Slovinsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název:

  • Slovinská republika (česky)
  • Republika Slovenija (slovinsky)
  • Republic of Slovenia (anglicky)

Složení vlády:

  • Miro Cerar, předseda vlády, SMC
  • Boris Koprivnikar, místopředseda vlády, ministr pro veřejnou správu, DeSUS
  • Karl Erjavec, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, DeSUS
  • Dejan Židan, místopředseda vlády, ministr zemědělství, lesnictví a potravinářství,  SD
  • Vesna Györkös Žnidar, ministryně vnitra, SMC
  • Andreja Katič, ministryně obrany, SD
  • Mateja Vraničar Erman, ministryně financí, SMC
  • Zdravko Počivalšek, ministr pro hospodářský rozvoj a technologie,  SMC
  • Goran Klemenčič, ministr spravedlnosti, SMC
  • Anja Kopač Mrak, ministryně práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí,  SD
  • Milojka Kolar Celarc,  ministryně  zdravotnictví, SMC
  • Maja Makovec Brenčič, ministryně školství, vědy a sportu, SMC
  • Peter Gašperšič, ministr infrastruktury, SMC
  • Tone Peršak, ministr kultury, DeSUS
  • Irena Majcen, ministryně životního prostředí a územního plánování, DeSUS
  • Alenka Smerkolj, ministryně bez portfeje odpovědná za rozvoj, kohezní politiku a čerpání z fondů EU, SMC
  • Gorazd Žmavc, ministr bez portfeje pro Slovince v sousedních zemích a v zahraničí, DeSUS

SMC: Strana moderního středu, SD: Sociální demokracie, DeSUS: Demokratická strana důchodců

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel k 1. lednu 2018 činil 2 066 880, z toho bylo 1 027 041 mužů a 1 039 839 žen.
  • Průměrný věk slovinské populace je 43,1 let (muži 41.6, ženy 44.6).

Z toho:

  • ve věku 0-14 let: 15,0 %,
  • ve věku 15-64 let: 65,9 %,
  • ve věku vyšším než 65 let: 19,1 %,
  • ve věku vyšším než 80 let: 5,2 %.

Další demografické ukazatele:

  • Průměrná hustota obyvatelstva na km2 je 101,9.
  • Průměrná délka života je 77.59 (muži), 83.51 (ženy).
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva je 0,4/1000 obyvatel.
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 39 %.

Během posledního sčítání lidu v roce  2002 se ke slovinské národnosti přihlásilo 1 631 363 obyvatel (83,06 %), druhým nejpočetnějším etnikem jsou Srbové – 38 964 (1,98 %), následují:

  • Chorvaté: 35 642 (1,81 %),
  • Bosňané: 21 542 (1,1 %),
  • Muslimové: 10 467 (0,53 %),
  • Maďaři: 6 243 (0,32 %),
  • Albánci: 6 186 (0,31 %),
  • Makedonci: 3 972 (0,2 %),
  • Romové: 3 246 (0,17 %),
  • Černohorci: 2 667 (0,14 %),
  • Italové: 2 258 (0,11 %).
  • K české národnosti se hlásilo 273 a ke slovenské 216 osob.

Náboženství:

Římskokatolickou konfesi vyznávalo (2002) 1 135 626 osob, tj. 57,8 %, dále je v zemi 14 736 evangelíků (0,8 %), 47 488 stoupenců islámu (2,4 %) a 45 908 ortodoxních/pravoslavných křesťanů (2,3 %). Celkem 199 264 (10,1 %) obyvatel uvedlo, že jsou ateisty, 307 973 (15,7 %) odmítlo na otázku víry odpovědět a 68 714 osob (3,5 %) uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi ani k náboženské skupině. Židovskou národnost uvedlo 28 osob a k judaismu se jich přihlásilo 99.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Slovinsko bylo ještě v roce 2013 silně zasaženo ekonomickou a finanční krizí (negativní růst HDP -1,0 %), která zastihla zemi naprosto nepřipravenou. Vlády Slovinska proto pracovaly na odpovídající dlouhodobé strategii, která by zemi z krize postupně vyvedla, celkově stabilizovala ekonomiku a s jejíž pomocí by byla dosažena úroveň z doby před začátkem krize. Zotavovaní klíčových partnerských trhů (především v EU) a dopady některých strukturních reforem (dokapitalizace bankovního sektoru, privatizace, stabilizace veřejných financí – postupné snižování rozpočtového deficitu a konsolidace státního dluhu) se však pozitivně promítají do hospodářství, které zaznamenalo v posledních třech letech nečekaný růst HDP: 3,0 % v roce 2014, 2,7 % v roce 2015 a 2,5 % v roce 2016. Hlavní tažnou silou slovinského hospodářství zůstává i nadále export (nárůst o 5,6 % v r. 2015 a 5,7 % v r. 2016). Hlavní tažnou silou růstu ekonomiky byl export, zvýšil se rovněž podíl spotřeby domácností a soukromých investic.

 

Slovinský úřad pro makroekonomické analýzy (UMAR) ve své poslední ekonomické prognóze předpokládá růst slovinského HDP ve výši 3,9 % v roce 2018 a 3,2 % v roce 2019, podobný je také odhad Statistického úřadu. OECD pozitivně hodnotí vývoj slovinské hospodářství v posledních 3 letech, který přičítá nejen stabilním poměrům na mezinárodní úrovni, ale také sérii opatření a změn, které přijala slovinská vláda. Za nejsilnější oblasti považuje OECD životní prostředí, vzdělání, rovnost mezi pohlavími či rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, naopak více pozornosti by mělo Slovinsko věnovat stárnutí populace a nízké produktivitě. Pokrok Slovinska zaznamenaly také ratingové agentury, které zlepšily svá hodnocení: Moody’s zvýšil hodnocení z Baa3 (pozitivní) na Baa1 (stabilní), Standard and Poor’s zvýšil hodnocení z A (pozitivní) na A+ (stabilní).

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

 2017

HDP (mld. EUR)

36,0

36,1

37,1

38,5

40,0

 43,2

HDP per capita (EUR)

17.498

17.435

18.093

18.682

19.576

 20.951

HDP per capita v paritě kupní síly (PPS)

21.500

21.500

22.600

20.884

21.669

 23.668

Růst HDP

-2,6

-1,0

3,0

2,3

3,1

 5,0

Registrovaná míra nezaměstnanosti %

12,0

13,1

13,1

12,3

8,0

 5,8

Míra inflace %

2,6

1,8

0,2

-0,5

-0,1

 1,5

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Národní shromáždění Slovinské republiky na zasedání v listopadu 2016 schválilo revidovaný státní rozpočet na léta 2017 a 2018 v souladu se Zákonem o fiskálním pravidle, jehož cílem je dosažení vyrovnaného rozpočtu do roku 2020. Rozpočet pro rok 2017 předpokládá rozpočtový deficit ve výši 1,6 % HDP, v roce 2018 pak 0,7 %. Snížení úrokových nákladů ze státního rozpočtu a zvýšení na straně příjmů umožní zvýšenou míru financování klíčových priorit a oblastí, které v důsledku krize veřejných financí v minulých letech o značnou část prostředků přišly. To jsou především bezpečnost, infrastruktura, věda, zaměstnanost a zdravotnictví.

 

 

Vývoj státního rozpočtu (v mld. EUR)

 

2013

2014

2015

2016

 2017

Příjmy

7 779

8 459

8 520

8 700

 8 830

Výdaje

9 314

9 654

9 797

9 540

 9 156

Saldo

-1 535

-1 195

-1 277

-840

 -326

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance – BMP6 (v mil. EUR)

  2012 2013 2014 2015 2016 2017
Běžný účet 930 1 732 2 325 1 998 2 698 2 770
Obchodní bilance -81 708 1 181 1 498 1 536 1 561
Export 21 256 21 692 22 961 24 039 24 951 28 422
Import 21 337 20 984 21 780 22 541 23 416 26 860
Bilance služeb 1 509 1 732 1 697 2 019 2 286 2 566
Bilance výnosů -271 -192 -125 -982 -630 310
Transfery 45 197 181 408 -265

-248

Kapitálový účet 41 187 157 371 -312 228
Finanční účet -142 1 042 2 377 1 772 936 1 673

 Zdroj: Centrální Banka Slovinska

 

Devizové rezervy (v mil. EUR)

12/2017

12/2016

12/2015

12/2014

12/2013

12/2012

743

705

787

837

669

722

 Zdroj: Centrální Banka Slovinska

 

Slovinský státní dluh (v mil. EUR)

Rok

2013

2014

2015

2016

2017

Konsolidovaný brutto dluh

25.504,9

30.199,0

32.070,6

31.677,1

31.860,0

Podíl dluhu vůči HDP

71,0 %

80,9 %

83,1 %

79,7 %

73,6%

Zdroj: Statistický úřad SI

 

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální slovinská banka, Banka Slovenije (BS), byla založena zákonem o centrální bance v roce 1991. BS je veřejnoprávním subjektem, nezávisle disponujícím svými aktivy. V souvislosti se zavedením EUR se BS řídí ustanoveními Evropské centrální banky (ECB) a Evropského systému centrálních bank (ESCB). Zavedením EUR byly z BS na ECB a ESCB převedeny tyto činnosti:

  • činnost spojená s implementací monetární politiky,
  • řízení devizových operací,
  • vlastnictví a řízení oficiálních devizových rezerv,
  • působení na hladkou implementaci platebních systémů.

V současnosti ve Slovinsku působí 16 bank a spořitelen. Bankovní sektor je relativně koncentrovaný, dominují v něm dva bankovní domy: Nová lublaňská banka (NLB) a Nová kreditní banka Maribor (NKBM), které společně obhospodařují přes 41 % veškerých bankovních aktiv v zemi. Belgická KBC disponuje 31% podílem v NLB, NKBM nedávno koupil investiční fond Apollo Global Management, LLC. Největší banka ve Slovinsku je z velké části ve vlastnictví státu (NLB 33 %). Menší banky již byly alespoň částečně privatizovány. Přibližně polovinu z nich koupili domácí akcionáři a další čtvrtina je buď vlastněna, nebo kontrolována zahraničním kapitálem. Francouzská společnost Societé Genérale koupila banku SKB, Banka Koper byla koupena italskou Intesa San Paolo. Specifické postavení má SID banka (ve 100% vlastnictví státu), zaměřující se na podporu vývozu a s tím spojených pojišťovacích operacích.

 

Největší komerční banky:

NLB d.d.

Nova KBM d.d.

Abanka d.d.

UniCredit banka Slovenija d.d.

SKB banka d.d.

Intesa Sanpaolo Bank d.d.

Sberbank banka d.d.

Banka Sparkasse d.d.

 

Další informace:

V pojišťovnictví působí celkem 20 pojišťoven, mezi nejvýznamnější lze řadit pojišťovny Triglav, Adriatic Slovenica, Generali, Zavarovalnica Maribor a Vzajemna. Podle údajů Asociace slovinských pojišťoven není slovinský pojišťovací trh zcela saturován v oblastech pojištění majetku (letadla a plavidla), pojištění ručitelů  a pojištění výloh právní ochrany. Česká dceřinná společnost skupiny Triglav (Pojišťovna Triglav) byla v roce 2014 se všemi pobočkami na území ČR prodána společnosti VIGO Investments.

 

Další informace:

 

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběr daní je ve Slovinsku v kompetenci Finanční správy (Finančna uprava Republike Slovenije), která podléhá ministerstvu financí.  

Systém výběru daní

Přímé daně z příjmu

  • Daň z příjmů právnických osob  je vybírána ze zdanitelného zisku soukromých společností ve výši 17%. Celková míra pro daňové přiznání právnické osoby je 17%, sazba pro výpočet srážkové daně je 15%.
  • Daň z příjmu fyzických osob je progresivní dle výše příjmu:

Čistý roční zdanitelný příjem v eurech

Daň z příjmu v eurech

Nad

Do

 

 

 

8.021,34

 

16%

8.021,34

18.960,28

1.283,41

+27% nad 8.021.,34

18.960,28

70.907,20

4.236,92

+41% nad 18.960,28

70.907,20

 

25.535,16

+50 nad 70.907,20

 

Další přímé daně z příjmu:

  • Daň z dividend
  • Daň z úroků a licenčních poplatků
  • Dan z tonáže
  • Daň z derivátů
  • Daň z práce o dílo
  • Příspěvky na sociální zabezpečení
  • Daň z výher v loteriích
  • Daň ze zisku v hazardních hrách

Přímé daně z majetku:

  • Daň dědická a darovací
  • Dani z nemovitosti
  • Daňové z vodního plavidla
  • Daň silniční
  • Daň z bankovních aktiv

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty

Všeobecná sazba DPH je 22 %, redukovaná sazba 9,5 % (týká se potravin, kromě nápojů), práh obratu pro plátce DPH činí 50.000 EUR/rok. Redukovaná sazba DPH se dále např. vztahuje na prodej knih, čištění oken, hlídání dětí, kadeřnické služby, malé opravy kol, obuvi, kožených výrobků a oděvů.

 

Další nepřímé daně:

  • Daň spotřební
  • Daň z pojistné smlouvy
  • Daň z převodu nemovitého majetku
  • Daň z motorového vozidla
  • Daň z finančních služeb
  • Daň z výherních losů

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: