Tádžikistán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

Tádžická republika je unitární mnohonárodnostní stát. Podle ústavy je suverénním, demokratickým, právním, světským a unitárním státem s prezidentskou formou řízení. De facto jde o autoritatvní prezidentský režim. Prezidentem je Emomali (Šaripovič) Rachmon.

Tádžikistán trvale vykazuje jednu z nejnižších hodnot ukazatele tvorby HDP na obyvatele v rámci států SNS. Hospodářská situace v této zemi byla i v r. 2016 poměrně nestabilní, přestože oficiální statistika vykázala tvorbu HDP ve výši 6,4 mld. USD (meziroční nárůst 7%), ukazatel HDP/osoba ve výši 2,98 tis. USD. Za kladným výsledkem hospodaření stojí ale příliv remitend ze zahraničí ve výši 2,13 mld. USD. Tyto příjmy plynuly především z Ruska, kde bylo k datu 1.1.2014 oficiálně registrováno 1,1 mil. Tádžiků k dočasnému pobytu. Přímé zahraniční investice do RT dosáhly za dobu leden-září roku 2016 hodnotu 354,4 mil. USD (z toho víc než 71,8% z Číny, 9,9% z RF, 7,4% z Velké Británie, 3,5% z USA, 3% z Francie a 2,4% ze Švýcarska).

Ačkoliv orná půda zaujímá pouze 7% rozlohy státu, činí podíl zemědělské výroby na tvorbě HDP přibližně 20 %, obchod 15%, průmysl a energetika 13% a stavebnictví 102 %. Největší problémy v průmyslové výrobě způsobuje nedostatek energetických surovin, tj. zejména zemního plynu v důsledku zastavení jeho dodávek z Uzbekistánu v r. 2013 kvůli neshodě těchto států v otázce výstavby vodní elektrárny Rogun (UZ má obavy z nedostatečného přítoku říční vody z území Tádžikistánu pro závlahy ve vegetačním období). Stát byl proto nucen v r. 2013 převést průmyslové podniky s vynaložením vysokých nákladů na spalování uhlí za pomoci úvěrů a dodávek technologického zařízení z Číny. Z těchto důvodů přestalo v r. 2013 v zemi pracovat 113 průmyslových podniků, tj. 10,3% z jejich celkového počtu. K přerušení výroby došlo také v největších  průmyslových podnicích, důležitých plátcích daní do státního rozpočtu. Podnik «TALKO» vyrobil v r. 2013 o 20,6% hliníku méně než v r. 2012. Podnik «Tadžikcement» dokázal obnovit výrobu cementu až v říjnu 2013 a výrobce minerálních hnojiv «Tadžikazot» musel zcela zastavit výrobu. Zvýšila se též druhotná platební neschopnost, např. zadluženost státní elektrorozvodné sítě «Barki Točik» vůči producentům elektrické energie dosáhla koncem r. 2013 řádu stovek mln. USD.

Na zhoršující se ekonomickou situaci Tádžikistánu měl negativní vliv také pokles světových cen hliníku a bavlny, jakožto hlavních exportních komodit. Jejich export dosáhl v roce 2015 celkem 364,5 mil. USD, což je o 55,3% méně než v r. 2012. Problémy se prohlubují také v zemědělství, kde chybí dostatek hnojiva moderní zemědělské techniky, ale v důsledku pracovní migrace do zahraničí nastal i nedostatek pracovních sil, což má za následek trvalé snižování produkce a exportu bavlny.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Republika Tádžikistán - oficiální název státu
  • Džumchurii Točikiston - oficiální mázev v tádžičtině 
  • Tádžikistán - obvyklá krátká forma názvu

Prezidentem Tádžické republiky je Emomali Šaripovič RACHMON.

Složení vlády:

  • Předseda vlády - RASULZODA Qohir  
  • První vicepremiér - SAID Davlatali  
  • Vicepremiér - ZOKIRZODA Maxmadtoir Zoir 
  • Vicepremiér - IBROHIM Azim  
  • Vicepremiér - DJABBORI Marxabo
  • Ministr spravedlnosti - SHOHMUROD Rustam  
  • Ministr zemědělství - SATTORI Izzatullo
  • Ministr vnitra - RAHIMZODA Ramazon Hamro  
  • Ministr zahraničních věcí - ASLOV Sirojidin Muhridinovich  
  • Ministr školství a vědy - SAID Nuriddin Said  
  • Ministr práce, migrace a zaměstnanosti - TAGHOIZODA Sumangul Said  
  • Ministr financí - QURBONIYON Abdusalom Karim 
  • Ministr obrany - MIRZO Sherali  
  • Ministr dopravy - XUDOYORZODA Xudoyor Zavkibek 
  • Ministr ekonomického rozvoje a obchodu - HIKMATULLOZODA Nematullo  
  • Ministr zdravotnictví a sociální ochrany obyvatelstva - OLIMZODA Nasim Xodja 
  • Ministr kultury - ORUMBEKZODA Shamsiddin Shodibek  
  • Ministr energetiky a vodních zdrojů - USMONZODA Usmonali Yunusali  
  • Ministr průmyslu a nových technologií - BOBOZODA Shavkat  
  • Předseda Státního výboru pro národní bezpečnost - YATIMOV Saymumin Sattorovich  
  • Předseda Státního výboru pro pozemky a geodézii - AXMADZODA Radjabboy
  • Předseda Státního výboru pro investice a správu státního majetku - QOSIM Qodir  

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel - odhad k 1.1.2017 - 8 769 221  (Zdroj: CIA)

Hustota obyvatelstva - 58,5 osob/km2 (2015)

Odhadované věkové rozložení obyvatelstva v roce 2016:

  • 0-14 let: 32,6% (muži 1 380 959/ ženy 1 331 790)
  • 15-24 let: 19,04% (muži 804 625/ ženy 781 469)
  • 25-54 let: 39,8% (muži 1 640 657/ ženy 1 674 198)
  • 55-64 let: 5,4% (muži 205 541/ ženy 241 770)
  • 65 let a více: 3,24% (muži 112 279/ ženy 157 658)  (Zdroj: CIA)

Osídlení nerovnoměrné. Na 7% území žije 90% obyvatelstva. Nejhustěji osídleny jsou hlavní město Dušanbe, Gissarské údolí, údolí řeky Vachš a okolí města Chudžand. Na druhé straně v Horno-Badachšánské autonomní oblasti, která zaujímá 45 % území Tádžikistánu žijí jen 3,4 % obyvatel.

V r. 2016 představoval přírůstek obyvatelstva přibl. 1,66%, přičemž porodnost byla v r. 2016 odhadována na 23,8 narození/1.000 obyvatel a úmrtnost na rok 2016 činila 6,1 úmrtí/1.000 obyvatel, saldo migrace činilo -1,1 migrantů/1.000 obyvatel. (Zdroj: CIA)

Národnostní složení je velice pestré, jak je ostatně v regionu obvyklé. Žije tu asi 140 národností. Podle výsledků sčítání obyvtelstva v roce 2010 bylo: 84,3 % Tádžiků, 13,8 % Uzbeků, 2% - Rusů, Kyrgyzů, Arabů aj. Ovšem poměr národností se mění s návratem obyvatelstva jiných národností po občanské válce, takže podíl Tádžiků se relativně snižuje.

90% obyvatelstvo vyznává islám, zbytek ostatní náboženství. Oficiální statistiky nerozlišují sunnity a šíity, ani příslušníky neislámského vyznání.

Podle Ústavy je úředním jazykem tádžický a ruština je jazkem dorozumívacím. Ovšem ruštinu ovládá především obyvatelstvo měst. Na venkově se používá je omezeně. Výjimkou je oblast Pamíru, kde každé údolí hovoří svým dialektem, který je ve druhém nesrozumitelný, přičemž všichni se považují za ty nejpravější Tádžiky. Takže výsledek je ten, že mezi sebou komunikují rusky. Navíc je znalost ruštiny podpořena ruským satelitním vysíláním, neboť domácí sem nezasahuje. Příslušníci národností mají právo používat svůj rodný jazyk, nejčastěji používaným menšinovým jazykem je uzbečtina - zejména okolo města Kurgan-Tjube a v Sogdijské oblasti. Ovšem spisovná tádžičtina ( v podstatě fársí s rusismy) se značně liší od hovorové tádžičtiny používané v sousedních státech, zejména Afghanistánu a Uzbekistánu.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2012 2013 2014 2015 2016
HDP v tržních cenách (mld. TJS) 36,2 40,5 45,6 48,0 50,0
HDP (mld. USD) 7,6 8,5 9,2 7,8 6,4
Reálný růst HDP (%) 7,5 7,4 6,7 2,0 -1,0
HDP na obyvatele (USD v paritě kupní síly) 2 376 2 540 2 698 2 748 2 982
Ceny a finanční ukazatele
Inflace (CPI, konec období, %) 6,4 3,7  6,1 10,8 8,0
Oficiální směnný kurs TJS/USD 4,74 4,76 4,94 6,16 7,83
Oficiální směnný kurs TJS/EUR 6,3 6,57 6,45 7,0 8,3
Míra nezaměstnanosti (%) 4,9 4,9 4,8 4,8 2,4

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Ukazatele veřejného sektoru Tádžikistánu (% HDP)

 

2012 2013 2014 2015 2016
Příjmy 25,1 26,9 25,8 26,2 27,7
Výdaje 24,5 27,7 26,4 28,1 32,9
Saldo 0,6 -0,8 -0,6 -1,9 -5,2
Čistý veřejný dluh 32,3 29,1 28,3 32,9 33,0

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Běžný účet platební bilance (mld. USD)

2016

-0,331

2015

-0,604

2014

-0,853

2013

-0,118

2012

-0,111

Běžný účet platební bilance (% HDP)

2016

-5,013

2015

-7,512

2014

-4,680

2013

-1,388

2012

-1,464

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém Tádžikistánu je klasický dvoustupňový. Tvoří jej v prvním stupni Národní banka Tádžikistánu (centrální banka) a její regionální oddělení. Druhý stupeň je tvořen komečními bankami a nebankovními finančními organizacemi. Na tádžickém území působí:

  • banky
  • dále filiálka zahraniční banky (íránská Tižorat)
  • nebankovní finanční organizace
  • úvěrová společenství
  • organizace drobného financování (působí na regionální úrovni)
  • drobné spořitelní organizace ( taktéž na regionální úrovni)
  • organizace poskytující drobné půjčky (opět regionální úroveň)
  • fondy drobných půjček (také regionální úroveň)
  • stejně jako v předchozím roce působí organizace CreditInvest, která poskytuje střední a menší úvěry.

Nejvýznamnější komerční bankou je Todžiksodirotbank, dále jsou to Agroinvestbank, Orienbank, Sochibkorbank, BankEschata  a Pervyj mikrofinansovyj bank.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Tádžikistánu se daně dělí na celostátní a místní.

Celostátní daně:

  • daň z příjmů fyzických osob, při příjmu do 100 somoni činí sazba daně 8 %, u příjmů nad 100 somoni 13 %
  • daň ze zisku právnických osob má sazbu 25 % bez ohledu na to, zda jde o místní či zahraniční právnickou osobu, z této daně jsou potom různé úlevy
  • daň z přidané hodnoty. Všechny společnosti bez ohledu na vlastníka či formu vlastnictví odvádějí daň z přidané hodnoty ve výši 20 % stejně jako v roce 2004
  • spotřební daň
  • sociální odvody (zdravotní a sociální pojištění). 25 % odvádí zaměstnavatel, zaměstnanec nic, individuální podnikatelé - fyzické osoby odvádějí 20 %
  • půdní daň, od 180 do 500 somoni za jeden hektar
  • daň z využívání ložisek nerostného bohatství, u drahých kovů činí 9%
  • daň z nemovitostí od 10 do 20 násobku daně z půdy, na které nemovitost stojí
  • daň z vlastnictví motorových vozidel od 2 % do 11 %
  • silniční daň , 2 % z nákladů na dopravu
  • zjednodušená daň pro drobné podnikatelů 4 %
  • daň z prodeje bavlny a hliníku, 10 % resp.3 %
  • cla a další celní poplatky, ty stanoví vláda
  • státní celní poplatky, ty stanoví vláda

Místní daně:

  • daň z maloobchodního prodeje, 3 %
  • daň z nemovitostí fyzických osob, do 1 %
  • daň k udržování veřejné hromadné dopravy ( platí všichni, kteří platí sociální odvod) do 2 %

Spotřební daň se uplatňuje u následujících druhů zboží:

  • alkoholické nápoje
  • tabák a tabákové výrobky
  • pohonné a mazací hmoty a analogické materiály
  • automobilové pneumatiky
  • osobní automobily
  • topná nafta
  • výrobky ze zlata
  • fyzické osoby vyrábějící alkoholické nápoje v rozsahu povoleném vládou TR pro vlastní potřebu
  • dovoz 1 l alkoholických nápojů a 200 ks cigaret fyzickou osobou pro vlastní potřebu, při vjezdu na území TR na automobilu obsah nádrže
  • zboží převážené přes území TR tranzitem
  • dočasný dovoz zboží na území TR
  • zboží na reexport
  • zboží humanitární pomoci mimo alkoholu a cigaret

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: