Tchaj-wan: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 5. 2016

Jak ukazují výsledky HDP za rok 2015, tchajwanská ekonomika i ke konci roku pokračovala ve snižování své výkonnosti. V závěru roku 2015 (4. Q) se růst HDP propadl na -0,52%, s návazností na předchozí snížení -0,63% (3.Q). Globální poptávka zůstává i v roce 2016 zásadním faktorem ovlivňujícím tchajwanskou ekonomiku, na kterou negativně působí také vzrůstající politika průmyslové soběstačnosti ze strany ČLR – největšího obchodního partnera TW. Domácí poptávce je proto přisuzována čím dál tím důležitější role ekonomického oživení. V roce 2015 rostla TW ekonomika meziročně pouze o 0,75 %, což je výrazně méně, než očekávaly předchozí odhady. Tchaj-wan v současnosti čelí zásadním ekonomickým výzvám, kdy export pokračuje v negativní oslabující tendenci, která se projevila i v lednu 2016. Vláda snížila svou předpověď meziročního růstu HDP pro tento rok z 2,32 % (leden) na 1,47 % (únor). Nejtěžší břemeno zatěžující TW ekonomiku je snižující se export, který přispěl k růstu HDP pouze 1,28%. Díky nízkým cenám ropy a oživující se domácí turistice a obchodu však ke konci roku rostla celková domácí spotřeba. Výroba byla v roce 2015 utlumována napříč všemi sektory, kromě finančních a pojišťovacích služeb, které naopak vykázaly růst 4,46% a přispěly tak 0,27% k celkovému HDP země.

Tchaj-wan je ve světovém měřítku vysoce vyspělou ekonomikou, která je výrazně proexportně orientována a patří mezi čtyři "Asijské tygry". Specializuje se na výrobu elektroniky a strojních zařízení. Tchaj-wan patří mezi světově největší dodavatele počítačových čipů, LCD a OLED panelů, počítačových pamětí DRAM, zařízení pro elektronické sítě a spotřební elektroniky. Zásadní význam tohoto odvětví v exportu s sebou přináší i značnou závislost na vývoji celosvětové poptávky. Dalším vývozním artiklem je produkce textilu, která má ovšem klesající tendenci. Z hlediska strategických nerostných surovin je však zemí téměř stoprocentně závislou na dovozu. Parita kupní síly (PPP) na osobu Tchaj-wanu dosahuje, dle odhadů za rok 2015 47 500 USD, což tuto zemi řadí na 21. místo na světě (ČR je s hodnotou 31 500 USD na 56. místě žebříčku).

Tchaj-wan je podle mezinárodních studií kompetitivní ekonomikou. The World Bank’s Doing Business 2016 Report zařadil Tchaj-wan na 11. místo z celkem 189 zemí světa z pohledu přijatelnosti obchodního prostředí pro zahraniční investory. Ve srovnání s asijskými konkurenty Singapurem (1. místo), Hongkongem (5. místo) a J. Koreou (4. místo) je evidentní, že Tchaj-wan musí změnit zejména přístup k regulačním mechanismům.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

V češtině užívaný název země: Tchaj-wan, Taiwan; plný název Čínská republika (Taiwan), Čínská republika (Tchaj-wan), zkratka TW (zdroj ČÚZK)

v zemi používaný název v angličtině je: Republic of China (Taiwan)

v zemi užívaná zkratka názvu: ROC

Území zahrnuje ostrovy Tchaj-wan, Penghu, Kinmen, Matsu, a řadu dalších malých ostrůvků

Složení vlády:

(* u jména značí, že se jedná o ženu)

Přehledný seznam vládních činitelů lze nalézt na stránkách Executive Yuan

A) PŘEDSEDA A MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY

LIN  Chuan - Premiér

LIN  Hsi-yao - Vicepremiér

B) MINISTŘI BEZ PORTFEJE

WU Tsung-tsong  -Minister without Portfolio

LIN  Wan-I -Minister without Portfolio

CHANG Jing -sen - Minister without Portfolio, Executive Yuan and concurrently Governor, Fujian Province

WU Hong- mo - Minister without Portfolio, and concurrently Minister, Public Construction Commission

LIN  Mei-chu  * -Minister without Portfolio, and concurrently Minister, Mongolian and Tibetan Affairs Commission

CHEN  Tain-jy    – Minister without Portfolio, and concurrently Governor, Fujian Province and Minister, National Development Council

SHIH Jun-ji - Minister without Portfolio, Executive Yuan and concurrently Governor, Taiwan Province

HSU Jan-yau - Minister without Portfolio

C) GENERÁLNÍ SEKRETÁŘ VLÁDY, JEHO NÁMĚSTCI A MLUVČÍ VLÁDY

CHEN Mei-ling*- Secretary-General 

 SHIH Keh-her- Deputy Secretary-General 

SUNG Yu-hsieh - Deputy Secretary-General 

TUNG Chen-yuan - Spokesperson, Executive Yuan

D) MINISTŘI VEDOUCÍ MINISTERSTVA 

YEH  Jiung-rong  - Minister, Ministry of the Interior

LEE  Ta-wei  - Minister, Ministry of Foreign Affairs

FENG  Shih-kuan   - Minister, Ministry of National Defense

SHEU Yu-jer  - Minister, Ministry of Finance

PAN Wen-chung - Minister, Ministry of Education

CHIU  Tai-san  - Minister, Ministry of Justice

LEE Chih-kung   - Minister, Ministry of Economic Affairs

HO CHEN Tan - Minister, Ministry of Transportation and Communications

LIN Tzou-yien  - Minister, Ministry of Health and Welfare

CHENG Li-chiun * - Minister, Ministry of Culture

YANG  Hung-duen  - Minister, Ministry of Science and Technology

KUO Fong-yu  - Minister, Ministry of Labor

 

E) MINISTŘI VEDOUCÍ ÚSTŘEDNÍ ÚŘADY

CHEN  Tain-jy     – Minister without Portfolio, and concurrently Governor, Fujian Province and Minister, National Development Council

LIN Mei-chu  * - Minister without Portfolio, and concurrently Minister, Mongolian and Tibetan Affairs Commission

WU Hsin-hsing-  Minister, Overseas Community Affairs Council

PERNG Fai-nan - Governor, Central Bank of the Republic of China (Taiwan)

CHU Tzer-ming  - Minister, Directorate General of Budget, Accounting and Statistics

SHIH Ning-jye - Minister, Directorate-General of Personnel Administration 

LEE Ying-yuan - Minister, Environmental Protection Administration

LEE  Chung-wei- Minister, Coast Guard Administration

LIN  Jeng-yi - Director, National Palace Museum

HO CHANG  Hsiao-yueh *  - Minister, Mainland Affairs Council

DING  Kung-wha   - Minister, Financial Supervisory Commission

LEE Shying-jow  - Minister, Veterans Affairs Commission

HSIEH Shou-shing    - Minister, Atomic Energy Council

TSAO Chi-hung  - Minister, Council of Agriculture

WU  Shiow-ming - Chairperson, Fair Trade Commission

WU  Hong mo   - Minister without Portfolio, and concurrently Minister, Public Construction Commission

CHOU Yuan-ching     - Minister, Council of Indigenous People

LEE Yung-te   - Minister, Hakka Affairs Council

LIU I-chou   - Chairperson, Central Election Commission

SHYR Shyr-hau - Minister, National Communications Commission

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

•             Počet obyvatel: 23,484 mil. (2015)

•             Průměrná hustota zalidnění:  647 obyvatel/km2 (2015)

•             Míra přirozeného přírůstku obyvatel (v ‰, 2015): 2,0

84 % populace Taiwanu je tvořeno příslušníky největší čínské etnické skupiny Hanů (z toho etnická skupina Hoklo 70 %, Hakka 20 %) pevninští Číňané 14 %. Původní obyvatelé tvoří 2 % z celkového počtu obyvatel (16 úředně registrovaných domorodých kmenů, nejpočetnější jsou kmeny Amis, Paiwan a Atayal).

Na Taiwanu je 27 registrovaných náboženství (2011). Hlavní náboženské skupiny na Tchaj-wanu jsou Budhismus (počet věřících 8,09 mil.) a Taoismus (počet věřících 7,6 mil.), tchaj-wanskou specialitou je prolínání těchto dvou náboženství spolu s vírou původních obyvatel.  Třetím nejrozšířenějším je I-Kuan Tao (počet věřících 0,8 mil.). Následuje Protestantství (počet věřících 0,6 mil.) a Katolicizmus (počet věřících 0,3 mil.) a jedno z nejnovějších a nejrychleji rostoucích náboženství, Tiandijiao (0,3 mil věřících). Od konce 80. let vstoupilo náboženské hnutí do nové fáze ruku v ruce s přechodem Taiwanu na plnohodnotnou demokracii.

Úředním jazykem je mandarinská čínština (používá se nezjednodušené písmo - na rozdíl od ČLR). Dalšími oficiálně používanými jazyky jsou tchajwanština Hoklo (minnanésština) a jazyk etnické skupiny Hakka. Kromě toho má každá z původních etnických skupin (celkem představují 2% obyvatel) svůj vlastní jazyk.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

Počet ekonomicky činného obyvatelstva (mil.)

10,8

11,0

11,1

11,2

11,2

Růst HDP (%)

4,2

1,5

2,20

3,92

0,75

HDP PC-PPP (tis. USD) / PC GNI

43/20,0

43/20,42

45/21,92

46/22,65

47/22,32

Míra nezaměstnanosti (%)

4,39

4,24

4,18

3,96

3,78

Inflace CP

1,4

1,9

0,8

1,2

- 0,2

Skladba HDP Tchaj-wanu 2011–2015 (v %)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Zemědělství

1,8

1,8

1,7

1,9

1,9

Průmysl

29,8

29,1

33,2

34,1

34,8

Služby

68,4

69,1

65,1

64,0

63,2

Makroekonomické ukazatele Tchaj-wanu ve srovnání s vybranými zeměmi - nezaměstnanost (%)/míra ekonomického růstu (%)/HDP obyv.- PPP (tis. USD)/meziroční změna zahraničního obchodu (%)/ inflace CP (%)

 

2012

2013

2014

2015

Tchaj-wan

4,2 / 1,5 / 43 / -3,1 / 1,9

4,2 / 2,2 / 45 / 0,6 / 0,8

4,4 / 4,1/ 46 / 12,1 / 1,2

3,8/ 0,7/ 47/ -14 /

- 0,2

J. Korea

3,2 / 2,0 / 33 / -1,1 / 2,2

3,1 / 2,9 / 35 / 0,7 / 1,3

3,4 / 3,3 / 36 / 21,2 / 1,3

3,5 /2,7/ 37/

0,7

Japonsko

4,3 / 1,4 / 47 / 0,5 / 0,0

4,0 / 1,6 / 36 / -8,1 / 0,4

3,6 / -0,7 / 36 / 14,7 / -2,7

3,3 /0,6/ 38/

0,7

Německo

5,5 / 0,7 / 42 / -5,9 / 2,0

5,3 / 0,1 / 46 / 2,7 / 1,5

5,0 / 3,0 / 46 / 17,8 / 0,8

4,8 /1,5/ 47/

0,2

V. Británie

7,9 / 0,3 / 39 / 0,7 / 3,2

7,5 / 1,7 / 39 / 0,1 / 2,6

6,2 / 2,8 / 40 / 15,0 / 1,5

5,4 / 2,5/ 41/

0,1

USA

8,1 / 2,8 / 52 / 3,6 / 2,1

7,4 / 2,2 / 53 / 0,7 / 1,5

6,2 / 2,4 / 55 / 15,4 / 1,6

5,2 / 2,6/ 56/

0,2

Jak ukazují výsledky HDP za rok 2015, tchajwanská ekonomika i ke konci roku pokračovala ve snižování své výkonnosti. V závěru roku 2015 (4. Q) se růst HDP propadl na -0,52%, s návazností na předchozí snížení -0,63% (3.Q). Globální poptávka zůstává i v roce 2016 zásadním faktorem ovlivňujícím tchajwanskou ekonomiku, na kterou negativně působí také vzrůstající politika průmyslové soběstačnosti ze strany ČLR – největšího obchodního partnera TW. Domácí poptávce je proto přisuzována čím dál tím důležitější role ekonomického oživení. V roce 2015 rostla TW ekonomika meziročně pouze o 0,75 %, což je výrazně méně, než očekávaly předchozí odhady. Tchaj-wan v současnosti čelí zásadním ekonomickým výzvám, kdy export pokračuje v negativní oslabující tendenci, která se projevila i v lednu 2016. Vláda snížila svou předpověď meziročního růstu HDP pro tento rok z 2,32 % (leden) na 1,47 % (únor). Nejtěžší břemeno zatěžující TW ekonomiku je snižující se export, který přispěl k růstu HDP pouze 1,28%. Díky nízkým cenám ropy a oživující se domácí turistice a obchodu však ke konci roku rostla celková domácí spotřeba. Výroba byla v roce 2015 utlumována napříč všemi sektory, kromě finančních a pojišťovacích služeb, které naopak vykázaly růst 4,46% a přispěly tak 0,27% k celkovému HDP země.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu Tchaj-wanu 2010–2014 (mld. NTD)

Období

2011

2012

2013

2014

2015

Rozpočtové příjmy běžného účtu

2 239

2 260

2 370

2 416

2 825

Rozpočtové výdaje běžného účtu

2 020

2 180

2 167

2 192

2 407

Rozpočtové příjmy kapitálového účtu

67

62

87

93

75

Rozpočtové výdaje kapitálového účtu

593

498

499

454

453

Celkový deficit (na běžném + kapitálovém účtu)

-306

-356

-208

-137

+40

Podíl čistých rozpočtových výdajů na HDP (%)

18,3

18,2

17,5

16,4

15,1

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj celkové zahraniční zadluženosti v letech 2008 – 2015 (mld. USD)

Ke konci roku

Externí dluh celkem

Dlouhodobý

Krátkodobý

Poměr externího dluhu ke splácení (%)*

 

 

CELKEM

Soukromý sektor

Veřejný sektor

CELKEM

Soukromý sektor

Veřejný sektor

 

2015

158,9

14,1

13,0

1,1

144,8

144,8

0,001

1,82

2014

177,9

14,6

12,8

1,9

163,3

163,3

0,001

1,77

2013

170,1

14,5

12,2

2,3

155,6

155,6

0,002

2,04

2012

130,8

14,3

11,0

3,3

116,5

116,5

0

1,24

2011

122,5

14,7

10,2

4,5

107,8

107,8

0

2,15

2010

101,6

17,9

9,9

8,0

83,7

83,7

0

1,16

2009

82,0

13,7

7,8

5,9

68,2

68,2

0

2,60

2008

90,4

11,6

10,0

1,5

78,8

78,8

0

3,95

Vývoj účtů platební bilance v letech 2010–2014 (mil. USD)

Období

2010

2011

2012

2013

2014

Běžný účet

38,461

39,927

48,947

55,257

65,335

Kapitálový účet

- 116

- 119

- 83

6

- 76

Finanční účet

- 358

- 32,046

- 31,673

- 42,934

- 53, 046

Období

2010

2011

2012

2013

2014

Financování (mil. NTD)

 

 

 

 

 

 - čisté půjčky

468,315

169,685

373,523

202,641

188,295

 - bondy

668,515

397,839

602,610

464,674

465,770

 - vyhr. částka zisků

6,502

842

22,796

13,105

4,732

 - splátka dluhu

206,702

228,996

251,882

275,138

282,207

Období

2011

2012

2013

2014

2015/

01 2016

Devizové rezervy (mld. USD)

386

403

417

419

416/429

Vládní dluh / HDP (%)*

33,2

34,1

33,8

32,8

31,6

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Počet finančních institucí na Tchaj-wanu podle kategorie

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016 (leden)

Celkový počet finančních institucí (pouze centrály)

425

427

428

428

429

430

- domácí banky (centrály)

38

39

40

40

40

40

- zahraniční banky (centrály)

28

30

31

30

30

30

- úvěrní družstva (centrály)

25

24

24

23

23

23

- úvěrní centrály asociací zemědělců

277

277

278

281

282

282

- úvěrní centrály asociací rybářů

25

25

25

25

27

28

- pobočky služby vkladů a převodů tchajwanské pošty

1323

1323

1322

1323

1324

1324

- životní pojišťovny (centrály)

30

30

28

27

25

25

Seznam tuzemských bank

Aktuální přehled lze získat na stránkách Tchajwanské centrální banky

Seznam zahraničních bank s pobočkami na Tchaj-wanu

Aktuální přehled lze získat na stránkách Tchajwanské centrální banky:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně na Tchaj-wanu lze podle alokace daňových výnosů rozdělit na státní a místní. Zodpovědným úřadem za správu daňového systému je Ministerstvo financí (http://www.mof.gov.tw). V jeho pravomoci je navrhovat, přijímat a interpretovat daňové zákony a opatření, zajišťovat výběr daní na administrativní úrovni, formulovat daňovou politiku a vybírat daně.

Institucí podřízenou MOF je Státní daňová správa (The National Tax Administration – NTA http://www.dot.gov.tw/en/ ), která je zodpovědná za praktickou realizaci státních daňových zákonů s výjimkou celního zákona. V současné době existuje 5 regionálních kanceláří NTA, jmenovitě se jedná o: NTA Taipei, NTA Kaohsiung, NTA severní provincie Tchaj-wan, NTA centrální provincie Tchaj-wan a NTA jižní provincie Tchaj-wan.

Městské nebo okresní daňové úřady jsou podřízenými jednotkami správy města nebo okresu a jejich úkolem je vybírat municipální daně.

Každá z daní je upravena zvláštním zákonem. Například daň z příjmů je stanovena Zákonem o dani z příjmů (Income Tax Law), zatímco daň z nemovitostí a daň darovací jsou stanoveny jiným příslušným zákonem (Estate and Gift Tax Law).

Další samostatné daňové zákony jsou například Commodity Tax Statute, Value-Added and Non-Value-Added Business Tax Law, Stamp Tax Law, Deed Tax Statute aj. Klasifikace jednotlivých daní provádějí jednotlivé daňové úřady na svých úrovních.

Přehled daní, vybíraných na Tchaj-wanu :

  • Daň z příjmů (Income Tax )
  • Pozemková daň (Land Value Tax)
  • Daň z nemovitostí a darů (Estate and Gift Tax)
  • Stavební daň (Building Tax)
  • Daň z podnikání (Business Tax - VAT and Non-VAT)
  • Daň za změnu vlastnického práva k nemovitostem (Deed Tax)
  • Daň ze zboží (Commodity Tax)
  • Daň ze zábavy (Amusement Tax)
  • Daň z tabáku a vína (Tobacco and Wine Tax)
  • Kolkovné (Stamp Tax)
  • Daň z transakcí s cennými papíry (Securities Transaction Tax)
  • Daň z registrace vozidel (Vehicle License Tax)
  • Daň z těžebních pozemků (Mining Lot Tax)
  • Daň ze zemědělské půdy (Agriculture Land Tax)

Dan z luxusního zboží (Luxury Tax)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: