Slovensko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovenská republika vznikla dne 1.1.1993 po rozpadu České a Slovenské federativní republiky. Jedná se o otevřenou ekonomiku závislou na ekonomickém vývoji v okolních zemích, především v Německu. Slovenská ekonomika je téměř výhradně závislá na dovozu energetických surovin (ropa, zemní plyn). Slovensko je významnou průmyslovou zemí. Mezi nejvýznamnější průmyslové sektory patří automobilový, elektrotechnický, strojírenský a chemický průmysl. Slovensko je největší světový producent osobních aut na hlavu. Přibližně 85 % slovenského exportu směřuje do zemí EU. Slovensko je od roku 2009 členem eurozóny a jako platidlo používá euro.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Slovenská republika
Dne 5.3.2016 se na Slovensku konaly poslední parlamentní volby. Prezident Andrej Kiska pověřil dne 8.3.2016 sestavením nové vlády předsedu vítězné strany Smer-SD Roberta Fica. Prezident jmenoval novou koaliční vládu tří stran (Smer-SD, Most-Híd, SNS) dne 23.3.2016. Vláda získala důvěru parlamentu (Národní rada Slovenské republiky) dne 26.4.2016 hlasy 79 poslanců ze 142 přítomných. Parlament má 150 poslanců. Dne 22.3.2018 došlo k obměně několika členů původní vlády včetně premiéra.

Složení vlády:
Peter Pellegrini (Smer-SD)               - předseda vlády
Peter Kažimír (Smer-SD)                 - místopředseda vlády a ministr financí
Gabriela Matečná (nestr. za SNS)    - místopředsedkyně vlády a ministryně zemědělství a rozvoje venkova
László Sólymos (Most-Híd)             - místopředseda vlády a ministr životního prostředí
Richard Raši (Smer-SD)                   - místopředseda vlády pro investice a informatizaci
Miroslav Lajčák (nestr. za Smer-SD) - ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí
Peter Gajdoš (nestr. za SNS)           - ministr obrany
Denisa Saková (Smer-SD)               - ministryně vnitra
Peter Žiga (Smer-SD)                      - ministr hospodářství
Árpád Érsek (Most-Híď)                  - ministr dopravy a výstavby
Gábor Gál (Most-Híd)                     - ministr spravedlnosti
Ján Richter (Smer-SD)                     - ministr práce, sociálních věcí a rodiny
Martina Lubyová (nestr. za SNS)      - ministryně školství, vědy, výzkumu a sportu
Ľubica Laššáková (Smer-SD)            - ministryně kultury
Andrea Kalavská (Smer-SD)             - ministryně zdravotnictví

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

K 31.12.2017 mělo Slovensko 5 443 120 obyvatel. Roční přírůstek obyvatelstva dosáhl 7 777 osob. Přirozený přírůstek obyvatelstva byl 4 055 osob a migrační saldo dosáhlo 3 722 osob.

Národnostní složení obyvatelstva Slovenska - národnost slovenská (80,7 %), maďarská (8,5 %), rómská (2,0 %), česká (0,6 %), rusínská, ukrajinská, ruská, německá, polská a jiná (8,2 %).

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání - římskokatolické (62,0 %), evangelické augšpurského vyznání (5,9 %), řeckokatolické (3,8 %), reformované křesťanské (1,8 %), věřící menších církví (2,1 %), věřící neregistrovaných církví (0,5 %), nezjištěné vyznání (10,6 %), bez vyznání (13,4 %).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Rok

2013

2014 

2015

 2016

2017

reálný růst HDP (%)

1,5

2,8

3,9

3,3

3,4

HDP/obyvatel (eur)

 13 702  14 041 14 546

14 920

15 613

objem HDP (mld. eur)

74,170

76,088

78,896

       81,154  

84,985

míra inflace (%)

1,5

-0,1

-0,3

-0,5

1,4

míra nezaměstnanosti (%)

14,2

13,2

11,5

9,7

8,1

Zdroj: Statistický úřad SR

Reálný růst HDP (tj. ve stálých cenách) slovenské ekonomiky v roce 2017 dosáhl 3,4 % a meziročně se zvýšil o 0,1 procentního bodu. Hlavními tahouny růstu jsou spotřeba domácností a čistý export. Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o 3,7 % a vývoz zboží a služeb o 4,3 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu (tj. investice) se naopak meziročně snížila o 6,8 %. Spotřeba domácností za poslední 4 roky neustále roste. Čerpá sílu z rekordně vysoké zaměstnanosti, dynamického růstu mezd i maximální spotřebitelské důvěry.

Spotřeba domácností roste z velké části v souvislosti s jejich zadlužováním. Další významnou část růstu spotřeby domácností tvoří peníze, které domů posílají občané Slovenska zaměstnaní v zahraničí (více než 2 mld. eur ročně, zhruba 2,4 % HDP). Rekordně rostoucí zadlužení občanů je způsobeno především nedostupností nájemního bydlení a tudíž nutností si vzít hypotéku na vlastní bydlení. Druhým důvodem zadlužování domácností jsou především dluhy za energie.

Očekávaný vývoj

Slovenská ekonomika by měla nadále růst. Odhad růstu HDP v roce 2018 dosahuje 4,2 %, v roce 2019 se odhaduje na 4,5 % a v roce 2020 pak 3,9 %. Tahounem růstu by se kromě spotřeby domácností měl stát i čistý export. Na konci roku 2018 začne na Slovensku vyrábět čtvrtá automobilka (Jaguar Land Rover) a dojde k růstu exportu. Problémem slovenské ekonomiky je její přehřívání, neboť nominální mzdy rostou rychleji než produktivita práce, a to zhruba od roku 2014. Každoročně se tento problém zvýrazňuje. Krátkodobě to nepřináší zvýšené riziko. Tento stav způsobuje situace na trhu práce. Firmy mají problém najít zaměstnance a lákají je stále vyššími mzdami. V delším horizontu může kvůli přehřívání ekonomiky dojít ke ztrátě konkurenceschopnosti země, což má za následek zpomalení růstu. 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance SR

Rok 2013 2014 2015 2016 2017
Saldo veřejné správy (% HDP) -2,7 -2,7 -2,7 -2,2 -1,0

Zdroj: Ministerstvo financí SR

V roce 2017 dosáhl deficit veřejných financí 1,04 % HDP, čímž výrazně překonal rozpočtový cíl Ministerstva financí SR na úrovni 1,29 %. Deficit veřejných financí na úrovni těsně nad 1 % znamená historicky nejnižší schodek od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993. Meziroční pokles deficitu byl druhý nejvyšší za posledních 10 let. Pokud by se nebraly v úvahu finanční prostředky, které stát vynakládá na splátky úroků z dluhu, tak Slovensko hospodařilo s přebytkem. Za výborným výsledkem je několik faktorů. Jedním z nich je výrazně lepší výběr odvodových příjmů, především díky pozitivnímu vývoji na trhu práce. V daňových příjmech zaznamenala nejlepší výsledky DPH. Její výběr byl efektivnější než v roce 2016. Celkové daňové příjmy v roce 2017 dosáhly 3,7 mld. eur (4,3 % HDP).

Státní rozpočet SR (mil. eur)                                                                                                 

Rok

2013

2014

 2015

 2016

2017

Příjmy

12 796,5

12 496,9

 16 233,8

 14 275,9

14 014,1

Výdaje

14 819,7

15 420,2

 18 166,4

 15 256,2

15 234,3

Saldo

-2 023,3

-2 923,4

 -1 932,6

 -980,3

-1 220,1

Zdroj: Národní banka Slovenska

Hospodaření slovenské vlády v roce 2017 skončilo se schodkem 1 220,1 mil. eur. Návrh rozpočtu počítal se schodkem 1 993,2 mil. eur. Příjmy státního rozpočtu v roce 2017 dosáhly 14 014,1 mil. eur a výdaje 15 234,3 mld. eur. Oproti schválenému rozpočtu byly příjmy nižší o téměř 9 % a výdaje nižší o 12,4 %.

Státní rozpočet na rok 2018 byl schválený s deficitem ve výši 1,98 mld. eur (tj. 0,83 % HDP). Plánované příjmy mají dosáhnout 13,98 mld. eur a plánované výdaje 15,96 mld. eur. Cílem vlády je vyrovnaný státní rozpočet v roce 2020. 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance SR (mil. eur)

Rok 2013 2014 2015 2016 2017
Běžný účet 1 379,0 870,5 -1 367,4 -1 182,6 -1 776,4
- obchod se zbožím 2907,6 2757,7 1049,1 1637,2 642,4
- obchod se službami 483,9 175,8 180,5 455,5 840,6
- primární výnosy z investic -497,4 -750,2 -1366,2 -1906,3 -1977,1
- sekundární výnosy z investic -1 515,0 -1 312,8 -1 230,8 -1 369,0 -1 282,3
Kapitálový účet 1 064,0 729,8 2 790,2 1 630,7 789,9
Prodej/koupě nevýrobních nefinančních aktiv -189,4 0 -46,0 -50,3 -18,8
Kapitálové transfery 1 253,5 729,8 2 836,2 1 681,0 808,7
Finanční účet -537,2 -304,8 -447,1 -414,0 -3 845,6
- přímé investice 219,3 418,2 -90,3 491,1 -1 710,2
- portfoliové investice -6 536,5 -1 793,8 1 856,2 3 962,1 -715,6
- finanční deriváty 320,4 356,8 257,8 299,6 76,5
- ostatní investice 5 386,2 260,3 -2 712,6 -5 123,7 -1 967,0
- rezervní aktiva 73,3 453,7 241,8 -43,1 470,7
Chyby a omyly -2 980,3 -1 905,1 -1 869,9 -862,1 -2 859,2

Zdroj: Národní banka Slovenska

Běžný účet
platební bilance vykázal podle údajů Národní banky Slovenska na konci roku 2017 schodek ve výši 1 776,4 mil. eur, což představuje 2,1 % HDP. Běžný účet se dostal do výrazného schodku zejména kvůli odlivu kapitálu ze země ve formě dividend (2,62 mld. eur). Kladné saldo obchodní bilance nestačilo pokrýt výrazný odliv dividend.

Kapitálový účet platební bilance skončil tradičně v přebytku díky kapitálovým transferům.

Finanční účet platební bilance vykázal schodek ve výši 3 845,6 mil. eur, což byl nejvyšší schodek od roku 2008. Na schodku se podílela především bilance ostatních investic a přímých investic.       


Další finanční ukazatele SR

Rok (stav k 31.12.) 2013 2014 2015 2016 2017
Devizové rezervy NBS (mld. USD) 2,147 2,636 2,874 2,743 3,020
Hrubá zahraniční zadluženost (mld. eur) 60,9 68,5 67,2 73,8 94,2
Hrubý veřejný dluh/HDP (%) 54,7 53,5 52,3 51,9  50,9
Dluhová služba (mld. eur) 1,17  1,28  1,16  1,18

 1,20

Zdroj: Národní banka Slovenska

Devizové rezervy
centrální banky Národní banky Slovenska (NBS) převýšily na konci roku 2017 hodnotu 3 mld. USD. Mezi nejvýznamnější položky devizových rezerv patřily cenné papíry (1,36 mld. USD) a zlato (1,102 mld. USD).

Hrubá zahraniční zadluženost Slovenska dosáhla na konci roku 2017 více než 94 mld. eur a průběžně roste. Na zahraniční zadluženosti se nejvíce podílí vláda (27,4 mld. eur), následují centrální banka (25,4 mld. eur), firmy (20,5 mld. eur) a komerční banky (9 mld. eur).

Hrubý veřejný dluh Slovenska na konci roku 2017 dosáhl 50,9 % HDP, což je lepší výsledek než se očekávalo. Dluh klesá již čtvrtý rok za sebou. V roce 2018 by se dluh měl dostat pod hranici 50 % HDP. Slovenský veřejný dluh je nadále hluboko pod průměrem zemí eurozóny a je rovněž nižší než povolená maastrichtská hranicí 60 % HDP pro země eurozóny. Nicméně výraznou většinu slovenských vládních dluhopisů vlastní zahraniční věřitelé - především banky (72 %) a jiné právnické osoby (27,5 %), ze zemí pak Rakousko a Německo (49 %), Francie a země Benelux (17 %), Spojené království a Irsko (12 %), Itálie (8 %). Podíl domácích subjektů dosahuje pouze 1 %. Mezinárodní organizace OECD proto doporučuje jako vhodnou hranici dluhu 40 % HDP. To je bezpečná hodnota, aby Slovensko případnou ekonomickou krizi zvládlo bez vážnějších dopadů.  

Dluhová služba si vyžádala v roce 2017 náklady 1,20 mld. eur, což v přepočtu na obyvatele znamená 220 eur.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Slovenské republiky je Národní banka Slovenska (NBS). Od 1. ledna 2009 je NBS součástí Eurosystému. Ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a ostatními centrálními bankami zemí eurozóny je prvotním cílem NBS udržovat cenovou stabilitu v eurozóně. V rámci Eurosystému je úlohou NBS přispívat k zabezpečení měnové politiky, devizových operací a devizových rezerv, platebního styku, vydávání bankovek a mincí, mezinárodní spolupráci, vzájemné spolupráci a podpoře centrálních bank, finanční stabilitě v eurozóně. Důležitým úkolem NBS je výkon dohledu nad finančním trhem.

Největšími bankami na Slovensku podle výše aktiv jsou Slovenská spořitelna, a.s.; Všeobecná úvěrová banka, a.s. a Tatra banka, a.s.

Banky v SR
Československá obchodná banka, a.s - www.csob.sk
ČSOB stavebná sporiteľňa, a.s. - www.csob.sk
OTP Banka Slovensko, a.s. - www.otpbanka.sk
Poštová banka, a.s. - www.postovabanka.sk
Prima banka Slovensko a.s. - www.primabanka.sk
Privatbanka, a.s. - www.privatbanka.sk
Prvá stavebná sporiteľňa, a.s. - www.pss.sk
Slovenská sporiteľňa, a.s. - www.slsp.sk
Slovenská záručná a rozvojová banka, a.s. - www.szrb.sk
Tatra banka, a.s. - www.tatrabanka.sk
Všeobecná úverová banka, a.s. - www.vub.sk
Wustenrot stavebná sporiteľňa, a.s. - www.wuestenrot.sk

Pobočky zahraničních bank v SR
BKS Bank AG - www.bksbank.sk
BNP Paribas Personal Finance SA - www.cetelem.sk
Citibank Europe plc - www.citibank.com/slovakia/
COFIDIS SA - www.cofidis.sk
Commerzbank AG - www.commerzbank.sk
Československé úvěrní družstvo - www.csud.eu
Fio banka, a.s. - www.fio.sk
ING Bank N.V. - www.ingb.sk
J&T Banka, a.s. - www.jtbanka.sk
KDB Bank Europe Ltd. - www.sk.kdbbank.eu 
Komerční banka, a.s. - www.koba.sk
mBank S.A. - www.mbank.sk
Oberbank AG - www.oberbank.sk
UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. - www.unicreditbank.sk

Banka je právnická osoba se sídlem na území SR založená jako akciová společnost, která přijímá vklady a poskytuje úvěry a má na výkon těchto činností udělené bankovní povolení. Dle zákona č. 483/2001 Z.z. o bankách rozhoduje o udělení bankovního povolení  Národní banka Slovenska (NBS). Základní podmínkou pro udělení bankovního povolení je minimální peněžní vklad do základního jmění banky ve výši 16,6 mil. eur a minimální peněžní vklad do základního jmění banky, která vykonává hypoteční obchody, ve výši 33,2 mil. eur.

Zájmovým sdružením  komerčních pojišťoven na Slovensku je Slovenská asociace pojišťoven (SAP). K 1.1.2018 měla SAP 17 řádných členů a 6 stálých přidružených členů.

Pojišťovny v SR
AEGON Životná poisťovna, a.s. - www.aegon.sk
Allianz - Slovenská poisťovna, a.s. - www.allianzsp.sk 
AXA životní pojišťovna a.s. - www.axa.sk
ČSOB Poisťovna - www.csobpoistovna.sk
D.A.S. Rechtschutz AG - www.das.sk
ERGO Poisťovna, a.s. - www.ergo.sk
Generali poisťovna, a.s. - www.generali.sk
NN Životná poisťovna, a.s. - www.nn.sk
MetLife Europe d.a.c. - www.metlife.sk
Komunálna poišťovna a.s. - www.kpas.sk
Kooperativa poisťovna a.s. - www.kooperativa.sk
Poisťovna Cardif Slovakia , a.s. - www.bnpparbascardif.sk
Poisťovna Slovenskej sporiteľne, a.s. - www.pslsp.sk
Poštová poisťovna, a.s. - www.ppabk.sk
Union poisťovna, a.s. - www.union.sk 
Wustenrot poisťovna, a.s. - www.wustenrot.sk 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém SR získal současnou podobu daňovou reformou z roku 2004, jejímž autorem je ministr financí Ivan Mikloš. Mezi hlavní body reformy patřily:
- snížení přímých daní a zavedení rovné daně z příjmů;
- zrušení majetkových daní (darovací daň, dědická daň, daň z převodu nemovitostí)) kromě daně z nemovitostí;
- zrušení tzv. paušálních daní u živnostníků.

Daň z příjmů fyzických osob
Slovenští daňoví rezidenti podléhají dani z příjmů fyzických osob, která se vypočítává z jejich celosvětových příjmů. V úvahu se přitom berou daňové úlevy podle slovenských zákonů a příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Slovenští daňoví nerezidenti podléhají dani z příjmů fyzických osob, která se vypočítává z jejich příjmů na území Slovenské republiky. Daňovým rokem je na Slovensku kalendářní rok. Sazba daně z příjmů fyzických osob závisí na výši příjmů poplatníka, přičemž na základ daně do výše 176,8 násobku platného životního minima (tj. 35.268,06 eur) se použije sazba daně 19 %. Převyšující část základu daně se zdaňuje sazbou 25 %. Přiznání k dani z příjmu fyzických osob musí podat každá fyzická osoba, jejíž zdanitelné příjmy za rok 2017 přesáhly 1.901,67 eur (pro rok 2018 je limit 1.915,01 eur). Nezdanitelná část základu daně z příjmů fyzických osob na poplatníka činí 3.803,33 eur, pokud jeho základ daně za rok 2017 byl nižší než 19.809 eur. Za rok 2018 bude nezdanitelná částka 3.830,02 eur, pokud základ daně bude nižší než 19.948 eur.

Za slovenského daňového rezidenta se považuje osoba s trvalým pobytem ve Slovenské republice (SR) nebo osoba, která se zdržuje v SR alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce.

Daň z příjmů právnických osob
Za daňového rezidenta se považuje právnická osoba, která má na území SR sídlo nebo místo vedení. Předmětem daně jsou celosvětové příjmy, přičemž kvůli mezinárodním smlouvám o zamezení dvojímu zdanění je možné postupovat v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou. Daňovým nerezidentům jsou na Slovensku zdaňovány příjmy pouze ze zdrojů na území SR. Sazba daně je 21 %. Minimální daň (tzv. daňová licence) byla od 1.1.2018 zrušená.

Odvody na sociální a zdravotní pojištění
Zaměstnavatel platí odvody ve výši 34,4 % z objemu hrubých mezd, přičemž sociální pojištění činí 24,4 % a zdravotní pojištění 10 %. Maximální výše odvodů na sociální pojištění v roce 2018 je 1.557,69 eur měsíčně. Od roku 2017 je maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění zrušený.
Zaměstnanec platí odvody ve výši 13,4 % z hrubé mzdy, přičemž sociální pojištění činí 9,4 % a zdravotní pojištění 4 %. Maximální výše odvodu na sociální pojištění v roce 2018 je 600,09 eur měsíčně. Od roku 2017 je maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění zrušený.
Živnostník - minimální měsíční vyměřovací základ pro placení odvodů na sociální a zdravotní pojištění v roce 2018 je 50 % průměrné měsíční mzdy za rok 2016 (tj. 456 eur). Minimální měsíční pojistné na sociální pojištění je 151,16 eur a na zdravotní pojištění 63,84 eur. Maximální měsíční vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální pojištění v roce 2018 je sedminásobek průměrné měsíční mzdy za rok 2016 (tj. 6.384 eur). Maximální měsíční pojistné na sociální pojištění je 2.116,29 eur. Maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění je od roku 2017 zrušený.  

Daň z přidané hodnoty (DPH)
Povinnost registrovat se jako plátce DPH má každá zdanitelná osoba, která má sídlo nebo bydliště, místo podnikání nebo provozovnu v SR a za předcházejících 12 měsíců měla obrat vyšší než 49.790 eur. Zahraniční osobě (zdanitelná osoba, která nemá sídlo nebo provozovnu na území SR) může vzniknout povinnost registrovat se pro účely DPH na Slovensku, pokud dodává zboží formou zásilkového obchodu na Slovensko.

Základní sazba DPH je 20 % a uplatňuje se na většinu zboží a služeb.
Snížená sazba DPH je 10 % a uplatňuje na následující produkty:
- některé základní potraviny (maso, mléko, máslo, chléb)
- některé farmaceutické výrobky
- některé zdravotní pomůcky (např. brýle, kontaktní čočky, invalidní vozíky, hygienické vložky a tampóny, dětské pleny)
- některé knihy.

Všichni plátci DPH mají povinnost předkládat tzv. kontrolní hlášení DPH v elektronické podobě. Jedná se o detailní seznam vystavených a přijatých faktur. Kontrolní hlášení se podává elektronicky do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období. Za nepodání, resp. opožděné podání kontrolního hlášení DPH nebo nesprávné uvedení údajů v hlášení může daňový úřad uložit pokutu do 10.000 eur.   

Spotřební daně
Spotřebním daním podléhají následující výrobky při jejich dovozu na území SR ze zemí mimo EU nebo při jejich propuštění z režimu pozastavení daně do daňového volného oběhu:
- minerální oleje
- alkoholické nápoje (pivo, víno, meziprodukt a líh)
- tabákové výrobky
- elektřina, uhlí a zemní plyn.

Daňová povinnost ze spotřební daně z elektřiny, uhlí a zemního plynu vzniká dodáním konečnému spotřebiteli. Sazba spotřební daně závisí na konkrétní komoditě. Plátci spotřební daně musí být registrovaní na celním úřadě.

Daň z dividend
Sazba daně je 7 %, pokud jsou dividendy vyplácené fyzickým osobám, slovenským daňovým rezidentům.
Pokud dividendy přicházejí ze zemí, s nimiž Slovensko nemá uzavřenou dohodu o zamezení dvojímu zdanění, sazba daně činí 35 %.

Daň z motorových vozidel
Platí se daňovému úřadu v místě, kde bylo vozidlo registrováno k 31.12. předcházejícího roku. Dani podléhají vozidla evidovaná v SR a používaná pro podnikatelskou činnost. Daň z motorových vozidel je uvalena na:
- osobní automobily (podle zdvihového objemu motoru v cm3) v rozmezí 50-218 eur ročně
- užitková vozidla a autobusy (podle počtu náprav a celkové hmotnosti vozidla) v rozmezí 133-2.790 eur ročně

Snížená sazba daně se uplatňuje u vozidel jezdících v rámci kombinované dopravy a/nebo využívajících elektrický pohon.

Daň z nemovitostí
Řídí se zákonem o místních daních a místním poplatku a člení se na:
1) daň z pozemků - platí ji vlastník pozemku, ve vybraných případech pak správce pozemku nebo nájemce, základní sazba daně představuje 0,25 % z jejich hodnoty stanovené zákonem;
2) daň ze staveb - platí ji vlastník stavby, ve vybraných případech pak správce stavby nebo nájemce, základní sazba daně je 0,033 eur za každý i započatý m2 zastavěné plochy;
3) daň z bytů - platí ji vlastník bytu, ve vybraných případech pak správce bytu, základní roční sazba daně je 0,033 eur za každý i započatý m2 podlahové plochy bytu.

Správu daně vykonává obec, na jejímž území se nemovitost nachází.

Sektorové daně

Bankovní odvod
Od roku 2012 jsou banky a pobočky zahraničních bank povinné platit bankovní odvod. Sazba odvodu v letech 2017-2020 činí 0,2 % ročně z objemu vkladů klientů. Odvod se platí ve čtyřech čtvrtletních splátkách. Správu odvodu vykonává daňový úřad.

Zvláštní odvod z podnikání v regulovaných odvětvích
Odvod platí právnická osoba nebo organizační složka zahraniční osoby, která má oprávnění na výkon činnosti v regulovaných oblastech (vydané v SR nebo jiném členském státě EU nebo EHP) a předpokládá, že tuto činnost bude vykonávat po celé odvodové období a její celkový výsledek hospodaření přesahuje 3 mil. eur ročně. Regulovanými oblasti jsou energetika, pojišťovnictví a zajišťovnictví, veřejné zdravotní pojištění, elektronické komunikace, farmacie, poštovní služby, železniční doprava, veřejné vodovody a veřejné kanalizace, letecká doprava a poskytování zdravotní péče.

Odvod části pojistného z odvětví neživotního pojištění
Pojišťovny, pojišťovny z jiného členského státu EU a pobočky zahraničních pojišťoven jsou povinné z pojistných smluv uzavřených po 31.12.2016 odvést 8 % z přijatého pojistného z odvětví neživotního pojištění.

Od 1.1.2018 musí všechny firmy podávat daňové přiznání pouze elektronicky. Od 1.7.2018 mají tuto povinnost i živnostníci. Dosud museli daňové přiznání podávat elektronicky pouze plátci DPH. Pro komunikaci s daňovým úřadem si musí živnostník zřídit elektronickou schránku tak, že se zaregistruje na webu finanční správy.

Více informací o daňovém systému lze najít na webové stránce Finanční správa Slovenské republiky.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: