MZV: Souhrnná teritoriální informace

Ruská federace je největším nástupnickým státem Sovětského svazu. V dnešní podobě Rusko vzniklo 25. prosince 1991. Politicky jde o poloprezidentský systém s dvoukomorovým parlamentem, složeným z Rady federace a Státní dumy. Hlavou státu je prezident, kterým je nyní Vladimir Putin. Ten svoji funkci vykonává od roku 2000, s krátkou přestávkou v letech 2008-2012, kdy byl předsedou vlády. Současný již 5. mandát mu vyprší v roce 2030.   

Ruská federace je jedenáctou největší ekonomikou světa a je členem skupiny G-20. V Evropě je pátou největší ekonomikou, nejlidnatější evropskou zemí se 146 miliony obyvatel a rozlohou největší zemí na světě. Současně se do února 2022 jednalo o největšího dodavatele ropy a plynu pro evropské země. I když Rusko nikdy nepatřilo k vyspělým ekonomikám, tak jeho rozloha, počet obyvatel, geografická blízkost, popularita tradičních českých výrobků, ale i některé přetrvávající  ekonomické vazby vytvářely určitý potenciál pro české výrobce a exportéry.

Dlouhodobě agresívní politika Ruska, projektující do ekonomické spolupráce politické cíle, které byly v rozporu s českými zahraničně-politickými a bezpečnostními zájmy, vedla k postupné změně situace. Válečná agrese Ruska proti Ukrajině s následnými sankcemi Evropské unie a západních zemí zásadním způsobem omezila možnosti českých výrobců a exportérů uplatnit se na místním trhu. V důsledku současné situace také dochází ke snižování surovinové závislosti ČR na Rusku i omezování spolupráce v průmyslových oblastech s možným využitím pro válečný průmysl, které tvořily hlavní součást česko-ruského obchodu. Podnikání v zemi je dnes zejména s ohledem na stále silnější státní dirigismus a nepředvídatelné zásahy do ekonomických aktivit firem hodnoceno jako vysoce rizikové bez možnosti využití standardních právních nástrojů. Tuto skutečnost stupňuje zákon o zahraničních agentech a umístění ČR na seznam tzv. “nespřátelených zemí“, které mohou zásadním způsobem ovlivnit ekonomické aktivity českých subjektů na místním trhu.

Za současné situace nedoporučuje MZV ČR uskutečňovat ani pracovní ani turistické cesty do Ruské federace.

Lze předpokládat, že se v Rusku, které se v horizontu několika příštích let bude potýkat s ekonomickými problémy, budou dále zhoršovat podmínky pro podnikání i vymahatelnost práva, které většině zahraničních firem neumožní v Rusku dlouhodobě působit.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Rusko (359.11 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Ruská federace je formálně zastupitelskou demokracií a poloprezidentskou republikou. Reálně je však Rusko nedemokratickým, autoritářským státem, v němž je politická moc koncentrována v rukou prezidenta a jeho administrace. Zákonodárná moc v podobě dvoukomorového parlamentu a soudní moc jsou plně podřízeny moci výkonné. V zemi se nekonají svobodné volby dle mezinárodních standardů a neexistuje právní stát. Prezident země disponuje rozsáhlými pravomocemi, včetně jmenování a odvolání předsedy vlády (se souhlasem Státní dumy), který navrhuje prezidentovi členy vládního kabinetu. Pod kontrolou má rovněž silové složky státu. Podle posledních změn ústavy z roku 2020 je prezident volen nejdéle na dvě po sobě jdoucí šestiletá funkční období, aniž by se počítaly předchozí mandáty. Současný prezident Vladimir Putin tak od března 2024 vstoupil už do svého pátého funkčního období, které by mělo trvat až do roku 2030. U moci je 25 let. Ačkoliv se jedná formálně o federaci, tak stát je pod V. Putinem silně centralizovaný, a to jak v politické, tak ekonomické rovině. Na federální i na regionální úrovni je nejsilnější stranou Jednotné Rusko, které vykazuje všechny rysy prezidentské strany. V Rusku je budována iluze demokratické soutěže a vedle dominantního Jednotného Ruska, z nějž se rekrutují kádry pro nejvyšší posty v politické i hospodářské sféře, fungují strany tzv. systémové opozice, které otevřeně podporují prezidenta a současný režim. Mezi ně patří Komunistická strana RF, sociálně orientované Spravedlivé Rusko, nacionalistická Liberálně-demokratická strana a liberálně laděná strana Noví lidé. Ostatní opoziční strany a politici zůstávají mimo parlament, bez reálné politické síly a vlivu, přičemž jsou označovány za „nesystémovou opozici“ (např. strana Jabloko). Režim pod záminkou různých byrokratických překážek nedovoluje většině nesystémové opozice, aby se účastnila voleb. Mnozí její členové navíc čelí perzekucím. Reálná opozice dnes v Rusku de facto neexistuje. Fungování státu je v současnosti zásadně propojeno s průběhem války proti Ukrajině, která v plném rozsahu začala v roce 2022. Nejrozsáhlejší evropský konflikt od 2. sv. války výrazně ovlivňuje politickou, sociální a ekonomickou situaci, která se jeví ve všech ohledech dlouhodobě neudržitelnou. Dosažení cílů ve válce je však pro ruský režim hlavní a jedinou prioritou dneška, jíž se podřizuje vše ostatní. Nutnost vynaložených prostředků a životů je veřejnosti ospravedlňována probíhajícím širším, „existenciálním“ konfliktem se Západem, zejména blokem zemí NATO.  Lidskoprávní situace se neustále zhoršuje, mnoho kritiků režimu z Ruska emigruje, čelí represím nebo si odpykává mnoholeté tresty odnětí svobody kvůli svým protiválečným nebo protivládním postojům. Režim v koordinaci se státem řízenými médii mobilizuje k boji proti vnitřním nepřátelům a ochraně vlasti před vnějšími hrozbami. Státní propaganda, včetně pokřiveného výkladu historie, ovládla také vzdělávací systém, akademický výzkum a občanské organizace.

1.2. Zahraniční politika země

Rusko se po krátkém období v 90. letech, kdy projevovalo zájem o přechod k liberální demokracii, spolupráci se Západem a integraci země do mezinárodních organizací a systému založeného na pravidlech, začalo od nástupu V. Putina k moci vracet k principům a dogmatům zahraniční politiky za Sovětského svazu. Patrný je opětovný příklon Ruska k imperialismu a snahám o ustanovení sfér vlivu, v nichž by mohlo libovolně uplatňovat své politické, bezpečnostní a ekonomické zájmy. Rusko se v posledních dvou dekádách vydalo směrem konfrontace vůči Západu, reprezentovaným EU a NATO, a kromě využívání politických, ekonomických a hybridních nástrojů k prosazení svých zájmů několikrát sáhlo k vojenské intervenci, mj. v Gruzii, Sýrii a na Ukrajině. Anexe Krymu a válka o Donbas v roce 2014 se staly milníky v poválečné historii Evropy, přičemž vůči Rusku začaly být uplatňovány mezinárodní sankce, které se s přibývající agresivitou země dále rozšiřovaly.   Invazí na Ukrajinu v únoru 2022 se Rusko propadlo do mezinárodní izolace a většina vazeb s evropskými zeměmi byla zpřetrhána. Země EU, NATO a další mezinárodní partneři uplatňuji na Rusko rozsáhlé sankce, které drasticky omezují nebo znemožňují vzájemnou spolupráci. Rusko v reakci na to vyhlásilo „obrat na východ“ a usiluje o těsnější vztahy s asijskými a blízkovýchodními partnery, zejména s Čínou, s níž chce rozvinout všestranné partnerství „bez hranic“. Zejména Čína a Indie se staly pro Rusko v době izolace klíčovými partnery jako velcí odběratelé ropy a dalších surovin, což Rusku umožňuje zachovat ekonomickou stabilitu během války. Ruská zahraniční politika se vyznačuje vysokou mírou oportunismu, pragmatismu a asertivity, přičemž uzavírá ad hoc partnerství a spolupráci dle aktuální geopolitické situace nehledě na své doktríny a deklarované postoje. Stojí tak o navázání spolupráce s režimy, které dříve považovalo za teroristické (Afghánistán, Sýrie, některé africké země), i s demokratickými zeměmi, které k Rusku projevují vstřícný přístup (USA, Maďarsko, Slovensko, Turecko,…). Tyto vazby pak využívá k uplatňování svého vlivu v širším regionu a/nebo jako v Evropě k jeho destabilizaci. Rusko usiluje o změnu světového řádu, jehož charakter by měl být dle ruských koncepcí multipolární. Zároveň kritizuje a blokuje činnost velké části mezinárodních organizací, které dle vidění Moskvy slouží pouze k prosazení hegemonie západních zemí. V ruském pojetí tak multipolární svět neznamená spravedlivější světový řád, v němž by měly proporcionální zastoupení všechny regiony světa, ale spíše obdobu „koncertu velmocí“, kde by několik největších a nejsilnějších zemí ve vzájemné interakci ustanovovalo pravidla a vymezovalo své sféry vlivu bez vměšování druhých. V této logice také usiluje o výstavbu nové bezpečnostní architektury v Evropě, o jejíž podobě by jednalo s USA, případně v „euroasijském prostoru“ s účastí Číny. Za svou přirozenou sféru vlivu považuje Rusko prostor bývalého Sovětského svazu, v němž s různým úspěchem rozvijí regionální formáty spolupráce, zejména celní blok Eurasijskou ekonomickou unii a bezpečnostní blok Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. S Běloruskem navíc Rusko tvoří tzv. Svazový stát, v rámci něhož dochází k vysokému stupni politické, ekonomické a vojenské integrace. Z dob socialistické minulosti disponuje Rusko mnoha vazbami na asijské, africké a latinskoamerické země, jež se nyní snaží aktivizovat v době konfliktu se Západem. Mimo jiné se staví do role jednoho z lídrů „globálního Jihu“ a usiluje o rozvoj nových mezinárodních formátů BRICS, Šanghajské organizace pro spolupráci a dalších.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel ke dni 1. 1. 2024 činil 146, 15 mil. lidí ( v roce 2022 tento počet činil 146,424 mil. lidí). Hustota obyvatel je 8,53 na 1 km2 (k 1.1. 2024), 69,15 % obyvatelstva žije v evropské části Ruska, která představuje cca 21 % území. Ve městech bydlí 75,25 % obyvatel. Věk ekonomicky činného obyvatelstva je 16 až 72 let. Průměrná délka života v roce 2023 činila 73,46 let (68,04 u mužů a 78,74 u žen). Dle odhadu Federální služby státní statistiky Rosstat by průměrná délka života v roce 2024 mohla činit 76 let (71,1 u mužů a 80.6 u žen). Situace v Rusku je odborníky dlouhodobě označována jako demografická krize. S výjimkou let 2013-15 od začátku 21. století počet obyvatel Ruska setrvale klesá, porodnost je 1,41 na jednu ženu. (nejnižší porodnost za posledních 17 let). Podíl mužů v RF činil 46,5 %, podíl žen 53,5 %. Značná nevyrovnanost v počtu mužů a žen je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie.    

Národnostní složení, nejpočetnější skupiny (dle posledního sčítání lidu v roce 2021): · Rusové: 88,85 % (105 579 tis.),  · Tataři: 3,61 % (4 713 tis.), · Čečenci: 1,28 % (1 674 tis.), · Baškirové: 1,20 % (1 571 tis.), · Čuvaši: 0,82 % (1 067 tis.), · Ukrajinci: 0,68 % (884 tis.), · Arméni: 0,65 % (846 tis.).   V Rusku žije asi 180 dalších národností a etnických skupin. V roce 2021 bylo evidováno 22 národností, u kterých počet převyšuje 400 tis. lidí.  

Náboženské složení: ruská sčítání obyvatel nezohledňují náboženské vyznání, následující přehled vychází z průzkumu VCIOM z roku 2021: pravoslavní – 66 %, starověrci – 1,4 % (kolem 2 mil., kam patří hlavně Rusové, ale také Ukrajinci, Bělorusové, Karelové, obyvatelé republiky Komi, Udmurti, Čuvaši a jiní), muslimové – 6 %, katolíci – <1 % (Poláci, Litevci, Němci a jiní), protestanti – 1 %,  buddhisté – 1 %, judaismus 1 %, ateisté (v Rusku terminologicky často „agnostici“) přibližně 14 % obyvatel.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ruská ekonomika v posledních letech prochází výraznými změnami, které jsou úzce spjaty s pokračující válkou proti Ukrajině, západními sankcemi a globálními výkyvy na trzích s ropou. Po propadu HDP v roce 2022, kdy hospodářství silně zasáhla invaze na Ukrajinu a s ní související sankce, přišel v letech 2023 a 2024 poměrně silný růst. Hlavním tahounem růstu byly masivní státní investice do vojensko-průmyslového komplexu a celkový přechod ekonomiky na „válečný režim“.. Příliv peněz do ekonomiky je však doprovázen vysokou inflací, která v roce 2024 oficiálně dosáhla 9,5 %, nicméně např. ceny potravin rostou meziročně o 20 až 30 %. Současný model růstu se tak jeví z dlouhodobého hlediska jako neudržitelný. Už v roce 2025 se očekává výrazně ochlazení ekonomiky a zpomalení tempa růstu, nebo dokonce stagnace. Ruská ekonomika trpí strukturálními problémy, které nebude možné krátkodobě řešit a budou pravděpodobně brzdit růst i v dalších letech. Podniky mají vyčerpány výrobní kapacity a dále je nebude možné rozšiřovat kvůli nedostatku pracovních sil. Nezaměstnanost je nejnižší v historii pod 3 %. Rovněž dochází ke snižování investic kvůli vysokým úrokovým sazbám, které centrální banka v rámci boje proti inflaci drží nad 20 %. Problematický je pro ruskou ekonomiku vývoj cen na trzích s ropou, která je hlavním zdrojem státních příjmů. V roce 2025 začaly ceny ropy výrazně klesat, což ohrožuje rozpočtovou stabilitu.   Jsou patrné známky ochlazování v klíčových odvětvích – například v potravinářství, chemickém průmyslu či strojírenství. Zhoršuje se také situace v těžařském sektoru, kritická je situace v těžbě a exportu uhlí. Klesají i prodeje automobilů a zemědělské techniky. Firmy se potýkají s opožděnými platbami a nárůstem provozních nákladů. Navzdory těmto problémům ovšem není bezprostřední kolaps ruské ekonomiky pravděpodobný. Stát má rezervy ve Fondu národního bohatství a stále zvládá financovat narůstající rozpočtové deficity. Pokud se však současné trendy nezmění, tak se fiskální a sociální problémy mohou projevit v dalších letech. Ruská ekonomika je jednou z největších na světě (páté největší HDP dle parity kupní síly), má rozsáhlé přírodní zdroje a je předním vývozcem potravin a zbraní. Válka ovšem znamenala pro Rusko zásadní změny pro jeho postavení na globálním trhu. Země čelí sankcím EU a dalších západních zemí, které přinášejí významné omezení obchodu a přerušení dodavatelských řetězců. Většina ruských bank byla odpojena od SWIFT, byl zavedený cenový strop pro ropu a ropné produkty, zmrazena aktiva centrální banky v zahraničí, mnoho ruských společností a soukromých osob je na sankčním seznamu, což znamená, že nemohou cestovat nebo podnikat. Ruský trh rovněž opustilo z vlastní iniciativy mnoho západních firem. Rusko se tak ocitlo v částečné ekonomické izolaci, která výrazně poškozuje jeho další rozvoj.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Ruské veřejné finance a státní rozpočet pro rok 2025 odrážejí hlubokou transformaci ekonomiky směrem k válečnému hospodářství. Vláda schválila rozpočet, který výrazně navyšuje výdaje na obranu a bezpečnost – tyto položky tvoří více než 40 % celkových státních výdajů, což je nejvyšší podíl od rozpadu Sovětského svazu. Na samotnou armádu a nákup zbraní má jít rekordních 13,5 bilionu rublů, tedy asi 6,3 % HDP, což představuje meziroční nárůst o čtvrtinu a čtyřnásobek oproti předválečnému stavu. Naopak výdaje na zdravotnictví, školství a sociální politiku stagnují nebo klesají. Plánuje se mj. omezení financování některých projektů, například modernizace zdravotní péče od roku 2026. Aby bylo možné bobtnající výdaje na armádu ufinancovat, rozhodla vláda o rozsáhlé daňové reformě zahrnující zvýšení daní s platností od nového roku. Rovná sazba v zdanění fyzických osob byla nahrazena progresivní daní a korporátní daň byla zvýšena z 20 na 25 %, což by mělo do rozpočtu přinést asi 1,6 bilionu rublů. Ministerstvo financí původně počítalo s příjmy 40,3 miliard rublů a výdaji 41,5 miliard. Zhruba třetina příjmů rozpočtu pochází z vývozu ropy a plynu, přičemž rozpočet byl sestaven na základě ceny ropy Urals ve výši 69,7 USD/barel při kurzu 96,5 rublu za dolar. V prvním pololetí 2025 se však cena ruské ropy pohybovala výrazně níže, což snížilo příjmy z jejího exportu až o 25 % oproti předpokladu. Zároveň rubl značně posílil oproti dolaru, což způsobuje další pokles rublových příjmů pro státní pokladnu. Rozpočtový deficit měl v roce 2025 klesnout z loňských 1,7 % HDP na 0,5 %, přičemž státní dluh měl dle plánů vlády zůstat pod 20 % HDP, což je na evropské poměry nízká hodnota. Podle nových odhadů ministerstva financí však deficit dosáhne i v roce 2025 nejméně 1,7 % HDP. Není také vyloučeno, že bude nutné rozpočet dále upravovat, zvláště kvůli mimořádným výdajům a pohybům na trhu s ropou. Rozpočet zároveň není příliš transparentní vzhledem k tomu, že třetina výdajů zůstává utajena.

2.3. Bankovní systém

V Ruské federaci existuje tzv. dvoustupňový bankovní systém. První úroveň představuje Centrální banka Ruska (CBR) jako emisní centrum a hlavní regulátor bankovního sektoru. Druhou úroveň reprezentují úvěrové organizace, tj. komerční banky a nebankovní úvěrové organizace. Podle formy vlastnictví fungují v RF státní a soukromé banky, bankovní instituce se zahraničním kapitálem či 100% vlastněné zahraničními investory. V Rusku působí 311 bank. V roce 2022 padla hlavní vlna sankcí pravě na finanční sektor a CBR přijala nezbytná opatření k udržení stability finančního systému: prudké zvýšení úrokové sazby, pozastavení obchodování na burze cenných papírů, omezení přeshraničního pohybu kapitálu a regulační uvolnění pro banky a další finanční instituce. Díky tomu bylo zabráněno devalvaci rublu, skokový nárůst inflace byl rychle překonán. V září 2022 klíčová sazba činila 7,5%. V roce 2023 a 2024 se inflace vrátila k růstu. Kvůli vysokému inflačnímu tlaku Centrální banka 25. 4. 2025 již počtvrté v řadě ponechala klíčovou sazbu na 21 %. Na konci roku 2024 USA uvalily sankce na dalších padesát ruských bank obsluhujících zahraniční obchod. EU v rámci 16. balíčku sankcí odpojila od SWIFTu dalších 13 ruských bank. V současné době je od SWIFTu odpojeno banky: Sberbank, VTB, Promsvjazbank, Bank Rossija, Sovkombank, Novikombank, Rosselchozbank, Moskovskij kreditnyj bank, VEB.RF, Uralsib, Ak Bars Bank, Točka  a další. Některé banky nejsou formálně odpojeny od SWIFTu, ale kvůli sankcím západních zemí ztratily možnost provádět převody v cizí měně. Ruské bankovnictví je velice silně koncentrované, nejsilnější banky jsou součástí průmyslově-finančních skupin, nejčastěji s majoritním státním podílem. Ve stovce největších bankovních institucí je podíl státu na celkových aktivech 76 %. Největší bankou je dlouhodobě Sberbank, dále VTB, Gazprombank, Alfa bank, Rosselchozbank, Moskovskij kreditnyj bank, T-bank, Sovkombank, DOM.RF, BM-Bank.

2.4. Daňový systém

Daňový řád Ruské federace stanoví třístupňový daňový systém, který zahrnuje federální, regionální a místní daně, tzv. obecné a zvláštní daňové režimy. Jeho legislativní podoba je publikována v Daňovém kodexu RF. Jedná se o dva federální zákony – Daňový zákoník, část první ze dne 31. 7. 1998, č. 146-FZ a Daňový zákoník, část druhá ze dne 5. 8. 2000, č. 117-FZ. V červenci 2024 byl přijat zákon, který od 1. ledna 2025 zavádí progresivní stupnici daně z příjmu fyzických osob s maximální sazbou 22 %, zvyšuje daň z příjmu právnických osob na 25 % a zavádí DPH pro malé podniky s příjmem 60 milionů rublů a více, které používají zjednodušený daňový systém.

Federální daně a poplatky:

• Daň z přidané hodnoty (20 % a na některé zboží 10 %)

• Daň ze zisků organizací (základní sazba od 1.1.2025 25 %)

• Daň z příjmu fyzických osob (13-22 %: (sazba 13 % se uplatňuje, pokud je výše ročního příjmu rovna nebo nižší než 2,4 milionu rublů), některé příjmy podle jejich původu 9, 30, 35 %)

• Spotřební daně – alkohol, výrobky z tabáku, benzín aj. (různé sazby v závislosti mj. od technické specifikace)

• Daň z těžby nerostných surovin

• Daň z vody

• Daň z dodatečných příjmů z těžby uhlovodíkových surovin.

Regionální daně a poplatky:

• Daň z majetku organizací • Dopravní daň • Daň z hazardních her. Místní daně a poplatky: • Pozemková daň • Daň z majetku fyzických osob • Obchodní daň • Turistická daň (zaveden od 1. 1. 2025)

Zvláštní daňové režimy: • Jednotná zemědělská daň • Zjednodušený daňový systém (pro malé a střední podniky) • Daně z patentů • Daň pro osoby samostatně výdělečně činné (4 % nebo 6 %, zavedena od roku 2019 pro legalizaci příjmů fyzických osob a podnikatelů).

V Rusku existují také území se zvláštním režimem pro podnikání: zvláštní ekonomická zóna (SEZ) a území prioritního rozvoje (PDT). Zvláštní ekonomické zóny (SEZ) a oblasti prioritního rozvoje jsou vytvářeny za účelem rozvoje jednotlivých hospodářských odvětví a území. Činnost SEZ je upravena federálním zákonem „O zvláštních ekonomických zónách v Ruské federaci“ ze dne 22. 7. 2005 N 116-FZ. Činnost oblastí prioritního rozvoje je upravena federálním zákonem ze dne 29.12.2014 č. 473-FZ „O územích s vyspělým socioekonomickým rozvojem v Ruské federaci“. Obyvatelé oblastí prioritního rozvoje a zvláštních ekonomických zón mají nárok na preference: daňové, celní, administrativní a nájemní.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemná obchodní výměna mezi RF a ČR byla zásadním způsobem ovlivněna ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině a následně přijímanými sankčními balíčky EU. Vývoz sektoru automotiv a strojírenství, které patřily k tahounům českého vývozu do Ruska se zastavil. Naopak v důsledku výrazného navýšení cen a potřeby doplnění zásob plynu a ropy se násobně navýšila cenová položka dovozu. V roce 2023 měly nejvyšší zastoupení na vývozu do Ruska farmaceutické přípravky, základní chemické látky a nápoje. Čísla z roku 2024 tuto trojici potvrzují.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Podobně jako v případě ČR je celkový obrázek obchodní výměny zásadně ovlivněn přijatými sankcemi EU proti RF a souběžným navýšením cen za plyn a ropu.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Od roku 2014 je Rusko pod tlakem sankcí, což má negativní dopad na jeho ekonomický růst, včetně přílivu přímých zahraničních investic. Sankce vytvořily nejisté podnikatelské prostředí, zvýšily náklady na podnikání v Rusku a negativně ovlivnily důvěru investorů. Hlavními problémy FDI v Rusku jsou korupce, politická nestabilita a slabý právní rámec. Převod zahraničních aktiv do dočasné správy ruské Federální agentury pro správu majetku podkopává důvěru investorů. Přestože ruská vláda podnikla kroky k přilákání FDI a zlepšení investičního klimatu země, příliv FDI do Ruska v posledních letech výrazně poklesl, zejména ve finančním sektoru. Ruský finanční systém čelil řadě výzev: pandemii COVID-19, kolísajícím cenám ropy a od února 2022 ekonomickým sankcím ze strany Spojených států a Evropské unie. Podle ruské Сentrální banky se od začátku ukrajinské krize objem přímých zahraničních investic do Ruska snížil o více než polovinu navzdory snahám vlády omezit repatriaci zahraničních společností. Podle posledního odhadu Centrální banky k 11. 4. 2025 celkový objem zůstatků přímých investic v Ruské federaci k 1. lednu 2022 činil 497 690 milionů $, a k 1. lednu 2025 číslo kleslo už na 216 039 milionů $. Zatímco některá klíčová odvětví, jako je energetika, nadále přitahují významné PZI zvláště z Číny, obecně je současný stav PZI v Rusku s ohledem na sankce velmi komplikovaný s negativní tendencí. České firmy se po únoru 2022 ve velkém snaží z Ruska odejít. Podobně jako v oblasti obchodu a cestování, platí nedoporučení ze strany MZV ČR k investování v Rusku, z pohledu pojištění EGAP je Rusko hodnoceno č. 7.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Smlouvy s EU Evropská unie a Rusko uzavřely v roce 1997 dohodu Partnership and Cooperation Agreement (PCA). Do roku 2014 se většina vzájemné spolupráce odehrávala na základě této dohody. Po okupaci Krymu ze strany Ruska v roce 2014 ale naprostá většina vzájemné spolupráce na základě této dohody skončila nebo byla ze strany EU pozastavena. V letech 2014 a 2017 Rusko zavedlo embargo na dovoz mnoha zemědělských a potravinových výrobků ze zemí EU. Od února 2022 do konce dubna 2025 zavedla EU proti RF celkem 16 sankčních balíčků, které významným způsobem omezila vzájemné hospodářské vztahy.

Smlouvy s ČR

V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami – dohoda o zamezení dvojího zdanění – dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Smlouva mezi vládou ČR a vládou RF o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku je v platnosti od roku 1997 (podepsána v Praze, 17. 11. 1995) a byla pozastavena ruskou stranou 8. 8. 2023. Dohoda mezi ČR a RF o podpoře a vzájemné ochraně investic od roku 1994 (Moskva, 5. 4. 1994) vstoupila v platnost dne 6. 6. 1996. Obchodně-ekonomický dialog mezi ČR a RF probíhá na základě Mezivládní dohody o hospodářské a ekonomické spolupráci formou zasedání česko-ruské mezivládní komise pro obchodní, hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci. Poslední zasedání se konalo v březnu 2019 v Praze. Nadále zůstává v platnosti Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách. ČR podporuje sankční režim EU vůči RF. Sankční balíčky a odchod mnoha českých firem z RF výrazně změnily vzájemné hospodářské vztahy.

3.4. Rozvojová spolupráce

Mezi ČR a RF žádná forma rozvojové spolupráce neprobíhá. Ruská federace poskytuje především humanitární pomoc v případě přírodních katastrof. Oblast rozvojové pomoci byla zařazena ruskou vládou mezi důležité nástroje zahraniční politiky Ruska. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Vzhledem k sankcím EU, US a dalších západních zemí je možnost vzájemné obchodní výměny a investic v Rusku zásadně omezena. Dokud Rusko povede vojenský konflikt s Ukrajinou, která má plnou podporu ČR, lze jen velmi těžko hovořit o perspektivních oborech.

Sankce se výrazně nezasáhly farmaceutické výrobky, zdravotnické výrobky, zařízení a materiálu, osiva a části potravinového sektoru, některé další segmenty lehkého a spotřebního průmyslu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Ruská vojenská agrese proti Ukrajině a s ní spojené sankce zásadně změnily podmínky a přístup k českému byznysu v Rusku. Mnoho českých firem z Ruska odešlo. Firmy, které zůstaly, bojují s problémy vyplývajícími ze sankcí – logistickými a platebními omezeními i ruskou vládou určovanou změnou směřování ruského byznysu. MZV ČR nedoporučuje pracovní ani turistické cesty do Ruské federace a podnikání v zemi je hodnoceno jako vysoce rizikové bez existence standardní právní ochrany. Pro vlastní obchodní jednání v Rusku je možné využít vše od sentimentálního zdůraznění slovanské vzájemnosti, přes arabský bazar až po tvrdé západní vyjednávání. Obecně se dá říct, že Rusové mají dobrý přehled o České republice, často větší než Češi o Rusku.

4.2. Oslovení

V obchodním styku v úvodu komunikace, kdy partnera neznáte a pokud neznáte jeho “otčestvo” (jméno po otci) lze použít neutrální Uvažajemij gospodin (Vážený pane) nebo Uvažajemaja gospoža (Vážená paní). Pokud jste se s partnerem již setkali, je v ruštině obvyklé oslovovat partnera formálně vykáním pomocí křestního jména a otčestva (např. Ivane Sergejeviči), což vyjadřuje respekt a profesionalitu. Tento způsob oslovování se běžně používá při osobním i písemném jednání. Pokud je jednání vedeno s osobou mladého nebo středního věku je možné, s ohledem na vývoj situace, používat i oslovení plným křestním jménem a vykáním (např. Alexandr, Světlana). Teprve po vzájemné dohodě, když se již s partnerem dobře znáte, je možné přejít na tykání nebo méně formální oslovení. Mladší generace nemá většinou problém velice rychle přejít na oslovování křestním jménem a tykání. Pro prvotní kontakt obecně doporučujeme obracet se na místního prověřeného a důvěryhodného zástupce či společnost. Elektronická komunikace ani videohovory v Rusku nenahradí osobní setkání, případně místní osobní znalost.

4.3. Obchodní schůzka

Obchod v Rusku je postaven do značné míry na osobních vztazích, proto je velmi důležitý osobní kontakt s potenciálními partnery, který je vždy dobré navázat a udržovat s nejvyššími představiteli dané společnosti. V ruských firmách i státních institucích nadále převládá direktivní styl řízení. Kultura obchodního jednání, zejména v regionech, je stále směsicí rusko-byrokratického přístupu a v některých lokalitách dokonce muslimsko-orientálního přístupu. Jednání, jež bývá často komplikováno různými požadavky a omezeními (není třeba chápat tato omezení jako neochotu ruského partnera jednat), probíhá obvykle složitě, vyžaduje trpělivost a cílevědomost. Za málo pravděpodobnou lze považovat možnost uzavření dohody hned při prvním jednání. U nově nastupující generace obchodníků lze spatřovat daleko větší pragmatizmus, což se projevuje i ve způsobu vedení obchodního jednání. Vedoucí delegace z ruské strany disponuje vysokou formální autoritou. Členové doprovodu šéfa ruské strany se do diskuse zapojují většinou jen na jeho přímou výzvu. Z tohoto důvodu není příliš vhodné se obracet přímo na podřízené. Respektování hierarchie ruských protějšků přispívá do značné míry ke zdárnému průběhu jednání. Složení delegace se obvykle řídí principem parity (rovnosti) počtu členů delegací. Ten je třeba předem dohodnut. Neexistují žádná omezení týkající se genderu a věku, nicméně nebude zcela vhodné, pokud budou účastníky jedné strany zástupci starší generace, a na straně druhé pouze mladí lidé. Vzhledem k tomu, že Rusové mají v týmu jasnou hierarchii, měli by dát i zahraniční partneři jasně na srozuměnou, kdo je vedoucím v jejich týmu. Při obchodních schůzkách se nedoporučuje vyvíjet nátlak na partnera, ale ponechat mu čas. Dohody bývají zachyceny písemně, ústní ujednání nemají stejnou váhu. Projevy nesouhlasu se zpravidla vyjadřují přímo s patřičným vysvětlením, resp. omluvou. Během jednání je možné se setkat s hlasitým a emotivním vystoupením či dokonce pohrůžkami včetně arogance a tvrdých slov. Ruští partneři také s oblibou využívají tzv. taktiku „cukru a biče“, kdy jsou schopní se na jedné straně uchylovat až k výhružkám (např. ukončení veškerých jednání) a na straně druhé mohou partnera zahrnout všemožnými sliby. Vždy je proto dobré soustředit se na garance takových slibů (kvality, ceny, času dodávky). Vedení velkých korporací a firem hovoří dnes již plynně anglicky. Nicméně pokud je to možné, je s ruskými partnery vždy lepší hovořit v ruštině. Při komunikaci se státními orgány (mimo oddělení určená pro styk se zahraničím) a u menších a středních firem je ruština prakticky nezbytností. K dobré praxi patří výměna dárků (především při prvním jednání s nejvyššími představiteli firem). Jejich hodnota a pečlivost výběru je v očích partnerů jistým důkazem snahy o hloubku vztahu. Dárek je třeba mít vždy připravený a rozhodně by to neměla být pouze firemní propisovací tužka či zapalovač. Dárky členům delegace se dávají striktně podle hodnosti. Vhodným bude dárek, pokud se setkání shoduje s hlavními svátky. V případě Ruska se projevují při obchodních jednáních určité teritoriální rozdíly, které vycházejí z rozdílného etnického původu. Kavkazské a jižní národy silně projevují lásku ke své kultuře a dokáží o ní hodně mluvit. Je u nich ještě silnější hierarchie než u Rusů a také výrazná úcta ke starším. Obchodně lze v RF v zásadě jednat po celý rok, s výjimkou konce roku a první poloviny ledna, kdy Rusové spojují dovolenou se státními svátky. Koncem prosince je tedy třeba počítat s tím, že nejbližší obchodní jednání bude možné až ve druhé polovině ledna. Je též třeba počítat s útlumem všech aktivit v první dekádě května (od 1. do cca 10. května). V Rusku (a v rusky mluvících zemích obecně) se k předmětné záležitosti přechází postupně a preferuje se „květnatý styl“ mluvy. Rusové (zvláště starší generace) mají rádi patos, jsou zpravidla velmi srdeční, zdvořilí (množství komplimentů), mají tendenci zveličovat, přikrášlovat, obdivovat, chválit. To ovšem vůbec neznamená, že musí dojít k pozitivnímu výsledku jednání. Podobné chování očekávají od partnera. Jednání s nimi proto trvá déle – rádi diskutují a polemizují, někdy se i rádi předvádějí. To však neplatí pro nejvyšší management velkých ruských firem, který naopak vyžaduje velmi věcný a konkrétní přístup při jednáních a stručný způsob vyjadřování. Komunikace probíhá často během pracovních obědů nebo večeří. Ačkoliv stávající ruští byznysmeni již nepijí tolik vodky jako dříve, tento nápoj je stále součástí jejich kultury. V Rusku se nemusíte dívat do očí, když si přiťukáváte. Konzumace je doplňována množstvím přípitků (tzv. tosty), jež jsou málokdy stručné. Jde spíše o řečnická cvičení, která vedou k navození důvěry a navázání osobního kontaktu. Přípitky je třeba si dopředu připravit. Kromě obvyklých přípitků na úspěch zamýšleného obchodu je žádoucí vyzdvihnout osobní vlastnosti partnera a nezapomenout připít na zdraví přítomných dam. Galantnost vůči přítomným ženám se projevuje nejenom v komplimentech při přípitcích, nýbrž i tím, že muži na jejich počest připíjí ve stoje. Je třeba vždy mít na paměti, že vlastenectví a pocit národní hrdosti je důležitou součástí myšlení téměř každého Rusa. Je třeba zachovávat opatrnost, pokud se diskuse týká některých citlivých témat jako politika nebo historie. Oslovování příjmením hlavně při jednání s cizincem je zcela na místě, nicméně Rusové dávají přednost oslovování jménem a otčestvom (jméno po otci), které považují za méně oficiální. Poněkud benevolentnější vztah Rusů k času se projevuje nejen v osobní (ne)dochvilnosti, ale i v oficiálních situacích, jako je pracovní doba, úřední hodiny nebo třeba jízdní řád. Při obchodních jednáních není výjimkou určité zdržení. Častým důvodem bývají dopravní problémy, zejména ve velkých městech. Zpoždění do 15 minut se nepovažuje za velké. Od evropských partnerů se však dochvilnost očekává. Při plánování termínu schůzky ve velkoměstech je proto nutné počítat s časovou rezervou.

4.4. Komunikace

Rusko je zemí dvou kontinentů, Evropy a Asie. V ruském přístupu k vyjednávání je něco z obou. Z Evropy praktičnost, zaměření na technickou stránku věci, z té asijské zase volnější nakládání s časem a respekt k hierarchii. Při jednání mimo evropskou část Ruska je dobré znát náboženství a etnikum partnera, nebývají však překážkou jednání. Místní obchodníci se často svěřují s tím, jaké mají známosti a vazby na důležité lidi pro jejich byznys. Často jde o klíčovou informaci, protože blízkost k důležitým lidem s pravomocemi rozhodovat může být rozhodující pro úspěch Vašeho jednání. Při jednání je třeba být připravený na přeskakování mezi různými body, často bez dokončení rozjednaného tématu, které je náhle nahrazeno jiným, s původním občas málo souvisejícím. Běžná je vysoká formalita při prvních jednáních, která postupně přechází do uvolněnější atmosféry. Tento proces může být našimi firmami někdy považován za zbytečně dlouhý, je však třeba vytrvat a netlačit ruského partnera do větší familiárnosti, než na jakou je momentálně připraven. Vizitky je vhodné mít v ruštině, především pokud to Vaše firma myslí s podnikáním v Rusku vážně. Ruská strana ocení, pokud budete mít telefon s ruským číslem. Pokud partner na vizitce nemá uvedeno svoje mobilní číslo a během setkání jej na vizitku dopíše ručně, je to vyjádření důvěry, kterou si ve Vás ruský partner vybudoval. Standardně je vedena komunikace přes e-mail, sociální sítě, v Rusku je velmi populární a využívaný Telegram. Jednání vede služebně nejvýše postavený, jeho podřízení se ke slovu dostanou, jen pokud s tím vedoucí projeví souhlas nebo je k tomu sám vyzve. Ruští obchodníci se vyznačují ochotou riskovat a pouštět se do velkých věcí, bez přílišné pozornosti k detailu. Rusové mluví přímo k věci, nemají problém něco otevřeně kritizovat, často na naše zvyklosti až příliš tvrdě. Je běžné, že po prvním velice nadějném jednání partner přestane komunikovat a reagovat na dotazy. Po delší odmlce se ozve a může se cítit dotčeně, že nejste připraveni se okamžitě věnovat jeho požadavku. Řešením je trpělivost a připravenost na takové flexibilní nakládání s časem. Ruští obchodníci používají tvrdý vyjednávací styl, pro naše firmy občas na první dojem až příliš drsný. Je třeba se na toto připravit a dát najevo, že si za svým stojíte a dokážete partnerovi slušně ale důrazně odporovat. V Rusech tento přístup vyvolává respekt k partnerům, váží si těch, kteří s nimi při jednání bojují. Rusové rádi vidí, že se něco děje, je tedy dobré demonstrovat připravenost k rychlé reakci a flexibilitě. Přestože Rusové obecně jednání zahajují chladně, je v posledních letech formální „pracovní“ úsměv dobrým tónem. Při dalším jednání se často dokáží dostat k vyjádření velkých emocí, není výjimkou křik a nátlak s hrozbou neuzavření obchodu. Rusové u lidí ze střední a východní Evropy prakticky vždy očekávají, že budou mluvit rusky. Pokud rusky nehovoříte, je dobré si vzít česko-ruského tlumočníka bez zapojení angličtiny. Genderové koncovky -ka, -yně (jako manažerka, kolegyně) se nepoužívají automaticky („menedžer“, „direktor“, „rukovoditel‘“, „kollega“ – se nemění). V ruštině ale existují v některých případech zvláštní slova pro označení žen v oboru (např. „učitelnica“ – učitelka apod…). Je rozšířeným omylem, že v Rusku se bez alkoholu nelze obejít. Spotřeba alkoholu v posledních desetiletích poklesla. Při jednáních v restauracích se ale kromě piva k jídlu běžně konzumuje i tvrdý alkohol. Při jednání ve firmě je možné úspěšné jednání na konci zapít, pokud to partner navrhne. V komunikaci s Rusy existuje několik citlivých témat. Není dobré připomínat, že po osvobození Rudou armádou ve 2. světové válce do mnoha zemí Evropy přišel ze Sovětského svazu komunizmus. Také se nedoporučuje otevírat mezinárodní vztahy Ruska a zbytku světa. Osoba prezidenta Putina je také citlivé téma, stejně jako otázky týkající se ruské armády a ruské agrese proti Ukrajině (pro Rusy „speciální vojenské operace“). V případě těchto témat existuje s ohledem na současnou situaci v Rusku i nezanedbatelné riziko trestního postihu. Nedůvěra je jedním z hlavních rysů ruského charakteru, což se často stává důvodem zdlouhavého vyřizování úředních nebo jiných oficiálních záležitostí. Rusové v obchodní korespondenci používají poměrně dlouhý, suchý a formální text, často i tam, kde lze myšlenku vyjádřit stručně a jasně. Jednání nejčastěji vede ředitel nebo někdo jím pověřený a s ním zástupci pro jednotlivé projednávané oblasti, kteří se vyjadřují pouze k nim. Hodí se ukázat partnerům fungování firmy v Česku, aby se ujistili o Vaší serióznosti.

4.5. Doporučení

Několik užitečných rad, které je dobré mít na paměti při jednání s ruskými partnery:

·        Rusové preferují květnatý styl vyjadřování a jen pozvolný přechod k vlastnímu předmětu

·        Rádi zveličují, říkají komplimenty, diskutují a argumentují.

·         Jsou pověstní jako zdatní vyjednávači.

·         V roli kupujícího nejsou příliš ochotní k ústupkům.

·         Využívají různé zpomalovací taktiky i taktiku omezené pravomoci.

·         Vznášejí doplňující požadavky a pozměňující úpravy na poslední chvíli.

·         Využívají tzv. taktiku „cukru a biče“, kdy jsou schopní se na jedné straně uchylovat až k výhrůžkám a na straně druhé mohou partnera zahrnout všemožnými sliby.

·         Kompromis považují za slabost. 

·         Konfliktů se neobávají.

·         Ve většině podniků převládá direktivní způsob řízení. Nejdůležitější osobou je tedy hlavní představený.

·         Názor nadřízeného má mnohem větší váhu než pohled podřízeného.

·         Mějte na paměti, že Rusové mají jiné vnímání času a prostoru – včera bylo pozdě ale do zítřka je času dost má v některých případech svou logiku.

·         Nebojte se říct Ne – respekt se získává přímým pohledem, pevným stiskem ruky a schopností říct že s něčím nesouhlasíte.

·         Někdy se nedozvíte všechno – Rusové občas neradi vyjadřují svoje myšlenky a názory, část lidí není zvyklá projevovat svůj názor.

·         Jednání jsou emoce – buďte připraveni, že běžná konverzace se během sekundy může změnit ve vášnivou hádku nebo přejít v objímání a veselí.

4.6. Státní svátky

V případě, že datum státního svátku připadne na víkend, bývá pracovní volno přesunuto na pátek nebo pondělí, popřípadě jiný den.  Tyto přesuny volných dní vždy ruská vláda vyhlašuje na celý rok dopředu. Obecně je potřeba počítat s tím, že od konce prosince do první poloviny ledna a první dva týdny v květnu, kdy probíhají tzv. „Majské prazdniky“ jsou pracovní a obchodní aktivity utlumeny z důvodu svátků a čerpání dovolených.   Konkrétní data svátků spojených s pracovním volnem jsou: oslavy Nového roku (1. – 8. ledna)  pravoslavné Vánoce (7. ledna)   Den obránce vlasti neboli Den mužů (23. února), Mezinárodní den žen (8. března)   Svátek práce/jara (1. května)   Den vítězství (9. května) Den Ruska (12. června) Den národní jednoty (4. listopadu). Pro věřící jsou významné pravoslavné Velikonoce neboli „Pascha“, které jsou pohyblivé a připadají na neděli. V Rusku jsou velmi populární tzv. profesionální svátky jako např. Den pracovníků v zemědělství (druhá neděle v říjnu), Den stavitelů (druhá neděle v srpnu), Den celníků (25.10.) či Den diplomatů (10.02). Vedení země klade velký důraz na oslavy Dne obránce vlasti (23.02.) a to obzvláště po začátku ruské agrese na Ukrajinu v roce 2022, během nichž je mj. v mediálním prostoru vyzdvihována vojenská profese a služba vojáků (v ruském jazyce používání slova „obránce“) na východě Ukrajiny. V roce 2025 se celá země pravděpodobně nejvíce zaměří na přípravy a samotnou realizaci oslav 80. výročí od ukončení druhé světové války, tento den – Den vítězství se v Rusku slaví 9. května. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Přes komplikované vztahy mezi ČR a RF není ruský trh pro české výrobky uzavřen. Obchodní výměna je limitována sankčními balíčky, problematikou realizace plateb a logistickými problémy. Vždy doporučujeme sledovat aktuální stav sankcí, nejen ze strany EU, ale také dalších západních zemí. Nedoporučujeme využívat cesty tzv „paralelního importu“, protože i na ně jsou v mnoha případech aplikovány sankce zemí EU, US a dalších zemí. Základním zákonem, který reguluje podnikání na území Ruské federace, je norma se zavádějícím názvem „O rozvoji malého a středního podnikání“ z roku 2007 (209-FZ), který byl mnohokrát novelizován. Ruská legislativa je velice nepřehledná a složitá. Mnoho ministerstev realizuje sektorové nebo regionální politiky rozvoje, které vychází ze speciálních, pro konkrétní účely přijatých norem. Důležité jsou především ty zákony, které usilují o podporu některého z ekonomicky nebo klimaticky znevýhodněných regionů. Nejčastěji se tak děje zvýšením přidělovaných dotací nebo naopak úlevou od placení některých poplatků a daní. Daně se např. stále mění pro firmy těžící nerostné suroviny v klimaticky těžkých oblastech, mezi sektory se zvýšenými tarify lze zmínit např. metalurgii, pěstování obilí a výrobu motorového benzínu (sezónně). V těchto oborech vláda usiluje o zatraktivnění domácího trhu, protože při současné konjuktuře se mnoha výrobcům vyplatí své zboží vyvážet na úkor zásobování domácího trhu. Sledování těchto změn je jednou z hlavních výzev pro zahraniční podnikatele např. z EU, zvyklé na větší stabilitu a méně časté legislativní změny. Při dovozu zboží do Ruska z České republiky je základní normou pro proclení zboží zákon „O regulaci cel v Ruské federaci a změnách v jednotlivých zákonných aktech Ruské federace“ z roku 2018. Tento zákon reagoval na nový celní sazebník Euroasijského ekonomického svazu (EAES) z 1. ledna 2018. Rusko je členem této unie společně s Běloruskem, Arménií, Kazachstánem a Kyrgyzstánem. Podobně jako v Evropské unii dochází i zde k postupné harmonizaci obchodních pravidel a technických norem. Členské země EAES si poskytují některé výhody, které jsou nedostupné firmám z nečlenských zemí. Nejběžnější způsob vstupu na ruský trh je vyhledání zájemce o zboží či služby, resp. zájemce o zastupování, distribuci (výhradní / nevýhradní), obecně o spolupráci, od které však ruský partner obvykle očekává jednostranné výhody. Místní trh se dá jen obtížně zpracovávat na dálku. Kvůli nutnosti poskytovat nezbytný rozsah služeb, které lze těžko zajistit ze zahraničí, je tudíž téměř nezbytné mít silnou vlastní (dceřinou společnost nebo reprezentaci), resp. zprostředkované zastoupení (ruská fyzická nebo právnická osoba), které plnohodnotně prosazuje firmu na trhu a jedná aktivně dle požadavků trhu a aktuální situace. Distribuční síť v RF se zásadně neliší od evropských zvyklostí. Na ruském trhu fungují velká distribuční centra, sítě velkoobchodů, supermarketů apod. V mnoha sektorech, např. ve strojírenství, se obchody realizují často na základě tradičních a osobních vazeb. Velká část zástupců českých firem pracuje s klienty z dob svého předchozího působení (náhradní díly k již dříve prodaným strojům a nové kontrakty získané na základě dobrých zkušeností s českým zbožím). Přesto je nutno počítat s velkou konkurencí, zejména ze strany čínského průmyslu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční firma může v RF podnikat prostřednictvím účasti v ruské právnické osobě jako – společnost s ručením omezeným (OOO – obščestvo s ograničennoj otvětsvěnnostju) – uzavřená akciová společnost (ZAO – zakrytoje akcioněrnoje obščestvo) – otevřená akciová společnost (OAO – otkrytoje akcioněrnoje obščestvo) nebo jako pobočka „filial“ (branch, subsidiary office) či zastoupení firmy „predstavitělstvo“ (representative office). Zahraniční investor, fyzická osoba, může rovněž podnikat jako živnostník. Při založení firmy v RF může být vhodné využít služeb právních kanceláří. Od 1. 1. 2015 přešla pravomoc akreditovat pobočky a reprezentační kanceláře, jakož i pravomoc vést jejich rejstřík z Obchodní a průmyslové komory RF, resp. ze Státní registrační komory při Ministerstvu spravedlnosti RF, na Federální daňovou službu. Příslušný k výkonu této pravomoci je určen 47. inspektorát Federální daňové služby (daňový inspektorát) na adrese Dolgorukovaja 33, budova 1. Za akreditaci poboček, zastoupení zahraničních organizací v Ruské federaci se platí státní poplatek – 120 000 rublů (čl. 333.33 odst. 5 daňového řádu RF). V jednotném státním registru daňových poplatníků, který je zveřejněn na internetových stránkách Federální daňové služby (www.nalog.ru) je možné vyhledávat podle názvu firmy nebo podle registračního čísla. Ve srovnání s internetovou verzí českého rejstříku jsou však tyto informace velmi omezené. Některé české firmy s evropským nebo i globálním působištěm stále častěji zpracovávají Rusko ne jako samostatný trh, ale jako součást většího regionu, např. EMEA. V takovém případě upozorňujeme na nutnost pečlivého účetního, daňového i personálního plánování, protože ruské zákony nejsou příliš benevolentní co do převodu peněz a lidí mezi různými jurisdikcemi. Přeshraniční transakce navíc výrazně komplikují sankce uvalené na ruský bankovní sektor. Vedoucí pracovníci českých firem by měli být vybaveni tzv. statutem vysoce-kvalifikovaného specialisty, což jim usnadní jednání s ruskými úřady.

5.3. Marketing a komunikace

Největší dopad z pohledu marketingu má v Rusku reklama v ruských hromadných sdělovacích prostředcích (HSP) – nejvýše ceněna je stále televize. Ceny reklamy v HSP jsou většinou velmi vysoké. V posledních letech výrazně posílila internetová platforma marketingu i obchodní komunikace. Některé firmy nadále využívají služeb odborných periodik, která jsou zaměřena na konkrétní segment trhu a umožňují oslovit konkrétní skupinu potenciálních zákazníků v oboru. V Rusku je možné samostatně nebo s pomocí specializovaných soukromých nebo státních organizací uspořádat vlastní prezentace, a to včetně internetových prezentací. Na významu nabývá reklama prostřednictvím internetu, nicméně efektivní reklamou stále zůstává účast na specializovaných mezinárodních a regionálních výstavách i veletrzích. Místní výstavy a veletrhy pořádané s mezinárodní účastí dosáhly v posledních letech poměrně vysoké úrovně. Na renomovaných výstavních akcích lze vidět nejnovější výrobky a technologie firem z celého světa. Je však žádoucí akceptovat místní zvyklosti, čímž je míněna zejména komunikace s potenciálními místními zákazníky v ruském jazyce. Katalogy a další propagační materiály by měly být rovněž v ruštině. České firmy, které mají zájem o provedení individuálních nebo skupinových prezentací nebo průzkumu trhu na území RF, se mohou obrátit se svými požadavky na některou z mnoha soukromých marketingových a poradenských agentur realizujících projekty na zakázku dle přání zákazníka. Více než v ČR funguje v Rusku marketing prostřednictvím sociálních sítí (ВКонтакте, Telegram, YouTube, Rutube, Дзен,TikTok) a je zde daleko více tzv. influencerů, ovšem značně rozlišné kvality (těch reálných se znalostí věci i rádoby influencerů a dočasných hvězdiček). Pro zboží typu B2C lze doporučit zvážit i tento typ marketingové komunikace, velikost země a levnost mobilních dat z něj dělají cenově dostupný a efektivní nástroj marketingový kanál. Humor se doporučuje používat spíše v menších dávkách. Navíc je ruské vnímání humoru jiné než české, s daleko menší citlivostí k jazykovým a kulturním nuancím (používání hlášek aj.). V marketingu proto používejte výhradně ruský humor, vycházející od ruských tvůrců reklamního sdělení.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Ruské federaci je zřízena Federální služba duševního vlastnictví, patentů a ochranných známek, oficiální zkratka „Rospatent“ (www.fips.ru), podřízena Ministerstvu hospodářského rozvoje RF. Rospatent provádí kontrolu a dohled ve sféře právní ochrany a využívání objektů duševního vlastnictví, patentů a obchodních značek a výsledků duševní činnosti, které se stanou předmětem ekonomického a občansko-právního oběhu. Rospatent je zastoupen ve Světové organizaci duševního vlastnictví (www.wipo.org).

Dne 1. ledna 2008 nabyla účinnosti 4. část ruského občanského zákoníku, týkající se zejména práv duševního vlastnictví. Zákon zavedl také státní akreditaci institucí zabývajících se ochranou práv duševního vlastnictví. Ruská federace formálně uznává všechny hlavní mezinárodní dohody a úmluvy o ochraně duševního vlastnictví, v praxi se však často setkáváme s jejich porušováním. Jde např. o autorská práva k audio a video nosičům, oděvům apod. Zahraniční společnosti musejí také počítat s výrazně horší vymahatelností práva, zvláště v případech, kdy se dostanou do sporu s ruskou státní institucí či korporací. Americký úřad obchodního USTR Upozorňuje na problémy s online pirátstvím, velkým podílem padělaného zboží na ruském trhu původem z Číny.

V březnu 2022 ruská vláda legalizovala tzv „paralelní dovoz“ (usnesení № 506 ze dne 29. března 2022), aby zmírnila dopad sankcí. To znamená, že při dovozu zboží známých značek do Ruska není vyžadováno povolení od držitele autorských práv. Seznam výrobků pro  tzv.“paralelní dovoz“ tvoří Ministerstvo průmyslu a obchodu. Seznam je pravidelně revidován. Hlavními skupinami výrobků, na které se vztahuje mechanismus paralelního dovozu, jsou především elektronika, spotřebiče, automobilové díly, oděvy a parfémy.

V dubnu 2025 ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že omezí tok paralelního dovozu do Ruska.  Celní správa nyní povolí dovoz do země pouze určitých značek. Při rozhodování o zařazení značky do seznamu se bere v úvahu mnoho faktorů, včetně odchodu společnosti z ruského trhu, přítomnosti místní výroby v Ruské federaci TD. V současnosti ruské úřady problematiku ochrany duševního vlastnictví ve vztahu k Západním zemím neřeší.

5.5. Trh veřejných zakázek

Sféra veřejných zakázek a zakázek pro státní podniky v Rusku v současné době v souvislosti se zvyšující se podporou domácích výrobců, politikou tzv. náhrady dovozu a racionalizace rozpočtových zdrojů podléhá postupným legislativním změnám a úpravám. Zahraničním firmám zvláště z „nesprátelených zemí“ se tak dále komplikují možnosti působení na ruském trhu. Nicméně i přes evidentní směr k podpoře domácího průmyslu bude Rusko i nadále ke svému rozvoji potřebovat vybrané zahraniční technologie. Zadávání zakázek financovaných z veřejných prostředků je v Rusku regulováno dvěma zákony, především zákonem č. 44, ze dne 5. 4. 2013, „O kontraktním systému ve sféře státních zakázek zboží, prací a služeb pro zabezpečení státních a municipálních potřeb“, a dále zákonem č. 223 „O nákupu zboží, prací a služeb určitými druhy právnických osob“ ze dne 18. 7. 2011.“ Od 1. ledna 2025 platí jednotná pravidla národního režimu pro zadávání veřejných zakázek podle zákonů č. 44-FZ a 223-FZ. Dodavatelé tuzemského zboží, prací a služeb dostali při zadávání veřejných zakázek více výhod. Dodavatelům dováženého zboží může účast a vítězství zajistit pouze úplná absence ruských analogů. Tři mechanismy na podporu ruských dodavatelů jsou zakotveny v článku 14 zákona č.44-FZ: – zákaz nákupu zahraničních výrobků; – omezení nákupu zahraničních výrobků v případě podání žádosti o účast v tendru účastníkem s domácími výrobky na základě principu „druhý zbytečný“; – preference ve výši 15 % ve vztahu ke zboží ruského původu (včetně zboží dodaného při provádění zakoupených prací, poskytování zakoupených služeb). Vládní usnesení č. 1875 z 23. 12. 2024 bylo vydáno za účelem zpřesnění pravidel pro uplatňování národního režimu při zadávání veřejných zakázek. Vládní usnesení č. 1875 stanoví: – zákaz nákupu zahraničních výrobků ze seznamu č. 1 (stavební stroje a zařízení, kotle, oděvy, chemikálie, nábytek, hudební nástroje, sportovní vybavení, komunikační zařízení, lékařské nástroje a vybavení, bankomaty, některé potravinářské výrobky a mnoho dalšího); –  omezení nákupu zahraničních výrobků ze seznamu č. 2; –  minimální povinný podíl zboží ruského původu ze seznamu č. 3; –  upřednostňování zboží ruského původu; –  zboží z členských zemí Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Arménie, Kyrgyzstán) přirovnává se k ruskému. Podle vyjádření ruské strany jsou v seznamech uvedeny takové položky zboží, kde existují ruské analogy či minimálně jejich vzorky. Zákon č. 44 kromě jiného rozšířil možnosti výběru dodavatele, upravil pravidla plánování, auditu, monitoringu a smluvních závazků. V souladu se zákonem byla zavedena elektronická forma podpisu a elektronická forma aukcí. Podle zákona č. 44 jsou možné následující formy výběru dodavatele ve sféře státních zakázek: Nekonkurenceschopné, resp. zakázky předem zadané jedinému účastníku. Jejich maximální hodnota je 600 tisíc rublů. Konkurenceschopné, jež jsou realizovány prostřednictvím několika druhů konkursů (tendrů). V praxi se jedná o elektronické konkursy, elektronické aukce, nabídková a kotační řízení. Probíhající změny a korekce týkající se zákona č. 44 spočívají také například v možnosti vyžadovat od účastníků řízení za určitých podmínek lokalizování výroby aj. Dne 10. 1. 2016 vstoupily v platnost nové úpravy týkající se federálního zákona o kontraktačním systému (federálního zákona č. 223-FZ „O nákupu zboží, prací a služeb určitými druhy právnických osob“ z 18. 7. 2011 doplněného federálním zákonem č. 249-FZ „O změnách …“ z 13. 7. 2015). Tímto byl ustaven koordinační mechanismus zadávání zakázek pro nahrazování dovozu na nákup dováženého zařízení, prací a služeb, prováděný v rámci investičních projektů s hodnotou nad 10 mld. rublů (cca 120 mil. USD) realizovaných státními firmami, resp. právnickými osobami, kde má RF podíl na základním kapitálu více než 50 %, případně u investičních projektů, které jsou realizovány v rámci státní podpory. Koordinace zadávání zakázek je prováděna prostřednictvím tzv. vládní komise pro nahrazování dovozu. Komise posuzuje možnosti náhrady dovážené produkce domácími výrobky, případně může organizovat složitější dovozní nákupy. Návrhy aktuálních změn legislativních předpisů v uvedené oblasti je možno sledovat na portálu www.regulation.gov.ru. Příslušná aktuální znění zákonů a usnesení vlády k dané problematice je možné monitorovat na federálním portále pro oblast veřejných zakázek. Na těchto stránkách (zakupki.gov.ru) jsou soustředěny veškeré federální veřejné zakázky. Portál spravuje MER RF, nicméně kontrolní činnost (objednavatelů zakázek) zajišťuje Federální antimonopolní služba (FAS). Internetové zdroje v RF nabízí kromě jiného také placené či částečně veřejné portály tendrů (např. www.rostender.ru, www.komtender.ru, www.bicotender.ru). Pro oblast vypisování tendrů přímo jednotlivými regiony RF je také užitečný portál www.regions.ru.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V rámci sankcí došlo k výraznému omezení možností provádění zahraničních plateb z Ruska do zemí EU – omezení využití SWIFT. V Rusku nefungují západní platební karty, země používá vlastní systém „MIR“. Vnitřní platební styk probíhá v zásadě ve stejných intencích jako v Evropě. Specifikem spojeným s vývojem ruské ekonomiky je výrazné kolísání kurzu místní národní měny – rublu.  Platební morálka je určována konkrétní společností a výrobkem. Obecně se nelišila od situace v Evropě. Nabídka financování a úvěrů je pro ruské SMEs daleko omezenější než pro velké nebo státem kontrolované firmy. Při jednání s SMEs je proto nutná důkladná prověrka platební schopnosti partnera nebo zajištění dodavatelského úvěru.   Pandemie a následný vojenský konflikt s Ukrajinou zhoršil ekonomickou situaci mnoha Rusů, na což reagovaly některé maloobchodní řetězce rozhodnutím o zmrazení cen. Běžnou praxí je platba do 60 dní (v případě maloobchodních řetězců). Regionální úřady mají pravomoc na základě svého rozhodnutí snižovat u společensky významných produktů ceny pro obyvatelstvo. V rámci řešení odchodů zahraničních společností a převádění jejich podílů je od února 2022 jednoznačně zvýhodňován ruský partner při řešení většiny obchodních sporů s „nespřátelenými zeměmi“ mezi něž patří i Česká republika, v rámci klasických obchodních sporů nezaplacení faktury, problémy s dodaným zbožím atd. se postupuje standardně dle uzavřené smlouvy a ruské úřady nedělají rozdíly mezi ruskými a zahraničními společnostmi.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Doklady Při cestě do Ruské federace musí mít cestující u sebe:

1) platný cestovní pas 2) platné ruské vízum 3) finanční prostředky na celou dobu pobytu v RF nebo doklad prokazující zajištění nákladů spojených s pobytem v RF 4) doklad o cestovním zdravotním pojištění platný na území RF.

Od 6.11.2023 je možné žádost o vízum podat přímo na ZÚ RF v Praze, ruských vízových centrech v jiných státech EU či podání žádosti o udělení tzv. jednotného elektronického víza online. Občané 64 států včetně ČR si mohou rovněž vyřídit jednotné elektronické vízum, jež platí na celém území RF.

 https://electronic-visa.kdmid.ru

 Udělené vízum je jednovstupé s platností 60 dnů ode dne vystavení s dobou pobytu na území nejdéle 16 dnů. Cena tohoto víza je přibližně 2 USD pro žadatele do 6 let a cca 52 USD pro ostatní žadatele. 

Na základě dekretu prezidenta RF č. 702 ze dne 19.08.2024 „O poskytování humanitární podpory osobám, které sdílejí tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“ pak ruské zastupitelské úřady nabízí možnost podání žádostí o jednovstupá soukromá víza a následného podání na Ministerstvu vnitra RF žádosti o povolení k dočasnému pobytu. 

Od 30.06.2025 do 30.06.2025 se biometrické údaje budou cizím státním příslušníkům a osobám bez státní příslušnosti odebírat na všech hraničních přechodech RF. Tato pravidla se nevztahují na občany Běloruska a cizí státní příslušníky a osoby bez státní příslušnosti mladší 6 let. Do některých územních částí Ruské federace mohou cizinci vstupovat pouze na základě zvláštního povolení, o které je třeba zažádat u místně příslušné pobočky pohraniční služby. Ohlašovací povinnost Dne 15. 1. 2007 vstoupil v platnost zákon RF č. 109 o migrační databance cizinců a osob bez občanství v Ruské federaci, který stanoví povinnost ohlásit adresu místa pobytu na území RF. V souladu se zákonem je cestovatel povinen zaregistrovat se (být zaregistrován přijímající stranou) na každém místě, kam přijede (pokud jeho celkový pobyt v RF přesáhne 7 pracovních dní). V případě, že je ubytován v ubytovacím zařízení, splní tuto povinnost ubytovací zařízení. V případě, že návštěvník překročil povolenou dobu pobytu (vztahuje se i na případ, kdy vízum ztratil nebo mu bylo ukradeno) nebo nebyl řádně registrován a odhlášen v místě pobytu, nemá právo opustit území RF, dokud situaci nenapraví přijímající strana v součinnosti s migrační službou.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizinců upravuje federální zákon RF č. 115 z 25. 7. 2002 „O právním postavení cizinců v Ruské federaci“ v platném znění. Kvóty Podle tohoto zákona vláda Ruské federace každý rok stanoví na návrh státních orgánů kvótu pro profese, ve kterých cizinci budou moci v RF vykonávat pracovní činnost. 

Pracovní povolení

Postup pro získání pracovního povolení pro zahraničního pracovníka: 1. Zaměstnavatel vyplní žádost o zaplnění pracovního místa na konkrétní profesi v databázi zaměstnavatelů na úřadě práce, který teritoriálně musí korespondovat s adresou zaměstnavatele, pobočky apod. Žádost musí být otevřená 30 dní – během této doby úřad práce vyhledává a posílá na pohovory vhodné kandidáty. V případě odmítnutí kandidáta pak musí zaměstnavatel své rozhodnutí řádně zdůvodnit. 2. Po uplynutí předepsané lhůty již může zaměstnavatel podat na pobočce Migračního centra Ministerstva vnitra na konkrétní pozici, která je již odsouhlasena úřadem práce. Vyřízení trvá 30 dnů a poplatek činí 10 tisíc rublů. 3. Následně zaměstnavatel podá žádost o vyřízení pracovního povolení na konkrétního člověka, kterého plánuje pozvat na práci do Ruska. Vyřízení trvá 15 pracovních dnů a poplatek činí 3 500 rublů. 4. Na základě vydaného pracovního povolení podá zaměstnavatel v Migračním centru Ministerstva vnitra  žádost o pozvání na pracovní vízum, které poslouží k vydání jednorázového vstupního víza ruským velvyslanectvím v ČR. Doba vyřízení trvá 16 dnů a poplatek je 800 rublů. 5. Po příletu pracovníka do Ruska je nutné podat dokumenty na prodloužení víza. Vízum se prodlužuje na dobu platnosti pracovního povolení. Doba vyřízení trvá 21 dní a poplatek činí 1 600 rublů. Postup pro získání pracovního povolení pro vysoce kvalifikovaného specialistu (VKS): 1. V případě VKS není potřeba jít přes úřad práce, ani se na ně nevztahují kvóty na pracovní místa. Stačí pouze předložit dokumenty specialisty na příslušné pobočce Ministerstvo vnitra. Vyřízení pracovního povolení trvá 3 týdny a poplatek činí 3 500 rub. 2. Na základě vydaného pracovního povolení zaměstnavatel podá žádost na pozvání pro účely vyřízení víza (doba vyřízení je 16 dnů a poplatek činí 800 rublů). Ministerstvo vnitra následně elektronicky zašle potřebné podklady a odsouhlasenou žádost na ruské velvyslanectví v ČR, kde si pracovník vízum za 10 dnů vyzvedne.

5.9. Veletrhy a akce

Veletrhy   Průmysl:   ИННОПРОМ 2025 Hlavní průmyslová výstava Ruska 7.-10.7.2025 Jekatěrinburg, IEC „Ekaterinburg-Expo“ https://expo.innoprom.com/   Automotiv:   MIMS Automobility Moscow 2025 Mezinárodní veletrh náhradních dílů, autokomponentů, vybavení a zboží pro údržbu automobilů 12.-15.5.2025 Moskva, Výstaviště Expocentre https://mims.ru/   InterAutoMechanica 2025 Mezinárodní veletrh automobilového průmyslu 19.-22.8.2025 Moskva, Crocus Expo IEC  https://interauto-mechanica.ru/   Energetika:   НЕФТЕГАЗ-2026 Mezinárodní výstava „Zařízení a technologie pro ropný a plynárenský komplex“ 2.-5.3.2026 Crocus Expo IEC https://www.neftegaz-expo.ru/   RAO/CIS Offshore Mezinárodní výstava a konference o rozvoji těžby ropy a zemního plynu v ruské Arktidě a kontinentálním šelfu zemí SNS 7.-10.10.2025 Petrohrad, kongresové a výstavní centrum ExpoForum https://rao-offshore.ru/   Kazan Oil,Gas&Chemistry 2025 Mezinárodní petrochemický veletrh a fórum 26.-28.8.2025 Kazaň, IEC „Kazan Expo“ https://kazan-ogc.ru/   Strojírenství:   МЕТАЛЛООБРАБОТКА-2025 Mezinárodní specializovaná výstava „Zařízení, přístroje a nástroje pro kovoobráběcí průmysl“ 26.-29.5.2025 Moskva, Výstaviště Expocentre https://www.metobr-expo.ru/   CTT Expo 2025 Mezinárodní veletrh stavebních strojů a technologií 27.-30.5.2025 Moskva, Crocus Expo IEC https://ctt-expo.ru/   100+ TechnoBuild 2025 Mezinárodní fórum a výstava 30.9.-3.10.2025 Jekatěrinburg, IEC „Jekatěrinburg-Expo“ https://forum-100.ru/   Zemědělství:   WorldFood Moscow 2025 Mezinárodní výstava potravin 16.-19. 9. 2025 Moskva, Crocus Expo IEC https://world-food.ru/ru/   АГРОПРОДМАШ 2025 Mezinárodní veletrh zařízení, technologií, surovin a ingrediencí pro potravinářský a zpracovatelský průmysl 29.9.-2.10.2025 Moskva, Crocus Expo IEC https://www.agroprodmash-expo.ru/   AGROS expo 2026 Mezinárodní výstava chovatelství, veterinární medicíny, technologií pro hospodářská zvířata, drůbež a krmivářství 21.-23.1.2026 Moskva, Crocus Expo IEC https://agros-expo.com/

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Ruské federaci ul. J. Fučíka 12/14 123056 Moskva tel.: +7 495 276 07 01 tel. ústředna: +7 495 276 07 02 e-mail: moscow.@mzv.gov.cz web: mzv.gov.cz/moscow ekonomické oddělení tel: +7 495 276 07 20 e-mail: moscow.commerce@mzv.gov.cz konzulární oddělení tel.: +7 495 276 07 15 e-mail: moscow.consulate@mzv.gov.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pokud je občan ČR zdravotně pojištěn, asistenční služba, na kterou se v souvislosti s instrukcí pojištění obrátí, sama vybere vhodné zdravotní zařízení k ošetření či hospitalizaci. (Pozn.: Při volání z území RF se místo mezinárodního kódu RF „007“ volí číslice „8“. Při volání z pevné linky do zahraničí se volí číslice „8“ a po 4 vteřinách číslo „10“ a dále se vytáčí kód země (pro ČR 420), kód města a číslo volaného účastníka.) Důležitá telefonní čísla: Přivolání hasičů: 101 Přivolání policie: 102 Záchranná služba a první pomoc: 103 Hlášení úniku plynu: 104 Univerzální pohotovostní číslo: 112 Velvyslanectví ČR v Moskvě konzulární odd.: +7 495 276 07 15 • Pro pomoc českým občanům v nouzi na území RF je k dispozici linka konzulární pohotovosti +420 222 420 222. Toto číslo neslouží k zodpovídání běžných či vízových dotazů, s nimiž je možné obracet se na konzulární oddělení v úředních hodinách. Konzulární odbor Ministerstva zahraničních věcí RF – tel.: +7 499 244 45 81. Hlavní správa pro otázky migrace Ministerstva vnitra RF (migrační služba) Glavnoje upravlenije po vaprosam migracii Ministerstva vnitra RF Moskevská pobočka Moskva, Pokrovka 42 (stanice metra Čistyje prudy) dotazy týkající se registrace cizinců tel.: +7 499 230 72 53 dotazy týkající se získání pracovního povolení pro cizince tel.: +7 499 230 72 53 web: www.gosuslugi.ru.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Nejznámější a v Rusku nejpoužívanější vyhledávač: https://yandex.com/ (pozn. původní známá adresa yandex.ru je od roku 2023 přesměrována na adresu dzen.ru) Další používaný ruský vyhledávač: www.rambler.ru Oficiální stránka prezidenta RF: www.kremlin.ru Server orgánů státní správy RF: www.gov.ru Server vlády RF s odkazy na jednotlivé resorty: www.government.ru Ministerstvo zahraničních věcí RF: www.mid.ru Ministerstvo vnitra RF: www.mvd.ru Ministerstvo energetiky RF: www.minenergo.gov.ru Ministerstvo financí RF: www.minfin.gov.ru Ministerstvo dopravy RF: www.mintrans.ru Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor: www.fsvps.ru Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje RF: www.minzdravsoc.ru Ministerstvo ekonomického rozvoje RF (včetně problematiky turistického ruchu): www.economy.gov.ru Centrální banka RF: www.cbr.ru Delegace Evropské unie v RF: www.eeas.europa.eu Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů: www.rspp.ru Moskevská obchodní a průmyslová komora: www.mostpp.ru Asociace evropských podnikatelů: www.aebrus.ru Federální statistická služba (ROSSTAT): www.rosstat.gov.ru Daňová správa: www.nalog.gov.ru Informace o clech a Celní unii (RF, Bělorusko, Kazachstán): www.tks.ru Server Moskevské oblasti: www.regions.ru Server vlády Moskvy: www.mos.ru Informace o ruských zákonech: www.garant.ru, www.consultant.ru Zpravodajské zdroje v ruském jazyce: Zpravodajský server NEWSru: www.newsru.com (nefungující na ruském serveru) Zpravodajský server Meduza: www.meduza.io (zahraniční agent, nefungující na ruském serveru) Deník RBK: www.rbc.ru   Deník Kommersant: www.kommersant.ru Deník Vědomosti: www.vedomosti.ru Deník Izvěstija: https://iz.ru/news Internetová TV Dožď: https://tvrain.tv (zahraniční agent, nefungující na ruském serveru) Deník Novaja Gazeta: www.novayagazeta.ru (zahraniční agent, nefungující na ruském serveru) Deník Rossijskaja Gazeta: www.rg.ru Deník Nězavisimaja Gazeta: www.ng.ru Zpravodajské zdroje v anglickém jazyce: Deník The Moscow Times: www.themoscowtimes.ru (nefungující na ruském serveru) Velvyslanectví České republiky v Moskvě: www.mzv.gov.cz/moskva