Spojené arabské emiráty: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Abú Dhabí (SAE)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015

2016

vývoz  FOB v mld. USD

359,7

374,2

370,7

321,9

305,3

dovoz FOB v mld. USD

218,0

230,0

239,8

246,9

250,7

saldo v mld. USD

141,7

144,2

130,9

74,9

54,6

Zdroj: Economic Intelligence Unit Country Report 05/2016

Vzhledem k poklesu cen ropy (30% exportu) došlo v roce 2015 k výraznému meziročnímu poklesu salda obchodní bilance (o cca 50%). Pro rok 2016 se vzhledem k dalšímu poklesu cen ropy v 1. kv. 2016 předpokládá dokonce meziroční pokles exportu o 5,0 % při zachování mírného růstu dovozů o 1,1%, čímž dojde k dalšímu poklesu salda obchodní bilance. Ačkoli vývoz ropy se má vzhledem k novým kapacitám zvýšit o 6%, jeho podíl na celkovém exportu se sníží z 35% v roce 2014 na 20% v roce 2016.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

*neropný export do

mld. USD

podíl

import z

mld. USD

podíl

Indie

5,3

14,8%

Čína

22,1

11,7%

Saúdská Arábie

2,9

8,1%

USA

19,2

10,1%

Omán

2,4

6,7%

Indie

17,4

9,2%

Švýcarsko

2,3

6,4%

Německo

11,5

6,1%

Turecko

1,9

5,3%

Japonsko

10,5

5,5%

Irák

1,7

4,7%

Velká Británie

6,7

3,5%

Kuvajt

1,6

4,5%

Švýcarsko

6,4

3,4%

Egypt

1,3

3,6%

Itálie

5,8

3,1%

Čína

1,0

2,8%

Jižní Korea

5,6

3,0%

USA

0,9

2,5%

Francie

4,8

2,5%

celkem výše 

21,3

59,3%

celkem výše 

110,1

58,0%

celkem export *

35,9

100%

celkem import **

189,6

100%

Zdroj: Ministry of Economy  UAE 05/2016 (údaje jsou za rok 2014),

*   Emirátské statistiky zahraničního obchodu neobsahují vývoz ropy a vývoz z volných zón
** u dovozu emirátské statistiky nezahrnují dovoz do volných zón, který se většinou dále reexportuje Rozdí v dovozu mezi statistikami ministerstva hospodářství a EIU, případně EU DG Trade tak čini kolem 30%. 

 

celkový export do

mld. EUR

podíl

celkový import z

mld. EUR

podíl

Japonsko

28,5

14,7 %

EU

47,2

22,9 %

Írán

22,1

11,4 %

Čína

32,2

15,6 %

Indie

18,6

9,6 %

Indie

27,4

13,3 %

Jižní Korea

11,1

5,7 %

USA

18,3

8,9 %

Čína

10,6

5,4 %

Japonsko

7,9

3,8 %

Singapur

10,5

5,4 %

Jižní Korea

5,9

2,9 %

Thajsko

8,7

4,5 %

Katar

5,5

2,7 %

EU

7,4

 3,8 %

Hong Kong

5,2

2,5 %

Oman

6,5

 3,3 %

Singapur

5,1

2,5 %

Pakistan

4,5

2,3 %

Oman

4,5

2,2 %

celkem výše 

128,5

 66,1 %

celkem výše 

159,2

77,3 %

celkem export

194,5

100,0 %

celkem import

206,0

100,0 %

Zdroj: European Commission – DG for Trade 14.04.2016 (poslední dostupný k 05/2016 - revidované údaje za rok 2014, DG for Trade v této tabulce vychází ze zdroje IMF)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Přesné údaje nejsou k dispozici, neboť statistiky ministerstva hospodářství nezahrnují export ropy a export z free zón. Podle odhadů EIU tvoří vývoz SAE z cca 30 % ropa, 30 % ostatní zboží a služby a zbytek je re-export. V komoditním vývozu jsou po ropě největšími položkami perly, drahé kovy a kameny (dubajská free zóna DMCC - Dubai Multi Commodities Center je místem, kde fyzicky probíhá 40% světového obchodu se zlatem a 25% světového obchodu s diamanty a sídlí cca 10 000 firem s těmito výrobky obchodujícími), výrobky z plastů, hliník a výrobky z hliníku, minerální paliva a oleje. 

Zbožová struktura dovozu

mld. USD

podíl

přírodní perly, drahokamy a drahé kovy, šperky a bižuterie

49,5

26,1%

stroje a zařízení (nukleární reaktory, bojlery)

37,6

19,8%

dopravní prostředky (letadla a nd)

28,3

14,9%

základní kovy a výrobky z nich

14,6

7,7%

produkty chemického průmyslu

11,7

6,2%

textil a textilní výrobky

7,2

3,8%

zelenina a zeleninové výrobky

6,9

3,6%

plastické hmoty, guma a výrobky z nich

5,7

3,0%

živá zvířata a výrobky z nich

4,9

2,6%

potravinové výrobky, nápoje, tabák

4,2

2,2%

celkem  výše

170,6

90,0%

Celkem  dovoz (mimo zóny volného obchodu)

189,6

100,0%

Zdroj: Ministry of Economy UAE 05/2016 (údaje jsou za rok 2014)  

Pokud jde o zbožové složení vývozu EU do SAE, 30% činí stroje a zařízení, 21% dopravní prostředky a zařízení, 10% perly, drahé kovy a výrobky z nich. V dovozu ze SAE do EU dominují perly a drahé kovy (30%), ropa (24%) a 15% kovové polotovary a výrobky (hliník).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu začaly vznikat na začátku 80. let v emirátu Dubaj, který potřeboval přilákat zahraniční firmy pro plánovanou diverzifikaci své ekonomiky a odstranění jednostranné závislosti na příjmech z těžby ropy. Největší Jebel Ali Free Zone byla založena již v květnu 1980. Na jejich internetové adrese www.jafza.ae lze nalézt veškeré podrobnosti, informace a podmínky pro založení společnosti. JAFZ patří mezi pět největších svého druhu na světě a operuje v ní více než 3000 firem z celého světa.

V SAE funguje 31 zón (kromě Dubaje jsou dvě zóny v emirátu Sharjah, dvě v Ras Al Khaimah, dále ve Fujairah, Ajman, Umm Al Quiwain) a další nové zóny se připravují. Zahraniční firmy zde mohou umístit nejen svá distribuční centra pro celý region, ale i průmyslovou výrobu zboží určeného jak pro místní trh, tak pro re-export. 

V Abu Dhabi začaly fungovat první dvě volné zóny v roce 2009. Media Zone (někdy se používá název TwoFour54, což je GPS souřadnice Abu Dhabi) je zaměřena na televizní a filmovou produkci. Druhou zónou je Masdar Free Zone, kde mají své sídlo a firmy zabývající se obnovitelnými zdroji energie, ekologickým zpracováním odpadů, snížením emisí skleníkových plynů apod. Tato volná zóna je umístěna v budovaném „městě budoucnosti“ Masdar City (společně s Masdar Institute nebo s mezinárodní agenturou IRENA), zatím provizorně sídlí v Injazat Building.

Kromě volných zón existují v Abu Dhabi tzv. SEZ – Specialized Economic Zones, např. ICAD 1-4 v průmyslové oblasti Mussafah, Oil&Gas SEZ, Al Ain Industrial Zone a d. Velká zóna se připravuje v Khalifa Port poblíž vyústění plynovodu Dolphin a současných elektráren Taweellah A/B. SEZ mohou být v určitém směru vhodnější formou pro investice, protože zahraniční firmy nejsou tolik omezovány v obchodní činnosti ani směrem dovnitř emirátu. Mateřská firma je oprávněna zde vlastnit až 100% podíl.

V září 2012 byla slavnostně otevřena volná průmyslová a obchodní zóna KIZAD (Khalifa Industrial Zone Abu Dhabi), kterou největší a ekonomicky nejsilnější emirát buduje v rámci své vize „Abu Dhabi Economic Vision 2030“. Po dokončení bude mít tato zóna rozlohu 418 km2, čímž se stane největší volnou průmyslovou a obchodní zónou světa.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Investice v mil. USD

4 003

5 500

7 679

9 602

10 488

10 066

 Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2015 (zveřejněno v 07/2015) - ve zprávě jsou údaje o PZI za rok 2014, údaje za rok 2015 budou zveřejněny v 07/2016.

Podle UNCTAD World Investment Report 2015 se SAE v roce 2013 po deseti letech dostaly opět na první místo mezi arabskými zeměmi v hodnotě přijatých přímých zahraničních investic. I přes 4% meziroční pokles v roce 2014 si tuto pozici i nadále udržely.

Pokles PZI ve stejné výši 4% nicméně zaznamenala v roce 2014 celá oblast Západní Asie a většina zemí GCC ještě vyšší (např. PZI do KSA poklesly o 10%). Od roku 2009 celá oblast Západní Asie zaznamenává každoroční pokles PZI, což je dáno zejména bezpečnostní situaci regionu (regionální konflikty, nejistota dalšího vývoje) a poklesem atraktivních investičních projektů. Centrum regionálních investic se nicméně přesouvá z KSA (v roce 2009 PZI ve výši 36,6 mld. USD, v roce 2014 PZI ve výši 8,0 mld. USD) do SAE (v roce 2009 PZI ve výši 4,0 mld. USD v roce 2014 PZI ve výši 10,1 mld. USD), kde by mělo v příštích letech dojít k nárůstu PZI v souvislosti s řadou nových investičních příležitostí spojených s pořádáním světové výstavy  EXPO 2020.

V roce 2014 podle UNCTAD celková kumulovaná hodnota PZI činila 115 mld. USD. Hlavními investory zůstávají USA, Japonsko, Jižní Korea a země EU (cca 11% celkových 115 mld. USD, zejména UK, FR a NL se svými investicemi v ropném sektoru).

Emirátské ministerstvo hospodářství ve svých zprávách sektorové členění přímých zahraničních investic neuvádí, členění je uvedeno pouze u domácích investorů, kde reality a obchodní služby tvoří 17,8%, státní služby 15%, průmysl 14,7% doprava, skladování a komunikace 13,8% a ropný sektor 11%. Uvedené údaje jsou za rok 2012 (poslední dostupné k 05/2016).

K otevřeným investičním projektům určeným pro soukromý sektor (domácí i zahraniční) patří zvýšení těžby ropy z 2,5 na 3,5 mil. barelů denně, které si vyžádá investice ve výši 60 mld. USD (ExxonMobil, Royal Dutch Shell, Total, BP) a dále velkolepé developerské stavební projekty v Dubaji v celkové výši cca 130 mld. USD (z nichž největším projektem je logistická, retailová a residenční aglomerace Dubai South v okoli letiště Sheikh Maktoum Internationa Airport, která si vyžádá investice ve výši 36 mld. USD do rozšíření letiště, logiistické a dopravní infrastruktury a bydlení pro cca 1 mil. obyvatel, včetně areálu EXPO 2020). 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Omezení pro investice

SAE nemají zatím rovné podmínky pro domácí a zahraniční investory. Největší diskriminací zahraničních investorů je podmínka majortiního místního podílu (fyzická osoba s emirátským občanstvím nebo právnická osoba 100% vlastněná emirátským občanem) minimálně ve výši 51% v emirátských společnostech. 

Zahraniční investor dále až na výjimky (některé kancelářské a residenční stavby) nemůže vlastnit v SAE nemovitosti.

Podle Zákona o obchodním zastoupení/distribuci (zákon nerozlišuje mezi zástupcem a distributorem) je distribuce zboží vyhrazena pouze emirátským fyzickým osobám nebo právnickým osobám se 100% emirátským vlastnictvím. V praxi však dochází k tomu, že zboží dováží a distribuují i tzv. smíšené LLC (limited liability company) z 51% vlastněné místními subjekty a 49% zahraničními osobami.

Zahraniční osoby se nemohou přímo zůčastnit federálních tendrů. Účast je povolena pouze prostřednictvím místního zástupce (blíže k problematice zástupců v kap. 6.1.) nebo místní právní entity vlastněné z 51% emirátskými občany. Obdobné podmínky pro účast ve státních tendrech aplikují i jednotlivé emiráty. 

Výjimkou jsou volné zóny, kde zahraniční investor může mít 100% vlastnictví investice.

Pobídky pro investory

Volná repatriace zisku a kapitálu, není majetková, spotřební daň, daň z příjmu fyzických ani právnických osob, DPH, existuje volná konvertibilita místní měny.

Mimo volné zóny, kde je založení a vedení firmy pro zahraniční investory podnikání snažší, vláda v poslední době zakládá tzv. Specialized Economic Zones (SEZ), které jsou zaměřené na určitý sektor (výzkum, vývoj, výroba) a mají ještě  výhodnější podmínky (např. nižší poplatky za vedení a prodlužování licence). Příkladem takové zóny je Masdar Special Economic Zone zaměřená na výzkum, vývoj a výrobu technologií pro obnovitelné zdroje energie. 

Formy majetkové účasti, které mohou zahraniční investoři využít při svém vstupu na trh, jsou zmíněny v kapitole 6.3 - podmínky pro založení reprezentace, pobočky a společného podniku. Podrobné členění, včetně perpektivních oborů pro podnikání je uvedeno přiloženém Investors Guide. 

S cílem přilákat zahraniční investice vláda SAE neustále zvyšuje úroveň svého podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost země v globální ekonomice. V posedních letech SAE výrazně postoupily v hodnocení podnikatelského prostředí: Index světové konkurenceschopnosti – 12. místo (Global Competitiveness Report 2014-2015), Světový index podnikání – 20. místo (Global Enterpreneurship and Development Institute - Global Enterpreneurship Index 2015), Index snadnosti podnikání – 22. místo (Ease of Doing Business Index, World Bank Doing Business Report 2015), Index transparentnosti (nekorupčnosti) podnikání – 25. místo (Transparency International 2015), Světový index inovací – 38. místo („Global Inovation Index“ - Cornell University, European Institute of Business Administration, Insead Business School a World Intellectual Property Organisation). 

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: