Slovensko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovenská republika vznikla 1.1.1993 po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky.

Slovenská republika je v pořadí druhým největším obchodním partnerem České republiky. Je zaměřena na průmyslovou a zejména strojírenskou výrobu. Jejím charakteristickým rysem je však téměř 100procentní závislost na dovozu energetických surovin. Slovenská ekonomika je postavena na sociálně tržních principech, avšak její výkonnost je vzhledem ke své značné otevřenosti vysoce závislá na vývoji ekonomiky okolních zemí, především na ekonomice Německa, největšího obchodního partnera Slovenské republiky.

Po propadu slovenské ekonomiky v roce 2009, kdy se především do jejího vnějšího vývoje promítla světová hospodářská krize, vývoj v dalších letech potvrdil, že oživení slovenské ekonomiky bude vzhledem k slabší zahraniční poptávce probíhat pomaleji, než se původně očekávalo.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Slovenská republika

Dne 5. března 2016 se na Slovensku konaly parlamentní volby.

 

Prezident Andrej Kiska pověřil dne 8.3.2016 sestavením vlády předsedu vítězné strany SMER-SD Roberta Fica. Ten deklaroval vůli vytvořit vládu strany SMER-SD společně se SNS, Most-Híd a Sieť. Strany Most-Híd a Sieť tuto prvotní nabídku odmítly.

 

Paralelně vedl neformální jednání o vládě předseda strany SaS Richard Sulík, který se již před volbami nejvýrazněji vymezoval (spolu s OĽaNO-NOVA) proti Robertu Ficovi a straně SMER-SD. Poté, co předseda SNS Andrej Danko veřejně prohlásil, že nehodlá jednat o vytvoření vlády se SaS (a de facto vyloučil vznik pravicové koalice), strany Sieť i Most-Híd přehodnotily svou pozici a se SNS a SMER-SD vládu poměrně rychle sestavily. Prezident ji dne 23.3.2016 jmenoval v následujícím složení:

 

Robert Fico (SMER-SD)                   - předseda vlády

Peter Pellegrini (SMER-SD)              - místopředseda vlády pro investice

Robert Kaliňák (SMER-SD)              - ministr vnitra

Lucia Žitňanská (Most-Híd)              - ministryně spravedlnosti

Peter Žiga (SMER-SD)                     - ministr hospodářství

Peter Kažimír (SMER-SD)                - ministr financí

Roman Brecely (Sieť)                        - ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje, do 31.8.2016,

Árpád Érsek (Most-Híd) od 31.8.2016

Gabriela Matečná (nestr. za SNS)     - ministryně zemědělství a rozvoje venkova

Peter Gajdoš (nestr. za SNS)             - ministr obrany

Miroslav Lajčák (nestr.za SMER-SD)- ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí

Ján Richter (SMER-SD)                    - ministr práce a sociálních věcí a rodiny

László Solymos (Most-Híd)              - ministr životního prostředí

Peter Plavčan (nestr. za SNS)            - ministr školství, vědy, výzkumu a sportu

Marek Maďarič (SMER-SD)             - ministr kultury

Tomáš Drucker (SMER-SD)             - ministr zdravotnictví

 

První jednání nové vlády proběhlo dne 30.3.2016. Vláda dle ústavy musí do třiceti dnů sestavit programové prohlášení a požádat Národní radu o důvěru.

 

Nové vedení slovenského parlamentu

Na své ustavující schůzi zvolili poslanci novým předsedou Národní rady SK Andreje Danka, předsedu Slovenské národní strany, a místopředsedy Bélu Bugára, předsedu strany Most-Híd, Andreje Hrnčiara, 1. místopředsedu strany Sieť, Martina Glváče za stranu SMER-SD a Lucii Nicholsonovou za opoziční stranu Svoboda a Solidarita

 

  

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

K 31. 12. 2016 měla SR 5 435 343 obyvatel. Celkový přírůstek obyvatelstva Slovenska byl 9 091 osob. Přirozený přírůstek obyvatelstva byl 5 206 osob, zahraniční migrací získala SR 3 885 osob.

Ke slovenské národnosti se hlásí 85,8 % obyvatelstva, k maďarské 9,7 %, k romské 1,7 %, k české 0,8 % (celkem 44 620 osob), k rusínské 0,4 % a k ukrajinské 0,2 %.

V SR je celkově 4 521 549 věřících (tj. 84,1 % obyvatel), z nichž 82 % se hlásí k římskokatolické církvi, 8,2 % k evangelické církvi augšpurského vyznání (6,9 % obyvatel), 4,8 % k řeckokatolické církvi (4,1 % obyvatel), 2,4 % k reformované křesťanské církvi (2,0 % obyvatelstva) a k pravoslavné církvi (0,9 % obyvatel). Bez vyznání je 13 % obyvatel. Celkově je na Slovensku registrováno 15 církví a náboženských společností.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Měřeno růstem objemu vyprodukovaného HDP vykázala slovenská ekonomika v roce 2016 meziroční růst 3,3 % (ve stálých cenách). V porovnání s rokem 2015 slovenská ekonomika zpomalila svojí dynamiku o 0,5 procentuálního bodu (p.b.)

Za celý rok 2016 byl vyprodukován HDP v objemu 80 958,0 mil. EUR. V porovnání s rokem 2015 to v běžných cenách znamenalo nárůst o 2,9 %.

Podobně  jak v předcházejícím roce, tak i v roce 2016 přispěla k posílení ekonomického růstu  SR  zahraniční a domácí poptávka. Na rozdíl od  roku 2015 však domácí poptávka vykázala  nižší tempo růstu. Rozhodujícím faktorem snížení tempa růstu domácí poptávky byla nižší tvorba  hrubého fixního kapitálu o 9,3 %. Přírůstek objemu celkového dovozu se z 8,1 % v roce 2015 snížil na 2,9 % v roce 2016.

I  v roce 2016 pokračoval růst spotřebitelské poptávky, který byl až do listopadu 2016 podporován poklesem spotřebitelských cen.

V průměru za rok 2016 se spotřebitelské ceny na Slovensku snížily o 0,5 %.

Celková zaměstnanost na Slovensku za rok 2015 vzrostla o 2,6 % na 2 424 tis. osob.

Na Slovensku se v průběhu roku 2016  zvýšila zaměstnanost. Její pozitivní vývoj byl ovlivněn růstem počtu zaměstnanců i růstem  počtu podnikatelů.

V roce 2016 nezaměstnanost  na Slovensku meziročně klesla o 12,4 % na 314,3 tis. osob. V roce 2016 nezaměstnanost meziročně klesla o 15,4 % na 266 tis. osob. Míra nezaměstnanosti se snížila o 1,8 p.b. na 9,7 %.

Očekávaný vývoj

Výkonnost slovenské ekonomiky by se na základě růstu agregátní poptávky měla zvyšovat i v rámci krátkodobé predikce na první pololetí 2017. Tvorba HDP by se v 1. pololertí 2017 měla  meziročně zvýšit  reálně o 3,2 %, nominálně o 3,8 %. K růstu  slovenské ekonomiky by měla  i v roce 2017 přispívat jak domácí poptávka, tak i čistý export.

 

 

 

Vývoj základních ekonomických ukazatelů SR od roku 2010

Ukazatel

2010

2011

2012 

2013

2014 

2015

 2016

HDP mld.EUR b.c.

(mld. USD)

65,9

87,3

69,1

89,1

71,5

93,6

73,5

101,5

75,2

91,3 

78,1

84,9

 80,9

 85,3      

Index růstu HDP (b.c.)

104,7

105,0

103,4

102,0

102,2 

103,3

102,9

HDP v mld. EUR s.c.

(mld.. USD)

61,8

   82,2

63,9

82,3

65,2

85,4

71,1

98,1

72,8

88,4 

75,8

82,5

 78,8

 83,1

HDP na obyvatele s.c. EUR

(s.c., USD)

(b.c., USD)

 

11 444

15 222

16 166

 

11 834

15 301

16 497

 

12 058

15 795

17 301

 

12 109

16 700

18 371

 

13 435 

16 370

16 907

 

15648

15203

14507

15293

15700

 

 

Index růstu HDP (s.c.)

104,2

103,3

102,0

101,4

102,4 

103,6

 103,3

Kurs EUR/USD

1,3362

1,2939

1,3183

1,3791

1,214 

1,088

 1,0541

Míra inflace (%, průměr)

1,0

3,9

3,6

1,4

-          0,1 

-          0,3

 - 0,5

Míra nezaměstnanosti (%)

14,4

13,5

14,0

14,2

12,29 

11,5

 9,7

Vývoz (mld.EUR)

index růstu

(mld. USD)

48, 3

121,5

64,2

56,4

116,9

72,7

62, 8

110,7

82,3

64,3

103,6

88,7

64, 8

101,0

78,6

67,8

104,9

73,8

 70,1

103,6

75,0

 

Dovoz   v mld. EUR

index růstu

(mil. USD)

47 500

122,5 

63 175

53966,1

113,6 

69 778

 59 223,8

106,2

78 056

60 077,4

102,5

82 852

60 152

100,4

73 031  

64,6

107,6

70,3

 66,4

103,1

71,0

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Státní rozpočet SR dosáhl ke konci roku 2016 schodku ve výši 0,980 mld. EUR. Rozpočtovaný schodek státního rozpočtu byl v sumě 1,97 mld. EUR.

Příjmy státního rozpočtu v roce 2016 dosáhly 14,276 mld. EUR. Výdaje  státního rozpočtu činily 15,256 mld. EUR a oproti schválenému  rozpočtu byly nižší o 6,1 %.

Daňové příjmy byly oproti rozpočtované části vyšší o 0,7 % a dosáhly 11,068 mld. EUR.

 

Deficit veřejných financí SR se snížil z 2,7 % HDP v roce 2015 na 1,7 % HDP v roce 2016. Slovenský veřejný dluh klesl z 52,5 % HDP v závěru roku 2015 na 51,9 % HDP v závěru roku 2016. Dostal se tak výrazněji pod hranici  3 % HDP.

 

 

Vývoj státního rozpočtu SR                                                                                                                                                                  mld.EUR

Rok

2010

2011

2012

2013

2014

 2015

 2016

Příjmy

10,6

12,0

11,8

12,7

12,5

 16,2

 14,3

Výdaje

15,6

15,3

15,6

14,8

15,4

 18,1

 15,3

Saldo

- 4,9

-  3,3

-  3,8

-  2,1

-  2,9

 - 1,932

 - 0,980

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V prosinci 2016 skončil běžný účet platební bilance schodkem ve výši 426 mil. EUR. Propad  platební bilance zapříčinilo zhoršení bilance zahraničního obchodu.

Kumulativně za rok 2016 skončil běžný účet platební bilance SR schodkem 590 mil. EUR. 

V průběhu roku 2016 podíl běžného účtu  platební bilance na HDP osciloval  v rozmezí od - 1,9 % do + 0,7 %. Za celý rok 2016 představoval schodek běžného účtu platební bilance  - 0,7 % HDP.

 

 

Přehled finančních ukazatelů

 

Platební bilance

mil. EUR

2010

2011

2012

2013

2014

 2015

 2016

Běžný účet

-3169,6

- 3497,0

678,9

1055,4

44,2

 130,8

 -590,0

Kapitálový účet

1018,4

865,1

1373,6

1026,2

636,8

 2790,2

 1630,7

Finanční účet

2385,1

3460,6

-257,4

1421,6

2960,4

 862,7

  241,4

Devizové rezervy NBS   celkem mil. USD

 

2160,0

 

2474,1

 

2508,8

 

2147,4

 

2635,9

 

2874,2

 

2891,5

Veřejný dluh (% HDP)

41,0

43,6

52,7

55,4

55,2

 52,5

 51,94

Zahraniční zadluženost

mld. USD

 

65,8

 

68,5

 

70,9

 

82,3

 

80,4

 

73,1

 

77,7

Státní dluh celkem   tis.EUR

z toho

domácí dluh

zahraniční dluh

 

864 075

 

564 670

299 405

 

 

1 006 647

 

597 467

409 180

 

1 248 537[1])

 

1 165 690

 

1 280 934

 

 

[1] ) Od roku 2012 byly zrušeny podprogramy –domácí a zahraniční dluh, zůstal pouze program 08H Dluhová služba

 

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém:

Centrální bankou Slovenské republiky je Národní banka Slovenska (NBS). Od 1. ledna 2009 je NBS součástí Eurosystému. Ve spolupráci s ECB a ostatními centrálními bankami zemí eurozóny je jejím prvotním cílem udržování cenové stability v eurozóně. V rámci Eurosystému je úlohou NBS přispívat k zabezpečení měnové politiky, devizových operací a devizových rezerv, platebního styku, vydávání bankovek a mincí, mezinárodní spolupráci, vzájemné spolupráci a podpoře centrálních bank, finanční stabilitě v eurozóně. Důležitým úkolem NBS je výkon dohledu nad finančním trhem.

Největšími bankami na Slovensku jsou Slovenská spořitelna, a.s.; Všeobecná úvěrová banka, a.s. a Tatra banka , a.s.

 

Banky se sídlem na území SR

 

ČSOB

ČSOB stavebná sporiteľňa

OTP Banka Slovensko

Poštová banka

Prima banka

Privatbanka

Prvá stavebná sporiteľňa

Sberbank Slovensko

Slovenská sporiteľňa

Slovenská záručná a rozvojová banka

Tatra banka

VÚB BANKA

Wüstenrot, stavebná sporiteľňa

 

 

Pobočky zahraničních bank v SR

 

Banco Cofidis

BKS Bank

BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE

Citibank

Commerzbank

Fio banka

ING bank

J&T Banka

KDB Bank Europe Ltd.

Komerční banka

mBank

Oberbank

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia

ZUNO BANK

 

 

 

Banka je právnická osoba se sídlem na území SR založená jako akciová společnost, která přijímá vklady a poskytuje úvěry a která má na výkon těchto činností udělené bankovní povolení. Základní podmínkou pro udělení bankovního povolení je peněžní vklad do základního jmění banky nejméně 16 600 000 EUR a peněžní vklad do základního jmění banky, která vykonává hypoteční obchody, nejméně 33 200 000 EUR. Dle zákona č. 483/2001 Z.z. o  Zákona o bankách rozhoduje o udělení bankovního povolení  Národní banka Slovenska (NBS).

 

Zájmobvým sdružením  komerčních pojišťoven na Slovensku je Slovenská asociace pojišťoven. K 1.1.2017 mělo povolení podnikat na území SR 16 pojišťoven se sídlem v SR, 21 pojišťoven podniká prostřednictvím pobočky a 602 na základě svobody poskytování služeb. Ve Slovenské asociaci pojišťoven je sdružených 14 pojišťoven a 7 poboček pojišťoven z jiného členského státu.

 

 

 

ZOZNAM POISŤOVNÍ NA POISTNOM TRHU V SLOVENSKEJ REPUBLIKE k 7. 2. 2017 ČLENSKÉ POISŤOVNE ASOCIÁCIE

Názov poisťovne

Predstaviteľ poisťovne

Telefón

Fax

http://

e-mail

1.

AEGON Životná poisťovňa, a .s.

Slávičie údolie 106

811 02 Bratislava

Ing. Richard Strapko

generálny riaditeľ

02/20 66 81 11

02/20 66 81 10

www.aegon.sk

aegon@aegon.sk

2.

Allianz- Slovenská poisťovňa, a. s.

Dostojevského rad 4

815 74 Bratislava 1

Ing. Todor Todorov predseda predstavenstva prezident

Infolinka: 0800 122 222

www.allianzsp.sk

allianzsp@allianzsp.sk

3.

AXA životní pojišťovna a. s., pobočka poisťovne z iného členského štátu Kolárska 6

811 06 Bratislava

Martin Vogl

generálny riaditeľ

02/59 49 11 11

02/59 49 11 12

www.axa.sk

info@axa.sk

4.

ČSOB Poisťovňa, a. s. Vajnorská 100/B, Bratislava Poštová adresa:

P. O. Box 20

820 09 Bratislava 29

Martin Daller predseda predstavenstva generálny riaditeľ

02/48 24 81 00

02/48 24 84 00

www.csobpoistovna.sk

infolinka@csobpoistovna.sk

5.

D.A.S. Rechtsschutz AG, pobočka poisťovne z iného členského štátu Apollo BC II, Blok D

Prievozská 4C 821 09 Bratislava

Dana Štorová

vedúci pobočky

02/322 25 322

02/55 57 30 22

www.das.sk

das@das.sk

6.

ERGO Poisťovňa, a. s.

Apollo Business Center II, Blok D Prievozská 4C

821 08 Bratislava

Ing. Miriam Čizmazia predseda predstavenstva generálna riaditeľka

02/3211 2010

02/3211 2099

www.ergo.sk

info@ergo.sk

7.

Generali Poisťovňa, a. s.

Lamačská cesta 3/A

841 04 Bratislava

Ing. Roman Juráš predseda predstavenstva generálny riaditeľ

0850/111 117

02/58 57 6500

www.generali.sk

generali@generali.sk

 

 

 

8.

NN Životná poisťovňa, a.s.

Jesenského 4/C 821 02 Bratislava 2

Ing. Peter Brudňák

generálny riaditeľ

02/5931 3501

02/59 31 3999

www.nn.sk

klient@nn.sk

9.

MetLife Europe d.a.c.,

pobočka poisťovne

z iného členského štátu

Pribinova 10

811 09 Bratislava 1

Ing. Pavol Dorčák

vrchný finančný riaditeľ

02/59 36 31 11

02/59 36 32 55

www.metlife.sk

metlife@metlife.sk

10.

KOMUNÁLNA poisťovňa a. s. Vienna Insurance Group Štefánikova 17

811 05 Bratislava 1

Ing. Vladimír Bakeš predseda predstavenstva a generálny riaditeľ

02/48 21 05 01

02/48 21 05 92

www.kpas.sk

info@kpas.sk

11.

KOOPERATIVA poisťovňa, a. s. Vienna Insurance Group Štefanovičova 4

816 23 Bratislava 1

Ing. Vladimír Bakeš predseda predstavenstva a generálny riaditeľ

02/57 29 91 98

02/57 29 93 33

02/57 29 92 39

www.kooperativa.sk

info@koop.sk

12.

Poisťovňa Cardif Slovakia, a. s.

Plynárenská 7/C 821 09 Bratislava

Tomáš Kadlec

predseda predstavenstva

02/58 24 00 11

02/58 24 00 19

www.cardif.sk

cardifslovakia@cardif.com

13.

Poisťovňa Slovenskej sporiteľne, a. s.

Vienna Insurance Group

Tomášikova 48

832 68 Bratislava

Ing. Martin Kaňa predseda predstavenstva generálny riaditeľ

02/48 62 93 00

02/48 62 70 40

www.pslsp.sk

pslsp@pslsp.sk

14.

Poštová poisťovňa, a. s.

Dvořákovo nábrežie 4

811 02 Bratislava

Ing. Zuzana Adamová predseda predstavenstva generálna riaditeľka

02/59 60 81 01

02/59 60 81 55

www.ppabk.sk

info@ppabk.sk

15.

Union poisťovňa, a. s.

Bajkalská 29/A 813 60 Bratislava

Michal Špaňár predseda predstavenstva generálny riaditeľ

02/20 81 51 04

zákaznícke centrum: 0850 111 211

02/53 42 11 11

www.union.sk

union.direct@union.sk

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

 

Daňový systém SR získal současnou podobu reformou uskutečněnou v roce 2004. Zásady této reformy byly:

  • přesun daňového břemena z přímých daní na nepřímé daně, t.j. přesun od zdaňování výroby ke zdaňování spotřeby;
  • zavedení nízkých daňových sazeb a eliminace všech výjimek;
  • zrušení progresivního zdaňování příjmů zavedením rovné daně;
  • odstranění deformujících prvků daňové politiky;
  • odstranění dvojího zdanění v maximálně možné míře.

 Daň z příjmu

 

Pro fyzické osoby závisí sazba daně na výši příjmu plátce daně, přičemž pro základ daně do výše 176,8 násobku platného životního minima (tj. 35 022,31 EUR) se použije 19% sazba a převyšující část základu se zdaní 25% sazbou.

 

Pro právnické osoby je sazba daně z příjmu  21 %.

 

Zdaňování zahraničních osob

Slovenští daňoví nerezidenti podléhají dani pouze z příjmů, které  jim plynou ze zdrojů na území SR.

 

 

Daň z přidané hodnoty (DPH)

 

Základní sazba pro DPH je ve výši 20 %. Snížená sazba je 10 % a je uplatňována  naspř. na některé základní potraviny (maso, mléko, máslo), některé farmaceutické produkty, zdravotní pomůcky a na některé knihy.

 

Zahraniční osobě (zdanitelná osoba, která nemá sídlo na území SR) může vzniknout povinnost registrovat se pro účely DPH na Slovensku  když např. dodává  zboží formou  zásilkového obchodu.

 

Další daně:

Spotřební daně, Cla, Daň z motorových vozidel, Daň z nemovitostí.

 

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: