Řecko

Rozcestník informací o Řecku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Řecko prošlo v letech 2011–2018 hlubokou fiskální a následně hospodářskou krizí, v jejímž průběhu ztratilo čtvrtinu domácího produktu. Rok 2018 naznačil možnost návratu k růstu a rok 2019 to potvrdil. Tahounem ekonomiky však pohříchu zůstává jen cestovní ruch, který se na tvorbě HDP podílí přímo z 10 % a nepřímo z 25 %. V roce 2019 navštívilo Řecko 33 mil. turistů a tržby z cestovního ruchu ve výši 19 mld. EUR vyrovnaly tradičně hluboký deficit obchodní bilance. V roce 2020 se počítalo s dalším nárůstem, ale mimo to i s posílením investic do odvětví jako energetika, ekologie, inovace, infrastruktura, stavebnictví.

Vládní opatření proti důsledkům koronavirové pandemie zmrazila ekonomiku ve prospěch ochrany zdraví obyvatel. Krizí oslabené veřejné zdravotnictví by případné rozšíření pandemie nedokázalo zvládnout. Na podporu hibernované ekonomiky a její restart vyčlenila vláda 24 mld. EUR. Přesto se očekává hluboká recese. Oficiální prognóza Ministerstva financí pracuje s bazickým (-4,7 % HDP) a negativním (-7,9 % HDP) scénářem.

Evropská komise v jarních predikcích 2020 označuje řeckou ekonomiku vzhledem k její struktuře (vysoká závislost na službách v cestovním ruchu, dopravě a obchodě) za nejzranitelnější v EU a hloubku propadu odhaduje na -9,7 % HDP. Nezaměstnanost má vzrůst na 20 %, což se negativně projeví na soukromé spotřebě. Ministerstvo financí a Evropská komise se shodují, že země má potenciál v roce 2021 ztráty do značné míry vyrovnat.

Výraznou pomocí pro Řecko by se mohl stát balíček obnovy Evropské komise, odkud má Řecko šanci získat až 31,9 mld. EUR (22,5 mld. formou dotací a 9,4 mld. formou půjčky), které by umožnily návrat k původnímu programu, tzn. k podpoře podnikání, snižování daňové zátěže fyzických i právnických osob a zvyšování investic. Jejich objem dle odhadů Evropské komise v důsledku pandemické krize klesne v letech 2020–2021 o 15 mld. EUR. Vláda hodlá prostředky použít jak na podporu firem a pracujících postižených důsledky pandemie, tak na posílení zdravotnického systému země a na podporu hospodářského růstu. V říjnu 2020 se očekává předložení návrhu „Tříletého plánu transformace rozvojového modelu země“.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Vzhledem k nedostatku finančních prostředků bude postkoronavirové období příležitostí hlavně pro vývozy s investičním podílem. Standardní prodej zboží se může dostat do útlumu.

Automobilový průmysl

Zhruba polovinu exportu do Řecka představují tradičně stroje a dopravní prostředky. S ohledem na potřebu obnovit firemní i soukromý vozový park, který během krize zastaral, a vzhledem k rostoucím potřebám turistických půjčoven stále existuje prostor pro další růst. Koronavirová krize může ale nákupy odsunout na pozdější období, jak se ukázalo v případě výměny městských autobusů v Athénách a Soluni.

Energetický průmysl

Vzhledem k deklarovanému záměru snížit závislost země na lignitu se vrací na scénu zájem o posílení výroby energie z obnovitelných zdrojů, oživení prožívají malé vodní elektrárny. Plán úplné dekarbonizace s horizontem v roce 2028 přinese kromě změny energetického mixu také projekty do rekultivace lignitových oblastí (zejména v regionu Západní Makedonie).

V klasické výrobě elektřiny lze očekávat nové příležitosti v souvislosti s probíhající plnou liberalizací trhu. Probíhá výstavba nových, zejména plynových elektráren, modernizuje se rozvodná síť a pokračuje výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s ostrovy. Dlouhodobě perspektivní se jeví sektor LNG infrastruktury. Průzkum nalezišť ropy a zemního plynu naopak zřejmě ustoupí do pozadí vzhledem k palivové krizi.

ICT

Významné postavení v českém exportu získává vybavení pro telekomunikace a informatiku. Vývoz strojů pro automatické zpracování dat, monitorů, paměťových zařízení, optických vláken apod. roste. Pandemie zdůraznila význam digitalizace, IT a telekomunikací a vytvořila prostor pro růst vývozu těchto komodit.

Služby

Rozvoj cestovního ruchu dlouhodobě skrývá potenciál pro všechny komodity sektoru HORECA. Sklo, skleněné výrobky a porcelán si na řeckém trhu udržují dobré jméno. Propad cestovního ruchu v roce 2020 však zbytné investice oddálí.

Ve střednědobém horizontu ale může export, při vhodné cenové politice a moderní designové nabídce, výhledově posílit.

Trvá záměr vlády privatizovat některé lázeňské lokality a o oživení mají zájem i sama lázeňská místa. Inspirací je i český model využití léčebných pramenů a technologií. Překážkou zůstává nedostatečná legislativa, minulostní zátěže či nedořešené vlastnické vztahy.

Perspektivy jsou v kombinované dopravě a dopravní infrastuktuře. Čínská COSCO International Ltd. má v rukou správu pirejského přístavu a navyšuje jeho kapacity. Modernizován bude i přístav v Soluni, který má v dlouhodobém pronájmu mezinárodní konsorcium SEGT. Počítá se s výstavbou překladišť a center kombinované dopravy a realizuje se program modernizace a rozšiřování železniční sítě.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Nedostatečná kapacita skládek a sankce Evropské komise dlouhodobě volají po investicích do zpracování pevného odpadu (městského i průmyslového). Vedou se diskuse jak o formě řešení (na úrovni regio­nu či města), tak o mixu technologií, který bude použit (na recyklaci a kompostování, spory o spalování), ale i o umístění jednotlivých závodů, proti kterým však řada komunit protestuje. Potenciál mají technologie na zpracování recyklovaného materiálu, rekultivace starých a výstavba nových skládek. Vláda podporuje moderní ekologická řešení a cyklický model řešení odpadů.

Očekává se posílení projektů orientovaných na zlepšení hospodaření s vodami (biologické čističky, hospodaření s podzemními vodami, odsolování atd.), které však často brzdí lokální zájmy. Strategické projekty budou realizovány formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Od července 2021 hodlá vláda zakázat veškeré jednorázové plasty zejména ve veřejném stravování, což vytváří prostor pro dovoz ekologických náhražek.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Nutnost po úsporných letech krize obnovit vybavení státních i soukromých zdravotnických zařízení, kterou potvrdila pandemie, vytváří příležitosti pro vývoz zdravotnické techniky, vybavení, materiálu a rehabilitačních pomůcek.

Velvyslanectví ČR v Athénách
e-mail: commerce_athens@mzv.cz
www.mzv.cz/athens

Pravidelné novinky e-mailem