V roce 2024 bylo v Řecku vyrobeno 52 TWh elektřiny, z toho 48,3 procent pocházelo z obnovitelných zdrojů, 6,9 procent z velkých vodních elektráren, 38,7 procent ze zemního plynu a jen 6,2 procent z lignitu.     

Ministerstvo životního prostředí a energetiky představilo v říjnu 2024 aktualizovaný plán v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 s výhledem do roku 2050, který vytyčuje nové ambiciózní cíle. Počítá s dalším nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 81 procent v roce 2030 a na téměř 100 procent v roce 2050. Kromě solárních technologií by významnou roli měly hrát větrné elektrárny instalované jak na souši, tak nově i na moři, které se postupně stanou druhým nejvýznamnějším zdrojem elektřiny. Předpokladem širšího zapojení obnovitelných zdrojů do energetického mixu je zvýšení kapacity úložišť, jejichž stávající kapacita je bezvýznamná, v roce 2030 by však měla činit 6,2 GW a do roku 2050 se téměř ztrojnásobit na 17 GW. Nezbytná je modernizace a posílení distribuční sítě. S ohledem na klimatické výkyvy a časté požáry má perspektivy zejména podzemní vedení a pokračuje výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s ostrovy. Naopak lignitové elektrárny by měly být plně vyřazeny z provozu do roku 2028. 

Plán je rozdělen do tří etap. V první, od roku 2025 do roku 2030, bude pokračovat rozšiřování větrné, solární energetiky a akumulační infrastruktury, aby byla zajištěna nejen kapacita, ale i vyváženost systému. Postupně se budou uplatňovat nové technologie jako biometan, vodík, zachycování a ukládání uhlíku a velkoplošná tepelná čerpadla. Druhá etapa, od roku 2030 do roku 2040, bude zaměřena na „očištění“ elektřiny, na urychlení úspor energie v domácnostech i na budovách a na elektrifikaci pozemní dopravy. Ve třetí etapě od roku 2040 do roku 2050 se plánují zelené změny v lodní a letecké dopravě, kde je třeba využít nová, ekologická paliva, a také v těžkém průmyslu.

Zajímavým projektem vlády je program „GR-eco Islands“. Vybrané ostrovy budou postupně transformovány v „zelené“, energeticky udržitelné a autonomní destinace. Solární a větrnou elektřinu budou využívat obyvatelé, návštěvníci, podniky a veřejné instituce včetně veřejného osvětlení. Dopravu zajistí elektromobily. Realizace programu proběhla pilotně na ostrůvcích Agios Stratis, Astypalea, Tilos a Chalki. Na ostrově Astypalea sponzoruje elektromobilitu Volkswagen.

Perspektivní zůstává sektor LNG infrastruktury. V řeckých přístavech se rozšiřuje kapacita plovoucích skladovacích a regasifikačních jednotek (FSRU) spolu se související infrastrukturou. K hlavnímu úložišti LNG Revythousa v metropolitním regionu Attika přibylo plovoucí úložiště u přístavu Alexandroupoli a v následujících letech se plánuje instalace dalších v Soluni, Volosu a v Korintském zálivu. Plyn z těchto úložišť bude distribuován také do sousedních zemí.

Po několikaleté přestávce byl obnoven seismický průzkum potenciálních nalezišť ropy a zemního plynu v řeckých výsostných vodách. Americká společnost ExxonMobil provádí průzkumy jihozápadně od Kréty a rovněž americká Chevron se zajímá o dvě mořská pole jižně od Kréty.

Řecký energeticko-klimatický plán předpokládá do roku 2030 rozsáhlé investice v řádu 39 miliard eur. Energetika patří k prioritním oblastem plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaného z unijního fondu obnovy. Z finančního nástroje REPowerEU využije Řecko na půjčky dalších 5 miliard eur.

Deklarovaným cílem řecké vlády je do roku 2027 vybudovat v zemi moderní širokopásmovou infrastrukturu a dohnat deficit v digitalizaci. V období pandemie, kdy bylo nutné zrušit osobní kontakty úředníků s veřejností a zahájit distanční výuku, zaznamenala digitalizace řecké veřejné správy velký pokrok. Byla rozvinuta centrální vládní platforma gov.gr, k níž jsou postupně připojovány další a další úřady a státní instituce. Cílem řecké vlády je zapojit do procesu digitální transformace také soukromý sektor a změnit tak způsob jeho fungování. 

Rozvoj digitalizace je jedním ze čtyř prioritních pilířů řeckého plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“. Záměry konkretizuje Národní plán rozvoje širokopásmových sítí na období od roku 2021 a do roku 2027, který zahrnuje infrastrukturální projekty v celkové hodnotě 2,5 miliard eur. Většina projektů bude realizována formou spolupráce veřejného a privátního sektoru (PPP). Z veřejných financí je vyčleněno 1,14 miliard eur. K nejvýznamnějším projektům patří instalace malých satelitů na bázi infrastruktury „Fiber in sky“ na podporu bezpečné telekomunikace, námořní plavby, záchranných operací, národní bezpečnosti a ostrahy hranic; instalace sítě 5G podél hlavních silnic a dálnic; podmořská síť optických vláken mezi pevninou a řeckými ostrovy; instalace optických vláken na budovy; projekt WiFi4GR pro rozšíření veřejných míst s bezdrátovým širokopásmovým přístupem k internetu; vybudování sítě ultrarychlého širokopásmového připojení (Ultra Fast Broadband/UFB) s rychlostí nad 100 Mbps v oblastech, které nejsou komerčně lákavé pro soukromé investory, a další projekty.

V prosinci 2024 zařadila Evropská komise Řecko mezi sedm evropských zemí, kde vzniknou první evropské „továrny“ umělé inteligence, takzvané AI Factories. Řecká dostala název Pharos (v překladu Maják) a jejím srdcem bude superpočítač Daidalos, jeden ze čtyř evropských vysoce výkonných superpočítačů střední třídy (petascale HPC). Počítač bude instalován na athénském předměstí v přístavu Lavrio v prostorách technologického parku Národní polytechnické univerzity. Kolem něho se vytvoří digitální cluster uživatelů z celé Evropy. Celkový rozpočet tříletého projektu Pharos se bude pohybovat okolo 30 milionů eur. Polovina bude pokryta z kapitálu společného evropského podniku pro rozvoj počítačových systémů EuroHPC JU a druhá z řeckých zdrojů. Realizační konsorcium vede společnost GRNET S.A.- National Infrastructures for Research and Technology, která spadá do gesce řeckého ministerstva pro digitální politiku. 

Pharos se zaměří na tři tematické okruhy využití umělé inteligence – (1) zdravotnictví, (2) životní prostředí, udržitelný rozvoj (včetně energetiky) a předcházení přírodním katastrofám zejména zpřesněním meteorologických modelů, (3) lingvistické modely. Pro inovativní společnosti, včetně českých, které se zaměřují na tyto oblasti, může jít o zajímavou příležitost nabídnout svá řešení.  

Řecko leží v cípu Evropy na křižovatce tří kontinentů, v oblasti, která rozhodně nepatří k nejklidnějším. Jeho výdaje na výzbroj v poměru k HDP jsou proto tradičně v NATO jedny z nejvyšších. Státní rozpočet na rok 2025 vyčlenil na potřeby ministerstva národní obrany 6,13 miliard eur.

Ministerstvo národní obrany představilo v dubnu 2025 svůj Střednědobý plán výzbroje na léta 2025 až 2036, který počítá s investicemi přes 25 miliard eur do zásadní modernizace výzbroje. Prioritu má vybudování komplexního obranného štítu nad územím Řecka zahrnující námořní, pozemní i leteckou dimenzi. Zájem bude také o bezpilotní prostředky, kybernetický boj nebo umělou inteligenci. V úvahu připadá rovněž modernizace vozového parku. Podrobnosti o konkrétních programech budou zveřejňovány postupně při jednotlivých tendrech, které vyhlašuje ministerstvo obrany. Známo je nicméně to, že Řecko bude všude, kde je to reálné, prosazovat zapojení domácího průmyslu a služeb, například pomocí výroby komponent nebo jejich montáže, alespoň ve výši 25 procent hodnoty projektu. Pro české firmy může jít o zajímavou pobídku pro nalezení partnera v Řecku. 

Řecké centrum pro obranné inovace (Hellenic Center for Defence Innovation) ministerstva obrany by se mělo stát domácím ekosystémem inovativních startupů v oborech jako aplikace umělé inteligence, bezpilotní prostředky, elektronický boj a další. 

Ministerstvo pro klimatickou krizi a civilní ochranu bylo zřízeno jako samostatný resort v reakci na potřebu co nejefektivněji čelit dopadům klimatické změny jako jsou ničivé požáry, záplavy a další přírodní katastrofy, zamezit ztrátám na životech a minimalizovat materiální škody. Do jeho gesce patří hasiči, záchranáři a další složky civilní ochrany. Dohoda s Evropskou investiční bankou o spolupráci na pětiletém programu modernizace řecké civilní ochrany, podepsaná v roce 2022, zajišťuje úvěry v celkové výši až 595 milionů eur a technické poradenství v oblasti prevence a řešení přírodních katastrof. Z dlouhodobých úvěrů navýšených o veřejné a soukromé investice je financována modernizace vybavení jako polní nemocnice, požární a transportní letouny pro evakuaci osob, helikoptéry, bezpilotní technologie, hasičská vozidla a technologie, záchranné a zdravotnické prostředky. Rostoucí důraz je kladen na prevenci požárů za pomoci systémů jejich včasné detekce, na signalizační a informační technologie, meteorologické družice a systémy a na další prostředky umožňující co nejrychleji čelit krizovým situacím na národní i krajské úrovni. Na jednotlivé zakázky jsou vypisovány veřejné soutěže. 

Turistický sektor je tahounem řecké ekonomiky. Na tvorbě HDP se podílí zhruba ze čtvrtiny. V roce 2024 navštívilo Řecko rekordních téměř 36 milionů zahraničních turistů, kteří zde utratili 20,6 miliard eur. Nárůst pokračuje i díky prodloužení turistické sezóny.

Oživení cestovního ruchu motivuje investice do rozšíření a modernizace turistické infrastruktury, hotelů a ostatních ubytovacích kapacit, do restaurací, kaváren a dalších provozoven turistických služeb. To skýtá potenciál pro všechny komodity sektoru vybavení pro hotely, restaurace a kavárny, tedy i skla, skleněných výrobků a porcelánu. České firmy mají v této oblasti na řeckém trhu tradici a při vhodné cenové politice a moderní designové nabídce lze vývoz posílit.

Rostoucí zájem o nové formy turistiky spolu s prodlužováním turistické sezóny otevírají prostor pro poptávku po vybavení nejen pro vodní sporty, ale i pro horskou turistiku, kempování apod.

Pro rozvoj řeckých lázeňských lokalit, které zůstávají nevyužity, může být inspirací český model využití léčebných pramenů a technologické vybavení sloužící v léčebném lázeňství. Překážkou pro investory je nedořešená legislativa a vlastnické vztahy.

Potenciál pro mezinárodní spolupráci a investice je také v dopravních službách. 

Vyčerpaná kapacita skládek a finanční sankce Evropské komise za neuspokojivé nakládání s pevnými odpady již řadu let vyzývají ke změně modelu odpadového hospodářství. Vláda podporuje moderní ekologická řešení, vývoj však brzdí lokální zájmy a spory o mix technologií. Národní plán hospodaření s odpady na léta 2020 až 2030 si vytyčil za cíl dohnat zpoždění, skoncovat s nekontrolovaným ukládáním odpadu a začít rekultivovat staré skládky. Do roku 2030 by mělo na území Řecka vzniknout 43 závodů na zpracování komunálního odpadu, 46 závodů na zpracování jeho organických složek a čtyři spalovny na energetické využití zbytkového odpadu. Plán předpokládá také rozšíření třídění komunálního odpadu u zdroje na více složek (papír, sklo, plast, hliník, organický odpad, textilie/oděvy, nebezpečný a zbytkový odpad), modernizaci třídících center a recyklačních závodů, využití organického odpadu v energetice (biomasa) a efektivnější kompostování. Potenciál mají technologie na zpracování recyklovaného materiálu. Hovoří se o podpoře projektů cirkulární ekonomiky, které by umožnily využít cenné suroviny. Postup realizace zatím neodpovídá potřebám ani cílům.

Klimatická změna přinášející vyšší teploty a nižší objem srážek spolu s nehospodárným využíváním vodních zdrojů zvyšují význam lepšího hospodaření s vodami. Hledají se vhodná technologická řešení. Dlouhodobé plány Řecka zahrnují využití recyklované vody z biologických čističek pro průmyslové účely nebo zavlažování, podporu kombinovaných projektů odsolování a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, úspory vody v zemědělství nebo výstavbu malých přehrad. Technické parametry nových provozů jsou specifikovány v rámci veřejných soutěží. Většina projektů je realizována na regionální úrovni z prostředků alokovaných Řecku z unijních fondů a spolufinancována soukromým kapitálem (tj. formou PPP). 

Řecký plán na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaný z unijního fondu obnovy vyčleňuje na zlepšení odpadového hospodářství 660 milionů eur a počítá s investicí dalších 500 milionů ze soukromých zdrojů. Na výstavbu čističek odpadních vod alokuje 230 milionů, na obnovu infrastruktury pro rozvod pitné vody 200 milionů a na rozvoj vodárenské a kanalizační sítě 700 milionů eur.

Rekonstrukce a rozšiřování státních i soukromých zdravotnických zařízení spolu s modernizací jejich vybavení a techniky, které zastaraly v průběhu desetileté hospodářské krize, jsou příležitostí pro zahraniční dodavatele, protože Řecko nemá dostatečnou vlastní produkci. 

Řecký farmaceutický průmysl je po rafinaci ropy, výrobě potravin, zpracování kovů a chemickém průmyslu pátým nejvýznamnějším oborem domácího zpracovatelského průmyslu s vysokou přidanou hodnotou a značným růstovým potenciálem. Ve vzájemném obchodě jsou léčiva a farmaceutické výrobky důležitým artiklem jak na straně dovozu z Řecka s ročním objemem v roce 2024 téměř 106 milionů eur a meziročním nárůstem o 10 procent, tak na straně vývozu, kde činil jejich objem 24 milionů eur. 

Pandemie covid-19 potvrdila význam moderních léčiv a potenciál pro mezinárodní spolupráci na jejich vývoji a výrobě, která by se mohla rozvinout i na řecko-české úrovni. Řecké farmaceutické podniky plánují v příštích letech rozsáhlé investice do výrobních provozů a center aplikovaného výzkumu a farmaceutický průmysl byl zařazen mezi státem financované programy na podporu inovací. Pro české výrobce by to mohla být příležitost pro dodávky surovin, obalů a případně i výrobních technologií. České farmaceutické podniky a výzkumné ústavy by se mohly pokusit navázat spolupráci na vývoji a výrobě moderních léčiv. Značný potenciál pro zahraniční investice má farmaceutické využití konopí, pro které platí zvláštní motivační legislativa.

Výdaje na výzkum a vývoj činily v roce 2023 podle oficiálních řeckých údajů 3,37 miliard eur, tj. 1,49 % HDP (s meziročním nárůstem o téměř 10 procent) oproti 0,82 % HDP v roce 2013. Národním cílem je v roce 2030 zvýšit tyto výdaje na 1,81 % HDP. Nejvíce přispívá podnikatelský sektor, který v roce 2023 vynaložil na výzkum 1,66 miliard eur (0,73 % HDP, téměř polovina celkových nákladů), následují sektor vysokého školství (zhruba 30 procent výdajů), stát (21 procent) a soukromé neziskové instituce (necelé procento).

Rozvojový plán Řecka na programové období od roku 2021 do roku 2027 stanoví osm prioritních oblastí, jejichž rozvoj by se měl opírat o výsledky vědy a výzkumu: (1) zemědělsko-potravinářský řetězec, (2) digitální technologie, (3) životní prostředí a cirkulární ekonomika, (4) udržitelná energetika, (5) biotechnologie, zdravotnictví a farmacie, (6) materiály, stavebnictví, průmysl, (7) doprava a dodavatelský řetězec, (8) cestovní ruch, kultura a kreativní průmysl.

V Řecku působí celá řada významných center vědeckého výzkumu a technologických institutů, které by mohly být partnery pro české výzkumníky. Potenciál pro spolupráci lze vidět například ve zdravotnictví a farmacii, ICT a umělé inteligenci, v obraně nebo v energetice a ekologii.

Největším státním multidisciplinárním výzkumným střediskem se silným zastoupením v mezinárodním výzkumu je Národní centrum vědeckého výzkumu Demokritos, které bylo původně zaměřeno výhradně na jaderný výzkum. Dnes sdružuje špičkové výzkumné ústavy Informatiky a telekomunikací, Biověd a aplikací, Jaderné a částicové fyziky, Nanovědy a nanotechnologií a Jaderné a radiologické vědy a technologie, energetiky a bezpečnosti. Demokritos podporuje aplikovaný technologický výzkum a inovace a má bohaté portfolio národních i mezinárodních patentů. Klade důraz na pomoc podnikům aplikovaného výzkumu. V jeho areálu působí technologický park Leukippos, kde se okolo čtyřiceti začínajících malých a středních podniků rozvíjí v dynamické interakci s výzkumnou komunitou centra. Velvyslanectví považuje výzkumný ústav Demokritos za nejvhodnějšího potenciálního partnera pro český výzkum.

Národní nadace pro výzkum zastřešuje instituty Historického výzkumu, Chemické biologie a Teoretické a fyzikální chemie.Nadace pro výzkum a technologie Hellas sdružuje deset výzkumných ústavů: Elektronických struktur a Laseru, Molekulární biologie a biotechnologie, Informatiky, Aplikované a výpočetní matematiky, Středozemních studií, Chemického inženýrství, Astrofyziky, Geoenergie, Biomedicíny a Genomiky člověka. Opomenout nelze ani Národní observatoř, Řecký institut Pasteur, Výzkumné centrum biomedicínských věd Alexander Fleming či Řecké centrum pro mořský výzkum.