Je upřednostňován model soukromého a veřejného partnerství (PPP). Cílem je dosáhnout celkových soukromých investic (ne jen do dopravní infrastruktury) v letech 2025 – 2028 ve výši 682,9 mld. NTD (cca 21,5 mld. USD). Záměrem je modernizace služeb, rozvoj a propojení digitální technologie s dopravní sítí. Inovativní technologie budou aplikovány v projektech na vybudování nových linek metra, rozšiřování sítě vysokorychlostní železnice či modernizace tradiční železnice na Tchaj-wanu. 

Tchajwanské úřady představily druhou fázi projektu rozvoje chytré dopravy se zaměřením na zvýšení bezpečnosti a nastolení rovnováhy regionálního rozvoje. Nová digitální infrastruktura, využití umělé inteligence a propojení s 5G sítěmi má nejen zkrátit dobu cestování, ale i zajistit snížení emisí skleníkových plynů. Vláda vyčlenila přibližně 30 mld. NTD (cca 1 mld. USD) na rozvoj inteligentní dopravní infrastruktury během několika příštích let. Realizují se rovněž práce na vytvoření bezproblémové integrace mezi různými druhy dopravy (MRT, autobusy a vysokorychlostní železnice) pomocí digitálních jízdenek a aktualizací v reálném čase.

Na obrátkách nabývá elektromobilita, poháněná spotřebitelskou poptávkou, rostoucími cenami paliv a vládními cíli dopravy s nulovými emisemi. Cíle: konec prodeje vozidel se spalovacími motory do roku 2040; do roku 2030 podíl elektromobilů na celku 30 %; do roku 2035 60 %. Rostoucí využívání elektromobilů a související potřeba celoostrovní nabíjecí infrastruktury mění dopravní krajinu na Tchaj-wanu. 

Co se týče kolejové dopravy na ostrově a konkrétních projektů, Taipei City plánuje výstavbu nových linek metra a rozšíření stávající sítě (propojení na přístav Keelung, projekt má být dokončen do roku 2033), obdobná situace je i ve městech New Taipei City, Taichung a Kaohsiung. Ministerstvo dopravy a komunikací schválilo plán výstavby první fáze metra ve městě Tainan (se začátkem výstavby v roce 2026 a provozu v roce 2031). Dále existují plány pro modernizaci městských kolejových drah ve městech Taoyuan a Kaohsiung. Rozšíření sítě vysokorychlostní železnice a zejména propojení s konvenční železnicí. Uvažuje se o rozšíření na jih Tchaj-wanu, do města Pingtung (dokončení se očekává v roce 2029 s předpokládanými náklady 55,4 miliardy NTD (1,9 miliardy USD)) a na severovýchod Tchaj-wanu, z Nangang (část Tchaj-peje) do města Yilan (s předpokládaným dokončením v roce 2036 a s náklady kolem 188 mld. NTD (6 mld. USD)).

Mezi příležitosti patří: inženýrské poradenství, inteligentní světelná signalizace, výstavba stanic, dodávky do železniční infrastruktuře, vč. komponent pro metra, lehká kolejová vozidla, integrované systémy řízení dopravy (software, AI řešení), včetně propojení se sítěmi nové generace, testování autonomních vozidel, nabíjecí infrastruktura a řešení pro integraci do sítě.

Ochrana životního prostředí a energetické zdroje, včetně přenosové soustavy, jsou zásadní témata na politické a veřejné scéně. Výrazná podpora je soustředěna nejen na obnovitelné, ekologicky šetrné energetické zdroje, ale také na modernizaci a efektivní řízení energetických přenosových soustav. V letech 2025 – 2034 se očekává dle tchajwanské vlády průměrný roční růst poptávky po elektřině na úrovni 1,7 %, v predikcích se již počítá s poptávkou z energeticky náročného polovodičového a AI průmyslu (sami experti z průmyslu očekávají ještě vyšší růst). 

Cílem dekarbonizace je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 na 30 % (současných 13 %) a do roku 2025 na 60 – 70 %. Podpora tzv. přímých zahraničních investic je jedním z nejdůležitějších cílů tchajwanské administrativy, která se snaží celkově podpořit investice do odvětví obnovitelných zdrojů.

Podíl výroby energie ze spalování plynu (jako přechodný zdroj) se má zvýšit na 50 % do roku 2030 (ze současných 47 %) a v současné době se již probíhá výstavba či připravují příslušné tendry.

V roce 2024 spustil Tchaj-wan pilotní vodíkové projekty. Ministerstvo MOEA (Ministerstvo hospodářských záležitostí) vytvořilo Pracovní skupinu pro vodík zaměřenou na vodíkovou politiku a zavádění vodíku s cílem dosáhnout 9 – 12 % podílu na výrobě energie. Rozvoj a komercializace vodíkové energie bude generovat různé obchodní příležitosti v oblasti vývoje technologií, instalace systémů, infrastruktury pro skladování této energie, vodíkové mobility a průmyslové aplikace (CCUS, výroba oceli). 

Na experimentální úrovni je prověřována možnost využití geotermální energie (v současnosti připojeno 7,49 MW), která má na Tchaj-wanu značný potenciál (uvádí se až 40 GW).Tchajwanskou vládou je podporována spolupráce se zahraničním v této oblasti, zejména v pokročilých geotermálních systémech.

S ohledem na potřebu stabilní a dostatečné energie pro high-tech obory dochází k postupnému odklonu od odmítání jaderné energie. Aktuálně probíhá hodnocení stavu jaderných bloků pro jejich opětovné spuštění, příslušné zakázky na opravy lze očekávat v letech 2028 – 2029. Tchajwanská vláda rovněž prověřuje možnosti využití do budoucna malých modulárních jaderných reaktorů.

Příležitosti se nabízí v oblasti renovace a rekonstrukce energetických bloků tepelných elektráren, dodávky kompletních technologických zařízení větrných a solárních elektráren, dodávky kogeneračních jednotek, malých vodních elektráren, chytré měření, energetické úspory, modernizace a zefektivňování přenosové soustavy či další rozvoj infrastruktury pro dobíjení elektrovozidel. Poptávka je dále po technologiích a zařízeních pro skladování energie, které podpoří flexibilní distribuci energie mezi různými regiony a mezi obdobími špičky/mimo špičku a zvýší účinnost využívání energie. Podniky v průmyslových/vědeckých parcích jsou podporovány instalovat vlastní nezávislé systémy, i pro zvýšení odolnosti v případě přírodních katastrof. Vláda v tomto ohledu zamýšlí zavést program “Technology Energy Storage Subsidy Program” cílící na 1 GWh instalací za období 2026 – 2029 (dotace až do výše 5 mil. NTD za MWh). 

Do odolnosti elektrické sítě hodlá tchajwanská vláda investovat v průběhu 10ti let částku 564,5 mld. NTD (cca 17,8 mld. USD) se zaměřením na decentralizaci, zajištění stability zařízení a posílené ochrany zařízení (včetně fyzické). Pokud jde o úspory energie jsou zaváděny různé iniciativy a dotační programy. ESCO (Energy Services Company) mají pomoci průmyslu dosáhnout energetických úspor.

Nejdůležitější místní akcí, na které lze představit své technologie a řešení je veletrh Energy Taiwan, pravidelně se konající v říjnu. 

Příležitosti se nacházejí zejména na trhu s UAV (Unmanned Aerial Vehicle – bezpilotní letadla, drony). Mezi hlavní využití UAV patří sledování pro účely pojištění, široké použití v oblasti zemědělství, rybolovu, při inspekcích energetické soustavy, mapování krajiny/životního prostředí, prevence katastrof, v bezpečnostní oblasti a podobně. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu dronů je poptávka po řešení, která pokrývají řízení provozu dronů, komunikační čipy. Výhodou Tchaj-wanu je strategická pozice v srdci asijsko-pacifického regionu, spolehlivá infrastruktura, řada vládních programů a pobídek (R&D či Industrial Cooperation Program a podobně), nebo hub expertů a specialistů v oblastech, jako je IT, přesné strojírenství či spotřební elektronika.

Příležitosti se však nabízejí i v oblasti dodávek ultralehkých a malých dopravních letadel či vývozu kabelových svazků, elektromechanických celků, elektronických zařízení a dodávek kabelových komponent. Aktuálně se staví terminál 3 na největším letišti na Tchaj-wanu (v Taoyuan). Roste tedy trh pro biometrické snímání, automatizované check-iny, služby poháněné AI (např. pro příjemnější zážitek pasažérů). Vzhledem k vyššímu provozu na letištích příležitostí existují pro firmy specializující se na satelitní navigaci a pokročilé radarové systémy. Letiště rovněž ve větší míře využívají digitální systémy a tak je poptávka po řešeních kybernetické bezpečnosti. Zároveň však také po pokročilé prediktivní údržbě. Aktuálně také probíhá renovace letištních terminálů na malých ostrovech (souostroví Penghu).

Produkce tchajwanského vesmírného průmyslu v roce 2025 dosáhla přibližně 10 mld. USD. Staví na místním rozvinutém ICT, polovodičovém průmyslu a přesném strojírenství. Vláda sleduje ambiciózní cíl rozšířit vesmírnou ekonomiku na 1 bil. NTD (cca 31,6 mld. USD) do roku 2029. Vládní výdaje do tohoto odvětví dosahují přes 1 mld. USD.  Tchajwanský vesmírný průmysl láká zahraniční partnery ke spolupráci zejména v oblasti vývoje satelitní infrastruktury, vč. pokročilých materiálů pro konstrukci satelitů, a zabezpečení dat, výroby raket, jejich klíčových komponent a technologií souvisejících s jejich vypouštěním. Příležitostí pro networking může být akce Taiwan International Assembly of Space Science, Technology, and Industry (TASTI), která se bude konat od 8. do 11. listopadu 2026 v Tainanu (jih TW). 

Již přes dvacet let hraje tchajwanský průmysl informačních a komunikačních technologií významnou roli na celosvětovém trhu. Na Tchaj-wanu sídlí společnosti, které jsou největšími světovými dodavateli přenosných počítačů, tabletů, základních desek, LCD obrazovek, síťových komponentů, serverů atp. Výrobci v oblasti ICT mají především zájem o kvalitní inovativní technologie a technologické celky. Trh se v tomto oboru soustředí nově také na cloudové technologie, aplikační služby, vysokokapacitní datová úložiště, internetovou infrastrukturu, systémy pro detekci objektů, generativní AI, umělou inteligenci věcí (AioT), datová centra, edge AI. Zájem je také přilákat zahraniční technologické startupy z oblasti polovodičů a dronů k vytváření synergií s tchajwanským průmyslem a posílení jejich globální přítomnosti.

Příležitosti pro české firmy v následujících technologiích a spolupráci:

• komunikační technologie – spolupráce v R&D a přenosu technologií, společný vývoj 5G aplikací a souvisejících služeb, s integrací AI, IoT a AR/VR technologiemi. Budoucnost je ve sbližování komunikačního a lékařského průmyslu za účelem vývoje elektronické karantény a sledovacích systémů (v reakci na pandemii covid-19),
• digitalizace – rozvoj hardwaru a softwaru souvisejícího s informační bezpečností, satelitní komunikaci Beyond 5G (B5G=6G), polovodiče nové generace, transformaci průmyslu v cloudové éře, pokročilou výstavbu sítí a další pokročilé technologie,
• Internet věcí (IoT) – zájem je o optické/3D zrakové senzory, biomedicínské senzory nebo plynové senzory pro ochranu životního prostředí a bezpečnost potravin, inovativní IoT aplikace pro inteligentní výrobu, robotické skladování, servisní roboty, klíčové technologie AIoT, aplikace pro domácí otevřené sítě 5G, učení k vývoji inovativních služeb (chytrá doprava a chytré podnikání),
• informační bezpečnost – je zájem o společně vyvíjená inovativní řešení s TW společnostmi. Z hlediska struktury odvětví je zájem o softwarová řešení, neboť struktura odvětví informační bezpečnosti na TW se skládá zejména z hardwaru (51,7 %, podíl na celkové produkci odvětví), služeb (38,7 %) a poté až softwarový sektor (9,7 %). Poptávka po kybernetické bezpečnosti na TW je tažena zejména sektory finančních služeb, vlády, vzdělávání a zdravotnictví. 

Tchaj-wan aktivně vyvíjí polovodičové technologie nové generace se složenými polovodiči a kvantovými počítači. Zájem je o rozšiřování pokročilých technologií v polovodičovém průmyslu. Velikost tchajwanského trhu s polovodiči dosáhla v roce 2025 hodnoty 35,55 mld. USD a do roku 2030 by měla dosáhnout 51,88 mld. USD (průměrná roční míra růstu 7,85 %). Tchaj-wan vyrábí více než 90 % světových špičkových čipů a uspokojuje globální poptávku po fyzickém hardwaru pro umělou inteligenci. Programy near-shoringu v Japonsku, Německu a USA urychlují transfer technologií a zároveň posilují kontrolu Tchaj-wanu nad know-how v oblasti technologií pod 7 nm. 

V následujících dvou až třech letech se výrobci čipů zaměří především na vývoj paměťových platforem určených pro zařízení s edge AI. Dalším trendem bude křemíková fotonika, technologie s řadou výhod, jako je nízká spotřeba energie, dlouhá přenosová vzdálenost a nižší náklady. Tchajwanský čipový průmysl i nadále roste, což vytváří poptávku po nových materiálech a technologiích. Tchaj-wan je závislý na dovozu materiálů a substrátu a má omezenou nabídku pokročilých technologií pro balení a testování čipů. Vzhledem k nedostatku kapacit a zejména pracovních sil budou požadavky na efektivní automatizační řešení stále rostoucí. Dále je výzvou energetická náročnost výroby čipů, zejména těch pokročilých. Tchaj-wan je závislý na dovozu energie, přičemž domácí zdroje, včetně větrných a solárních, jsou nedostatečné. Řešení (vč. nových materiálů), která by snížila energetickou náročnost výroby i aplikace, budou vítána.  

V oblasti investičních příležitostí je v současnosti zájem o ČR (a o širší okolí kolem Drážďan),  především ze strany dodavatelů speciálních chemikálií a plynů pro novou výrobu v ESMC v Drážďanech. Stejně tak obdobné záměry mají firmy ve vztahu ke střední Evropě, tzv. systémoví integrátoři, kteří konsolidují různé dodávky vstupů pro výrobu v Sasku (priorita TSMC). Je důležité zmínit, že tchajwanské firmy se neorientují pouze na investice do nových továren, ale jsou také ochotny spolupracovat prostřednictvím společných podniků nebo jiných forem komerční spolupráce s místními partnery. To může českým firmám přinést upgrade jejich výroby či vstup do nových oblastí podnikání. Příležitosti k česko-tchajwanské spolupráci lze sledovat či se do nich aktivně zapojit na květnové akci Czech Semicon Days 2026 v Praze, kterou připravuje agentura CzechInvest. Největším veletrhem v oboru je zářijový Semicon Taiwan, na kterém připravujeme českou účast. 

Tchaj-wan nabízí široký potenciál pro spolupráci v oblasti AI pro české firmy a výzkumníky. Je ideálním místem pro testování a implementaci AI řešení v reálném světě a rovněž bránou na širší asijský trh. Specifické oblasti pro spolupráci se nacházejí v AI pro průmyslovou výrobu – robotika, automatizace, optimalizace výrobních procesů, energetická efektivita, AI v oblasti zdravotnictví; smart cities a udržitelnost – inteligentní dopravní systémy, monitoring životního prostředí apod. Tchajwanská vláda spustila program “Deset nových hlavních projektů AI infrastruktury” s cílem dosáhnout do roku 2040 ekonomické hodnoty 15 bil. NTD v AI sektoru (cca 510 mld. USD) a vytvoření 500 000 pracovních míst. Vyčlenila tak více než 100 mld. NTD (cca 3,1 mld. USD) na investice do základních technologií, přičemž identifikuje 3 klíčové technologie: křemíková fotonika, kvantové počítání a inteligentní robotika. Další finanční podpora na rok 2026 ve výši 8,3 mld. NTD (cca 262 mil. USD) na průmyslové inovace související s AI, budování souvisejícího průmyslového ekosystému zaměřeného na inteligentní technologie na jihu Tchaj-wanu, výzkum AI v kritických oblastech, podpora výzkumu a vývoje inteligentních výrobních technologií, vytvoření ekosystému pro edge AI kritické technologie, investice do domácích AI startupů a na projekty propagující aplikace AI napříč odvětvími.

Česká ekonomická a kulturní kancelář ve spolupráci s agenturou Czechinvest připravuje českou účast na veletrhu Computex/Innovex 2026 (2. – 4. 6. 2026), kde budou mít české startupy, firmy příležitost představit své technologie a řešení. 

Strojírenství je třetím největším průmyslovým odvětvím Tchaj-wanu z hlediska hodnoty produkce (po odvětví výroby polovodičů a panelů) a Tchaj-wan se řadí mezi tři největší producenty strojírenských výrobků na světě, hned po Německu a Japonsku. Působí zde přibližně 18 000 strojírenských firem s více než 340 000 zaměstnanci a patří mezi přední světové výrobce obráběcích strojů, plastů a zařízení pro zpracování dřeva.  Metropolitní oblast Taichung je centrem tchajwanského strojírenství, zároveň se jedná o oblast s největší koncentrací strojírenské výroby na světě. Jeho součástí je i demonstrační pracoviště, tzv. Smart Machinery Park. Do roku 2035 si Tchaj-wan klade za cíl dosáhnout hodnoty produkce strojírenského průmyslu ve výši 85 mld. EUR, a to díky rozšíření chytrých továren. Tchajwanská vláda již dříve zřídila kancelář “The Smart Machinery Promotion Office”, která poskytuje metodické vedení, demonstrační pracoviště a podporu celého ekosystému. 

Místní vláda rozšířila daňové pobídky pro investice do chytrých strojů a AI, zvýhodnění se zvýšilo z 5 % na 10 % a jejich platnost byla prodloužena do roku 2029. Cílem je mimo jiné propojit průmyslovou výrobu, akademickou obec a výzkumná centra a posílit spolupráci s dalšími regiony, včetně Evropy.Do rozvoje robotického průmyslu vláda hodlá kombinací dotací a investic alokovat 30 mld. NTD (cca 956 mil. USD) s cílem navýšit robotickou produkci ze současné (2025) hodnoty 4  mld. NTD na cca 50 mld. NTD (cca 1,59 mld. USD) během pěti let.  Tchaj-wan je také mimo jiné vhodným místem pro testování nových, inovativních technologií a aplikací. 

Pro české výrobce jsou perspektivní zejména výrobky a zařízení přesného strojírenství (systémová integrovaná řešení, automatizace, integrované obráběcí stroje, průmysloví AI-driven roboti, kontrolní systémy, nové výrobní technologie), systémy prediktivní údržby a zařízení pro úsporu energie pro těžký průmysl (pro zpracování kovů, výrobu automobilových dílů a komponentů, petrochemii), kolejová vozidla a další železniční technologie (senzory na monitoring kolejnic, inovativní technologie u nových linek metra). Dalšími příležitostmi pro české firmy jsou: dopravní prostředky (zejména však na elektrický pohon) – silniční vozidla, elektrické lokomotivy, nákladní automobily, autobusy; logistika – těžká pozemní a námořní zařízení, skladovací technika, zvedací, manipulační a dopravníková zařízení, nákladní a speciální výtahy a obráběcí stroje.

Tchaj-wan ročně vyprodukuje přibližně 9 mil. tun komunálního odpadu. V roce 2024 dosáhla míra recyklace komunálního odpadu 59,6 %, zatímco u průmyslového odpadu činila 85,4 %, což řadí Tchaj-wan mezi světové lídry v oblasti odpadového hospodářství. Trh oběhového hospodářství, zahrnující inteligentní recyklační systémy, průmyslové opětovné využití a ekodesign, nabývá na významu a očekává se jeho stabilní růst. Tchaj-wan zavedl program recyklace “4 v 1”, který podporuje domácnosti, místní samosprávy, recyklační podniky a recyklační fond. 

Místní vláda podporuje zelené výrobní procesy a zavádí chytrou výrobu pro vývoj ekologických, bezpečných produktů s vysokou přidanou hodnotou a nových materiálů a vyvíjí nové materiály šetrné k životnímu prostředí, vč. nízkouhlíkových. Zájem je o technologie pro zpracování odpadu a opětovné využití zdrojů. Plán Circular Economy Promotion Plan má pomoci klíčovým průmyslovým odvětvím (například metalurgie, petrochemie, výrobce elektromateriálů, komunikačních zařízení, zdravotnické materiály, stavební materiály, potravinářské obaly, sportovní zboží a další průmyslová odvětví materiálů) vyvinout inovativní materiálové technologie, kdy cílem je maximalizovat životnost produktů a materiálů a minimalizovat odpad a dosáhnout tak efektivního využití zdrojů v celém hodnotovém řetězci. TW se stává lídrem v oblasti městské těžby a získává cenné materiály, jako je galium a indium, z odpadních produktů a infrastruktury, čímž snižuje potřebu nové těžby nerostů. Soukromé iniciativy jsou podporovány vládními dotacemi a pobídkami, jako je program “Subvence a pobídky pro průmysl v Tchaj-peji”, který poskytl 16,36 mil. NTD (cca 517 tis. USD).. 

Exportní příležitosti se nachází v: 1) pokročilé recyklační technologie, automatizované třídící systémy a řešení pro obnovu zdrojů v oblasti městské těžby, 2) bioplynové technologie, nakládání s organickým odpadem, postupy udržitelného zemědělství, 3) inovativní řešení v oblasti biologicky rozložitelných materiálů, technologií recyklace plastů a udržitelných obalů. 4) udržitelné stavební materiály, modulární design a energeticky úsporné stavební technologie, 5) zachycování, využití a ukládání uhlíku (CCUS) – očekává se, že strategie CCUS do roku 2030 přinese soukromé investice ve výši 20,4 mld. NTD (645 mil. USD) a vygeneruje produkci ve výši přes 36 mld. NTD (cca 1,14 mld. USD), 6) recyklace baterií z elektrických vozidel, baterií do motorek a energetických úložišť – v roce 2024 činila roční kapacita recyklace lithium-iontových baterií na TW cca 3990 tun, do roku 2030 vzroste na více než 9000 tun ročně. 

Tchaj-wan čelí dvojité výzvě v podobě zesilující změny klimatu a hornaté topografii, která ztěžuje zadržování dešťové vody. Existují tři hlavní iniciativy, které mají posílit schopnosti zásobování vodou v každém regionu, zvýšit opětovné využití a recyklaci vody a posílit řízení a odolnost zásobování vodou. Poptávka je po technologiích na snížení zanášení a úniků vody z vodních nádrží (vláda schválila v lednu 2025 plán v hodnotě 2,45 mld. USD na snížení úniků vody z nádrží do 2032), vč. včasné detekce pomocí AI, a tedy zvýšení jejich akumulační kapacity, rozšíření infrastruktury pro širokou škálu vodních zdrojů (například podpovrchové vody, regenerované vody a odsolené mořské vody), efektivní čištění vody, ochrany vody v zemědělství (včetně její úspory), snížení úniků z vodovodního potrubí. 

Od roku 2017 vláda prosazuje Program inovací biomedicínského průmyslu v rámci plánu „5+2 Innovative Industries Plan“. V roce 2019 byla představena iniciativa „Precision Health Initiative“, která přechází od léčby nemocí k prevenci a prediktivním technologiím. Od roku 2021 je precizní zdraví součástí tchajwanských šesti hlavních strategických odvětví, které využívají chytré technologie a inovativní výrobní procesy. V roce 2025 vláda zvýšila rozpočet na zdravotnictví o 5,5 % na 26,4 mld. EUR, přičemž další financování je plánováno v rámci iniciativy “Healthy Taiwan”, zaměřené na onkologická a kardiovaskulární onemocnění, biotechnologie a precizní medicínu využívající AI. Podle DIGITIMES Research se očekává, že trh s AI ve zdravotnictví na TW vzroste na 1,12 mld. NTD (cca 35,4 mil. USD) do roku 2030, a to díky podpůrným vládním politikám, robustní ICT infrastruktuře a aktivní spolupráci mezi poskytovateli zdravotní péče a technologickými firmami. 

Očekává se, že trh zdravotnických technologií na Tchaj-wanu dosáhne do roku 2029 objemu trhu ve výši 3,68 miliardy USD. Tchajwanská vláda prodloužila daňové úlevy na investice do biomedicínského výzkumu a vývoje do roku 2031. Rozvíjí příslušnou infrastrukturu zakládáním biotechnologických parků. 

Předpokládá se, že tchajwanské zdravotnictví půjde následujícím směrem a zde se tvoří i příležitosti pro dovoz služeb či produktů na Tchaj-wan či případné investice: 

• další rozvoj telemedicíny, vzdáleného monitorování pacientů a platforem digitálního zdraví,
• Personalizovaná zdravotnická řešení (zejména s ohledem na pokrok v genetickém sekvenování a bioinformatice),
• Lékařská automatizace – integrace AI a strojového učení pro prediktivní analýzy a personalizované léčebné plány,
• Robotika v chirurgii: Růst roboticky asistovaných operací, nabízející zvýšenou přesnost a zkrácení doby zotavení.
• konkrétně pak je dále poptávka po následujících produktech: diagnostické zobrazování (např. CT, MRI), ortopedické implantáty a protetika, kardiovaskulární zařízení (např. stenty, kardiostimulátory), oftalmologické nástroje, zařízení na hemodialýzu, endoskopy a katetry. 

V roce 2026 plánuje ČEKK Tchaj-pej uspořádat představení českých produktů a řešení online ve spolupráci s dovozní asociací Tchaj-peje (IEAT) v září. Zájemci o účast se mohou hlásit na email: Taipei.Commerce@mzv.gov.cz. Na Tchaj-wanu se konají 2 významné zdravotnické veletrhy, v červnu Medical Taiwan a v prosinci Healthcare+ Expo.

Tchaj-wan se pyšní výsadním postavením v polovodičovém odvětví a má za ambici stát se špičkovým výzkumným hubem v asijsko-pacifickém regionu v oborech kybernetické bezpečnosti a biomedicíny. Mezi další hlavní podporované výzkumné oblasti se řadí informační a digitální technologie, zelené a obnovitelné energie, národní obrana a strategický průmysl včetně kosmického odvětví a dále sektory týkající se strategických zásob. Česko-tchajwanský výzkum je nejen v těchto perspektivních oblastech podporován na základě společných veřejných soutěží a grantů.  

Administrativa tchajwanského prezidenta Lai Ching-te v květnu 2024 představila iniciativu Five Trusted Industry Sectors, která má vést další fázi technologické a průmyslové politiky Tchaj-wanu. Uvedená odvětví jsou:

1. Polovodiče

2. Umělá inteligence (AI)

3. Obranný průmysl / armáda

4. Bezpečnost a surveillance technologies

5. Komunikace nové generace

Tyto sektory mají posílit strategickou autonomii Tchaj wanu, zlepšit jeho odolnost a upevnit postavení mezi demokratickými partnery na mezinárodní scéně. Mezi konkrétní opatření tohoto plánu patří:

• Pokračování ve výzkumu a vývoji v oblasti polovodičů, včetně návrhu, pouzdření, materiálů a zařízení.
• Rozvoj infrastruktury pro umělou inteligenci, propagace energeticky efektivních výpočetních řešení a zavádění právních a regulačních rámců.
• Posílení obranného průmyslu s domácími schopnostmi: dodavatelské řetězce pro drony, výroba letadel a plavidel.
• Rozvoj suverénní komunikační infrastruktury, vč. integrace pozemních a satelitních systémů (včetně příprav na 6G), a zabezpečení odolné a bezpečné komunikace.

Budget pro Five Trusted Industry Sectors na rok 2026 by měl být přibližně 28.4 mld. NTD.  Z celkového rozpočtu by mělo být alokováno 15.5 mld NTD pro oblast polovodičů a 8.3 mld. NTD pro oblast AI. 

Z rozpočtu Ministerstva hospodářství by mělo být na rok 2026 vyčleněno 1.46 mld. NTD na podporu výzkumu a vývoje technologií chytré výroby a na vytváření ekosystému klíčových technologií edge AI. 

Ministerstvo digitálních záležitostí by mělo také přidělit 880 mil. NTD na program zaměřený na investice do domácích start-upů v oblasti AI a rovněž na projekt podporující zavádění aplikací umělé inteligence napříč průmyslovými odvětvími. 

Návrh vlády zahrnuje 3.6 mld. NTD na komunikace nové generace, především z rozpočtu Ministerstva hospodářství ve výši 1.97 mld NTD určeného na podporu rozvoje telekomunikačních technologií 6G, dále pak z dalších programů jednotlivých ministerstev souvisejících s mezinárodní spoluprací, budováním testovacích platforem a integrovanými aplikacemi v oblasti komunikací nové generace. 

NSTC by měla v roce 2026 také vyčlenit 1.43 mld. NTD na financování výzkumu a vývoje satelitů na nízké oběžné dráze Země a jejich komunikačních užitečných zatížení. 

Návrh rovněž počítá s částkou 800 mil. NTD pro oblast surveillance, přičemž prostředky z rozpočtu Ministerstva digitálních záležitostí ve výši 590 mil. NTD mají být použity na posílení integrovaného meziresortního programu kybernetické obrany, na dotace výzkumu a vývoje duálně využitelných kybernetických technologií a na podporu projektu aplikace postkvantové kryptografie v rámci Programu průmyslových inovací založených na čipech na Tchaj-wanu. 

Rozpočtové alokace potvrzují, že infrastruktura pro umělou inteligenci (skrz 10 New AI Infrastructure Initiatives, na které by mělo být vyhrazeno 10.2 mld. NTD) a rozvoj polovodičového sektoru budou v roce 2026 představovat hlavní pilíře tchajwanských technologických investic. Tím se dále posiluje pozice Tchaj-wanu jako klíčového uzlu globálních technologických a dodavatelských řetězců.

Polovodiče

Tchaj-wan má v plánu pokračovat v podpoře polovodičového odvětví a vytvořil tzv. Chip-Driven Industry Innovation Initiative, jejíž první fáze je realizována v letech 2024-2028 za 2 mld. USD. Tchaj-wan má ambici udržet si celosvětově druhou pozici v IC designu. Plánuje podporovat využívání IC technologií i v dalších oblastech (chytrá výroba, biotechnologie a net zero policy). Tato strategie bude implementována především ministerstvy školství, hospodářství, vědy a technologií. Prostředky se využijí na vybudování infrastruktury a podporu R&D v oblasti IC designu jak v akademické, tak průmyslové sféře. To bude zahrnovat mezinárodní spolupráci, podporu start-upů, vzdělávací centra, další investice do Taiwan Semiconductor Research Institute (TSRI, provádí špičkový výzkum v oblasti IC designu, materiálových věd a nanotechnologií) a do polovodičových institutů při univerzitách.

Česko-tchajwanská spolupráce probíhá v rámci Výzkumného centra pro design pokročilých čipů, které implementuje konsorcium českých univerzit ve spolupráci s Tchajwanským ústavem pro výzkum polovodičů. Centrum bude reagovat mimojiné na poptávku v oblasti automobilového a kosmického odvětví, kybernetické bezpečnosti a certifikace. Studenti a experti mají příležitost  žádat o speciální stipendia a vzdělat se na nejlepších tchajwanských univerzitách a účastnit se stáží v hi-tech podnicích.

Na Univerzitě Karlově vzniklo Centrum pro posílení odolnosti dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů. Česko má tak šanci stát se významným aktérem v regionu a spolupracovat s nejlepšími experty, ať už ze soukromé nebo akademické sféry ve světovém měřítku.

V rámci studentské mobility byla zajištěna účast českých studentů v letní škole a zimní škole. Kurz se uskutečnil na National Taiwan University (NTU) se zaměřením na IC design a National Yang Ming Chiao Tung University (NYCU) s akcentem na materiály a také v laboratořích TSRI. 

Nově je i možnost získat stipendium na National Cheng Kung University v rámci jejich “Taiwan-Europe Semiconductor Scholarship.” Součástí stipendia je zpáteční letenka, 30 000 NTD/měsíc (pro magisterské studenty), 40 000 NTD/měsíc (pro doktorandy) a příspěvek 120 000 NTD na rok na pokrytí školného, administrativních výdajů a pojištění. Dále univerzita nabízí také Academy of Innovative Semiconductor and Sustainable Manufacturing stipendium, v rámci kterého studenti obdrží 16 000 NTD na měsíc. 

Umělá inteligence (AI)

NSTC oznámilo, že povede rozvoj TW suverénní AI zvýšením kombinované výpočetní rychlosti superpočítačů na 480 petaflopů do roku 2029. Poptávka po AI na TW každoročně roste, vč. rozsáhlého školení jazykových modelů, výzkumu klimatických změn, inovací ve zdravotnictví, inteligentní výroby a návrhu čipů. NSTC pověřilo Národní centrum pro vysoce výkonné výpočty (National Center for High-Performance Computing) pořízením superpočítačů. NSTC plánuje spuštění schématu na vybudování vysokorychlostních hostitelských počítačů nové generace (v rámci projektu Southern Silicon Valley). 

Administrativa prezidenta Laie aktuálně usiluje o to, aby se Tchaj-wan dostal do čela globálního závodu v oblasti umělé inteligence, a vychází z přesvědčení, že rozvoj AI může přispět k řešení celé řady ekonomických i společenských výzev. Mezi ty patří vytvoření nového motoru hospodářského růstu, podpora malých a středních podniků, reakce na rychlé stárnutí populace a rozvoj dlouhodobé péče.

Vláda uplatňuje tři hlavní strategie rozvoje výpočetního výkonu: významné státní investice, cílené regionální rozmístění infrastruktury a otevřenou spolupráci. Od roku 2025 Výkonný dvůr ve spolupráci s NSTC také urychlil financování AI superpočítačů, národních cloudových datových center a platforem pro vysoce výkonné výpočty s cílem zajistit autonomní, lokálně řízené kapacity pro trénování rozsáhlých modelů.

Do roku 2040 si administrativa klade za cíl vytvořit produkci v oblasti umělé inteligence v hodnotě 1,5 bil. NT$ (přibližně 48 mld. USD), 500 000 pracovních míst souvisejících s AI, založit tři mezinárodní laboratoře umělé inteligence a zařadit Tchaj-wan mezi pět zemí světa s největším výpočetním výkonem. Podstatná část těchto aktivit bude realizována a financována v rámci iniciativy 10 New AI Infrastructure Initiatives. Konkrétní podoba jednotlivých projektů je zatím ve fázi přípravy. Je ale známo, že se plán těchto projektů zaměřuje na tři klíčové technologické oblasti: křemíkovou fotoniku, kvantové výpočty a robotiku založenou na umělé inteligenci. V listopadu 2025 bylo na tuto iniciativu v rámci návrhu státního rozpočtu na rok 2026 vyčleněno více než 30 mld. NTD. V rámci tohoto plánu bylo již otevřeno nové centrum cloud computingu v Tchaj-nanu, které má podpořit rozvoj suverénní umělé inteligence. Centrum je vybaveno nejvýkonnějším superpočítačem v zemi, obsahujícím 1 760 čipů Nvidia H200 a 144 čipů Nvidia Blackwell v konfiguraci GB200 NVL72.

Na úrovni Výkonného dvora oznámilo Ministerstvo hospodářství dne 15. prosince 2025 plán investovat 2,5 mld. NTD (přibližně 80 mil. USD) na podporu 30 000 podniků při zavádění umělé inteligence v letech 2026–2027, se zaměřením zejména na maloobchody a pohostinství. Legislativní dvůr také schválil dne 23. prosince 2025 Artificial Intelligence Basic Act. Řídícím orgánem bude NSTC, které zajistí, aby rozvoj umělé inteligence proběhl v souladu se sedmi základními principy, mezi něž patří mimo jiné udržitelnost, ochrana soukromí a kybernetická bezpečnost. Zákon zároveň stanoví povinnost vlády vyčleňovat finanční prostředky na výzkum v oblasti AI a na rozvoj související infrastruktury.

Je zřejmé, že meziresortní zavádění umělé inteligence se stalo ústřední strategií vlády. Ministerstvo hospodářství, NSTC a Ministerstvo digitálních záležitostí stojí v čele koordinovaného úsilí o prosazování a rozšiřování využití aplikací umělé inteligence napříč všemi sektory. Do společných iniciativ zaměřených na zavádění oborově specifických řešení AI se zapojují i další resorty, včetně Ministerstva zemědělství.

Kybernetická bezpečnost (KB) a kvantum

Česká republika patří v KB ke světové špičce. Tchaj-wan má zájem spolupracovat s českými experty i s ohledem na jeho ambici stát se výzkumným hubem v regionu v oblasti KB. V rámci nové strategie TW administrativa razí heslo “kybernetická bezpečnost je národní bezpečnost”. Národní rada pro vědu a technologie založila Taiwan Academic Cybersecurity Center. Je tvořeno z výzkumných týmů, které pracují na vybraných univerzitách a zabývají se jak základním, tak aplikovaným výzkumem. Mezi hlavní hráče v KB na Tchaj-wanu patří zejména ministerstvo digitálních věcí, které dohlíží na Institute for Information Industry a National Institute of Cyber Security, a Taiwan Information Security Center, jenž má ústředí v Research Center of Information Technology Innovation spadající pod Academia Sinica.

Pro Tchaj-wan je Česko také atraktivní v souvislosti s jeho zapojením do Evropské kvantové komunikační infrastruktury, která by měla být vystavěna díky spolupráci členských států, Evropské komise a Evropské kosmické agentury, a být spuštěna do 10 let, přičemž důraz je kladen zejména na bezpečnost přenosu a uchování dat. Českou Národní kvantovou infrastrukturu buduje pro Česko konsorcium Cyber Security Hubu z.ú., Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a IT4Innovations Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. 

V rozvoji KB na Tchaj-wanu hrají významnou roli start-upy specializující se na využití AI v této oblasti a také silná hackerská komunita. Mezi slabé stránky patří malý rozsah zaměření a nízká výstupní hodnota v tomto odvětví, nedostatečné marketingové zdroje SMEs pro spolupráci na mezinárodní úrovni, nedostatek testovacích infrastruktur, klíčových technologií a odborníků a také je zde značný prostor pro zlepšení v oblasti průmyslových norem a standardů. V obecné rovině můžeme říci, že Tchaj-wan je silný v hardwaru a slabší v softwaru pro KB. Tchaj-wan si slibuje od zahraniční spolupráce kromě sdílení informací a různých forem výměn zejména vytvoření vzájemně uznávaných bezpečnostních standardů a certifikačního mechanismu v oblasti IoT mj. za účelem posílení KB chytrých měst a potažmo také expandování na evropském trhu.

V roce 2025 Tchaj-wan zahájil fázi VII svého Národního programu rozvoje kybernetické bezpečnosti (2025-2028) a vyčlenil 8,8 mld. NT$ (přibližně 300 mil. USD) na posílení národní obrany, ochrany kritické infrastruktury a zavádění nástrojů kybernetické bezpečnosti řízených umělou inteligencí. Tato iniciativa rozšiřuje architekturu nulové důvěry (ZTA) napříč ústředními i místními orgány státní správy a rozšiřuje její implementaci také na veřejné školy, neziskové organizace a poskytovatele veřejných služeb. 

Velký důraz je kladen také na kvantové technologie. Tchajwanské NSTC označila kvantové technologie za strategickou národní prioritu, podpořenou robustním pětiletým investičním programem ve výši 273 mil. USD, který byl zahájen v březnu 2022. Tato iniciativa, známá jako Quantum Taiwan, představuje  komplexní spolupráci veřejného a soukromého sektoru, do níž je zapojeno 72 odborníků a 24 společností napříč vládou, akademickou sférou a průmyslem.

Závazek Tchaj-wanu ke kvantovým technologiím byl dále posílen jejich zařazením mezi čtyři prioritní technologie v rámci deseti hlavních projektů AI infrastruktury oznámených v květnu 2025. Tato strategická integrace kvantového počítání s iniciativami v oblasti AI výrazně rozšiřuje tržní příležitosti nad rámec tradičních kvantových aplikací a vytváří poptávku po hybridních řešení kvantum-AI, platformách kvantového strojového učení a výpočetní infrastruktuře posílené kvantovými technologiemi. 

Potencionální oblasti spolupráce představují také kryptografie, metrologie a snímání. ČR  může nabídnout příslušné studijní programy ve všech úrovních studia a účast  v evropské infrastruktuře kvantového vzdělávání (DigiQ). Perspektivní je rovněž výměna studentů a výzkumníků a výměna zkušeností v oblasti kvantových technologií. National Taiwan University disponuje kvalitními laboratořemi a je vhodným partnerem pro spolupráci v kvantu.

Kosmické technologie a aplikace

Kosmický průmysl se řadí k šesti hlavním strategickým průmyslům, které Tchaj-wan významně podporuje. Ve 3. fázi národního programu dlouhodobého rozvoje vesmírných technologií (2019 až 2028) se do něj postupně investuje 836,8 mil. USD za účelem realizace  špičkových vesmírných misí a vypuštění jednoho satelitu ročně. Cílem je zajištění národní bezpečnosti a monitorování životního prostředí včetně odlesňování, úbytku půdy a předvídání přírodních katastrof. Z programu se vyčleňují pobídky pro místní firmy a také rozpočet na výzkum a vzdělávání talentů.

I přes velmi dobré postavení v ICT a v polovodičích, které se využívají v chytrých systémech, Tchaj-wan se neobejde bez spolupráce se zahraničními partnery. V letech 2023-2028 bude pod vedením Taiwan Space Agency vypuštěno 6 satelitů FORMOSAT 8, což představuje příležitost pro české odborníky se do tohoto projektu zapojit. Družice budou snímat Zemi s velmi vysokým a přesným rozlišením. Tchajwanský trh tedy představuje velkou příležitost pro české firmy a výzkumná pracoviště. Mezi perspektivní oblasti patří například design malých družic a analýza družicových dat, vývoj navigačního softwaru, vývoj přístrojů a technologií pro materiálový výzkum v mikrogravitaci a v kosmu, řešení stopové vlhkosti a radiační analýzy, technologie pro detekci a výzkum kosmického záření, klimatická statistika, testování polovodičových součástek pro oblast aerospace, design kamer na družicích pro pozorování Země a jiné. 

Zdravotnictví, biomedicína

Tchaj-wan patří k nejlepším poskytovatelům zdravotní péče na světě. Z pohledu společensko-hospodářského vynakládá Tchaj-wan prostředky na R&D  vedle sektoru průmyslové výroby a technologií (72 %) především na oblast zdraví (7,7 %).

Tzv. digitální zdraví se stává budoucností v péči o pacienty. Zavedení AI do systému zdravotní péče – v podobě IoT, 5G, algoritmů a strojového učení – příznivě ovlivnilo vývoj v mnoha lékařských oborech. Digitální epidemiologie se stala nově rozvíjejícím se oborem, který kombinuje zpracování velkých objemů dat s metodami z medicíny, biologie, sociálních věd, statistiky a informatiky za účelem modelování, porozumění a predikci průběhu infekčních chorob, jakou je covid-19.

Tchaj-wan vynakládá značné prostředky na R&D v biotechnologiích a to jak ze strany vlády (36 %), průmyslu (34 %), tak ve vysokoškolském vzdělávání (30 %). V rámci programu Taiwan Biotech R&D Program (pod Ministerstvem hospodářských záležitostí a Ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí) bylo na R&D v této oblasti vyčleněno v roce 2024 okolo 5 mld. NTD (cca 165 mil. USD). K perspektivním oborům pro spolupráci se řadí vývoj léků, zdravotnických přístrojů a pomůcek, využití AI pro personalizaci plánu zdravotní péče a pro předvídání potenciálních nemocí a předcházení vznikajícím rizikům u pacientů. K výzkumu v precizní medicíně slouží materiál uložený v Taiwan Biobank a National Health Insurance Research Database, které obsahují nepřeberné množství medicínských dat.

V roce 2025, tchajwanská vláda představila tzv. Healthy Taiwan Cultivation Plan (2025-2029), aby reagovala na demografické změny na Tchaj-wanu, rostoucí poptávku po zdravotní péči a zajistila udržitelnost systému národního zdravotního pojištění. S celkovým rozpočtem 48,9 mld NT$ plán představuje inovativní opatření ve čtyřech klíčových oblastech: zlepšení pracovních podmínek zdravotnického personálu, rozvoj různorodých talentů, integrace chytrých zdravotnických technologií a podpora společensky odpovědné a udržitelné medicíny. 

Při vstupu na trh doporučujeme kontaktovat Biotechnology and Pharmaceutical Industries Promotion Office (specializovaný úřad Ministerstva hospodářství) a BE Health Ventures (fond rizikového kapitálu), které se zaměřují především na podporu healthtech a medtech, mají výborné napojení na nemocnice a konkrétní doktory, poskytují mentorství, dokáží zprostředkovat přístup k medicínským datům, klinický výzkum atp. Další možností je účast na veletrzích Medical Taiwan nebo Healthcare+ Expo. Značný zájem o spolupráci s ČR má soukromá společnost Taiwan AI Labs.  

Vodík a vodíkové technologie 

Tchaj-wan je výrazně závislý na dovozu energie, přičemž přibližně 98 % energetických zdrojů pochází ze zahraničí, což vytváří silnou motivaci k diverzifikaci energetického mixu a snižování emisí skleníkových plynů. Vláda proto usiluje o rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména solární a větrné energie, a o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Vodík je v této strategii považován za důležitý prvek budoucího energetického systému, i když jeho využití je zatím v rané fázi. V krátkodobém horizontu se očekává zejména dovoz modrého nebo zeleného vodíku, zatímco v dlouhodobém horizontu by měla vzniknout domácí výroba zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů. Hlavní oblasti využití vodíku by měly zahrnovat výrobu elektřiny, například přimícháváním vodíku do plynových turbín, a dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví, jako je chemický průmysl nebo výroba oceli, přičemž v budoucnu by mohl být vodík využíván také v dopravě a pro skladování energie. 

Tchaj-wan má zároveň dlouhodobé zkušenosti s výzkumem a vývojem technologií palivových článků, které jsou podporovány vládními programy již od 90. let. Byla realizována řada demonstračních projektů a postupně vznikl průmyslový řetězec zaměřený na výrobu komponentů pro palivové články, které jsou dodávány i na mezinárodní trh. Rozvoj vodíkového sektoru je podporován několika vládními iniciativami a strategiemi zaměřenými na výzkum, technologické demonstrace a podporu průmyslu. Přesto však existují významné výzvy, například nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro výrobu, skladování a distribuci vodíku, potřeba dalších investic a technologického rozvoje a pokračující závislost země na dovozu energie. 

V roce 2025 bylo oficiálně založeno Taiwan Hydrogen Cluster – Hydrogen Research Center, jehož cílem je vyvíjet pokročilé vodíkové technologie a podporovat veřejné povědomí o udržitelné energii. Klastr představuje integrovanou výzkumnou a inovační platformu zaměřenou na rozvoj vodíkové vědy, technologií a jejich společenského přijetí na podporu tchajwanské vize uhlíkové neutrality do roku 2050.

THC propojuje základní výzkum s inovacemi v oblasti politik a průmyslovou spoluprací a překonává tak mezeru mezi laboratorními objevy a jejich rozsáhlým praktickým nasazením. Výzkum centra zahrnuje celý hodnotový řetězec vodíku – od jeho výroby, skladování a využití až po integraci do energetických systémů, bezpečnost a zapojení veřejnosti.

Příležitosti pro spolupráci mezi Českem a Tchaj-wanem se jeví zejména v oblastech jako jsou vodíková mobilita, bezpečnost vodíkových technologií a veřejná komunikace. 

Precizní zemědělství

Tchaj-wan je vysoce závislý na dovozu potravin. Potravinová soběstačnost ostrova je jen cca 35 %. Jeho ambicí je stát se lídrem v produkci organických potravin v Asii. Inovativní řešení v precizním zemědělství často reagují na současné globální výzvy, jako jsou oteplování, degradace půdy, nedostatek vody či lidských zdrojů, stárnoucí obyvatelstvo, škody způsobené pesticidy a chemickými hnojivy a tak podobně.  Evropská unie tuto problematiku reflektuje ve „Farm to Fork“ strategii v rámci tzv. Zelené dohody pro Evropu a Tchaj-wan ji řeší podobnou „Farm to Dining Table“ iniciativou. Cíle mají stejné – udržitelný potravinový systém zaručující kvalitní, bezpečnou a výživnou potravu. Tchaj-wan vnímá sucho jako hrozbu a přijímá opatření krátkodobého charakteru (např. zákaz zavlažování rýžovišť při akutní situaci), střednědobého charakteru (udržitelné a smart zemědělství) i dlouhodobého charakteru (snížení spotřeby pesticidů, recyklace zemědělského odpadu, přechod na biopotraviny). Někteří zemědělci využívají metodu pěstování – tzv. aeroponii. ČR může nabídnout své know-how v hodnotné recyklaci zemědělského. Česká zemědělská univerzita v Praze realizuje projekt díky financování programu DELTA 2 společně s  National Taiwan University, zaměřený na řešení v oblasti znečištění vod následkem zemědělských aktivit. ČZU rovněž pokračuje v prohlubování spolupráce s National Sun Yat-sen University v Kaohsiungu v oblasti čištění vody z akvakultury pomocí umělých mokřad.

Chytré systémy pro management farem díky cloudovým a mobilním aplikacím umožňující efektivní správu zemědělských dat nebo roboty včetně dronů již nejsou nic neobvyklého. Témat k řešení je mnoho: vyhodnocování výnosového potenciálu úrody, monitorování plodin, kontroly chorob, škůdců a závlahy na základě využívání IoT senzorů, AI a dat dálkového průzkumu Země či konceptu digital twin. Čeští experti mají mnoho zkušeností například s využitím technologií 4.0,  Machine Vision a AI v oblasti monitoringu zdraví dobytka, dojení či bezkontaktního vážení prasat, s vyhodnocováním vlastností půdy a hnojivy na míru, dále se senzorickou platformou vyhodnocující teplotu vzduchu a půdy, vlhkost, světlo či hodnotu PH a konečně s  identifikací a klasifikací plodin na základě využití AI.

Transfer technologií 

Tchaj-wan má silné instituce a mechanismy, které propojují výzkum s průmyslovou aplikací. Významnou roli zde hrají například ITRI a NIAR, které pomáhají transformovat výsledky výzkumu do praktických technologických řešení a průmyslových aplikací včetně vzniku předních firem v ICT a polovodičích. 

Významnou roli hrají také vědecké a technologické parky (např. Hsinchu Science Park), které slouží jako most mezi akademickou sférou a průmyslem. I když zaujímají jen malou část území, výrazně přispívají k průmyslové produkci, obchodu i patentové aktivitě, čímž zvyšují komercializaci výsledků výzkumu. 

Kromě toho existují institucionální programy na podporu intenzivních průmyslově-akademických partnerství, start-upových ekosystému (např. Taiwan Tech Arena) a mezinárodních sítí, což dále zvyšuje efektivitu transferu technologií z výzkumu do komerční praxe. 

Aktivní v transferu znalostí a technologií do praxe jsou také tchajwanské univerzity. Univerzity jako jsou NYCU, NCU a NCKU disponují prostředky, které jsou alokované právě na transfer technologií. Zároveň se při tchajwanských univerzitách často vyskytují Industry Academia Innovation Schools, Centers for Academia-Industry Collaboration a startupové akcelerátory. V tomto ohledu má Tchaj-wan obrovskou výhodu díky tomu, že jsou jeho univerzity často velmi úzce napojené na soukromý sektor. 

ČEKK Tchaj-pej chce v roce 2026 zorganizovat misi na transfer technologií a spin-offy. V plánu je navštívit univerzity, které jsou v těchto oblastech úspěšné a další instituce jako je ITRI. 

Finanční nástroje

Mezi hlavní finanční nástroje na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací s Tchaj-wanem patří program Sigma (dříve Delta), který administruje Technologická agentura ČR na základě partnerství s National Science and Technology Council (NSTC) a s ministerstvem hospodářství. TA ČR rovněž vyhlašuje soutěže na podporu multilaterálního výzkumu v oblasti přechodu měst k udržitelnější ekonomice Driving Urban Transitions (DUT), v oblasti biodiverzity a ochrany ekosystémů (Partnerství pro biodiverzitu) a materiálového výzkumu (M-ERA NET) v rámci programu Horizont Evropa. Výzvu na předkládání mezinárodních grantových projektů zaměřených na základní výzkum pak vyhlašuje Grantová agentura ČR ve spolupráci s NSTC. Vědci z ústavů Akademie věd ČR mohou využít každoroční výzvy v rámci Projektů Mobility Plus, kterou vyhlašuje AV ČR společně s NSTC  a Academia Sinica.