Slovensko

Rozcestník informací o Slovensku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Pandemie covidu-19 zasáhla Slovensko stejně jako ostatní středoevropské země v polovině března 2020. Došlo k uzavření celé řady firemních provozoven na základě rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví Slovenska. Další firmy přerušily či omezily výrobu z vlastní vůle kvůli nedostatku zakázek a jejich zaměstnanci zůstali doma. Ekonomická aktivita se na dva měsíce téměř zastavila.

Slovenská ekonomika vykázala v 1. čtvrtletí 2020 pokles HDP meziročně o 3,9 %. Ve srovnání s posledním čtvrtletím 2019 ekonomika klesla dokonce o 5,4 %, což byl druhý nejvyšší propad v EU po Francii. Za celý rok 2020 očekává Ministerstvo financí Slovenska propad HDP o 7,2 %, nárůst deficitu veřejných financí na 8,4 % HDP (7,5 mld. EUR) a nárůst veřejného dluhu na 60 % HDP.

Slovenská vláda oznámila na počátku pandemie v březnu 2020 pomoc ekonomice ve výši 1,5 mld. EUR měsíčně (1,7 % ročního HDP). Přímá pomoc měla činit 1 mld. EUR a nepřímá pomoc ve formě státních záruk komerčním bankám za úvěry firmám 500 mil. EUR měsíčně. Dosud bylo podle zveřejněných údajů vyplaceno 187 mil. EUR firmám, podnikatelům a zaměstnancům.

Postiženým zaměstnavatelům přispívá vláda na mzdy zaměstnanců, umožnila odklad placení záloh na daň z příjmů, odklad splátek úvěrů až o 9 měsíců, odklad i odpuštění placení odvodů na sociální pojištění za zaměstnavatele, jednorázové započtení dosud neuplatněné ztráty z podnikání od roku 2014. Zaměstnanci v karanténě a rodiče ošetřující děti dostávají 55 % hrubé mzdy. Vláda poskytuje a garantuje zvýhodněné úvěry pro malé a střední firmy do výše 50 mil. EUR prostřednictvím státních bank v gesci Ministerstva financí SR (Slovenská záruční a rozvojová banka, Eximbanka SR).

Vláda bude také garantovat prostřednictvím Ministerstva hospodářství SR zvýhodněné úvěry poskytnuté komerčními bankami do výše 300 mil. EUR. Na tuto pomoc se vyčlení prostředky z nevyčerpaných operačních programů EU (eurofondy). Vláda odsouhlasila zaplatit pronajímatelům obchodních prostor za nájemce 50 % smluvního nájmu v celkové výši 200 mil. EUR. Finanční pomoc slovenské vlády je hrazena především z eurofondů na základě uděleného souhlasu Evropské komise.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Dopravní infrastruktura je zatížená velkým investičním dluhem. Zastaralý vozový park veřejné hromadné dopravy a důraz na ochranu životního prostředí poskytují prostor zejména pro trolejbusy a elektrobusy. Budování tzv. smart cities nabízí příležitosti pro investice do inteligentního řízení dopravy (např. digitální dopravní značky). Výstavba infrastruktury se financuje hlavně z eurofondů.

Absolutní vládní prioritou u silniční infrastruktury je dokončení dálnice D1 z Bratislavy přes Žilinu do Košic, dokončení dálnice D3 ze Žiliny přes Kysucké Nové Mesto a Čadcu na hranici s Polskem, výstavba rychlostní silnice R4 z Prešova na hranici s Polskem nebo rychlostní silnice R7 na jižním Slovensku. V havarijním nebo velmi špatném stavu je na Slovensku přes 400 mostů a více než tisíc kilometrů silnic 1. třídy. ČR a Slovensko považují za prioritu v budování dopravní infrastruktury zrychlení a rozšíření silničního spojení mezi Zlínem a Púchovem a rovněž mezi Třincem a Žilinou. Možnosti českého exportu jsou v přípravné fázi, projekčních činnostech i realizačních pracích.

Absolutní vládní prioritou u železniční infrastruktury je modernizace tratě Bratislava–Košice, železničního uzlu Žilina a elektrifikace železničních tratí (především Bratislava–Komárno, Leopoldov–Nitra, Zvolen–Fiľakovo). Elektrifikovaných je na Slovensku pouze 44 % železničních tratí. Správce železniční infrastruktury Železnice Slovenské republiky (ŽSR) chce modernizovat rovněž signalizační zařízení či výhybky. Dlouhodobým výhledovým železničním megaprojektem je výstavba 375 km dlouhé širokorozchodné tratě z Košic přes jižní Slovensko na hranici s Rakouskem v hodnotě 6 mld. EUR. Cílem projektu je ukončit překládku zboží na východním Slovensku. Vlaky by na nové trati měly jezdit maximální rychlostí 140 km za hodinu.

Energetický průmysl

Slovensko v posledních letech spotřebovává zhruba o 10 % více elektřiny, než vyrábí. Po plánovaném spuštění 3. a 4. reaktoru v jaderné elektrárně Mochovce v letech 2020 a 2021 bude výroba elektřiny na Slovensku zhruba o 13 % vyšší než spotřeba. Mezi příležitosti v jaderné energetice patří zvyšování bezpečnosti a výkonnosti jaderných elektráren, využití a manipulace s použitými materiály z odstavených jaderných bloků v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.

U přeshraniční elektrické přenosové soustavy směrem do ČR se plánuje modernizace nadzemního vedení 400 kV Varín–Nošovice. Cílem je zvýšení přenosové schopnosti. Půjde o komplexní výměnu vodičů, zemnících lan, izolátorů a stožárových konstrukcí. V delším časovém horizontu se plánuje výstavba nového nadzemního vedení 400 kV Otrokovice–Ladce. U projektů na Slovensku se jedná o výstavu nových rozvoden 400 kV a transformátorů 400/110 kV či modernizaci rozvoden 400 kV.

Příležitosti nabízí budování nabíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data, smart sítě). Transformace regionu Horní Nitra po skončení těžby uhlí v roce 2023 nabízí příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.

Příležitosti pro české firmy nabízí energetické využití odpadů, zlepšování energetické hospodárnosti budov (například zateplování, nové kotle na zemní plyn a biomasu, fotovoltaické panely, tepelná čerpadla, úsporná svítidla). Ve veřejném prostoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích.

V plynárenství realizuje společnost Eustream, a. s. studii proveditelnosti pro plynovod Eastring, který propojí Slovensko s Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem. Obousměrný plynovod získal status tzv. projektu společného zájmu a je významně financován Evropskou unií. Další příležitosti v plynárenství nabízí výstavba komunálních bioplynových stanic, rekonstrukce plynovodů a pozemní infrastruktury státní společnosti SPP – distribúcia.

Stavební průmysl

Nová slovenská vláda premiéra Igora Matoviče podpoří výstavbu nájemných bytů. V této souvislosti dojde ke změně legislativy. Vzniknou realitní fondy a zjednoduší se stavební řízení. Nájemné byty na Slovensku totiž významně chybí. V bytovém fondu tvoří pouze 3 %. Programové prohlášení slovenské vlády hovoří nejen o výstavbě nájemných bytů, ale i přestavbě zastaralých státních budov na nájemné byty. Vláda chce financovat nájemné byty mimo rozpočet veřejné správy přes Státní fond rozvoje bydlení. Předpokládá se výstavba 5 tis. nájemných bytů během 2–3 let.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Celková rozloha orné půdy na Slovensku dosahuje 1,73 milionu hektarů, avšak pouze 52 tisíc hektarů se zavlažuje. Počet zaměstnanců v zemědělství i v potravinářském průmyslu každoročně klesá a dosahuje 44 tis., resp. 32 tis lidí. V živočišné výrobě dlouhodobě klesají především stavy prasat a hovězího dobytka. Na Slovensku se pěstují hlavně obiloviny a olejniny, které tvoří 40 % zemědělské produkce. Průměr v EU je 15 %. Slovensko zaostává v živočišné výrobě, pěstování zeleniny a ovoce.

Produkce slovenských potravin je velmi nízká. Jejich podíl v domácím maloobchodě dosahuje 40 %. Nejnižší podíl mají jedlé oleje (17 %), balené maso (26 %) a zpracovaná zelenina (26 %). Zhruba 60 % potravin se musí dovážet. Každý den směřuje na Slovensko 700 kamionů s potravinami. Saldo zahraničního obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky dosáhlo 1,8 mld. EUR v roce 2019 a meziročně narostlo o 11 %.

Na Slovensku chybějí stáje pro dobytek, ovocné sady, zelinářské farmy i zpracovatelské kapacity (jatky, konzervárny, mrazírny). Příležitosti existují při budování a modernizaci zavlažovacích systémů, zpracovatelských kapacit a dodávkách masa, masných výrobků, konzervované a mražené zeleniny a ovoce.

Velvyslanectví ČR v Bratislavě
e-mail: commerce_bratislava@mzv.cz
www.mzv.cz/bratislava

Pravidelné novinky e-mailem