Řecko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Řecká republika leží v jihovýchodní Evropě na jihu Balkánského poloostrova a její celková rozloha činí 132 tis. km². Na pevnině sousedí s Albánií, Severní Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Kromě pevninské části jsou součástí Řecka tisíce ostrovů v Egejském, Středozemním a Jónském moři, jen 223 z nich je však obydlených. Největšími jsou Kréta, Euboia, Rhodos a Korfu. Počet obyvatel při sčítání v roce 2011 činil 10,8 mil. Správně je Řecko členěno do 13 regionů (krajů), z nichž největším je metropolitní Attika, kde žije a pracuje zhruba polovina obyvatelstva. Úředním jazykem je (novo)řečtina.  

Řecko je parlamentní republikou. Parlament je jednokomorový s 300 členy volenými na čtyřleté funkční období. V čele státu stojí prezident volený parlamentem na dobu pěti let. Od r. 2020 je poprvé v historii hlavou státu žena. Pravomoci prezidenta republiky jsou omezené. K hlavním patří, že jmenuje předsedu vlády a pověřuje ho jejím sestavením. Počet členů vlády a její struktura do značné míry závisí na rozhodnutí předsedy vlády. Země je od roku 1952 členem NATO, od roku 1981 členem EU a od roku 2001 členem eurozóny.

Řecká ekonomika patří v EU ke slabším. Je vysoce závislá na službách v turistickém ruchu a dopravě, zejména námořní, které přímo či nepřímo produkují zhruba 25 % HDP. Mezi významná průmyslová odvětví patří zpracování domácí zemědělské produkce, rafinace ropy, těžba a zpracování surovin jako bauxit, hliník, barevné kovy, mramor, a farmaceutická výroba. Platební bilance je vzhledem ke značné závislosti na dovozech negativní, i když vysoký deficit obchodní bilance částečně eliminuje přebytek bilance služeb. Největším obchodním partnerem Řecka je EU. Jádrem vývozu z ČR jsou dlouhodobě stroje a dopravní prostředky, zejména pak osobní automobily, které reprezentují zhruba 20 % vývozu, dále chemikálie a průmyslové spotřební zboží.  Perspektivními sektory pro české firmy jsou například energetika. ICT, obranný a farmaceutický průmysl. Očekává se rozvoj zdravotnictví a zelené ekonomiky.

Řecko prošlo v letech 2010–2018 hlubokou hospodářskou krizí, kdy ztratilo zhruba čtvrtinu hrubého domácího produktu. Rok 2019 signalizoval nástup masivního hospodářského růstu. Výsledky turistického sektoru byly rekordní. Pandemie v r. 2020 však nadějnou růstovou trajektorii přerušila. Řecká ekonomika závislá na službách byla karanténními opatřeními těžce postižena a objem HDP prudce klesl. Chystané investice do odvětví jako energetika, ekologie, inovace a infrastruktura byly odloženy. V roce 2021 se podařilo turistický ruch a řeckou ekonomiku částečně oživit. V meziročním srovnání, byť s ekonomicky neduživým rokem 2020, byl nárůst HDP významný. Přitažlivost Řecka pro investory vzrostla a s ní i příliv přímých zahraničních investic. 

Perspektivy na léta 2022-23 byly dosud pozitivní. Ministerstvo financí, Evropská komise i ratingové agentury viděly významný růstový potenciál umocněný investicemi z Fondu obnovy. Řecká vláda se snaží důsledně naplňovat svůj reformní program orientovaný na zlepšení podnikatelského prostředí a respektovat fiskální disciplínu s cílem posílit důvěru investorů a dosáhnout zařazení státních dluhopisů do investičního ratingového pásma. Nadějný vývoj ekonomiky však ohrožují mezinárodní rizika plynoucí z postpandemické inflace a energetické krize umocněná ekonomickými dopady ruské invaze na Ukrajinu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Řecko (378.58 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Řecko (MZV) (3 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Řecká či Helénská republika (Elliniki Dimokratia)

Prezidentka: Katerina Sakellaropoulou (ve funkci od března 2020, pětiletý mandát, poprvé je hlavou státu žena)

Složení vlády: Struktura vlády není pevně stanovena. Stávající vláda, která vzešla z parlamentních voleb 7. července 2019, čítá 20 ministrů, 5 alternujících ministrů (náměstků s pravomocemi ministra) a 31 náměstků. Většina členů vlády je současně poslanci.

• Předseda vlády: Kyriakos Mitsotakis
• Místopředseda vlády: Panagiotis Pikrammenos
• Ministr zahraničí: Nikolaos Dendias
• Ministr financí: Christos Staikouras
• Ministr národní obrany: Nikos Panagiotopoulos
• Ministr vnitra: Makis Voridis
• Ministr obrany občana: Panagiotis Theodorikakos
• Ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu: Christos Stylianidis
• Ministr pro migraci a azyl: Notis Mitarakis         
• Ministr rozvoje a investic: Adonis Georgiadis
• Ministr turistického ruchu: Vasilis Kikilias        
• Ministr infrastruktury a dopravy a státní ministr: George Gerapetridis
• Ministr námořnictva a ostrovní politiky: Giannis Plakiotakis    
• Ministr životního prostředí a energetiky: Koskas Skrekas
• Ministr pro zemědělský rozvoj a potraviny: Georgios Georgantas     
• Ministr práce a sociálních věcí: Kostis Chatzidakis         
• Ministr zdravotnictví: Thanos Plevris
• Ministr spravedlnosti: Kostas Tsiaras
• Ministryně školství a církevních záležitostí: Niki Kerameos         
• Ministryně kultury a sportu: Lina Mendoni
• Ministr pro digitální politiku: Kyriakos Pierrakis

Politické tendence:
Po téměř desetiletém období politické nestability, která doprovázela hospodářskou krizi, v jehož průběhu se vystřídalo několik vlád včetně úřednických, má země od r. 2019 jednobarevnou vládu středopravicové strany Nea Dimokratia, která si udržuje vysoké preference voličů a má předpoklady naplnit svůj čtyřletý volební mandát.

1.2. Zahraniční politika země

Z polohy Řecka vyplývá, že jeho zahraniční politika je multidimenzionální. Jeho hlavním partnerem je tradičně Kypr, s nímž má výjimečné vztahy odrážející blízkost obou národů a neustále se rozvíjející kontakty obou zemí ve všech oblastech. Pilířem řecké zahraniční politiky je spolupráce v rámci Evropská unie, jejímž členem je od roku 1981, od roku 2000 je začleněno do  Schengenského prostoru a od roku 2001 je členem eurozóny. Řecko se rovněž orientuje na spolupráci s jeho balkánskými sousedy a dlouhodobě podporuje vstup zemí západního Balkánu do EU. Současná vláda premiéra Mitsotakise prohlubuje spolupráci rovněž s USA, Izraelem, Egyptem a Spojenými arabskými emiráty. Napjaté vztahy s Tureckem vedou Řecko k velmi aktivní zahraniční politice, navazování širší spolupráce i s netradičními spojenci a prohlubován různých regionálních formátů mnohostranné spolupráce.

Základní součástí řecké zahraniční politiky je dodržování mezinárodního práva a lidských práv, což aktivně prosazuje jako člen mnoha mezinárodních organizací (zakládající člen OSN, dlouholetý člen EU a NATO).

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:
Podle oficiálních výsledků sčítání v r. 2011 má Řecko 10,8 mil. obyvatel a hustota zalidnění činí 82 osob/km2. Počet obyvatel dlouhodobě klesá díky stárnutí populace a nízké porodnosti. Podle souhrnných výsledků nového sčítání v r. 2021 činil počet obyvatel 10,4 mil., tzn. od posledního sčítání pokles o 3,5 %. 

Demografické údaje:
Podíl mužů a žen: muži 5,215 mil. (49 %), ženy 5,503 mil. (51 %)
Věková struktura: 0-14 let 14,3 %, 15-69 let 69,1 %, více 16,6 %
Ukazatel stárnutí populace (podíl seniorů nad 65 k dětem do 14 let) má vzestupnou tendenci.

Národnostní složení:
Při posledním sčítání obyvatel v 2011 žilo v Řecku trvale 91,6 % osob s řeckou státní příslušností, 1,8 % (199 tis.) občanů ostatních ČS EU (zejména Bulharska, Rumunska, Velké Británie, Polska, Kypru a Německa), 6,5 % (708 tis.) legalizovaných občanů 3. zemí (zejm. Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Gruzie, Ukrajiny, Ruska, Indie, Egypta, Filipín atd.) a 0,04 % (5 tis.) osob bez udání příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny, Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně. Řecko nemá národnostní menšiny. Jedinou oficiálně uznávanou menšinou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.

Vyznání:
Většina obyvatel Řecka se hlásí k řecké pravoslavné církev (94,5 %), podíl aktivních věřících je podstatně nižší. Muslimové reprezentují zhruba 1,5 % obyvatel, ostatní církve 1,2 % a 2,8 % je bez vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V letech 2010-18 prošlo Řecko hlubokou nejprve fiskální a následně hospodářskou krizí, kdy objem HDP klesl o čtvrtinu, investice byly minimální a nezaměstnanost překročila 20 %. Finanční trhy odmítly půjčovat za rozumnou cenu a před státním bankrotem zachránily Řecko masivní úvěry z Evropského stabilizačního mechanismu a MMF vázané na striktní podmínky fiskální konsolidace, realizaci zásadních strukturálních reforem a privatizaci státního majetku. Rok 2019 signalizoval nástup masivního hospodářského růstu a výsledky turistického sektoru byly rekordní. Pandemie v roce 2020 však nadějnou růstovou trajektorii přerušila a citelně zasáhla řeckou ekonomiku, silně závislou na službách zejména v cestovním ruchu, které produkují čtvrtinu HDP. Propad HDP o 9 % byl po Španělsku nejvyšší v eurozóně. V roce 2021 se podařilo turistický ruch a řeckou ekonomiku částečně oživit. V meziročním srovnání, byť s ekonomicky neduživým rokem 2020, byl nárůst HDP o 8,3 % významný. Růstové perspektivy na léta 2022-23 jsou pozitivní, ohrožují je však mezinárodní rizika plynoucí z postpandemické inflace a energetické krize umocněná ekonomickými dopady ruské invaze na Ukrajinu.  

Řecká vláda naplňuje svůj reformní program orientovaný na zlepšení podnikatelského prostředí a snaží se dodržovat fiskální disciplínu s cílem posílit důvěru investorů a dosáhnout zařazení státních dluhopisů do investičního ratingového pásma. Evropské instituce  a ratingové agentury hodnotí ekonomickou politiku vlády pozitivně, stejně jako skutečnost, že Řecko začátkem dubna 2022 předčasně splatilo půjčku od MMF v celkové výši 26 mld. EUR.  

Významným nástrojem ekonomického restartu jsou pro Řecko prostředky z unijního Fondu obnovy, ze kterých má na léta 2021-26 alokováno 30,5 mld. EUR (17,8 mld. dotací + 12,7 mld. půjček). Plán jejich čerpání „Hellas 2.0“ byl Evropskou komisí schválen v červnu 2021. Je rozdělen do čtyř hlavních pilířů: (1) zelená transformace, (2) digitalizace, (3) podpora zaměstnanosti, profesní specializace a sociální koheze a (4) soukromé investice a transformace ekonomiky. Záloha ve výši 13 % z celkového rozpočtu, tj. 4 mld. EUR, byla uvolněna v srpnu 2021, v dubnu 2022 následovalo schválení první tranše 3,6 mld. EUR a druhá tranše 1,97 mld. EUR může být vyplacena koncem léta.  

Řecko nepatří k zemím se silnou průmyslovou základnou, hybnou pákou ekonomiky jsou služby. Průmysl, energetika a stavebnictví se na tvorbě HDP podílí ze zhruba 19 %, zemědělství ze 4 % a služby ze 77 %. Z průmyslových odvětví jsou nejvýznamnější průmysl petrochemický a těžební (36 %, zejm. lignit, azbest, bauxit, magnezit, mramor), potravinářský (23 %), metalurgický (4,5 %, zejm. hliníkárny), chemický (včetně plastů 8 %) a farmaceutický (4 %). Malý objem průmyslové výroby zvyšuje závislost země na dovozech, kde převládají paliva a energetické produkty (50 %), jejichž podíl v roce 2021 vzrostl, následují stroje a dopravní prostředky (13 %) a průmyslové zboží (12 %).

Zdroj: EIU, OECD, IMD, EK

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V důsledku mimořádných výdajů spojených s řešením pandemie a snížení příjmů z daní byl státní rozpočet v průběhu roku 2021 revidován. Podpůrná ekonomická opatření vlády, orientovaná na udržení zaměstnanosti a podporu firemní likvidity, stála státní pokladnu za celou dobu pandemie celkem 42 mld. EUR. Díky masivnějšímu nárůstu HDP (8,3 oproti 6,9 %) byl však konečný rozpočtový deficit nižší, než předpokládal rozpočet (-7,4 oproti -9,6 % HDP).

Státní rozpočet na rok 2022 byl konstruován v podmínkách pandemické nejistoty, nastupující globální energetické krize a rostoucí inflace, avšak za reálného předpokladu pro návrat ekonomiky na úroveň před pandemií. Ekonomické dopady ruské invaze na Ukrajinu přináší nové státní výdaje a nutí vládu k novele státního rozpočtu, jehož deficit bude zřejmě vyšší než původní předpoklad (-4,0 % HDP).

Platební bilance Řecka je dlouhodobě pasivní. Vysoký schodek obchodní bilance způsobený převahou dovozů nad vývozy obvykle částečně vyrovnává výrazně přebytková bilance služeb. Platební bilance v r. 2019, kdy Řecko navštívilo rekordních 33 mil. zahraničních turistů, vykázala schodek 2,73 mld. EUR. V letech 2020 a 2021 se však v důsledku pandemie její schodek výrazně zvýšil. V roce 2021, kdy byla turistická sezóna okleštěná, nedokázal přebytek bilance služeb (13,13 mld.) vyrovnat schodek obchodní bilance (25,62 mld.) a finančního účtu (5,66 mld.) a celkový schodek PB vystoupil na 10,61 mld. EUR.

Vzhledem k tomu, že Řecko je členem eurozóny, je výše devizových rezerv, tedy deviz kromě evropské měny, nízká (v r. 2021 12,77 mil. EUR).

Pozn.: oficiální údaje Řecké CB jsou zveřejňovány v EUR.

Zdroj aktuálních informací: Řecký statistický úřad – publikace Řecká ekonomika v číslech.

2.3. Bankovní systém

V souvislosti s fiskální a dluhovou krizí prošel řecký bankovní systém od r. 2010 řadou změn. V první fázi krize opustily Řecko zahraniční banky a jejich pobočky a jejich podíly odkoupily domácí banky. Omezení pohybu kapitálu v r. 2015, které bylo vyvoláno obavou ze státního bankrotu a masivním odlivem vkladů, bylo pro řecké banky další těžkou ranou. Čtyři systémové banky, které v krizi obstály, prošly zásadní reorganizací a byly dokapitalizovány ze státních i soukromých zdrojů. Na řeckém trhu se začínají znovu objevovat menší zastoupení zahraničních bank. Řecký bankovní systém je konsolidovaný a banky jsou pod přísným dohledem Evropské centrální banky. Přínosem pandemické krize je výrazné zlepšení elektronických bankovních služeb.  

• Řecká centrální banka (Bank of Greece)
• Řecká bankovní asociace (Hellenic Bank Association)

Řecké bankovní koncerny

• National Bank of Greece 
• Alpha Bank
• Eurobank
• Pireus Bank
  

2.4. Daňový systém

Základem řeckého daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA), spotřební daně, daně z příjmu fyzických a právnických osob a z nemovitostí. V průběhu hospodářské krize bylo zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž se stala vysokou a daňový systém nepřehledným. Bez pomoci daňového poradce se v Řecku neobejdete. Cílem současné řecké vlády je systém zjednodušit a daně snížit.  

Sazby DPH:
6 % – léky, energie, knihy, noviny, vstupenky na kulturní představení,
13 % – základní potraviny, některé potřeby pro invalidy a děti, ubytovací služby a veřejné stravování
24 % – ostatní zboží a služby (základní sazba)
Sazba je snížená na 4,9 a 17 % na ostrovech Leros, Lesbos, Kos, Samos a Chios v souvislosti s migrační krizí.  

Spotřební daně vztahující se na všechny alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty jsou vysoké a proměnlivé. V rámci opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v r. 2010 zavedena spotřební daň z luxusu, která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou nad 17 000 EUR, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů apod. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého MF.  

Zdanění právnických osob (a.s., s.r.o. atd.) činí 22 %.  

Zdanění fyzických osob je progresivní. Stupnice: do 10 000 EUR/ročně 9 %, 10 001-20 000 22 %, 20 001-30 000 28 %, 30 001-40 000 36 %, nad 40 000 44 %. Zaměstnanci a důchodci mají nárok na nezdanitelný základ ve výši 8 633 EUR/ročně, který se zvyšuje podle počtu dětí. Předpokladem je, že prokáží stanovenou výši elektronických plateb (v r. 2021 30 % skutečného příjmu před zdaněním). OSVČ nemají na nezdanitelný základ nárok.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Řecko obchoduje primárně v rámci EU, odkud až do r. 2020 pocházelo zhruba 57 % importu a směřovalo tam 57 % exportu. Nárůst cen energií dovážených ze 3. zemích v r. 2021 tento poměr mírně pozměnil. Export do EU reprezentoval 54 % a import z EU 51 %.  Největší import pocházel z Německa (11,1 %) a Itálie (8,7 %) a export směřoval do Itálie (9,9 %) a Německa (7,3 %). Záporné saldo odráží celkovou závislost Řecka na dovozech.

Zdroj: Evropská komise, ELSTAT

Obchodní vztahy s ČR

Bilance vzájemné obchodní výměny je pro ČR dlouhodobě výrazně pozitivní. V roce 2021 došlo po přechodném poklesu vzájemného obchodu v pandemickém roce 2020 k výraznému oživení a nárůstu nejen v meziročním srovnání, ale i vzhledem k úrovni před pandemií. Obrat vzájemného obchodu vzrostl meziročně o téměř 10 % a přebytek o 1,4 mld. CZK.

Vývoz se podařilo oživit ve všech komoditních skupinách a hodnotou výrazně překročil doposud nejlepší rok 2019. Nejvýznamnější komoditní skupinou zůstávají stroje a dopravní prostředky reprezentující téměř polovinu našeho exportu, jejich vývoz však ani přes meziroční vzestup nedosáhl předpandemické úrovně. Silniční vozidla, náš nejsilnější vývozní artikl, ztratila oproti roku 2019 přes 16 %. Podstatný nárůst zaznamenala 2. nejvýznamnější komoditní skupina chemikálie, v níž roste vývoz léčiv a farmaceutických výrobků. Dovoz dlouhodobě roste a tuto tendenci si udržel i v průběhu pandemie. Nejmarkantnější byl nárůst u chemikálií a tržních výrobků. Nejvýznamnějšími dovozními komoditami byla léčiva a farmaceutické výrobky, hliník a měď (20 % dovozu), ovoce a zelenin.

Vzájemná platební bilance byla v roce 2021 pro ČR pozitivní s přebytkem 1,1 mld. CZK. Přebytek bilance obchodu se zbožím (+4,0 mld. CZK) a důchodů (0,2 mld. CZK) vyrovnal tradiční schodek bilance služeb související se zápornou bilancí turistického ruchu (-3,1 mld. CZK).

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V roce 2021 reprezentoval export do zemí mimo EU 46 % a import 49 %.  Největší import pocházel z Číny (7,8 %) a Ruska (6,7 %) a export směřoval do Turecka (5,2 %) a USA (4,0 %).

Zdroj: EIU, Eurostat, ELSTAT

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2021 se přímé zahraniční investice meziročně výrazně zvýšily o 72 % a téměř vyrovnaly jejich úroveň před pandemií (2021: 4 846 mil. EUR, 2020: 2 813 mil. EUR, 2019: 4 484 mil. EUR). Do služeb směřovalo 67 % (3 227 mil. EUR) a investičně nejpřitažlivějšími byly zpráva nemovitého majetku (1 233 mil.), finanční a pojišťovací služby (571 mil.), obchod (430 mil.) a telekomunikace & sdělovací prostředky (334 mil.). Do zpracovatelského průmyslu bylo investováno 11 % (521 mil. EUR) a do výroby elektřiny 7 % (392 mil. EUR). Největšími zahraničními investory byly ze zemí EU Lucembursko (919 mil. EUR), Německo (413 mil. EUR) a Kypr (318 mil. EUR), z 3. zemí Velká Británie (571 mil. EUR), Turecko (460 mil. EUR) a USA (413 mil. EUR).

Začátkem roku 2022 byl schválen nový pobídkový zákon s názvem „Prorůstový zákon – Řecko: silný růst“, který přináší nástroje na podporu investic zejména do digitální, technologické a „zelené“ transformace ekonomiky, do posílení konkurenceschopnosti v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, do aplikovaného výzkumu a inovací, ale i do rozvoje znevýhodněných oblastí například v souvislosti s dekarbonizací. Pobídek mohou využít jak domácí, tak zahraniční investoři. Zákon bude důležitým nástrojem také při financování projektů realizovaných v rámci plánu „Hellas 2.0“ (viz kap. 2.1). Přes opatření vlády směřující k odstranění byrokratických překážek zůstává schvalování investic vleklou procedurou. Zahraničním investorům poskytuje pomoc státní agentura Enterprise Greece.

Přímé zahraniční investice z ČR se v roce 2021 meziročně téměř ztrojnásobily (2021: 78 mil. EUR, 2020: 20 mil. EUR). Nejvýznamnějším českým investorem je investiční skupina KKCG AG, která v únoru 2022 prostřednictvím své nadnárodní společnosti Allwyn Entertainment (dříve SAZKA Entertainment) zvýšila podíl v řeckém sázkovém koncernu OPAP z 41,2 na 48,1 %. Jedná se o investici v celkové hodnotě okolo 1 mld. EUR.

Zdroj informací: Řecká centrální banka. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Řecko je členem EU a harmonizuje svoji legislativu v souladu s unijním právem.   

Smlouvy s ČR

Bilaterální smlouvy s Československa jsou po jeho rozdělení převzaty Českou republikou. Od vstupu ČR do EU je většina ekonomických otázek upravena pravidly pro fungování společného unijního trhu.  

Hlavní smlouvy:

• Dohoda o vypořádání finančních otázek mezi Československou socialistickou republikou a Královstvím řeckým (1964)
• Dohoda mezi vládami Československé socialistické republiky a Řecké republiky o mezinárodní silniční dopravě (1977) a Protokol (1992)
• Dlouhodobý program rozvoje hospodářské, průmyslové a technické spolupráce mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou (1984)
• Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Helénskou republikou (1984) a Protokol (1993)
• Smlouva mezi vládami Československé socialistické republiky a Řecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (č. 98/1989 Sb.)
• Dohoda mezi vládami České a Slovenské Federativní Republiky a Řecké republiky o spolupráci a vzájemné pomoci celních správ obou států (č. 228/1996 Sb.)
• Dohoda mezi vládami České a Slovenské Federativní Republiky a Řecké republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (č. 102/1993 Sb.)
• Dohoda mezi vládami ČR a Řecké republiky o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci (č. 60/2002 Sb. m. s.)
• Ujednání mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství Řecké republiky o ekonomické, vědecké a technické spolupráci v oblasti zemědělství (č. 90/2004 Sb. m. s.)
• Smlouva mezi vládami ČR a Řecké republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (2006) 
  

3.4. Rozvojová spolupráce

Řecko je poskytovatelem zahraniční rozvojové spolupráce. V r. 2020 (poslední disponibilní údaj) poskytlo 325,44 mil. USD (0,17 % HDP), z toho 84,78 mil. na bilaterální a 240,67 na multilaterální pomoc. Oproti roku 2019 se jedná o pokles o 42,3 mil. USD.

Vzhledem k vysokému počtu uprchlíků na území Řecka směřuje zhruba 90 % prostředků z bilaterální pomoci do místních migračních zařízení.

Zdroj informací: Ministerstvo zahraničních věcí Řecka 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Vzhledem k nedostatku domácích finančních prostředků a vázanosti půjček a dotací z Fondu obnovy na vložení vlastního kapitálu bude příští období příležitostí hlavně pro vývozy s investičním podílem. Standardní prodej zboží bude zřejmě dočasně v útlumu. U tradiční základny českého exportu, kterou jsou stroje a dopravní prostředky, existuje potenciál pro další růst. U dopravních prostředků bude zájem hlavně o vozidla na hybridní nebo elektrický pohon. S ohledem na priority řeckého plánu obnovy „Hellas 2.0“ (viz kap. 2.1) a na nezbytné změny energetického mixu lze očekávat investiční příležitosti zejména v energetice (OZE), digitalizaci a ICT, obranném průmyslu, zelené ekonomice s důrazem na vodohospodářský a odpadní průmysl, zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu. Potenciál existuje dlouhodobě v kombinované dopravě a loďařském průmyslu.

▶ Energetický průmysl

Vzhledem k deklarovanému záměru snížit závislost země na lignitu je kladen důraz na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Oživení prožívají malé solární a vodní elektrárny, velkou perspektivu mají technologie akumulace vyrobené energie. Roste význam rozvoje LNG infrastruktury. Rozvíjí se rozvodné sítě.

▶ ICT

Významné postavení v českém exportu do Řecka získává vybavení pro telekomunikace a informatiku. Roste vývoz strojů pro automatické zpracování dat, monitorů, paměťových zařízení a optických vláken. Pandemie posílila význam digitalizace, IT a telekomunikací a vytvořila prostor pro zvýšení vývozu těchto komodit. Rozvoj digitalizace je jedním z pilířů národního Plánu na podporu oživení a odolnosti  „Hellas 2.0“ financovaného z Fondu obnovy.

▶ Obranný průmysl

Řecká civilní ochrana i armáda investují do rozsáhlé modernizace vybavení a výzbroje. Kromě nových bojových i požárních letounů a fregat se připravuje modernizace vybavení jako jsou speciální vozidla, drony, požární a obranné technologie, ale i prostředky elektronické obrany a boje.

▶ Služby

Služby jsou jádrem řecké ekonomiky. Hlavní roli hrají obory spojené s cestovním ruchem. Jejich další rozvoj předpokládá výstavbu a rekonstrukci hotelů a dalších ubytovacích kapacit, restaurací a kaváren. To vytváří prostor pro uplatnění designových a cenově zajímavých spotřebních výrobků, hotelového skla a porcelánu. Nové formy turistiky otevírají prostor pro další vybavení. Potenciál pro vývoz a investice lze vidět také v dopravě.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Řecká vláda podporuje moderní ekologická řešení a chce rozvinout cyklický model hospodaření s odpady. Potenciál mají technologie na zpracování recyklovaného materiálu, rekultivace starých a výstavba nových skládek. Příležitost představují rovněž projekty orientované na zlepšení hospodaření s vodami, jako je biologické čištění a odsolování.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Nutnost obnovit vybavení a rozšířit kapacity státních i soukromých zdravotnických zařízení bude příležitostí pro vývoz moderní zdravotnické techniky a rehabilitačních pomůcek. Silný řecký farmaceutický průmysl skýtá potenciál pro spolupráci ve výzkumu a společné výrobě léků. Pandemie vytvořila prostor pro uplatnění nových řešení, jako jsou například nanotechnologie.

Další informace jsou k dispozici na webu BusinessINFO. 

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Řecko je zemí ležící na křižovatce obchodních cest s dlouhou tradicí ve službách spojených s obchodem a pohostinstvím. Od antiky navíc patří Řekové ke zdatným rétorům. To vše se promítá do kultury jejich vystupování a obchodního jednání.  Jsou vždy příjemní, pohostinní a vstřícní, současně však cílevědomí a tvrdí obchodníci.

4.2. Oslovení

Vyhledání partnera pro vstup na řecký trh není jednoduché. V oblasti nepůsobí místní pobočka agentury Czech Trade a zastupitelský úřad nemá od roku 2011 samostatné obchodní oddělení. Přesto se velvyslanectví snaží mapovat příležitosti pro české exportéry a poskytovat jim kontakty. Samostatné pátrání na internetu a přímé elektronické oslovení partnerů můžeme rovněž doporučit.     

Protože řecký trh je v mnoha směrech nasycený, je třeba přesvědčit potenciálního partnera či zákazníka o exkluzivitě nabídky. Prvním krokům je proto třeba věnovat náležitou pozornost a dobře se na ně připravit.   

Formálním oslovením je paní/pane a příjmení. Řekové si nepotrpí na titulování „pane doktore“ nebo „pane inženýre“ a akademické tituly často neuvádějí ani na své vizitce. Velmi záhy volně přecházejí k tykání a oslovení křestním jménem, které je důkazem vřelosti a přátelské atmosféry a není dobře se mu bránit, pokud se nejedná o jednání, kde chcete udržet strohý tón.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat obdobně jako kdekoli jinde v Evropě telefonicky nebo e-mailem. Místem setkání může být kancelář, kavárna nebo restaurace podle povahy jednání. Nejvhodnější je dojednat první schůzku v sídle partnera, což poskytne informace o jeho podniku, a pokračovat v jednání při kávě, na obědě nebo večeři.

Vhodný čas je zhruba od 9.30 hodin dopoledne do pozdního večera. Je třeba počítat s pozváním na vydatnou pozdní večeři, která může (zejména v létě) začínat v době, kdy se již Středoevropané běžně ukládají ke spánku. Výjimkou není pozvání po 23 hod. na skleničku nebo na společný víkendový oběd s rodinou.  Alkohol včetně piva se v průběhu dne podává spíše jako doprovod k jídlu a nikoli samostatně, není však zakázán nebo zapovězen.  

Řekové si potrpí na vhodné oblečení. Pro jednání je třeba dát přednost formálnímu vzhledu, což nemusí být nezbytně tmavý oblek, před letním sportovním úborem, který může v očích řeckého partnera snižovat.   

Recept na vhodné složení jednacího týmu neexistuje. Liší se podle velikosti a typu podniku a druhu zakázky.  

Protože existují tradiční obchodní vazby na „silné“ partnery jako Itálie, Německo a Francie, je třeba se na jednání důkladně připravit a nabídku/záměr kvalitně prezentovat. Vztah k České republice je obecně pozitivní, většina Řeků navštívila Prahu, kterou miluje, a někteří z nich tam vystudovali na anglofonních univerzitách. To usnadňuje komunikaci a sblížení, i když někdy je třeba čelit stereotypnímu vnímání bývalé „východní Evropy“. Pozvání k návštěvě podniku v ČR je doporučeno, protože může změnit vnímání ze strany řeckého partnera.

4.4. Komunikace

Úředním jazykem je novořečtina, většina řeckých obchodníků však bez problémů komunikuje a jedná anglicky. Pokud partner dá najevo, že preferuje jednání v řečtině, je dobře nebránit se a najít si v Řecku tlumočníka například v komunitě českých krajanů.     

Je možná elektronická komunikace e-mailem, telefonický rozhovor je vhodný zejména před osobní návštěvou Řecka nebo partnera v ČR.  

Lze konstatovat, že v průběhu pandemie Covid-19 se zlepšila digitalizace veřejné správy a dostupnost informací v angličtině.

4.5. Doporučení

Řekové vynikají jako zdatní obchodníci a zakládají si na své historii. Projev respektu a zájmu o minulost i současnost Řecka může být významným prvkem obchodního jednání, s respektem je třeba přistupovat k rivalitě Řecka a jeho regionálních sousedů. Při jednání není vhodný spěch, nátlak, přemlouvání či projevy nadřazenosti. Zároveň je nutno mít zejména při úvodních jednáních na paměti, že Řekové jsou zdatní řečníci. Nezbytným předpokladem úspěchu je cílevědomost a obezřetnost (včetně dostatečného ověření skutečné solidnosti firmy).

4.6. Státní svátky

Přehled řeckých svátků a dnů pracovního klidu je k dispozici na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců a další faktory ovlivňující prodej

Vstup na řecký trh není jednoduchý, protože zde existují tradiční obchodní vazby na partnery jako Itálie, Německo a Francie a silná konkurence nově například i z Číny, která provozuje největší řecký přístav v Piraeu. Nabídku je proto třeba důkladně připravit a kvalitně prezentovat.

Specifikou řecké ekonomiky je nadprůměrný podíl malých a středních podniků. Jen zhruba 3 % řeckých podniků zaměstnává nad 10 zaměstnanců a 40 % maloobchodních podniků je rodinných s jedním zaměstnancem. Z roztříštěnosti obchodní sítě vyplývají relativně malé možnosti přímých obchodních vazeb. Zahraniční dodavatelé preferují využití obchodních zástupců, výhradních dovozců, event. místních zastoupení. Rozšíření digitalizace a internetového prodeje v průběhu pandemie Covid-19 posílilo elektronické formy obchodování. Řecká tradice osobního kontaktu s dodavatelem však zůstává zachována.

Nejúčinnější je prodej cestou místního zástupce či výhradního dovozce. Volba do jisté míry závisí na povaze zboží. Nejčastější je výhradní zastoupení pro celé Řecko s tím, že zástupce sídlí v Athénách. Výhodné je, když má filiálku pro severní Řecko se sídlem v Soluni a také pro Krétu. V každém případě se doporučuje navázání osobního kontaktu a jeho udržování (cesty do Řecka a partnerů do ČR). Přestože to zvyšuje náklady, praxe ukazuje, že bez vybudování osobního pouta je obtížné na řeckém trhu uspět. Nedoporučuje se využívat zástupce v Řecku ke spolupráci s Kyprem.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Podmínky dovozu zboží do Řecka odpovídají mezinárodnímu standardu a jsou obdobné podmínkám dovozu do jiných zemí EU. Obdobně je řešena i kontrola vývozu. Při dovozu zboží z EU se používají doklady běžné v obchodním styku s ostatními členskými státy EU a zboží nepodléhá clům ani restrikcím. Existují některé netarifní překážky obchodu, zejména technické předpisy, které jsou postupně přizpůsobovány předpisům EU, je však nezbytné je ověřit před uvažovanou realizací dodávky.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat následujícím sektorům:

• živá zvířata – veterinární osvědčení (včetně certifikátu o očkování),
• maso, ovoce, osivo, dřevo, rostliny, rostlinné výrobky – fytosanitární osvědčení,
• ojeté automobily – zvláštní národní daně a poplatky,
• farmaceutické výrobky, prací prášky, přípravky na zuby, kosmetika, insekticidy – certifikát o analýze,
• při dovozu alkoholických nápojů je podmínkou pro povolení dovozu provedení rozboru v řecké Centrální státní laboratoři, kterým se oficiálně stanoví jak složení, tak především obsah alkoholu, jenž je určující pro výši spotřební daně.

U označování zboží je nutno dodržet řecké nápisy tištěné na obalu nebo alespoň přelepky v řečtině, číslo licence k povolení prodeje a další běžné údaje s případným návodem k použití u složitějšího zboží. Řecko převzalo směrnici EU o odpovědnosti výrobce za výrobek (ES č. 85/374) a tudíž dovozce může po vývozci požadovat příslušné certifikáty a speciální pojištění.

U dovozu z nečlenských zemí je celní ochrana v rámci standardů daných členstvím EU ve WTO. Dovozy z těchto zemí do Řecka se realizují za obdobných podmínek, jako dovozy do ČR.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro podnikání na řeckém trhu lze zvolit podnikání s plnou přítomností v Řecku formou akciové společnosti (řecká zkratka A.E.), společnosti s rušením omezeným (řecká zkratka E.P.E.) či veřejné obchodní společnosti (řecká zkratka O.E a E.E.) nebo podnikání s částečnou přítomností v Řecku.

Ve všech případech je nezbytné se zaregistrovat na místně příslušném finančním úřadě a obchodní a průmyslové komoře (obdoba hospodářské komory). Obchodní a průmyslové komory fungují na okresní úrovni, vedou obchodní rejstřík (řecká zkratka – G.E.MI.) a v jejich rámci působí kanceláře, které mají za úkol pomáhat při zřizování firem, kde lze získat nejen veškeré informace, ale i nezbytnou asistenci.

Seznam komor s kontakty je k dispozici na portálu Svazu řeckých komor – Union of Hellenic Chambers. 

Podporu investic a obchodu zajišťuje agentura Enterprise Greece –Invest & Trade, která má za úkol pomáhat při investiční činnosti a zakládání podniků na území Řecka.

5.3. Marketing a komunikace

Řekové tradičně kladou větší důraz než Středoevropané na image výrobku. Bez chytrého marketingu, který dodá punc exkluzivity, lze uspět obtížně. Díky dopadům krize hraje roli i cena.  

Nejúčinnější formou propagace zůstává televizní reklama, postupně ji však vytlačuje reklama přes internet a sociální sítě. Význam propagačních letáků a inzerátů klesá. Pro reklamu a inzerci zaměřenou na odbornou obchodní a ekonomickou veřejnost lze doporučit ekonomický tisk, kde lze zveřejňovat inzerci i v angličtině a vychází i v elektronické podobě. Existuje také řada odborných časopisů.

Doporučit lze například:

ekonomický deník NAFTEMPORIKI, e-mail: marketing@naftemporiki.gr
prestižní politicko-ekonomický deník KATHIMERINI, e-mail: emporiko@kathimerini.gr
MEAT PLACE (trh masa), e-mail: info@meatplace.gr
DAIRY News (mléko, sýry, živočišná výroba), e-mail: info@omind.gr
AgroNews (zemědělská problematika) a příloha Beer & Brunch (pivo), e-mail: info@agronews.gr

Marketingem se zabývá řada firem včetně etablovaných světových konzultačních kanceláří (např. agentura ICAP Group).

Propagační materiál, katalogy, kalendáře dovážené ve větším množství podléhají dani z přidané hodnoty (aplikuje se snížená sazba: 13 %). Vzorky bez skutečné obchodní ceny a ty, které jsou v souladu s mezinárodními úmluvami takto označeny, lze dovážet bez platby DPH.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva autorů a jejich příbuzných hájí v Řecku i v zahraničí Hellenic CopyrightOrganization (OPI). Jedná se o práva autorů všech originálních duševních produktů majících konkrétní podobu, jako jsou písně, knihy, programy atd., aniž by bylo třeba nejprve autorství zaregistrovat, jak je tomu u vynálezů či obchodních značek. Problémem a předmětem soudních sporů je ve většině případů prokázání autorství.

Ochranu duševního vlastnictví upravuje zákon č. 4996/2022 (Vládní věstník 218A/2022), který je novelou zákonů č. 2121/1993 a 4481/2017 a začleňuje do řecké legislativy evropské směrnice (EU) 2019/789, (EU) 2019/790 a 2006/115/ES.

5.5. Trh veřejných zakázek

Řada tendrů týkajících se dodávky zboží probíhá elektronicky.  Účast řeckého agenta či jiného subjektu se nevyžaduje, nicméně lze ji doporučit zejména s ohledem na znalost místních podmínek a řeckého jazyka, která je pro účast v tendrovém řízení nezbytná. 

Podmínka alespoň 30 % podílu řeckých subdodávek ve velkých tendrových nabídkách byla pod tlakem EU od 1. 1. 1998 oficiálně zrušena, v rámci možností je však dobré pokračovat v tomto trendu, protože může pronikání na řecký trh výrazně ulehčit. Podmínkou tendrů je často také zajištění servisních služeb, kde opět účast agenta hraje významnou roli. Legislativa je do značné míry harmonizována s legislativou EU.  

Přehledný elektronický věstník informující o vyhlašovaných či probíhajících veřejných soutěžích není k dispozici. Velké tendry jsou zveřejňovány v oficiálním deníku EU a v elektronické formě se objevují na evropské platformě TED-Tenders electronic daily. Řecký oficiální vládní portál pro uveřejňování vyhlášek a informací o průběhu veřejných soutěží promitheus.gov.gr, je k dispozici pouze v řečtině a k orientaci vyžaduje znalost konkrétních informací jako je kódové číslo zakázky apod.

Zakázky celonárodního významu vypisují jednotlivá resortní ministerstva, např.:

• Ministerstvo životního prostředí – velké ekologické a energetické projekty
• Ministerstvo infrastruktury – infrastrukturální projekty národního významu jako jsou silniční koridory a dálnice, mosty, zakázky pro civilní letectvo a městskou dopravu 
• Ministerstvo obrany 
• Ministerstvo zdravotnictví
• Hasičský sbor 

Menší zakázky vypisují příslušné veřejné orgány a organizace, např.: 

• metro – veřejná akciová společnost Attiko Metro S.A. – veškeré zakázky související s provozem a rozšiřováním tratí athénského a soluňského metra 
• Státní energetické podniky – veřejná akciová společnost DEI S.A. – výstavba nových veřejných elektráren, inovace a zakázky pro stávající elektrárny, lignitové doly, projekty rozvodné sítě apod. 

Veřejných soutěží se mohou zúčastnit domácí i zahraniční subjekty přímo nebo prostřednictvím agenta. Řada tendrů avizuje, že je určena pouze pro země EU. Doložka o výrobci dodávaného zboží je modifikována zadavatelem tendru a je specifikována v tendrových dokumentech. Poplatky za většinu tendrových dokumentů jsou relativně nízké i u velkých tendrů infrastruktury (cca 1 až 2 tis. Kč). Většina tendrových dokumentů na zakázky menšího objemu je bezplatná a řada z nich je ke stažení přímo na internetu, většinou však nejsou k dispozici v anglickém překladu. Podávané nabídky (často s požadovaným bid bondem a performance bondem či bankovní zárukou) musí být zpravidla v řečtině. Pouze technické údaje a výkresy lze obvykle předkládat v angličtině. Veškeré cizojazyčné doklady musí doprovázet jejich oficiální překlad do řečtiny.

Výběrová hodnotitelská komise postupuje dle běžných pravidel pro vyhodnocení nabídek. V případě, že je tendr z nejrůznějších důvodů zrušen, není obsah neotevřených obálek odtajněn. Rozhodovací proces je bedlivě sledován konkurenty a v případě podezření z neprůhlednosti je možné podat protest. Tento řeší v případě velkých zakázek speciální tzv. „meziresortní komise“ složená z odborně příslušných subjektů (ministerstev apod.) a zástupců politických stran zastoupených v parlamentu. Rozklad postupu tendrové výběrové komise často výrazně posouvá realizaci tendrovaných projektů, ale je objektivizujícím prvkem. Po výběru vítězného subjektu tento do 10 dní od vyzvání musí podepsat kontrakt v intencích své nabídky a také předložit performance bond obvykle v hodnotě 10 % nabízené ceny bez DPH (řecká zkratka FPA). Pokud rozdíl v nabídce přesahuje hranici předem stanovenou pro všechny projekty téže kategorie, zvyšuje se povinná garance na provedení projektu z 5 až na 35 procent celkového rozpočtu, zdvojnásobuje se penalizace za nedodržení časového harmonogramu a zjednodušuje se postup při změně investora včetně případného propadnutí garance ve prospěch státu. Základem pro úspěch nabídky je schopný zástupce/lobbyista.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky jsou obdobné jako v ČR a obdobně jako v ČR platí přísloví „důvěřuj, ale prověřuj“. Praktický návod, jak partnera prověřit, najdete na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách.  Obchodní právo a předpisy týkající se obchodních operací odpovídají francouzskému právu. V předpisech dochází k častým změnám, které je nutné soustavně sledovat.

Řecko přistoupilo k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z 10. června 1958 (ČR přistoupila k úmluvě vyhláškou MZV č. 74/1959 Sb.). Z toho vyplývá, že zahraniční rozhodčí nálezy (včetně českých) jsou v Řecku vykonatelné za podmínek uvedených v úmluvě. Při sporech, kdy dlužník je řeckou společností a je tedy obvyklé zahájit řízení před příslušným řeckým soudem, je třeba počítat se spíše nízkou efektivitou řeckého soudního systému a se zvýšenými náklady za řecké advokátní kanceláře.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vstup a pobyt na území Řecka
Řecko je členem EU a Schengenského prostoru. Občané ČR mohou vstupovat na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu.

Při pobytu delším než 3 měsíce by měli požádat o vydání povolení k pobytu na oddělení cizinecké policie dle místa bydliště.  

Řidiči musí mít platný řidičský a technický průkaz a zelenou kartu. Řecké orgány nevyžadují mezinárodní řidičský průkaz.

Zdravotní péče 
Občan ČR má po předložení Evropské karty zdravotního pojištění nárok na bezplatnou nutnou a neodkladnou zdravotní péči v řeckých státních nemocnicích nebo na poliklinikách spravovaných Jednotným úřadem sociálního pojištění (EFKA). U léků je třeba počítat se spoluúčastí.
Záchranná služba – tel. (+30) 166

Provoz na komunikacích
Provoz bývá hustý a nejsou vždy uplatňována obvyklá středoevropská pravidla. Řidiči na přechodech často nedávají chodcům přednost ani při přecházení na zelenou.

Dálniční poplatky jsou vybírány při každém průjezdu mýtnou branou. Při častých cestách je výhodné využít některý z automatických platebních systémů. Aktuální výši mýtného lze ověřit na tolls.eu.

Občané EU mohou používat své vozidlo s národní SPZ po dobu do 6 měsíců. V případě delšího pobytu je nutné SPZ vyměnit za řeckou.

Bezpečnost
Zvláštní bezpečností rizika nehrozí, množí se však krádeže na turistických místech, v hromadné dopravě a na plážích. Zaznamenány byly také krádeže v ubytovacích zařízeních. Doporučuje se neponechávat cennosti a doklady v motorovém vozidle a nosit u sebe jen menší finanční hotovost.

Další upozornění 
Platí zákaz volného táboření mimo vyhrazené kempy, rozdělávání ohně ve volné přírodě a sběru suchého dříví v lesních porostech. Porušení je trestně stíháno.  

Je zakázáno fotografovat vojenské a strategicky významné objekty.  

Převoz a přechovávání drog je trestáno dlouholetým vězením.

Porušení pravidel na ochranu živočichů a rostlin je trestně stíháno.  

Je zakázán vývoz předmětů historické hodnoty bez certifikátu autorizovaného prodejce.

Je zakázáno používání detektory kovů bez příslušného povolení.  

Potápění s přístroji je možné jen na zvláštní povolení a jen v některých oblastech.  

Návštěva mnišské „Svaté hory“ Athos (Agios Oros) je povolena pouze mužům. O povolení je třeba požádat písemně zhruba šest měsíců předem v kanceláři poutníků v Soluni.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Řecko jako ČS EU neuplatňuje vůči občanům EU žádné restrikce. Pokud se tedy občan/-ka ČR rozhodne v Řecku k dlouhodobému pobytu a práci, musí požádat o vystavení tzv. povolení k pobytu pro občany EU (název dokladu: Adeia diamonis ipikoou kratous melous tis Evropaikis Enosis / Residence permit for a national of a member state of the E.E.C.). Žádost o povolení k pobytu se podává na oddělení cizinecké policie dle místa bydliště. Na jeho základě lze volně pracovat a požívat stejných práv a povinností, jako kterýkoliv řecký občan. K vystavení povolení je zapotřebí předložit:

• platný doklad totožnosti
• 3 fotografie
• zdravotní pojištění
• potvrzení o ubytování nebo nájemní smlouva
• pracovní smlouva 

Zdravotní pojištění je nutno řešit s příslušnou pojišťovnou v ČR, popř. obrátit se na Jednotný úřad sociálního pojištění (EFKA).

Ekonomická situace Řecka a vysoká nezaměstnanost limitují nabídku na pracovním trhu, důležitým předpokladem pro získání zaměstnání je znalost řeckého jazyka.  

V případě komplikací a problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů (např. při problémech se získáním evropských formulářů E301) kontaktujte SOLVIT – Systém řešení problémů na vnitřním trhu EU.

5.9. Veletrhy a akce

Účast na mezinárodním veletrhu nebo alespoň jeho návštěva je v Řecku velmi dobrou příležitostí seznámit se s konkurencí a navázat osobní kontakty s potenciálními zákazníky. S ohledem na orientaci řecké ekonomiky na turistický ruch mají tradici a vysokou úroveň mezinárodní veletrhy cestovního ruchu a vybavení pro hotely, kavárny a restaurace. Zajímavé jsou potravinářské veletrhy a veletrhy zemědělských technologií a vybavení. Nabídka kvalitních mezinárodních veletrhů se rozšiřuje.

Prezentace hlavních veletržních správ a jejich akcí je k dispozici na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách. 

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Řecku / řecky: Presveia tis Tsechikis Dimokratias stin Ellada/
6, Georgiou Seferi, 154 52 Palaio Psychiko – Attika
Tel: (+30) 210 67 13 755, 210 67 253 32, 210 67 29 914 (konzulární úsek)
Fax: (+30) 210 671 06 75
E-mail: athens@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/athens
Provozní hodiny velvyslanectví: po-pá 8:30-17 hod.
Úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost: út-pá 9:00-12:00 hod.
V případech nouze a při ohrožení zdraví a života občana ČR lze mimo pracovní dobu kontaktovat tel. (+30) 6944 733769.
Spojení na velvyslanectví ČR v Athénách.

Honorární konzuláty: 

Honorární konzulát Soluň (Thessaloniki) konzulární obvod severní Řecko, provincie Makedonie a Thrácie
57, Leoforos Nikis Ave., 546 22 Thessaloniki
honorární konzulka: paní  Margarita Ignatidou
Tel: (+30) 2310 222376
Fax: (+30) 2310 224116
E-mail: info@czconsulate.gr

Honorární konzulát Pireus
98, Naiadon Str., 175 62 Palaio Faliro – Athens
honorární konzul: pan Andreas Lionis
Tel: (+30) 210 9813351
E-mail: lionislaw@hotmail.com

Honorární konzulát Heraklion
konzulární obvod Kréta 
Giamalaki & Sof. Venizelou 50, 712 02 Heraklion
honorární konzulka: paní Maria Nistazaki
Tel: (+30) 281 022 2306
Fax: (+30) 281 024 2373
E-mail: maria.n@minoansummer.gr

Honorární konzulát Rhodos
konzulární obvod Dodekaneské a Kykladské ostrovy
26, Lohagou Fanouraki, 85 100
Rhodos honorární konzul: pan Emmanouil Makropoulos
Tel: (+30) 697 811 0633
E-mail: m.manolis@gmail.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Řecko: +30
• Tísňové volání: 112
• První pomoc – záchranná služba: 166
• Policie: 100
• Hasiči: 199
• Turistická policie: 171
• Přístavní policie, pobřežní stráž: 108
• Protiteroristická policie: 10414, 1014
• Lesní požáry – hasiči: 191
• Pohotovostní nemocnice a lékárny: 14944
• Koronavirová linka: 1135
• Placená lékařská pohotovost „lékaři SOS“: 1016
• Centrum pro otravy: 210 7793777
• Silniční asistence ELPA: 10400
• Athénské mezinárodní letiště: 210 3530000
• Železniční doprava (TRAINOSE): 14511
• Autobusová doprava: 14505
• Doprava (vlaky, autobusy, lodě, letadla): 14944

Informace o telefonních číslech: 11821, 11880

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Nejvyšší představitelé 

• Prezident republiky
• Předseda vlády

Vláda

• Ministerstvo zahraničí
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo národní obrany
• Ministerstvo vnitra
• Ministerstvo pro obranu občanů (policie, hasiči, krizový štáb)
• Ministerstvo pro migraci a azyl
• Ministerstvo pro rozvoj a investice
• Ministerstvo turistického ruchu
• Ministerstvo infrastruktury a dopravy
• Ministerstvo námořnictva a ostrovní politiky
• Ministerstvo životního prostředí a energetiky
• Ministerstvo pro zemědělský rozvoj a potraviny
• Ministerstvo práce a sociálních věcí
• Ministerstvo zdravotnictví
• Ministerstvo spravedlnosti
• Ministerstvo školství a církevních záležitostí
• Ministerstvo kultury a sportu
• Ministerstvo pro digitální politiku

Největší elektronická média v angličtině:

• Tisková agentura Athens Macedonian News Agency
• KATHIMERINI
• TO VIMA
• NAFTEMBORIKI
• GTP – Greek Travel Pages

Užitečné kontakty:                  

• Velvyslanectví ČR v Athénách
• Řecká organizace cestovního ruchu (EOT)
• Obchodní rejstřík
• Agentura na podporu podnikání Enterprise Greece – Invest & Trade
• Startup portál Elevate Greece 
• Řecký statistický úřad EL.STAT.
• Řecká centrální banka
• Hellenic Bank Association (odkazy na řecké banky)