Řecko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Athénách (Řecko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Oficiální název státu: Řecká republika (Elliniki Dimokratia)
  • Hlava státu: Prezident republiky Prokopis Pavlopoulos        

Složení vlády:

  • předseda vlády: Alexis Tsipras (SYRIZA)
  • místopředseda vlády: Giannis Dragasakis  (SYRIZA)

Ministerstvo zahraničí

  • ministr: Nikos Kotzias   (SYRIZA)                                                        
  • náměstek/alternující ministr (zahr. ekonomické vztahy): Dimitris Mardas
  • náměstek/alternující ministr (evropské záležitosti): Nikos Xydakis

Ministerstvo financí

  • ministr: Euclid Tsakalotos (SYRIZA)                                                        
  • náměstek/alternující ministryně (daňová politika) Tryfon Alexiadis
  • náměstek/alternující ministr (rozpočtové příjmy): Giorgos Chouliarakis

Ministerstvo národní obrany

  • ministr: Panagiotis/Panos Kammenos  (ANEL)                                                       
  • náměstek/alternující ministr: Dimitris Vitsas                                                                            

Ministerstvo vnitra a správní reorganizace

  • ministr: Panagiotis Kouroulis (SYRIZA)                                                           
  • náměstek/alternující ministr (veřejný pořádek a ochrana občana): Nikos Toskas
  • náměstek/alternující ministr (správní reforma): Christoforos Vernardakis                                               
  • náměstek/alternující ministryně (Makedonie-Thrákie): Maria Kollia-Tsaroucha                
  • náměstek/alternující ministryně (migrace): Ioannis Mouzala

Ministerstvo hospodářství a cestovního ruchu

  • ministr: Giorgos Stathakis (SYRIZA)                                                       
  • náměstek/alternující ministryně (cestovní ruch): Elena Kountoura

Ministerstvo infrastruktury, dopravya sítí

  • ministr: Christos Spirtzis (SYRIZA)

Ministerstvo námořnictva a ostrovní politiky

  • ministr: Theodoris Dritsas (SYRIZA)

Ministerstvo životního prostředí a energetiky

  • ministr: Panagiotis/Panos Skourletis (SYRIZA)                                                
  • náměstek/alternující ministr (životní prostředí a klima): Giannis Tsironis

Ministerstvo pro zemědělský rozvoj a potraviny

  • ministr: Vangelis Apostolou (SYRIZA)
  • náměstek/alternující ministr: Markos Bolaris

Ministerstvo školství, výzkumu a církevních záležitostí

  • ministr: Nikos Filis (SYRIZA)                                                         
  • náměstek/alternující ministryně: Sia Anagnostopoulou
  • náměstek/alternující ministr (školství): Theodoros Pelegrinis
  • náměstek (věda a výzkum): Kostas Fokatis

Ministerstvo zdravotnictví

  • ministr: Andreas Xantos (SYRIZA)                                                     
  • náměstek/alternující ministr: Pavlos Poulakis

Ministerstvo práce, sociálního pojištění a společenské solidarity

  • ministr: Giorgos Katrouglas (SYRIZA)                                        
  • náměstek/alternující ministryně (nezaměstnanost): Rania Antonopoulou                                               
  • náměstek/alternující ministryně (společenská solidarita): Theano Fotiou
  • náměstek (sociální pojištění): Anastasios Petropoulos

Ministerstvo spravedlnosti, transparentnosti a lidských práv

  • ministr: Nikos Paraskevopoulos (SYRIZA)                                                            
  • náměstek/alternující ministr: Dimitros Papangelopoulos
  • státní ministr pro boj s korupcí: Dimistris Papangelopoulos

Ministerstvo kultury a sportu

  • ministr: Aristidis Baltas (SYRIZA)

státní ministr: Nikos Pappas (SYRIZA)

státní ministr pro koordinaci vlády: Aleksos Flambourakis (SYRIZA)

náměstek Úřadu předsedy vlády: Terence Quick (ANEL)

náměstek Úřadu předsedy vlády a mluvčí vlády: Olga Gerovasili (SYRIZA)

 

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel (sčítání 2011): 10,8 mil.
  • Hustota obyvatel na km2: 82
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:42,4 %
  • Roční přírůstek obyvatelstva:od r. 2011 pokles porodnosti, úbytek počtu obyvatel

Demografické složení obyvatelstva

  • muži 5,303 mil. (49 %)
  • ženy 5,513 mil. (51 %)

Věková struktura:

  • 0-14 let: 9,7%
  • 15-69 let: 75,5 %
  • více: 14,8 %

Národnostní složení:

Při posledním sčítání obyvatel v 2011 žilo v Řecku trvale 91,6 % osob s řeckou státní příslušností, 1,8 % (199 tis.) občanů ostatních ČS EU (zejména Bulharska, Rumunska, Velké Británie, Polska, Kypru a Německa), 6,5 % (708 tis.) legalizovaných občanů 3. zemí (zejm. Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Gruzie, Ukrajiny, Ruska, Indie, Egypta, Filipín atd.) a 0,04 % (5 tis.) osob bez udání příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny, Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně.

Národnostní menšiny:

Jedinou oficiálně uznávanou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.

Náboženské složení:

  • řecká pravoslavná církev (94,5 % obyvatel)
  • muslimové (1,5 % obyvatel) 
  • ostatní církve (1,2 % obyvatel) - bez víry (2,8 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Základní makroekonomické údaje za posledních 5 let

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (mld. €)

207,0

191,2

180,4

177,6

176,0

HDP/obyv. (tis. €)

19 910

18 350

16 610

15 530

15 390

HDP (%)

-9,1

-7,3

-3,2

0,7

-0,2

inflace (%)

3,3

1,5

-0,9

-1,3

-1,7

nezaměstnanost (%)

17,9

24,4

27,5

26,5

24,9

V r. 2014 zaznamenalo ekonomické klima poprvé od r. 2009 určité pozitivní signály indikující, že propad hospodářského růstu dosáhl po šesti letech nejhlubšího bodu a výsledek ukázal mírné oživení. Přetrvávající nedostatek likvidity, obtížný přístup k podnikatelským úvěrům, především pro malé a střední podniky, a zpožďování programu strukturálních reforem brzdí hospodářskou aktivitu. Nad očekávání dobře si v posledních dvou letech vedl cestovní ruch a s ním související obory a profese, mírně vzrostl také export a zemědělská výroba.

Politická nestabilita spojená s předčasnými parlamentními volbami v lednu 2015 se promítla do zhoršení ekonomického klimatu. Nedostatek finančních prostředků na splácení enormního veřejného dluhu nutil stát stahovat prostředky z reálné ekonomiky a rezervy státních institucí, což zúžilo prostor pro nastartování hospodářského růstu. Politická a ekonomická nejistota vyvolala výkyvy Athénské burzy, zmrazení investičních aktivit, růst úrokové míry a obavy ze státního bankrotu doprovodil masivní odliv vkladů privátních a právnických osob. Důsledkem bylo červnové uzavření bank a Athénské burzy a zavedení kontroly pohybu kapitálu, což ještě více podvázalo hospodářskou činnost, protože 80 % spotřeby Řecka je kryto dovozem. Kromě kontroly pohybu kapitálu, která nadále platí byť ve změkčené podobě, podnikatelskou činnost v průběhu celého roku brzdila rozporuplná opatření vlády, vysoké daňové zatížení, nejasná perspektiva privatizace, reforem daňového a penzijního systému. Objem HDP v r. 2015 nakonec jenmírně poklesl o 0,2 %.  Míra inflace je od března 2013 záporná a deflace pokračovala i v roce 2015 meziročně 1,7 %. Nezaměstnanost, která se od r. 2012 drží okolo 25 %, zůstává nejvyšší v eurozóně. Dlouhodobě je mimořádně vysoká nezaměstnanost ve věkových skupinách 15-24 (49 %), 25-29 let (34 %) a u žen (28 %).

 Ekonomická zpráva EK z května 2015 zlepšila výhled výsledků řecké ekonomiky ve srovnání s predikcí z února t.r. Hospodářský růst v r. 2014 byl potvrzen na úrovni 0,7 %, na r. 2016 se předpokládá pokles 0,3 % (původně 0,7 %), a to díky zmírňujícím se tendencím v druhé polovině r. 2015. V druhé polovině r. 2016 se očekává obrat k růstu, na kterém se bude podílet zvýšená exportní výkonnost řecké ekonomiky u zboží a služeb – především turistiky, která vyrovná stále negativní vývoj domácí spotřeby, která je hlavním motorem ekonomiky.  V r. 2017 se očekává robustní hospodářský růst 2,7 %, který podpoří domácí spotřeba, ale i finanční prostředky získané ze strukturálních fondů EU a posílení likvidity reálné ekonomiky díky úhradě pohledávek soukromého sektoru. Spotřeba domácností v období 2016-2017 má z propadu -0,4 vzrůst na 1,8 % a investice z -0,9 na rekordních 11,6%. Také export se za toto období má zvýšit z 0,5 na 4,2 %, zatímco import jenom o 3,6 %. Míra nezaměstnanosti bude postupně mírně klesat z 24,9 % v r. 2015 na 24,7 v 2016 a 23,6 % v 2017. I rozpočtové výsledky jsou lepší, neboť Deficit  má činit 7,5 % v r. 2015, 3,1% v 2016 (původně 3,4 %) a 1,8 % v 2017 (původně 2,1 %). Přebytek primárního rozpočtu byl potvrzen ve výši 0,7 % HDP v r. 2015, zatímco původně byl prognózován schodek 0,25 %. Výše veřejného dluhudosáhne 182,8 % HDP (původně 185 %) v r. 2016  a 178,8 % v 2017 (původně 181,6 %).

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet

 

2012

2013

2014

2015

2016/

Příjmy                               

51,9

53,1

51,4

53,1

53,5

(% HDP)

26,7

29,4

28,9

30,1

30,7

Výdaje                                 

67,6

58,5

55,1

55,0

55,8

(% HDP)

34,8

32,4

31,0

30,2

32,0

- primární                            

47,5

44,2

41,9

41,3

41,9

- platby úroků                   

12,2

6,0

5,7

5,8

5,9

- veřejné investice              

6,1

6,7

6,6

6,4

6,8

Primární bilance              

-3,5

0,7

1,9

5,8

2,1

(% HDP)

-1,8

0,4

1,1

0,7

0,5

Splátky veř. dluhu

23,9

12,8

24,8

27,2

7,2

Bilance roz. (% HDP)

-8,6

-13,0

-3,6

-7,2

-3,1

Veřejný dluh                      

304,7

319,1

318,0

316,5

327,6

(% HDP) 

156,6

177,7

180,1

176,7

182,8

HDP                   

191,2

180,4

177,6

176,0

174,4

(meziroční změna %)

-6,6

-3,2

0,7

-0,2

-0,3

Zdroje:  MF GR, Výroční zpráva Centrální banky, Zpráva EK O5/2016, Elstat
Pozn.: /* Státní rozpočet

Státní rozpočet za rok 2015 zaostal jak za původním rozpočtovým předpokladem, tak i za revidovanými cíli. Primární rozpočtový přebytek činil 2,27 mld. eur a byl tak o téměř 1 mld. nižší, než stanovil revidovaný roční předpoklad (3,26 mld.), naopak schodek rozpočtové bilance činil 3,53 mld. eur a převýšil o téměř 1 mld. revidovaný roční předpoklad (2,57 mld.). Příjmy státního rozpočtu 53,1 mld. eur zaostaly za revidovaným rozpočtovým předpokladem o 1,67 mld., což je odůvodňováno tím, že nebyl realizován převod výnosu z řeckých dluhopisů (1,8 mld. eur), které mají ve svých portfoliích centrální banky ČS eurozóny a vzdávají se ho ve prospěch Řecka. Rozpočtové výdaje 55,1 mld. eur byly oproti předpokladu nižší o 0,72 mld. především v důsledku snížení primárních výdajů o 0,63 mil. eur.

Rozpočet na rok 2016 počítá s dalším poklesem objemu HDP o 0,3 %, i když počínaje III/2016 se očekává návrat k růstu hospodářství. Schodek rozpočtu by měl činit 2,1 % HDP a primární přebytek 0,53 % HDP. V zájmu fiskální konsolidace bude implementován balíček fiskálních opatření ve výši 4,2 mld. eur, z čehož 2,2 mld. reprezentuje navýšení příjmů na straně daní. Příjmy z privatizací jsou rozpočtem stanoveny na 1,9 mld. eur. Veřejný dluh vystoupí na astronomických 327,6 mld. eur, tj. 183 % HDP.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 Platební bilance

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet PB

-20,6

-4,6

-3,7

-3,8

0,0

- Obchodní bilance

-27,2

-19,6

-20,8

-22,3

-17,2

- Bilance služeb

14,6

15,1

15,7

18,3

17,0

- Bilance výnosů

-8,6

-1,6

-0,5

0,6

0,7

- Bilance běž. trans.

0,6

1,4

1,8

-0,3

-0,5

Bilance kapit. transf./*

2,7

-2,3

3,0

2,5

2,0

Finanční účet PB

17,8

2,7

2,6

0,6

3,1

Devizové rezervy

5,332

5,500

4,172

5,117

5,535

Zdroj: Centrální banka
Pozn.: *  Převody z fondů EU

Běžný účet PB

V  r. 2015 byla bilance běžného účtu PB opětovně, i když mírně, pasivní 98 mil. eur, došlo k výraznému meziročnímu snížení salda o 3,6 mld.  Celková bilance obchodu se zbožím a službami vykázala schodek 0,3 mld. eur, což je výrazný meziroční pokles o témeř 3,7 mld.eur. Rozhodující vliv na tento vývoj mělo snížení schodnu obchodní bilance o 5,0 mld. eur, když dovoz klesl o 7 mil. eur a export o 2 mld. eur. Bilance služeb byla výrazně aktivní 16,9 ml. eur, to je o 1,3 mld. eur horší meziroční výsledek. Bilance kapitálových transferů byla opět aktivní díky převodům z EU.

Finanční účet PB

Bilance finančního účtu byla i v r. 2015 aktivní Příčinou je především odliv portfejových investic a půjček, zatímco bilance přímých zahraničních investic zůstává pozitivní. 

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011

2012

2013

2014

2015

Hrubý zahraniční dluh

370,2

437,5

428,7

424,5

441,0

(% HDP)

177,5

225,0

237,7

239,1

250,5

Zahraniční dluh veř. sektoru

157,0

242,7

239,7

237,1

261,2

(% HDP)

75,3

125,0

132,8

133,5

148.4

Úroky z dluhu

16,3

12,2

6,0

5,7

5,8

Splátky dluhu

28,8

23,9

12,8

24,8

27,2

Dluhová služba

45,1

36,2

18,8

30,4

33,0

(% HDP)

21,6

18,7

10,4

17,1

18,7

Údaje v mld. €

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Řecka je Bank of Greece. Nejdůležitějšími, tzv. systémovými, obchodními bankami jsou National Bank of Greece, Pireaus Bank, Alpha Bank a EFG Eurobank.

Kontakty na největší bankovní koncerny působící v Řecku:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základem daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA), spotřební daně a daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a z nemovitostí. V důsledku fiskální krize bylo v uplynulých letech zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž je vysoká, daňový systém je mimořádně komplikovaný a daně podléhají častých změnám dle potřeb státní pokladny. V květnu 2016 proběhla další (od roku 2010 již sedmá) daňová reforma.

DPH má v Řecku tři základní sazby:

  • sazba 6,5 %:  lístky do divadel, vydavatelství, léky
  • sazba 13 %: nezpracované a základní potraviny (kromě alkoholických nápojů a tabákových výrobků) a některé služby (např. pobyt v hotelích)
  • sazba  24 %:  zpracované a balené potraviny, spotřební zboží a většina služeb včetně stravovacích a dopravních

Spotřební daně vztahující se na všechny alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty dosahují vysokých procentních sazeb a jejich výše se často mění. Zvláštní daní je zatížen dovoz kávy.

V rámci mimořádných opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v březnu 2010 zavedena rovněž spotřební daň z luxusu, která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou výrobce nad 17 000 eur, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů, kůže a kožešin. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého ministerstva financí.

Zdanění právnických osob bylo v roce 2011 zákonem č.3943/2011 sníženo na 20 % (akciové společnosti, s.r.o. i v.o.s.). Obdobně se daní veškerý nerozdělený zisk podniku. Zdanění zisku rozděleného mezi jednotlivé akcionáře a podílníky je vyšší (25 %). Zdaněné dividend bylo zvýšeno z 10 na 15 %. 

Zdanění fyzických osob upravuje zákon 4387/2016 a celá řada dalších ustanovení a předpisů. Veškeré příjmy a důchody fyzických osob (tzn. mzdy, penze, renty, úroky z vkladů atd.) jsou zdaněny s progresivní vývojovou křivkou.                                

  Stupnice daně z příjmů   

  Roční příjem (v €)  

  Daňový koef.  

  0  

  22 000  

  22 %  

  22 001  

  30 000  

  29 %  

  30 001  

  40 000  

  37 %  

nad 40 000

 

45 %

Zdroj: Ministerstvo financí

Zaměstnanci a důchodci mají nárok na nezdanitelný základ ve výši u svobodných či bezdětných 8 636 eur/ročně, u rodin s 1 dítětem 8 864 eur, se 2 dětmi 9 090 eur, se 3 a více dětmi 9 545 eur. Jiný nárok na úlevy z daně neexistuje. Živnostníci a svobodné profese nemají nárok na nezdanitelný daňový základ.

Předpokládaná roční daň z příjmu rozdělená na stejné měsíční částky je zaměstnancům strhávána z platu a zaměstnavatel odpovídá za její řádný odvod finančnímu úřadu.               

  Stupnice zdanění příjmů z nájmů  

  Roční příjem (v €)  

  Daňový koeficient  

  0  

  12 000  

  15 %  

nad 12 000

 

45 %

Zdroj: Ministerstvo financí

 V zájmu naplnění cílů programu fiskální konsolidace zavedlo ministerstvo financí od r. 2011 tři mimořádné roční odvody:

příspěvek ze solidarity – vypočítává se z ročního příjmu, původně se mělo jednat o dočasné opatření, jeho zrušení se však do r. 2019 nepředpokládá, od r. 2016 je výše následující:                                                              

  Stupnice daně z příjmů   

  Roční příjem (v €)  

  Daňový koef.  

  0  

  12 000  

  0 %  

  12 001  

  20 000  

  2,2 %  

  20 001  

  30 000  

  5,0 %  

  30 001  

  40 000  

  6,5 %  

  40 001  

  65 000  

  7,5 %  

  65 001  

  220 000  

  9,0 %  

více

 

10,0 %

odvod z provozování svobodných profesí a živnosti, jehož výše je stanovena nezávisle na udávaném ročním příjmu, ale v závislosti na sídle; týká se všech, kteří provozují svobodné povolání či živnost déle než 5 let;

mimořádná daň z nemovitého majetku (řecky ENFIA), kterou musí platit všichni majitelé elektrifikovaných nemovitostí včetně cizinců. Osvobozen je pouze veřejný majetek, chrámy, kláštery a církevní dobročinná zařízení. Výše poplatku závisí na oficiální hodnotě nemovitosti pro účely zdanění a na jejím stáří.

Dlouhodobým problémem řeckého státu je nízká platební morálka daňových poplatníků a vysoký daňový únik. V daňové legislativě je proto věnována zvláštní pozornost opatřením na potírání daňového úniku živnostníků a svobodných profesí. K nejdůležitějším z nich patří:

motivace daňových poplatníků k soustřeďování pokladních dokladů - daňový   poplatník musí při ročním vyúčtování daně z příjmu předložit pokladní bloky za nákup zboží a služeb (kromě nájemného, vodného stočného, veřejných a telekomunikačních služeb apod.)

komplikovaný systém tzv. objektivních kritérií zdanění, který má pomoci finančním úřadům odhalit, nakolik je udávaný příjem v souladu s majetkovou situací a životní úrovní daňového poplatníka. Dle objektivních kritérií (např. náklady na provoz automobilu/-lů dle věku a kubatury, na údržbu bytu event. chaty dle plochy a hodnoty nemovitosti, na studia dětí, na obslužný personál, na lodě či letadla atd.) je stanoven minimální nezbytný příjem, který se srovnává s udanou výší ročního příjmu a daňový poplatník je pak zdaněn podle vyššího z nich. Jedná se o poměrně komplikovaný systém, který je v případě nutnosti třeba konsultovat s daňovým poradcem.

 Nárokování a vrácení DPH z Řecka

Pokud jste v Řecku zaplatili DPH, máte nárok požadovat její vrácení v případě, že zde nemáte pobočku nebo sídlo. Lze tak učinit i z ČR. Česká republika a Řecko jsou zapojeny do jednotného evropského elektronického systému vracení DPH. V tomto případě jsou oba (český i řecký) daňové portály konstruovány tak, aby umožňovaly požádat o navrácení DPH zaplaceného v druhé zemi. Řecké Ministerstvo financí (odbor zdanění, ředitelství DPH) potvrdilo, že řecká strana si pro tento případ neklade žádné další požadavky kromě standardních.

Bližší informace na webu Europa.eu

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: