Řecko

Energetická krize si vynutila přehodnocení některých záměrů. Plán úplné dekarbonizace energetiky, tedy úplného ústupu od lignitových elektráren do roku 2028, není vzhledem k situaci prioritou.    

Naopak cíle zelené transformace energetiky, které předpokládají, že do roku 2030 budou OZE reprezentovat 35 % energetického mixu země, budou zřejmě překročeny. Výroba elektřiny z OZE se již v r. 2022 přiblížila k 10 GW a na konci r. 2023 by měla vystoupit na 12 GW. Kromě tradiční sluneční a pevninské větrné energie se Řecko zaměří na rozvoj pobřežních větrných elektráren, jejichž instalovaný výkon by se měl do roku 2030 zvýšit na 1,5 až 2 GW. Soustředit se chce také na moderní způsoby využití vodní energie. Oživení prožívají malé solární a vodní elektrárny, hybridní energetická zařízení a technologie akumulace vyrobené energie.

Dotováno je zvyšování energetické účinnosti staveb, a to jak domácností, tak veřejných i soukromých budov, hotelů a podniků. To otevírá prostor pro nové izolační materiály a úsporná elektroinstalační řešení. Vláda dotuje také výměnu energeticky náročných elektrospotřebičů, jako jsou klimatizační zařízení a ledničky, za moderní a energeticky efektivní.    

Dlouhodobě perspektivní je sektor LNG infrastruktury. V souvislosti s minimalizací dodávek ruského plynu roste objem dovozu zkapalněného plynu a v řeckých přístavech se připravuje instalace dalších plovoucích skladovacích a regasifikačních jednotek (FSRU) spolu se související infrastrukturou. K hlavnímu úložišti LNG „Revythousa“ v metropolitním regionu Attika přibudou v následujících letech FSRU u přístavů Alexandroupoli, Soluň, Volos a v Korintském zálivu. Plyn z těchto úložišť bude distribuován také do sousedních zemí.

Po několikaleté přestávce byl v roce 2022 obnoven seismický průzkum potenciálních nalezišť ropy a zemního plynu v řeckých výsostných vodách. Americká společnost ExxonMobil, která provádí průzkumy jihozápadně od Kréty, předpokládá, že průzkumné vrty by se mohly uskutečnit v r. 2025.

V klasické výrobě elektřiny probíhá výstavba nových, zejména plynových elektráren. K záměrům vlády patří rozšíření energetického využití odpadu.

Po modernizaci volá rozvodná síť a perspektivy má její podzemní vedení, které je s ohledem na klimatické výkyvy a časté požáry prioritou. Pokračuje výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s ostrovy.

Perspektivy skýtá rozvoj elektromobility a nezbytné dobíjecí infrastruktury. Deklarovaným cílem vlády je, aby v roce 2030 byl každý třetí nový automobil, který vyjíždí na řecké silnice, na elektrický pohon.

Novým projektem vlády je program „GR-eco Islands“. Ostrovy budou postupně transformovány v „zelené“, energeticky udržitelné a autonomní destinace. Solární a větrnou elektřinu budou mít k dispozici obyvatelé, návštěvníci, podniky a veřejné instituce včetně veřejného osvětlení. Dopravu zajistí elektromobily. V první fázi se bude jednat o malé a hůře přístupné ostrovy bez možnosti napojení na pevninskou energetickou síť. Realizace programu proběhla pilotně na ostrůvcích Agios Stratis, Astypalea, Tilos a Chalki. Na ostrově Astypalea sponzoruje elektromobilitu Volkswagen.

Řecký energeticko-klimatický plán předpokládá do r. 2030 investice v řádu 39 mld. EUR do rozvoje OZE (9 mld.), elektrické rozvodné sítě (9 mld.), plynových elektráren a úložišť energie (1,3 mld.) a do zvýšení energetické efektivnosti soukromých i veřejných budov (11 mld.). Energetika patří k prioritním oblastem plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaného z  unijního fondu obnovy. Na projekty revitalizace vytěžených lignitových dolů v Západní Makedonii a na Peloponésu je z rozpočtu plánu vyčleněno 242 mil. EUR, na modernizaci elektrické rozvodné sítě 600 mil. EUR, na napojení Kykladských ostrovů na pevninský rozvodný systém 195 mil. EUR, na rozvod elektřiny pod zemí v lesních oblastech 40 mil. EUR, na zvýšení kapacity rozvodné sítě pro nové OZE 12 mil. EUR a na velkokapacitní úložiště energie z OZE 450 mil. EUR, na podporu elektromobility 220 mil. EUR a na zvýšení energetické účinnosti budov, a to jak domácností tak institucí, hotelů, podniků, 1,73 mld. EUR. Z finančního nástroje REPowerEU chce Řecko využít půjčky v hodnotě 5 mld. EUR.

Deklarovaným cílem řecké vlády je do roku 2027 vybudovat moderní širokopásmovou infrastrukturu a dohnat deficit v digitalizaci. V obtížném pandemickém období, kdy bylo nutné zrušit osobní kontakty úředníků s veřejností a zahájit distanční výuku, zaznamenala digitalizace řecké veřejné správy velký pokrok. Byla rozvinuta centrální vládní platforma gov.gr, k níž jsou postupně připojovány další a další úřady a státní instituce. Vznikají nové aplikace. Digitalizován bude například registr nemovitostí, archiv sociálních pojišťoven, justice a další. Cílem řecké vlády je zapojit do procesu digitální transformace také soukromý sektor a změnit tak způsob jeho fungování. 

Rozvoj digitalizace je jedním ze čtyř prioritních pilířů řeckého plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“. Záměry konkretizuje Národní plán rozvoje širokopásmových sítí na roky 2021 – 2027, který zahrnuje infrastrukturální projekty v celkové hodnotě 2,5 mld. EUR. Většina projektů bude realizována formou PPP. Z veřejných financí je na ně vyčleněno 1,14 mld. EUR. 

K největším projektům programového období 2021-2027 patří: 

Síť malých satelitů na bázi infrastruktury „Fiber in sky“ na podporu bezpečné telekomunikace, námořní plavby, záchranných operací, národní bezpečnosti a ostrahy hranic a rozvoje špičkových technologií (rozpočet 200,3 mil. EUR).

5G síť o délce téměř 2 400 km podél hlavních silnic a dálnic (rozpočet 162 mil. EUR).

Podmořská síť optických vláken mezi pevninou a řeckými ostrovy. Projekt bude realizovaný a financovaný soukromým investorem, stát doplní chybějící prostředky (rozpočet veřejného podílu 88,7 mil. EUR).

Optická vlákna instalovaná na 120 000 budovách umožní připojit zhruba 3,6 milionům konečných uživatelů na moderní internetovou síť s velmi vysokou kapacitou (VHCN). Jedná se o modernizaci téměř 76 % aktivních internetových spojení (rozpočet 131 mil. EUR).

Projekt WiFi4GR pro rozvoj veřejných míst s bezdrátovým širokopásmovým přístupem k internetu (rozpočet 15 mil. EUR bez DPH).

Ultrarychlé širokopásmové připojení (Ultra Fast Broadband/UFB) bude rozšiřováno ve dvou etapách. V první bude na náklady státu vybudována síť pro ultrarychlé širokopásmové připojení s rychlostí nad 100 Mbps v oblastech, které nejsou komerčně lákavé pro soukromé investory (rozpočet 700 mil. EUR). Ve druhé bude následovat projekt ultrarychlého širokopásmového připojení (UFBB II) pro koncesionáře, kteří do konce r. 2025 nezískají přístup k vysokokapacitním sítím VHCN (rozpočet 1,2 mld. EUR, podíl státu 400 mil. EUR).

Řecko leží na křižovatce tří kontinentů, v oblasti, která nepatří k nejklidnějším. Jeho výdaje na zbrojení patří proto v NATO ve vztahu k HDP k nejvyšším. Národní investice do modernizace vybavení a výzbroje ozbrojených sil vystoupí v příštích pěti letech na 11,5 mld. EUR. Státní rozpočet na rok 2022 vyčlenil na potřeby ministerstva obrany 6,47 mld. EUR a na rok 2023 počítá s částkou 5,71 mld. EUR.

Ministerstvo pro klimatickou krizi a civilní ochranu, které vzniklo v roce 2021 v reakci na rozsáhlé požáry, provádí rozsáhlou transformaci koncepce a modernizaci vybavení složek civilní ochrany. Cílem je zvýšit připravenost a efektivnost krizového managementu na celém území Řecka a minimalizovat ztráty na životech a majetku způsobené přírodními katastrofami jako zemětřesení,  povodně a lesní požáry. 

V roce 2022 byla podepsána s Evropskou investiční bankou dohoda o spolupráci na pětiletém programu modernizace řecké civilní ochrany. EIB poskytne úvěry v celkové výši až 595 mil. EUR a technické zkušenosti z oblasti prevence a řešení přírodních katastrof. Na přípravě programu spolupracovali techničtí a finanční experti Řecka i EIB, kteří zpracovali plány transformace civilní ochrany pro celé území Řecka i pro každý ze 13 krajů (regionů) samostatně. Z dlouhodobých úvěrů EIB, navýšených o veřejné a soukromé investice, bude v průběhu příštích pěti letech financováno vybavení zahrnující polní nemocnice, požární a transportní letouny pro evakuaci osob, helikoptéry, bezpilotní technologie, speciální vozidla a další záchranné a zdravotnické prostředky pro řešení krizových situací, které umožní rychleji reagovat na nebezpečí a zlepší prevenci a připravenost na národní i krajské úrovni. Na tyto zakázky jsou postupně vypisovány veřejné soutěže.

Turistický sektor je tahounem řecké ekonomiky. Na tvorbě HDP se podílí zhruba ze čtvrtiny. V roce 2019 navštívilo Řecko rekordních 32 mil. zahraničních turistů, kteří do státního rozpočtu přímo či nepřímo přinesli 57,1 mld. EUR. Pandemie covid-19 v letech 2020-2021 cestovní ruch těžce zasáhla. V roce 2022 se však výkon turistického sektoru vrátil na úroveň roku 2019 a existuje potenciál pro jeho další rozvoj. 

Oživení cestovního ruchu umožní investice do rozšíření a modernizace hotelů a dalších ubytovacích kapacit, restaurací, kaváren a dalších provozoven turistických služeb. To skrývá potenciál pro všechny komodity sektoru vybavení pro hotely, restaurace a kavárny jako je sklo, skleněné výrobky a porcelán. České firmy mají na řeckém trhu tradici a při vhodné cenové politice a moderní designové nabídce může jejich vývoz posílit.

Rostoucí zájem o nové formy turistiky spolu s prodlužováním turistické sezóny otevírají prostor pro poptávku po dalším vybavení nejen pro vodní sporty, ale i pro horskou turistiku, kempování apod.

Pro zamýšlený rozvoj řeckých lázeňských lokalit může být inspirací český model využití léčebných pramenů a technologické vybavení sloužící v léčebném lázeňství. Záměr řecké vlády a místních samospráv privatizovat či dlouhodobě pronajmout některé lázeňské lokality a léčebné prameny trvá. Překážkou pro investory zůstává nedořešená legislativa a vlastnické vztahy.

Potenciál pro mezinárodní spolupráci a investice je také v dopravních službách, zejména v kombinované dopravě. Přístav Pireus spravuje čínská firma COSCO International a navyšuje jeho kapacity. Modernizován je i nákladní přístav v Soluni, který má v dlouhodobém pronájmu mezinárodní konsorcium SEGT s majoritním podílem rusko-řeckého investora. Počítá se s výstavbou překladišť a center kombinované dopravy a s modernizací a rozšiřováním železniční sítě. Začala výstavba další trasy athénského metra.

Vyčerpaná kapacita skládek a finanční sankce Evropské komise za neuspokojivé nakládání s  odpady již řadu let vyzývají ke změně modelu odpadového hospodářství. Vláda podporuje moderní ekologická řešení, vývoj však brzdí lokální zájmy a spory o mix technologií a umístění závodů, proti kterým řada komunit ostře protestuje. Národní plán hospodaření s odpady 2020-2030 má za cíl dohnat zpoždění, skoncovat s nekontrolovaným ukládáním odpadu a začít rekultivovat nepovolené skládky. Do r. 2030 by mělo na území Řecka fungovat 43 závodů na zpracování komunálního odpadu, až 46 závodů na zpracování jeho organických složek a 4 spalovny na energetické využití zbytkového odpadu. Plán předpokládá také rozšíření třídění komunálního odpadu u zdroje na více složek (papír, sklo, plast, hliník, organický odpad, textilie/oděvy, nebezpečný a zbytkový odpad), modernizaci třídících center a recyklačních závodů, využití organického odpadu v energetice (biomasa) a jeho kompostování. Zbytky komunálního odpadu mají být využity pro výrobu energie spalováním. Potenciál mají technologie na zpracování recyklovaného materiálu, rekultivace starých a výstavba nových moderních skládek. Hovoří se o podpoře projektů cirkulární ekonomiky, které by umožnily využít cenné suroviny. Postup realizace zatím neodpovídá potřebám.

Očekává se také posílení projektů orientovaných na zlepšení hospodaření s vodami (biologické čističky, hospodaření s podzemními vodami, odsolování, malé vodní elektrárny atd.), které však rovněž často brzdí lokální zájmy. 

Technické parametry nových provozů jsou specifikovány v rámci veřejných soutěží. Většina projektů bude realizována na regionální úrovni z prostředků alokovaných Řecku z unijních fondů a spolufinancována soukromým kapitálem (tj. formou PPP). 

Plán na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaný z unijního fondu obnovy vyčleňuje na zlepšení odpadového hospodářství z veřejných prostředků 660 mil. EUR a počítá s investicí dalších 500 mil. EUR ze soukromých zdrojů. Na výstavbu čističek odpadních vod v osadách nad 2 000 obyvatel alokuje plán 230 mil. EUR, na obnovu infrastruktury pro rozvod pitné vody 200 mil. EUR a na rozvoj vodárenské a kanalizační sítě v konkrétních oblastech 700 mil. EUR.

Rozsáhlá obměna a rozšíření zdravotnických zařízení, vybavení a techniky, které zastaraly v průběhu desetileté hospodářské krize, je nevyhnutelná. Řecko nemá dostatečnou vlastní produkci, a je proto z velké části odkázáno na dovozy. Potenciál pro vývoz zdravotnické techniky, vybavení, materiálu a rehabilitačních pomůcek je značný. Zájem bude o dodavatele, kteří se kvalitou umí přiblížit špičce, ale zároveň si udržují rozumné ceny. 

Řecký farmaceutický průmysl je po rafinaci ropy, výrobě potravin, zpracování kovů a chemickém průmyslu 5. nejvýznamnějším oborem domácího zpracovatelského průmyslu s vysokou přidanou hodnotou a značným růstovým potenciálem. Léčiva a farmaceutické výrobky jsou také největším vývozním artiklem Řecka do ČR s ročním objemem okolo 2,5 mld. Kč. Na druhé straně ČR, která tradičně vyváží do Řecka chemické výrobky, v posledních letech zvyšuje vývoz léčiv a farmaceutických výrobků, jejichž objem se v roce 2022 meziročně zdvojnásobil a posunul do exportní pětky. Pandemie covid-19 potvrdila význam moderních léčiv a potenciál pro spolupráci na jejich vývoji a výrobě. Řecké farmaceutické podniky plánují v příštích letech rozsáhlé investice do výrobních provozů a center aplikovaného výzkumu ve výši téměř 1,5 mld. EUR a farmaceutický průmysl byl zařazen mezi státem financované programy na podporu inovací. Pro české výrobce by to mohlo být příležitostí pro dodávky surovin, obalů a případně i výrobních technologií. České farmaceutické podniky a výzkumné ústavy by se mohly pokusit o spolupráci na vývoji a výrobě moderních léčiv. Značný potenciál pro zahraniční investice má farmaceutické využití konopí, pro které platí zvláštní motivační legislativa.

Podle řeckých oficiálních údajů v roce 2021 činily výdaje na výzkum a vývoj  2.635 mil. EUR, což je o 141 mil. EUR více než v roce 2020 (+5,7 %) a o 1.244 mil. EUR více než v roce 2011 (+90 %). V desetiletí 2011-2021 patřilo Řecko podle oficiálních statistik Eurostatu mezi členské země s nejvyšším nárůstem intenzity výzkumu a vývoje, tedy podílu výdajů na výzkum a vývoj k HDP. Oproti úrovni roku 2011 (0,68 % HDP) se v roce 2021 (1,45 % HDP) jednalo o nárůst o 0,77 % HDP a Řecko se mezi ČS EU posunulo na 15. místo.

Největší podíl na celkových výdajích na výzkum a vývoj má podnikatelský sektor, který v roce 2021 vynaložil 1.245 mil. EUR (0,69 % HDP, 47,3 % celkových nákladů), což představuje meziroční nárůst o 8,3 %. Následují sektor vysokého školství (30,2 %), stát (22 %) a soukromé neziskové instituce (0,5 %).

Výkon Řecka v oblasti inovací (EIS) byl nejlepší u výdajů na vědu a vývoj ve státním sektoru, u inovačních podniků a u prodeje inovačních výrobků.  

Největším státním multidisciplinárním výzkumným střediskem se silným zastoupením v mezinárodním výzkumu je Národní centrum vědeckého výzkumu Demokritos, které koordinuje tři národní výzkumné infrastruktury (Innovation El, Openscreen a Calibra) a podílí se na dalších osmi. V jeho rámci působí pět nezávislých výzkumných ústavů zaměřených na oblasti → informatika a telekomunikace, → biověda a aplikace, →  jaderný výzkum a radiologické vědy a technologie, energetika a bezpečnost, → nanovýzkum a nanotechnologie, → jaderná a částicová fyzika. Demokritos provozuje také certifikované laboratoře provádějící specializovaná měření a testování pro oblasti životního prostředí, energetiky, pro Národní síť přesné medicíny a onkologie a pro Národní antidopingovou laboratoř. Ve spolupráci s domácími a zahraničními univerzitami participuje na postgraduálních programech.

Demokritos podporuje aplikovaný technologický výzkum a inovace a má bohaté portfolio národních i mezinárodních patentů. Klade důraz na pomoc podnikům aplikovaného výzkumu zejména v raném, vysoce rizikovém období jejich vzniku. Za tímto účelem působí v jeho areálu technologický park „Lefkippos“, kde se okolo čtyřiceti začínajících malých a středních podniků z oblastí špičkových technologií rozvíjí v dynamické interakci s výzkumnou komunitou centra.

Digitální inovační centrum AHEDD (Attica Hub for the Economy of Data and Devices) podporuje digitální transformaci řeckých podniků za pomoci špičkových technologií v oblasti internetu věcí, umělé inteligence a 5G telekomunikací. V jeho rámci funguje Giga Campus společností Vodafone a Demokritos.

Velvyslanectví považuje výzkumný ústav Demokritos za nejvýznamnějšího oficiálního partnera pro český výzkum. V roce 2021 zde zorganizovalo prezentaci českého nanovýzkumu a nanotechnologií.

Potenciál pro spolupráci existuje také na univerzitách, kde je spolupráce navazována a prohlubována v rámci výměny akademiků a studentů a společné účasti na evropských projektech. Významným úspěchem vědecko-technické spolupráce byla dodávka unikátního holografického mikroskopu české společnosti TELIGHT Krétské univerzitě v Heraklionu v roce 2022.

V podnikovém sektoru lze vidět potenciál pro spolupráci například v oblastech zdravotnictví a farmacie, ICT nebo ekologie.