Řecko


MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoAthény
Počet obyvatel10,8 milionů (2011)
Jazykřecký
Náboženství90 % pravoslavné
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuKaterina Sakellaropoulou
Hlava vládyKyriakos Mitsotakis
Název měnyeuro (EUR)
Cestování
Časový posun+1 hod. (v létě i v zimě)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Jakub Karfík
Ekonomický úsekMgr. Martina Kapounová
Konzulární úsekMgr. Josef Matějka
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 205,1
Hospodářský růst (%) 3,2
Inflace (%) 0,0
Nezaměstnanost (%) 18,6

Řecká republika leží v jihovýchodní Evropě na jihu Balkánského poloostrova a její celková rozloha činí 132 tis. km2. Na pevnině sousedí s Albánií, Severní Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Kromě pevninské části jsou součástí Řecka tisíce ostrovů v Egejském, Středozemním a Jónském moři, jen 223 z nich je však obydlených. Největšími jsou Kréta, Euboia, Rhodos a Korfu. Počet obyvatel při posledním sčítání v roce 2011 činil 10,8 mil. Správně je Řecko členěno do 13 regionů (krajů), z nichž největším je metropolitní Attika, kde žije a pracuje zhruba polovina obyvatelstva. Úředním jazykem je (novo)řečtina.  

Řecko je parlamentní republikou. Parlament je jednokomorový s 300 členy volenými na čtyřleté funkční období. V čele státu stojí prezident volený parlamentem na dobu pěti let. Od r. 2020 je poprvé v historii hlavou státu žena. Pravomoci prezidenta republiky jsou omezené. K hlavním patří, že jmenuje předsedu vlády a pověřuje ho jejím sestavením. Počet členů vlády a její struktura do značné míry závisí na rozhodnutí předsedy vlády. Země je od roku 1952 členem NATO, od roku 1981 členem EU a od roku 2001 členem eurozóny.  

Řecká ekonomika patří v EU ke slabším. Je vysoce závislá na službách v turistickém ruchu a dopravě, zejména námořní, které přímo či nepřímo produkují zhruba 25 % HDP. Mezi významná průmyslová odvětví patří zpracování domácí zemědělské produkce, rafinace ropy, těžba a zpracování surovin jako bauxit, hliník, barevné kovy, mramor apod., a farmaceutická výroba. Platební bilance je vzhledem ke značné závislosti na dovozech negativní, i když vysoký deficit obchodní bilance částečně eliminuje přebytek bilance služeb. Největším obchodním partnerem Řecka je EU. Jádrem vývozu z ČR jsou dlouhodobě stroje a dopravní prostředky, zejména pak osobní automobily, které reprezentují více než 20 % vývozu, dále chemikálie a průmyslové spotřební zboží.  Perspektivními sektory pro české firmy jsou například energetika. ICT, kombinovaná doprava, farmaceutický a loďařský průmysl. Očekává se rovněž rozvoj zelené ekonomiky a zdravotnictví.

V letech 2010-2018 prošlo Řecko hlubokou fiskální a hospodářskou krizí, dostalo se na pokraj státního bankrotu a ztratilo zhruba čtvrtinu HDP. Finanční trhy v roce 2010 v podstatě odmítly řecké státní dluhopisy a vláda byla nucena požádat o pomoc Evropskou komisi, Evropskou centrální banku a Mezinárodní měnový fond. Eurozóna a MMF poskytly Řecku tři masivní záchranné půjčky, jejichž vyplácení bylo závislé na postupu striktní fiskální konsolidace a realizaci strukturálních reforem. Řecko bylo nuceno zavázat se k úspornému hospodaření včetně primárního rozpočtového přebytku odpovídajícího 3,5 % HDP, přikročit k zeštíhlení a zefektivnění státního sektoru, privatizacím státního majetku a rozsáhlým reformám podnikatelského prostředí. V roce 2018 se podařilo státní hospodaření stabilizovat a nastartovat hospodářský růst. Středopravicová vláda zvolená v červenci 2019 nastolila reformní program zaměřený na podporu podnikání a posílení ekonomiky. Pandemie Covid-19 v r. 2020 přerušila růstovou trajektorii a vrátila ekonomiku závislou na turistickém ruchu do hluboké recese. Vláda pokračuje ve svém reformním programu, hospodaří rozvážně a podpůrná ekonomická opatření orientuje na zachování zaměstnanosti a podporu firemní likvidity. EK i ratingové agentury hodnotí vývoj Řecka pozitivně a predikují oživení ekonomiky.  

Mapa globálních oborových příležitostí – Řecko (MZV) (61.04kB) Souhrnná teritoriální informace (STI) Řecko (317.57kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Řecká či Helénská republika (Elliniki Dimokratia)  

Prezidentka: Katerina Sakellaropoulou (ve funkci od března 2020, pětiletý mandát, poprvé je hlavou státu žena)  

Složení vlády:
Struktura vlády není pevně stanovena. Stávající vláda, která vzešla z parlamentních voleb 7. července 2019, čítá 20 ministrů, 5 alternujících ministrů (náměstků s pravomocemi ministra) a 31 náměstků. Většina členů vlády je současně poslanci.

  • Předseda vlády: Kyriakos Mitsotakis
  • Místopředseda vlády: Panagiotis Pikrammenos
  • Ministr zahraničí: Nikolaos Dendias
  • Ministr financí: Christos Staikouras
  • Ministr národní obrany: Nikos Panagiotopoulos
  • Ministr vnitra: Makis Voridis
  • Ministr pro obranu občanů: Michalis Chrisochoidis
  • Ministr pro migraci a azyl: Notis Mitarakis         
  • Ministr rozvoje a investic: Adonis Georgiadis
  • Ministr turistického ruchu: Charis Theocharis        
  • Ministr infrastruktury a dopravy: Kostas A. Karamanlis 
  • Ministr námořnictva a ostrovní politiky: Giannis Plakiotakis    
  • Ministr životního prostředí a energetiky: Koskas Skrekas
  • Ministr pro zemědělský rozvoj a potraviny: Spilios Livanos         
  • Ministr práce a sociálních věcí: Kostis Chatzidakis         
  • Ministr zdravotnictví: Vasilis Kikilias
  • Ministr spravedlnosti: Kostas Tsiaras
  • Ministryně školství a církevních záležitostí: Niki Kerameos         
  • Ministryně kultury a sportu: Lina Mendoni
  • Ministr pro digitální politiku: Kyriakos Pierrakis
  • Státní ministr: George Gerapetridis

Politické tendence:
Po téměř desetiletém období politické nestability, která doprovázela hospodářskou krizi, v jehož průběhu se vystřídalo několik vlád včetně úřednických, má země od r. 2019 jednobarevnou vládu středopravicové strany Nea Dimokratia, která si udržuje vysoké preference voličů a má předpoklady naplnit svůj čtyřletý volební mandát.

1.2. Zahraniční politika země

Z polohy Řecka vyplývá, že jeho zahraniční politika je multidimenzionální. Jeho hlavním  partnerem je tradičně Kypr, s nímž má výjimečné vztahy odrážející blízkost obou národů a neustále se rozvíjející kontakty obou zemí ve všech oblastech. Pilířem řecké zahraniční politiky je spolupráce v rámci Evropská unie, jejímž členem od roku 1981, od roku 2000 je začleněno do  Schengenského prostoru a od roku 2002 je členem eurozóny. Řecko se rovněž orientuje na spolupráci s jeho balkánskými sousedy a dlouhodobě podporuje vstup zemí západního Balkánu do EU. Současná vláda premiéra Mitsotakise prohlubuje spolupráci rovněž s USA, Izraelem, Egyptem a Spojenými arabskými emiráty. Napjaté vztahy s Tureckem vedou Řecko k velmi aktivní zahraniční politice, navazování širší spolupráce i s netradičními spojenci a prohlubován různých regionálních formátů mnohostranné spolupráce.

Základní součástí řecké zahraniční politiky je dodržování mezinárodního práva a lidských práv, což aktivně prosazuje jako člen mnoha mezinárodních organizací (zakládající člen OSN, dlouholetý člen EU a NATO).

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:
Podle oficiálních výsledků posledního sčítání v r. 2011 má Řecko 10,8 mil. obyvatel a hustota zalidnění činí 82 osob/km2. Počet obyvatel dlouhodobě klesá díky stárnutí populace a nízké porodnosti. Podle odhadů Řecké statistického úřadu činil k 1. 1. 2020 počet obyvatel 10,7 mil., tzn. od posledního sčítání pokles o 0,7 %. V říjnu 2021 proběhne nové sčítání.

Demografické údaje:
Podíl mužů a žen: muži 5,215 mil. (49 %), ženy 5,503 mil. (51 %) Věková struktura: 0-14 let 14,3 %, 15-69 let 69,1 %, více 16,6 % Ukazatel stárnutí populace (podíl seniorů nad 65 k dětem do 14 let) má vzestupnou tendenci (155 k 1. 1. 2020).

Národnostní složení:
Při posledním sčítání obyvatel v 2011 žilo v Řecku trvale 91,6 % osob s řeckou státní příslušností, 1,8 % (199 tis.) občanů ostatních ČS EU (zejména Bulharska, Rumunska, Velké Británie, Polska, Kypru a Německa), 6,5 % (708 tis.) legalizovaných občanů 3. zemí (zejm. Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Gruzie, Ukrajiny, Ruska, Indie, Egypta, Filipín atd.) a 0,04 % (5 tis.) osob bez udání příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny, Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně. Řecko nemá národnostní menšiny. Jedinou oficiálně uznávanou menšinou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.

Vyznání:
Většina obyvatel Řecka se hlásí k řecké pravoslavné církev (94,5 %), podíl aktivních věřících je podstatně nižší. Muslimové reprezentují zhruba 1,5 % obyvatel, ostatní církve 1,2 % a 2,8 % je bez vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

V letech 2010-18 prošlo Řecko hlubokou fiskální a hospodářskou krizí, kdy ztratilo 25 % HDP, investice byly minimální a nezaměstnanost překročila 20 %. Finanční trhy mu odmítly půjčit za rozumnou cenu a před státním bankrotem ho zachránily masivní úvěry z Evropského stabilizačního mechanismu a MMF, které byly vázány na striktní podmínky fiskální konsolidace, realizaci zásadních strukturálních reforem a privatizaci státního majetku.  Rok 2020 měl být prvním rokem masivního hospodářského růstu. Koronavirová pandemie však citelně zasáhla řeckou ekonomiku, silně závislou na službách v cestovním ruchu, které produkují zhruba čtvrtinu jeho HDP. Výsledkem byl propad HDP o 8,2 % a nezaměstnanost 16,3 % pracovního potenciálu (oficiální údaj řeckého MF potvrzený EK). Naděje jsou vkládány do ekonomického restartu s pomocí prostředků z unijního Fondu obnovy. Řecko má šanci získat 31 mld. EUR (18,2 mld. formou dotací a 12,7 mld. půjček). Vláda předložila EK ke schválení národní Plán na podporu oživení a odolnosti, který se orientuje na 4 prorůstové pilíře: 1) zelená transformace, 2) digitální transformace, 3) zaměstnanost, profesní specializace, sociální koheze, 4) soukromé investice a reformní transformace. Řecká ekonomika má šanci vrátit se v letech 2021-22 na růstovou trajektorii a dohnat ztráty. EK předpokládá, že efektivní využití prostředků Fondu obnovy spolu s reformním programem vlády zaměřeným na zlepšení podnikatelského prostředí, by mohly odstartovat investiční boom. V r. 2021 by nárůst investic mohl být v Řecku nejmasivnější v EU (+12,9 %) a objem HDP by se mohl zvýšit o 4,1 % v r. 2021 a o 6 % v r. 2022. Řecký Programu stability 2021-24 prezentovaný v dubnu 2021 rovněž počítá s vysokým tempem růstu HDP v r. 2021 o  3,6 % a v r. 2022 dokonce o 6,2 %. Nezaměstnanost však v příštích dvou letech neklesne pod 16 %. EK ve svých prognózách nepřehlíží rizika plynoucí z nevypočitatelnosti pandemie, která ohrožuje restart pro Řecko klíčových služeb spojených s turistickým ruchem. Při srovnání s průměrem EU a eurozóny lze konstatovat, že Řecko může dosáhnout průměrného až nadprůměrného tempa růstu, nezaměstnanost však zůstane téměř dvojnásobná.  

Řecko nepatří k zemím se silnou průmyslovou základnou, jeho hybnou pákou jsou služby. Průmysl, energetika a stavebnictví se na tvorbě HDP podílí ze zhruba 15,5 %, zemědělství ze 4,5 % a služby z 80 %. Z průmyslových odvětví jsou nejvýznamnější průmysl petrochemický, potravinářský, těžební (v pořadí důležitosti dle objemů těžby: lignit, azbest, bauxit, magnezit, mramor), metalurgický (zejm. hliníkárny), farmaceutický a chemický. Malý objem průmyslové výroby zvyšuje závislost země na dovozech, kde převládají stroje a dopravní prostředky (okolo 20 %), chemikálie (okolo 20 %) a suroviny a energie (19 %). V post-pandemickém období se očekávají investiční příležitosti v energetice, ICT, kombinované dopravě, farmaceutickém a loďařském průmyslu, očekává se rozvoj zelené ekonomiky a zdravotnictví.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 1,51,6-9,93,25,7
HDP/obyv. (USD/PPP) 31 184,132 395,029 900,031 510,034 130,0
Inflace (%) 0,80,5-1,30,01,5
Nezaměstnanost (%) 19,317,317,018,618,6
Export zboží (mld. USD) 38,336,331,339,141,5
Import zboží (mld. USD) 64,861,953,661,865,8
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -26,6-25,6-22,3-22,6-24,3
Průmyslová produkce (% změna) 1,8-0,8-2,03,92,9
Populace (mil.) 10,510,510,410,410,3
Konkurenceschopnost 57/14059/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,0
Veřejný dluh (% HDP) 206,6
Bilance běžného účtu (mld. USD) -10,4
Daně
PO 22 %
FO 9 až 44 %
DPH 6,13 a 24 %

V důsledku mimořádných výdajů spojených s řešením pandemie nebyl státní rozpočet schválený na konci roku 2019 splněn. Jeho revidovaná pandemická verze však byla naplněna. Podpůrná protiepidemická ekonomická opatření vlády, orientovaná na udržení zaměstnanosti a podporu firemní likvidity, stála státní pokladnu v r. 2020 zhruba 24 mld. EUR a v 1. pol. r. 2021 vystoupila celkem na 40 mld. Rozpočtový deficit díky tomu vystoupil na 9,7 % HDP a veřejný dluh na 205,6 % HDP. EK i řecké Ministerstvo financí se shodují na předpovědi, že v r. 2021 rozpočtový deficit vzroste na 10 % HDP a veřejný dluh na 208,8 % HDP. Významnější konsolidace rozpočtu a snížení jeho schodku na zhruba 3 % HDP se předpokládá v r. 2022.  

EK hodnotí pozitivně, že řecká vláda se snaží podpořit ekonomiku, aniž by trvale narušila fiskální disciplínu. Rizikovým faktorem je, nakolik se podniky po stažení ekonomické podpory vzpamatují z pandemické krize a budou schopny vrátit státu peníze, které jim zapůjčil. Pozitivně hodnotí ekonomickou politiku řecké vlády také  ratingové agentury, což odráží mimořádně nízká cena, za kterou si Řecko půjčuje na finančních trzích.  

Platební bilance Řecka je dlouhodobě pasivní. Vysoký schodek obchodní bilance vyvolaný převahou dovozů nad vývozy částečně vyrovnává výrazně přebytková bilance služeb. Reformní opatření a škrty v období hospodářské krize vedly k částečné konsolidaci platební bilance a v r. 2019, kdy Řecko navštívil rekordní počet 33 mil. zahraničních turistů, klesl její schodek na 2,72 mld. EUR. V pandemickém roce 2020 vystoupil deficit platební bilance na 11,14 mld. EUR, protože turistická sezóna byla velmi okleštěná a přebytek bilance služeb (7,28 mld.) nemohl vyrovnat schodek obchodní bilance (18,53 mld.) a finančního účtu (7,93 mld.). Vzhledem k tomu, že Řecko je členem eurozóny, je výše devizových rezerv, tedy deviz kromě eura, nízká (v r. 2020 9,74 mil. EUR). (pozn.: oficiální údaje Řecké centrální banky zveřejňované pouze v eurech).

Zdroj aktuálních informací: Řecký statistický úřad – publikace Řecká ekonomika v číslech https://www.statistics.gr/en/the-greek-economy.

2.3. Bankovní systém

V souvislosti s fiskální a dluhovou krizí prošel řecký bankovní systém od r. 2010 řadou změn. V první fázi opustily Řecko zahraniční banky a jejich pobočky a jejich podíly odkoupily domácí banky. Omezení pohybu kapitálu v r. 2015, které bylo vyvoláno obavou před státním bankrotem a masivním odlivem vkladů, bylo pro řecké banky další těžkou ranou. Čtyři systémové banky, které v krizi obstály, prošly zásadní reorganizací a byly dokapitalizovány ze státních i soukromých zdrojů. Na řeckém trhu se začínají znovu objevovat menší zastoupení zahraničních bank. Řecký bankovní systém je konsolidovaný a banky jsou pod přísným dohledem Evropské centrální banky. Přínosem pandemické krize je výrazné zlepšení elektronických bankovních služeb.  

Řecká centrální banka (Bank of Greece) – https://www.bankofgreece.gr/

Řecká bankovní asociace (Hellenic Bank Association) – https://www.hba.gr/En

Řecké bankovní koncerny

National Bank of Greece – https://www.nbg.gr/en

Alpha Bank – https://www.alpha.gr/en

Eurobank – https://www.eurobank.gr/en/group/

Pireus Bank – https://www.piraeusbank.gr/en/idiwtes


2.4. Daňový systém

Základem řeckého daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA), spotřební daně, daně z příjmu fyzických a právnických osob a z nemovitostí. V průběhu hospodářské krize bylo zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž se stala vysokou a daňový systém nepřehledným. Bez pomoci daňového poradce se v Řecku neobejdete. Cílem současné řecké vlády je systém zjednodušit a daně snížit.  

Sazby DPH:
6 % – léky, energie, knihy, noviny, vstupenky na kulturní představení,
13 % – základní potraviny, některé potřeby pro invalidy a děti, ubytovací služby a veřejné stravování
24 % – ostatní zboží a služby (základní sazba)
Sazba je snížená na 4, 9 a 17 % na ostrovech Leros, Lesbos, Kos, Samos a Chios v souvislosti s migrační krizí.  

Spotřební daně vztahující se na všechny alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty jsou vysoké a proměnlivé. V rámci opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v r. 2010 zavedena spotřební daň z luxusu, která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou nad 17.000 EUR, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů apod. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého MF.  

Zdanění právnických osob (a.s., s.r.o. atd.) bylo od 1. 1. 2021 sníženo z 24 % na 22 %.  

Zdanění fyzických osob je progresivní. Stupnice: do 10.000 EUR/ročně 9 %, 10.001-20.000 22 %, 20.001-30.000 28 %, 30.001-40.000 36 %, nad 40.000 44 %. Zaměstnanci a důchodci mají nárok na nezdanitelný základ ve výši 8.633 EUR/ročně, který se zvyšuje podle počtu dětí. Předpokladem je, že prokáží stanovenou výši elektronických plateb. Pro r. 2020 je to 30 % skutečného příjmu před zdaněním. OSVČ nemají na nezdanitelný základ nárok.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Řecko obchoduje primárně v rámci EU, odkud pochází 57 % importu a směřuje tam 57 % exportu. Záporné saldo vzájemného obchodu odráží celkovou závislost Řecka na dovozech. Největšími dovozci jsou DE (13,7 %) a IT (12,4 %).

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 17 693,718 992,417 650,8N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 28 461,129 780,927 716,7N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -10 767,4-10 788,4-10 065,9N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Bilance vzájemné obchodní výměny je pro ČR dlouhodobě výrazně pozitivní, i když saldo klesá. Růst objemu exportu přerušilo v r. 2020 karanténní zmrazení ekonomiky. Meziroční pokles o 4,2 % vyvolalo významné snížení exportu u tradičně nejsilnější komoditní skupiny strojů a dopravních prostředků (-11,8 %), které reprezentují zhruba polovinu exportu. Naopak výrazný vzestup zaznamenal vývoz chemikálií (+4,7 %), zejména léčiv a farmaceutických výrobků (+33,3 %), průmyslového spotřebního zboží (+8,8 %) a potravin a živých zvířat (+21,9 %). Objem importu z Řecka v posledních letech roste a tuto tendenci si udržel i v r. 2020, kdy se jeho objem zvýšil o 4,1 %. Nárůst byl nejvýznamnější u chemikálií (+36 %), zejména léčiv a farmaceutických výrobků (+47 %), a potravin (+29 %). Vzájemná platební bilance je pro ČR dlouhodobě nepříznivá. Tradiční přebytek obchodní bilance anuluje deficit bilance služeb jako výsledek masivní turistiky do Řecka. V r. 2020 byl výsledek ovlivněn pandemií, která omezila cestovní ruch při převaze ČR exportu (saldo +2,8 mld. CZK).

Obchodní výměna s ČR (mld. CZK)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 10,911,811,3N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 6,27,47,7N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -4,7-4,4-3,6N/AN/A

Zdroj: ČSÚ



3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Řecko je členem EU a harmonizuje svoji legislativu v souladu s unijním právem.   

Smlouvy s ČR

Bilaterální smlouvy s Československa jsou po jeho rozdělení převzaty Českou republikou. Od vstupu ČR do EU je většina ekonomických otázek upravena pravidly pro fungování společného unijního trhu.  

Hlavní smlouvy:

  • Dohoda o vypořádání finančních otázek mezi Československou socialistickou republikou a Královstvím řeckým (1964)
  • Dohoda mezi vládami Československé socialistické republiky a Řecké republiky o mezinárodní silniční dopravě (1977) a Protokol (1992)
  • Dlouhodobý program rozvoje hospodářské, průmyslové a technické spolupráce mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou (1984)
  • Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Helénskou republikou (1984) a Protokol (1993)
  • Smlouva mezi vládami Československé socialistické republiky a Řecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (č. 98/1989 Sb.)
  • Dohoda mezi vládami České a Slovenské Federativní Republiky a Řecké republiky o spolupráci a vzájemné pomoci celních správ obou států (č. 228/1996 Sb.)
  • Dohoda mezi vládami České a Slovenské Federativní Republiky a Řecké republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (č. 102/1993 Sb.)
  • Dohoda mezi vládami ČR a Řecké republiky o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci (č. 60/2002 Sb. m. s.)
  • Ujednání mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství Řecké republiky o ekonomické, vědecké a technické spolupráci v oblasti zemědělství (č. 90/2004 Sb. m. s.)
  • Smlouva mezi vládami ČR a Řecké republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (2006) Případná FTA a bilaterální či jiné smlouvy, vyjmenovat důležitou smluvní základnu a okomentovat ty nejdůležitější a popsat, co z toho pro vzájemný obchod vyplývá.

3.3. Rozvojová spolupráce

Řecko je poskytovatelem zahraniční rozvojové spolupráce. V r. 2018 (poslední disponibilní údaj) poskytlo 290 mil. USD (0,13 % HDP). Vzhledem k vysokému počtu uprchlíků na území Řecka směřuje zhruba 73 % pomoci do místních migračních zařízení.

Zdroj informací: MZV GR – https://hellenicaid.mfa.gr/en/etisies-ektheseis/udas/

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Řecká vláda hodlá vázat projekty financované z Fondu obnovy na soukromé investice (model Public-Private Partnership). S ohledem na nedostatek soukromých finančních prostředků tak bude následující období příležitostí hlavně pro vývozy s investičním podílem. Standardní prodej zboží se může dostat do útlumu.  

U tradiční položek českého exportu jako jsou stroje a dopravní prostředky existuje potenciál pro další růst. U dopravních prostředků bude zájem hlavně o vozidla na hybridní nebo elektrický pohon. V post-pandemickém období se očekávají investiční příležitosti v energetice, ICT, kombinované dopravě, farmaceutickém a loďařském průmyslu, očekává se rozvoj zelené ekonomiky a zdravotnictví.  

Další informace: https://www.businessinfo.cz/navody/recko-souhrnna-teritorialni-informace/2/#mzv-strategicke-prilezitosti-pro-ceske-exportery

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Řecko je zemí ležící na křižovatce obchodní cest s dlouhou tradicí ve službách spojených s obchodem a pohostinstvím. Od antiky navíc patří Řekové ke zdatným rétorům. To vše se promítá do kultury jejich vystupování a obchodního jednání.  Jsou vždy příjemní, pohostinní a vstřícní, současně však cílevědomí a tvrdí obchodníci.

4.2. Oslovení

Vyhledání partnera pro vstup na řecký trh není jednoduché. V oblasti nepůsobí místní pobočka agentury Czech Trade a zastupitelský úřad nemá od roku 2011 samostatné obchodní oddělení. Přesto se velvyslanectví snaží mapovat příležitosti pro české exportéry a poskytovat jim kontakty. Samostatné pátrání na internetu a přímé elektronické oslovení partnerů můžeme rovněž doporučit.     

Protože řecký trh je v mnoha směrech nasycený, je třeba přesvědčit potenciálního partnera či zákazníka o exkluzivitě nabídky. Prvním krokům je proto třeba věnovat náležitou pozornost a dobře se na ně připravit.   

Formálním oslovením je paní/pane a příjmení. Řekové si nepotrpí na titulování „pane doktore“ nebo „pane inženýre“ a akademické tituly často neuvádějí ani na své vizitce. Velmi záhy však Řekové volně přecházejí k tykání a oslovení křestním jménem, které je důkazem vřelosti a přátelské atmosféry a není dobře se mu bránit, pokud se nejedná o jednání, kde chcete udržet přísný tón.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat obdobně jako kdekoli jinde v Evropě telefonicky nebo e-mailem. Místem setkání může být kancelář, kavárna nebo restaurace podle povahy jednání. Nejvhodnější je dojednat první schůzku v sídle partnera, což poskytne informace o jeho podniku, a pokračovat v jednání při kávě, na obědě nebo večeři.  

Vhodný čas je zhruba od 9.30 hodin dopoledne do pozdního večera. Je třeba počítat s pozváním na vydatnou pozdní večeři, která může (zejména v létě) začínat v době, kdy se již Středoevropané běžně ukládají ke spánku. Výjimkou není pozvání po 23 hod. na skleničku nebo na společný víkendový oběd s rodinou.  Alkohol včetně piva se v průběhu dne podává spíše jako doprovod k jídlu a nikoli samostatně, není však zakázán nebo zapovězen.  

Řekové si potrpí na vhodné oblečení. Pro jednání je třeba dát přednost formálnímu vzhledu, což nemusí být nezbytně tmavý oblek, před letním sportovním úborem, který může v očích řeckého partnera snižovat.   

Recept na vhodné složení jednacího týmu neexistuje. Liší se podle velikosti a typu podniku a druhu zakázky.  

Protože existují tradiční obchodní vazby na „silné“ partnery jako Itálie, Německo a Francie, je třeba se na jednání důkladně připravit a nabídku/záměr kvalitně prezentovat. Vztah k České republice je obecně pozitivní, většina Řeků navštívila Prahu, kterou miluje, a někteří z nich tam vystudovali na anglofonních univerzitách. To usnadňuje komunikaci a sblížení, i když někdy je třeba čelit stereotypní vnímání bývalé „východní Evropy“. Pozvání k návštěvě podniku v ČR je proto doporučeno, protože může změnit vnímání ze strany řeckého partnera.

4.4. Komunikace

Úředním jazykem je novořečtina, většina řeckých obchodníků však bez problémů komunikuje a jedná anglicky. Pokud partner dá najevo, že preferuje jednání v řečtině, je dobře nebránit se a najít si v Řecku tlumočníka například v komunitě českých krajanů.  

Je možná elektronická komunikace e-mailem, telefonický rozhovor je vhodný zejména před osobní návštěvou Řecka nebo partnera v ČR.  

Lze konstatovat, že v průběhu pandemie Covid-19 se zlepšila digitalizace veřejné správy a dostupnost informací v angličtině.

4.5. Doporučení

Řekové vynikají jako zdatní obchodníci a zakládají si na své historii. Projev respektu a zájmu o minulost i současnost Řecka může být významným prvkem obchodního jednání, s respektem je třeba přistupovat k rivalitě Řecka a jeho regionálních sousedů. Při jednání není vhodný spěch, nátlak, přemlouvání či projevy nadřazenosti. Zároveň je nutno mít zejména při úvodních jednáních na paměti, že Řekové jsou zdatní řečníci. Nezbytným předpokladem úspěchu je cílevědomost a obezřetnost (včetně dostatečného ověření skutečné solidnosti firmy).

4.6. Státní svátky

Přehled řeckých svátků a dnů pracovního klidu je k dispozici na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách https://www.mzv.cz/athens/cz/viza_a_konzularni_informace/informace_pro_cesty_a_pobyt_v_recku/recke_svatky_v_roce_2018.html

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců a další faktory ovlivňující prodej
Vstup na řecký trh není jednoduchý, protože zde existují tradiční obchodní vazby na partnery jako Itálie, Německo a Francie a silná konkurence nově například i z Číny, která provozuje největší řecký přístav v Piraeu. Nabídku je proto třeba důkladně připravit a kvalitně prezentovat.  

Specifikou řecké ekonomiky je nadprůměrný podíl malých a středních podniků. Jen zhruba 3 % řeckých podniků zaměstnává 10 a více zaměstnanců a 40 % maloobchodních podniků je rodinných s jedním zaměstnancem. Z roztříštěnosti obchodní sítě vyplývají relativně malé možnosti přímých obchodních vazeb a zahraniční dodavatelé preferují využití obchodních zástupců, výhradních dovozců, event. místních zastoupení. Rozšíření digitalizace a internetového prodeje v průběhu pandemie Covid-19 zřejmě posílí elektronické formy obchodování, řecká tradice osobního kontaktu s dodavatelem však zůstane zachována.  

Nejúčinnější je prodej cestou místního zástupce či výhradního dovozce. Volba do jisté míry závisí na povaze zboží. Nejčastější je výhradní zastoupení pro celé Řecko s tím, že zástupce sídlí v Athénách a zprostředkovává i veřejné dodávky. Výhodné je, když má filiálku pro severní Řecko se sídlem v Soluni. Žádoucí je samostatné zastoupení či pobočka pro Krétu a Jižní Sporady. V každém případě se doporučuje navázání osobního kontaktu a jeho udržování (cesty do Řecka a partnerů do ČR). Přestože to zvyšuje náklady, praxe ukazuje, že bez vybudování osobního pouta nelze na řeckém trhu uspět. Nedoporučuje se využívat zástupce v Řecku ke spolupráci s Kyprem.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu Podmínky dovozu zboží do Řecka odpovídají mezinárodnímu standardu a jsou obdobné podmínkám dovozu do jiných zemí EU. Obdobně je řešena i kontrola vývozu. Při dovozu zboží z EU se používají doklady běžné v obchodním styku s ostatními členskými státy Evropské unie a zboží nepodléhá clům ani restrikcím. Existují některé netarifní překážky obchodu, zejména technické předpisy, které jsou postupně přizpůsobovány předpisům EU, je však nezbytné je ověřit před uvažovanou realizací dodávky.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat následujícím sektorům:

  • živá zvířata – veterinární osvědčení (včetně certifikátu o očkování),
  • maso, ovoce, osivo, dřevo, rostliny, rostlinné výrobky – fytosanitární osvědčení,
  • ojeté automobily – zvláštní národní daně a poplatky,
  • farmaceutické výrobky, prací prášky, přípravky na zuby, kosmetika, insekticidy – certifikát o analýze,
  • při dovozu alkoholických nápojů je podmínkou pro povolení dovozu provedení rozboru v řecké Centrální státní laboratoři, kterým se oficiálně stanoví jak složení, tak především obsah alkoholu, jenž je určující pro výši spotřební daně.

U označování zboží je nutno dodržet řecké nápisy tištěné na obalu nebo alespoň přelepky v řečtině na obal v angličtině, číslo licence k povolení prodeje a další běžné údaje s případným návodem k použití u složitějšího zboží. Řecko převzalo směrnici EU o odpovědnosti výrobce za výrobek (ES č. 85/374) a tudíž dovozce může po vývozci požadovat příslušné certifikáty a speciální pojištění.  

Ochrana před vstupem cizího zboží na domácí trh se liší podle země původu. U dovozů z EU se vzájemný obchod řídí legislativou EU. U nečlenských zemí je celní ochrana v rámci standardů daných členstvím EU ve WTO. Dovozy z těchto zemí do Řecka se realizují za obdobných podmínek, jako dovozy do ČR.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro podnikání na řeckém trhu lze zvolit podnikání s plnou přítomností v Řecku formou akciové společnosti (řecká zkratka A.E.), společnosti s rušením omezeným (řecká zkratka E.P.E.) či veřejné obchodní společnosti (řecká zkratka O.E a E.E.) nebo podnikání s částečnou přítomností v Řecku.

Ve všech případech je nezbytné se zaregistrovat na místně příslušném finančním úřadě a obchodní a průmyslové komoře (obdoba hospodářské komory). Obchodní a průmyslové komory fungují na okresní úrovni, vedou obchodní rejstřík (řecká zkratka – G.E.MI. –http://www.businessportal.gr/home/index_en a v jejich rámci působí kanceláře, které mají za úkol pomáhat při zřizování firem, kde lze získat nejen veškeré informace, ale i nezbytnou asistenci.

Seznam komor s kontakty je k dispozici na portálu Svazu řeckých komor Union of Hellenic Chambers – https://www.uhc.gr/en/list-hellenic-ccis

Podporu investic a obchodu zajišťuje agentura Enterprise Greece – Invest & Trade – https://www.enterprisegreece.gov.gr/en/, která má za úkol pomáhat při investiční činnosti a zakládání podniků na území Řecka.

Oficiální informace o legislativě a podnikatelském prostředí jsou k dispozici na portálu Greek Law Digest – The Official Guide to Greek Law – http://www.greeklawdigest.gr/.

5.3. Marketing a komunikace

Řekové tradičně kladou větší důraz než Středoevropané na image výrobku. Bez chytrého marketingu, který dodá punc exkluzivity, lze uspět obtížně. Díky dopadům krize hraje roli i cena.  

Nejúčinnější formou propagace zůstává televizní reklama, postupně ji však vytlačuje reklama přes internet a sociální sítě. Význam propagačních letáků a inzerátů klesá. Pro reklamu a inzerci zaměřenou na odbornou obchodní a ekonomickou veřejnost lze doporučit ekonomický tisk, kde lze zveřejňovat inzerci i v angličtině a vychází i v elektronické podobě. Existuje také řada odborných časopisů.

Doporučit lze například:

Marketingem se zabývá řada firem včetně etablovaných světových konzultačních kanceláří (např. agentura ICAP Group – https://www.icap.gr).

Propagační materiál, katalogy, kalendáře dovážené ve větším množství podléhají dani z přidané hodnoty (aplikuje se snížená sazba: 13 %). Vzorky bez skutečné obchodní ceny a ty, které jsou v souladu s mezinárodními úmluvami takto označeny, lze dovážet bez platby DPH.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Otázky duševního vlastnictví jako je jeho registrace, ochrana a uznání řeší Hellenic Society for the Protection of Intellectual Property (řecká zkratka AEPI, kontakt). Práva autorů a jejich příbuzných zastupuje v Řecku i v zahraničí Hellenic Copyright Organization – https://www.opi.gr/index.php/en/ která je v této oblasti jediným kompetentním orgánem. Hájí práva autorů všech originálních duševních produktů majících konkrétní podobu, jako jsou písně, knihy, programy atd., aniž by bylo třeba nejprve autorství zaregistrovat, jak je tomu u vynálezů či obchodních značek. Problémem a předmětem soudních sporů je ve většině případů prokázání autorství. Ochranu duševního vlastnictví upravuje zákon 2121/1993 – https://opi.gr/images/yliko/n_2121_1993_en.pdf v novelizovaném znění z r. 2018.

5.5. Trh veřejných zakázek

Řada tendrů týkajících se dodávky zboží probíhá elektronicky.  Účast řeckého agenta či jiného subjektu se nevyžaduje, nicméně lze ji doporučit zejména s ohledem na znalost řeckého jazyka, která je pro účast v tendrovém řízení nezbytná, a samozřejmě místních podmínek a kontakty.  

Podmínka alespoň 30 % podílu řeckých subdodávek ve velkých tendrových nabídkách byla pod tlakem EU od 1. 1. 1998 oficiálně zrušena, v rámci možností je však dobré pokračovat v tomto trendu, protože může pronikání na řecký trh výrazně ulehčit. Podmínkou tendrů je často také zajištění servisních služeb, kde opět účast agenta hraje významnou roli. Legislativa je do značné míry harmonizována s legislativou EU.  

Přehledný elektronický věstník informující o vyhlašovaných či probíhajících veřejných soutěžích není k dispozici. Velké tendry jsou zveřejňovány v oficiálním deníku EU a v elektronické formě by se objevují na evropské platformě TED- Tenders electronic daily – https://ted.europa.eu/TED/browse/browseByMap.do. Řecký oficiální vládní portál pro uveřejňování vyhlášek a informací o průběhu veřejných soutěží promitheus.gov.gr, je k dispozici pouze v řečtině a k orientaci vyžaduje znalost konkrétních informací jako je kódové číslo zakázky apod.

Zakázky celonárodního významu vypisují jednotlivá resortní ministerstva, např.:

Menší zakázky vypisují příslušné veřejné orgány a organizace, např. 

Veřejných soutěží se mohou zúčastnit domácí i zahraniční subjekty přímo nebo prostřednictvím agenta. Řada tendrů avizuje, že je určena pouze pro země EU. U složitějších investičních celků lze agenta výrazně doporučit. Doložka o výrobci dodávaného zboží je modifikována zadavatelem tendru a je specifikována v tendrových dokumentech. Poplatky za většinu tendrových dokumentů jsou relativně nízké i u velkých tendrů infrastruktury (cca 1 až 2 tis. Kč). Většina tendrových dokumentů na zakázky menšího objemu je bezplatná a řada z nich je ke stažení přímo na internetu, většinou však nejsou k dispozici v anglickém překladu. Podávané nabídky (často s požadovaným bid bondem a performance bondem či bankovní zárukou) musí být zpravidla v řečtině. Pouze technické údaje a výkresy lze obvykle předkládat v angličtině. Veškeré cizojazyčné doklady musí doprovázet jejich oficiální překlad do řečtiny.

Výběrová hodnotitelská komise postupuje dle běžných pravidel pro vyhodnocení nabídek. V případě, že je tendr z nejrůznějších důvodů zrušen, není obsah neotevřených obálek odtajněn. Rozhodovací proces je bedlivě sledován konkurenty a v případě podezření z neprůhlednosti je možné podat protest. Tento řeší v případě velkých zakázek speciální tzv. „meziresortní komise“ složená z odborně příslušných subjektů (ministerstev apod.) a zástupců politických stran zastoupených v parlamentu. Rozklad postupu tendrové výběrové komise často výrazně posouvá realizaci tendrovaných projektů, ale je objektivizujícím prvkem. Po výběru vítězného subjektu tento do 10 dní od vyzvání musí podepsat kontrakt v intencích své nabídky a také předložit performance bond obvykle v hodnotě 10 % nabízené ceny bez DPH (řecká zkratka FPA). Pokud rozdíl v nabídce přesahuje hranici předem stanovenou pro všechny projekty téže kategorie, zvyšuje se povinná garance na provedení projektu z 5 až na 35 procent celkového rozpočtu, zdvojnásobuje se penalizace za nedodržení časového harmonogramu a zjednodušuje se postup při změně investora včetně případného propadnutí garance ve prospěch státu. Základem pro úspěch nabídky je schopný zástupce/lobbyista.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky jsou obdobné jako v ČR a obdobně jako v ČR platí přísloví „důvěřuj, ale prověřuj“. Praktický návod, jak partnera prověřit, najdete na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách Obchodní právo a předpisy týkající se obchodních operací odpovídají francouzskému právu. V předpisech dochází k častým změnám, zejména v hospodářské oblasti, úpravy je proto nutné soustavně sledovat. Řecko přistoupilo k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z 10. června 1958 (ČR přistoupila k úmluvě vyhláškou MZV č. 74/1959 Sb.). Z toho vyplývá, že zahraniční rozhodčí nálezy (včetně českých) jsou v Řecku vykonatelné za podmínek uvedených v úmluvě. Při sporech, kdy dlužník je řeckou společností a je tedy obvyklé zahájit řízení před příslušným řeckým soudem, je třeba počítat se spíše nízkou efektivitou řeckého soudního systému a se zvýšenými náklady za řecké advokátní kanceláře.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vstup a pobyt na území Řecka
Řecko je stejně jako ČR členem EU a Schengenského prostoru, což maximálně zjednodušuje cestování mezi oběma zeměmi. Občané ČR mohou vstupovat na území Řecka na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu. Minimální doba platnosti cestovního dokladu není stanovena, doklad však musí být platný v době vstupu na řecké území i při jeho opuštění. Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. V průběhu pandemie Covid-19 jsou s ohledem na vývoj situace vydávána speciální opatření jako povinnost předložit negativní PCR test apod. Aktuální informace jsou k dispozici na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách.

Při pobytu delším než 3 měsíce by měli občané EU požádat o vydání povolení k pobytu, které je vydáváno formou průkazu (název dokladu: Adeia diamonis ipikoou kratous melous tis Evropaikis Enosis/Residence permit for a national of a member state of the E.E.C.). Žádost o povolení k pobytu se podává na oddělení cizinecké policie dle místa bydliště.  

Řidiči mají mít platný řidičský průkaz, technický průkaz a zelenou kartu. Mezinárodní řidičský průkaz není řeckými orgány vyžadován.

Zdravotní péče 
Občan ČR má po předložení Evropské karty zdravotního pojištění nárok na bezplatnou nutnou a neodkladnou zdravotní péči v řeckých státních nemocnicích nebo na poliklinikách spravovaných Jednotným úřadem sociálního pojištění (EFKA). Je nutno počítat se spoluúčastí (tj. platbou v hotovosti) u léků. Záchranná služba – tel. (+30) 166

Polední klid
V Řecku je zejména v letních měsících obvyklá doba poledního klidu, která je stanovena zákonem od 14:30 do 17:00 hodin. V posledních letech dodržování poledního klidu výrazně kleslo, je však třeba respektovat případný požadavek na omezení hlučnosti.

Prodejní doba
Prodejní doba začíná obvykle od 9 hodin. Vzhledem k tradici polednímu klidu  se v maloobchodě střídají „krátké“ dny (pondělí a středa do 15 max. 17 hod.) a „dlouhé“ dny (úterý, čtvrtek, pátek do 20 až 21 hod. s přestávkou mezi 14 a 17 hod.). V sobotu zavírají obchody v 16 hod. V supermarketech a velkých obchodních řetězcích je prodejní doba celodenní – ve všední dny od 8 do 21 hod., v sobotu od 8 do 20 hod. V neděli jsou obchody zavřené. V provozu zůstávají obchody v turistických zónách a některé minimarkety.

Pracovní doba
Pracovní doba je 8 hodinová. Na ministerstvech je nejčastější pracovní doba od 7:30 do 15:30 hod. Privátní sektor začíná většinou kolem 9 hod. a nekončí dříve než v 17 hod. (případně od 10 do 18 hod.).

Provoz na komunikacích
Provoz v městských aglomeracích a rekreačních zónách bývá hustý a nejsou v něm vždy uplatňována obvyklá středoevropská pravidla. K místním zvyklostem patří např. vytváření dalších jízdních pruhů na komunikacích, jízda v protisměru v jednosměrné komunikaci či minimální používání směrovek, časté používání zvukového znamení (klaksonu). Na komunikacích je velké množství jednostopých vozidel, která se proplétají mezi automobily ze všech stran. Je proto nezbytné mít stále na zřeteli i tyto účastníky silničního provozu. Na rozdíl od praxe v ČR má přednost vozidlo vjíždějící na kruhový objezd, pokud není upraveno značkou (stopka). Pravidla silničního provozu tolerují (tzn. pouze pokutují) požití alkoholu do 0,2 ‰ u profesionálních a nových řidičů a do 0,5 ‰ u ostatních řidičů. Řidiči na přechodech obvykle nedávají chodcům přednost, je proto nutné zachovat obezřetnost dokonce i při přecházení na zelenou.

O provoz dálničních úseků a výběr mýtného se stará několik společností a situace okolo poplatků je komplikovanější než v ostatních evropských státech. Dálniční poplatky jsou od řidičů vybírány v hotovosti při každém průjezdu mýtnou branou. Kromě poplatků za průjezd dálnic je zpoplatněn také průjezd některých mostů a tunelů. Při častých cestách je výhodné namísto hotovosti využít některý ze systému pro automatickou platbu mýtného. Aktuální výši mýtného se doporučuje ověřit přímo u správce komunikace v závislosti na zvolené trase, popřípadě na webu tolls.eu.

Občané EU mohou používat své vozidlo s národní SPZ na území Řecka v rámci turistického pobytu po dobu 6 měsíců. V případě, že si legalizují svůj pobyt v Řecku za účelem práce a dlouhodobého pobytu (sňatek, studium apod.), je třeba, aby si národní SPZ na svém vozidle bezodkladně vyměnili za řeckou.

Bezpečnost
Řecko je obecně považováno za bezpečnou zemi a zvláštní bezpečností rizika nehrozí. V důsledku krize a nekontrolované migrace dochází k nárůstu kriminality, zejména ve formě kapesních krádeží a jiné majetkové trestné činnosti. Pozornost zlodějů se soustřeďuje na turistická místa s velkým počtem lidí, prostředky hromadné dopravy (athénské metro) a věci odložené bez dozoru na pláži. Zaznamenány jsou také opakované krádeže v ubytovacích zařízeních. Doporučuje se neponechávat cennosti a doklady v motorovém vozidle, nosit u sebe jen menší obnosy finanční hotovosti a větší finanční částky vždy uschovat v hotelových úschovách, případně na několika místech a vždy odděleně od ostatních dokladů a kreditních karet.

Další upozornění a doporučení

Doporučuje se nepodceňovat místní klimatickou náročnost a dodržovat obecné zásady prevence náhlých příhod a úrazů (tj. dodržovat pitný režim, chránit se nošením vhodné pokrývky hlavy, používat ochranné opalovací krémy apod.).

Volné táboření mimo vyhrazené kempy je přísně zakázáno. Je zakázáno rozdělávat oheň ve volné přírodě, protože hrozí nebezpečí požárů. Rovněž je zakázán sběr suchého dříví v lesních porostech. Porušení zákazů je trestně stíháno.  

Nedoporučuje se cestování do vojensky citlivých oblastí a je zakázáno fotografovat vojenské a popř. další strategicky významné objekty.  

Převoz a přechovávání drog i v množství menším než malém je trestáno dlouholetým vězením. Při překročení pravidel na ochranu živočichů a rostlin hrozí vysoké pokuty i trestní postih.  

Je zakázán vývoz jakýchkoliv předmětů historické hodnoty a porušení tohoto zákazu je velmi tvrdě postihováno s výjimkou případů, kdy autorizovaný prodejce (starožitník) vydal na vývoz starožitnosti certifikát. Je rovněž zakázáno používání detektorů kovů bez příslušného povolení.  

Potápění s přístroji je možné jen na zvláštní povolení a jen v některých oblastech.  

Návštěva mnišské „Svaté hory“ Athos (Agios Oros) je povolena pouze mužům (ženám je vstup zakázán). O povolení návštěvy je třeba písemně požádat zhruba šest měsíců předem. S žádostí o vyřízení povolení ke vstupu se cizinci obracejí přímo na kancelář poutníků v Soluni.  

V Řecku se neprovádějí pohřby žehem a převoz tělesných ostatků do ČR je v případě absence cestovního pojištění zahrnujícího repatriaci nákladnou záležitostí.

Podrobný popis cesty na velvyslanectví ČR v Athénách naleznete https://www.mzv.cz/athens/cz/o_velvyslanectvi/jak_nas_najdete.html.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Řecko jako ČS EU neuplatňuje vůči občanům EU žádné restrikce. Pokud se tedy občan/-ka ČR rozhodne v Řecku k dlouhodobému pobytu a práci, doporučuje se požádat o vystavení tzv. povolení k pobytu pro občany EU (název dokladu: Adeia diamonis ipikoou kratous melous tis Evropaikis Enosis / Residence permit for a national of a member state of the E.E.C.). Žádost o povolení k pobytu se podává na oddělení cizinecké policie dle místa bydliště. Na jeho základě lze volně pracovat a požívat stejných práv a povinností, jako kterýkoliv řecký občan. K vystavení povolení je zapotřebí předložit:

  • platný doklad totožnosti
  • 3 fotografie
  • zdravotní pojištění
  • potvrzení o ubytování/nájemní smlouva
  • pracovní smlouva 

Zdravotní pojištění je nutno řešit s příslušnou pojišťovnou v ČR, popř. obrátit se na Jednotný úřad sociálního pojištění (EFKA).

Složitá ekonomická situace Řecka zásadním způsobem limituje nabídku na pracovním trhu, důležitým předpokladem pro získání zaměstnání je znalost řeckého jazyka.  

V případě komplikací a problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů (např. při problémech se získáním evropských formulářů E301) kontaktujte SOLVIT– Systém řešení problémů na vnitřním trhu EU – https://ec.europa.eu/solvit/index_cs.htm.

5.9. Veletrhy a akce

Účast na mezinárodním veletrhu nebo alespoň jeho návštěva je v Řecku velmi dobrou příležitostí seznámit se s konkurencí a navázat osobní kontakty s potenciálními zákazníky. S ohledem na orientaci řecké ekonomiky na turistický ruch mají tradici a vysokou úroveň mezinárodní veletrhy cestovního ruchu a vybavení pro hotely, kavárny a restaurace. Zajímavé jsou potravinářské veletrhy a veletrhy zemědělských technologií a vybavení. V uplynulých letech se rozšiřovala nabídka zajímavých veletrhů pořádaných v Athénách nebo Soluni. Pandemie Covid-19 tento druh prezentace přerušila. Lze však předpokládat, že bude v brzké době obnovena. Prezentace hlavních veletržních správ a jejich akcí je k dispozici na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách – https://www.mzv.cz/athens/cz/obchod_a_ekonomika/veletrhy_poradane_v_recku/index_1.html.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Řecku / řecky: Presveia tis Tsechikis Dimokratias stin Ellada/
6, Georgiou Seferi, 154 52 Palaio Psychiko – Attika
Tel: (+30) 210 67 13 755, 210 67 253 32, 210 67 29 914 (konzulární úsek)
Fax: (+30) 210 671 06 75
E-mail: athens@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/athens
Provozní hodiny velvyslanectví: po-pá 8:30-17 hod.
Úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost: út-pá 9:00-12:00 hod. (osobní návštěva je v době epidemiologických opatření možná pouze v předem sjednaném termínu)
V případech nouze a při ohrožení zdraví a života občana ČR lze mimo pracovní dobu kontaktovat tel. (+30) 6944 733769.

Spojení na velvyslanectví ČR v Athénách naleznete na https://www.mzv.cz/athens/cz/o_velvyslanectvi/jak_nas_najdete.html.

Honorární konzuláty: 
Honorární konzulát Soluň (Thessaloniki)
konzulární obvod severní Řecko, provincie Makedonie a Thrácie
57, Leoforos Nikis Ave., 546 22 Thessaloniki
honorární konzulka: paní  Margarita Ignatidou
Tel: (+30) 2310 222376 Fax: (+30) 2310 224116
E-mail: info@czconsulate.gr

Honorární konzulát Pireus
98, Naiadon Str., 175 62 Palaio Faliro – Athens
honorární konzul: pan Andreas Lionis
Tel: (+30) 210 9813351 Fax: (+30) 210 9881606
E-mail: Pireus@Honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Heraklion

konzulární obvod Dodekaneské a Kykladské ostrovy
26, Lohagou Fanouraki, 85 100 Rhodos
honorární konzul: pan Manolis Makropoulos
Tel: (+30) 2241 056 268 / 2241 034 383 Fax: (+30) 2241 056 321
E-mail: Rhodos@Honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Rhodos
konzulární obvod Dodekaneské a Kykladské ostrovy
26, Lohagou Fanouraki, 85 100 Rhodos
honorární konzul: pan Manolis Makropoulos
Tel: (+30) 2241 056 268 / 2241 034 383 Fax: (+30) 2241 056 321
E-mail: Rhodos@Honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Kerkyra
K. Zavitsianou 3, 491 00 Korfu
honorární konzulka: paní Elissavet Dellarta
Tel: (+30) 26610 20761 – telefonický kontakt je možný pouze v úterý a ve čtvrtek od 11.30 do 12.00 Fax: (+30) 26610 37754
E-mail: Kerkyra@honorary.mzv.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Řecko: +30
Tísňové volání: 112
První pomoc – záchranná služba: 166
Policie: 100
Hasiči: 199
Turistická policie: 171
Informační linka Ministerstva turismu (v angličtině) 2122605151
Přístavní policie, pobřežní stráž: 108
Protiteroristická policie: 10414, 1014
Lesní požáry – hasiči: 191
Pohotovostní nemocnice a lékárny: 14944
Koronavirová linka: 1135
Placená lékařská pohotovost „lékaři SOS“: 1016
Centrum pro otravy: 210 7793777
Silniční asistence ELPA: 10400
Athénské mezinárodní letiště: 210 3530000
Železniční doprava (TRAINOSE): 14511
Autobusová doprava: 14505
Doprava (vlaky, autobusy, lodě, letadla): 14944
Informace o telefonních číslech: 11821, 11880

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezident republiky – https://www.presidency.gr/en/homepage

Předseda vlády – https://primeminister.gr/en/home

Vláda

Ministerstvo zahraničí – https://www.mfa.gr/en/index.html

Ministerstvo financí – https://www.minfin.gr/web/guest/epikoinonia

Ministerstvo národní obrany – https://www.mod.mil.gr/en/

Ministerstvo vnitra – https://www.ypes.gr/en/contact/

Ministerstvo pro obranu občanů (policie, hasiči, krizový štáb) – https://www.civilprotection.gr/en

Ministerstvo pro migraci a azyl – https://migration.gov.gr/en/

Ministerstvo pro rozvoj a investice – http://www.mindev.gov.gr/?lang=en

Ministerstvo turistického ruchu – https://mintour.gov.gr/en/archiki-english/

Ministerstvo infrastruktury a dopravy – https://www.yme.gov.gr/?tid=745&aid=0

Ministerstvo námořnictva a ostrovní politiky – https://www.ynanp.gr/en/

Ministerstvo životního prostředí a energetiky – https://ypen.gov.gr/

Ministerstvo pro zemědělský rozvoj a potraviny – http://www.minagric.gr/index.php/en/

Ministerstvo práce a sociálních věcí – https://ypergasias.gov.gr/

Ministerstvo zdravotnictví – https://www.moh.gov.gr/

Ministerstvo spravedlnosti – https://ministryofjustice.gr/English/

Ministerstvo školství a církevních záležitostí – https://www.minedu.gov.gr/

Ministerstvo kultury a sportu – https://www.culture.gov.gr/en/SitePages/default.aspx

Ministerstvo pro digitální politiku – https://mindigital.gr/


Největší elektronická média v angličtině:

Tisková agentura Athens Macedonian News Agency – https://www.amna.gr/en

KATHIMERINI – https://www.ekathimerini.com/

TO VIMA –https://www.tovima.gr/category/international/

NAFTEMBORIKI – https://www.naftemporiki.gr/english

GTP – Greek Travel Pages – https://www.gtp.gr/TDirectoryDetails.asp?ID=37976


Užitečné kontakty:                  

Velvyslanectví ČR v Athénách – https://www.mzv.cz/athens

Řecká organizace cestovního ruchu (EOT) – https://www.visitgreece.gr/

Obchodní rejstřík – http://www.businessportal.gr//Home/index_en

Agentura na podporu podnikání Enterprise Greece – Invest & Trade – https://www.enterprisegreece.gov.gr/en/

Portál StartUpGreece ministerstva pro rozvoj a investice – https://elevategreece.gov.gr/

Řecký statistický úřad EL.STAT. – https://www.statistics.gr/en/home/

Řecká centrální banka – https://www.bankofgreece.gr/en/homepage

Hellenic Bank Association (odkazy na řecké banky) – https://www.hba.gr/en






• Teritorium: Evropa | Řecko | Zahraničí