Saúdská Arábie: Zahraniční obchod a investice

8. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Bilance obchodu se zahraničím byla donedávna v důsledku rozsáhlého vývozu ropy a jejích vysokých cen též vysoce aktivní. Ropa se na celkovém vývozu země podílí cca 80 % a pohyb její ceny na světovém trhu ovlivňuje saúdskou obchodní bilanci rozhodujícím způsobem. Proto došlo v letech 2015-2016 k výraznému snížení pozitivního salda zahraničního obchodu, a to i přesto, že došlo i k výraznějšímu snížení dovozů (méně disponibilních prostředků na megaprojekty).

Saúdský zahraniční obchod (v mld. USD)

 

  2009

 2010

2011

2012 

 2013

2014

2015

2016

                 

Vývoz

  192,3

 251,1

364,7

388,4

376,3

342,3

204,6

182,3

Dovoz

  95,5

  106,9

131,5

155,6

152,7

173,8

141,8

135,9

Saldo

  96,8

 144,2

233,2

232,8

223,6

168,5

62,6

46,4

Zdroj: Ročenka Saudi Arabian Monetary Agency 2016

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

SAK je největším dovozcem z arabských zemí. To je dáno především historickým vývojem, kdy jediným produktem země byla po dlouhá léta ropa a takřka vše ostatní, včetně pracovní síly, bylo do království dováženo. Dovozy do SAK dosahují 20 % celkových dovozů do všech arabských zemí dohromady a 38 % celkového dovozu zemí Rady pro spolupráci v Zálivu. V dovozu dochází k větší teritoriální diverzifikaci, v posledních letech je zaznamenáván kontinuální nárůst dovozu z asijských zemí, zejména Číny, Indie a Jižní Koreje na úkor tradičních dovozních partnerů (USA, Japonsko, Německo, Velká Británie). Rovněž se mírně navyšují dovozy z některých menších evropských zemí (Nizozemsko, Belgie, Švýcarsko). Značný objem dovozu společně s velkou otevřeností saúdskoarabského trhu mají za následek nebývalý konkurenční boj o pozice na něm. Největších objemů dosahují strategičtí spojenci, podílející se na zajišťování vnější bezpečnosti SAK, a velcí dovozci ropy (Čína, Japonsko).

 

Největší vývozci do SAK v r. 2015:

Čína

14,11%

USA

13,69%

Německo

7,04%

Japonsko

5,69%

Jižní Korea

5,69%

Spojené arabské emiráty

5,08%

Indie

3,44%

Francie

3,12%

Itálie

3,03%

Velká Británie

2,87%

Švýcarsko

2,34%

Thajsko

2,15%

Turecko

1,95%

Brazílie

1,82%

 

Největší dovozci ze SAK v r. 2015:

Čína

12,06%

Japonsko

10,57%

USA

10,55%

Indie

9,44%

Jižní Korea

8,66%

Spojené arabské emiráty

5,26%

Singapur

3,82%

Taiwan

3,08%

Bahrain

2,71%

Francie

2,07%

 

Největší vývozci z EU do SAK v r. 2015 (vybrané země dle SAMA):

Německo

7,04%

Francie

3,12%

Itálie

3,03%

Velká Británie

2,87%

Španělsko

1,46%

Nizozemsko

1,01%

Belgie

0,98%

Rakousko

0,95%

Irsko

0,84%

Švédsko

0,84%

Finsko

0,44%

Řecko

0,16%

 

Největší dovozci ze SAK do EU v r. 2015 (vybrané země dle SAMA):

Německo

2,07%

Nizozemsko

1,90%

Velká Británie

1,77%

Portugalsko

1,70%

Francie

1,64%

Itálie

0,90%

Řecko

0,51%

Španělsko

0,34%

Belgie

0,17%

 

Zdroj: ročenka Saudi Monetary Agency 2016

 

V roce 1988 uzavřela Evropská společenství s Radou pro spolupráci v Zálivu (GCC), kde je Saúdská Arábie nejvýznamnějším členem, Dohodu o spolupráci (Cooperation Agreement) v hospodářské a obchodní oblasti. Obě strany si poskytly doložku nejvyšších výhod a zavázaly se jednat o uzavření dohody o volném obchodu. Jednání jsou  v současné době prakticky zablokovaná, hlavním důvodem je otázka vývozních cel a subvencí na saúdské petrochemické produkty, které Saúdská Arábie prosazuje z důvodu potenciální ochrany domácího trhu. Možnost zavedení vývozních cel je však v rozporu nejen s principy dohody a vytváří možný precedens u dalších dohod, ale mohla by poškodit i evropské investice v KSA. Od konce roku 2016 probíhají snahy o obnovení jednání mezi EU a GCC.

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura saúdského zahraničního obchodu v roce 2015

Vývoz ze SAK:

minerální produkty

75,29%

potraviny

1,78%

chemické produkty

7,59%

plastové produkty

7,50%

základní kovy a výrobky z nich

1,81%

elektrické stroje a přístroje

0,47%

ostatní

1,33%

reexporty

4,22%

 

Dovoz do SAK:

stroje, mechanická zařízení, elektrická zařízení a jejich díly

27,22%

dopravní zařízení

18,40%

základní kovy a výrobky z nich

9,84%

produkty chemického průmyslu

8,40%

rostlinné produkty

5,17%

hotové potravin. produkty, nápoje, octy, tabák

4,66%

živá zvířata a živočišné produkty

3,68%

umělé hmoty, umělá celulóza, guma, a další sysntetické produkt

3,38%

perly, drahokamy, polodrahokamy, drahé kovy q produkty z nich, bižuterie

3,33%

textil a textilní zboží

3,30%

optické, měřící, fotografické, kontrolní, přesné, medicínské a chirurgické nástroje a přístroje, hodiny, hudební nástroje, zvukové nahrávky, reproduktory a jejich díly

2,58%

různé výrobky

2,31%

minerální produkty

1,44%

výrobky z kamene, sádry, azbestu, keramické produkt, sklo a skleněné zboží

1,35%

zbraně, munice a jejich součásti

1,25%

suroviny pro výrobu papíru, lepenky a produkty z nich

1,25%

dřevěné produkty, dřevěné uhlí, korek a výrobky z nich

0,98%

obuv, pokrývky hlavy, deštníky, slunečníky, umělé květiny a výrobky z lidských vlasů, vějíře apod.

0,58%

tuky, oleje a výrobky z nich

0,52%

kůže, kožešiny a výrobky z nich, cestovní tašky, kufry

0,33%

umělecká díla a starožitnosti

0,02%

 

Zdroj: ročenka Saudi Monetary Agency 2016

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Vnitřní zóny volného obchodu (svobodná celní pásma) v Saúdské Arábii nemají vzhledem k relativně liberálnímu vnitřnímu trhu svoje opodstatnění. V roce 2010 vznikla na západním pobřeží v oblasti Džiddy přístavní bezcelní skladová zóna sloužící k překládce a reexportu zboží, zejména do oblasti východní Afriky. V této zóně lze též založit reexportní společnost se 100% zahraničním vlastnictvím. Na společnost se však plně vztahují zákony KSA pokud jde o formality, placení daní apod. Bezcelní sklad - zóna je vlastněná soukromým subjektem - blíže na www.tusdeer.com.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Údaje nejsou oficiálně ze saúdské strany k dispozici.

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Přímé zahraniční ivestice v mld. USD (BoP)

29,2 16,308 12,182 8,865 8,012 8,141

Zdroj: World Bank 2017

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Registrace pobočky zahraniční společnosti či joint venture v podobě společnosti s ručením omezeným či akciové společ zahrnuje 3 hlavní fáze:

  1. žádost o licenci u státní instituce pro zahraniční investice - SAGIA,
  2. po získání licence sepsání společenské smlouvy (SAGIA vydala vzorový text) u notáře a složení základního jmění na účet v bance,
  3. registraci firmy u Ministerstva obchodu a průmyslu

Po vydání tzv. obchodní registrace je nezbytné firmu zaregistrovat u obchodní komory, na daňovém úřadě, sociálním a pracovním úřadě.

Výše uvedené  fáze jsou podrobně rozpracovány na jednotlivé postupy na webových stránkách SAGIA, kde jsou uvedeny též veškeré nezbytné podmínky, které musí zahraniční společnost splnit, aby příslušnou licenci obdržela, včetně seznamu nezbytných dokumentů, které musí být přeloženy do arabštiny a superlegalizovány.

Nejčastější formou zahraniční společnosti je společnost s ručením omezeným. Tato nově vzniklá společnost může být 100% vlastněna zahraničním kapitálem. Minimální jmění je v případě společnosti s ručením omezeným 500 000 SR , přičemž společnost musí mít nejméně 2 společníky s minimáním podílem 250 000 SR u každého z nich. Toto platí v případě, že společnost požádala o licenci na "general contracting". Pokud hodlá společnost provozovat výrobu, musí složit 1 mil. SR, u obchodní činnosti je minimální požadavek na zahraničního partnera 20 mil. SR a max 75% z celkového jmění. V zemědělství je minimální jméní stanovené na 25 mil. SR a může být 100% vlastněno zahraničním subjektem, obdobně jako v průmyslu.   

U akciových společností je minimální jmění stanoveno na 2 mil. SR (10 mil. v případě veřejného úpisu akcií) a je vyžadováno min. 5 společníků.  

Zahraniční firma může v zemi založit též svoji pobočku - Branch Office, u které je požadován základní kapitál 500 000 SR obdobně, jako u společnosti s ručením omezeným. Za závazky Branch Office však ručí její mateřská firma. 

Při získání kontraktu, který zahrnuje montáž a další práce, zahraniční firmy zřizují tzv. "temporary branch". Tyto dočasné pobočky nesmějí vykonávat jiné činnosti, než je plnění kontraktu, na který byly zřízeny. Pro zřízení "temporary branch" není vyžadován základní kapitál ve výši 500 tis. SR, jako v případě permanent branch.

Kromě výše uvedených forem zahraničních společností v teritoriu je dovoleno zřídit též tzv. "Technical and Scientific Office" nebo "Representative Office". Zde není požadováno žádné základní jmění, nicméně tyto formy zahraniční účasti nesmějí vykonávat ziskovou činnost a slouží pouze k získávání informací, kontrole a technické podpoře obchodních zástupců apod.  

V roce 2013 SAGIA zpřísnila podmínky pro podnikání zahraničních firem na saúdském trhu spočívající v činění překážek při stanovení základního kapitálu (min. předepsaný vklad 500 tis. SAR je ze strany SAGIA svévolně několikanásobně navyšován a vydávání licencí někdy i bezdůvodně zamítáno), stanovení % zaměstnávání Saúdů (předpis pro saúdizaci 40 %), které je v rozporu s požadavky Labour Office (např. požadavek na 70 % Saúdů ve středním managementu) a složení kauce ve výši 2 % z hodnoty předpokládaných zakázek (vedle předepsaného Performance Bond ve výši 3–5 % z hodnoty konkrétního kontraktu).

Upozorňujeme případné zájemce o investice v SAK, že procedura registrace je i přes veškerá deklarativní prohlášení SAGIA zdlouhavá a náročná na dokumentaci (nanejvýš vhodné je tuto prezentovat v ověřených arabských překladech), která se v současné době předkládá elektronickou formou na stránkách SAGIA bez možnosti přímého styku s příslušným referentem.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: