Rusko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Moskvě (Ruská federace)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Vývoj obchodní výměny mezi ČR a RF (údaje dle celní statistiky ČR v mil. USD)

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015 

2015/2014
(+/-)

Vývoz ČR

3 535,4

5 220,3

6 035,3

5 942,8

5 455,0

3 179,8 

-41,7 %

Dovoz ČR

6 822,0

8 102,9

7 934, 7

7  774,1

6 255,2

4 284,3 

-31,5 %

Obrat

10 357,4

13 323,1

13 970,0

13 716,9

11 710,2

7 464,1 

-36,7 %

Saldo OB

-3 286,6

-2 882,6

-1 899,4

-1 831,2

-800,2

-1 104,5 

-

Zdroj: Český statistický úřad, duben 2016 

V roce 2015 pokračoval propad zahraničního obchodu ČR s Ruskem z minulého roku. Český vývoz do Ruska klesl meziročně o 41,7 % (z 5,5 mld. USD na 3,2 mld. USD) a český dovoz z Ruska se propadl o 31,5 % (z 6,3 mld. USD na 4,3 mld. USD). Celkově se vzájemný obchod snížil o 36,7 % (z 11,7 mld. USD na 6,9 mld. USD). V důsledku většího poklesu vývozu se přerušil několikaletý trend snižování záporného salda pro ČR.

Rusko se v roce 2015 umístilo na 13. místě v pořadí zemí, do kterých ČR vyváží. V dovozu do ČR Rusko zaujímá 6. místo. V roce 2015 se snížil podíl Ruska na celkovém vývozu ČR, a to na 2 % (v roce 2014 to bylo 3,1 %).

Příčiny poklesu vzájemného obchodu ČR s Ruskem v roce 2015 byly především způsobeny devalvovaným rublem, vnitřními hospodářskými problémy a především dopady ekonomických sankcí.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Český export v r. 2015 (klasifikace zboží dle SITC 3/) (3 179 791 000 USD*)

Třída

Název zboží

USD (tis.)

752 

Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní

359 106 

784

Díly a příslušenství vozidel motorových

263 361 

 781

 Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob

223 514 

894

Kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní

141 197 

741

Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn.

120 342 

 778 

Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.)

108 498 

542

Léčiva (vč. léčiv veterinárních)

96 456

731

Stroje kovoobráběcí třískové

84 545

713

Motory pístové s vnitřním spalováním a díly jn.

82 168

743

Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap.

81 489

Zdroj: ČSÚ, duben 2016  

Český import v r. 2015 (klasifikace zboží dle SITC 3/) (4 284 259 000 USD*)

Třída

Název zboží

USD (tis.)

333 

Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa)

1 658 006 

 343

Plyn zemní, případně zkapalněný

*/ 

 718

Zařízení ostatní k výrobě elektrického proudu a díly

180 857 

 684

Hliník

126 109 

 522

Prvky, kysličníky anorganické chemické, soli halové

98 149 

 281

Ruda železná a koncentráty

86 578 

 672

Ocel, železo v ingotech aj. odlitcích, polotovary

71 415 

232

Kaučuk syntetický, regenerovaný, odpad, úlomky

61 870

625

Pneumatiky pryžové a duše

53 243

512

Alkoholy, fenoly, fenolalkoholy a jejich deriváty

39 328

Zdroj: ČSÚ, duben 2016
(x/  SITC = Standard International Trade Classification)
* - Individuální hodnota
 

V českém vývozu převládaly ve sledovaném období následující položky podle nomenklatury SITC (2): silniční vozidla (v hodnotě 504 341 tis. USD), kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (v hodnotě 378 675 tis. USD), stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (v hodnotě 369 856 tis. USD) a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (v hodnotě 261 489 tis. USD).

V dovozu dominovala ropa (v hodnotě 1 662 066 tis. USD) a zemní plyn (v hodnotě 1 477 282 tis. USD); z ostatních položek pak zejména stroje a zařízení k výrobě energie (v hodnotě 200 713 tis. USD) a neželezné kovy (v hodnotě 174 705 tis. USD).

Výrazné zpomalení vzájemného obchodu, ke kterému došlo v r. 2015, se týká prakticky všech položek. Struktura položek u dovozu i vývozu zůstává obdobná jako v r. 2014. Za snižováním bilaterálního obchodu stojí kromě uvalených sankcí na Rusko také ruská ekonomická krize.

 

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vývoj výměny služeb mezi ČR a RF  (mil. USD)

 

Dovoz ČR

Vývoz ČR

Obrat

Saldo

2004

99,9

439,9

539,8

340,0

2005

133,0

472,2

605,2

339,2

2006

164,1

463,5

627,6

299,4

2007

246,2

624,2

870,4

378,0

2008

287,8

875,7

1 163,5

587,9

2009

242,2

699,6

941,8

457,4

2010

498,3

969,1

1 467,4

470,8

2011

655,2

1 381,0

2 036,2

725,9

2012

962,7

1 760,3

2 723,0

797,6

2013

1 210,5

2 330,1

3 540,7

1 119,5

2014

1 126,9

2 170,7

3 297,7

1 043,8

2015*

406,8 

1 009,5 

1 416,4 

602,7 

Zdroj: Centrální banka RF, duben 2016
* Data dostupná pouze za první 3. čtvrtletí 2015

V roce 2015 se podíl ČR v obchodním obratu Ruské federace se službami dle ruských statistických údajů snížil. ČR poskytla RF služby v objemu 1009,5 mil. USD a RF poskytlo českým subjektům služby v hodnotě 406,8 mil. USD. Na rozdíl od zbožové výměny zůstává vzájemná bilance obchodu službami výrazně aktivní ve prospěch ČR (objem ruských služeb vyvezených do ČR je nižší než objem služeb dovezených z ČR). Ve vzájemném obratu můžeme i přes chybějící data ze 4. kvartálu potvrdit signifikantní pokles. 

Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby

Z hlediska struktury vzájemné výměny služeb mají dlouhodobě největší význam služby spojené s cestovním ruchem a služby dopravní. Mezi ostatní přijímané a poskytované služby patří služby z oblasti spojů, stavebnictví, IT, služby pojišťovací a finanční, ostatní služby obchodní povahy a další. 

České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium.  

Jednou z klíčových českých firem pro vzájemný obchod službami je společnost ČSA, která v současné době nabízí až 44 letů týdně do Ruské federace a zpět, což zajišťuje dopravu ruských turistů a tím vytváří podmínky pro další české poskytovatele služeb. Přitom nejde jen o spojení mezi Prahou a Moskvou (3x denně) – v současné době nabízí ČSA lety z Prahy do Petrohradu (6x týdně), do Rostova na Donu (3x týdně – jen do 26.6.2016)), Jekatěrinburgu (3x týdně) a Samary (3x týdně do 28.10.2016). Rovněž poskytuje spojení Karlovy Vary – Moskva (3x týdně) a Karlovy Vary - Petrohrad (1x týdně). V roce 2016 byly do letového provozu zařazeny 2x lety týdně do Kazaně a 2x týdně do Ufy (sezónní lety).

Převážná část českých poskytovatelů služeb operuje na zdejším trhu samostatně, resp. prostřednictvím místních partnerů (společnosti v oblasti stavebnictví, cestovního ruchu, dopravy, IT a atd.). Se žádostí o radu se na zastupitelský úřad obracejí zpravidla nové firmy, které na ruském trhu teprve začínají a neznají veškerá specifika této relace. V posledních letech lze pozorovat zvýšený zájem českých operátorů o poskytování finančních a právních služeb, či služeb v oblasti IT a telekomunikací. V roce 2015 v Moskvě působily tři české právní kanceláře.

Vyhodnocení poptávky po českých službách 

Z dostupných statistických informací a rovněž dotazů, žádostí a požadavků českých i ruských firem však lze vysledovat, že zájem ruských klientů o české služby se v posledních letech stagnuje. Navíc dochází ke stále větší diverzifikaci poskytovaných služeb ve prospěch sofistikovaných produktů, jako jsou finanční, právní, zprostředkovatelské služby, zpracovávání projektové dokumentace aj. Svědčí o tom i např. aktivity českých firem specializovaných na právní, daňové či finanční poradenství. Některé takové firmy v posledních letech založily své pobočky na území RF a svoji přítomnost neustále rozšiřují. Růst českého vývozu služeb tak není tažen pouze cestovním ruchem, ale je dán i stále se prohlubující spoluprací mezi českými a ruskými podnikatelskými subjekty. 

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh 

Největší překážkou na trhu služeb RF jsou zejména existující administrativní bariéry, kam lze zařadit:

  • zdlouhavost a neprůhlednost procedur pro zakládání filiálek, dceřiných společností atd.;
  • měnící se legislativa upravující pravidla podnikání a působení zahraničních firem v zemi;
  • nutnost pracovních povolení pro cizince; certifikace řady činností a produktů;
  • průtahy při vyřizování různých povolení či certifikátů;     
  • používání pololegálních či přímo nelegálních schémat činnosti místními firmami, což někdy značně znevýhodňuje zahraniční firmy, jež tyto praktiky obvykle odmítají
  • omezení přístupu zahraničních subjektů do vybraných odvětví ruské ekonomiky (tzv. strategické obory);
  • vypisování tendrů „na míru“, oficiální i neoficiální preference místním dodavatelům;
  • nedostatek spolehlivých zástupců z řad občanů RF, vysoká fluktuace místních manažerů (hlavně v Moskvě), kteří často vykazují nízkou efektivitu práce (zejména nedostatek iniciativy) a mají navíc přehnané finanční požadavky;
  • nutnost trvalého (dlouhodobého) působení na ruském trhu;
  • obvykle nezbytná fyzická přítomnost českého zástupce na místě (nelze řídit telefonem, resp. faxem), což je velmi nákladné;
  • Ruské sankce vůči Evropské unii.

Na druhou stranu je třeba bohužel konstatovat, že někteří čeští manažeři nemají dostatečné znalosti „specifik“ ruského trhu, podceňují jeho odlišnosti, mají tendence „učit“ klienty, jak jednat a podnikat, a mnohdy ani neskrývají své předsudky vůči této zemi. V takových případech jsou vyhlídky na úspěšné etablování se na ruském trhu zcela mizivé. 

Perspektivy českých firem v oblasti služeb  

S ohledem na stávající a očekávaný vývoj ekonomiky RF a s přihlédnutím ke struktuře exportních možností ČR se jako nejperspektivnější pro české exportéry jeví tyto sektory služeb:

  • výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody(výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie; shromažďování, úprava a rozvod vody);
  • stavebnictví;
  • maloobchod, velkoobchod a opravárenství (obchod, opravy a údržba motorových vozidel);
  • IT, ICT a telekomunikace;
  • podnikatelské činnosti (pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy; pronájem výrobků pro osobní potřebu i pro potřeby podnikání; výzkum a vývoj; poradenství v oblasti podnikání a řízení; činnosti v oblasti řízení holdingových společností);
  • ostatní veřejné, sociální a osobní služby (čištění odpadních vod a zpracovávání odpadů).

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Podle dat České národní banky činil celkový objem českých investic za rok 2014 v Ruské federaci 190,5 mil USD, přičemž základní kapitál tvořilo 86,6 mil. USD, reinvestovaný zisk 60,2 mil. USD a ostatní kapitál 47,5 mil. USD. 

Mezi nejperspektivnější obory pro investice patří kromě tradičních palivo-energetických a dřevozpracujících odvětví finanční sektor, stavebnictví, sektor služeb, obalový průmysl, cestovní ruch, masová výroba spotřebního a potravinářského zboží.

Tabulka významných českých investorů a vývozců investičních celků do Ruské federace

Společnost

Obor

Významné investiční případy

Škoda Auto

výroba automobilů a jejich komponentů

založení výrobního závodu v Kaluze společně se společností VW Group (1,3 mld. EUR), závod v Nižním Novgorodě spolu s GAZ

PPF (Home Credit)

bankovní, finanční a pojišťovací služby, portfoliové investice do různých společností

založení OOO Home Credit & Finance Bank, majetková účast ve společnostch Polymetal, Eldorado, RAV Agro-Pro, PPF Strachovanije žizni

PPF Real Estate Russia

developerství, stavebnictví, operace s nemovitostmi

Comcity – kancelářský park na okraji Moskvy (430 tis. m2)
TRC – M5 Moll – obchodní a zábavné centrum, Rjazaň
TRC Jarmarka – obchodní centrum, Astrachaň
Mitino Park – obchodní a sportovně zábavní centrum, Moskva
Južnye varota – výrobní komplex, Moskevská oblast,
Trilogy Park Tomilino, Moskevská oblast

Hamé

výroba trvanlivých a chlazených potravin

založení výrobního závodu Bogoljubovo (Vladimirská oblast)

Škoda Holding

strojírenství, výroba dopravních prostředků, energetika

majetková účast ve společnosti Sibelektroprivod (Novosibirsk)

Alta

dodávky investičních celků především z oblasti strojírenství, metalurgie a energetiky

dodávka válcovací tratě do MMK (Magnitogorského metalurgického kombinátu) společně s PSG International (850  mil. USD); Dodávky průmyslového zařízení a technologického vybavení pro koncern Uralvagonzavod (Nižnij Tagil, Sverdlovská oblast – včetně dosud neuskutečněných dodávek až 1 mld. EUR); válcovací linka v Ašinském metalurgickém závodě (330 mil. EUR); dodávka techniky do Jelisenvarského kombinátu (25 mil. EUR); majetková účast ve společnosti Atomnasos

PSG International

dodávky investičních celků ve stavebnictví, energetice a petrochemii

generální dodavatel v rámci montáže paroplynových elektráren Krasavino (90 mil. EUR), Polyarnaya (210 mil. EUR) a Kurgan (8,5 mld. Kč), generální dodavatel při stavbě řady obchodních a administrativních objektů 

Moravské naftové doly

těžba ropy a zemního plynu

100% vlastník společností Saratovneftedobycha a Belisar, vlastník ropného terminálu Oktjabrskij

PSJ

obchodně administrativní, průmyslová i bytová výstavba

výstavba obchodních center v Rjazani (120 mil. EUR), Soči (52 mil. EUR), výstavba multifunkčního komplexu v Kazani (32 mil. EUR), výstavba závodu Kalívala 
na výrobu OSB desek (3,8 mld. CZK)

Chemoprojekt

dodávky investičních celků v oblasti chemického průmyslu

zřízení nové výrobní jednotky na výrobu kyseliny dusičné, jednotky na výrobu amoniaku a jednotky na výrobu amonitrátu pro závod J.M. Sverdlova, Dzeržinsk (200 mil. EUR), výrobní jednotky na výrobu čpavku ve městě Kingisepp (30 mil. EUR)

Farmtec

výstavba moderních zemědělských farem na klíč

projekt výstavby mléčné farmy na klíč včetně dodávky plemenného skotu pro firmu Alikor Trede Samarská oblast (89 mil. EUR); dodávka závodu na zpracování mléka pro ruskou společnost Agrofirma Bayramgul, Učalinský rajón, (3,9 mil. EUR), KFCH Artemida, Baškortostán

Favea

rekonstrukce a dodávky vybavení pro farmaceutická a zdravotnická zařízení

výstavba provozu na výrobu farmaceutických mastí a dále se připravuje projekt  výstavby provozu na výrobu léčivých přípravků v ampulích, vše pro společnost Tatchimfarmpreparaty, Kazaň (10 mil. EUR), výstavba výrobny gelů v OAO Nižfarm (206 mil. RUR)

Sitel

výroba a prodej technologií a prvků pro výstavbu tras a kabelovodů

majetková účast ve společnosti Voroněž-Plast

Koh-i-noor

výroba psacích a kancelářských potřeb

podíl ve společnosti Sibirskij karandašnyj zavod, vytvoření dceřinných společností Koh-i-noor Tomsk a STYL +

AGC Flat Glass Czech

výroba plochého skla

Investice do Sklářského závodu v Klinu (150 mil. USD)

Unistav

obchodně administrativní, průmyslová i bytová výstavba

Výstavba farmaceutického komplexu Rafarma v Těrbuny (900 mil. CZK)

 Další české investice: 

  • PePa Pardubice a Mercia Chrudim – společný podnik KaPePa v Kaluze s ruskou společností Agraria Holding – výroba cukrovinek;
  • Dakon – společný podnik Dakon-Krasnodar s ruskou společností Stantechmontáž – výroba zařízení pro vytápění, ohřev a přívod vody pro různé druhy objektů;
  • Zlín Aircraft (dříve Moravan) – v roce 2001 založil společný podnik ARB Moravan v Togliatti. Firma dodává bezpečnostní pásy a jejich součásti většině ruských automobilek, jako je UAZ, Kamaz, AvtoVaz a další;
  • SORED Zlín – v r. 2011 údajně založen společný podnik Remo v Rybinsku (Jaroslavská oblast) s OAO NPO Saturn a Stankoimport. Podnik se zabývá revitalizací a modernizací výrobních linek a zařízení;
  • CEGELEC Praha – podíl na modernizaci tramvají v Moskvě a dalších Ruských městech;
  • Bauer-technics – výstavba a rekonstrukce řady zemědělských objektů (Kaliningradská oblast, St. Peterburg a další);
  • MPS Gradior – dodávka potrubních uložení pro firmu Tatněfť.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Dnem 2.12.1997 vstoupil v platnost Protokol o inventarizaci smluvní základny. Ve vztazích mezi ČR a RF byla potvrzena platnost 49 smluv, které byly sjednány právními předchůdci ČR a RF. 

Politická oblast

Název

Místo a datum podpisu

Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci

Praha, 26. srpna 1993

Protokol o konzultacích mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Ruské federace

Moskva, 26. března 1993

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti kultury, vědy a   školství

Moskva, 5. března 1996

Protokol mezi vládou ČR a RF o inventarizaci smluvně-právní základny a platnosti dvoustranných smluv a dohod ve vztazích mezi ČR a RF

Moskva, 18.7. 1997

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o statutu vojenských hrobů

Moskva, 15.4. 1999

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o odvracení nebezpečné vojenské činnosti

Praha, 9.10. 2001

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o vojensko-technické spolupráci

Praha, 9.10. 2001

Ujednání mezi MŠMT ČR a MŠ RF o spolupráci v oblasti školství a vědy na léta 2001–2004

Praha, 9.10. 2001

Program spolupráce mezi MK ČR a MK RF na období 2002–2004

Moskva, 16.4. 2002

Ujednání mezi MO ČR a MO RF o spolupráci

Moskva, 16.4. 2002

Program spolupráce mezi MK ČR a Ministerstvem kultury a hromadných sdělovacích prostředků RF na léta 2007 – 2009 (automaticky prodloužena do uzavření nové smlouvy, případně do jejího vypovězení)

Moskva, 27.4. 2007

Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení (platnost od 1.11.2014)

Moskva, 8.12. 2011

Konzulární oblast

Pro Ruskou federaci ve vztazích s Českou republikou zůstávají i nadále v platnosti smlouvy a dohody uzavřené mezi ČSSR a SSSR. Z hlediska konzulární agendy jsou to: 

 Název

Místo a datum podpisu

Konzulární úmluva mezi ČSSR a SSSR

č.143/1973 Sb.

Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních

č.95/1983 Sb.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Ruská federace nepatří podle platné Koncepce ZRS ČR 2010-2017 mezi prioritní ani projektové země zahraniční rozvojové spolupráce ČR. V roce 2015 tak nebyla v Ruské federaci žádná česká rozvojová aktivita. V tomto ohledu se neočekává žádná změna do roku 2017. 

Problematika rozvojové pomoci není po právní stránce v RF uceleně upravena. Právní definice termínu oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance, ODA) neexistuje, ačkoliv tento termín je v mezinárodních dohodách a souvisejících dokumentech používán. 

Poskytování rozvojové pomoci náleží do působnosti Ministerstva zahraničních věcí RF (www.mid.ru), Ministerstva financí RF (www.minfin.ru) a Ministerstva ekonomického rozvoje RF (www.economy.gov.ru). Záležitosti vnitrostátní i zahraniční humanitární pomoci spravuje Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelných pohrom RF (www.mchs.gov.ru), respektive Agentura EMERKOM (www.emercom.ru), která je humanitární agenturou. 

Prioritními oblastmi jsou vzdělání, zdravotnictví a energetika a RF počítá s poskytování pomoci v rámci dohod G8 i v dalších letech.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: