Srbsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

Srbská republika vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v červnu 2006. Politickým systémem Srbské republiky je parlamentní demokracie. Srbský parlament je jednokomorový.

Vlajka:

vlajka Srbska

Státní znak:

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • v češtině - Srbská republika
  • v srbštině - Republika Srbija, Република Србија
  • v angličtině - Republic of Serbia
  • zkratka - RS 

Složení vlády:

Dne 29. června 2017 byla srbským parlamentem schválena nová vláda. Srbská vláda má 17 resortů a 21 členů, z nichž čtyři mají funkci místopředsedy a tři zastávají ministerskou funkci bez portfeje:

  • Předseda vlády – Ana Brnabić (nestraník)
  • První místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí - Ivica Dačić (SPS)
  • Místopředsedkyně vlády a ministryně výstavby, dopravy a infrastruktury – Zorana Mihajlović (SNS)
  • Místopředseda vlády a ministr obchodu, cestovního ruchu a telekomunikací - Rasim Ljajić (SDPS)
  • Místopředsedkyně vlády a ministryně pro státní správu a místní samosprávu – Branko Ružić (SPS)
  • Ministryně spravedlnosti – Nela Kuburović (nestraník)
  • Ministr hornictví a energetiky - Aleksandar Antić (SPS)
  • Ministr zemědělství a ochrany životního prostředí – Branislav Nedimović (SNS)
  • Ministr kultury a informací – Vladan Vukosavljević (nestraník)
  • Ministr vnitra – Nebojša Stefanović (SNS)
  • Ministr práce, zaměstnanosti a pro veterány a sociální otázky – Zoran Djordjević (nestraník)
  • Ministr obrany – Aleksandar Vulin (Hnutí socialistů)
  • Ministr mládeže a sportu - Vanja Udovičić (nestraník)
  • Ministr zdravotnictví - Zlatibor Lončar (nestraník)
  • Ministr školství, vědy a technologického rozvoje – Mladen Šarčević (nestraník)
  • Ministr financí – Dušan Vujović (nestraník)
  • Ministr hospodářství – Goran Knežević (SNS)
  • Ministryně pro evropskou integraci- Jadranka Joksimović (SNS)
  • Ministryně bez portfeje, odpovědná za demografii a populační politiku - Slavica Djukić-Dejanović (SPS)
  • Ministr bez portfeje, odpovědný za regionální rozvoj a koordinaci činnosti veřejných podniků – Milan Krkobabić (PUPS)
  • Ministr bez portfeje, odpovědný za inovace a technologický rozvoj – Nenad Popović (Srbská lidová partie)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2011 činí celkový počet obyvatel 7 186 862. Do tohoto sčítání ale nebylo zahrnuto Kosovo. Průměrná hustota osídlení v RS činila cca 91,9 obyvatel na km².

Průměrný roční přírůstek obyvatel byl v posledním období záporný a dosahoval hodnoty -4,7 promile, v samotném roce sčítání (2011) to však bylo 25,2 promile. Průměrný dožitý věk obyvatel Srbska dosáhl 75,3 roku - 77,1 roku u žen a 71,3 roku u mužů.

Demografická křivka

věk

podíl v populaci

0-14 let

 14.8% (mužů 549,469/žen 515,988)

15-24 let

 11.6% (mužů 432,471/žen 407,367)

25-54 let

 41.6% (mužů 1,512,888/žen 1,488,099)

55-64 let

 14.7% (mužů 511,516/žen 551,117)

65 let a více

 17.2% (mužů 508,751/žen 732,098)

Národnostní složení

národnost

podíl (%)

Srbové

83,3

Maďaři

3,5

Bosňáci a Muslimové

2,0

Romové

2,0

Náboženské složení

náboženství

podíl (%)

 pravoslavní

84,5

 katolíci

4,9

 muslimové

3,1

 ateisté

1,1

 protestanti

0,9

 ostatní

5,5

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické údaje 2012–2017

 

2012

2013

2014

2015

2016

 2017

HDP (mil. EUR)

31 638

34 262

33 318

33 491

34 115

 36 795

Reálný růst HDP (%)

-1,0

2,6

-1,8

0,8

2,8

 1,9

HDP/obyvatele (EUR)

4 400

4 800

4 700

4 700

4 820

 5 200

Inflace – meziroční změna HICP (%)

7,4

7,7

2,3

1,5

1,3

 3,3

Míra nezaměstnanosti (%)[1]

23,9

22,1

18,9

17,7

16,5

 14,1

Vývoz (mil. EUR)

11 700

14 116

14 452

15 631

17 369

 15 046

Dovoz (mil. EUR)

16 981

17 785

18 066

18 897

19 870

 19 413

Bilance BÚ dle BMP6 (mil. EUR)

-3 672

-2 099

-1 954

-1 586

-1 370

 -2 087

Vládní dluh (% HDP)

58,1

61,1

72,4

76,4

72,9[2]

 61,5

Saldo státního rozpočtu (% HDP)

-6,8

-5,5

-6,7

-3,8

-0,2[2]

 0,8

Průměrný směnný kurs EUR/RSD

113,13

113,14

117,31

120,73

123,12

 121,34

Průměrná hrubá mzda (RSD)

57 430

60 708

61 426

61 145

64 847[3]

 65 976

Průměrná čistá mzda (EUR)[2]

364,5

388,6

379,3

368,0

374,1

 383,9

Minimální mzda (EUR)

235

238

234

235

233

 250

Zdroj: Eurostat

  • [1] Zdrojem statistiky je The World Bank Group.
  • [2] Zdrojem statistiky je Národní banka Srbska.
  • [3] Zdrojem statistiky je Statistický úřad Srbska.

Očekávané tempo růstu reálného HDP podle Světové banky (%)

2014

2015

2016 

2017 

2018 (odhad)

2019 (předpověď)

2020 (předpověď)

-1,8

0,8

2,8

2,0

3,0

3,5

4

Zdroj: The World Bank Group

Podíl jednotlivých sektorů na HDP v roce 2015 (%)

Zemědělství

8,2

Průmysl

31,4

Služby

60,5

Zdroj: The World Bank Group

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet Srbska v období 2012–2017 (mld. RSD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy

1 472

1 538

1 620

1 694

1 842

1 973

Výdaje

1 717

1 750

1 878

1 843

1 899

1 921

Deficit/přebytek

-245

-212

-258

-149

-57

52

Zdroj: Národní banka Srbska

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance za období 2012-2017 (v mil. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

BĚŽNÝ ÚČET

-3 671

-2 098

-1 985

-1 234

-1 075

-2 090

Obchodní bilance

-5 634

-4 159

-4 111

-3 645

-3 11

-3 986

Bilance služeb

111

313

465

729

907

951

Bilance prvotních důchodů

-1 097

-1 419

-1 343

-1 658

-2 022

-2 570

Bilance druhotných důchodů

2 949

3 166

3 003

3 340

3 159

3 516

KAPITÁLOVÝ ÚČET

-8

15

7

-18

-10

5

FINANČNÍ ÚČET

-3 351

-1 630

-1 705

-920

-535

-1 690

PZI

-753

-1 298

-1 236

-1 804

-1 899

-2 415

Portfoliové investice

-1 676

-1 883

-369

289

917

827

Finanční deriváty

2

-1

-6

2

9

-21

Ostatní investice

214

855

1 703

426

740

-310

Rezervní aktiva

-1 137

697

-1 797

166

-302

228

CHYBY A OPOMENUTÍ

329

453

273

332

549

395

Zdroj: Národní banka Srbska

Dílčí salda platební bilance Srbska dle BMP6 v období 2012–2017 (mil. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Obchodní bilance

-5 634

-4 159

-4 111

-3 645

-3 119

-3 986

Výkonová bilance

-5 523

-3 845

-3 645

-2 951

-2 212

-3 035

Běžný účet

-3 671

-2 098

-1 985

-1 234

-1 075

-2 090

Základní bilance

-2 927

-785

-742

209

481

 

Saldo maximální likvidity

-1 137

697

-1 797

166

-302

-228

Zdroj: Národní banka Srbska

Stav devizových rezerv Srbska ke konci daného období (mil. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Národní banka

10 915

11 189

9 907

10 378

10 205

9 962

Komerční banky

1 057

913

1 735

1 435

1 557

1 111

Celkem

11 972

12 102

11 642

11 813

11 761

11 072

Zdroj: Národní banka Srbska

K 31. 3. 2017 dosahují devizové rezervy Srbska výše 9,65 mld. EUR.

 

Zahraniční dluh Srbska dle věřitele v období 2012–2017 (mil. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

CELKOVÝ DLUH

25 645

25 644

25 679

26 234

26 494

25 736

STŘEDNĚDOBÝ A DLOUHODOBÝ DLUH

25 167

25 426

25 556

25 903

25 789

24 821

Mezinárodní finanční instituce

7 968

7 519

6 800

6 766

6 689

6 698

  IMF

1 841

1 131

614

507

494

462

  IBRD

1 452

1 436

1 534

1 836

1 844

2 121

  IDA

536

496

491

471

412

330

 EUROFIMA

112

92

77

67

48

37

  IFC

421

467

342

306

256

179

  EIB

2 021

2 314

2 318

2 262

2 338

2 362

  EU

329

284

232

180

125

82

  EUROFOND – CEB

70

98

112

102

108

127

  EBRD

1 186

1 202

1 079

1 034

1 067

998

Vlády

2 830

3 070

4 163

4 629

4 924

4 704

  Pařížský klub

1 476

1 370

1 363

1 368

1 319

1 178

  Ostatní

1 354

1 699

2 800

3 261

3 608

 

Londýnský klub

652

295

304

304

185

143

Ostatní

13 717

14 543

14 289

14 204

14 066

 

KRÁTKODOBÝ DLUH

455

196

99

303

690

889

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém Republiky Srbsko je postaven na standardním modelu. Působí zde jedna státní centrální banka (Národní banka Srbska - NBS) a řada komerčních bank. Komerční banky provádějí svojí činnost samostatně a pod dozorem státního bankovního dozoru.

Největší banky v Srbsku podle celkových aktiv k 31. 12. 2017 (mil. RSD)

Název banky

Celková aktiva

Banca Intesa a.d. Beograd

564 859

Komercijalna banka a.d. Beograd

369 183

Unicredit Bank Srbija a.d. Beograd

362 748

Raiffeisen banka a.d. Beograd

264 621

Société Générale banka Srbija a.d. Beograd

287 988

Agroindustrijsko komercijalna banka AIK banka a.d. Beograd

209 360

Eurobank a.d. Beograd (dříve Eurobank EFG)

158 441

Erste Bank a.d. Novi Sad

161 921

Banka Poštanska štedionica a.d. Beograd

140 488

Vojvođanska banka a.d. Novi Sad

122 728

Sberbank Srbija a.d. Beograd (dříve Volksbank)

166 033

Addiko Bank a.d. Beograd (dříve Hypo Alpe-Adria)

94 116

ProCredit Bank a.d. Beograd

96 682

Crédit Agricole banka Srbija a.d. Novi Sad

86 934

OTP banka

74 255

Zdroj: Národní banka Srbska

Na srbském trhu dále působí tři banky, jejichž aktiva jsou ve výši 30-55 mld. RSD (Piraeus Bank, NLB banka a Halkbank), šest bank, které disponují aktivy v rozmezí 10-30 mld. RSD (Direktna banka, Expo bank, Telenor banka, Opportunity banka, Srpska banka, JUBMES banka, VTB banka), a čtyři banky s objemem aktiv menším než 10 mld. RSD (MTS banka, MIRABANK, Bank of China a Jugobanka Jugbanka).

Dne 28. února 2017 dokončila česká banka Expobank CZ a.s. akvizici srbské banky Marfin Bank a.d. Beograd, čímž se stala jejím jediným akcionářem a první českou bankou, která vstoupila na srbský trh. Představitelé společnosti avizovali brzkou změnu obchodního názvu srbské firmy na Expobank, dle jejich vyjádření se budou snažit podpořit větší obchodní spolupráci mezi Českou republikou, Ruskem a Srbskem. Generálním ředitelem Marfinu nadále zůstává Borislav Strugarević.

Největší pojišťovny v Srbsku podle celkových aktiv k 30. 9. 2017 (mil. RSD)
pojišťovna počet pojistek celková aktiva
Dunav 1886565 24927
GeneraliOsig 1103478 19777
DDOR 688817 10949
Wiener 548084 10900
Triglav 274458 5308
Grawe 131638 3838
UniqaNezivot 342368 3700
Milenijum 338801 3086
AMS 247848 2936
SavaNezivot 236090 2012
UniqaZivot 143198 1764
SocieteGen 86481 1691
MerkurOsig 33999 935
Sogaz 4336 612
Globos 8338 310
SavaZivotno 16329 201
Energoprojekt 1032 148

Zdroj: Národní banka Srbska

Na trhu dále působí pojišťovny Sava, Axa, Societe General, Sogaz, Energoprojekt a Globos.

Společnosti Takovo osiguranje Kragujevac byla v roce 2014 odebrána licence a v současnosti je v likvidaci.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Níže je obsažen stručný popis nejvýznamnějších daní v Srbsku.

Daň z příjmů právnických osob

  • Daň z příjmů právnických osob činí od října 2012 15 %.

Daň z příjmů fyzických osob

  • Daňová sazba na výplaty činí 10%. Ostatní osobní příjmy se zdaňují 20% sazbou. Nerezidentním fyzickým osobám se zdaňují pouze příjmy na území RS. Daňový plátce má právo na daňový kredit v částce, kterou již zaplatil v zahraničí. Roční daňová sazba na příjmy cizích občanů činí 10 %, pokud jejich příjmy překročují 6 průměrných platů v Srbsku, jinak 15%. Daň z dividend a úroků činí 15%.

Daň z přidané hodnoty

  • DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je cena prodaných výrobků a služeb, ve které není započtený DPH. Standardní DPH činí 20 % a účtuje se ve většině případů. Snížená sazba DPH činí 10 % a účtuje se na základní potraviny, denní tisk, komunální služby atd. DPH se neplatí v případě vývozu zboží a v oblasti mezinárodní letecké dopravy.

Daň z nemovitosti

  • Daň z nemovitosti pro daňové plátce, kteří mají obchodní účet, činí 0,40 % a pro ostatní plátce daň kolísá v závislosti na daňovém základu. Daňová sazba ve výši 2,5 % se účtuje v případě převodu vlastnických práv na nemovitostech.

Poplatky za převod některých práv

  • Sazba poplatků (daně) za převod tzv. absolutních práv (směsice různých práv, včetně převodu práv duševního vlastnictví) je proporcionální a pro transfer akcií, dluhopisů a garancí právnických osob činí 0,3 % a pro transfer ostatních absolutních práv činí 2,5 %.

Daňové prázdniny

Obchodní společnosti mohou být osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob, pokud přijmou minimálně 100 nových zaměstnanců.

Přenos ztrát

  • Do zisků mohou být zpětně za 5 let započítány ztráty.

Relevantní instituce v tomto sektoru - odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: