Řecko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Athény
Počet obyvatel 10,82 mil
Jazyk řecký
Náboženství pravoslavné
Státní zřízení parlamentní republika
Hlava státu Katerina Sakellaropoulou
Hlava vlády Kyriakos Mitsotakis
Název měny euro (EUR)
Cestování
Časový posun + 1 hodina
Kontakty ZÚ
Velvyslanec PhDr. Jakub Karfík
Ekonomický úsek Mgr. Martina Kapounová
Konzulární úsek Mgr. Josef Matějka
CzechTrade ne
Czechinvest ne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 333,6
Hospodářský růst (%) 8,3
Inflace (%) 0,6
Nezaměstnanost (%) 14,8

Řecká
republika leží v jihovýchodní Evropě na jihu Balkánského poloostrova a její
celková rozloha činí 132 tis. km2. Na pevnině sousedí s Albánií,
Severní Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Kromě pevninské části jsou součástí
Řecka tisíce ostrovů v Egejském, Středozemním a Jónském moři, jen 223
z nich je však obydlených. Největšími jsou Kréta, Euboia, Rhodos a Korfu.
Počet obyvatel při sčítání v roce 2011 činil 10,8 mil. Správně
je Řecko členěno do 13 regionů (krajů), z nichž největším je metropolitní
Attika, kde žije a pracuje zhruba polovina obyvatelstva. Úředním jazykem je
(novo)řečtina.  

Řecko je
parlamentní republikou. Parlament je jednokomorový s 300
členy volenými na čtyřleté funkční období. V čele státu stojí
prezident volený parlamentem na dobu pěti let. Od r. 2020 je poprvé
v historii hlavou státu žena. Pravomoci prezidenta republiky jsou omezené.
K hlavním patří, že jmenuje předsedu vlády a pověřuje ho jejím sestavením.
Počet členů vlády a její struktura do značné míry závisí na rozhodnutí předsedy
vlády. Země je od roku 1952 členem NATO, od roku 1981 členem EU a od roku 2001
členem eurozóny.

Řecká
ekonomika patří v EU ke slabším. Je vysoce závislá na službách v
turistickém ruchu a dopravě, zejména námořní, které přímo či nepřímo produkují
zhruba 25 % HDP. Mezi významná průmyslová odvětví patří zpracování domácí
zemědělské produkce, rafinace ropy, těžba a zpracování surovin jako bauxit,
hliník, barevné kovy, mramor, a farmaceutická výroba. Platební bilance je
vzhledem ke značné závislosti na dovozech negativní, i když vysoký deficit
obchodní bilance částečně eliminuje přebytek bilance služeb. Největším
obchodním partnerem Řecka je EU. Jádrem vývozu z ČR jsou dlouhodobě stroje
a dopravní prostředky, zejména pak osobní automobily, které reprezentují zhruba
20 % vývozu, dále chemikálie a průmyslové spotřební zboží. 
Perspektivními sektory pro české firmy jsou například energetika. ICT, obranný a farmaceutický průmysl. Očekává se rozvoj zdravotnictví a zelené
ekonomiky.

Řecko prošlo v letech 2010–2018 hlubokou hospodářskou
krizí, kdy ztratilo zhruba čtvrtinu hrubého domácího produktu. Rok 2019
signalizoval nástup masivního hospodářského růstu. Výsledky turistického
sektoru byly rekordní. Pandemie v r. 2020 však nadějnou růstovou
trajektorii přerušila. Řecká ekonomika závislá na službách byla karanténními
opatřeními těžce postižena a objem HDP prudce klesl. Chystané investice do
odvětví jako energetika, ekologie, inovace a infrastruktura byly odloženy. V roce
2021 se podařilo turistický ruch a řeckou ekonomiku částečně oživit.
V meziročním srovnání, byť s ekonomicky neduživým rokem 2020, byl
nárůst HDP významný. Přitažlivost Řecka pro investory vzrostla a
s ní i příliv přímých zahraničních investic. 

Perspektivy na léta 2022-23 byly dosud pozitivní.
Ministerstvo financí, Evropská komise i ratingové agentury viděly významný
růstový potenciál umocněný investicemi z Fondu obnovy. Řecká vláda se
snaží důsledně naplňovat svůj reformní program orientovaný na zlepšení
podnikatelského prostředí a respektovat fiskální disciplínu s cílem posílit
důvěru investorů a dosáhnout zařazení státních dluhopisů do investičního
ratingového pásma. Nadějný vývoj ekonomiky však ohrožují mezinárodní rizika
plynoucí z postpandemické inflace a energetické krize umocněná
ekonomickými dopady ruské invaze na Ukrajinu.



Mapa globálních oborových příležitostí – Řecko (MZV) (61.04kB)







Souhrnná teritoriální informace (STI) Řecko (378.58kB)




1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název
státu
: Řecká či Helénská republika (Elliniki Dimokratia)

Prezidentka: Katerina Sakellaropoulou (ve funkci od března 2020, pětiletý mandát,
poprvé je hlavou státu žena)

Složení vlády: Struktura vlády není pevně stanovena. Stávající
vláda, která vzešla z parlamentních voleb 7. července 2019, čítá 20
ministrů, 5 alternujících ministrů (náměstků s pravomocemi ministra) a 31
náměstků. Většina členů vlády je současně poslanci.

  • Předseda vlády: Kyriakos Mitsotakis
  • Místopředseda vlády: Panagiotis Pikrammenos
  • Ministr zahraničí: Nikolaos Dendias
  • Ministr financí: Christos Staikouras
  • Ministr národní obrany: Nikos Panagiotopoulos
  • Ministr vnitra: Makis Voridis
  • Ministr obrany občana: Panagiotis Theodorikakos
  • Ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu: Christos Stylianidis
  • Ministr pro migraci a azyl: Notis Mitarakis
            
  • Ministr rozvoje a investic: Adonis Georgiadis
  • Ministr turistického ruchu: Vasilis Kikilias        
  • Ministr infrastruktury a dopravy: Kostas A. Karamanlis 
  • Ministr námořnictva a ostrovní politiky: Giannis
    Plakiotakis    
  • Ministr životního prostředí a energetiky: Koskas
    Skrekas
  • Ministr pro zemědělský rozvoj a potraviny: Georgios Georgantas     
  • Ministr práce a sociálních věcí: Kostis Chatzidakis         
  • Ministr zdravotnictví: Thanos Plevris
  • Ministr spravedlnosti: Kostas Tsiaras
  • Ministryně školství a církevních záležitostí: Niki
    Kerameos
            
  • Ministryně kultury a sportu: Lina Mendoni
  • Ministr pro digitální politiku: Kyriakos Pierrakis
  • Státní ministr: George Gerapetridis

Politické tendence:

Po téměř
desetiletém období politické nestability, která doprovázela hospodářskou krizi,
v jehož průběhu se vystřídalo několik vlád včetně úřednických, má země od
r. 2019 jednobarevnou vládu středopravicové strany Nea Dimokratia, která si
udržuje vysoké preference voličů a má předpoklady naplnit svůj čtyřletý volební
mandát.

1.2. Zahraniční politika země

Z polohy Řecka
vyplývá, že jeho zahraniční politika je multidimenzionální. Jeho hlavním partnerem je tradičně Kypr, s nímž má
výjimečné vztahy odrážející blízkost obou národů a neustále se rozvíjející
kontakty obou zemí ve všech oblastech. Pilířem řecké zahraniční politiky je
spolupráce v rámci Evropská unie, jejímž členem je od roku 1981, od roku 2000 je
začleněno do  Schengenského prostoru a od
roku 2001 je členem eurozóny. Řecko se rovněž orientuje na spolupráci
s jeho balkánskými sousedy a dlouhodobě podporuje vstup zemí západního
Balkánu do EU. Současná vláda premiéra Mitsotakise prohlubuje spolupráci rovněž
s USA, Izraelem, Egyptem a Spojenými arabskými emiráty. Napjaté vztahy s
Tureckem vedou Řecko k velmi aktivní zahraniční politice, navazování širší spolupráce
i s netradičními spojenci a prohlubován různých regionálních formátů
mnohostranné spolupráce.

Základní součástí řecké
zahraniční politiky je dodržování mezinárodního práva a lidských práv, což
aktivně prosazuje jako člen mnoha mezinárodních organizací (zakládající člen
OSN, dlouholetý člen EU a NATO).

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:
Podle oficiálních
výsledků sčítání v r. 2011 má Řecko 10,8 mil.
obyvatel a hustota zalidnění činí 82 osob/km2. Počet obyvatel
dlouhodobě klesá díky stárnutí populace a nízké porodnosti. Podle souhrnných výsledků nového sčítání v r. 2021 činil počet obyvatel 10,4 mil., tzn. od
posledního sčítání pokles o 3,5 %. 

Demografické údaje:
Podíl mužů a žen: muži 5,215 mil. (49 %), ženy 5,503
mil. (51 %)

Věková struktura: 0-14 let 14,3 %, 15-69 let 69,1 %, více 16,6 %

Ukazatel stárnutí populace (podíl seniorů nad 65 k dětem do 14 let) má
vzestupnou tendenci.

Národnostní složení:
Při posledním sčítání obyvatel v 2011 žilo v Řecku trvale 91,6 % osob s
řeckou státní příslušností, 1,8 % (199 tis.) občanů ostatních ČS EU (zejména
Bulharska, Rumunska, Velké Británie, Polska, Kypru a Německa), 6,5 % (708 tis.)
legalizovaných občanů 3. zemí (zejm. Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Gruzie,
Ukrajiny, Ruska, Indie, Egypta, Filipín atd.) a 0,04 % (5 tis.) osob bez udání
příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny,
Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně.
Řecko nemá národnostní menšiny. Jedinou oficiálně uznávanou menšinou je
menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci,
Pomáci a Romové.

Vyznání:
Většina obyvatel Řecka se
hlásí k řecké pravoslavné církev (94,5 %), podíl aktivních
věřících je podstatně nižší. Muslimové reprezentují zhruba 1,5 % obyvatel, ostatní
církve 1,2 % a 2,8 % je bez vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

V letech 2010-18 prošlo Řecko
hlubokou nejprve fiskální a následně hospodářskou krizí, kdy objem HDP klesl o
čtvrtinu, investice byly minimální a nezaměstnanost překročila 20 %. Finanční
trhy odmítly půjčovat za rozumnou cenu a před státním bankrotem zachránily Řecko
masivní úvěry z Evropského stabilizačního mechanismu a MMF vázané na
striktní podmínky fiskální konsolidace, realizaci zásadních strukturálních
reforem a privatizaci státního majetku. Rok 2019 signalizoval nástup masivního
hospodářského růstu a výsledky turistického sektoru byly rekordní. Pandemie
v roce 2020 však nadějnou růstovou trajektorii přerušila a citelně zasáhla
řeckou ekonomiku, silně závislou na službách zejména v cestovním ruchu,
které produkují čtvrtinu HDP. Propad HDP o 9 % byl po Španělsku nejvyšší v
eurozóně. V roce 2021 se podařilo turistický ruch a řeckou ekonomiku částečně
oživit. V meziročním srovnání, byť s ekonomicky neduživým rokem 2020,
byl nárůst HDP o 8,3 % významný. Růstové perspektivy na léta 2022-23 jsou
pozitivní, ohrožují je však mezinárodní rizika plynoucí z postpandemické
inflace a energetické krize umocněná ekonomickými dopady ruské invaze na
Ukrajinu.
 

Řecká
vláda naplňuje svůj reformní program orientovaný na zlepšení podnikatelského
prostředí a snaží se dodržovat fiskální disciplínu s cílem posílit důvěru
investorů a dosáhnout zařazení státních dluhopisů do investičního ratingového
pásma. Evropské instituce  a ratingové agentury hodnotí ekonomickou politiku
vlády pozitivně, stejně jako skutečnost, že Řecko začátkem dubna 2022 předčasně
splatilo půjčku od MMF v celkové výši 26 mld. EUR.
 

Významným nástrojem ekonomického
restartu jsou pro Řecko prostředky z unijního Fondu obnovy, ze kterých má
na léta 2021-26 alokováno 30,5
mld. EUR (17,8 mld. dotací + 12,7 mld. půjček). Plán jejich čerpání „Hellas
2.0“ byl Evropskou komisí schválen v červnu 2021. Je rozdělen do čtyř hlavních pilířů: (1) zelená transformace, (2)
digitalizace, (3) podpora zaměstnanosti, profesní specializace a sociální
koheze a (4) soukromé investice a transformace ekonomiky. Záloha ve výši
13 % z celkového rozpočtu, tj. 4 mld. EUR, byla uvolněna v srpnu 2021, v
dubnu 2022 následovalo schválení první tranše 3,6 mld. EUR a druhá tranše 1,97
mld. EUR může být vyplacena koncem léta.
 

Řecko nepatří k zemím se
silnou průmyslovou základnou, hybnou pákou ekonomiky jsou služby. Průmysl, energetika
a stavebnictví se na tvorbě HDP podílí ze zhruba 19 %, zemědělství ze 4 % a
služby ze 77 %. Z průmyslových odvětví jsou nejvýznamnější průmysl
petrochemický a těžební (36 %, zejm. lignit, azbest, bauxit, magnezit, mramor),
potravinářský (23 %), metalurgický (4,5 %, zejm. hliníkárny), chemický (včetně
plastů 8 %) a farmaceutický (4 %). Malý objem průmyslové výroby zvyšuje
závislost země na dovozech, kde převládají paliva a energetické produkty (50 %),
jejichž podíl v roce 2021 vzrostl, následují stroje a dopravní prostředky
(13 %) a průmyslové zboží (12 %).

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 1,6 -9,0 8,3 4,2 3,7
HDP/obyv. (USD/PPP) 32 395,00 28 820,00 32 280,00 35 240,00 37 670,0
Inflace (%) 0,5 -1,3 0,6 4,3 1,7
Nezaměstnanost (%) 17,3 16,4 14,8 15,3 14,7
Export zboží (mld. USD) 37,9 35,1 54,7 61,8 68,3
Import zboží (mld. USD) 62,5 55,6 78,1 87,6 99,4
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -25,6 -21,2 -24,4 -26,9 -32,2
Průmyslová produkce (% změna) -0,8 -2 9,3 3,9 2,8
Populace (mil.) 10,5 10,4 10,4 10,3 10,3
Konkurenceschopnost 58/63 49/63 46/64 N/A N/A
Exportní riziko OECD N/A N/A N/A N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, EK

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance až 44 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -7,4
Veřejný dluh (% HDP) 193,3
Bilance běžného účtu (mld. USD) -5,9
Daně 2022
PO 22 %
FO 9 až 44 %
DPH 6, 13 a 24 %

V důsledku mimořádných výdajů spojených s řešením pandemie a snížení
příjmů z daní byl státní rozpočet v průběhu roku 2021 revidován.
Podpůrná ekonomická opatření vlády, orientovaná na udržení zaměstnanosti a
podporu firemní likvidity, stála státní pokladnu za celou dobu pandemie celkem 42
mld. EUR. Díky masivnějšímu nárůstu HDP (8,3 oproti 6,9 %) byl však konečný rozpočtový
deficit nižší, než předpokládal rozpočet (-7,4 oproti -9,6 % HDP).

Státní rozpočet na rok 2022
byl konstruován v podmínkách pandemické nejistoty, nastupující
globální energetické krize a rostoucí inflace, avšak za reálného předpokladu
pro návrat ekonomiky na úroveň před pandemií. Ekonomické dopady ruské
invaze na Ukrajinu přináší nové
státní výdaje a nutí vládu k novele státního rozpočtu, jehož
deficit bude zřejmě vyšší než původní předpoklad (-4,0 % HDP).

Platební bilance Řecka je dlouhodobě pasivní. Vysoký schodek obchodní
bilance způsobený převahou dovozů nad vývozy obvykle částečně vyrovnává výrazně
přebytková bilance služeb. Platební bilance v r. 2019, kdy Řecko navštívilo
rekordních 33 mil. zahraničních turistů, vykázala schodek 2,73 mld. EUR. V letech
2020 a 2021 se však v důsledku pandemie její schodek výrazně zvýšil. V roce
2021, kdy byla turistická sezóna okleštěná, nedokázal přebytek bilance služeb (13,13
mld.) vyrovnat schodek obchodní bilance (25,62 mld.) a finančního účtu (5,66
mld.) a celkový schodek PB vystoupil na 10,61 mld. EUR.

Vzhledem k tomu, že Řecko je členem eurozóny, je výše devizových
rezerv, tedy deviz kromě evropské měny, nízká (v r. 2021 12,77 mil. EUR).

Pozn.: oficiální údaje Řecké CB jsou zveřejňovány v EUR.

Zdroj aktuálních informací: Řecký statistický úřad – publikace
Řecká ekonomika v číslech.

2.3. Bankovní systém

V souvislosti
s fiskální a dluhovou krizí prošel řecký bankovní systém od r. 2010 řadou
změn. V první fázi krize opustily Řecko zahraniční banky a jejich pobočky a
jejich podíly odkoupily domácí banky. Omezení pohybu kapitálu v r. 2015,
které bylo vyvoláno obavou ze státního bankrotu a masivním odlivem vkladů,
bylo pro řecké banky další těžkou ranou. Čtyři systémové banky, které
v krizi obstály, prošly zásadní reorganizací a byly dokapitalizovány ze
státních i soukromých zdrojů. Na řeckém trhu se začínají znovu objevovat menší
zastoupení zahraničních bank. Řecký bankovní systém je konsolidovaný a banky
jsou pod přísným dohledem Evropské centrální banky. Přínosem pandemické krize
je výrazné zlepšení elektronických bankovních služeb.  

Řecké bankovní koncerny

2.4. Daňový systém

Základem
řeckého daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA),
spotřební daně, daně z příjmu fyzických a právnických osob a z
nemovitostí. V průběhu hospodářské krize bylo zavedeno několik mimořádných daní
a odvodů. Daňová zátěž se stala vysokou a daňový systém nepřehledným. Bez
pomoci daňového poradce se v Řecku neobejdete. Cílem současné řecké vlády je
systém zjednodušit a daně snížit.  

Sazby DPH:

6 % – léky, energie, knihy, noviny, vstupenky na kulturní představení,

13 % – základní potraviny, některé potřeby pro invalidy a děti, ubytovací
služby a veřejné stravování
24 % – ostatní zboží a služby (základní sazba)
Sazba je snížená na 4,9 a 17 % na ostrovech Leros, Lesbos, Kos, Samos a
Chios v souvislosti s migrační krizí.  

Spotřební
daně
vztahující
se na všechny alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty jsou
vysoké a proměnlivé. V rámci opatření na podporu rozpočtových příjmů byla
v r. 2010 zavedena spotřební daň z luxusu, která se týká lodí, automobilů
s velkoobchodní cenou nad 17 000 EUR, soukromých helikoptér, drahých kovů a
kamenů apod. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého MF.  

Zdanění
právnických osob
(a.s.,
s.r.o. atd.) činí 22 %.  

Zdanění
fyzických osob
je
progresivní. Stupnice: do 10 000 EUR/ročně 9 %, 10 001-20 000 22 %,
20 001-30 000 28 %, 30 001-40 000 36 %, nad 40 000 44 %. Zaměstnanci a důchodci
mají nárok na nezdanitelný základ ve výši 8 633 EUR/ročně, který se zvyšuje
podle počtu dětí. Předpokladem je, že prokáží stanovenou výši elektronických
plateb (v r. 2021 30 % skutečného příjmu před zdaněním). OSVČ nemají na
nezdanitelný základ nárok.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Řecko
obchoduje primárně v rámci EU, odkud až do r. 2020 pocházelo zhruba 57 %
importu a směřovalo tam 57 % exportu. Nárůst cen energií dovážených ze 3. zemích
v r. 2021 tento poměr mírně pozměnil. Export do EU reprezentoval 54 % a
import z EU 51 %. 
Největší import
pocházel z Německa (11,1 %) a Itálie (8,7 %) a export směřoval do Itálie (9,9 %) a Německa (7,3
%). Záporné
saldo odráží celkovou závislost Řecka na dovozech.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z EU (mld. EUR) 14,38 16,48 17,75 17,70 21,43
Import do EU (mld. EUR) 25,00 27,09 28,57 27,97 32,86
Saldo s EU (mld. EUR) -10,62 -10,61 -10,82 -10,27 -11,43

Zdroj: Evropská komise, ELSTAT

Obchodní vztahy s ČR

Bilance
vzájemné obchodní výměny je pro ČR dlouhodobě výrazně pozitivní. V roce 2021 došlo po
přechodném poklesu vzájemného obchodu v pandemickém roce 2020 k výraznému oživení a nárůstu nejen
v meziročním srovnání, ale i vzhledem k úrovni před pandemií. Obrat vzájemného obchodu vzrostl meziročně o téměř 10 %
a přebytek o 1,4 mld. CZK.

Vývoz se podařilo oživit ve všech komoditních skupinách
a hodnotou výrazně překročil doposud nejlepší rok 2019. Nejvýznamnější
komoditní skupinou zůstávají stroje a dopravní prostředky reprezentující téměř
polovinu našeho exportu, jejich vývoz však ani přes meziroční vzestup nedosáhl
předpandemické úrovně. Silniční vozidla, náš nejsilnější vývozní artikl,
ztratila oproti roku 2019 přes 16 %. Podstatný nárůst zaznamenala 2. nejvýznamnější komoditní skupina chemikálie, v níž
roste vývoz léčiv a farmaceutických výrobků. Dovoz dlouhodobě roste a tuto tendenci si udržel i
v průběhu pandemie. Nejmarkantnější byl nárůst u chemikálií a tržních výrobků. Nejvýznamnějšími
dovozními komoditami byla léčiva a farmaceutické výrobky, hliník a měď (20 % dovozu),
ovoce a zelenin.

Vzájemná platební bilance byla v roce 2021 pro ČR pozitivní s přebytkem 1,1 mld. CZK.
Přebytek bilance obchodu se zbožím (+4,0 mld. CZK) a důchodů (0,2 mld. CZK) vyrovnal
tradiční schodek bilance služeb související se zápornou bilancí turistického
ruchu (-3,1 mld. CZK).

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 6,24 10,91 11,81 11,32 12,92
Import do ČR (mld. CZK) 9,08 6,24 7,38 7,69 7,91
Saldo s ČR (mld. CZK) -2,84 -4,67 -4,43 -3,63 -5,01

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

V roce
2021 reprezentoval export do zemí mimo EU 46 % a import 49 %. 
Největší import
pocházel z Číny (7,8 %) a Ruska (6,7 %) a export směřoval do Turecka (5,2 %) a USA
(4,0 %).

2017 2018 2019 2020 2021
Export ze zemí mimo EU (mld. EUR) 14,49 16,99 16,12 13,10 18,47
Import do zemí mimo EU (mld. EUR) 22,35 27,08 27,16 20,98 31,33
Saldo se zeměmi mimo EU (mld. EUR) -7,86 -10,04 -11,04 -7,88 -12,86

Zdroj: EIU, Eurostat, ELSTAT

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2021 se přímé zahraniční investice meziročně
výrazně zvýšily o 72 % a téměř vyrovnaly jejich úroveň před pandemií (2021:
4 846 mil. EUR, 2020: 2 813 mil. EUR, 2019: 4 484 mil. EUR). Do služeb směřovalo
67 % (3 227 mil. EUR) a investičně nejpřitažlivějšími byly zpráva nemovitého
majetku (1 233 mil.), finanční a pojišťovací služby (571 mil.), obchod (430
mil.) a telekomunikace & sdělovací prostředky (334 mil.). Do
zpracovatelského průmyslu bylo investováno 11 % (521 mil. EUR) a do výroby
elektřiny 7 % (392 mil. EUR). Největšími zahraničními investory byly ze zemí EU
Lucembursko (919 mil. EUR), Německo (413 mil. EUR) a Kypr (318 mil. EUR), z 3.
zemí Velká Británie (571 mil. EUR), Turecko (460 mil. EUR) a USA (413 mil. EUR).

Začátkem roku 2022 byl schválen nový pobídkový zákon s názvem
„Prorůstový zákon – Řecko: silný růst“, který přináší nástroje na podporu
investic zejména do digitální, technologické a „zelené“ transformace ekonomiky, do posílení konkurenceschopnosti v odvětvích s vysokou
přidanou hodnotou, do aplikovaného výzkumu a inovací, ale i do rozvoje
znevýhodněných oblastí například v souvislosti s dekarbonizací.
Pobídek mohou využít jak domácí, tak zahraniční investoři. Zákon
bude důležitým nástrojem také při financování projektů realizovaných
v rámci plánu „Hellas 2.0“ (viz kap. 2.1). Přes opatření vlády směřující k
odstranění byrokratických překážek zůstává schvalování investic vleklou
procedurou. Zahraničním investorům poskytuje pomoc státní agentura Enterprise Greece.

Přímé
zahraniční investice z ČR se v roce 2021 meziročně téměř
ztrojnásobily (2021:
78 mil. EUR, 2020: 20 mil. EUR). Nejvýznamnějším českým investorem je investiční
skupina KKCG AG, která v únoru 2022 prostřednictvím své nadnárodní
společnosti Allwyn Entertainment (dříve SAZKA Entertainment) zvýšila podíl v řeckém
sázkovém koncernu OPAP z 41,2 na 48,1 %. Jedná se o investici v celkové
hodnotě okolo 1 mld. EUR.

Zdroj informací: Řecká centrální banka

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Řecko je
členem EU a harmonizuje svoji legislativu v souladu s unijním
právem.   


Smlouvy s ČR

Bilaterální
smlouvy s Československa jsou po jeho rozdělení převzaty Českou republikou. Od
vstupu ČR do EU je většina ekonomických otázek upravena pravidly pro fungování
společného unijního trhu.  


Hlavní
smlouvy:

  • Dohoda o vypořádání finančních
    otázek mezi Československou socialistickou republikou a Královstvím řeckým
    (1964)
  • Dohoda mezi vládami
    Československé socialistické republiky a Řecké republiky o mezinárodní
    silniční dopravě (1977) a Protokol (1992)
  • Dlouhodobý program rozvoje
    hospodářské, průmyslové a technické spolupráce mezi Československou
    socialistickou republikou a Řeckou republikou (1984)
  • Dohoda o vědecké a technické
    spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Helénskou
    republikou (1984) a Protokol (1993)
  • Smlouva mezi vládami Československé
    socialistické republiky a Řecké republiky o zamezení dvojího zdanění a
    zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (č. 98/1989 Sb.)
  • Dohoda mezi vládami České a
    Slovenské Federativní Republiky a Řecké republiky o spolupráci a vzájemné
    pomoci celních správ obou států (č. 228/1996 Sb.)
  • Dohoda mezi vládami České a
    Slovenské Federativní Republiky a Řecké republiky o podpoře a vzájemné
    ochraně investic (č. 102/1993 Sb.)
  • Dohoda mezi vládami ČR a Řecké
    republiky o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci (č. 60/2002 Sb.
    m. s.)
  • Ujednání mezi Ministerstvem
    zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství Řecké republiky o ekonomické,
    vědecké a technické spolupráci v oblasti zemědělství (č. 90/2004 Sb. m.
    s.)
  • Smlouva mezi vládami ČR a Řecké
    republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (2006) Případná FTA a
    bilaterální či jiné smlouvy, vyjmenovat důležitou smluvní základnu a
    okomentovat ty nejdůležitější a popsat, co z toho pro vzájemný obchod
    vyplývá.

3.4. Rozvojová spolupráce

Řecko je
poskytovatelem zahraniční rozvojové spolupráce. V r. 2020 (poslední
disponibilní údaj) poskytlo 325,44 mil. USD (0,17 % HDP), z toho 84,78
mil. na bilaterální a 240,67 na multilaterální pomoc. Oproti roku 2019 se jedná
o pokles o 42,3 mil. USD.

Vzhledem
k vysokému počtu uprchlíků na území Řecka směřuje zhruba 90 % prostředků z
bilaterální pomoci do místních migračních zařízení.

Zdroj
informací: Ministerstvo zahraničních věcí Řecka 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Vzhledem k nedostatku domácích finančních prostředků a vázanosti půjček a
dotací z Fondu obnovy na vložení vlastního kapitálu bude příští období
příležitostí hlavně pro vývozy s investičním podílem. Standardní prodej zboží bude
zřejmě dočasně v útlumu.
U tradiční základny
českého exportu, kterou jsou stroje a dopravní prostředky, existuje potenciál
pro další růst. U dopravních prostředků bude zájem hlavně o vozidla na hybridní
nebo elektrický pohon. S ohledem na priority řeckého plánu obnovy „Hellas
2.0“ (viz kap. 2.1) a na nezbytné změny energetického mixu lze očekávat
investiční příležitosti zejména v energetice (OZE), digitalizaci a ICT,
obranném průmyslu, zelené ekonomice s důrazem na vodohospodářský a odpadní průmysl, zdravotnictví
a farmaceutickém průmyslu. Potenciál existuje dlouhodobě v kombinované dopravě a loďařském
průmyslu.

▶ Energetický
průmysl

Vzhledem
k deklarovanému záměru snížit závislost země na lignitu je kladen důraz na
podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Oživení prožívají malé
solární a vodní elektrárny, velkou perspektivu mají technologie akumulace
vyrobené energie. Roste význam rozvoje LNG infrastruktury. Rozvíjí
se rozvodné sítě.

▶ ICT

Významné
postavení v českém exportu do Řecka získává vybavení pro telekomunikace
a informatiku. Roste vývoz strojů pro automatické zpracování dat, monitorů,
paměťových zařízení a optických vláken. Pandemie posílila význam
digitalizace, IT a telekomunikací a vytvořila prostor pro zvýšení vývozu těchto
komodit. Rozvoj digitalizace je jedním z pilířů národního Plánu na podporu oživení a
odolnosti  „Hellas 2.0“ financovaného
z Fondu obnovy.

▶ Obranný průmysl

Řecká
civilní ochrana i armáda investují do rozsáhlé modernizace vybavení a
výzbroje. Kromě nových bojových i požárních letounů a fregat se připravuje
modernizace vybavení jako jsou speciální vozidla, drony, požární a obranné
technologie, ale i prostředky elektronické obrany a boje.

▶ Služby

Služby
jsou jádrem řecké ekonomiky. Hlavní roli hrají obory spojené s cestovním ruchem.
Jejich další rozvoj předpokládá výstavbu a rekonstrukci hotelů a dalších
ubytovacích kapacit, restaurací a kaváren. To vytváří prostor pro uplatnění
designových a cenově zajímavých spotřebních výrobků, hotelového skla a porcelánu.
Nové formy turistiky otevírají prostor pro další vybavení. Potenciál pro vývoz
a investice lze vidět také v dopravě.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Řecká
vláda podporuje moderní ekologická řešení a chce rozvinout cyklický model
hospodaření s odpady. Potenciál mají technologie na zpracování
recyklovaného materiálu, rekultivace starých a výstavba nových skládek.
Příležitost představují rovněž projekty orientované na zlepšení hospodaření
s vodami, jako je biologické čištění a odsolování.

▶ Zdravotnický
a farmaceutický průmysl

Nutnost
obnovit vybavení a rozšířit kapacity státních i soukromých zdravotnických
zařízení bude příležitostí pro vývoz moderní zdravotnické techniky a
rehabilitačních pomůcek. Silný řecký farmaceutický průmysl skýtá potenciál pro
spolupráci ve výzkumu a společné výrobě léků. Pandemie vytvořila prostor pro
uplatnění nových řešení, jako jsou například nanotechnologie.

Další
informace jsou k dispozici na webu BusinessINFO

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Řecko je zemí ležící na křižovatce
obchodních cest s dlouhou tradicí ve službách spojených s obchodem a
pohostinstvím. Od antiky navíc patří Řekové ke zdatným rétorům. To vše se
promítá do kultury jejich vystupování a obchodního jednání.  Jsou vždy příjemní, pohostinní a vstřícní,
současně však cílevědomí a tvrdí obchodníci.

4.2. Oslovení

Vyhledání partnera pro vstup na řecký
trh není jednoduché. V oblasti nepůsobí místní pobočka agentury Czech
Trade a zastupitelský úřad nemá od roku 2011 samostatné obchodní oddělení.
Přesto se velvyslanectví snaží mapovat příležitosti pro české exportéry a poskytovat
jim kontakty. Samostatné pátrání na internetu a přímé elektronické oslovení
partnerů můžeme rovněž doporučit.   
 

Protože řecký trh je v mnoha
směrech nasycený, je třeba přesvědčit potenciálního partnera či zákazníka o
exkluzivitě nabídky. Prvním krokům je proto třeba věnovat náležitou pozornost a
dobře se na ně připravit. 
 

Formálním oslovením je paní/pane a
příjmení. Řekové si nepotrpí na titulování „pane doktore“ nebo „pane inženýre“
a akademické tituly často neuvádějí ani na své vizitce. Velmi záhy
volně přecházejí k tykání a oslovení křestním jménem, které je důkazem
vřelosti a přátelské atmosféry a není dobře se mu bránit, pokud se nejedná o
jednání, kde chcete udržet strohý tón.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat obdobně
jako kdekoli jinde v Evropě telefonicky nebo e-mailem. Místem setkání může
být kancelář, kavárna nebo restaurace podle povahy jednání. Nejvhodnější je
dojednat první schůzku v sídle partnera, což poskytne informace o jeho
podniku, a pokračovat v jednání při kávě, na obědě nebo večeři.

Vhodný čas je zhruba od 9.30 hodin
dopoledne do pozdního večera. Je třeba počítat s pozváním na vydatnou pozdní večeři, která může (zejména
v létě) začínat v době, kdy se již
Středoevropané
běžně ukládají ke spánku. Výjimkou není pozvání po 23 hod. na skleničku nebo na společný víkendový oběd
s rodinou.
 Alkohol včetně piva se v průběhu dne
podává spíše jako doprovod k jídlu a nikoli samostatně, není však zakázán
nebo zapovězen.
 

Řekové si potrpí na vhodné oblečení. Pro
jednání je třeba dát přednost formálnímu vzhledu, což nemusí být nezbytně tmavý
oblek, před letním sportovním úborem, který může v očích řeckého partnera snižovat. 
 

Recept na vhodné složení jednacího týmu neexistuje.
Liší se podle velikosti a typu podniku a druhu zakázky.
 

Protože existují tradiční obchodní vazby na „silné“
partnery jako Itálie, Německo a Francie, je třeba se na jednání důkladně
připravit a nabídku/záměr kvalitně prezentovat. Vztah k České republice je obecně pozitivní, většina
Řeků navštívila Prahu, kterou miluje, a někteří z nich tam vystudovali na
anglofonních univerzitách. To usnadňuje komunikaci a sblížení, i když někdy je
třeba čelit stereotypnímu vnímání bývalé „východní Evropy“. Pozvání
k návštěvě podniku v ČR je doporučeno, protože může změnit vnímání
ze strany řeckého partnera.

4.4. Komunikace

Úředním jazykem je novořečtina, většina
řeckých obchodníků však bez problémů komunikuje a jedná anglicky. Pokud partner dá najevo, že preferuje
jednání v řečtině, je dobře nebránit se a najít si v Řecku tlumočníka
například v komunitě českých krajanů.     

Je možná elektronická komunikace
e-mailem, telefonický rozhovor je vhodný zejména před osobní návštěvou Řecka
nebo partnera v ČR.
 

Lze konstatovat, že v průběhu
pandemie Covid-19 se zlepšila digitalizace veřejné správy a dostupnost
informací v angličtině.

4.5. Doporučení

Řekové vynikají jako zdatní obchodníci a
zakládají si na své historii. Projev respektu a zájmu o minulost i současnost
Řecka může být významným prvkem obchodního jednání, s respektem je třeba
přistupovat k rivalitě Řecka a jeho regionálních sousedů. Při jednání není vhodný spěch, nátlak, přemlouvání či
projevy nadřazenosti. Zároveň je nutno mít zejména při
úvodních
jednáních na paměti, že Řekové jsou zdatní řečníci. Nezbytným předpokladem
úspěchu je cílevědomost a obezřetnost (včetně dostatečného ověření skutečné
solidnosti firmy).

4.6. Státní svátky

Přehled řeckých svátků a dnů pracovního klidu
je k dispozici na webové stránce
velvyslanectví ČR v Athénách.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Distribuční a
prodejní kanály, využívání místních zástupců a další faktory ovlivňující prodej

Vstup na řecký trh není jednoduchý, protože zde existují tradiční obchodní
vazby na partnery jako Itálie, Německo a Francie a silná konkurence nově
například i z Číny, která provozuje největší řecký přístav v Piraeu.
Nabídku je proto třeba důkladně připravit a kvalitně prezentovat.

Specifikou řecké ekonomiky je nadprůměrný podíl malých a středních podniků.
Jen zhruba 3 % řeckých podniků zaměstnává nad 10 zaměstnanců a 40 %
maloobchodních podniků je rodinných s jedním zaměstnancem. Z
roztříštěnosti obchodní sítě vyplývají relativně malé možnosti přímých
obchodních vazeb. Zahraniční dodavatelé preferují využití obchodních zástupců,
výhradních dovozců, event. místních zastoupení. Rozšíření digitalizace a
internetového prodeje v průběhu pandemie Covid-19 posílilo
elektronické formy obchodování. Řecká tradice osobního kontaktu s dodavatelem
však zůstává zachována.

Nejúčinnější je prodej cestou místního zástupce či výhradního dovozce.
Volba do jisté míry závisí na povaze zboží. Nejčastější je výhradní zastoupení
pro celé Řecko s tím, že zástupce sídlí v Athénách. Výhodné je, když má filiálku pro severní Řecko se sídlem v Soluni a také pro Krétu. V každém
případě se doporučuje navázání osobního kontaktu a jeho udržování (cesty do
Řecka a partnerů do ČR). Přestože to zvyšuje náklady, praxe ukazuje, že bez
vybudování osobního pouta je obtížné na řeckém trhu uspět. Nedoporučuje se využívat
zástupce v Řecku ke spolupráci s Kyprem.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola
vývozu, ochrana domácího trhu

Podmínky dovozu zboží do Řecka odpovídají mezinárodnímu standardu a jsou
obdobné podmínkám dovozu do jiných zemí EU. Obdobně je řešena i kontrola
vývozu. Při dovozu zboží z EU se používají doklady běžné v
obchodním styku s ostatními členskými státy EU a zboží nepodléhá
clům ani restrikcím. Existují některé netarifní překážky obchodu, zejména
technické předpisy, které jsou postupně přizpůsobovány předpisům EU, je však
nezbytné je ověřit před uvažovanou realizací dodávky.

Zvláštní pozornost je
třeba věnovat následujícím sektorům:

  • živá zvířata – veterinární osvědčení (včetně
    certifikátu o očkování),
  • maso, ovoce, osivo, dřevo, rostliny, rostlinné výrobky
    – fytosanitární osvědčení,
  • ojeté automobily – zvláštní národní daně a poplatky,
  • farmaceutické výrobky, prací prášky, přípravky na
    zuby, kosmetika, insekticidy – certifikát o analýze,
  • při dovozu alkoholických nápojů je podmínkou pro
    povolení dovozu provedení rozboru v řecké Centrální státní laboratoři,
    kterým se oficiálně stanoví jak složení, tak především obsah alkoholu, jenž je
    určující pro výši spotřební daně.

U označování zboží je nutno dodržet řecké nápisy tištěné na obalu nebo
alespoň přelepky v řečtině, číslo licence k povolení
prodeje a další běžné údaje s případným návodem k použití u složitějšího zboží.
Řecko převzalo směrnici EU o odpovědnosti výrobce za výrobek (ES č. 85/374) a
tudíž dovozce může po vývozci požadovat příslušné certifikáty a speciální
pojištění.

U dovozu z nečlenských zemí je
celní ochrana v rámci standardů daných členstvím EU ve WTO. Dovozy z těchto
zemí do Řecka se realizují za obdobných podmínek, jako dovozy do ČR.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro podnikání na řeckém trhu lze zvolit podnikání s plnou přítomností
v Řecku formou akciové společnosti (řecká zkratka A.E.), společnosti s
rušením omezeným (řecká zkratka E.P.E.) či veřejné obchodní společnosti (řecká
zkratka O.E a E.E.) nebo podnikání s částečnou přítomností v Řecku.

Ve všech případech je nezbytné se zaregistrovat na místně příslušném
finančním úřadě a obchodní a průmyslové komoře (obdoba hospodářské komory).
Obchodní a průmyslové komory fungují na okresní úrovni, vedou obchodní rejstřík
(řecká zkratka – G.E.MI.) a
v jejich rámci působí kanceláře, které mají za úkol pomáhat při zřizování
firem, kde lze získat nejen veškeré informace, ale i nezbytnou asistenci.

Seznam komor s kontakty je k dispozici na portálu Svazu řeckých komor
Union of Hellenic Chambers

Podporu investic a obchodu zajišťuje agentura Enterprise Greece –Invest & Trade, která má za úkol pomáhat při investiční činnosti a zakládání podniků na území
Řecka.

5.3. Marketing a komunikace

Řekové
tradičně kladou větší důraz než Středoevropané na image výrobku. Bez chytrého
marketingu, který dodá punc exkluzivity, lze uspět obtížně. Díky dopadům krize
hraje roli i cena.  

Nejúčinnější
formou propagace zůstává televizní reklama, postupně ji však vytlačuje reklama
přes internet a sociální sítě. Význam propagačních letáků a inzerátů klesá. Pro
reklamu a inzerci zaměřenou na odbornou obchodní a ekonomickou veřejnost lze
doporučit ekonomický tisk, kde lze zveřejňovat inzerci i v angličtině a
vychází i v elektronické podobě. Existuje také řada odborných časopisů.

Doporučit
lze například:

ekonomický
deník NAFTEMPORIKI, e-mail:
marketing@naftemporiki.gr

prestižní politicko-ekonomický
deník KATHIMERINI, e-mail:
emporiko@kathimerini.gr

MEAT PLACE (trh masa), e-mail: info@meatplace.gr

DAIRY News (mléko, sýry,
živočišná výroba), e-mail: info@omind.gr

AgroNews (zemědělská
problematika) a příloha Beer & Brunch (pivo), e-mail: info@agronews.gr

Marketingem
se zabývá řada firem včetně etablovaných světových konzultačních kanceláří
(např. agentura ICAP Group).

Propagační
materiál, katalogy, kalendáře dovážené ve větším množství podléhají dani z
přidané hodnoty (aplikuje se snížená sazba: 13 %). Vzorky bez skutečné obchodní
ceny a ty, které jsou v souladu s mezinárodními úmluvami takto označeny, lze
dovážet bez platby DPH.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Otázky duševního vlastnictví jako je jeho registrace, ochrana a uznání řeší Hellenic Society for the Protection of Intellectual Property (řecká zkratka AEPI). 

Práva autorů a jejich příbuzných zastupuje v Řecku
i v zahraničí Hellenic Copyright Organization, která je v této oblasti jediným kompetentním orgánem. Hájí práva autorů
všech originálních duševních produktů majících konkrétní podobu, jako jsou
písně, knihy, programy atd., aniž by bylo třeba nejprve autorství
zaregistrovat, jak je tomu u vynálezů či obchodních značek. Problémem a
předmětem soudních sporů je ve většině případů prokázání autorství. Ochranu
duševního vlastnictví upravuje zákon 2121/1993 v novelizovaném znění z r. 2018.

5.5. Trh veřejných zakázek

Řada tendrů
týkajících se dodávky zboží probíhá elektronicky.  Účast řeckého agenta či
jiného subjektu se nevyžaduje, nicméně lze ji doporučit zejména s ohledem na
znalost místních podmínek a řeckého jazyka, která je pro účast v tendrovém řízení nezbytná. 

Podmínka
alespoň 30 % podílu řeckých subdodávek ve velkých tendrových nabídkách byla pod
tlakem EU od 1. 1. 1998 oficiálně zrušena, v rámci možností je však dobré
pokračovat v tomto trendu, protože může pronikání na řecký trh výrazně ulehčit.
Podmínkou tendrů je často také zajištění servisních služeb, kde opět účast
agenta hraje významnou roli. Legislativa je do značné míry harmonizována s
legislativou EU.  

Přehledný
elektronický věstník informující o vyhlašovaných či probíhajících veřejných
soutěžích není k dispozici. Velké tendry jsou zveřejňovány v oficiálním
deníku EU a v elektronické formě se objevují na evropské platformě TED-Tenders electronic daily. Řecký oficiální vládní portál
pro uveřejňování vyhlášek a informací o průběhu veřejných soutěží promitheus.gov.gr, je k dispozici pouze
v řečtině a k orientaci vyžaduje znalost konkrétních informací jako
je kódové číslo zakázky apod.

Zakázky
celonárodního významu vypisují jednotlivá resortní ministerstva, např.:

Menší
zakázky vypisují příslušné veřejné orgány a organizace, např.: 

  • metro – veřejná akciová
    společnost Attiko Metro S.A. – veškeré zakázky související s provozem
    a rozšiřováním tratí athénského a soluňského metra 
  • Státní energetické podniky – veřejná akciová společnost DEI S.A. – výstavba nových
    veřejných elektráren, inovace a zakázky pro stávající elektrárny,
    lignitové doly, projekty rozvodné sítě apod. 

Veřejných
soutěží se mohou zúčastnit domácí i zahraniční subjekty přímo nebo
prostřednictvím agenta. Řada tendrů avizuje, že je určena pouze pro země EU. Doložka o výrobci
dodávaného zboží je modifikována zadavatelem tendru a je specifikována v
tendrových dokumentech. Poplatky za většinu tendrových dokumentů jsou relativně
nízké i u velkých tendrů infrastruktury (cca 1 až 2 tis. Kč). Většina
tendrových dokumentů na zakázky menšího objemu je bezplatná a řada z nich
je ke stažení přímo na internetu, většinou však nejsou k dispozici v anglickém
překladu. Podávané nabídky (často s požadovaným bid bondem a performance bondem
či bankovní zárukou) musí být zpravidla v řečtině. Pouze technické údaje a
výkresy lze obvykle předkládat v angličtině. Veškeré cizojazyčné doklady
musí doprovázet jejich oficiální překlad do řečtiny.

Výběrová
hodnotitelská komise postupuje dle běžných pravidel pro vyhodnocení nabídek. V
případě, že je tendr z nejrůznějších důvodů zrušen, není obsah neotevřených
obálek odtajněn. Rozhodovací proces je bedlivě sledován konkurenty a v případě
podezření z neprůhlednosti je možné podat protest. Tento řeší v případě
velkých zakázek speciální tzv. „meziresortní komise“ složená z odborně
příslušných subjektů (ministerstev apod.) a zástupců politických stran
zastoupených v parlamentu. Rozklad postupu tendrové výběrové komise často
výrazně posouvá realizaci tendrovaných projektů, ale je objektivizujícím
prvkem. Po výběru vítězného subjektu tento do 10 dní od vyzvání musí podepsat
kontrakt v intencích své nabídky a také předložit performance bond obvykle v
hodnotě 10 % nabízené ceny bez DPH (řecká zkratka FPA). Pokud rozdíl v nabídce
přesahuje hranici předem stanovenou pro všechny projekty téže kategorie,
zvyšuje se povinná garance na provedení projektu z 5 až na 35 procent celkového
rozpočtu, zdvojnásobuje se penalizace za nedodržení časového harmonogramu a
zjednodušuje se postup při změně investora včetně případného propadnutí garance
ve prospěch státu. Základem pro úspěch nabídky je schopný
zástupce/lobbyista.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky jsou obdobné jako v ČR a obdobně jako v ČR platí
přísloví „důvěřuj, ale prověřuj“. Praktický návod, jak partnera prověřit,
najdete na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách
Obchodní právo a předpisy týkající se obchodních operací odpovídají
francouzskému právu. V předpisech dochází k častým změnám, které je nutné soustavně sledovat.

Řecko
přistoupilo k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z 10.
června 1958 (ČR přistoupila k úmluvě vyhláškou MZV č. 74/1959 Sb.). Z toho
vyplývá, že zahraniční rozhodčí nálezy (včetně českých) jsou v Řecku
vykonatelné za podmínek uvedených v úmluvě.

Při sporech, kdy dlužník je řeckou společností a je tedy obvyklé zahájit
řízení před příslušným řeckým soudem, je třeba počítat se spíše nízkou
efektivitou řeckého soudního systému a se zvýšenými náklady za řecké advokátní
kanceláře.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vstup a
pobyt na území Řecka


Řecko je členem EU a Schengenského prostoru. Občané ČR mohou vstupovat na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu.

Při pobytu
delším než 3 měsíce by měli požádat o vydání povolení k pobytu na oddělení cizinecké
policie dle místa bydliště.  

Řidiči musí
mít platný řidičský a technický průkaz a zelenou kartu. Řecké orgány nevyžadují mezinárodní
řidičský průkaz.

Zdravotní
péče 


Občan ČR má po předložení Evropské karty zdravotního pojištění nárok na
bezplatnou nutnou a neodkladnou zdravotní péči v řeckých státních
nemocnicích nebo na poliklinikách spravovaných Jednotným úřadem sociálního
pojištění (EFKA). U léků je třeba počítat se spoluúčastí.
Záchranná služba – tel. (+30) 166

Provoz na
komunikacích

Provoz bývá hustý a nejsou vždy uplatňována obvyklá středoevropská pravidla. Řidiči na přechodech často nedávají chodcům
přednost ani při přecházení na
zelenou.

Dálniční
poplatky jsou vybírány při každém průjezdu mýtnou branou. Při častých cestách je výhodné využít některý z automatických platebních
systémů. Aktuální výši mýtného lze ověřit na tolls.eu.

Občané EU
mohou používat své vozidlo s národní SPZ po dobu do 6 měsíců. V případě delšího pobytu je nutné SPZ vyměnit za řeckou.

Bezpečnost
Zvláštní bezpečností rizika
nehrozí, množí se však krádeže na turistických místech, v hromadné dopravě a na plážích. Zaznamenány byly také krádeže v ubytovacích zařízeních. Doporučuje se
neponechávat cennosti a doklady v motorovém vozidle a nosit u sebe jen menší
finanční hotovost.

Další
upozornění 


Platí zákaz volného
táboření mimo vyhrazené kempy, rozdělávání ohně
ve volné přírodě a sběru
suchého dříví v lesních porostech. Porušení je trestně stíháno.  

Je zakázáno fotografovat vojenské
a strategicky významné objekty.  

Převoz a
přechovávání drog je trestáno dlouholetým
vězením.

Porušení pravidel na ochranu živočichů a rostlin je trestně stíháno.  

Je zakázán
vývoz předmětů historické hodnoty bez certifikátu autorizovaného prodejce.

Je zakázáno používání detektory
kovů bez příslušného povolení.  

Potápění s
přístroji je možné jen na zvláštní povolení a jen v některých oblastech.  

Návštěva
mnišské „Svaté hory“ Athos (Agios Oros) je povolena pouze mužům. O povolení je třeba požádat písemně zhruba šest měsíců
předem v
kanceláři poutníků v Soluni.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Řecko jako
ČS EU neuplatňuje vůči občanům EU žádné restrikce. Pokud se tedy občan/-ka ČR
rozhodne v Řecku k dlouhodobému pobytu a práci, musí požádat o
vystavení tzv. povolení k pobytu pro občany EU (název dokladu: Adeia diamonis
ipikoou kratous melous tis Evropaikis Enosis / Residence permit for a national
of a member state of the E.E.C.). Žádost o povolení k pobytu se podává na
oddělení cizinecké policie dle místa bydliště. Na jeho základě lze volně
pracovat a požívat stejných práv a povinností, jako kterýkoliv řecký občan. K
vystavení povolení je zapotřebí předložit:

  • platný doklad totožnosti

  • 3 fotografie
  • zdravotní pojištění
  • potvrzení o ubytování nebo nájemní
    smlouva
  • pracovní smlouva 

Zdravotní
pojištění je nutno řešit s příslušnou pojišťovnou v ČR, popř. obrátit se na
Jednotný úřad sociálního pojištění (EFKA).

Ekonomická
situace Řecka a vysoká nezaměstnanost limitují nabídku na pracovním trhu,
důležitým předpokladem pro získání zaměstnání je znalost řeckého jazyka.  

V případě
komplikací a problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze
strany správních orgánů (např. při problémech se získáním evropských formulářů
E301) kontaktujte SOLVIT – Systém řešení problémů na vnitřním trhu
EU.

5.9. Veletrhy a akce

Účast na
mezinárodním veletrhu nebo alespoň jeho návštěva je v Řecku velmi dobrou
příležitostí seznámit se s konkurencí a navázat osobní kontakty
s potenciálními zákazníky. S ohledem na orientaci řecké ekonomiky na
turistický ruch mají tradici a vysokou úroveň mezinárodní veletrhy cestovního
ruchu a vybavení pro hotely, kavárny a restaurace. Zajímavé jsou potravinářské
veletrhy a veletrhy zemědělských technologií a vybavení. Nabídka kvalitních mezinárodních veletrhů se rozšiřuje.

Prezentace
hlavních veletržních správ a jejich akcí je k dispozici na webové
stránce velvyslanectví ČR v Athénách

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Řecku / řecky: Presveia tis Tsechikis Dimokratias
stin Ellada/

6, Georgiou Seferi, 154 52 Palaio Psychiko – Attika

Tel: (+30) 210 67 13 755, 210 67 253 32, 210
67 29 914 (konzulární úsek)
Fax: (+30) 210 671 06 75
E-mail: athens@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/athens
Provozní hodiny velvyslanectví: po-pá
8:30-17 hod.

Úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost: út-pá 9:00-12:00
hod.
V případech nouze a při ohrožení zdraví a
života občana ČR lze mimo pracovní dobu kontaktovat tel. (+30) 6944 733769.

Spojení na velvyslanectví ČR v Athénách.

Honorární konzuláty: 

Honorární konzulát Soluň (Thessaloniki)
konzulární obvod severní Řecko, provincie Makedonie a Thrácie
57, Leoforos Nikis Ave., 546 22 Thessaloniki
honorární konzulka: paní  Margarita Ignatidou
Tel: (+30) 2310 222376
Fax: (+30)
2310 224116
E-mail: info@czconsulate.gr

Honorární konzulát Pireus

98, Naiadon Str., 175 62 Palaio Faliro – Athens
honorární konzul: pan Andreas Lionis
Tel: (+30) 210 9813351
E-mail: lionislaw@hotmail.com

Honorární konzulát Heraklion
konzulární obvod Kréta 
Giamalaki & Sof. Venizelou 50, 712 02 Heraklion
honorární konzulka: paní Maria Nistazaki
Tel: (+30) 281 022 2306
Fax: (+30) 281 024 2373
E-mail: maria.n@minoansummer.gr

Honorární konzulát Rhodos

konzulární obvod Dodekaneské a Kykladské ostrovy
26, Lohagou Fanouraki, 85 100
Rhodos honorární konzul: pan Emmanouil Makropoulos
Tel: (+30) 697 811 0633
E-mail: m.manolis@gmail.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Řecko:
    +30
  • Tísňové volání: 112
  • První pomoc – záchranná
    služba: 166
  • Policie: 100
  • Hasiči: 199
  • Turistická policie: 171
  • Přístavní policie,
    pobřežní stráž: 108

  • Protiteroristická policie:
    10414, 1014
  • Lesní požáry – hasiči: 191
  • Pohotovostní nemocnice a
    lékárny: 14944
  • Koronavirová linka: 1135
  • Placená lékařská
    pohotovost „lékaři SOS“: 1016
  • Centrum pro otravy: 210 7793777
  • Silniční asistence ELPA:
    10400
  • Athénské mezinárodní
    letiště: 210 3530000
  • Železniční doprava
    (TRAINOSE): 14511
  • Autobusová doprava: 14505
  • Doprava (vlaky, autobusy,
    lodě, letadla): 14944

Informace
o telefonních číslech: 11821, 11880

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Nejvyšší představitelé 

Vláda

Největší elektronická média v angličtině:

Užitečné kontakty:
 
               

• Teritorium: Evropa | Řecko | Zahraničí