Saúdská Arábie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

9. 4. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název:

  • Saúdskoarabské království (SAK)
  • Arabsky v českém přepisu: Al Mamlaka Al Arabíja As Saúdía
  • Anglicky: Kingdom of Saudi Arabia

Složení vlády:

Jména jsou uváděna v obvyklé anglické transkripci. Počáteční zkratka JKV – anglicky HRH, je-li u některého představitele uvedena, znamená Jeho královská výsost – His Royal Highness. Seznam vlády je aktualizován k 8.5.2016, když po nástupu na trůn provedl po změnách vlády provedených ještě předchozím králem Abdallahem v 12/2014 nový král Salman další, již cca 3. etapu zásadních změn vlády. V této prozatím poslední etapě došlo rovněž ke změnám v působnosti jednotlivých ministerstev.

král, předseda vlády - JKV král Salman bin Abd al-Aziz Al Saud
korunní princ, 1. místopředseda vlády, ministr vnitra - JKV princ Muhammad bin Nayif bin Abd al-Aziz Al Saud
zástupce korunního prince, 2. místopředseda vlády, ministr obrany - JKV princ Muhammad bin Salman bin Abd al-Aziz Al Saud

  • ministr životního prostředí, vody a zemědělství - Abdul Rahman bin Abdul Mohsen Al Fadli
  • ministr obchodu a investic - Majid bin Abdullah Al Qasabi
  • ministr telekomunikací a informačních technologií - Muhammad Al Sauwaiyel  
  • ministr kultury a informací - Adel Al Toraifi  
  • ministr ekonomiky a plánování - Adil bin Muhammad bin Abd al-Qadir Fakeih 
  • ministr vzdělávání (školství) - Azzam Al Dakhil  
  • ministr financí - Ibrahim Abd al-Aziz al-Assaf  
  • ministr zahraničních věcí - Adel bin Ahmed Al Jubair
  • ministr zdravotnictví - Tawfiq bin Fawzan Al Rabiah
  • ministr bydlení - Majid Al Hoqail
  • ministr pro islámské záležitosti - Saleh bin Abdul Aziz Al Sheikh 
  • ministr spravedlnosti - Waleed bin Muhammad Al Samaani 
  • ministr práce a sociálních věcí - Mofrej Bin Saad Al Haqbani 
  • ministr municipálních záležitostí a venkova - Abdul Lateef bin Abdul malik Al Sheikh 
  • ministr národní gardy - JKV princ Miteb bin Abdallah bin Abd al-Aziz Al Saud 
  • ministr energetiky, průmyslu a minerálních zdrojů - Khalid bin Abdulaziz Al Falih
  • ministr pro záležitosti poutnictví (hádžže a umry) - Saleh bin Taher Bentin
  • ministr dopravy - Sultan bin Abdullah Al-Hamdan
  • ministr pro civilní službu - Khalid bin Abdallah Al Araj
  • ministr - poradce pro dohled nad správou dvou svatých mešit - Turki bin Mohammed bin Saud Al-Khabeer Al Saud

státní ministři:

  • státní ministr - Mohammed bin Abdul Malik Al Sheikh 
  • státní ministr a člen Sboru ministrů - Musaed Al Aiban
  • státní ministr - Mutalib bin Abdallah Al Nafeesa
  • státní ministr - JKV princ Mansour bin Miteb Al Saud
  • státní ministr pro zalážitosti Poradního sboru - Mohammed Abusaq

Při posledních změnách vlády v 05/2016 došlo nejen ke změně v působnosti některých ministerstev (sločení, přesun agendy apod.), ale rovněž k výrazným změnám v tzv. Hlavních úřadech (General Authorities), které nahrazují působnost některých ministerstev. Nadále existují tyto:

  • Hlavní úřad pro zábavu (de facto vysvětlován jako úřad pro mládež "GA for Entertainment")
  • Hlavní úřad pro kulturu
  • Hlavní úřad pro meteorologii a živostní prostředí
  • Hlavní úřad pro sport
  • Hlavní úřad pro zakat a příjmy (de facto finanční a daňový úřad)

Dalším významným úřadem, který supluje půsonost ministerstva je Komise pro hodnocení vzdělávání ("Education Evaluation Commision")

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

  • 30 770 375

Zdroj: ročenka 2015 Saudi Arabian Monetary Agency (SAMA), údaj k roku 2014. Z toho je Saúdů 19,8 mil. (68 %) a cizinců s dlouhodobým pobytem 10,1 mil. (32,7 %).

Údaje v dalších pramenech se různí, CIA Factbook uvádí aktuálně odhad pro rok 2015 27 752 316 obyvatel, jiné odhady hovoří o 29,9 mil. obyvatel.

Průměrný roční přírůstek:

  • 2,9 % (z některých zdrojů vyplývá, že se přírůstek v r. 2015 zpomaluje na cca 1,5 %, spolehlivé statistické údaje jsou nedostupné)
  • Zdroj: Statistická ročenka SAMA pro rok 2013 (údaj k 1/2 r. 2012). Roční přírůstek obyvatelstva se zvyšuje, průměrný přírůstek obyvatelstva za roky 2005-10 je podle stejného pramene 2,0 %.

Demografické složení (vč. registrovaných cizinců):

  • muži: 56,5 %
  • ženy: 43,5 %

Věková skladba:

  • do 14 let: 32 %
  • do 30 let: 60 %
  • 15–39 let: 45 %
  • 39–64 let: 19 %

Z přiložené statistiky je zjevný vysoký podíl mladého obyvatelstva.

Národnostní složení:

  • Arabové: 90 %
  • Afro-Asiaté: 10 %
  • státní příslušníci (Saúdové): 68 %
  • cizinci (Tzv. expatrianti, tj. cizinci se stálým pobytem v SAK, avšak bez státního občanství): 32 %

Náboženské složení:

  • muslimové (islám): 100 % (tento statistický údaj nezahrnuje cca 30 % expatů, kteří žijí v Saúdské Arábii a jsou různých náboženství od křesťanů z Filipín až po hinduisty z Indie)
  • Většinu saúdské populace (85–90 %) tvoří sunnité - salafistický (wahábistický) výklad sunnitského islámu, šíité žijí na východě v oblastech Al-Hofúf a Al-Qatif a na jihozápadě (Najran) – celkem se počet šíítské populace odhaduje na 2–3 mil. (10–15 % ).

Veřejné projevy jiných náboženství (náboženské obřady, symboly, tiskoviny atd.) jsou zakázány. Odhady hovoří o cca 1 milionu křesťanů z řad expatriantů (zejména Filipínci), praktikování jiných náboženství však není oficiálně povoleno, a proto nejsou ani oficiálně registrováni jejich vyznavači.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hospodářský vývoj byl v letech 2005-2008 pro Saúdskou Arábii velice příznivý a země vykazovala hospodářský růst v průměru 4 % ročně.

V roce 2009 došlo vlivem světové hospodářské krize k poklesu poptávky po ropě a její cena poklesla ze 150 USD za barel v roce 2008 na 40 USD za barel. To se projevilo i na reálném růstu HDP, který v roce 2009 činil pouze 0,16%. Realitní krize v Dubaji se na ekonomice království projevila krachem několika velkých firem, větší obezřetností místních bank a jejich úvěrové angažovanosti v nových projektech, což způsobilo všeobecný pokles poptávky.

V roce 2010 došlo vlivem růstu světových cen ropy opět k oživení a reálný růst HDP dosáhl 3,7 %. K růstu HDP přispělo i uvolnění řady infrastrukturních i průmyslových projektů, které byly vlivem krize v roce 2009 pozastaveny. Koncem roku 2010 došlo po zkonsolidování bankovního sektoru k nárůstu bankovních úvěrů do soukomého sektoru, což přispělo k oživení poptávky.

Výhled růstu HDP pro rok 2011 činil z kraje roku 4,5 %. Ministr financí Ibrahim Assaf  koncem roku 2011 informoval, že reálný růst HDP v roce 2011 by měl činit 6,8 %.  Koncem roku 2012 však došlo k přehodnocení reálného růstu za rok 2011 na 8,5 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1979.

KSA vyšla tedy z krize arabského regionu v roce 2011 ekonomicky posílena, a to i přes mimořádné investice v sociální oblasti ve výši cca 140 mld. USD. Krize v regionu vyhnala ceny ropy nahoru a potažmo příjmy KSA do státního rozpočtu. Kromě vyšších cen ropy mohla KSA bez protestů členů OPEC navýšit i své těžební kvóty (nahrazení libyjského výpadku a eliminace sankcí proti Íránu) – postupné zvýšení těžby z 8,2 mb/d na jaře 2011 na 10 mb/d,v únoru 2012 a získání dodatečných příjmů ve výši 160 mld. USD.

Podle ministra financí Assafa HDP za rok 2012 dosáhl hodnoty 2.720 bilionů SR (725 mld. USD) v běžných cenách, což je v nominální hodnotě nárůst o 8,6% oproti předchozímu roku. Růst byl způsoben zejména růstem HDP v ropném sektoru o 5,5% díky zvýšené těžbě ropy a jejím vysokým cenám. Neropný soukromý sektor by měl narůst o 7,5% z čehož stavebnictví o 10,3%, doprava a komunikace o 10,7%, obchod a hotelové služby o 8,3% a finanční služby o 4,4%. Reálný růst HDP na rok 2012 by měl činit 6,8%, z čehož růst v ropném sektoru 5,5% a neropném 7,2% (ve státním 6,3% a soukromém 7,5%). Původně odhadovaný reálný růst HDP na rok 2012 ve výši cca 4,5% (odhadovaný jak vládou, tak i nezávislými analytiky) byl tak vysoce překročen z důvodu vyšších příjmů z ropy a nižší inflace.

Podle ministra financí Assafa HDP za rok 2013 dosáhl hodnoty 2 795 bilionů SR (745 mld. USD) v běžných cenách, což je v nominální hodnotě nárůst o 2,75% oproti předchozímu roku. Pokles tempa růstu HDP oproti 8,6 % nominálnímu růstu v 2012/2011 byl způsoben stagnací objemu těžby saúdské ropy (v roce 2012 došlo k tak vysokému meziročnímu růstu zvýšením těžby z 8,8 mil. b/d na 9,6 mil. b/d) a poklesu jejich průměrných vývozních cen z 106 USD/b na 104 USD/b.  

HDP v neropném sektoru vzrostl o 5 % a v neropném soukromém sektoru dokonce o 5,5 % z čehož stavebnictví o 8,1 %, doprava a komunikace o 7,2 %, obchod a hotelové služby o 6,1 % a finanční služby o 4,4 %. Stavebnictví, doprava a komunikace a maloobchod a služby byly v roce 2013 nejrychleji rostoucími odvětvími ekonomiky. 

Reálný růst HDP na rok 2013 dosáhl (po revizi v 09/2014) výše 4,0 %, což představuje též pokles jeho dynamiky růstu oproti 2012/11, kdy HDP v reálné výši narostl o 6,8%. Takováto výše reálného růstu však nemohla být dlouhodobě udržitelná, neboť byla způsobena nárůstem těžby saúdské ropy na hranici svého limitu a zvýšením světových cen, které v současné době klesají. Ropný sektor zaznamenal v meziročním srovnání pokles o 0,5%, neropný soukromý sektor narostl o 5,5%.

Na rok 2014 se předpokládal reálný hospodářský růst kolem 3,6 %, a to vzhledem k nižší předpokládané těžbě ropy, než v roce 2013 (o cca 2 % - průměrný roční předpoklad činí 9,4 mil. barelů denně oproti 9,6 v roce 2013) a nižší prodejní ceně (též o cca 4 % - 100 USD/barel oproti 104 v roce 2013). Nezávislé zdroje uvádějí růst v 2014 o 3,5 %, tedy jen o málo nižší než původní odhady.

V roce 2015 byl saúdská ekonomika těžce zasažena pádem cen ropy, přesto nezávislé zdroje hovoří o růstu kolem 3,4 %.

Motorem růstu neropného sektoru (cca 50% podílu na HDP) měly být nadále investiční vládní výdaje v oblasti infrastruktury, vyšší úvěrová angažovanost bankovního sektoru a rostoucí spotřebitelská poptávka způsobená zvyšováním mezd ve státním sektoru. Tyto předpoklady se pro rok 2015 nepotvrdily, neboť vlivem nízké ceny ropy na světových trzích, s nimiž saúdský rozopčet nepočítal, a současně s mimořádnými výdaji na vedení války v Jemenu došlo ke zrušení řady infratrukturních projektů, k odložení řady dalších. Průvodním jevem je rovněž výrazné zhoršení platební morálky, kdy se lhůty splatnosti prodlužují na 180 dní i více, což těžce zasahuje jak místní privátní subkontraktory, tak i zahraniční firmy.

Nejrychleji rostoucími odvětvími ekonomiky budou pravděpodobně i dále odvětví, která budou nejvíce profitovat z vládních výdajů, tedy stavebnictví, doprava a komunikace a maloobchod a veřejné služby, neboť je nutno řadu projektů, i když pomalejším tempem alespoň dokončit.

Inflace se předpokládá ve výši 3,4 %, běžný účet platební bilance vykáže opět přebytek i když nižší než v roce 2013, předpoklad je 11,6 % HDP.

Vývoj v roce 2016 je těžko předvídatelný s ohledem na cenu ropy, která se pohybuje na dlouholetém minimu. Ta tak zasahuje výrazně do příjmové stránky státních financí a vláda - s ohledem na skutečnost, že nehodlá s cenou ropy pomocí změn těžebních výkonů manipulovat - bude pravděpodobně nucena čerpat ze svých finančních rezerv.

 

Rok

2009

2010

2011

2012

2013

2014*

2015**

nominální HDP v mld. USD

519,8

  429,1

526,8

669,5

734,0

745,0

665,5

reálný růst HDP v %

0,6

      4,1

8,5

6,8

2,7**

3.5**

3,4**

reálný růst HDP v ropném sektoru v %

       -39,1

35,1

44,7

7,8

-6,2

   

reálný růst HDP v neropném soukromém sektoru v %

  2,7

3,7

7,8

7,2

6,0

   

HDP na 1 obyv. v tis. USD

14,7

16,5

21,0

24,8

25,0

52,8

54,6

Podíl na tvorbě HDP v % v běžných cenách

 

 

 

 

 

   

- těžba ropy a zemního plynu

43,4

46,3

51,2

50,41

46,6

   

- průmyslová výroba včetně petrochemického průmyslu

10,4

10,1

 10,1

 10,2

 

   

- finanční služby

9,0

8,2

 6,4

 6,7

 

   

- obchod

6,1

5,4

 4,8

 4,9

 

   

- stavebnictví

5,0

4,3

4,0

4,5

 

   

- doprava

4,0

3,7

 3,2

3,7

 

   

Inflace (spotřebitelské ceny - %)

5,1

     5,3

5,1

2,9

3,5

2,1

2,7

Míra růstu životních nákladů v % (2007 = 100) *

  114,7 119,0 122,4 126,7 130,1  

Míra nezaměstnanosti v % 

10,0

    10,1

 11,7

12,3

12,0

11,8*** 11,5

Kurs měny k USD

3,75

    3,75

3,75

3,75

3,75

3,75 3,75

* Saudi Arabian Monetary Agency (SAMA), ročenka 2015 = předběžné údaje
** Odhad nezávislých zdrojů
*** U saúdských žen uvádí SAMA nezaměstnanost 33,3 %

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet je závislý na příjmech z prodeje ropy, které závisí na její ceně a dohodnutých exportních kvótách v rámci OPEC. Vzhledem k tomu, že je rozpočet kalkulován na odhadu prodejních cen saúdské ropy, který je výrazně podhodnocen oproti následné skutečnosti, bývá rozpočet koncipován jako deficitní.  Rozpočet na rok 2013 byl např. sestaven při prodejních cenách saúdské ropy 66 USD/barel, nicméně dosažená průměrná prodejní cena saúdské ropy v tomto roce byla 105 USD. Naopak vývoj cen ropy v roce 2015 i přes plánovaný deficitní rozpočet dopadl na ekonomiku daleko tvrději. Odhaduje se, že původně byla projektována pro rozpočet cena až 80 USD/barel, skutečnost se však pohybovala na dlouhodobém minimu kolem 35-40 USD/barel.

Příjmy z prodeje ropy tvoří cca 80-90 % všech příjmů státního rozpočtu. Pro rok 2016 se počítá s podílem ropného průmyslu pouze 73 %.

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015*

2016*

Příjmy

196,5

296,0

330

302

228

193

137

Výdaje

167,1

214,4

227

247

228

318

224

Saldo

29,4

81,6

103

55

0

-125

-87

Údaje jsou v mld. USD
* Předběžné a plánované údaje, zdroj SAMA a tisk

Rozpočet na r. 2015

V rozpočtu roku 2015 byla opět nejvyšší položkou obrana a bezpečnost, když výdaje na ni opět vzrostly a dosáhly 35,7 % (to vše samozřejmě i v souvislosti s válečným konfliktem, který Saudská Arábie vede v sousedním Jemenu). Další nejvyšší položkou byl rozvoj lidských zdrojů s 25,1 %, což úzce souvisí s realizovaným plánem investice do doposud nepříliš kvalitního vzdělání, stipendijním programem pro studium v zahraničí a v neposlední řadě realizací saúdizace (některé obory dnes vymezeny pouze pro saúdské občany). K poklesu investic naopak došlo u rozvoje infrastruktury, rozvoje ekonomických zdrojů či muniicipálních služeb.

Rozpočet na r. 2016

Nejvyšší položkou opět bude obrana a bezpečnost s 56,8 mld. USD, 51 mld. USD má být investováno do vzdělávání. Rozpočet byl podle informací z Poradního sboru (Shoura Council - SC) projektován na cenu ropy 45 USD/barel. Současně představitelé SC zveřejnili tvrzení, že nebudou kráceny dotace a veřejné výdaje a nebudou zvyšovány daně a poplatky. Toto tvrzení se však dostalo do rozporu s opatřeními, která se objevila hned počátkem roku 2016. Byla o 50 % zvýšena cena benzínu, o 20 % cena cigaret a tabákových výrobků, zvyšuje se průběžne cena dodávek vody, byl zveřejněn plán na zavedení DPH, zvyšují se kontinuálně poplatky za investiční licence a podnikatelské registrace. Současně se prohlubuje již v r. 2015 pozdní splatnost závazků prakticky u všech větších projektů.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Hodnoty v následující tabulce jsou uvedeny v mld. USD a částky devizových rezerv dle stavu ke konci roku.

 

2009

2010

2011

 2012

 2013

2014

2015

Saldo běžného účtu

20,9

66,7

158,8

178,0

130,0

76,9 -22,4

Saldo kapitálového a finančního účtu

-39,8

32,4

110,4

122,2

 

   

Devizové rezervy

419

454

541

635

712

740 640

Zdroj: SAMA Statistical Bulletin

Devizové rezervy:

Devizové rezervy narostly v 2014 na historických 740 mld. USD, a měly být schopny pokrýt veškeré dovozy království nejméně po dobu 5 let, stejně jako velmi nízkou úroveň zadlužení ve výši 20 mld. USD. 

Devizové rezervy však v posledních dvou letech vlivem nízké ceny ropy prudce klesají, neboť byly vládou využity na pokrytí výdajů, spojených s rozpracovanými megaprojekty a s válkou v Jemenu.

Zahraniční zadluženost:

Naposledy využila saúdská vláda zahraniční půjčku v souvislosti s válkou v Perském zálivu v roce 1991, kterou do roku 1995 splatila.

Vnitřní zadluženost:

Ačkoliv byl státní dluh, který je celý dluhem vnitřním, ještě v roce 2003 poměrně vysoký (cca 80% hodnoty HDP), vláda postupně dluh umořovala. Podle posledních údajů publikovaných v 12/2013 v souvislosti se schválením státního rozpočtu na rok 2014 část přebytku rozpočtu na rok 2013 bude použita  na snížení veřejného dluhu z 98 mld. SR (26 mld. USD) na 75 mld. SR (20 mld. USD). Veřejný dluh, který je celý domácím dluhem, bude po tomto snížení představovat 2,7 % HDP předpokládaného na rok 2013 (745 mld. USD v nominální hodnotě) oproti dluhu ve výši 3,6 % HDP v roce 2012.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu řídí centrální banka Saudi Arabian Monetary Agency.

Největší komerční banky:

  • National Commercial Bank
  • Al Rajhi Bank
  • Samba Bank (dříve Saudi American Bank)
  • Riyad Bank
  • Saudi British Bank
  • Banque Saudi Fransi
  • Arab National Bank
  • Saudi Hollandi Bank
  • Saudi Investment Bank
  • Al Jazira Bank

Pro některé bankovní služby byly státem zřízeny tzv. specializované úvěrové instituce. Jsou to:

  • Saudi Credit Bank: osobní půjčky
  • Saudi Arabian Agricultural Bank: zemědělské úvěry
  • Saudi Industrial Development Fund: zvýhodněné průmyslové úvěry
  • Real Estate Development Fund: stavební půjčky
  • Public Investment Fund: zvýhodněné úvěrování velkých projektů

Od 2. poloviny roku 2009 je povoleno zřizování poboček zahraničních bank v jejich 100% vlastnictví (jako jedna z prvních této možnosti využila švýcarská UBS).

Na podporu zvýhodněného financování vývozu je v SAK zřízen Saudi Fund for Development. Jeho významným prvkem je Saudi Export Program (SEP), pod nímž jsou poskytovány produkty zvýhodněného financování a pojišťování vývozu (odběratelské i dodavatelské úvěry, záruky atd.). V současné době je zřízeno  23 linek se 17 zahraničními bankami na financování a pojišťování saúdského exportu do Egypta (2 linky), Jordánska (2 linky), Libanonu (2 linky), Alžírska (3 linky), Tuniska (3 linky), Jemenu (3 linky), Turecka (2 linky), Íránu (1 linka) a Súdánu (5 linek).

V zemi působí desítky pojišťoven, ale pojišťovacímu trhu dominuje státní pojišťovna National Company for Cooperative Insurance, jejíž služby jsou založeny na islámské zásadě vzájemného neziskového pojištění. Mezi hlavní komerční pojišťovny patří mj. AXA/Norwich Union, European Saudi Co. for Cooperative Insurance či Royal Sun Insurance Co.

Další informace www.sama.gov.sa.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

O roku 2005 začal platit nový daňový zákon, který zavedl rovnou daň z příjmu. Znění zákona v anglickém jazyce je zveřejněno na webu, což jsou stránky daňového úřadu, tzv. Department of Zakat and Income Tax, který spadá pod  ministerstvo financí.

V KSA není zavedena daň z přidané hodnoty ani daň z obratu (prodeje). Mezi hlavní daně patří:

Daň z příjmu společností (Corporate Income Tax):

Pro residentní společnosti vlastněné plně subjekty mimo země GCC je sazba daně ze zisku 20 %, společnosti vlastněné Saúdy nebo příslušníky zemí GCC jsou od daně z příjmu osvobozeny a platí pouze Zakat, což je náboženská daň ve výši 2,5 %. U joint venture je výše daně ze zisku upravena podle podílu jednotlivých společníků a země jejich původu (GCC x non-GCC). Zdaněn je příjem vzniklý z činnosti na území KSA.

Daň z příjmu jednotlivců (Personal Income Tax):

Sazby daně jsou stejné jako v případě zdanění společností, tj. 20 % pro jednotlivce ne-občany zemí GCC a 0 % pro občany zemí GCC s residencí v KSA, kteří platí pouze Zakat. Zdaněn je příjem vzniklý z činnosti na území KSA, osoba podléhá dani z příjmu, pokud má statut residenta, podle podmínek daňového zákona. Zdanění podléhá příjem ze samostatně výdělečné činnosti (příjem z živnosti, příjem z podílu v akciové spol atd.), zaměstnanci (včetně ne-občanů GCC) firem a úřadů jsou od daně z příjmu osvobození.  V roce 2003 byl saúdským parlamentem (poradní sbor Majlis As Shura) odmítnut návrh na zdanění mezd a platů zahraničních pracovníků. V březnu 2012 byla diskuze o zdanění příjmů expatů znovu na půdě parlamentu obnovena. Důvodem je snaha o zvýšení nákladů na zahraniční pracovní sílu a tím vytvoření lepších podmínek pro zaměstnání místního obyvatelstva, které požaduje obvykle vyšší platy.  

Zdanění neresidentů:

Ne-residentní osoby (právnické, fyzické) podléhají dani, pokud na území KSA provádějí činnost podléhající dani a generující příjem prostřednictvím tzv. "Permanent Establishment", což může být zástupce (v případě, že uzavírá kontrakty jménem zastoupeného ne- residenta) nebo pobočka firmy (např. temporary branch zřízená pro realizaci jednoho kontraktu), staveniště nebo montážní místo.

Srážková daň z plateb (Withholding tax):

Vybírá se v případě plateb residentního subjektu do zahraničí nebo osobám, které nejsou registrovanými plátci daní, např. pokud pobočka zahraniční firmy platí za poskytnutí služeb své mateřské společnosti, tak je tento transfer podroben srážkové dani ve výši 15 %. Daň se vybírá na straně plátce. Tímto opatřením se předchází fiktivnímu zvyšování nákladů za účelem snižování zisku residentních subjektů.

Zdanění zahraničních kontraktů na dovoz zboží:

Prosté dovozy zboží nepodléhají zdanění z příjmu, v případě, že však smlouva na dovoz zboží zahrnuje doprovodnou činnost na území KSA, pak je tato činnost zdaněna (např. montáž zařízení). Pokud nelze ze smlouvy rozpoznat, jakou hodnotu tato činnost má, stanoví se její výše odhadem na 10 % z dodávky zboží.

Zvláštní dani je podrobena těžba ropy a zemního plynu (8–85 %).

Očekává se, že v nejbližší době (1-2 roky) bude zavedena DPH. K tomuto závěru se přihlásily na posledních jednání prakticky všechny země GCC, nicméně není známo, jakou sazbu takové daně v jednotlivých zemích budou mít.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: