala na 25%.

 

Daň z obratu (Umsatzsteuer, USt) – daň z přidané hodnoty

Daň z obratu je totéž co daň z přidané hodnoty (v Rakousku se užívá historický název Umsatzsteuer). Na základě zákona o dani z obratu (Umsatzsteuergesetz, UStG) je upraveno zdanění „obratu - tržby" podnikatele, což znamená, že podnikatel zjistí daň z obratu ze své tržby a odečte z ní částky daně z obratu, které jsou mu vystaveny ve faktuře, jako zálohovou daň (Vorsteuer). Finančnímu úřadu jako příslušné instituci dluží pouze rozdíl mezi obnosem z daně z obratu a započítanou zálohovou daní. Daň z obratu je tak pro podnikatele průběžnou položkou a je účinná teprve u osoby, která nepodniká a nemůže uplatnit odečtení zálohové daně. Dani z obratu podléhají především úplatné dodávky předmětů a poskytnutí služeb v tuzemsku v rámci obchodního styku jakož i dovoz zboží z třetích zemí (mimo EU). Pro výkony mezi podniky ze dvou různých států nebo mezi podniky a soukromými osobami dvou různých států EU platí speciální postupy pro odvod daně z obratu. Obvyklá sazba daně z obratu je v Rakousku 20 %. Pro určité dodávky a výkony platí snížená daňová sazba ve výši 10 % ze zdaňovacího základu (daňovým základem je zpravidla úplata za dodávky nebo služby). V důsledku daňové reformy se od 2016 v některých případech používá snížená sazba 13%, mj. na ubytovací služby. Nová rakouská vláda však chce podle svého programu 2017-2022 sazbu 13% odstranit a tímto oblast cestovního ruchu podpořit. Pro určité obraty předpokládá zákon osvobození od daně z obratu, a to na jedné straně při přeshraničním vývozu zboží, ale také při výkonech, které jsou určeny pro tuzemsko (jako například peněžní a bankovní obchody, pojišťovací smlouvy pod.). Pro drobné podnikatele vzniká povinnost k registraci k DPH při obratu překračujícím 30.000 EUR ročně (tzv. Kleinunternehmerregelung). Tyto subjekty ale na druhou stranu nejsou oprávněni k odečtění daně DPH. Zahraniční podnikatelé výše uvedenou úpravu drobných podnikatelů v Rakousku nemohou využít.

Na základě principu země určení je při mezinárodním zbožovém styku mezi podnikateli vývoz vždy nezdaněný a naproti tomu dovoz vždy podléhá dani z obratu u příjemce buď jako dovozová daň z obratu při dovozu z třetích zemí nebo jako daň z obratu při pořízení zboží z jiného členského státu EU. Podnikatel musí vést za účelem daně z obratu účetní záznamy a odevzdat pro určení daně prohlášení o dani z obratu. Z toho jsou vyjmuti malopodnikatelé s ročním obratem nepřevyšujícím 30.000 EUR za určující období (v délce roku). Dále podnikatel musí pravidelně sám vypočítávat zálohové platby daně z obratu a odvádět je finančnímu úřadu.

Pro vypořádání DPH zahraničních osob (platba/vrácení rakouské DPH, registrace plátce v Rakousku) slouží finanční úřad ve Štýrském Hradci (Graz).

 

Finanzamt Graz-Stadt
Betriebsveranlagungsteams Ausländerreferate
Conrad von Hötzendorf-Straße 14 - 18
A - 8018 Graz

Telefon: 0043/316/881 538041 nebo 0043 316 881-538024
Fax: 0043 (0)1 514335938041 nebo 0043 (0)1 514335938042
E-mail: Post.FA68-BV11@bmf.gv.at nebo Post.FA68-BV12@bmf.gv.at

Bližší informace naleznete na webových stránkách Finančního úřadu města Graz zde

 

Daň z převodu nemovitosti (Grunderwerbsteuer)

Daňová reforma 2015 přinesla změny i v oblasti daně z převodu nemovitosti. Od roku 2016 platí v případě převodu nemovitosti, že daňový základ pro vymezení daně z nemovitosti už není trojnásobná sjednocená hodnota pozemku, ale skutečná tržní hodnota. I nadále je pro výši daně rozhodující, jestli se převod nemovitosti uskutečňuje mezi členy rodiny nebo mimo rodinu. Od 1. ledna 2016 činí daň z převodu nemovitosti 3,5% v případě obchodování – v případě převodu mezi členy rodiny a v oblasti zemědělství se používají jiné sazby.

Z hlediska prodávajícího vzniká v souvislosti s prodejem nemovitosti povinnost zaplatit daň Immobilienertragsteuer. Daňové povinnosti podléhá rozdíl mezi kupní a prodejní cenu objektu, používá se od roku 2016 sazba 30%. Výjimka však platí v případě, že prodaný objekt sloužil prodávajícímu určitou dobu jako hlavní bydliště.

Celkem činí vedlejší náklady při koupi nemovitosti v Rakousku cca 10-15% kupní ceny (včetně úředních poplatků a výdajů na notáře).

 

Další daně

Jedná se např. o spotřební daň (Verbrauchssteuer), která se vybírá jak na zboží v tuzemsku vyrobené, tak na zboží dovezené. Této dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, šumivé víno, výrobky z ropy a také nové automobily (tzv. NOVA - Neuwagenverbrauchsabgabe). Kromě toho existují ještě další daňové tituly jako např. komunální daň za pracovníky a společníky-jednatele, minerální daň, energetická daň a např. povinné příspěvky hospodářské komoře a celý systém poplatků. Od roku 2008 už neexistuje daň dědická a darovací.

 

Dohody o zamezení dvojího zdanění

Pokud daňový poplatník podléhá svými příjmy dani z příjmů v několika státech (např. při více bydlištích), může dojít ke dvojímu nebo násobnému daňovému zatížení stejných příjmů. Abychom se tomuto vyhnuli, existují dohody o zabránění dvojího zdanění (občansko-právní smlouvy mezi jednotlivými státy). Rakousko má tyto smlouvy se 40 státy celého světa. Pokud chybí dohoda o zabránění dvojího zdanění, může Spolkové ministerstvo financí poskytnout úlevy na základě nařízení nebo jednotlivě. Aktuální dohoda mezi Rakouskem a ČR vstoupila v platnost k 1.1.2008 a je k dispozici na webových stránkách MF ČR. Pozor - daňový rezident jednoho smluvního státu, který z důvodu stálého zaměstnání odvádí daň z příjmu ve státě druhém, podává daňové přiznání i ve svém vlastním státě. Jinými slovy, občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR, pracující v Rakousku, kde odvádí daň z příjmu, podává daňové přiznání i u finančního úřadu příslušného jeho trvalému bydlišti v ČR.

 

Příspěvky na sociální zabezpečení

Před zdaněním odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel stanovená procenta hrubé mzdy na různé sociální účely:

Typ pojištění Zaměstnavatel v % Zaměstnanec v % Celkem
Zdravotní zabezpečení 3,78 3,87 7,65
Nezaměstnanost 3,00 3,00 6,00
Penze 12,55 10,25 22,80
Úraz a nehoda 1,30 - 1,34
Různé - 1,50 1,50
Celkem 20,63 18,62 39,25

Zdroj: Vídeňská okresní zdravotní pojišťovna (WGKK), 2016

 

Strop pro pojištění je stanoven při měsíčním hrubém platu 5.130 EUR. (hodnota 2018)

Kromě uvedených pojištění platí zaměstnavatel ještě další poplatky za zaměstnance. Příspěvek 4,5% z hrubé mzdy je odváděn do tzv. Fondu pro vyrovnání rodinné zátěže, ve výši 3% se platí místní daň, 0,4% z objemu mezd činí povinný příspěvek do Hospodářské komory. Za zaměstnance, kteří nastoupili do zaměstnání po 31.12.2002 je placen příspěvek 1,53 % do zaměstnaneckého penzijního fondu.

 

Daňová reforma 2016

Na zá daňové reformy z roku 2016 (BGBI. č. 118/2015) se zdanění příjmů řídí dle šesti tarifních skupin, přičemž roční příjmy do 11 000 EUR se nezdaňují (viz výše uvedená tabulka). Za účelem daňového odlehčení pro občany s nízkými příjmy (11 000 – 18 000 EUR brutto ročně) poklesl první daňový tarifní stupeň z 36,5 % na 25 %. Hrubé roční příjmy od 18 – 31 tis. EUR podléhají 35 % -ní sazbě zdanění. Třetí tarifní stupeň (až 60 tis. EUR) je daněn ve výši 42 % a u čtvrtého (až 90 tis. EUR) je sazba 48 %. Na příjmy 1 mil. a výše EUR ročně se vztahuje sazba daně 55 %.

Jedná se tak po Švédsku, Portugalsku a Dánsku o čtvrtou nejvyšší horní sazbu daně v EU.

Daňové úlevy pro pracující občany v hodnotě cca 5 mld. EUR s sebou ovšem přinášejí ekvivalentní daňové zatížení v jiných oblastech. Největší podíl z této sumy (1,9 mld. EUR) by měl plynout z opatření týkajících se boje proti daňovým podvodům. Konkrétně se jedná o stanovení povinnosti zavedení registračních pokladen (elektronická evidence tržeb / EET) pro všechny podniky vykazující roční čistý obrat více než 15 tis. EUR a které zároveň z toho uskutečňují čistý obrat v hotovosti nad 7.500 €. Všechny dotčené firmy budou mít povinnost vystavovat za každou obchodní transakci účtenku. . Rakouská finanční správa kontroluje zejména evidenci obchodních transakcí v pokladně, vystavování dokladů o zaplacení a používání bezpečnostního zařízení proti manipulaci. Elektronická evidence tržeb se týká cca 120 – 150 tis. podniků na území Rakouska.

Náklady na pořízení jedné pokladny včetně zabudování bezpečnostního softwaru se pohybují od 500 EUR. V odvětví gastronomie se částka na pořízení pokladen plus dalších doplňkových zařízení může vyšplhat až na 4 000 EUR. Ze zemí Evropské unie je používání registračních pokladen již uzákoněno v Itálii, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Řecku, Litvě, Maltě, Kypru, Polsku, Slovensku a v ČR, kde byl systém EET spouštěn od roku 2016. Za účelem výrazně omezit šedou ekonomiku by dále mělo být odstraněno bankovní tajemství u firemních kont. Banky tak budou v budoucnu oprávněny poskytovat informace o bankovních kontech svých klientů auditorům při daňových kontrolách. Finanční správa a orgány činné v trestním řízení nyní mají přístup k centrální evidenci bankovních účtů a účtů s cennými papíry.

Daňové zatížení se díky zvýšení sazby DPH z 10 % na 13 % promítne v oblasti kultury, hoteliérství a u vnitrostátních letů. Snížená sazba DPH u léků, potravin a nájmů zůstane neměnná. Rovněž došlo k nárůstu daně z převodu nemovitostí, čímž se zvýšily náklady i na nemovitosti nabyté dědictvím či darem. Vyšší daňové zatížení postihlo také příjmy z kapitálového majetku, konkrétně dividendy (z 25 % na 27,5 %).

Daňová reforma 2016 byla považována za startovní bod zahajující dlouhodobý rozsáhlý reformní proces v Rakousku. Jako další by měly přijít reformy v oblasti vzdělávání, pracovního trhu a důchodová reforma.

 

Daňová reforma 2016 v číslech (v mld. EUR)

Daňové úlevy   Daňové zatížení  
Snížení daně z příjmu 4,5 Boj proti daňovým podvodům 1,9
Negativní daň pro nejméně vydělávající 0,4 Administrativa a správa 1,1
Daňové zvýhodnění pro rodiny 0,1 Odstranění osvobození od daně 0,9
"Standortpaket": opatření pro posílení ekonomiky 0,2* Samofinancování skrze hospodářský růst 0,85
(* v prvním roce 0,1)   Vyšší sazby daňové 0,35

Zdroj: APA, Österreich

 

Daňová reforma v rámci programu rakouské vlády 2017 - 2022

K základním cílům nové rakouské vlády v období 2017-2022 patří reforma struktury daňového systému, snížení daňových a příspěvkových sazeb na 40% a modernizace a další zkvalitnění servisů občanům a firmám. Přitom je jednou z priorit pod názvem „EStG 2020“ novelizace zákona o dani z příjmu z roku 1988. Snaží se o výrazné zjednodušení, zejména co se týče metodiky určení zisku, daňového přiznání malých podnikatelů, podpory soukromých důchodových spoření a sloučení zvláštních výdajů a mimořádných břemen.

Dalším záměrem vladý je snížení korporatní daně (KöSt) aby byla nadále zajištěna mezinárodní konkurenceschopnost Rakouska jako místo podníkání.

Stěžejním bodem programu je zároveň snížení vedlejších mzdových nákladů (např. snížením podílu zaměstnavatele v sociálním pojištění či sazeb úrazového pojištění).

V neposlední řadě zdůrazňuje program vlády boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem, a s ohledem na multinárodní koncerny trvá na zdanění zisků v zemi, kde se uskutečnila tvorba hodnoty (zdanění digitálního pracoviště).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: