Rusko: Zahraniční obchod a investice

21. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Moskvě (Ruská federace)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Ruský zahraniční obchod, resp. jeho obrat v roce 2017 v porovnání s rokem 2016 vzrostl o 25 %. Návrat k mírnému růstu ruské ekonomiky, vyšší ceny paliv, kunjuktura na světových trzích a příznivý kurz rublu determinovaly pozitivní vývoj ruského zahraničního obchodu. V opačném směru působily geopolitické napětí a dopady sankcí. I přes další posilování politiky náhrady dovozu a stupňující se podpory lokalizované výroby je v současné struktuře ruské ekonomiky řada odvětví zejména zpracovatelského průmyslu závislá na dovozu komponentů a dílů, tzn. neexistují ruské ekvivalenty příslušné produkce na ruském trhu. 

Kladné saldo zahraničního obchodu dosáhlo v r. 2017 hodnoty 115 mld. USD, což představovalo nárůst oproti roku 2016 o cca 25 %, a to díky vyšší dynamice vývozu i dovozu.

Ruský vývoz v roce 2017 meziročně vzrostl o 25 %, což v hodnotovém vyjádření představuje 71,1 mld. USD. Vývoji ve sféře vývozu napomohla situace v kurzové oblasti a příznivý cenový vývoj na světových trzích energetických surovin. V opačném směru působila především sankční omezení.

V dovozu byl zaznamenán meziroční růst o 24 %, což v hodnotovém vyjádření představovalo 46,3 mld. USD. Navýšení dovozu bylo způsobeno mj. příznivým kurzem rublu, sílící spotřebitelské a investiční poptávce.

Obchodní bilance - vývoz, dovoz, saldo (mld. USD)
 

2013

2014

2015

2016

2017

Obrat

863,0

804,6

534,4

473,4

590,8

Vývoz

521,8

496,8

341,4

281,8

352,9

Dovoz

341,2

307,8

193,0

191,6

237,9

Saldo

180,5

188,9

148,4

90,2

114,9

Zdroj: Údaje Federální celní služby RF, Centrální banky RF a Rosstat 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

EU představuje pro Rusko daleko nejvýznamnějšího zahraničně obchodního partnera. V roce 2017 podíl zemí EU na obratu zahraničního obchodu činil 42,2 %, což znamenalo prakticky stejnou úroveň jako v předchozím roce (42,8 % v roce 2016), a to při 22% navýšení ruských vývozů a 24% navýšení ruských dovozů.

Druhou nejvýznamnější skupinou v zahraničním obchodu Ruska zaujímají země Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráce (APEC), jejichž podíl na obratu v roce 2017 představoval 30,5 %. V roce 2017 Rusko meziročně navýšilo svůj vývoz do těchto zemí o 29 % a dovoz o 26 %. 

Podíl zemí SNS v roce 2017 představoval 12,4 % při 26% růstu ruského vývozu a 25% růstu dovozů.

Hlavní dlouhodobou tendencí v teritoriální struktuře zahraničního obchodu v posledních letech je snižování podílu EU na úkor zvyšování podílu Číny a jiných zemí. 

V roce 2017 činil podíl ČR na dovozech do RF v zahraničně obchodním obratu RF podle ruské statistiky cca 1,2 %, tj. v podstatě na úrovni roku 2015.

Zahraniční obchod Ruska v teritoriálním členění (mld.USD)
 

2016

2017

 

Obrat

Vývoz

Dovoz

Obrat

Vývoz

Dovoz

Celkem

473,4

281,8

191,6

584,0

357,1

226,9

z toho:

 

 

 

 

 

 

   EU

200,4

130,5

69,9

246,5

159,3

86,9

   APEC

140,5

67,4

73,1

178,2

86,7

91,9

   SNS

56,7

37,3

19,3

72,3

47,8

24,2

 Zdroj: celní statistika, www.customs.ru, Ministerstvo pro ekonomický rozvoj RF

Hlavní obchodní partneři Ruska v roce 2017 (podle obratu v mld. USD)

  1. Čína: 86,9 (18,4 %)
  2. Německo: 49,9 (10,5 %)
  3. Nizozemsko: 39,5 (8,3 %)
  4. Bělorusko: 30,2 (6,4 %)
  5. Itálie: 23,9 (5,0 %)
  6. Spojené státy: 23,2 (4,9 %)
  7. Turecko: 21,6 (4,6 %)
  8. Korejská republika: 19,3 (4,1 %)
  9. Japonsko: 18,3 (3,9 %)
  10. Kazachstán: 17,2 (3,6 %)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V návaznosti na příznivý vývoj konjunktury na zahraničních trzích a vyšším cenám ropy v ruském vývozu tradičně dominovaly palivo-energetické suroviny, přičemž jejich podíl na celkovém vývozu se v roce 2017 navýšil na cca 59,2 % (58,1 % v roce 2016). V roce 2017 v hodnotovém vyjádření vývoz palivo-energetických surovin činil 160,5 mld. USD, což představovalo 26% meziroční nárůst. K tomu přispěly především vyšší ceny ropy, které byly v lednu 2018 na úrovni 68 USD za barel, tj. cca o 30 % více než v lednu 2017. Nesurovinový neenergetický vývoz meziročně vzrostl o cca 22 % a dosáhl hodnoty 133,7 mld. USD. S ohledem na výhodný kurzový vývoj a cenové relace u příslušných zbožových položek nedošlo ve sledovaném roce k výrazným změnám v komoditní struktuře ruského vývozu. Závislost na vývozu palivo-energetickcýh surovin se spíše ještě zvýšila. Ruský export tak i nadále nereflektuje potřebu požadovaných strukturálních změn. 

V ruském dovozu v roce 2017 největší podíl tradičně zaujímaly výrobky strojírenského charakteru (především automobily, zařízení a dopravní prostředky), jejichž podíl na celkovém dovozu meziročně vzrostl na 48,6 % ze 47,2 %. Na druhém místě v dovozu byla chemické produkce, jejíž podíl na celkových dovozech se meziročně mírně snížil na 17,7 % z 18,6 %. Podíl dovozů zemědělské produkce a potravin také zaznamenal pokles na 12,7 % z 13,7 %.

Zdroj: Federální celní služba RF, Centrální banka RF, Rosstat

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu (ZVO) se v RF začaly objevovat po roce 1990. Většinou šlo nikoliv o výrobní ale o obchodní zóny. K původnímu záměru, tj. přilákání zahraničních investic, nebyly mimo ustavujícího právního dokumentu v mnoha případech vytvářeny další podmínky pro jejich řádné fungování např. z důvodu absence slibovaných celních úlev. Proto jsou dnes ZVO prakticky nefunkční. 

S cílem podpory rozvoje zpracovatelských odvětví ekonomiky a dopravní infrastruktury, zdokonalování vysokých technologií, vývoje nových druhů výrobků a rozvoje cestovního ruchu přijala ruská vláda koncem roku 2005 sérií usnesení vytvářejících předpoklady pro zakládání tzv. zvláštních ekonomických zón (ZEZ), tj. území se zvláštním režimem pro podnikatelskou činnost. Zřídily se na 49 let. Základní cíle ZEZ definuje federální zákon č. 116-FZ „O zvláštních ekonomických zónách“ z 22. 06. 2005. Nařízením vlády č. 117 bylo 5. 10. 2009 rozhodnuto o zjednodušení systému řízení. V současné době se efektivnost ZEZ vyhodnocuje. Počet investorů i celkový objem jimi vložených prostředků však zatím zaostává za očekáváním federální vlády. 

V souladu se zmíněnými zákony se v RF mohou zřizovat 4 typy ZEZ: 1. průmyslově-výrobní (PVZ), 2. technicko-aplikační (TAZ), 3. turisticko-rekreační (TRZ) a 4. logistické (LZ).

1. Průmyslově-výrobní zóny

Alabuga (Republika Tatarstán) – výroba automobilových komponentů a speciální petrochemické produkce; Lipeck (Lipecká oblast) – výroba spotřební elektrotechniky, nábytku, autokomponentů, energetického zařízení atd; Toljatti (Samarská oblast) – automobilový průmysl, stavební materiály, spotřební zboží; Titanová dolina (Sverdlovská oblast) – aerokosmický průmysl, letecká technika, mikroelektronika a robotika; Moglino (Pskovská oblast) – železniční, zemědělské a komunální zařízení, bytová technika) a Ljudinovo (Kalužská oblast) – zařízení pro lékařství, autokomponenty.

Základní charakteristika: umístění objektů průmyslového charakteru, investiční projekt musí obsahovat kapitálový vklad v RUB v částce odpovídající min. 3 mil. ЕUR (v průběhu roku od data podpisu dohody – min. 1 mil. EUR), plocha zóny maximálně 20 km2.

2. Technicko-aplikační zóny 

Dubna (Moskevská oblast) – vývoj jaderných a fyzikálních technologií; Zelenograd (Moskva) – vývoj mikroelektroniky; Sankt-Petěrburg – vývoj informačních technologií; Tomsk (Tomská oblast) – vývoj nových materiálů, Innopolis (Republika Tatarstán) – informační a komunikační technologie, nanotechnologie, biotechnologie, medicínské technologie. 

Základní charakteristika: provádění technicko-aplikační (inovační) činnosti, možnost provozování sofistikované a technicky náročné výroby založené na aplikaci nejnovějších vědecko-výzkumných poznatků, vytváří se maximálně na 2 částech administrativního celku, s celkovou plochou nepřevyšující 3 km2.

Základní legislativní a ekonomicko-provozní aspekty nově zřizovaných průmyslově-výrobních a technicko-aplikačních zón: ZEZ se zřizují na dobu 49 let, importované výrobní zařízení není zatěžováno dovozním clem ani DPH (úspora cca 30 %), osvobození od majetkové (2,2 %) a pozemkové (5 – 10 %) daně, až dvojnásobně rychlejší odpisy výrobního zařízení, možnost v následujícím roce odepsat 100 % ztráty z hospodaření v předchozím roce, náklady na výzkum a vývoj mohou být odepsány i v případě neúspěšného výsledk, úlevy z daně ze zisku (cca 4 %).

3. Turisticko-rekreační zóny 

Dolina Altaja, Bajkalskaja gavaň, Birjuzovaja Katuň a Vorota Bajkala. Hlavním cílem je stimulace cestovního ruchu a zkvalitnění pohybu osob a zboží. 

4. Logistické zóny

Mohou být zřizovány v blízkosti významných dopravních uzlů. Logistická zóny na letišti ve městě Uljanovsk má za hlavní úkol poskytovat služby spojené s výrobou, opravou a dopravou letecké techniky. Logistická zóna v námořním přístavu Sovětskaja Gavaň (Chabarovský kraj) je spojená s opravou lodí, logistikou, zpracování mořských produktů a přepravou nákladů.  

Kromě výše uvedených zón v RF existují také ZEZ vytvořené na základě samostatných federálních zákonů. Týká se to ZEZ např. v Magadanské oblasti a ZEZ v Kaliningradské oblasti. 

Kromě toho aktivní regiony RF založily desítky vlastních ZEZ, ve kterých rezidentům poskytují různé výhody na základě regionální legislativy. Tyto zóny nejsou řízeny Ministerstvem ekonomického rozvoje Ruské federace, ale přímo regionálními orgány. Mezi nejaktivnější regiony v tomto smyslu patří např. Kalužská oblast, Republika Tatarstán, Novosibirská oblast a další.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V roce 2017 se očekává mírný růst přímých zahraničních investic (FDI) do Ruské federace.   

Přímé zahraniční investice v RF (mld. USD)
 

2013

2014

2015

2016

2017

Přímé zahraniční investice

26,1

18,5

12,0

32,5

25,3*

Zdroj: Centrální banka RF, květen 2018

*) údaj za období 1.–9. 2017

Po otřesech bankovního sektoru a následné finanční a hospodářské krizi je jednou z ruských priorit podnícení přímých zahraničních investic, které by stimulovaly obnovu ruské ekonomiky. To podporuje i vládní program na podporu substituce dovozů a lokalizace průmyslové výroby v Ruské federaci.

Nejvíce přímých zahraničních investic do Ruské federace plynulo v roce 2017 ze Singapuru, Baham, Bermud, Britských Panenských ostrovů, Kypru, Velké Británie, Francie, Švýcarska (Pozn.: V případě tzv. daňových rájů lze předpokládat, že se reinvestuje kapitál vlastněný ruskými občany).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Kladné stránky ruského investičního klimatu:

  • Velikost trhu
  • Levná pracovní síla
  • Makroekonomická stabilita
  • Nedostatek vlastních moderních technologií
  • Zvýšený regionální zájem o přímé zahraniční investice z ruských regionů

Slabé stránky ruského investičního klimatu:

  • Nové geopolitické ambice Ruska
  • Nejistota politického prostředí s dopady na ekonomiku
  • Administrativní a byrokratické překážky
  • Korupce na všech úrovních státní správy
  • Nerozvinutost infrastruktury všeho druhu 

Neoddiskutovatelnou slabinou je vysoký podíl netržního sektoru v ruské ekonomice. Podíl státu v ekonomice se v posledních letech zvyšuje, což je patrné mj. na snaze o posílení vlivu státu ve všech strategických podnicích. Stát je aktivní ve všech sektorech ekonomiky na federální i regionální úrovni. Větší podíl státu je obykle spojen s nižší produktivitou.

Na druhou stranu ruská vláda přijímá opatření, která mají pokud možno eliminovat jak administrativní překážky, tak příležitosti ke korupci. Ruské vedení si rovněž uvědomuje nutnost zlepšit úroveň infrastruktury. 

Aktuální investiční mechanismus má následující hlavní součásti: 

  • Zvláštní ekonomické zóny, které mají vytvořit pro investory příznivé klima, omezit byrokratické překážky, zajistit příznivé ekonomické podmínky a pokud možno omezit všudypřítomnou korupci. Postupně byly legislativní cestou zformovány čtyři typy: výrobní, vědecko-technologické, turisticko-rekreační a přístavní. 
  • Investiční fond státního rozpočtu RF, jehož činnost řídí Ministerstvo ekonomického rozvoje RF. Investiční fond podporuje investice zejména do infrastruktury, s využitím mechanismu public-private partnership, tedy formou poskytnutí státních garancí, spolufinancováním nebo vkladem do základního kapitálu společného podniku. Bližší informace o činnosti investičního fondu lze nalézt na webových stránkách Ministerstva ekonomického rozvoje RF (www.economy.gov.ru).
  • Koncese, jejichž poskytování je upraveno zákonem z července 2005 účinným od 1. 1. 2006, mají zabezpečit přilákání soukromých společností, které by podnikaly ve sféře infrastruktury a služeb. Mohlo by jít např. o budování resp. rekonstrukci objektu s jeho následným využíváním (silnice s mýtným, rozvodná síť apod.). Rozsáhlejší využití této formy v praxi však zatím není známo. 
  • „Banka rozvoje a vnější ekonomické činnosti“, (Vněšekonombank, www.veb.ru ) je nejvýznamnější ruskou státní rozvojovou institucí. Smyslem banky je stimulovat investice a ekonomický růst včetně podpory zahraničních investic do ruské ekonomiky a podpory ruských investic a vývozu do zahraničí. Do skupiny Vněšekonombank patří i Ruská exportní pojišťovací agentura (EKSAR, www.exiar.ru). 
  • Kromě výše zmíněných nástrojů v Rusku existují ještě tzv. Národní projekty, Federální investiční programy a Rizikový fond (Venčurnyj fond). 

Výše uváděné formy nového investičního mechanismu jsou součástí snahy ruské exekutivy urychlit vstup zahraničního kapitálu do ruské ekonomiky, který by se měl stát jedním z nástrojů jejích strukturálních přeměn, bez nichž dlouhodobý udržitelný rozvoj ekonomiky není možný.

Privatizace významných ruských státních podniků dostala nový impuls začátkem roku 2016, kdy se Ruská federace rozhodla prodávat některé vybrané podniky jako např. ropnou těžařskou společnost Rosněfť. Nicméně v současné době není optimální doba pro prodej. Ceny ruských aktiv jsou po dlouhodobé ekonomické recesi spíše na nízké úrovni. Proto ruská strana preferuje mimo jiné také z důvodu očekávaného zvýšení cen ropy vyčkávací taktiku. Navíc v rámci širšího vedení RF (vláda, administrativa prezidenta, mocné státní korporace) existuje velmi silná, vlivná a dobře organizovaná opozice nejen vůči konkrétním termínům privatizace, ale i vůči myšlence privatizace jako takové. Prozatím se jako nejpravděpodobnější jeví scénář, kdy privatizace sice bude probíhat, ale pomalu a postupně.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: