Slovensko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovenská republika vznikla 1.1.1993 po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky.

Slovenská republika je v pořadí druhým největším obchodním partnerem České republiky. Je zaměřena na průmyslovou a zejména strojírenskou výrobu. Jejím charakteristickým rysem je však téměř 100procentní závislost na dovozu energetických surovin. Slovenská ekonomika je postavena na sociálně tržních principech, avšak její výkonnost je vzhledem ke své značné otevřenosti vysoce závislá na vývoji ekonomiky okolních zemí, především na ekonomice Německa, největšího obchodního partnera Slovenské republiky.

Po propadu slovenské ekonomiky v roce 2009, kdy se především do jejího vnějšího vývoje promítla světová hospodářská krize, vývoj v dalších letech potvrdil, že oživení slovenské ekonomiky bude vzhledem k slabší zahraniční poptávce probíhat pomaleji, než se původně očekávalo.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Slovenská republika

Dne 5.3.2016 se na Slovensku uskutečnily parlamentní volby. Prezident Andrej Kiska pověřil dne 8.3.2016 předsedu vítězné strany SMER - SD  Roberta Fica sestavením vlády. Dne 23.6.2016 jmenoval prezident novou vládu v následujícím složení:  

  • Předseda vlády: Robert Fico
  • Místopředseda vlády SR pro investice:   Peter Pellegrini
  • Místopředseda vlády a ministr vnitra SR:  Robert Kaliňák
  • Místopředsedkyně vlády a ministryně spravedlnosti : Lucia Žitňanská
  • Mministr financí SR: Peter Kažimír
  • Ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí SR: Miroslav Lajčák
  • Ministr hospodářství SR: Peter Žiga
  • Ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje SR: Roman Brecely
  • Ministryně zemědělství a rozvoje venkova SR: Gabriela Matečná
  • Ministr obrany SR: Peter Gajdoš
  • Ministr práce, sociálních věcí a rodiny SR: Ján Richter
  • Ministr životního prostředí SR: László Solymos
  • Ministr školství, vědy, výzkumu a sportu SR: Peter Plavčan
  • Ministr kultury SR: Marek Maďarič
  • Ministr zdravotnictví SR: Tomáš Drucker

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

K 31. 12. 2015 měla SR 5 426 252 obyvatel. Celkový přírůstek obyvatelstva Slovenska byl 2 196, meziročně se zvýšil o 1 881 osob. Přirozený přírůstek obyvatelstva byl 273 osob, zahraniční migrací získala SR 1 923 osob.

Ke slovenské národnosti se hlásí 85,8 % obyvatelstva, k maďarské 9,7 %, k romské 1,7 %, k české 0,8 % (celkem 44 620 osob), k rusínské 0,4 % a k ukrajinské 0,2 %.

V SR je celkově 4 521 549 věřících (tj. 84,1 % obyvatel), z nichž 82 % se hlásí k římskokatolické církvi, 8,2 % k evangelické církvi augšpurského vyznání (6,9 % obyvatel), 4,8 % k řeckokatolické církvi (4,1 % obyvatel), 2,4 % k reformované křesťanské církvi (2,0 % obyvatelstva) a k pravoslavné církvi (0,9 % obyvatel). Bez vyznání je 13 % obyvatel. Celkově je na Slovensku registrováno 15 církví a náboženských společností.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Měřeno růstem objemu vyprodukovaného HDP vykázala slovenská ekonomika v roce 2015 meziroční růst 3,6 % (ve stálých cenách). V porovnání s rokem 2014 slovenská ekonomika zrychlila svojí dynamiku o 1,1 procentuální bod (p.b.)

Za celý rok 2015 byl vyprodukován HDP v objemu 78,070 mld. EUR. V porovnání s rokem 2014 to v běžných cenách znamenalo nárůst o 3,3 %.

Podobně  jak v předcházejícím roce, tak i v roce 2015 přispěla k posílení ekonomického růstu  SR   zahraniční poptávka spolu s  domácí poptávkou. Tempo růstu domácí poptávky se v průběhu  roku 2015 postupně zrychlovalo a v posledním čtvrtletí 2015, kdy  domácí poptávka  vzrostla o 6,5 %,  byl vykázán její nejvyšší růst od roku 2010. Rozhodujícím faktorem růstu domácí  poptávky  byla vyšší  tvorba hrubého  kapitálu o 19,7 % ( z toho tvorba hrubého fixního kapitálu o 19,4 %).

Zahraniční poptávka, která až do roku 2014 byla hlavním motorem růstu slovenské ekonomiky byla v roce 2015  výrazněji  doprovázena  rostoucí  domácí poptávkou.

Pozitivní vývoj, který byl v oblasti investičních aktivit již zaznamenán v roce 2014, pokračoval  i v roce 2015. Dynamiku jejich růstu i v roce 2015 pozitivně ovlivnil jednak  bazický efekt a jednak  uzavření jednoho  z období Eurofondů. Na investiční aktivitě   a v konečném důsledku  i na slovenském HDP se v roce 2015 nejvíce podílela  výstavba infrastruktury, zejména silničních komunikací.  Výstavba, rekonstrukce a modernizace inženýřských staveb vzrostla v roce 2015 meziročně o 446 mil. EUR. Lze konstatovat, že bez  zrychlení výstavby  silniční infrastruktury by podle  propočtů  analytiků byl růst slovenské ekonomiky přibližně o  čtvrtinu pomalejší, tedy v podstatě shodný s růstem v roce 2014.  

I přes růst spotřebitelské poptávky se trend zpomalování růstu spotřebitelských cen ani v roce 2015 nezastavil. V průměru za rok 2015 spotřebitelské ceny  na Slovensku klesly o 0,3 %.

Celková zaměstnanost na Slovensku za rok 2015 vzrostla o 2,6 % na 2 424 tis. osob.

Na Slovensku v průběhu roku 2015 se zvýšila zaměstnanost. Její pozitivní vývoj byl ovlivněn růstem počtu zaměstnanců i růstem  počtu podnikatelů.

V roce 2015 nezaměstnanost  na Slovensku meziročně klesla o 12,4 % na 314,3 tis. osob. Míra nezaměstnanosti se v roce 2015 meziročně snížila o 1,7  p.b.  na 11,5 %.

 

Očekávaný vývoj

Výkonnost slovenské ekonomiky by se na základě růstu agregátní poptávky měla zvyšovat i v rámci krátkodobé predikce. Zároveň je však pravděpodobné, že dynamika růstu agregátní poptávky se zpomalí, a to především slabším růstem vnější poptávky. Lze taktéž předpokládat, že v souvislosti s úsilím udržet deficit veřejných financí na plánované úrovni se zpomalí i růst poptávky veřejného sektoru. Růst výkonnosti ekonomiky by měl být podobně jako v roce 2015 v převážné míře založen především na domácí poptávce, zatímco příspěvek čistého exportu by měl být neutrální.

Očekává se, že nízké ceny energií budou i v roce 2016 hlavním faktorem, který bude působit proti růstu spotřebitelských cen.

Relativně vysoký růst výkonnosti slovenské ekonomiky by měl mít pozitivní vliv na trh práce, tedy růst celkové zaměstnanosti ve slovenské ekonomice by měl pokračovat.

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet SR dosáhl ke konci roku 2015 schodku ve výši 1,933 mld. EUR. V porovnání se schváleným státním rozpočtem to představuje zlepšení hospodaření o více než 1 mld. EUR a oproti  skutečnosti za rok 2014 šlo o snížení  hotovostního schodku státního rozpočtu o více než  990 mil. EUR.

Příjmy státního rozpočtu  v roce 2015 dosáhly 16,233 mld. EUR a výdaje činily 18,166 mld. EUR.

Nárůst daňových příjmů proti schválenému rozpočtu představoval 1,738 mld. EUR a byl ovlivněn zvýšením daňových příjmů ve výši 575,2 mil. EUR.  Výdaje státního rozpočtu  byly oproti plánovanému rozpočtu vyšší o cca 570 mil. EUR.

Výdaje na obsluhu státního dluhu byly oproti schválenému rozpočtu nižší o 132,9  mil. EUR.

Veřejný dluh SR v roce 2015 klesl a měl dosáhnout úrovně 52,2 % HDP, oproti 53,5 % v roce 2014.

 

 

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V roce 2015 dosáhl běžný účet platební bilance SR deficit 1 mld. EUR, což v porovnání s mírným přebytkem v roce 2014 (0,1 mld. EUR), představovalo zhoršení. Hlavním faktorem   negativního vývoje běžného účtu platební bilance byl pokles přebytku obchodní  bilance, v důsledku  rostoucího  dovozu investičního a spotřebního zboží.

Podíl salda běžného účtu na  HDP v běžných cenách se tím meziročně snížil o 1,4 p.b., když dosažený  deficit v roce 2015 představoval 1,3 % HDP.

Vývoj ostaních položek běžného účtu platební bilance se meziročně  změnil pouze minimálně. Téměř nezměněný přebytek  bilance služeb byl důsledkem  skutečnosti, že  nárůst příjmů bilance služeb cestovního ruchu a dopravních služeb byl kompenzován  zhoršením ostatních služeb.

Na rozdíl od  běžného účtu byl na kapitálovém  učtu  vykázán  meziroční přebytek  2,8 mld. EUR, což byl důsledek  finalizace velkých infrastrukturních  projektů koncem roku 2015. Ve 4. čtvrtletí 2015  příliv  zdrojů z fondů EU představoval 50 % celoročního  čerpání.

Finanční účet platební bilance dosáhl v roce 2015 příliv ve výši 0,6 mld. EUR, což oproti  roku 2014 představovalo pokles  o 1,0 mld. EUR. V bilanci  přímých investic  byl příliv zdrojů  důsledkem investování  zahraničních subjektů  ve formě majetkové účasti. Nárůst byl kompenzován mírným  odlivem  dluhového kapitálu vyplývajícího z ekonomické činnosti  podnikatelských subjektů. Odliv v rámci portfoliových  investic byl nejvýrazněji ovlivněn aktivitami NBS souvisejícími s kvantitativním uvolňováním , tedy  nákupem  slovenských  cenných  papírů od zahraničních subjektů, což se projevilo poklesem pasiv.

Z vývoje platební bilance vyplývá meziroční pokles zahraničního dluhu o 0,5 mld. EUR, resp.  meziroční pokles o 9,1 mld. USD na 67,2 mld. EUR, resp.  na 73,2 mld. USD. Podíl celkové hrubé  zahraniční zadluženosti SR k vytvořenému HDP v běžných cenmách dosáhl  k 31.12.2015 podle zatím předběžných údajů  87,8 %, což oproti roku 2014 (88,1 %)  představuje pokles o 0,3 p.b.. Podíl celkového krátkodobého zahraničního dluhu SR byl ke konci roku 2015 32,2 %, což představovalo meziroční nárůst o 2,1 p.b. .

Zadluženost na obyvatele dosáhla ke konci roku 2015 výše 12 398 EUR, což v porovnání s rokem 2014 představuje nárůst o 136 EUR.

 

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém:

Centrální bankou Slovenské republiky je Národní banka Slovenska (NBS). Od 1. ledna 2009 je NBS součástí Eurosystému. Ve spolupráci s ECB a ostatními centrálními bankami zemí eurozóny je jejím prvotním cílem udržování cenové stability v eurozóně. V rámci Eurosystému je úlohou NBS přispívat k zabezpečení měnové politiky, devizových operací a devizových rezerv, platebního styku, vydávání bankovek a mincí, mezinárodní spolupráci, vzájemné spolupráci a podpoře centrálních bank, finanční stabilitě v eurozóně. Důležitým úkolem NBS je výkon dohledu nad finančním trhem.

Banky se sídlem na území SR:

Banka je právnická osoba se sídlem na území SR založená jako akciová společnost, která přijímá vklady a poskytuje úvěry a která má na výkon těchto činností udělené bankovní povolení. Základní podmínkou pro udělení bankovního povolení je peněžní vklad do základního jmění banky nejméně 16 600 000 EUR a peněžní vklad do základního jmění banky, která vykonává hypoteční obchody, nejméně 33 200 000 EUR.

Pojišťovny v SR

Komerční pojišťovny:

 Zdravotní pojišťovny:

Ostatní instituce:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém SR získal současnou podobu reformou uskutečněnou v roce 2004. Zásady této reformy byly:

  • přesun daňového břemena z přímých daní na nepřímé daně, t.j. přesun od zdaňování výroby ke zdaňování spotřeby;
  • zavedení nízkých daňových sazeb a eliminace všech výjimek;
  • zrušení progresivního zdaňování příjmů zavedením rovné daně;
  • odstranění deformujících prvků daňové politiky;
  • odstranění dvojího zdanění v maximálně možné míře.

Základní sazba daně do roku 2011 na zboží a služby na Slovensku byla 19 % ze základu daně.

Od 1.1.2011 došlo k dočasnému zvýšení základní sazby DPH z 19 % na 20 %. Snížená sazba daně na vybrané druhy zboží byla v roce 2015 ve výši 10 %.

Pro fyzické osoby závisí sazba daně na výši příjmu plátce daně, přičemž pro základ daně do výše 176,8 násobku platného životního minima (tj. 35 022,31 EUR) se použije 19% sazba a převyšující část základu se zdaní 25% sazbou.

Pro právnické osoby platí 22% sazba daně.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: