Slovensko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

19. 9. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovenská republika je druhým největším exportním trhem a čtvrtým největším obchodním partnerem České republiky. Hlavním odvětvím průmyslové výroby je automobilový průmysl, který se podílí 30 % na celkovém exportu země. Charakteristickým rysem slovenské ekonomiky je téměř 100% závislost na dovozu energetických surovin. Slovenská ekonomika je značně otevřená, a proto vysoce závislá na vývoji ekonomiky v okolních zemích, především v Německu, což je její největší obchodní partner.

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Slovenská republika
Dne 5.3.2016 se na Slovensku konaly poslední parlamentní volby. Prezident Andrej Kiska pověřil dne 8.3.2016 sestavením nové vlády předsedu vítězné strany Smer-SD Roberta Fica. Prezident jmenoval novou koaliční vládu tří stran (Smer-SD, Most-Híd, SNS) dne 23.3.2016. Vláda získala důvěru parlamentu (Národní rada Slovenské republiky) dne 26.4.2016 hlasy 79 poslanců ze 142 přítomných. Parlament má 150 poslanců.


Složení vlády
:
Robert Fico (Smer-SD)                    - předseda vlády
Peter Pellegrini (Smer-SD)               - místopředseda vlády pro investice
Robert Kaliňák (Smer-SD)               - ministr vnitra
Peter Žiga (Smer-SD)                      - ministr hospodářství
Peter Kažimír (Smer-SD)                 - ministr financí
Ján Richter (Smer-SD)                     - ministr práce a sociálních věcí a rodiny
Marek Maďarič (Smer-SD)              - ministr kultury
Tomáš Drucker (Smer-SD)               - ministr zdravotnictví
Miroslav Lajčák (nestr. za Smer-SD) - ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí
Arpád Érsek (Most-Híď)                  - ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje
Lucia Žitňanská (Most-Híd)              - ministryně spravedlnosti
László Solymos (Most-Híd)             - ministr životního prostředí
Peter Gajdoš (nestr. za SNS)           - ministr obrany
Gabriela Matečná (nestr. za SNS)    - ministryně zemědělství a rozvoje venkova
Martina Lubyová (nestr. za SNS)     - ministryně školství, vědy, výzkumu a sportu

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

K 31.12.2016 měla SR 5 435 343 obyvatel. Roční přírůstek obyvatelstva Slovenska byl 9 091 osob. Přirozený přírůstek obyvatelstva byl 5 206 osob, zahraniční migrací získala SR 3 885 osob.

Ke slovenské národnosti se hlásí 85,8 % obyvatelstva, k maďarské 9,7 %, k romské 1,7 %, k české 0,8 % (celkem 44 620 osob), k rusínské 0,4 % a k ukrajinské 0,2 %.

V SR je celkově 4 521 549 věřících (tj. 84,1 % obyvatel), z nichž 82 % se hlásí k římskokatolické církvi, 8,2 % k evangelické církvi augšpurského vyznání (6,9 % obyvatel), 4,8 % k řeckokatolické církvi (4,1 % obyvatel), 2,4 % k reformované křesťanské církvi (2,0 % obyvatelstva) a k pravoslavné církvi (0,9 % obyvatel). Bez vyznání je 13 % obyvatel. Celkově je na Slovensku registrováno 15 církví a náboženských společností.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Reálný růst HDP (tj. ve stálých cenách) slovenské ekonomiky v roce 2016 dosáhl 3,3 % a meziročně se zpomalil o 0,5 %. Hodnota HDP dosáhla 80,958 mld. EUR. Podobně jako v roce 2015, tak i v roce 2016 přispěla k ekonomickému růstu zahraniční i domácí poptávka.

Na rozdíl od roku 2015 však domácí poptávka vykázala nižší tempo růstu. Rozhodujícím faktorem byl pokles investic o 9,3 % (tvorba hrubého fixního kapitálu). Růst dovozu se meziročně snížil z 8,1 % na  na 2,9 % v roce 2016. Výdaje spotřebitelů pokračovaly v loňském roce v růstu a byly až do listopadu 2016 podporovány poklesem spotřebitelských cen. Za celý rok poklesly spotřebitelské ceny o 0,5 %.

Celková zaměstnanost se v průběhu roku 2016 zvýšila. Její pozitivní vývoj byl ovlivněn růstem počtu zaměstnanců i růstem počtu podnikatelů. Počet registrovaných nezaměstnaných loni meziročně poklesl o 15,4 % na 266 tis. osob. Míra nezaměstnanosti se snížila na 9,7 %.

Očekávaný vývoj

Výkonnost slovenské ekonomiky by se na základě růstu agregátní poptávky měla zvyšovat i v roce 2017. Odhady růstu HDP dosahují 3,3 % a 3,5 % v roce 2018. Hlavním tahounem ekonomického růstu mají být výdaje spotřebitelů a čistý export.


Vývoj základních makroekonomických ukazatelů za posledních 5 let

Rok

2012 

2013

2014 

2015

 2016

Reálný růst HDP (%)

1,7

1,5

2,6

3,8

3,3

HDP (mld. EUR)

HDP (mld. USD)

71,5

93,6

73,5

101,5

75,2

91,3 

78,1

84,9

 80,9

       85,3      

HDP na obyvatele (EUR)

HDP na obyvatele (USD)

12 058

17 301

12 109

18 371

13 435 

16 907

15648

15203

14507

15700

Míra inflace (%)

3,6

1,4

-0,1

-0,3

-0,5

Míra nezaměstnanosti (%)

13,9

14,2

13,2

11,5

9,7

Průměrný směnný kurz USD/EUR

1,3194

1,3791

1,2141

1,0887

 1,0543

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance SR

Rok 2012 2013 2014 2015 2016
Saldo veřejných financí (%) -4,3 -2,7 -2,7 -2,7 -1,7
Veřejný dluh/HDP (%) 52,2 54,7 53,6 52,5 51,9
Veřejný dluh (mld. EUR)  37,9 40,6 40,7 41,3 42,1


Schodek veřejných financí Slovenska za rok 2016 klesl na 1,7 % HDP z předloňských 2,7 % HDP. Dosáhl tak historicky nejnižší úrovně (dosud v roce 2007) a byl nižší než plánovala vláda, která počítala s deficitem těsně pod hranicí 2 % výkonu ekonomiky. Deficit veřejných financí je výrazně pod povolenou maastrichtskou hranicí ve výši 3 % HDP.

Veřejný dluh Slovenska v roce 2016 třetím rokem po sobě klesl a dosáhl úrovně 51,9 % HDP oproti 52,5 % HDP v roce 2015. Slovenský dluh je nadále hluboko pod průměrem zemí eurozóny a výrazně pod povolenou maastrichtskou hranicí ve výši 60 % HDP.

 

Státní rozpočet SR (mld. EUR)                                                                                                 

Rok

2012

2013

2014

 2015

 2016

Příjmy

11,8

12,7

12,5

 16,2

 14,3

Výdaje

15,6

14,8

15,4

 18,1

 15,3

Saldo

-  3,8

-  2,1

-  2,9

 - 1,9

 - 1,0


Hospodaření slovenské vlády za rok 2016 skončilo schodkem 980 mil. EUR. Návrh rozpočtu počítal se schodkem 1,97 mld. EUR. Příjmy státního rozpočtu v roce 2016 dosáhly 14,276 mld. EUR a výdaje 15,256 mld. EUR. Oproti schválenému rozpočtu byly výdaje nižší o 6,1 %. Daňové příjmy byly oproti rozpočtované části vyšší o 0,7 % a dosáhly 11,068 mld. EUR.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance SR (mil. EUR)

Rok 2012 2013 2014 2015 2016
Běžný účet 239,2 -320,2 -120,8 139,1 -387,1
- obchod se zbožím 728,5 290,9 361,0 275,8 372,1
- obchod se službami 90,8 -2,5 -25,4 -67,6 43,5
- primární výnosy z investic -320,6 -277,3 -203,1 182,0 -415,9
- sekundární výnosy z investic -259,5 -331,3 -253,3 -251,1 -386,8
Kapitálový účet 586,5 486,2 472,4 1 412,7 437,8
Prodej/koupě nevýrobních nefinančních aktiv -1,7 -37,5 0 -25,0 -16,0
Kapitálové transfery 588,2 523,7 472,4 1 437,7 453,8
Finanční účet -108,7 109,8 -911,2 -654,8 -1 602,6
- přímé investice -1 269,9 -129,4 -579,7 -479,9 -66,6
- portfoliové investice -799,5 -1 284,9 -418,1 1 626,0 976,1
- finanční deriváty 36,3 63,9 3,9 114,9 -31,9
- ostatní investice 1 924,4 1 408,2 -282,8 -1 519,8 -2 448,1
- rezervní aktiva 0 51,9 365,4 -396,1 -32,1


Běžný účet platební bilance vykázal na konci roku 2016 schodek 387,1 mil. EUR, což představuje 0,5 % HDP. Běžný účet se dostal do schodku zejména kvůli odlivu kapitálu ze Slovenska ve formě dividend. Kladné saldo obchodní bilance nestačilo pokrýt výrazný odliv dividend.

Kapitálový účet platební bilnace skončil tradičně v přebytku díky kapitálovým transferům.

Finanční účet platební bilance vykázal schodek ve výši 1,6 mld. EUR, což byl druhý nejvyšší schodek v historii po schodku 2,7 mld. EUR na konci roku 2008. Na schodku se podílely především odliv vkladů do zahraničí a investice slovenských peněžních institucí do zahraničí.       


Další finanční ukazatele SR

Rok 2012 2013 2014 2015 2016
Devizové rezervy (mld. USD) 2,51 2,15 2,64 2,87 2,74
Veřejný dluh/HDP (%) 52,2 54,7 53,6 52,5 51,9
Zahraniční zadluženost SR (mld. EUR) 54,9 60,8 68,5 67,2 73,8
Dluhová služba          


Devizové rezervy Národní banky Slovenska (NBS) se pohybují v posledních letech na úrovni 2,5 mld. USD. Mezi nejvýznamnější položky devizových rezerv patří cenné papíry a zlato (32 tun).
Poměr veřejného dluhu SR k hrubému domácímu produktu se snižuje od roku 2013, kdy slovenská vláda aktivovala tzv. dluhovou brzdu přijetím ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Zahraniční zadluženost Slovenska naopak průběžně roste a v roce 2016 dosáhla téměř 74 mld. EUR. Na zahraniční zadluženosti se podílí nejvíce dlouhodobé dluhy vlády ve formě dluhopisů a půjček (26,3 mld. EUR), firemní dluhy (16,2 mld. EUR), krátkodobé dluhy Národní banky Slovenska (11,8 mld. EUR) a dluhy komerčních bank (8 mld. EUR).

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Slovenské republiky je Národní banka Slovenska (NBS). Od 1. ledna 2009 je NBS součástí Eurosystému. Ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a ostatními centrálními bankami zemí eurozóny je jejím prvotním cílem udržování cenové stability v eurozóně. V rámci Eurosystému je úlohou NBS přispívat k zabezpečení měnové politiky, devizových operací a devizových rezerv, platebního styku, vydávání bankovek a mincí, mezinárodní spolupráci, vzájemné spolupráci a podpoře centrálních bank, finanční stabilitě v eurozóně. Důležitým úkolem NBS je výkon dohledu nad finančním trhem.

Největšími bankami podle výše aktiv jsou Slovenská spořitelna, a.s.; Všeobecná úvěrová banka, a.s. a Tatra banka, a.s.


Banky se sídlem na území SR
ČSOB
ČSOB stavebná sporiteľňa
OTP Banka Slovensko
Poštová banka
Prima banka
Privatbanka
Prvá stavebná sporiteľňa
Sberbank Slovensko
Slovenská sporiteľňa
Slovenská záručná a rozvojová banka
Tatra banka
VÚB BANKA
Wüstenrot, stavebná sporiteľňa


Pobočky zahraničních bank v SR
Banco Cofidis
BKS Bank
BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE
Citibank
Commerzbank
Fio banka
ING bank
J&T Banka
KDB Bank Europe Ltd.
Komerční banka
mBank
Oberbank
UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia
ZUNO BANK


Banka je právnická osoba se sídlem na území SR založená jako akciová společnost, která přijímá vklady a poskytuje úvěry a která má na výkon těchto činností udělené bankovní povolení. Základní podmínkou pro udělení bankovního povolení je peněžní vklad do základního jmění banky nejméně 16 600 000 EUR a peněžní vklad do základního jmění banky, která vykonává hypoteční obchody, nejméně 33,2 mil. EUR. Dle zákona č. 483/2001 Z.z. o bankách rozhoduje o udělení bankovního povolení  Národní banka Slovenska (NBS).


Zájmovým sdružením  komerčních pojišťoven na Slovensku je Slovenská asociace pojišťoven. K 1.1.2017 mělo povolení podnikat na území SR 16 pojišťoven se sídlem v SR, 21 pojišťoven podniká prostřednictvím pobočky a 602 na základě svobody poskytování služeb. Ve Slovenské asociaci pojišťoven je sdružených 14 pojišťoven a 7 poboček pojišťoven z jiného členského státu.


Seznam pojišťoven v SR

AEGON Životná poisťovna - www.aegon.sk
ALLIANZ Životní poisťovna - www.allianzsp.skAXA Životní poisťovna - www.axa.sk ČSOB poisťovna - www.csobpoistovna.sk
D.A.S. Rechtschutz AG - www.das.sk
ERGO Poisťovna - www.ergo.sk
Generali Poisťovna - www.generali.sk
NN Životní poisťovna - www.nn.sk
MetLife Europe - www.metlife.sk
Komunálna Poišťovna - www.kpas.sk
Kooperativa poisťovna - www.kooperativa.sk
Poisťovna Cardif Slovakia - www.cardif.sk
Poisťovna Slovenskej sporiteľne - www.pslsp.sk
Poštová poisťovna - www.ppabkk
Union poisťovna - www.union.sk

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém SR získal současnou podobu reformou uskutečněnou v roce 2004. Zásady této reformy byly:

  • přesun daňového břemena z přímých daní na nepřímé daně, t.j. přesun od zdaňování výroby ke zdaňování spotřeby;
  • zavedení nízkých daňových sazeb a eliminace všech výjimek;
  • zrušení progresivního zdanění příjmů zavedením rovné daně;
  • odstranění deformujících prvků daňové politiky;
  • odstranění dvojího zdanění v maximálně možné míře.

Daň z příjmu
Pro fyzické osoby závisí sazba daně na výši příjmu plátce daně, přičemž pro základ daně do výše 176,8 násobku platného životního minima (tj. 35 022,31 EUR) se použije 19% sazba a převyšující část základu se zdaní 25% sazbou.


Pro právnické osoby je sazba daně z příjmu 21 %.


Zdaňování zahraničních osob
Slovenští daňoví nerezidenti podléhají dani pouze z příjmů, které jim plynou ze zdrojů na území SR.


Daň z přidané hodnoty
(DPH)
Základní sazba DPH je 20 %.
Snížená sazba je 10 % a je uplatňována na některé základní potraviny (např. chléb, mléko, máslo, maso), některé farmaceutické produkty, zdravotní pomůcky a na některé knihy.


Zahraniční osobě (zdanitelná osoba, která nemá sídlo na území SR) může vzniknout povinnost registrovat se pro účely DPH na Slovensku, když např. dodává zboží formou zásilkového obchodu.


Další daně:
Spotřební daně, daň z motorových vozidel, daň z nemovitostí, cla.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: