Rok 2026 má být na slovenských silnicích a dálnicích přelomovým rokem. Plánuje se dokončení 22 kilometrů nových dálnic a rychlostních silnic. Nejvýznamnějším projektem má být obchvat města Ružomberok, který je ve výstavbě již od roku 2013. Přibližně 15 kilometrový úsek je již v poslední fázi dokončení. Jeho otevření se očekává letos v květnu. Nic však nemění na tom, že výstavba dálnic na Slovensku je v porovnání s okolními státy mimořádně pomalá. Významná stavba, tunel Višňové, což je nejdelší silniční dálniční dvoutubusový tunel na Slovensku, který se nachází na dálnici D1 na úseku Lietavská Lúčka – Dubná Skala, byl uveden do provozu v prosinci 2025. Výstavba tunelu byla zahájena v roce 2015.

Výstavba dalšího, ještě delšího tunelu Karpaty v délce 12,5 km, by měla být zahájena v roce 2029. Vláda SR zařadila jeho výstavbu mezi strategické investice. Aktuálně vláda rozhodla, že stát zaplatí geologický a hydrogeologický monitoring s předpokládaným cenovým odhadem 18 mil. EUR. Celý projekt D4 mezi částí Bratislavy Rača a jižním Záhořím, jehož součástí je tunel Karpaty, by měl vyjít na 1,5 až 1,7 mld. EUR.

V září 2025 byla odevzdána do provozu první část obchvatu Košic s délkou 14 km, která je součástí rychlostní silnice R2. V listopadu 2025 byl zpřístupněn 9 kilometrový úsek rychlostní silnice R2 mezi Kriváněm a Mýtnou. Aktuálně se očekává, že v první polovině roku 2026 bude vyhlášena veřejná zakázka na dodavatele pro úsek D1 Bidovce – státní hranice s Ukrajinou. Již bylo vydáno povolení na pokračování rychlostní silnice R2 Košice Šaca – Košické Oľšany.

Celkově na Slovensku existuje 970 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, nicméně mnohé jsou zatím pouze v plánovací fázi. Vláda schválila projekt dobudování dálnice D1 až po státní hranici s Ukrajinou. Dohoda mezi ministerstvy dopravy a obrany signalizuje, že prioritou státu by měla být nejen výstavba dálnic, ale i strukturální řešení, které zohlední potřeby obyvatelstva a životního prostředí.

Slovensko se hodlá výrazně zapojit do budování inteligentních dopravních systémů, do zvyšování bezpečnosti silniční dopravy, jakož i do výstavby a modernizace silnic první třídy. Za účelem zvyšování bezpečnosti dopravy se v dopravě na bratislavských dálnicích již uplatňuje inovovaný systém liniového řízení dopravy. V této souvislosti bylo zaznamenáno snížení nehodovosti o cca 14 %.

Ve strategickém plánu rozvoje dopravní infrastruktury je pro oblast rozvoje silniční infrastruktury na Slovensku uvedena vize „moderní, kvalitní, bezpečné a efektivně fungující dopravní infrastruktury“, a to především v koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T). Modernizace a rozvoj silniční infrastruktury je rozsáhlým a mimořádně náročným procesem, ať již finančně či technicky. Možnost využívání fondů EU považuje Slovenská republika za klíčovou.

Česká a Slovenská republika považují za prioritu při budování dopravní infrastruktury zrychlení a rozšíření mezinárodního silničního propojení mezi Zlínem a Púchovem a rovněž mezi Třincem a Žilinou. Možnosti českého exportu jsou zejména v přípravné fázi, projekčních činnostech i samotných realizačních pracích.

Již dlouhodobě přetrvává na Slovensku problém s nevyhovujícím, až kritickým stavem mostů. Nezbytné opravy těchto mostů si v následujících deseti letech vyžádají celkem 300 mil. EUR.  Plánovaná a již připravovaná oprava mostů může být vhodnou příležitostí pro české firmy z oblasti stavebních konstrukcí a mostů.

Realizaci a zjednodušení velkých infrastrukturních projektů má výrazně zrychlit novela stavebního zákona, novela zákona o veřejných zakázkách a zákon o strategických investicích. Příležitostí k realizaci strategických projektů silniční infrastruktury, které ovlivní ekonomický růst, zaměstnanost a životní podmínky obyvatel v regionech, je „Program Slovensko 2021-2027“.

Rok 2025 byl pro Železnice Slovenské republiky označen jako jeden z nejintenzivnějších období v modernizaci železniční infrastruktury za poslední léta.

Železniční infrastruktura na Slovensku má relativně hustou síť. Celková délka železničních tratí na Slovensku dosahuje 3 623 kilometrů, nicméně její technická úroveň výrazně zaostává za vyspělými zeměmi a ztrácí i své konkurenční výhody. K hlavním nedostatkům železniční infrastruktury na Slovensku patří nízká úroveň traťových rychlostí, úseky bez elektrifikace a celková nedostatečná vybavenost technologiemi pro plynulou přepravu osob a zboží.

Z celkové délky železničních tratí na Slovensku je 35 % tratí problémových a až 56 % tratí není elektrifikovaných. Aktuálně čelí výrazné kritice stav slovenských kolejnic. Podle slovenských i českých dopravců je stav slovenských kolejnic mnohdy až „život ohrožující“. Na dosavadní obnově zdejší železniční infrastruktury se významně podíleli čeští výrobci kolejových vozidel a lze předpokládat, že tato spolupráce při modernizaci železniční infrastruktury bude pokračovat i nadále.

Na modernizaci železniční infrastruktury a obnovu mobilních prostředků má Slovensko v rámci operačního programu “Integrovaná infrastruktura” vyčleněno celkem 1,1 mld. EUR. Pro oblast železniční dopravy stanovila Slovenská republika dvě prioritní oblasti: železniční infrastrukturu (TENT-T CORE) a obnovu mobilních prostředků s rozpočtem na projekty v hodnotě cca 850 mil. EUR a železniční infrastrukturu (mimo TEN-T CORE) s rozpočtem na projekty v hodnotě 260 mil. EUR. Další stovky mil. EUR na modernizaci železniční infrastruktury jsou vyčleněny z jiných evropských fondů.

Kromě uvedených prioritních oblastí je vládní prioritou v oblasti železniční infrastruktury rovněž zvýšení rychlosti na trati Čadca – státní hranice s ČR z 80 km/hod. na 120 km/hod., posílení tratě Bratislava – Košice, modernizace železničních uzlů Žilina a Bratislava a elektrifikace tratí. Státní společnost Železnice Slovenské republiky plánuje modernizovat zabezpečovací zařízení, železniční svršek, koleje, výhybky a nástupiště.

Připravuje se rovněž modernizace dalších úseků na železniční trati Žilina – Košice. Modernizace technické infrastruktury železniční tratě má za cíl dosáhnout zvýšení traťové rychlosti na 160 km/hod na co nejdelších úsecích.

Národní železniční dopravce Železniční společnost Slovensko (ŽSSK) momentálně realizuje největší modernizaci vozového parku v historii. Průměrné stáří lokomotiv je 29 let. Pouze každý devátý kolejový vůz je nový nebo modernizovaný. ŽSSK bude nakupovat elektrické jednotky, dieselové motorové jednotky a osobní vozy. Předmětem aktuální zakázky za 645 mil. EUR je dodání osmi moderních elektrických jednotek s opcí na dalších sedm vozů včetně dlouhodobého servisu. 

Vzhledem k tomu, že na Slovensku jsou linky, které nemohou obsloužit elektrické jednotky, neboť v některých místech stále chybí elektrifikace tratí, připravuje ŽSSK projekt na nákup bateriových vlaků. Předpokládaná hodnota zakázky je 313,3 mil. EUR. Mělo by se jednat o 16 souprav s opcí na dalších 20 souprav.  

Vedle modernizace vlakových souprav se ŽSSK soustředí i na zlepšování zákaznických služeb. Byla zavedena opatření na zjednodušení cestování – od rychlejšího online nákupu jízdenek až po kvalitnější zákaznickou podporu.

Vedle obnovy vozového parku je v procesu příprav rovněž projekt zdvoukolejnění a zvýšení rychlosti a elektrifikace železniční tratě Bratislava – Komárno. Ten zahrnuje např. výstavbu nových nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, výhyben, instalaci trakčního vedení a automatizovaných výhybek.

Ke kolejové dopravě patří i tramvajová doprava, která je na Slovensku prozatím zastoupena pouze v Bratislavě a v Košicích. Její zavedení se plánuje také v Žilině. V Bratislavě a v Košicích probíhá pravidelná výměna tramvají, na níž se podílí čeští výrobci.  

Poměrně významné místo v osobní veřejné dopravě mají na Slovensku trolejbusy s trakčním vedením. Trolejbusová veřejná doprava je na Slovensku zavedena v Bratislavě, Banské Bystrici, Žilině a Prešově, o jejím znovuzavedení se uvažuje rovněž v Košicích. Na obnově trolejbusů se významně podílí rovněž čeští producenti. Město Bratislava vyhlásilo soutěž na výstavbu trolejbusové tratě, přičemž předpokládané náklady se odhadují na 4,9 mil. EUR.

Slovensko v roce 2025 exportovalo elektřinu v objemu 18,319 TWh, přičemž import elektřiny se zvýšil ze 14,457 TWh v roce 2024 na 15,966 TWh v roce 2025. Slovensko nejvíce elektřiny dováželo z ČR a z Polska. Z ČR byl import v objemu 10,5 TWh a z Polska cca 4,8 TWh.

Největším výrobcem elektrické energie na Slovensku je společnost Slovenské elektrárny, která vyrobila 21,0 TWh a po odečtení vlastní spotřeby do sítě dodala 18,8 TWh bezemisní elektřiny. Slovenské elektrárny provozují 5 jaderných bloků, 31 vodních elektráren a 2 fotovoltaické elektrárny. Na dodané elektřiny do sítě se v roce 2025 podílely jaderné elektrárny 95,31 % a vodní elektrárny 4,68 %.

V elektroenergetice patří mezi příležitosti zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy kvůli plánovanému spuštění nových reaktorů v jaderné elektrárně v Mochovcích o výkonu 2 x 471 MW. Další potenciál představuje výstavba bateriových úložišť elektrické energie, instalace zařízení využívající obnovitelné zdroje energie (větrné parky, solární elektrárny) a výroba vodíku s pomocí přebytkové elektřiny z jaderných elektráren. Příležitosti nabízí rovněž budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny a budování inteligentních řešení (automatizace, big data nebo smart sítě). Transformace regionu Horní Nitra nabízí, po skončení těžby uhlí v roce 2023, příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.

Vývoj na energetickém trhu, zejména z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině a s tím souvisejících sankcí EU na ruské energetické zdroje potvrdil, že energetický mix Slovenska s převahou jaderné energetiky je rozumným rozhodnutím. Již funkční 3. blok a připravované spuštění 4. bloku JEMO mají společný instalovaný výkon 471 MW a společně pokryjí cca 26 % celkové spotřeby elektřiny na Slovensku, navíc bez přímých emisí CO2.

Spotřeba elektřiny na Slovensku zřejmě vzroste po dokončení ohlášené investice slovensko-čínské firmy Gotion InoBatteries, která postaví na Slovensku továrnu na výrobu baterií do elektromobilů. Výrobní kapacita v první fázi dosáhne 20 GWh s možností jejího následného zvýšení až o 100 procent.

Možný problém s nedostatkem elektřiny související s podporou elektromobility hodlá Slovensko řešit výstavbou nového jaderného bloku. Slovensko podepsalo s USA mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky. Cílem této dohody je spolupráce ve výstavbě nového jaderného bloku s výkonem 1 200 MW. Slovensko současně začíná s přípravou projektu malých modulárních reaktorů, což otevírá nové příležitosti pro české firmy. Slovenská vláda zvažuje znovunastartování výrobního závodu Slovalco, v němž byla ukončena výroba z důvodu vysoké energetické náročnosti výroby hliníku.  

Příležitosti pro české firmy nabízí budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data a smart sítě). Dlouhodobě nevyužívanou příležitostí jsou geotermální prameny, které jsou hojně zastoupeny podél hranice s Maďarskem. Aktuálně se pracuje na projektu využívání geotermální energie v Košické kotlině. Projekt má být financován z Fondu pro spravedlivou transformaci EU.

Výstavba větrných parků na Slovensku však zatím zaostává. V plánu zatím zůstává výstavba fotovoltaické elektrárny s výkonem 48 MW v objektu jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice.

Slovensko plánuje obnovit v katastru města Gbely již zlikvidovaný vrt na ověření množství zásob zemního plynu, jeho těžbu a případné využití na výrobu elektrické energie. K obnovení vrtu je nutno vybudovat transformátor a elektrickou přípojku v délce cca 1200 metrů. Plyn vytěžený na Slovensku v současnosti pokrývá pouze jedno procento z celkové roční spotřeby, která se pohybuje kolem 5 mld. m³ zemního plynu.

Potenciál pro výrobu elektřiny mají rovněž bohaté zdroje geotermální energie na velké části území Slovenska. Dosud není v zemi žádná geotermální elektrárna. Jeho energie je využitelná jak ve formě tepelné energie na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním.  Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje mohou být vhodnou příležitostí rovněž pro české firmy, a to jak z oblasti hlubinných vrtů, tak i z oblasti energetiky.

Příležitosti pro české firmy nabízí také energetické využití a zhodnocování komunálního odpadu, zlepšování energetické hospodárnosti budov (například zateplování, kotle na biomasu, fotovoltaické panely, sluneční kolektory, tepelná čerpadla či úsporná svítidla) s odhadovanými náklady 6 mld. EUR v následujících deseti letech. Ve veřejném prostoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích za 600 mil. EUR nebo podporu „zelených“ veřejných zakázek. Na Slovensku pokračuje rovněž projekt Zelená domácnost na financování podpory instalace obnovitelných zdrojů energie.

Současný stav v armádě charakterizuje zastaralost výzbroje, techniky, materiálu i komunikačních a informačních systémů. Na základě závazků vůči NATO musí Slovensko dobudovat těžkou mechanizovanou brigádu. Obranný průmysl zažívá v důsledku geopolitického napětí a ozbrojených konfliktů, zejména války na Ukrajině, výrazný rozmach. Slovensko čekají masivní investice do obrany, Ministerstvo obrany plánuje v průběhu následujících čtyř let investovat do modernizace armády téměř 6,5 mld. EUR. Slovensko chce rovněž zvýšit výdaje na obranný výzkum a vzdělávání. 

Připravuje významné projekty na modernizaci pozemních sil a podzvukového letectva, které představují výraznou příležitost pro uplatnění produktů české provenience, jako jsou například podzvukové letouny, nákladní vozidla, ruční palné zbraně, ale i celá řada dalších. Slovensko získalo financování obranných projektů z evropského nástroje SAFE. Celková suma pro Slovensko dosahuje více než 2,3 mld. eur.

Úspěšná spolupráce v obranném průmyslu probíhá při výrobě ručních zbraní a munice. Značný potenciál má rovněž budoucí spolupráce ve výrobě, opravách, servisu a delaboraci vojenské techniky, výrobě zbraní, munice nebo vývoji a výrobě rádiových navigačních systémů.

Mezi hlavní cíle dlouhodobého plánu rozvoje rezortu obrany patří, kromě vybudování těžké mechanizované brigády, také například navyšování a zkvalitňování personálních kapacit ozbrojených sil, reorganizace vzdušných sil v souladu s potřebami pro nově zavedenou techniku, jakož i vytvoření jednotky kybernetických operací nebo dobudování Společného operačního velitelství.

Česká republika vnímá Slovenskou republiku jako klíčového partnera pro spolupráci v obranném a bezpečnostním sektoru a má zájem nadále rozvíjet spolupráci na bilaterálních projektech i projektech v rámci NATO, EU a V4. Spolupráce mezi českým a slovenským obranným průmyslem probíhá nepřetržitě, a to i v rámci oborových asociací.

Obranný průmysl má pro obě země klíčový potenciál. ČR i SR mají tradiční podniky obranného průmyslu a mimořádné know-how. Společně mohou být obě země konkurenceschopné na globální úrovni. Potřebují získat nové trhy a vytvářet nová pracovní místa. Trhy v obou zemích jsou malé a mezinárodní konkurence silná.

Perspektivní spolupráce českých a slovenských firem se tak nabízí při zapojení obou resortů obrany a domácího průmyslu do strategických akvizičních projektů a koordinovaném postupu ve společných projektech v rámci Evropského obranného fondu (European Defence Fund). Fond nabízí granty na společný výzkum inovativních obranných technologií a produktů a taktéž pobídky ke spolupráci na společném vývoji a akvizicích obranného materiálu a technologií. Evropský obranný fond by měl přispívat ročně částkou až 5,5 mld. EUR na posílení obranyschopnosti EU.

Zcela nové možnosti se nyní českým firmám naskytují ve spolupráci se slovenskými firmami v souvislosti s válečným konfliktem na sousední Ukrajině. Jedná se například o společné akvizice, rámcové smlouvy nebo nové joint venture mezi českými, slovenskými a ukrajinskými firmami.

Slovenské ozbrojené síly oceňují vysokou technologickou úroveň českých produktů. Přezbrojování ozbrojených složek na Slovensku probíhá průběžně. České firmy by se měly účastnit veřejných soutěží na dodávky zboží a služeb pro slovenský obranný průmysl a více v této oblasti využívat spolupráci se slovenskými firmami.

Automobilová výroba je pilířem slovenského průmyslu, vytváří 10 % HDP, 54 % celkové průmyslové výroby a 42 % slovenského exportu. Tvoří jej pět automobilek: Volkswagen, Kia, Stellantis (dříve PSA Group), Jaguar Land Rover a nově příchozí Volvo Cars a více než 350 dodavatelů. Automobilový průmysl zaměstnává přímo 176 tisíc lidí, přičemž agregovaně je to až 261 tisíc lidí.

V roce 2025 se na Slovensku vyrobilo celkem 1,07 mil automobilů, přičemž v porovnání s rokem 2024 se jejich počet zvýšil o 75 tis. kusů. V roce 2026 by se mělo vyrobit 1,02 mil. automobilů. Ke konci roku 2025 bylo v zemi registrováno 24 661 ks osobních elektromobilů.

Aktuálně automobilky Jaguar Land Rover a Volkswagen Bratislava posuzují vliv nově zavedených amerických cel na dovoz aut do USA. Právě tyto dvě automobilky vyvážejí své produkty především na americký trh. Zavedení vyšších dovozních cel do USA, kam směřují hlavně velké automobily, může výrazně negativně ovlivnit slovenský export automobilů.

Automobilový trh na Slovensku prochází strukturálními a technologickými změnami. V následujících letech se očekává příchod velkých výzev, k nimž patří především další snižování limitů emisí CO2/km, rozvoj digitalizace a zejména elektrifikace modelů. Právě schopnost adaptovat se na nové systémy a elektrifikaci vyráběných aut bude klíčová pro dodavatele. V současné době vyrábí na Slovensku elektromobily automobilka Volkswagen (modely Volkswagen e-up, Škoda e-Citigo a Seat Mii electric) a Stellantis (Peugeot e-208). Zbývající automobilky (Kia, Jaguar Land Rover) výrobu elektrických aut postupně připravují a zavádějí.

Transformaci slovenského automobilového sektoru podporují i evropské zdroje. Z celkového objemu 1,58 mld. EUR vyčleněných v Programu Slovensko a v Plánu obnovy a odolnosti SR již bylo schváleno 1,214 mld. EUR. Z Modernizačního fondu bylo dosud podpořeno 28 projektů v objemu 100 mil. EUR.

Zcela nový výrobní závod na výrobu elektromobilů postaví na východě Slovenska švédská automobilka Volvo Cars. Investice dosáhne celkem 1,2 mld. EUR, z toho celou pětinu tvoří předpokládaná podpora státu. Volvo se tak stane již pátou automobilkou, která bude mít výrobní závod na Slovensku. Společnost Volvo bude u Košic vyrábět pouze elektromobily. Nový výrobní závod Volvo Cars bude umístěn ve strategickém průmyslovém parku Valaliky u Košic na východním Slovensku. Výstavba košického závodu byla zahájena v roce 2024. Se sériovou výrobou v nové továrně by měla společnost začít v roce 2026. Velkým plusem této lokality je skutečnost, že tento průmyslový park nabízí rovněž prostor pro další růst i rozšiřování. Roční kapacita nového výrobního závodu bude 250 tisíc elektromobilů. Očekává se vytvoření až 13 tisíc nových pracovních míst, přičemž v samotném závodě najde práci 3300 pracovníků. V rozmezí let 2024-2027 proinvestuje Volvo na Slovensku téměř 2 mld. EUR.

Uvedení do provozu zcela nového výrobního závodu na výrobu elektromobilů Volvo na Slovensku představuje rovněž nové příležitosti pro české firmy. Jedná se jak o možnosti subdodávek v průběhu výstavby samotné továrny a instalace výrobních linek, tak i následných dodávek celé škály komponentů pro výrobu elektromobilů po spuštění sériové výroby v roce 2026.

Exportní příležitosti existují pro dodavatele autodílů a příslušenství pro klasické automobily se spalovacími motory, hybridními motory i pro elektromobily. V oblasti elektromobility se nabízí exportní potenciál u baterií, energeticky úsporných a zároveň ultra rychlých nabíjecích systémů, vysokonapěťových systémů, výzkumu inteligentních sítí či softwaru potřebného k řízení baterií.

Potenciál nabízí rovněž budování rychlonabíjecích stanic pro elektromobily na dálnicích a hlavních silničních tazích, budování čerpacích stanic pro auta na zkapalněný plyn (LPG), stlačený plyn (CNG) a vodík.

Další příležitosti nabízí tzv. oběhová ekonomika v automobilovém průmyslu. Jedná se například o lepší management při recyklaci odpadů z výroby aut, větší využívání použitých materiálů, recyklaci složitých kompozitních materiálů a lithium-iontových autobaterií nebo zvýšení kapacity autobaterií.

Zemědělství na Slovensku, včetně lesního hospodářství, tvoří přibližně 2,8 % HDP slovenského hospodářství. Slovensko pěstuje hlavně obilniny, technické plodiny a krmiva. V živočišné výrobě převládá výroba mléka a chov hovězího dobytka a prasat. Zemědělské plochy pokrývají cca 47 % území SR. Na Slovensku je přes 25 660 zemědělských podniků.

Nedostatek zpracovatelských kapacit v rostlinné i živočišné produkci je jedním z hlavních důvodů vzrůstajícího salda obchodní bilance slovenského agrosektoru. Slovensko vyváží základní produkty z důvodu stále nízké technické vybavenosti sektoru a naopak dováží zpracované produkty. Až téměř 80 % toho, co Slovensko v rámci agrosektoru dováží ze zahraničí, by dle zemědělců bylo schopné zpracovat a vyrobit doma, kdyby disponovalo dostatečným technickým, ale i lidským potenciálem. Slovenské zemědělství, konkrétně chov hovězího dobytka, zápasilo v loňském roce s vysoce infekčním onemocněním zvířat, se slintavkou a kulhavkou. To se výrazně promítlo do následného zvýšení dovozu masa, mléka a mléčných výrobků. 

Záporné saldo zahraničního obchodu Slovenska s potravinářskými a zemědělskými výrobky se v roce 2025 prohloubilo meziročně o 1,6 % a přesáhlo 2,4 mld. EUR.  Záporné saldo se meziročně prohloubilo u rostlinných výrobků až o 61,6 % a u tuků a olejů až o 114,9 %. Záporné saldo vývozu a dovozu se meziročně snížilo u živočišných výrobků o 14,5 %
 a u potravin, nápojů a tabáku o 13,4 %.

Slovensku se nadále nedaří zvyšovat svou soběstačnost ani u zpracovaných potravin, ani u masa, zeleniny či ovoce. Některé pěstitelské plochy dále klesají.

Celková výměra zemědělské půdy na Slovensku je 2 375 025 hektarů. Největší část z této výměry představuje orná půda (59,17 %) a trvalé travní porosty (35,79 %). Nejmenší zastoupení mají chmelnice, ovocné sady, vinice a zahrady. Slovensko má 6 tis. hektarů ovocných sadů. I přesto, že se na Slovensku každý rok vysázejí nové ovocné sady, nedaří se zvyšovat soběstačnost v ovoci. Pouze u jablek je Slovensko soběstačné, a to na úrovni kolem 40 %. Poměrně paradoxně, v porovnání s minulostí, má Slovensko nejnižší míru soběstačnosti u meruněk, broskví nebo rybízu.

Výměra zemědělské půdy se každým rokem zmenšuje o cca 2,47 %. Na zemědělské půdě se preferuje pěstování plodin, které jsou lukrativní na trhu. Pěstují se zejména energetické plodiny jako slunečnice, kukuřice a řepka. Rozloha energetických plodin se zvýšila téměř o 200 %. Rozšiřování pěstování energetických plodin jde však na úkor pěstování krmiva, cukrové řepy, brambor a zeleniny. Právě u těchto zemědělských a potravinářských komodit vykazuje Slovensko klesající vlastní soběstačnost. Každým rokem klesá sazební plocha brambor, prozatím je soběstačnost u brambor na úrovni 40 %.

Příčinou trvale nízké potravinové soběstačnosti je vedle poklesu v pěstování potravinářských plodin i trvale klesající trend v živočišné výrobě. Počty hovězího dobytka klesly od roku 1998 o cca 30 %, drůbeže o cca 22 % a počty prasat až o více než 64 %.

Nízká produkce potravin se ještě výrazněji prohlubuje a zároveň z důvodu vysokých cen energií se jejich cena výrazně zvyšuje. Zhruba 60 % potravin musí Slovensko dovážet. Důvodem je především nedostatek, respektive zcela chybějící zpracovatelské zázemí. Slovensko vyváží živý dobytek, protože má nedostatek stájí pro dobytek, jatek a dováží zpracované drahé maso. Podobně, Slovensko s klimaticky absolutně vhodnou oblastí na pěstování zeleniny a ovoce, musí z důvodu nedostatku zpracovatelských kapacit vyvážet surovou zeleninu a ovoce a dováží zpět jak surovou, tak především téměř úplně všechnu mraženou zeleninu a ovoce. Chybí zde konzervárny, mrazírny i sklady pro ovoce a zeleninu.

Slovensko nezbytně potřebuje investice do prvovýroby a zpracování mléka. Stav v oblasti mléčného sektoru je alarmující a dokonce hrozí, že nebude produkovat a zpracovávat mléko již po roce 2028. Modernizace prvovýrobců a zpracovatelů mléka je poslední šancí na záchranu slovenského mlékárenství.

Příležitosti se nabízí rovněž při výstavbě kafilérií, které mohou zpracovávat bioodpad. Příležitosti pro české firmy existují také při budování a modernizaci zavlažovacích systémů, zpracovatelských kapacit a dodávkách masa, masných výrobků, konzervované a mražené zeleniny a ovoce.

Zahraniční potraviny z ekonomicky vyspělejších zemí EU, např. Německa a Rakouska, jsou však kritizovány kvůli horší kvalitě stejných potravin na Slovensku, než v domovských zemích. Potenciál pro export potravin z ČR na Slovensko nadále existuje, například u mléčných výrobků, uzenin, masa a zpracovaných masných výrobků, cukrovinek, vína z hroznů, regionálních piv či ovocných šťáv. Trvale žádoucími českými mlékárenskými produkty na slovenském trhu jsou vedle mléka zejména tvaroh a máslo.