Řecko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

Řecko je parlamentní republika, v jejímž čele stojí prezident volený parlamentem na pětileté období. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament s 300 poslanci. Poslanci jsou voleni na čtyřleté volební období.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Oficiální název státu: Řecká republika (Elliniki Dimokratia)
  • Hlava státu: Prezident republiky Prokopis Pavlopoulos(III/2015, pětiletý mandát)   

Složení vlády:

  • předseda vlády - Alexis Tsipras (SYRIZA)
  • místopředseda vlády Giannis Dragasakis (SYRIZA)
  • ministr zahraničí - Nikos Kotzias (SYRIZA)
  • ministr financí - Euclid Tsakalotos (SYRIZA)
  • ministr národní obrany - Panagiotis/Panos Kammenos (ANEL)
  • ministr vnitra a správní reorganizace - Panagiotis/Panos Skourletis (SYRIZA)
  • ministryně pro administrativní reformu - Olga Gerovasili (SYRIZA)
  • ministr pro migrační politiku - Ioannis Mouzalas (nezávislý)
  • ministr pro digitální politiku, telekomunikace a sdělovací prostředky - Nikos Pappas (SYRIZA)
  • ministr hospodářství a rozvoje - Dimitrios Papadimitriou (SYRIZA)
  • ministryně cestovního ruchu - Elena Kountoura (ANEL)
  • ministr infrastruktury a dopravy - Christor Spirtzis (SYRIZA)
  • ministr námořnictva a ostrovní politiky - Panagiotis Kourouplis (SYRIZA)
  • ministr životního prostředí a energetiky - Giorgos Stathakis (SYRIZA)
  • ministr pro zemědělský rozvoj a potraviny - Evangelos Apostolou (SYRIZA)
  • ministryně práce, sociálního pojištění a společenské solidarity - Efi Achtsioglou (SYRIZA)
  • ministr zdravotnictví - Andreas Xanthos (SYRIZA)
  • ministr spravedlnosti, transparentnosti a lidských práv - Stavros Kontonis (SYRIZA)
  • ministr školství, výzkumu a církevních záležitostí - Konstantinos Gavroglou (SYRIZA)
  • ministryně kultury a sportu - Lydia Koniordou (nezávislá)
  • státní ministr - Alekos Flambouraris (SYRIZA)
  • státní ministr - Christoforos Vernardakis (SYRIZA)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel (sčítání 2011): 10,8 mil.
  • Hustota obyvatel na km2: 82
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 44,4 %
  • Roční přírůstek obyvatelstva: od r. 2011 pokles porodnosti, úbytek počtu obyvatel

Demografické složení obyvatelstva

  • muži 5,303 mil. (49 %)
  • ženy 5,513 mil. (51 %)

Věková struktura:

  • 0-14 let: 9,7%
  • 15-69 let: 75,5 %
  • více: 14,8 %

Národnostní složení:

Při posledním sčítání obyvatel v 2011 žilo v Řecku trvale 91,6 % osob s řeckou státní příslušností, 1,8 % (199 tis.) občanů ostatních ČS EU (zejména Bulharska, Rumunska, Velké Británie, Polska, Kypru a Německa), 6,5 % (708 tis.) legalizovaných občanů 3. zemí (zejm. Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Gruzie, Ukrajiny, Ruska, Indie, Egypta, Filipín atd.) a 0,04 % (5 tis.) osob bez udání příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny, Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně.

Národnostní menšiny:

Jedinou oficiálně uznávanou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.

Náboženské složení:

  • řecká pravoslavná církev (94,5 % obyvatel, podíl aktivních věřících je podstatně nižší)
  • muslimové (1,5 % obyvatel) 
  • ostatní církve (1,2 % obyvatel)
  • bez víry (2,8 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické údaje za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (mld. €, běžné ceny)

191,2

180,7

177,9

175,7

175,9

HDP/obyv. (€, běžné ceny)

17 311

16 475

16 336

16 181

NA

HDP (%, ref. rok 2010)

-7,3

-3,2

0,4

-0,2

0,0

inflace (%)

1,5

-0,9

-1,3

-1,7

-0,8

nezaměstnanost (%)

24,4

27,5

26,5

24,9

24,9

Zdroj: Řecký statistický úřad

 

V r. 2014 zaznamenalo ekonomické klima poprvé od r. 2009 určité pozitivní signály indikující, že propad hospodářského růstu dosáhl po šesti letech nejhlubšího bodu a výsledek ukázal mírné oživení. Politická nestabilita spojená s předčasnými parlamentními volbami v lednu 2015, následná změna vlády a nové vleklé negociace s věřiteli o podmínkách záchranného úvěru se promítly do zhoršení ekonomického klimatu a zastavily růstový potenciál. Oživení ekonomiky se očekává teprve v roce 2017.

Nedostatek finančních prostředků na splácení enormního veřejného dluhu nutí stát stahovat prostředky z reálné ekonomiky, což zužuje prostor pro nastartování hospodářského růstu. Přetrvávající nedostatek likvidity a nadále platí režim kontroly pohybu kapitálu zavedený v červnu 2015 (i když ve změkčené podobě). Obtížný je nadále přístup k podnikatelským úvěrům, především pro malé a střední podniky, zpožďování programu strukturálních reforem brzdí hospodářskou aktivitu. Dobře si vede cestovní ruch a s ním související obory.

V r. 2016 objem HDP stagnoval, pokračovala deflace, která začala v březnu 2013, a míra inflace meziročně klesla o 0,8%. Nezaměstnanost opět překročila hranici 20% a zůstala nejvyšší v eurozóně, mimořádně vysoká byla znovu ve věkové skupině 15-29 let (41,3%) a u žen (28%).

 V r. 2017 se očekává hospodářský růst. Původní rozpočtová predikce (+2,7%) však byla snížena na 1,8% HDP.  

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance – státní rozpočet

 

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy (% HDP)

46,5

49,1

46,9

48,3

49,7

Výdaje (% HDP)                           

55,4

62,3

50,6

54,2

49,0

- primární                            

50,3

58,2

46,6

50,6

45,8

Primární bilance (% HDP)             

-3,8

-9,1

0,3

-2,3

3,9

Rozpočtová bilance (% HDP)

-8,9

-13,1

-3,7

-5,9

0,7

Veřejný dluh dle Maastrichtu

(mld. €)                     

305,1

320,5

319,7

311,6

314,9

(% HDP) 

159,4

177,0

178,6

177,4

179,0

Zdroj: Řecký statistický úřad, Výroční zpráva CB

 

Státní rozpočet za rok 2016 byl splněn. Statistický úřad potvrdil, že výše primárního přebytku překročila stanovený cíl (0,5% HDP) a vystoupila na 6,9 mld. eur (3,9% HDP). Pozitivní byla také celková rozpočtová bilance, její přebytek činil 1,3 mld. eur (0,7% HDP), zatímco byl předpokládán schodek 3,6 mld. eur. Bylo toho však dosaženo na úkor zvýšení daní, zmrazení plateb a vratek DPH privátnímu sektoru a snížení veřejných investic a nikoli zlepšením efektivnosti veřejného sektoru a daňového systému země.

Státní rozpočet na rok 2017 vychází z předpokladu, že důsledná fiskální konsolidace umožní dosažení primárního rozpočtového přebytku 2% HDP a strukturální reformy realizované v rámci 3. záchranného programu přinesou postupné rušení opatření omezujících pohyb kapitálu. Posílená důvěra v řeckou ekonomiku má nastartovat masivní růst HDP (predikovaná výše viz kap. 1.3). Předpokládaný nárůst rozpočtových příjmů se však znovu opírá o zvyšování daní. Kromě již implementovaných vyšších přímých a spotřebních daní se od 1. 1. 2017 zvýšily např. daň z paliv, plynu pro domácnosti, firemních automobilů, kávy, tabákových výrobků atd. a nově se zavádí daň i na elektronické cigarety. Rozpočet kalkuluje také s ambiciózním nárůstem příjmů z privatizací, které jsou stanoveny na 2,59 mld. €. Na straně výdajů od r. 2017 aktivuje tzv. automatický fiskální korekční mechanismus (contingency mechanism), který má provést automatické škrty rozpočtových výdajů státu v případě neplnění rozpočtových cílů.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 Platební bilance

 

2012

2013

2014

2015

2016

I. Běžný účet PB (mld. €)

-4,6

-3,7

-2,9

0,2

-1,1

- Obchodní bilance

-19,6

-20,8

-22,3

-17,2

-16,6

- Bilance služeb

15,1

15,7

18,3

16,9

15,3

- Bilance primárních výnosů

-1,6

-0,5

1,4

1,0

0,8

- Bilance sekundárních výnosů

1,4

1,8

-0,3

-0,5

-0,6

II. Bilance kapitálových transferů

-2,3

3,0

2,5

2,0

1,0

III. Finanční účet PB

2,7

2,6

1,5

3,4

0,1

Devizové rezervy

5,500

4,172

5,117

5,535

6,539

Zdroj: Centrální banka

 

Bilance běžného účtu PB byla v r. 2016 pasivní. Schodek obchodní bilance klesl pouze o 0,6 mld. eur, když vývoz zůstal bez podstatné změny (celkem 24,6 mld. €, meziroční pokles o 0,3 mld. €) a dovoz klesl o 1 mld. € (celkem 41,1 mld. €). Bilance služeb byla výrazně aktivní, meziročně však o 1,6 mld. eur nižší. Celková bilance obchodu se zbožím a službami vykázala schodek 1,3 mld. eur, což reprezentuje meziroční zhoršení o téměř 1 mld. eur.

Bilance kapitálových transferů byla díky převodům z EU opět aktivní, i když méně než v r. 2015.

Finanční účet PB byl mírně aktivní. Odliv PZI a dalších investic vyrovnal nárůst portfejových investic.

 

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

údaje v mld. € 

2012

2013

2014

2015

2016

Hrubý zahraniční dluh země

437,5

428,7

424,4

441,2

432,9

(% HDP)

225,0

237,7

238,5

251,1

245,4

Veřejný dluh dle Maastrichtu 

305,1

320,5

319,7

311,6

314,9

(% HDP) 

159,4

177,0

178,6

177,4

179,0

- dluh v €

295,1

307,3

305,9

300,5

305,5

- dluh vůči ESM

174,5

199,9

204,5

209,7

227,7

Úroky z dluhu

12,1

6,0

5,5

5,8

5,6

(% HDP)

6,3

3,3

3,1

3,3

3,2

Splátky veřejného dluhu

23,9

12,8

24,8

27,2

7,6

Dluhová služba celkem

36,8

18,9

30,4

33,2

13,2

Zdroje: Řecký statistický úřad ,Výroční zpráva CB, Úřad pro správu veřejného dluhu, Zpráva o státním rozpočtu 2017

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Řecka je Bank of Greece. Nejdůležitějšími, tzv. systémovými, obchodními bankami jsou National Bank of Greece, Pireaus Bank, Alpha Bank a EFG Eurobank.

Kontakty na největší bankovní koncerny působící v Řecku:

 Řecká bankovní asociace Hellenic Bank Association

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základem daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA), spotřební daně a daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a z nemovitostí. V důsledku fiskální krize bylo v uplynulých letech zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž je vysoká, daňový systém je mimořádně komplikovaný a daně podléhají častých změnám dle potřeb státní pokladny. V květnu 2016 proběhla od roku 2010 již sedmá daňová reforma (zákon 4387/2016).

DPH má v Řecku tři základní sazby:

  • sazba 6 %:  lístky do divadel, vydavatelství, léky
  • sazba 13 %: nezpracované a základní potraviny, vybrané služby (např. pobyt v ubytovacích zařízeních, péče o děti a seniory)
  • sazba  24 %: ostatní

Spotřební daně vztahující se na všechny alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty dosahují vysokých procentních sazeb a jejich výše se často mění. Mimořádnou spotřební daní je zatížen dovoz kávy, víno, elektronické cigarety, telefonní služby a koncesionářská televize atd.

V rámci mimořádných opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v březnu 2010 zavedena rovněž spotřební daň z luxusu, která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou výrobce nad 17 000 eur, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů, kůže a kožešin. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého ministerstva financí.

Zdanění právnických osob (a.s., s.r.o. atd.) bylo zákonem č.4172/2013 zvýšeno na 29 %.

Zdaněné dividend bylo zvýšeno na 15 %

Zdanění fyzických osob upravuje zákon 4387/2016 a celá řada dalších ustanovení a předpisů. Veškeré příjmy a důchody fyzických osob (tzn. mzdy, penze, renty, úroky z vkladů atd.) jsou zdaněny s progresivní vývojovou křivkou.

                          

  Stupnice daně z příjmů fyzických osob  

  Roční příjem (v €)  

  Daňový koeficient  

  0  

  22 000  

  22 %  

  22 001  

  30 000  

  29 %  

  30 001  

  40 000  

  37 %  

nad 40 000

 

  45 %

Zdroj: Ministerstvo financí

 

Zaměstnanci a důchodci mají nárok na nezdanitelný základ ve výši u svobodných či bezdětných 8 636 eur/ročně, u rodin s 1 dítětem 8 864 eur, se 2 dětmi 9 090 eur, se 3 a více dětmi 9 545 eur za předpokladu, že prokáží stanovenou výši elektronických plateb. Živnostníci a svobodné profese nemají nárok na nezdanitelný daňový základ. Předpokládaná roční daň z příjmu rozdělená na stejné měsíční částky je zaměstnancům strhávána z platu a zaměstnavatel odpovídá za její řádný odvod finančnímu úřadu.

 

  Stupnice zdanění příjmů z pronájmu  

  Roční příjem (v €)  

  Daňový koeficient  

  0  

  12 000  

  15 %  

nad 12 000

 

  45 %

Zdroj: Ministerstvo financí

 V zájmu naplnění cílů programu fiskální konsolidace zavedlo ministerstvo financí od r. 2011 tři mimořádné roční odvody:

- příspěvek ze solidarity, jehož výše je stanovena z ročního příjmu:

 

  Stupnice příspěvku ze solidarity   

  Roční příjem (v €)  

  Daňový koeficient  

  0  

  12 000  

  0 %  

  12 001  

  20 000  

  2,2 %  

  20 001  

  30 000  

  5,0 %  

  30 001  

  40 000  

  6,5 %  

  40 001  

  65 000  

  7,5 %  

  65 001  

  220 000  

  9,0 %  

více

 

10,0 %


- odvod z provozování svobodných profesí a živnosti
, jehož výše je stanovena nezávisle na udávaném ročním příjmu, ale v závislosti na sídle; týká se všech, kteří provozují svobodné povolání či živnost déle než 5 let;

- mimořádná daň z nemovitého majetku (řecky ENFIA), kterou musí platit všichni majitelé elektrifikovaných nemovitostí včetně cizinců. Osvobozen je pouze veřejný majetek, chrámy, kláštery a církevní dobročinná zařízení. Výše poplatku závisí na oficiální hodnotě nemovitosti pro účely zdanění a na jejím stáří.

V daňové legislativě je proto věnována zvláštní pozornost opatřením na potírání daňového úniku živnostníků a svobodných profesí. K nejdůležitějším z nich patří:

- motivace daňových poplatníků k elektronickým platbám

- komplikovaný systém tzv. objektivních kritérií zdanění, který má pomoci finančním úřadům odhalit, nakolik je udávaný příjem v souladu s majetkovou situací a životní úrovní daňového poplatníka.

 

Nárokování a vrácení DPH z Řecka

Pokud jste v Řecku zaplatili DPH, máte nárok požadovat její vrácení v případě, že zde nemáte pobočku nebo sídlo. Lze tak učinit i z ČR. Česká republika a Řecko jsou zapojeny do jednotného evropského elektronického systému vracení DPH. V tomto případě jsou oba (český i řecký) daňové portály konstruovány tak, aby umožňovaly požádat o navrácení DPH zaplaceného v druhé zemi. Řecké Ministerstvo financí (odbor zdanění, ředitelství DPH) potvrdilo, že řecká strana si pro tento případ neklade žádné další požadavky kromě standardních.

Bližší informace na webu Europa.eu

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: