Regionální seskupení v mezinárodním obchodě

27. 12. 2002 | Zdroj: Sdružení obrany spotřebitelů (SOS)

Kapitoly článku

Regionální seskupení vzniká na základě rozhodnutí dvou nebo více států spolupracovat v záležitostech tvorby hospodářské a obchodní politiky. Seskupení zpravidla vznikají mezi geograficky sousedními zeměmi anebo jsou založena na společných politických či ekonomických zájmech. Obecně rozeznáváme čtyři kategorie regionálních seskupení: zóna volného obchodu, celní unie, společný trh a regionální integrace. Předkládaný dokument obsahuje aktivní odkazy na nejvýznamnější regionální seskupení ve světě.

Formy a důvody vzniku regionálních seskupení

Regionální seskupení vzniká na základě rozhodnutí dvou nebo více států spolupracovat v záležitostech tvorby hospodářské a obchodní politiky. Seskupení zpravidla vznikají mezi geograficky sousedními zeměmi anebo jsou založena na společných politických či ekonomických zájmech.

Seskupení mohou nabývat různých forem. Obecně rozeznáváme čtyři kategorie: zóna volného obchodu, celní unie, společný trh a regionální integrace.

  • Zóna volného obchodu vzniká, když státy odstraní všechny obchodní bariéry mezi sebou, čímž umožní volný vnitřní obchod v zóně.
  • Celní unie je zóna volného obchodu, která má navíc má společnou celní politiku vůči nečlenským zemím.
  • Společný trh je celní unie, v níž navíc funguje volný pohyb práce a kapitálu.
  • Regionální integrace je další krok. Členské země se snaží spojit své ekonomiky přijetím vzájemně kompatibilních politik.

Všechny tyto formy se souhrnně nazývají obchodní bloky. Cílem je odstranění bariér mezi zeměmi najednou, což přináší větší zisky než jednostranná akce. Přínosem jsou větší obchodní příležitosti, neboť každý člen získá přednostní vstup na trhy ostatních členů.

Vznik obchodních bloků souvisí se třemi faktory:

  • Generování růstu blahobytu: vznik obchodního bloku vytváří úspory z rozsahu pro dotčené země, zvyšuje efektivnost alokace zdrojů a vytváří obchod.
  • Spojení pro získání silnější vyjednávací pozice: regionální obchodní blok může usilovat o sjednocení a zvýraznění vyjednávací pozice států v dalších fórech.
  • Propagace spolupráce a možné integrace: vznik obchodního bloku může do regionu přinést větší integraci v oblasti diplomatických vztahů.

Motivace vzniku obchodních bloků zahrnuje důležité neekonomické faktory. To není překvapující, protože obchodní blok je aliance, která bude mít nevyhnutelně i politickou a bezpečnostní dynamiku. Navíc tyto faktory pracují oběma směry, neboť obchodní seskupení jsou pro státy životně důležitá a zakládají silné pouto ovlivňující politické a bezpečnostní úvahy. Obchod, politika a bezpečnost jsou od počátku úzce propojeny, což lze vypozorovat z faktu, že obchodní bloky vznikají spolu s politickými aliancemi.

Regionální versus mnohostranný

Na regionální seskupení lze nahlížet buďto jako na doplněk mnohostranného obchodního systému anebo jako na jeho alternativu. Už z definice se vzájemně vylučují, protože mnohostrannost je založena na stejných právech, nediskriminaci a spolupráci v mezinárodním měřítku, zatímco regionalismus je založen na preferenčních politikách v rámci určené oblasti a tudíž na diskriminaci vůči zbytku světa.

Hlavní mnohostrannou dohodou je dohoda Světové obchodní organizace (World Trade Organization - WTO). Praxe regionalismu by porušila jeden z klíčových principů, princip rovného zacházení pro všechny obchodní partnery (nediskriminace). Nicméně článek 24 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT - General Agreement on Tariffs and Trade) povoluje vytváření regionálních obchodních seskupení jako zvláštní výjimku za předpokladu splnění určitých kritérií. Jedním z těchto kritérií je například to, že seskupení budou doplňovat mnohostrannou obchodní liberalizaci a ne ji omezovat, tj. že výsledkem regionální obchodní dohody nesmí být ztížení obchodu.

World Trade Organization provedla v roce 1995 studii, která došla k závěru, že regionální dohody mohou zlepšit mnohostranný obchod tím, že nabízejí dodatečné kanály pro spolupráci. Zpráva říká, že "regionální dohody umožnily skupinám zemí sjednat pravidla a závazky, které jdou dále než bylo možné v rámci mnohostranných dohod".

Regionalismus může rovněž nabídnout nárazník vůči negativním efektům mnohostrannosti a přitom stále umožnit dynamické přínosy z obchodu. Zvláště v případě rozvojových zemí ekonomové doporučují, aby země Jihu orientovaly svůj obchod jedna na druhou, čímž se vyhnou nízké poptávce a protekcionistickým politikám spojeným s obchodováním s vyspělými zeměmi. Menší a slabší země mohou také získat na regionalismu, neboť budou mít v mnohostranném systému větší vliv jako skupina než jako jednotlivé státy.

Na druhou stranu může být regionalismus nástrojem diskriminace a dominance silných zemí, které vytvoří aliance a vyloučí tak slabší státy. Navíc slabší státy nezískají v regionální skupině větší vliv, pokud jí dominují silnější země. Tento problém ještě zhoršily dvoustranné dohody. Jestliže dojde k uzavření dvoustranné dohody mezi velkým obchodníkem jako je EU nebo USA a rozvojovou zemí, během jednání dojde zpravidla k ústupkům na straně rozvojové země a tyto ústupky jsou větší než v případě mnohostranné dohody. Dochází k tomu kvůli rozdílům ve vyjednávací síle. Přínosy z regionalismu se na rozdíl od multilateralismu výrazně liší mezi jednotlivými seskupeními a záleží také na tom z jakého pohledu jsou hodnoceny.

Spotřebitelé a regionální integrace

Dopad regionálních seskupení na zájmy spotřebitele se liší v jednotlivých seskupeních a v jejich různých aspektech. Důležitými otázkami při hodnocení dopadu regionální dohody z pohledu spotřebitele jsou:

  • Kdo řídí proces a proč? Která politická nebo ekonomická skupina bojuje za integraci a proč, protože to bude naznačovat obsah dohody.
  • Jaký druh integrace se navrhuje? Seskupení mohou mít podobu hlubší integrace s pokusy o regionální harmonizaci politik v oblasti ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže. V závislosti na seskupení to může buď zdokonalit ochranu spotřebitele standardizováním zákonů anebo (což se nedávno stalo) vést k všeobecnému snížení důslednosti pravidel obchodu včetně těch, která chrání spotřebitele. Druhý případ je pochopitelně předmětem obav spotřebitelských organizací.
  • Jaké je rozdělení přínosů mezi spotřebitele a další zainteresované strany? Každá dohoda bude mít odlišný poměr průmyslového ekonomického vlivu a role spotřebitelů. Tuto oblast je třeba pečlivě zvážit, protože regionální seskupení jsou stejně jako národní nebo globální dohody náchylné k rozdělení nákladů na ochranu průmyslu mezi spotřebitele, kteří netvoří tak silnou a jednotnou sílu. Například v případě ochrany zemědělství v zemích OECD připadly všechny přínosy na farmáře a všechny náklady na spotřebitele v podobě vyšších cen.

Regionální seskupení a formování obchodních bloků může spotřebitelům nabídnout mnoho potenciálních přínosů v podobě většího výběru, konkurence a případně zdokonalení standardů v regionálním měřítku. Nicméně s sebou přinášejí i potenciální problémy. To platí zejména pro situace, kdy některé průmyslové skupiny "ukořistí" části dohody (jako zemědělci v EU). To může značně znevýhodnit spotřebitele a jejich organizace si toho musejí být vědomy. Spotřebitelské organizace musejí vytvořit koordinované zastoupení při jednání o regionální integraci. Na národní úrovni musejí přímo ovlivňovat tento proces, aby zajistily, že případný výsledek je pro spotřebitele co nejpříznivější.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek