Slovinsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název:

  • Slovinská republika (česky)
  • Republika Slovenija (slovinsky)
  • Republic of Slovenia (anglicky)

Složení vlády (k 1. 6. 2015):

  • Miro Cerar, předseda vlády, SMC
  • Boris Koprivnikar, místopředseda vlády, ministr pro veřejnou správu, DeSUS
  • Karl Erjavec, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, DeSUS
  • Dejan Židan, místopředseda vlády, ministr zemědělství, lesnictví a potravinářství,  SD
  • Vesna Györkös Žnidar, ministryně vnitra, SMC
  • Andreja Katič, ministryně obrany, SD
  • Dušan Mramor, ministr financí, SMC
  • Zdravko Počivalšek, ministr pro hospodářský rozvoj a technologie,  SMC
  • Goran Klemenčič, ministr spravedlnosti, SMC
  • Anja Kopač Mrak, ministryně práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí,  SD
  • Milojka Kolar Celarc,  ministryně  zdravotnictví, SMC
  • Maja Makovec Brenčič, ministryně školství, vědy a sportu, SMC
  • Peter Gašperšič, ministr infrastruktury, SMC
  • Tone Peršak, ministr kultury, DeSUS
  • Irena Majcen, ministryně životního prostředí a územního plánování, DeSUS
  • Alenka Smerkolj, ministryně bez portfeje odpovědná za rozvoj, kohezní politiku a čerpání z fondů EU, SMC
  • Gorazd Žmavc, ministr bez portfeje pro Slovince v sousedních zemích a v zahraničí, DeSUS

SMC: Strana moderního středu, SD: Sociální demokracie, DeSUS: Demokratická strana důchodců

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel k 1. lednu 2016 činil 2 064 188, z toho bylo 1 023 333 mužů a 1 040 855 žen.
  • Průměrný věk slovinské populace je 42,7 let (muži 41,2, ženy 44,2).

Z toho:

  • ve věku 0-14 let: 14,8 %,
  • ve věku 15-64 let: 66,7 %,
  • ve věku vyšším než 65 let: 18,4 %,
  • ve věku vyšším než 80 let: 5,2 %.

Další demografické ukazatele:

  • Průměrná hustota obyvatelstva na km2 je 101,8.
  • Průměrná délka života je 73,6 (muži), 81,2 (ženy).
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva je 09/1000 obyvatel.
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 39 %.

Během posledního sčítání lidu v roce  2002 se ke slovinské národnosti přihlásilo 1 631 363 obyvatel (83,06 %), druhým nejpočetnějším etnikem jsou Srbové – 38 964 (1,98 %), následují:

  • Chorvaté: 35 642 (1,81 %),
  • Bosňané: 21 542 (1,1 %),
  • Muslimové: 10 467 (0,53 %),
  • Maďaři: 6 243 (0,32 %),
  • Albánci: 6 186 (0,31 %),
  • Makedonci: 3 972 (0,2 %),
  • Romové: 3 246 (0,17 %),
  • Černohorci: 2 667 (0,14 %),
  • Italové: 2 258 (0,11 %).
  • K české národnosti se hlásilo 273 a ke slovenské 216 osob.

Náboženství:

Římskokatolickou konfesi vyznávalo (2002) 1 135 626 osob, tj. 57,8 %, dále je v zemi 14 736 evangelíků (0,8 %), 47 488 stoupenců islámu (2,4 %) a 45 908 ortodoxních/pravoslavných křesťanů (2,3 %). Celkem 199 264 (10,1 %) obyvatel uvedlo, že jsou ateisty, 307 973 (15,7 %) odmítlo na otázku víry odpovědět a 68 714 osob (3,5 %) uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi ani k náboženské skupině. Židovskou národnost uvedlo 28 osob a k judaismu se jich přihlásilo 99.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Slovinsko bylo ještě v roce 2013 silně zasaženo ekonomickou a finanční krizí (negativní růst HDP -1,0 %), která zastihla zemi naprosto nepřipravenou. Vláda proto připravovala odpovídající dlouhodobou strategii, která by zemi z krize postupně vyvedla, celkově stabilizovala ekonomiku a s jejíž pomocí by byla dosažena úroveň z doby před začátkem krize. Zotavovaní klíčových partnerských trhů (především v EU) a dopady některých strukturních reforem (dokapitalizace bankovního sektoru, privatizace, stabilizace veřejných financí – postupné snižování rozpočtového deficitu a konsolidace státního dluhu) se již pozitivně promítají do vývoje hospodářství, které zaznamenalo v posledních dvou letech nečekaný růst HDP (3 % v roce 2014 a 2,9 % v roce 2015). Hlavní tažnou silou slovinského hospodářství zůstává i nadále export (nárůst o 5,0 % v r. 2015).

Růst HDP je spojen i s vytvářením nových pracovních míst. Po pěti letech stoupající nezaměstnanosti se podmínky na pracovním trhu začaly od roku 2014 zlepšovat. Poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří však i nadále tvoří více než polovinu z celkového počtu lidí bez práce. Většinu nezaměstnaných tvoří lidé bez kvalifikace a lidé nad 50 let. Nezaměstnanost mladých lidí se pohybuje pod průměrem EU.

Přehled základních ekonomických ukazatelů v letech 2010 - 2015

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (mld. EUR)

36,2

36,8

36,0

36,1

37,1

38,5

HDP per capita (EUR)

17.678

17.960

17.498

17.435

18.093

18.682

HDP per capita v paritě kupní síly (PPS)

21.000

21.500

21.500

21.500

22.600

není k dispozici

Růst HDP

1,2

0,6

-2,6

-1,0

3,0

2,9

Registrovaná míra nezaměstnanosti %

10,7

11,8

12,0

13,1

13,1

12,3

Míra inflace %

1,8

1,8

2,6

1,8

0,2

-0,5

Privatizace státních společností

 Předchozí slovinská vláda zahájila v roce 2013 realizační fázi první vlny privatizace, do které bylo určeno následujících 15 státních společností s kapitálovou účastí státu:

Název společnosti

Oblast podnikání-služeb

Telekom Slovenije

národní telekomunikační operátor

Adria Airways

vlajkový letecký přepravce

Adria Airways Tehnika

letecká údržba a podpora

Aerodrom Ljubljana

operátor mezinárodního letiště

Unior

průmyslová a turistická společnost

Paloma

výrobce tkanin a pletiva

Terme Olimia

provozovatel termálních lázní

Elan

výrobce sportovních potřeb (lyže)

Gospodarsko   razstavišče

provozovatel veletrhů Lublaň

Cinkarna   Celje

chemický průmysl

Žito

výrobce potravin

Aero

chemický průmysl

NKBM

druhá největší slovinská banka

Helios

chemický průmysl

Fotona

výrobce   laserových výrobků

Současná vládní koalice v podepsané koaliční smlouvě potvrdila zájem o pokračování privatizace, která bude „dozorovaná, strategicky promyšlená a posuzovaná případ od případu.“ Dosud se privatizovaly společnosti Aerodrom Ljubljana (Fraport AG), Helios (Ring International Holding AG), Fotona (Technology4Medicine LLC), Adria Airways (4K Invest), Adria Airways Tehnika (Linetech Holding, S.A.), Elan (Wiltan Enterprises Limited, Merrill Lynch International), NKBM (Apollo Global Management, LLC), Žito (Podravka).

Analytici odhadují, že privatizace všech těchto firem by do státní pokladny mohla přinést 1 mld. EUR.

V květnu 2015 představila slovinská vláda klasifikaci, podle níž spadá 24 investic státu  mezi strategické, 21 investic mezi důležité a 46 (+11) investic mezi portfoliové.

Za strategické jsou označeny investice, u kterých si stát ponechá nebo získá alespoň 50% vlastnický podíl + 1 akcii. Jde především o infrastrukturní společnosti, energetické společnosti a přirozené monopoly (např. přístav), u kterých se kromě hospodářských cílů sledují i rozvojové a širší společenské zájmy:

1.

Borzen d.o.o.

13.

Kapitalska družba (KAD) d.d.

2.

DRI upravljanje investicij d.o.o.

14.

Kontrola zračnega prometa d.o.o.

3.

DARS d.d.

15.

Loterija Slovenije d.d.

4.

Elektro Celje d.d.

16.

Luka Koper d.d.

5.

Elektro Gorenjska d.d.

17.

Modra zavarovalnica d.d.

6.

Elektro Ljubljana d.d.

18.

Pošta Slovenije d.o.o.

7.

Elektro Maribor d.d.

19.

SID banka d.d.

8.

Elektro Primorska d.d.

20.

Slovenske železnice d.o.o.

9.

Eles d.o.o.

21.

Snežnik d.d.

10.

GEN energija d.o.o.

22.

SODO d.o.o.

11.

Holding slovenske elektrarne (HSE) d.o.o.

23.

Talum d.d.

12.

JP Uradni list RS d.o.o.

24.

Zavarovalnica Triglav d.d.

U důležitých investic stát usiluje o zachování klíčových rozvojových systémů ve Slovinsku v souladu s cíli a strategickými rozvojovými dokumenty, protože jde také o společnosti, které mají multiplikativní dopad na hospodářství a internacionalizaci hospodářství. Z těchto důvodů si u těchto investic ponechá stát kontrolní podíl, tj. 25 % + 1 akcie:

1.

D.S.U. d.o.o.

12.

Pozavarovalnica Sava d.d.

2.

DTK Murka d.o.o.

13.

Prvi sklad d.o.o.

3.

Geoplin d.o.o.

14.

SAVA d.d.

4.

Gorenje d.d.

15.

SIJ – Slovenska industrija jekla d.d.

5.

INFRA d.o.o.

16.

STH Ventures d.o.o.

6.

KRKA d.d.

17.

Terme Olimia d.d.

7.

META Ingenium d.o.o.

18.

VGP Drava d.d.

8.

Nafta Lendava d.o.o.

19.

VGP Mura d.d.

9.

NLB d.d.

20.

VGP Novo mesto d.d.

10.

Perutnina Ptuj d.d.

21.

VGP Kranj d.d.

11.

Petrol d.d.

 

 

Za portfoliové investice se označuje 11 společností ze seznamu, určeného k privatizaci a restrukturalizaci kvůli negativním hospodářským výsledkům (seznam schválený slovinským parlamentem v červnu 2013) a další tržně zajímavé společnosti s pozitivní hospodářskou bilancí:

1.

Abanka VIPA d.d.

24.

INKOS Krmelj d.o.o.

2.

A-Cosmos d.d.

25.

Intereuropa d.d.

3.

ADRIA turistično podjetje Ankaran d.o.o.

26.

Intertrade ITA d.d.

4.

Banka Celje d.d.

27.

KDD d.d.

5.

Bodočnost Maribor d.o.o.

28.

Kompas MTS d.d.

6.

Casino Bled d.d.

29.

MURKA d.d.

7.

Casino Portorož d.d.

30.

PEKO d.d.

8.

CETIS d.d.

31.

Pivovarna Laško d.d.

9.

CIMOS d.d.

32.

Počitniška skupnost KRŠKO d.d.

10.

CSS-IP d.o.o.

33.

Pomurske mlekarne d.d.

11.

ČZP Večer d.d.

34.

PS ZA AVTO d.o.o.

12.

Dom upokojencev Idrija d.o.o.

35.

Regionalna razvojna agencija Celje d.o.o.

13.

Družba za spodbujanje razvoja TNP d.d.

36.

RTH d.o.o.

14.

EKOEN d.o.o.

37.

RZV d.o.o.

15.

Elan Inventa d.o.o.

38.

SM Strojkoplast d.o.o.

16.

Elektrogospodarstvo Slovenije d.o.o.

39.

Studentenheim Korotan Gmbh

17.

Elektrooptika d.d.

40.

Telemach Rotovž d.d.

18.

Energetika Črnomelj d.o.o.

41.

Telemach Tabor d.d.

19.

Gorenjska banka d.d.

42.

Terme Čatež d.d.

20.

Goriške opekarne d.d.

43.

TKI Hrastnik

21.

Grand Hotel Union d.d.

44.

Toplotna oskrba Loče

22.

HIT d.d.

45.

Varnostni sistemi

23.

HTG Hoteli d.d.

46.

Velana

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Vývoj státního rozpočtu (v mld. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy

7 833

7 867

7 779

8 459

8 520

Výdaje

9 362

8 993

9 314

9 654

9 797

Saldo

-1 529

-1 106

-1 535

-1 195

-1 277

 

Slovinská vláda předložila návrh rozpočtu na rok 2016 – 2017 v souladu s paktem stability a fiskálními pravidly. Pro rok 2016 vláda navrhla příjmy ve výši € 8,7 miliardy a výdaje ve výši € 9.417,1 miliardy, což dle peněžního toku odpovídá deficitu 2,1 % HDP, přičemž jde o nejnižší rozpočtový schodek od začátku krize. Na rok 2017 se pak předpokládají příjmy ve výši € 8,7 miliardy a výdaje ve výši € 9,4 miliardy, což představuje deficit 1,74 % HDP. Hlavní výdaje budou směřovat do prioritních oblastí, tj. protipovodňová ochrana, zdraví, soudnictví, infrastruktura, vzdělávání; v důsledku současného vývoje budou navýšeny také prostředky na řešení migrační krize. Návrh rozpočtu byl slovinským parlamentem schválen dne 1. 12. 2015.

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance – BMP6 (v mil. EUR)

 

2010

2011

2012

2013

2014

   2015

I. Běžný účet

-29

83

954

2.027

2.607

2.828

1. Obchodní bilance

-717

-936

-36

708

1.210

1.628

1.1 Export

318.631

21.042

21.256

21.692

22.989

24.065

1.2. Import

319.292

21.978

21.292

20.984

21.780

22.437

2. Bilance služeb

1.210

1.406

1.509

1.761

1.736

2.054

3. Bilance výnosů

-243

-292

-302

-172

-87

-370

4. Transfery

57

-73

45

81

-152

58

II. Kapitálový účet

54

-85

41

71

-176

22

III. Finanční účet

-505

360

1.028

1.350

2.339

1.908

Zdroj: centrální Banka Slovinska

Devizové rezervy (v mil. EUR)

4/2016

12/2015

12/2014

12/2013

12/2012

12/2011

762,9

786,8

837,3

669,3

722,2

766,7

 Zdroj: centrální Banka Slovinska

Slovinský státní dluh (v mil. EUR)

 

3/2015

4/2015

4/2016

Domácí dluh

15.659,8

15.673,1

17.469,6

Úvěry

502,5

502,5

457,0

Dluhopisy

15.157,3

15.170,6

17.034,9

Zahraniční dluh

10.025,0

10.024,9

10.020,3

Úvěry

541,6

541,5

537,0

Dluhopisy

9.483,4

9.483,4

9.483,4

Celkem

25.684,7

25.698,0

27.490,0

Dluh vůči HDP

 

68%

 

Zdroj: MF SI

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální slovinská banka Banka Slovenije (BS) byla založena zákonem o centrální bance v roce 1991. BS je veřejnoprávním subjektem, nezávisle disponujícím svými aktivy. V souvislosti se zavedením EUR se BS řídí ustanoveními Evropské centrální banky (ECB) a Evropského systému centrálních bank (ESCB). Zavedením EUR byly z BS na ECB a ESCB převedeny tyto činnosti:

  • činnost spojená s implementací monetární politiky,
  • řízení devizových operací,
  • vlastnictví a řízení oficiálních devizových rezerv,
  • působení na hladkou implementaci platebních systémů.

V současnosti ve Slovinsku působí 18 bank a 3 spořitelny. Kromě domácích bank působí ve Slovinsku některé pobočky rakouských bank (Banka Sparkasse-v rámci skupiny Sparkasse a Erste bank, Banka Volksbank, Banka Bawag, Banka Hypo Alpe Adria, Banka Raiffeisen, UniCredit Banka).

Bankovní sektor je relativně koncentrovaný, dominují v něm dva bankovní domy: Nová lublaňská banka (NLB) a Nová kreditní banka Maribor (NKBM), které společně obhospodařují přes 41 % veškerých bankovních aktiv v zemi. Belgická KBC disponuje 31% podílem v NLB, NKBM nedávno koupil investiční fond Apollo Global Management, LLC. Největší banka v SI je z velké části ve vlastnictví státu (NLB 33 %). Menší banky již byly alespoň částečně privatizovány. Přibližně polovinu z nich koupili domácí akcionáři a další čtvrtina je buď vlastněna, nebo kontrolována zahraničním kapitálem. Francouzská společnost Societé Genérale koupila banku SKB, Banka Koper byla koupena italskou IMI San Paolo. Specifické postavení má SID banka (ve 100%ním vlastnictví státu), zaměřující se na podporu vývozu a s tím spojených pojišťovacích operacích.

Ze slovinských bank působí v ČR NLB Interfinanz Praha s.r.o , která má svoji pobočku v Praze, Palác Blaník, Václavské nám. 56.

Další informace:

V pojišťovnictví působí celkem 17 pojišťoven, mezi nejvýznamnější lze řadit pojišťovny Triglav, Adriatic Slovenika, Generali a Zavarovalnica Maribor. Podle údajů Asociace slovinských pojišťoven není slovinský pojišťovací trh zcela saturován v oblastech pojištění majetku (letadla a plavidla), pojištění ručitelů  a pojištění výloh právní ochrany.

CZ dceřinná společnost skupiny Triglav (Pojišťovna Triglav) byla v roce 2014 se všemi pobočkami na území ČR prodána společnosti VIGO Investments.

Další informace:

 

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběr daní je ve Slovinsku v kompetenci Finanční správy (Finančna uprava), která podléhá ministerstvu financí.  

Systém výběru daní

Přímé daně z příjmu

Daň z příjmů právnických osob  je vybírána ze zdanitelného zisku soukromých společností ve výši 17%. Celková míra pro daňové přiznání právnické osoby je 17%, sazba pro výpočet srážkové daně je 15%.

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní dle výše příjmu:

Čistý roční zdanitelný příjem v eurech

Daň z příjmu v eurech

Nad

Do

 

 

 

8.021,34

 

16%

8.021,34

18.960,28

1.283,41

+27% nad 8.021.,34

18.960,28

70.907,20

4.236,92

+41% nad 18.960,28

70.907,20

 

25.535,16

+50 nad 70.907,20

Další přímé daně z příjmu:

  • Daň z dividend
  • Daň z úroků a licenčních poplatků
  • Dan z tonáže
  • Daň z derivátů
  • Daň z práce o dílo
  • Příspěvky na sociální zabezpečení
  • Daň z výher v loteriích
  • Daň ze zisku v hazardních hrách

Přímé daně z majetku:

  • Daň dědická a darovací
  • Dani z nemovitosti
  • Daňové z vodního plavidla
  • Daň silniční
  • Daň z bankovních aktiv

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty

Všeobecná sazba DPH je 22 %, redukovaná sazba 9,5 % (týká se potravin, kromě nápojů), práh obratu pro plátce DPH činí 50.000 EUR/rok. Redukovaná sazba DPH se dále např. vztahuje na prodej knih, čištění oken, hlídání dětí, kadeřnické služby, malé opravy kol, obuvi, kožených výrobků a oděvů.

Další nepřímé daně:

  • Daň spotřební
  • Daň z pojistné smlouvy
  • Daň z převodu nemovitého majetku
  • Daň z motorového vozidla
  • Daň z finančních služeb
  • Daň z výherních losů

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: