Spojené arabské emiráty: Zahraniční obchod a investice

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Abú Dhabí (Spojené arabské emiráty)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015

2016

2017 

*vývoz  FOB v mld. USD

371,2

343,0

300,4

294,9

313,5

**dovoz FOB v mld. USD

230,8

234,6

223,9

226,5

 231,6

saldo v mld. USD

140,4

108,4

76,5

68,4

 80,9

Zdroj: Economic Intelligence Unit Country Report 04/2018

* vývoz zahrnuje i reexporty (včetně reexportů z volných zón), jejichž podíl na celkovém vývozu činí cca 40-45%. Jedná se převážně o zlato, diamanty a výrobky z nich.
** dovoz zahrnuje i dovoz do volných zón obchodu, který činí cca 30% celkových dovozů, v roce 2017 činil podle odhadu IMF celkem 74,7 mld. USD

Pozn. ZÚ k dostupným zdrojům: Vzájemné porovnání různých zdrojů statistik obchodu se velmi liší. Emirátské statistiky obchodu (primární zdroj je Ministry of Economy a Federal Competitivness and Statistical Authority) u vývozu nezahrnují vývoz ropy a vývoz z volných zón, uvádí sice reexporty, ale bez reexportů z voných zón. Pro ilustraci: vývoz podle místních statistik činil v roce 2016 celkem 46,2 mld. USD, reexporty celkem 59,0 mld. USD, kdežto podle IMF a jeho statistiky bilance běžného účtu činil v roce 2016 celkový vývoz 291,5 mld. USD, z toho ropa 45,6 mld. USD, neropný export 103,5 mld. USD a reexporty 137,2 mld. USD. U dovozu do SAE jsou též rozdíly: podle IMF bilance běžného účtu činil v roce 2016 celkový dovoz do SAE 226,6 mld. USD, kdežto místní emirátské statistiky uvádějí 190,4 mld. USD, neboť nezarnují dovoz do volných zón.   

Vzhledem k poklesu cen ropy, jejíž podíl na celkovém vývozu činí 18% (do roku 2014 vzhledem k vyšší ceně činil tento podíl 30%), dochází od roku 2015 k výraznému meziročnímu poklesu aktivního salda obchodní bilance. Tento trend by se měl zastavit v roce 2017, kdy vlivem vyšších cen ropy opětovně dochází k růstu exportu. Postupný růst exportu se očekává i v následujících letech, kdy by mělo dojít k uvolnění vývozních kvót v rámci OPEC a potažmo i ke zvýšení těžby emirátské ropy.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

celkový export do

mld. USD

% podíl na exportu

celkový import z

mld. USD

% podíl na importu

Indie

21,2

10,1 %

EU 28

39,4

14,1 %

Írán

20,9

9,9 %

Čína

23,5

8,4 %

Japonsko

19,5

9,3 %

USA

19,1

6,8 %

Čína

11,5

5,5 %

Indie

18,5

6,6 %

EU 28

10,7

5,1 %

Japonsko

9,0

3,2 %

Omán

10,5

5,0 %

Turecko

7,9

2,8 %

Švýcarsko

9,3

4,4 %

Saúdská Arábie

5,3

1,9 %

Jižní Korea

8,7

 4,1 %

Jižní Korea

4,9

1,7 %

Singapur

8,2

3,9 %

Švýcarsko

3,7

1,3 %

Saúdská Arábie

6,3

3,7 %

Hong Kong

3,3

1,2 %

celkem výše 

128,5

 60,8 %

celkem výše 

134,7

48,3 %

celkem export

211,3

100,0 %

celkem import

279,0

100,0 %

Zdroj: European Commission – DG for Trade 16.4.2018 - údaje za rok 2017  (přepočteno z EUR kurzem 1 EUR = 1,13 USD - prům. kurz za rok 2017 dle EIU)

Pozn. ZU: údaje o celkovém vývozu udávané místními statistikami se oproti mezinárodním statistikám velmi liší (řádově o stovky procent), neboť nezahrnují vývoz ropy a vývoz (včetně reexportu) z volných zón. Teritoriální členění podle těchto statistik má proto jen velmi omezenou vypovídací schopnost. U dovozu místní statistiky nezahrnují dovoz do volných zón, který činí cca 30% celkového dovozu. Rozdíly však jsou i u vzájemném porovnání mezinárodních statistik (IMF DOT, Trade Map, Eurostat) navzájem, zejména pokud jde o teritoriální strukturu obchodu. Z tohoto důvodu bylo zvoleno jako nejvěrohodnější výše uvedené teritorální členění podle statistiky Evropské komise, které se v mnohém shoduje se statistikou IMF DOT.

Největším obchodním partnerem SAE je Evropská Unie s obratem ve výši 50,1 mld. USD, na druhém místě je Indie (39,7 mld. USD) a na třetím Čína (35,0 mld. USD). Vývoz SAE do zemí EU (podle IMF DOT - údaje za 2016): 1. Belgie - 2,5 mld. USD, 2. Nizozemí - 1,6 mld. USD. 3. Francie - 1,0 mld. USD, dovoz SAE ze zemí EU: 1. Německo - 12,6 mld. USD, 2. Itále - 5,4 mld. USD, 3. Francie - 4,4 mld. USD.  

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu

Emirátské oficiální statistiky zahraničního obchodu neobsahují export ropy a export z cca 30 zón volného obchodu, které leží mimo celní prostor emirátů. Podle odhadů EIU tvoří vývoz SAE z cca 20 % ropa, 35 % ostatní zboží a služby a zbytek je re-export. V komoditním složení vývozu je na prvním místě ropa, zemní plyn, minerální paliva a oleje, dále perly, drahé kovy a kameny (dubajská free zóna DMCC - Dubai Multi Commodities Center - je místem, kde fyzicky probíhá 40% světového obchodu se zlatem a 25% světového obchodu s diamanty a kde sídlí cca 10 000 firem s těmito výrobky obchodujícími), výrobky z plastů, hliník a výrobky z hliníku. Obdobné komoditní složení vývozu uvádí i Trade Map.

Komoditní struktura dovozu 

Komoditní struktura dovozu v roce 2016

mld. USD

podíl

HS 14 - přírodní perly, drahokamy a drahé kovy, šperky a bižuterie

53,2

27,9 %

HS 16 - stroje a zařízení, elektrické přístroje

39,7

20,9 %

HS 17 - dopravní prostředky 

29,9

15,7 %

HS 15 - základní kovy a výrobky z nich

11,9

6,3 %

HS 06 - produkty chemického průmyslu

10,5

5,5 %

HS 02 - zelenina a zeleninové výrobky

6,7

3,5 %

HS 11 - textil a textilní výrobky

6,0

3,2 %

HS 04 - potravinové výrobky, nápoje, tabák

5,1

2,7 %

HS 07 - plastické hmoty, guma a výrobky z nich

4,8

2,5 %

HS 05 - minerální produkty

4,1

2,2 %

celkem  výše

171,9

90,3 %

Celkem  dovoz (mimo dovozu do zón volného obchodu)

190,4

100,0 %

Zdroj: Federal Competitivness and Statistics AuthorityUAE 05/2018 (údaje jsou za rok 2016 - poslední publikované), stejné komoditní pořadí uvádí i Trade Map nebo Eurostat (pro obchod s EU).  

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu začaly vznikat na začátku 80. let v emirátu Dubaj, který potřeboval přilákat zahraniční firmy pro plánovanou diverzifikaci své ekonomiky a odstranění jednostranné závislosti na příjmech z těžby ropy. Největší Jebel Ali Free Zone byla založena již v květnu 1980. Na jejich internetové adrese www.jafza.ae lze nalézt veškeré podrobnosti, informace a podmínky pro založení společnosti. JAFZ patří mezi pět největších svého druhu na světě a operuje v ní více než 3000 firem z celého světa.

V SAE funguje 31 zón (kromě Dubaje jsou dvě zóny v emirátu Sharjah, dvě v Ras Al Khaimah, dále ve Fujairah, Ajman, Umm Al Quiwain) a další nové zóny se připravují. Zahraniční firmy zde mohou umístit nejen svá distribuční centra pro celý region, ale i průmyslovou výrobu zboží určeného jak pro místní trh, tak pro re-export. 

V Abu Dhabi začaly fungovat první dvě volné zóny v roce 2009. Media Zone (někdy se používá název TwoFour54, což je GPS souřadnice Abu Dhabi) je zaměřena na televizní a filmovou produkci. Druhou zónou je Masdar Free Zone, kde mají své sídlo a firmy zabývající se obnovitelnými zdroji energie, ekologickým zpracováním odpadů, snížením emisí skleníkových plynů apod. Tato volná zóna je umístěna v budovaném „městě budoucnosti“ Masdar City (společně s Masdar Institute nebo s mezinárodní agenturou IRENA).

Kromě volných zón existují v Abu Dhabi tzv. SEZ – Specialized Economic Zones, např. ICAD 1-4 v průmyslové oblasti Mussafah, Oil&Gas SEZ, Al Ain Industrial Zone a d. Velká zóna se připravuje v Khalifa Port poblíž vyústění plynovodu Dolphin a současných elektráren Taweellah A/B. SEZ mohou být v určitém směru vhodnější formou pro investice, protože zahraniční firmy nejsou tolik omezovány v obchodní činnosti ani směrem dovnitř emirátu. Mateřská firma je oprávněna zde vlastnit až 100% podíl.

V září 2012 byla slavnostně otevřena volná průmyslová a obchodní zóna KIZAD (Khalifa Industrial Zone Abu Dhabi), kterou největší a ekonomicky nejsilnější emirát buduje v rámci své vize „Abu Dhabi Economic Vision 2030“. Po dokončení bude mít tato zóna rozlohu 418 km2, čímž se stane největší volnou průmyslovou a obchodní zónou světa.

Mezi nejvýznamnější free zóny v SAE patří:

Dubai Free Zones
Jebel Ali Free Zone (JAFZA) – http://jafza.ae/
Dubai Airport Free Zone (DAFZ)- http://www.dafz.ae/en
Dubai Internet City (DIC)- http://www.dubaiinternetcity.com/
Dubai Silicon Oasis (DSO)- https://www.dsoa.ae/en/
Dubai Healthcare City (DHCC) – http://www.dhcc.ae/
Dubai International Financial Center (DIFC)- http://www.difc.ae/
Dubai Biotechnology and Research Park (DuBioTec)- http://www.dubiotech.ae/
Dubai Multicomodities Center (DMCC) - http://www.dmcc.ae/

Abu Dhabi Free Zones
Abu Dhabi Airport Free Zone - http://www.businesscity.ae/english/
Masdar Free Zone - http://www.masdarcityfreezone.com/en/
Khalifa Industrial Zone - http://kizad.com/en
Abu Dhabi Media Zone - http://www.twofour54.com/en/

ostatní emiráty
Hamriyah Free Zone (Sharjah) - http://www.hfza.ae/
Sharjah Airport International Free Zone (SAIF) - http://www.saif-zone.com/en/Pages/default.aspx
Ras Al Khaima Free Trade Zone - http://rakftz.com/
Fujairah Free Zone - http://www.fujairahfreezone.com/
Ajman Free Zone - http://www.afz.gov.ae/
Um Al Quain Free Zone - http://uaqftz.com/

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2011

2012

2013

2014

2015

 2016

Investice v mil. USD

7 152

8 828

9 491

10 823

8 795

8 986 

 Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2017 (zveřejněno v 07/2017) - ve zprávě jsou údaje o PZI za rok 2016, údaje za rok 2017 budou zveřejněny v 07/2018.

Podle UNCTAD World Investment Report 2017 se SAE v roce 2013 po deseti letech dostaly opět na první místo mezi arabskými zeměmi v hodnotě přijatých přímých zahraničních investic a tuto pozici si stále drží. Do roku 2014 měla v této oblasti prvenství Saúdská Arábie.

Od roku 2009 oblast Západní Asie zaznamenává meziroční pokles přímých zahraničních investic (PZI), což je způsobeno zhoršenou bezpečnostní situaci regionu (regionální konflikty, nejistota dalšího vývoje) a od roku 2015 též snížením atraktivity investic do ropného sektoru. Centrum regionálních investic se postupně přesouvá z KSA (v roce 2009 PZI ve výši 36,6 mld. USD, v roce 2015 PZI pouze ve výši 8,0 mld. USD) do SAE (v roce 2009 PZI ve výši 4,0 mld. USD v roce 2015 PZI ve výši 11 mld. USD), kde by mělo v příštích letech dojít k dalšímu růstu PZI v souvislosti s řadou nových investičních příležitostí spojených s pořádáním světové výstavy  EXPO 2020 a budováním neropného průmyslu, jehož podíl na HDP má do roku 2025 narůst o 10%. 

Ke konci roku 2016 podle UNCTAD celková kumulovaná hodnota PZI v SAE činila 118 mld. USD.

Teritoriální struktura

Podle výroční zprávy centrální banky SAE za rok 2016 (výroční zpráva za rok 2017 přehled PZI neuvádí) jsou hlavními zahraničními investory následující země UK (12,3%), USA (6,3%), Indie (5,7%), Francie (5,2%), Saúdská Arábie (4,1%) a Kuvajt (3,9%).  Tyto země jsou i největšími investory dlouhodobě (v posledních 10 letech) a jejich podíl na celkových investicích stabilně roste.  

Odvětvová struktura 

Podle statistik centrální banky SAE bylo v roce 2015 nejvíce přímých zahraničních investic umístěno do následujících odvětví:  26,2 % velkoobchod a maloobchod, 25,8 % nemovitosti a jejich pronájem, 19,1% finančí služby, 9,5 % průmysl, 4,6% nerostné zdroje.  Z dlouhodobého hlediska je cca 75% přímých zahraničních investic umísťováno do sektoru služeb (obchod, realitní služby, finanční a bankovní služby), zbytek tvoří průmysl, stavebnictví a výroba elektřiny. 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Omezení pro investice

SAE nemají zatím rovné podmínky pro domácí a zahraniční investory. Největší diskriminací zahraničních investorů je podmínka, aby fyzická osoba s emirátským občanstvím nebo právnická osoba 100% vlastněná emirátským občanem vlastnila minimálně 51% základního jmění v emirátských společnostech. Výjimkou jsou volné zóny, kde zahraniční investor může vlastnit i 100% základního jmění společnosti.

Zahraniční investor dále až na výjimky (některé kancelářské a residenční stavby) nemůže vlastnit v SAE nemovitosti.

Podle Zákona o obchodním zastoupení/distribuci (zákon nerozlišuje mezi zástupcem a distributorem) je distribuce zboží vyhrazena pouze emirátským fyzickým osobám nebo právnickým osobám se 100% emirátským vlastnictvím. V praxi však dochází k tomu, že zboží dováží a distribuují i tzv. smíšené společnosti, tj. společnosti vlastněné místními osobami pouze z 51%.

Zahraniční firmy se nemohou zůčastnit tendrů na federální veřejné zakázky přímo. Účast je povolena pouze prostřednictvím místního zástupce - občana SAE (blíže k problematice zástupců v kap. 6.1.), místní společnosti vlastněné z 51% emirátskými občany nebo prostřednictvím servisního agenta (v případě, že je nabízejícím místní pobočka zahraniční firmy). Obdobné podmínky pro účast v tendrech na veřené zakázky jsou vyžadovány i státními orgány a státními společnostmi jednotlivých emirátů. 

Firmy registrované ve volných zónách se veřejných zakázek účastnit nemohou. Tyto firmy nemohou dále působit jako distributoři zboží na vnitřním celním území emirátů, nebo na tomto území poskytovat většinu služeb. 

Pobídky pro investory

Volná repatriace zisku a kapitálu, není majetková, spotřební daň, daň z příjmu fyzických ani právnických osob (kromě ropných společností a zahraničních bank), DPH (bude zavedeno od ledna 2018), existuje volná konvertibilita místní měny.

Mimo volné zóny, kde je založení a vedení firmy pro zahraniční investory snažší, vláda v poslední době zakládá tzv. Specialized Economic Zones (SEZ), které jsou zaměřené na určitý sektor (výzkum, vývoj, výroba) a mají ještě  výhodnější podmínky (např. nižší poplatky za vedení a prodlužování licence). Příkladem takové zóny je Masdar Special Economic Zone zaměřená na výzkum, vývoj a výrobu technologií pro obnovitelné zdroje energie. 

Formy majetkové účasti, které mohou zahraniční investoři využít při svém vstupu na trh, jsou zmíněny v kapitole 6.3 - podmínky pro založení reprezentace, pobočky a společného podniku. 

S cílem přilákat zahraniční investice vláda SAE neustále zvyšuje úroveň svého podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost země v globální ekonomice. V posedních letech SAE výrazně postoupily v hodnocení podnikatelského prostředí: Index světové konkurenceschopnosti – 16 místo (Global Competitiveness Report 2016-2017), Světový index podnikání – 19. místo (Global Enterpreneurship and Development Institute - Global Enterpreneurship Index 2017), Index snadnosti podnikání – 26. místo (Ease of Doing Business Index, World Bank Doing Business Report 2017), Index transparentnosti (nekorupčnosti) podnikání – 24. místo (Transparency International 2017), Světový index inovací – 41. místo („Global Inovation Index 2016“ - Cornell University, European Institute of Business Administration, Insead Business School a World Intellectual Property Organisation). 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: