Srbsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

Srbská republika vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v červnu 2006. Politickým systémem Srbské republiky je parlamentní demokracie. Srbský parlament je jednokomorový.

Vlajka:

vlajka Srbska

Státní znak:

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • v češtině - Srbská republika
  • v srbštině - Republika Srbija, Република Србија
  • v angličtině - Republic of Serbia
  • zkratka - RS 

Složení vlády:

Dne 28. dubna 2014 byla srbským parlamentem schválena nová vláda, vzešlá z březnových předčasných voleb. Vláda není postavena na klasické koaliční smlouvě (koaliční dohodu podepsala SNS pouze se Svazem vojvodinských Maďarů, kteří však nenominovali žádné ministry).

Vláda zahrnuje vedle zástupců SNS a SPS také zástupce Sociálnědemokratické strany Srbska (SDPS) a Nového Srbska (NS). Svaz vojvodinských Maďarů získal na základě koaliční dohody posty pěti státních tajemníků.

Srbská vláda má 16 resortů a 19 členů, z nichž čtyři mají funkci místopředsedy, a dva ministry bez portfeje:

  • Předseda vlády - Aleksandar Vučić (SNS)
  • První místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí - Ivica Dačić (SPS)
  • Místopředsedkyně vlády a ministryně výstavby, dopravy a infrastruktury – Zorana Mihajlović (SNS)
  • Místopředseda vlády a ministr obchodu, cestovního ruchu a telekomunikací - Rasim Ljajić (SDPS)
  • Místopředsedkyně vlády a ministryně pro státní správu a místní samosprávu - Kori Udovički (nestraník)
  • Ministr spravedlnosti - Nikola Selaković (SNS)
  • Ministr hornictví a energetiky - Aleksandar Antić (SPS)
  • Ministr zemědělství a ochrany životního prostředí - Snežana Bogosavljević Bošković(SPS)
  • Ministr kultury a informací - Ivan Tasovac (nestraník za SNS)
  • Ministr vnitra – Nebojša Stefanović (SNS)
  • Ministr práce, zaměstnanosti a pro veterány a sociální otázky – Aleksandar Vulin (Hnutí socialistů)
  • Ministr obrany - Bratislav Gašić (SNS)
  • Ministr mládeže a sportu - Vanja Udovičić (nestraník)
  • Ministr zdravotnictví - Zlatibor Lončar (nestraník)
  • Ministr školství, vědy a technologického rozvoje - Srdjan Verbić (nestraník)
  • Ministr financí - Dušan Vujović (nestraník)
  • Ministr hospodářství - Željko Sertić (nestraník)
  • Ministryně bez portfeje, odpovědná za evropskou integraci - Jadranka Joksimović (SNS)
  • Ministr bez portfeje, odpovědný za mimořádné situace  - Velimir Ilić (NS)

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2011 činí celkový počet obyvatel 7 186 862. Do tohoto sčítání ale nebylo zahrnuto Kosovo. Průměrná hustota osídlení v RS činila cca 91,9 obyvatel na km².

V období 2007 – 2011 byl průměrný roční přírůstek obyvatel záporný a dosahoval průměrné hodnoty -4,7 promile, v samotném roce sčítání (2011) to však bylo 25,2 promile. V roce 2011 byl průměrný dožitý věk obyvatel Srbska dosáhl 75,3 roku - 77,1 roku u žen a 71,3 roku u mužů.

Demografická křivka

věk

podíl v populaci

0-14 let

 14.8% (mužů 549,469/žen 515,988)

15-24 let

 11.6% (mužů 432,471/žen 407,367)

25-54 let

 41.6% (mužů 1,512,888/žen 1,488,099)

55-64 let

 14.7% (mužů 511,516/žen 551,117)

65 let a více

 17.2% (mužů 508,751/žen 732,098)

Národnostní složení

národnost

podíl (%)

Srbové

83,3

Maďaři

3,5

Bosňáci a Muslimové

2,0

Romové

2,0

Náboženské složení

náboženství

podíl (%)

 pravoslavní

84,5

 katolíci

4,9

 muslimové

3,1

 ateisté

1,1

 protestanti

0,9

 ostatní

5,5

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele Srbska v období 2007 - 2014
 

2008

 2009

 2010

 2011

 2012

 2013

2014

2015

HDP (mil. €)

33 704

30 654

29 766

33 423

31 683

34 262

33 319

32 908

Reálný růst HDP (%)

5,4

-3,1

0,6

1,4

-1,0

2,6

-1,8

0,74

Spotřebitelské ceny (růst %)

8,6

6,6

10,3

7,0

12,2

2,2

1,7

1,5

Nezaměstnanost (%)

13,6

16,1

19,2

23,0

23,9

22,1

18,9

17,7

Vývoz  (mil. €)

9 583

8 043

9 515

11 145

11 469

13 937

14 451

15 618

Dovoz (mil. €)

18 267

13 099

14 244

16 487

16 992

17 782

18 096

18 899

Bilance běžného účtu(mil. €)

-7 126

-2 032

-2 037

-3 656

3 671

-2 098

-1 985

-1 577

Veřejný dluh v % HDP

28,3

32,8

41,8

45,4

56,2

59,6

71,0

75,9

Devizový kurz (€/RSD) průměr

81,44

93,95

103,04

101,95

113,13

113,14

117,31

120,73

Saldo státního rozpočtu (v % HDP)

-1,7

-3,2

-3,4

-4,0

-5,9

-5,2

-6,4

-2,9

Průměrná čistá mzda v €

400,5

337,4

330,1

372,5

364,5

388,6

379,3

368,0

Zdroj: Národní banka Srbska

Podíl na HDP podle hospodářských sektorů:

  • zemědělství: 10.4%
  • průmysl: 38.5%
  • služby: 51.1% 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet Srbska v období 2003 - 2014 (mil. RSD) 

  Rok  

  Příjmy  

  Výdaje  

  Deficit nebo přebytek  

2003

261 914,7

304 805,8

-42 891,2

2004

333 566,8

355 923,0

-22 356,3

2005

418 455,1

391 606,9

26 848,2

2006

499 106,0

468 804,8

30 301,2

2007

580 390,0

567 715,1

12 674,9

2008

653 055,1

701 405,5

-48 350,4

2009

651 195,1

746 452,0

-95 256,9

2010

712 225,9

812 474,6

-100 248,7

2011

743 849,4

877 328,9

-133 479,4

2012

788 505,9

980 443,5

-191 937,4

2013

812 080,7

985 749,6

-173 668,9

2014

881 083,3

1 127 944,7

-246 861,4

2015

1 694 831,1 1 843 965,5 - 149 134,3

Zdroj: Ministerstvo financí RS

Vývoj srbského státního rozpočtu je pečlivě monitorován ze strany MMF, v návaznosti na poskytnuté půjčky.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance Srbska, období 2009 – 2014 (mil. EUR)
 

  2010  

  2011  

  2012  

  2013  

 2014  

2015

I. BĚŽNÝ ÚČET

-2 037

-3 656

-3 671

-2 098

-1 985

-1 577

1. Zboží

-4 719

-5 496

-5 634

-4 159

-4 111

-3 993

Vývoz

6 856

8 118

8 376

10 515

10 641

11 357

Dovoz

11 575

13 614

14 011

14 674

14 752

15 350

2. Služby

-10

154

111

313

465

725

Příjmy

2 659

3 027

3 093

3 422

3 810

4 273

Výdaje

2 669

2 873

2 981

3 109

3 344

3 548

3. Bilance obchodu a služeb

-4 729

-5 341

-5 523

-3 845

-3 645

-3 268

Vývoz

9 515

11 145

11 469

13 937

14 451

15 631

Dovoz

14 244

16 487

16 992

17 782

18 096

18 899

4. Příjmy (platy a investice)

-658

-1 368

-1 097

-1 419

-1 343

-1 658

Příjmy

431

506

665

607

642

628

Výdaje

1 089

1 874

1 763

2 025

1 985

2 340

5. Běžné převody

3 351

3 054

2 949

3 166

3 003

3 349

Příjmy

3 621

3 409

3 292

3 537

3 400

3 795

Výdaje

271

355

343

372

397

446

II. KAPITÁLOVÝ ÚČET

0

-3

-8

15

7

-18

1. Příjmy

2

2

0

19

12

7

2. Výdaje

2

5

9

4

6

25

III. FINANČNÍ ÚČET

1 818,5

2 609,2

2 883,2

1 392,5

 

-1 205

1. Přímé investice – netto

860,1

1 826,9

231,9

768,5

 

- 1 804

v zahraničí

-143,0

-122,0

-42,3

-10,0

 

310

zahraniční v tuzemsku

1 003,1

1 948,9

274,1

778,5

 

2 114

2. Portfoliové investice - netto

38,8

1 619,1

1 665,9

1 916,6

 

289

Aktiva

-29,8

67,0

-26,5

10,1

 

77

Pasiva

68,6

1 552,1

1 692,4

1 906,4

 

-212

3. Ostatní investice

-9,1

964,6

-151,7

-595,0

 

141

Aktiva

-791,9

455,4

-1 022,8

-621,3

 

307

Pasiva

782,8

509,2

871,2

25,4

 

166

4. Rezervy

928,7

-1 801,5

1 137,2

-696,7

 

166

IV. CHYBY A OPOMENUTÍ

67,8

169,3

282,6

182,2

 

390

CELKOVÁ BILANCE

-928,7

-1 801,5

-1 137,2

696,7

 

1 595

Zdroj: Národní banka Srbska, Státní úřad pro statistiku Srbska  

Devizové rezervy Srbska v období 2005 – 2015 (mil. EUR)       

  Rok  

Srbská národní banka  

Komerční banky  

  Celkem  

2005

4 921,3

547,5

5 468,8

2006

9 020,0

518,3

9 538,3

2007

9 633,6

1221,8

10 855,3

2008

8 161,8

919,7

9 081,5

2009

10 601,9

1 424,9

12 026,8

2010

10 001,6

1 684,3

11 685,9

2011

12 057,7

809,1

12 866,8

2012

10 914,1

1 056,0

11 970,1

2013

10 689,2

1 163,4

11 856,6

2014

9 960,0

872,0

10 832,0

2015

10 378

1 435,3

11 813,2

Zdroj: Národní banka Srbska

Zahraniční dluh Srbska dle věřitele, 2007 - 2013 (mil. EUR, stav ke konci roku)                    

Zahraniční dluh Srbska dle věřitele, 2007-2013 (mil. EUR, stav ke konci roku)          

  Zahraniční věřitel  

  2010  

  2011  

  2012  

  2013  

2014

2015

Celkový zahraniční dluh

23 786,4

24 125,4

25 721,0

25 863,3

25 679

26 357

Střednědobý a dlouhodobý dluh

21 932,9

23 453,7

25 204,5

25 656,0

25 555

26 030

1. Mezinárodní finanční instituce

6 538,1

7 701,6

8 118,2

7 716,3

6 799

6 796

IMF

1 978,3

2 076,9

1 841,0

1 125,8

614

507

IBRD

1 358,7

1 437,2

1 452,6

1 443,9

1 534

1 836

IDA

511,7

540,9

536,7

504,1

491

471

EUROFIMA

110,5

99,6

112,2

92,3

76

66

IFC

227,2

346,1

375,6

463,3

341

307

EIB

1 032,2

1 472,9

2 025,7

2 327,4

2 318

2 261

EU

273,3

373,3

328,5

283,8

231

179

EUROFOND - CEB

52,7

73,1

72,7

99,9

111

101

EBRD

859,4

1 106,8

1 200,7

1 176,2

1 078

1 063

2. Vlády

2 650,4

2 763,6

2 850,0

3 074,7

4 163

4 616

Pařížský klub

1 616,7

1 582,0

1 475,9

1 380,5

1 362

1 367

Ostatní vlády

1 033,7

1 181,6

1 374,2

955,7

1 904

2 117

3. Londýnský klub

754,4

720,4

652,1

299,8

303

304

4. Ostatní věřitelé

11 990,0

11 495,3

11 500,3

10 689,8

9 541

9 248

Krátkodobý dluh

1 830,4

647,9

493,2

184,7

98

299

Zdroj: Národní banka Srbska

Srbsko v současné situaci stále potřebuje získat nové úvěrové rámce. Počátkem roku 2013 byla dojednána půjčka od Ruské federace pro stabilizaci srbského rozpočtu ve výši 500 mil USD. V závěru roku 2014 se Srbsko dohodlo na úvěrovém rámci s MMF. K němu se váží tvrdé podmínky a Mezinárodní měnový fond prvaidelně monitoruje jejich dodržování a inplementaci reforem nejen s přímou vazbou na veřejné rozpočty. V jednání jsou další nevázané bilaterální úvěry, např. se SAE.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém Republiky Srbsko je postaven na standardním modelu. Půsbí zde jedna státní centrální banka (Národní banka Srbska - NBS) a řada komerčních bank. Komerční banky provádějí svojí činnost samostatně a pod dozorem státního bankovního dozoru.

Přehled komerčních bank v Srbsku
 

Název banky

Celková aktiva bank (v tis. RSD)

1

Agroindustrijsko komercijalna banka AIK banka a.d. Niš

152,401,643

2

Alpha Bank Srbija a.d. Beograd

82,897,295

3

Banca Intesa a.d. Beograd

427,241,355

4

Banka Poštanska štedionica a.d. Beograd

99,559,603

5

Crédit Agricole banka Srbija a.d. Novi Sad

61,836,391

6

Čačanska banka a.d. Čačak

33,816,142

7

Dunav banka a.d. Beograd

7,367,346

8

Erste Bank a.d. Novi Sad

97,942,217

9

Eurobank a.d. Beograd

158,041,420

10

Findomestic banka a.d. Beograd

15,845,412

11

Hypo Alpe-Adria-Bank a.d. Beograd

125,394,026

12

JUBMES banka a.d. Beograd

14,780,698

13

Jugobanka Jugbanka a.d. Kosovska Mitrovica

1,284,619

14

KBC banka a.d. Beograd

5,272,633

15

KBM Banka a.d. Kragujevac

12,634,966

16

Komercijalna banka a.d. Beograd

363,654,367

17

Marfin Bank a.d. Beograd

24,433,064

18

NLB banka a.d. Beograd

39,132,846

19

OTP banka Srbija a.d. Novi Sad

31,879,382

20

Opportunity banka a.d. Novi Sad

8,878,186

21

Piraeus Bank a.d. Beograd

58,710,063

22

ProCredit Bank a.d. Beograd

69,527,208

23

Raiffeisen banka a.d. Beograd

205,492,743

24

Sberbank Srbija a.d. Beograd

99,422,343

25

Société Générale banka Srbija a.d. Beograd

220,913,478

26

Srpska banka a.d. Beograd

28,056,533

27

Unicredit Bank Srbija a.d. Beograd

251,953,242

28

VTB banka a.d. Beograd

10,260,889

29

Vojvođanska banka a.d. Novi Sad

108,860,402

CELKEM:

2,817,490,512

Zdroj: Národní banka Srbska

Seznam 10 největších pojišťoven působících v Srbsku
 

  Název

  Bilanční suma (mil. RSD)*

1

Dunav osiguranje a.d.o.

33 065

2

Delta Generali osiguranje a.d.o.

26 505

3

Wiener Städtische a.d.o.

18 303

4

DDOR Novi Sad a.d.o.

17 221

5

Grawe osiguranje a.d.o.

11 838

6

Uniqa a.d.o

8 904

7

Takovo osiguranje a.d.o.

4 171

8

Triglav Kopaonik a.d.o.

3 867

9

Sava osiguranje a.d.o.

3 070

10

AMS osiguranje a.d.o.

2 582

Zdroj: Národní banka Srbska
*  výsledky za Q. III 2012        

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Níže je obsažen stručný popis nejvýznamnějších daní v Srbsku.

Daň z příjmů právnických osob

  • Daň z příjmů právnických osob činí od října 2012 15 %.

Daň z příjmů fyzických osob

  • Daňová sazba na výplaty činí 10%. Ostatní osobní příjmy se zdaňují 20% sazbou. Nerezidentním fyzickým osobám se zdaňují pouze příjmy na území RS. Daňový plátce má právo na daňový kredit v částce, kterou již zaplatil v zahraničí. Roční daňová sazba na příjmy cizích občanů činí 10 %, pokud jejich příjmy překročují 6 průměrných platů v Srbsku, jinak 15%. Daň z dividend a úroků činí 15%.

Daň z přidané hodnoty

  • DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je cena prodaných výrobků a služeb, ve které není započtený DPH. Standardní DPH činí 20 % a účtuje se ve většině případů. Snížená sazba DPH činí 10 % a účtuje se na základní potraviny, denní tisk, komunální služby atd. DPH se neplatí v případě vývozu zboží a v oblasti mezinárodní letecké dopravy.

Daň z nemovitosti

  • Daň z nemovitosti pro daňové plátce, kteří mají obchodní účet, činí 0,40 % a pro ostatní plátce daň kolísá v závislosti na daňovém základu. Daňová sazba ve výši 2,5 % se účtuje v případě převodu vlastnických práv na nemovitostech.

Poplatky za převod některých práv

  • Sazba poplatků (daně) za převod tzv. absolutních práv (směsice různých práv, včetně převodu práv duševního vlastnictví) je proporcionální a pro transfer akcií, dluhopisů a garancí právnických osob činí 0,3 % a pro transfer ostatních absolutních práv činí 2,5 %.

Investiční pobídky a daně

  • Investor v Srbsku může být v rámci investičních pobídek částečně nebo zcela osvobozen od placení některých daní a poplatků. Níže je přehle základních uplatňovaných cenových pobídek.

Daňové prázdniny

Obchodní společnosti jsou osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob:

  • pro prvních 10 let pro velké investory;
  • pro prvních pět let v případě investice do nerozvinutého regionu;
  • po prvních 5 let v případě investic podmíněných získáním koncese.

Přenos ztrát

  • Do zisků mohou být zpětně za 5 let započítány ztráty.

Daňové kredity

  • Výše daňového poplatku může být snížená o 20 % částky investované do základních prostředků. Tato redukce však nemůže překročit částku ve výši 50 % daňových poplatků. Daňový kredit ve výši 80 %, v případě investic do základních prostředků, je zavedený ve 13 hospodářských oblastech (např. zemědělství, rybolov, textilní a kožedělný průmysl, výroba základních kovů, výroba kancelářského nábytku, výroba elektrických přístrojů, rádií a TV přístrojů, atd).

Relevantní instituce v tomto sektoru - odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: