Srbsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

Srbská republika vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v červnu 2006. Politickým systémem Srbské republiky je parlamentní demokracie. Srbský parlament je jednokomorový.

Vlajka:

vlajka Srbska

Státní znak:

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • v češtině - Srbská republika
  • v srbštině - Republika Srbija, Република Србија
  • v angličtině - Republic of Serbia
  • zkratka - RS 

Složení vlády:

Dne 11. srpna 2016 byla srbským parlamentem schválena nová vláda, vzešlá z mimořádných dubnových voleb. Srbská vláda má 16 resortů a 20 členů, z nichž čtyři mají funkci místopředsedy a tři zastávají ministerskou funkci bez portfeje:

  • Předseda vlády - Aleksandar Vučić (SNS)
  • První místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí - Ivica Dačić (SPS)
  • Místopředsedkyně vlády a ministryně výstavby, dopravy a infrastruktury – Zorana Mihajlović (SNS)
  • Místopředseda vlády a ministr obchodu, cestovního ruchu a telekomunikací - Rasim Ljajić (SDPS)
  • Místopředsedkyně vlády a ministryně pro státní správu a místní samosprávu – Ana Brnabić nestraník)
  • Ministryně spravedlnosti – Nela Kuburović (nestraník)
  • Ministr hornictví a energetiky - Aleksandar Antić (SPS)
  • Ministr zemědělství a ochrany životního prostředí – Branislav Nedimović (SNS)
  • Ministr kultury a informací – Vladan Vukosavljević (nestraník)
  • Ministr vnitra – Nebojša Stefanović (SNS)
  • Ministr práce, zaměstnanosti a pro veterány a sociální otázky – Aleksandar Vulin (Hnutí socialistů)
  • Ministr obrany – Zoran Djordjević (nestraník)
  • Ministr mládeže a sportu - Vanja Udovičić (nestraník)
  • Ministr zdravotnictví - Zlatibor Lončar (nestraník)
  • Ministr školství, vědy a technologického rozvoje – Mladen Šarčević (nestraník)
  • Ministr financí – Dušan Vujović (nestraník)
  • Ministr hospodářství – Goran Knežević (SNS)
  • Ministryně bez portfeje, odpovědná za evropskou integraci - Jadranka Joksimović (SNS)
  • Ministryně bez portfeje, odpovědná za demografii a populační politiku - Slavica Djukić-Dejanović (SPS)
  • Ministr bez portfeje, odpovědný za regionální rozvoj a koordinaci činnosti veřejných podniků – Milan Krkobabić (PUPS)

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2011 činí celkový počet obyvatel 7 186 862. Do tohoto sčítání ale nebylo zahrnuto Kosovo. Průměrná hustota osídlení v RS činila cca 91,9 obyvatel na km².

V období 2007 – 2011 byl průměrný roční přírůstek obyvatel záporný a dosahoval průměrné hodnoty -4,7 promile, v samotném roce sčítání (2011) to však bylo 25,2 promile. V roce 2011 byl průměrný dožitý věk obyvatel Srbska dosáhl 75,3 roku - 77,1 roku u žen a 71,3 roku u mužů.

Demografická křivka

věk

podíl v populaci

0-14 let

 14.8% (mužů 549,469/žen 515,988)

15-24 let

 11.6% (mužů 432,471/žen 407,367)

25-54 let

 41.6% (mužů 1,512,888/žen 1,488,099)

55-64 let

 14.7% (mužů 511,516/žen 551,117)

65 let a více

 17.2% (mužů 508,751/žen 732,098)

Národnostní složení

národnost

podíl (%)

Srbové

83,3

Maďaři

3,5

Bosňáci a Muslimové

2,0

Romové

2,0

Náboženské složení

náboženství

podíl (%)

 pravoslavní

84,5

 katolíci

4,9

 muslimové

3,1

 ateisté

1,1

 protestanti

0,9

 ostatní

5,5

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Základní makroekonomické údaje 2011-2016

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (mil. EUR)

33 423

31 638

34 262

33 318

33 491

34 115

Reálný růst HDP (%)

1,4

-1,0

2,6

-1,8

0,8

2,8

HDP/obyvatele (EUR)

4 600

4 400

4 800

4 700

4 700

4 820

Inflace – meziroční změna HICP (%)

11,2

7,4

7,7

2,3

1,5

1,3

Míra nezaměstnanosti (%)[1]

23,0

23,9

22,1

18,9

17,7

16,5

Vývoz (mil. EUR)

11 356

11 700

14 116

14 452

15 631

17 369

Dovoz (mil. EUR)

16 502

16 981

17 785

18 066

18 897

19 870

Bilance BÚ dle BMP6 (mil. EUR)

-3 657

-3 672

-2 099

-1 954

-1 586

-1 370

Vládní dluh (% HDP)

47,0

58,1

61,1

72,4

76,4

72,9[2]

Saldo státního rozpočtu (% HDP)

-4,8

-6,8

-5,5

-6,7

-3,8

-0,2[2]

Průměrný směnný kurs EUR/RSD

101,95

113,13

113,14

117,31

120,73

123,12

Průměrná hrubá mzda (RSD)

52 733

57 430

60 708

61 426

61 145

64 847[3]

Průměrná čistá mzda (EUR)[2]

372,5

364,5

388,6

379,3

368,0

374,1

Minimální mzda (EUR)

n/a

235

238

234

235

233

 

Zdroj: Eurostat

[1] Zdrojem statistiky je The World Bank Group.

[2] Zdrojem statistiky je Národní banka Srbska.

[3] Zdrojem statistiky je Statistický úřad Srbska.

 

Očekávané tempo růstu reálného HDP podle Světové banky (%)

2014

2015

2016 (odhad)

2017 (předpověď)

2018 (předpověď)

2019 (předpověď)

-1,8

0,8

2,5

2,8

3,5

3,5

Zdroj: The World Bank Group

 

 

Podíl jednotlivých sektorů na HDP v roce 2015 (%)

Zemědělství

8,2

Průmysl

31,4

Služby

60,5

Zdroj: The World Bank Group

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Státní rozpočet Srbska v období 2011 - 2016 (mld. RSD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy

1 362

1 472

1 538

1 620

1 694

1 842

Výdaje

1 526

1 717

1 750

1 878

1 843

1 899

Deficit/přebytek

-163

-245

-212

-258

-149

-57

Zdroj: Národní banka Srbska

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Platební bilance Srbska dle BPM6 v období 2011-2016 (mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

BĚŽNÝ ÚČET

-3 656

-3 671

-2 098

-1 985

-1 577

-1 370

Obchodní bilance

-5 496

-5 634

-4 159

-4 111

-3 993

-3 476

Bilance služeb

154

111

313

465

725

895

Bilance prvotních důchodů

-1 368

-1 097

-1 419

-1 343

-1 658

-1 950

Bilance druhotných důchodů

3 054

2 949

3 166

3 003

3 349

3 161

KAPITÁLOVÝ ÚČET

-3

-8

15

7

-18

-10

FINANČNÍ ÚČET

-3 340

-3 351

-1 630

-1 705

-1 205

-790

PZI

-3 320

-753

-1 298

-1 236

-1 804

-1 861

Portfoliové investice

-1 600

-1 676

-1 883

-369

289

916

Finanční deriváty

-25

2

-1

-6

2

9

Ostatní investice

-197

214

855

1 703

141

448

Rezervní aktiva

1 801

-1 137

697

-1 797

166

-302

CHYBY A OPOMENUTÍ

318

329

453

273

390

590

Zdroj: Národní banka Srbska

 

Dílčí salda platební bilance Srbska dle BMP6 v období 2011-2016 (mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Obchodní bilance

-5 496

-5 634

-4 159

-4 111

-3 993

-3 476

Výkonová bilance

-5 341

-5 523

-3 845

-3 645

-3 268

-2 581

Běžný účet

-3 656

-3 671

-2 098

-1 985

-1 577

-1 370

Základní bilance

-339

-2 927

-785

-742

209

481

Saldo maximální likvidity

-1 801

1 137

-697

1 797

166

302

Zdroj: Národní banka Srbska

 

Stav devizových rezerv Srbska ke konci daného období (mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Národní banka

12 058

10 915

11 189

9 907

10 378

10 205

Komerční banky

809

1 057

913

1 735

1 435

1 557

Celkem

12 867

11 972

12 102

11 642

11 813

11 761

Zdroj: Národní banka Srbska

 

K 31. 3. 2017 dosahují devizové rezervy Srbska výše 11 212 mil. EUR, z toho 9 730 mil. EUR je v držení Národní banky Srbska (64% cenné papíry, 29% hotovost a vklady, 7% zlato, 0,1% SDR) a 1 482 mil. EUR disponují komerční banky.

 

Zahraniční dluh Srbska dle věřitele v období 2011-2016 (mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

CELKOVÝ DLUH

24 124

25 645

25 644

25 679

26 234

26 592

STŘEDNĚDOBÝ A DLOUHODOBÝ DLUH

23 488

25 167

25 426

25 556

25 903

25 873

Mezinárodní finanční instituce

7 697

7 968

7 519

6 800

6 766

6 694

  IMF

2 077

1 841

1 131

614

507

494

  IBRD

1 437

1 452

1 436

1 534

1 836

1 844

  IDA

540

536

496

491

471

412

  EUROFIMA

100

112

92

77

67

48

  IFC

366

421

467

342

306

256

  EIB

1 551

2 021

2 314

2 318

2 262

2 338

  EU

373

329

284

232

180

125

  EUROFOND – CEB

73

70

98

112

102

108

  EBRD

1 180

1 186

1 202

1 079

1 034

1 067

Vlády

2 781

2 830

3 070

4 163

4 629

4 927

  Pařížský klub

1 582

1 476

1 370

1 363

1 368

1 319

  Ostatní

1 199

1 354

1 699

2 800

3 261

3 608

Londýnský klub

720

652

295

304

304

185

Ostatní

12 289

13 717

14 543

14 289

14 204

14 066

KRÁTKODOBÝ DLUH

612

455

196

99

303

690

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém Republiky Srbsko je postaven na standardním modelu. Půsbí zde jedna státní centrální banka (Národní banka Srbska - NBS) a řada komerčních bank. Komerční banky provádějí svojí činnost samostatně a pod dozorem státního bankovního dozoru.

 

Největší banky v Srbsku podle celkových aktiv k 31. 12. 2016 (mil. RSD)

Název banky

Celková aktiva

Banca Intesa a.d. Beograd

551 415

Komercijalna banka a.d. Beograd

400 017

Unicredit Bank Srbija a.d. Beograd

332 232

Raiffeisen banka a.d. Beograd

254 024

Société Générale banka Srbija a.d. Beograd

235 782

Agroindustrijsko komercijalna banka AIK banka a.d. Beograd

183 736

Eurobank a.d. Beograd (dříve Eurobank EFG)

150 632

Erste Bank a.d. Novi Sad

142 916

Banka Poštanska štedionica a.d. Beograd

133 096

Vojvođanska banka a.d. Novi Sad

125 897

Sberbank Srbija a.d. Beograd (dříve Volksbank)

108 158

Addiko Bank a.d. Beograd (dříve Hypo Alpe-Adria)

97 354

ProCredit Bank a.d. Beograd

89 334

Crédit Agricole banka Srbija a.d. Novi Sad

77 530

Alpha Bank Srbija a.d. Beograd

74 344

Zdroj: Národní banka Srbska

 

Na srbském trhu dále působí čtyři banky, jejichž aktiva jsou ve výši 30-55 mld. RSD (Piraeus Bank, OTP banka, Halkbank a NLB banka), pět bank, které disponují aktivy v rozmezí 10-20 mld. RSD (Marfin Bank, VTB banka, Srpska banka, Telenor banka a Direktna banka), a tři banky s objemem aktiv menším než 10 mld. RSD (JUBMES banka, MTS banka a Jugobanka Jugbanka).

 

Dne 28. února 2017 dokončila česká banka Expobank CZ a.s. akvizici srbské banky Marfin Bank a.d. Beograd, čímž se stala jejím jediným akcionářem a první českou bankou, která vstoupila na srbský trh. Představitelé společnosti avizovali brzkou změnu obchodního názvu srbské firmy na Expobank, dle jejich vyjádření se budou snažit podpořit větší obchodní spolupráci mezi Českou republikou, Ruskem a Srbskem. Generálním ředitelem Marfinu nadále zůstává Borsilav Strugarević.

 

Největší pojišťovny v Srbsku podle celkových aktiv k 30. 9. 2016 (mil. RSD)

Název pojišťovny

Celková aktiva

Delta Generali osiguranje a.d.o.

50 433

Dunav osiguranje a.d.o.

35 449

Wiener Städtische a.d.o.

27 547

Grawe osiguranje a.d.o.

22 986

DDOR Novi Sad a.d.o.

16 722

Uniqa a.d.o.

6 858

Triglav Kapaonik a.d.o.

6 319

AMS osiguranje a.d.o.

4 303

Milenijum osiguranje a.d.o.

3 812

Merkur osiguranje a.d.o.

3 352

Zdroj: Národní banka Srbska

 

Na trhu dále působí pojišťovny Sava, Axa, Societe General, Sogaz, Energoprojekt a Globos.

 

Společnosti Takovo osiguranje Kragujevac byla v roce 2014 odebrána licence a v současnosti je v likvidaci.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Níže je obsažen stručný popis nejvýznamnějších daní v Srbsku.

Daň z příjmů právnických osob

  • Daň z příjmů právnických osob činí od října 2012 15 %.

Daň z příjmů fyzických osob

  • Daňová sazba na výplaty činí 10%. Ostatní osobní příjmy se zdaňují 20% sazbou. Nerezidentním fyzickým osobám se zdaňují pouze příjmy na území RS. Daňový plátce má právo na daňový kredit v částce, kterou již zaplatil v zahraničí. Roční daňová sazba na příjmy cizích občanů činí 10 %, pokud jejich příjmy překročují 6 průměrných platů v Srbsku, jinak 15%. Daň z dividend a úroků činí 15%.

Daň z přidané hodnoty

  • DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je cena prodaných výrobků a služeb, ve které není započtený DPH. Standardní DPH činí 20 % a účtuje se ve většině případů. Snížená sazba DPH činí 10 % a účtuje se na základní potraviny, denní tisk, komunální služby atd. DPH se neplatí v případě vývozu zboží a v oblasti mezinárodní letecké dopravy.

Daň z nemovitosti

  • Daň z nemovitosti pro daňové plátce, kteří mají obchodní účet, činí 0,40 % a pro ostatní plátce daň kolísá v závislosti na daňovém základu. Daňová sazba ve výši 2,5 % se účtuje v případě převodu vlastnických práv na nemovitostech.

Poplatky za převod některých práv

  • Sazba poplatků (daně) za převod tzv. absolutních práv (směsice různých práv, včetně převodu práv duševního vlastnictví) je proporcionální a pro transfer akcií, dluhopisů a garancí právnických osob činí 0,3 % a pro transfer ostatních absolutních práv činí 2,5 %.

Investiční pobídky a daně

  • Investor v Srbsku může být v rámci investičních pobídek částečně nebo zcela osvobozen od placení některých daní a poplatků. Níže je přehle základních uplatňovaných cenových pobídek.

Daňové prázdniny

Obchodní společnosti jsou osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob:

  • pro prvních 10 let pro velké investory;
  • pro prvních pět let v případě investice do nerozvinutého regionu;
  • po prvních 5 let v případě investic podmíněných získáním koncese.

Přenos ztrát

  • Do zisků mohou být zpětně za 5 let započítány ztráty.

Daňové kredity

  • Výše daňového poplatku může být snížená o 20 % částky investované do základních prostředků. Tato redukce však nemůže překročit částku ve výši 50 % daňových poplatků. Daňový kredit ve výši 80 %, v případě investic do základních prostředků, je zavedený ve 13 hospodářských oblastech (např. zemědělství, rybolov, textilní a kožedělný průmysl, výroba základních kovů, výroba kancelářského nábytku, výroba elektrických přístrojů, rádií a TV přístrojů, atd).

Relevantní instituce v tomto sektoru - odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: