Rusko: Zahraniční obchod a investice

23. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Moskvě (Ruská federace)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Ruský zahraniční obchod, resp. jeho obrat v roce 2016 v porovnání s rokem 2015 poklesl o 11,4 %. Recese ruské ekonomiky a nepříznivá konjunktura determinovaly zápornou dynamiku zahraničního obchodu. K tomu se připojil vliv globálního faktoru a sankce. Negativní tendence ve vývoji ruského zahraničního obchodu ve sledovaném období byly pak dále ovlivněny nepříznivou strukturou ruské ekonomiky, kdy řada odvětví zpracovatelského průmyslu je závislá na dovozu komponentů a dílů a v řadě případů neexistují ruské ekvivalenty příslušné produkce na tuzemském trhu. 

Kladné saldo zahraničního obchodu dosáhlo v r. 2016 hodnoty 94,0 mld. USD, což představovalo pokles oproti roku 2015 o cca 40 %, a to především díky vyšší dynamice poklesu vývozu i nižšímu dovozu.

Ruský vývoz v roce 2016 meziročně poklesl o 17,5 %, což v hodnotovém vyjádření představuje 58,5 mld. USD. Vývoji ve sféře vývozu nepomohla ani situace v kurzové oblasti. Nepříznivý cenový vývoj na světových trzích energetických surovin po většinu roku spolu se sankcemi se rovněž podepsaly poklesu ruského exportu v roce 2016.

V dovozu bylo zaznamenáno meziroční snížení o 0,8 %, tj. mírné snížení. V hodnotovém vyjádření dovoz dosáhl 191,4 mld. USD. Mírné snížení dovozu bylo způsobeno mj. kurzovou volatilitou, stagnací spotřebitelské a investiční poptávky a v neposlední řadě i sankcemi uvalenými na Rusko v důsledku anexe Krymu a vývoje událostí na jihovýchodě Ukrajiny. 

Obchodní bilance - vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Obrat (Index)

837,2 (101,8)

867,6 (100,5)

782,9 (93,0)

534,4 (66,3)

473,2 (88,6)

Vývoz (Index)

524,7 (101,6)

523,3 (99,1)

496,9 (94,2)

340,3 (68,4)

281,8 (82,5)

Dovoz (Index)

312,5 (102,2)

344,3 (102,6)

286,0 (90,8)

194,1 (63,0)

191,4 (99,2)

Saldo

212,2

 93,08

210,9

189,7

 90,4

Zdroj: Údaje Federální celní služby RF, Centrální banky RF a Rosstat (údaje v mld. USD)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším zahraničně-obchodním partnerem RF zůstaly i v roce 2016 země EU, jejichž podíl na obratu zahraničního obchodu činil 42,8 %, což ale znamenalo další mírný pokles oproti roku 2015 (44,8 %). Podíl zemí SNS v roce 2016 představoval 12,1 % a pohyboval se tak cca na úrovni roku 2014 (v roce 2014 činil 12,6 %). Podíl zemí APEC naopak dále mírně vzrostl na 30,0 % (v roce 2015 činil 28,1 %). Celkový podíl zemí tzv. vzdáleného zahraničí (za hranicemi zemí SNS) dosáhl prakticky podílu jako v roce 2015, a to 87,2 % (v roce 2015 představoval 87,5 %). Podíl zemí Eurasijské hospodářské unie na zahraničním obchodu RF se v roce 2016 poněkud zvýšil, a to z 8,1 % v roce 2015 na 8,3 % v roce 2016.

Hlavní tendencí v teritoriální struktuře zahraničního obchodu v roce 2016 byla stagnace podílu zemí  tzv. vzdáleného zahraničí. Podíl zemí EU dále poklesl o 2 %. Naopak podíl zemí skupiny APEC vzrostl o cca 2 %. V případě skupiny zemí SNS nebyla meziročně zaznamenána významnější změna jejich podílu na zahraničně obchodním obratu RF. Významnou charakteristikou teritoriální struktury zahraničního obchodu RF v roce 2016 pak bylo další zvýšení podílu Číny na zahraničním obchodu Ruska z 12,1 % v roce 2015 na 14,0 % v roce 2016, a to včetně zvýšení fyzického objemu obratu vzájemné výměny zboží. 

V žebříčku největších obchodních partnerů na prvních 10 příčkách došlo v průběhu roku 2016 k dalším určitým změnám a přesunům v pořadí (např. USA se navzdory sankcím posunulo ze sedmé na čtvrtou příčku namísto Itálie, Turecko pokleslo z pátého místa na sedmé apod.). Ostatní země v TOP 10 zůstaly v porovnání s minulým rokem v tomto přehledu prakticky beze změny.

V roce 2016 činil podíl České republiky na zahraničně obchodním obratu RF podle ruské statistiky cca 1,2 % tj. v podstatě na úrovni roku 2015.

Zahraniční obchod Ruska v teritoriálním členění (mld.USD)
 

2015

2016

 

Obrat

Vývoz

Dovoz

Obrat

Vývoz

Dovoz

Celkem v mld. USD

534,4

340,3

194,1

 471,2

287,6

183,6

Meziroční index

 66,3

 68,4

 63,0

 88,9

 83,1

  99,7

z toho:

 

 

 

 

 

 

Země vzdáleného zahraničí

460,3

298,7

161,6

 411,0

248,1

162,9

Meziroční index

 66,9

 68,8

 63,7

 89,3

 83,1

100,8

SNS

 65,6

 64,8

 20,8

 56,7

 37,4

 19,3

Meziroční index

 67,7

 70,0

 63,4

 86,4

 57,7

 92,7

 Zdroj: celní statistika, www.customs.ru, Ministerstvo pro ekonomický rozvoj RF, Centrální banka RF, Rosstat

Hlavní obchodní partneři RF v roce 2016 (top 10)  - podle obratu (v mld. USD)
(země vzdáleného zahraničí) a podílu na obchodní výměně s Ruskem 

  • Čína: 66,1 (14,0 %)
  • Německo: 40,7 (8,6 %)
  • Nizozemí: 32,3 (6,8 %)
  • USA: 20,3 (4,3 %)
  • Itálie: 19,8 (4,2 %)
  • Japonsko: 16,1 (3,4 %)
  • Turecko: 15,8 (3,3 %)
  • Jižní Korea: 15,1 (3,2 %)
  • Francie: 13,3 (2,8 %)
  • Polsko: 13,1 (2,8 %)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nehledě na nepříznivý vývoj konjunktury na zahraničních trzích ve vztahu k mnohým vývozním komoditám Ruska i v roce 2016 v ruském vývozu tradičně dominovaly palivově-energetické suroviny, jejichž podíl ve zbožové struktuře vývozu Ruska meziročně zaznamenal pokles a dosáhl 58,1 % (62,9 % v roce 2015). Podíl kovů a výrobků z nich se v roce 2016 mírně zvýšil a dosáhl 10,2 % (9,6 % v roce 2015). Podíl chemické produkce dosáhl 7,3 %, což v podstatě odpovídalo 7,4% podílu dosaženém v roce 2015. Skupina strojů a zařízení navýšila v roce 2016 svůj podíl ve vývozu na 8,5 % z 7,4 %  v roce 2015. Podíl potravinářské produkce a zemědělských surovin vzrostl na 6,0 % oproti 4,7 % dosaženým v roce 2015. S ohledem na kurzový vývoj a cenové relace u příslušných  zbožových položek nedošlo ve sledovaném roce k výrazným změnám v komoditní struktuře ruského vývozu. Ruský export tak i nadále nereflektuje požadované  strukturální změny. 

V ruském dovozu v roce 2016 největší podíl zaujímaly tradičně výrobky strojírenského charakteru, jejichž podíl meziročně vzrostl na 47,7 % ze 44,8 %. Podíl chemické produkce byl v podstatě zachován na úrovni minulého roku cca 19 %. Podíl zemědělské produkce a potravin zaznamenal mírný meziroční pokles, a to na 13,7 % z 14,5 % v roce 2015.

Zdroj: Federální celní služba RF, Centrální banka RF, Rosstat

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu (ZVO) se v RF začaly objevovat po roce 1990. Většinou šlo nikoliv o výrobní, ale o obchodní zóny. K původnímu záměru, tj. přilákání zahraničních investic, nebyly mimo ustavujícího právního dokumentu v mnoha případech vytvářeny další podmínky pro jejich řádné fungování např. z důvodu absence slibovaných celních úlev. Proto jsou dnes ZVO prakticky nefunkční. 

S cílem podpory rozvoje zpracovatelských odvětví ekonomiky a dopravní infrastruktury, zdokonalování vysokých technologií, vývoje nových druhů výrobků, rozvoje rekreace a cestovního ruchu přijala ruská vláda koncem roku 2005 sérií usnesení vytvářejících předpoklady pro zakládání tzv. zvláštních ekonomických zón (ZEZ), tj. území se zvláštním režimem pro podnikatelskou činnost. Zřídily se na 49 let. Základní cíle ZEZ definuje federální zákon č. 116-FZ „O zvláštních ekonomických zónách“ z 22. 06. 2005. Nařízením vlády č. 117 bylo 5. 10. 2009 rozhodnuto o zjednodušení systému řízení. V současné době se efektivnost ZEZ vyhodnocuje. Počet investorů i celkový objem jimi vložených prostředků však zatím zaostává za očekáváním federální vlády. 

V souladu se zmíněnými zákony se v RF mohou zřizovat 4 typy ZEZ: 1, průmyslově-výrobní (PVZ), 2, technicko-aplikační (TAZ), 3, turisticko-rekreační (TRZ) a 4, logistické (LZ).

1. Průmyslově-výrobní zóny

Alabuga (Tatarstán) – výroba automobilových komponentů a speciální petrochemické produkce; Lipeck (Lipecká oblast) – výroba spotřební elektrotechniky, nábytku, autokomponentů, energetického zařízení atd; Togliatti (Samarská oblast) – automobilový průmysl, stavební materiály, spotřební zboží; Titanová dolina (Sverdlovská oblast) – aerokosmický průmysl, letecká technika, mikroelektronika a robotika, Moglino (Pskovská oblast) – železniční, zemědělské a komunální zařízení, bytová technika) a Ljudinovo (Kalužská oblast) – zařízení pro lékařství, autokomponenty. Uvažuje se rovněž o výstavbě dalších PVZ např. v Ťjumeňské oblasti.  

Základní charakteristika: umístění objektů průmyslového charakteru, investiční projekt musí obsahovat kapitálový vklad v RUB v částce odpovídající min. 3 mil. euro (v průběhu roku od data podpisu dohody – min. 1 mil. euro), plocha zóny maximálně 20 km2

2. Technicko-aplikační zóny 

Dubna (Moskevská oblast) – vývoj jaderných a fyzikálních technologií; Zelenograd (Moskva) – vývoj mikroelektroniky; Sankt Peterburg (Petrohrad) – vývoj informačních technologií; Tomsk (Tomská oblast) – vývoj nových materiálů, Innopolis (Republika Tatarstán) – informační a komunikační technologie, nanotechnologie, biotechnologie, medicínské technologie. 

Základní charakteristika: provádění technicko-aplikační (inovační) činnosti, možnost provozování sofistikované a technicky náročné výroby založené na aplikaci nejnovějších vědecko-výzkumných poznatků, vytváří se maximálně na 2 částech administrativního celku, s celkovou plochou nepřevyšující 3 km2

Základní legislativní a ekonomicko-provozní aspekty nově zřizovaných průmyslově-výrobních a technicko-aplikačních zón: ZEZ se zřizují na dobu 49 let, importované výrobní zařízení není zatěžováno dovozním clem ani DPH (úspora cca 30 %), osvobození od majetkové (2,2 %) a pozemkové (5 – 10%) daně, až dvojnásobně rychlejší odpisy výrobního zařízení, možnost v následujícím roce odepsat 100 % ztráty z hospodaření v předchozím roce, náklady na výzkum a vývoj mohou být odepsány i v případě neúspěšného výsledk, úlevy z daně ze zisku (cca 4 %) .

3. Turisticko-rekreační zóny 

Dolina Altaja, Bajkalskaja gavaň, Birjuzovaja Katuň a Vorota Bajkala. Hlavním cílem je stimulace cestovního ruchu a zkvalitnění pohybu osob a zboží. 

4. Logistické zóny

Mohou být zřizovány v blízkosti významných dopravních uzlů. Logistická zóny na letišti ve městě Uljanovsk má za hlavní úkol poskytovat služby spojené s výrobou, opravou a dopravou letecké techniky. Logistická zóna v námořním přístavu Sovětskaja Gavaň (Chabarovský kraj) je spojená s opravou lodí, logistikou, zpracování mořských produktů a přepravou nákladů.  

Kromě výše uvedených zón v RF existují také ZEZ vytvořené na základě samostatných federálních zákonů. Týká se to ZEZ např. v Magadanské oblasti a ZEZ v Kaliningradské oblasti. 

Kromě toho aktivní regiony RF založily desítky vlastních ZEZ, ve kterých rezidentům poskytují různé výhody na základě regionální legislativy. Tyto zóny nejsou řízeny Ministerstvem ekonomického rozvoje Ruské federace, ale přímo regionálními orgány. Mezi nejaktivnější regiony v tomto smyslu patří např. Kalužská oblast, Republika Tatarstán, Novosibirská oblast a další.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V roce 2016 došlo k růstu přímých zahraničních investic (FDI) do Ruské federace. Hlavním důvodem meziročního růstu o 62 % byla privatizace nejvýznamnější ruské ropné společnosti Rosněfť.  

Přímé zahraniční investice v RF (mld. USD)
 

2012

2013

2014

2015

2016 

Přímé zahraniční investice

39,0

26,1

18,5

12,0

19,0 

Zdroj: Centrální banka RF, duben 2017 

Po otřesech bankovního sektoru a následné finanční a hospodářské krizi je jednou z ruských priorit podnícení přímých zahraničních investic, které by stimulovaly obnovu ruské ekonomiky. To podporuje i vládní program na podporu lokalizace průmyslové výroby v Ruské federaci.

Nejvíce přímých zahraničních investic do Ruské federace plynulo v posledních letech z Velké Británie, Lucemburska, Irska, Nizozemska, Kypru, Britských Panenských ostrovů, Bermud. (Pozn.: V případě tzv. daňových rájů lze předpokládat, že se reinvestuje kapitál vlastněný ruskými občany).

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Mezi kladné stránky ruského investičního klimatu patří:

  • Rozsáhlost trhu
  • Tempo růstu ekonomiky
  • Levná pracovní síla
  • Makroekonomická stabilita

Naopak slabinami jsou:

  • Nové geopolitické ambice Ruska
  • Nejistota politického prostředí s dopady na ekonomiku
  • Administrativní a byrokratické překážky
  • Korupce na všech úrovních státní správy
  • Nerozvinutost infrastruktury všeho druhu 

Neoddiskutovatelnou slabinou je vysoký podíl netržního sektoru v ruské ekonomice. Z celkového počtu 70 mil. zaměstnaných pracuje v oblasti přirozených nebo regionálních monopolů (zejména plyn, energie, železnice, komunální hospodářství) cca 5,5 mil. osob. Dalších cca 15 mil. je zaměstnáno v rozpočtové sféře. Rozporuplná je rovněž snaha o posílení vlivu státu ve všech tzv. strategických podnicích. 

Na druhou stranu ruská vláda přijímá opatření, která mají pokud možno eliminovat jak administrativní překážky, tak příležitosti ke korupci. Ruské vedení si rovněž uvědomuje nutnost zlepšit úroveň infrastruktury. 

Rusko se snaží hledat nové nástroje k přilákání zahraničního kapitálu k investicím v RF. Podle některých expertů se Rusko pokouší o tzv. asijský model rozvoje, tj. jak prostřednictvím rozsáhlé státní podpory, tak i za pomoci zahraničního kapitálu (Japonsko v 50. letech, Korea v 60. letech a Čína v současné době).

Aktuální investiční mechanismus má následující hlavní součásti: 

  • Zvláštní ekonomické zóny, které mají vytvořit pro investory příznivé klima, omezit byrokratické překážky, zajistit příznivé ekonomické podmínky a pokud možno omezit všudypřítomnou korupci. Postupně byly legislativní cestou zformovány čtyři typy: výrobní, vědecko-technologické, turisticko-rekreační a přístavní. 
  • Investiční fond státního rozpočtu RF, jehož činnost řídí Ministerstvo ekonomického rozvoje RF. Investiční fond podporuje investice zejména do infrastruktury, s využitím mechanismu public-private partnership, tedy formou poskytnutí státních garancí, spolufinancováním nebo vkladem do základního kapitálu společného podniku. Bližší informace o činnosti investičního fondu lze nalézt na webových stránkách Ministerstva ekonomického rozvoje RF (www.economy.gov.ru).
  • Koncese, jejichž poskytování je upraveno zákonem z července 2005 platným od 1.1. 2006, mají zabezpečit přilákání soukromých společností, které by podnikaly ve sféře infrastruktury a služeb. Mohlo by jít např. o budování resp. rekonstrukci objektu s jeho následným využíváním (silnice s mýtným, rozvodná síť apod.). Rozsáhlejší využití této formy v praxi však zatím není známo. 
  • „Banka rozvoje a vnější ekonomické činnosti“, (Vněšekonombank, www.veb.ru ) je nejvýznamnější ruskou státní rozvojovou institucí. Smyslem banky je stimulovat investice a ekonomický růst včetně podpory zahraničních investic do ruské ekonomiky a podpory ruských investic a vývozu do zahraničí. Do skupiny Vněšekonombank patří i Ruská exportní pojišťovací agentura (EKSAR, www.exiar.ru). 
  • Výše uváděné formy nového investičního mechanismu jsou součástí snahy ruské exekutivy urychlit vstup zahraničního kapitálu do ruské ekonomiky, který by se měl stát jedním z nástrojů jejích strukturálních přeměn, bez nichž je dlouhodobý rozvoj ekonomiky nemožný. Kromě výše zmíněných nástrojů v Rusku existují ještě tzv. Národní projekty, Federální investiční programy a Rizikový fond (Venčurnyj fond). 

Privatizace významných ruských státních podniků dostala nový impuls začátkem roku 2016, kdy se Ruská federace rozhodla prodávat některé vybrané podniky jako např. ropnou těžařskou společnost Rosněfť. Nicméně v současné době není optimální doba pro prodej. Ceny ruských aktiv jsou po dlouhodobé ekonomické recesi spíše na nízké úrovni. Proto ruská strana mimo jiné také z důvodu očekávaného zvýšení cen ropy vyčkávací taktiku. Navíc v rámci širšího vedení RF (vláda, administrativa prezidenta, mocné státní korporace) existuje velmi silná, vlivná a dobře organizovaná opozice nejen vůči konkrétním termínům privatizace, ale i vůči myšlence privatizace jako takové. Prozatím se jako nejpravděpodobnější jeví scénář, kdy privatizace sice bude probíhat pomalu a postupně. 

 

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: