Tchajwanské úřady představily druhou fázi projektu rozvoje chytré dopravy se zaměřením na zvýšení bezpečnosti a nastolení rovnováhy regionálního rozvoje. Nová digitální infrastruktura, využití umělé inteligence a propojení s 5G sítěmi má nejen zkrátit dobu cestování, ale i zajistit snížení emisí skleníkových plynů. Vláda vyčlenila přibližně 30 miliard NTD (cca 1 miliarda USD) na rozvoj inteligentní dopravní infrastruktury během několika příštích let. Rozšiřuje se flotila elektrických autobusů a vylepšuje se také infrastruktura pro elektrická vozidla. Realizují se rovněž práce na vytvoření bezproblémové integrace mezi různými druhy dopravy (MRT, autobusy a vysokorychlostní železnice) pomocí digitálních jízdenek a aktualizací v reálném čase. 

Co se týče dopravní sítě na ostrově a konkrétních projektů, Taipei City plánuje výstavbu nových linek metra a rozšíření stávající sítě (propojení na přístav Keelung, projekt má být dokončen do roku 2033), obdobná situace je i ve městech New Taipei City, Taichung a Kaohsiung. Ministerstvo dopravy a komunikací schválilo plán výstavby první fáze metra ve městě Tainan (se začátkem výstavby v roce 2016 a provozu v roce 2031). Dále existují plány pro modernizaci městských kolejových drah ve městech Taoyuan a Kaohsiung. Rozšíření sítě vysokorychlostní železnice a zejména propojení s konvenční železnicí. Uvažuje se o rozšíření na jih Tchaj-wanu, do města Pingtung (dokončení se očekává v roce 2029 s předpokládanými náklady 55,4 miliardy NTD/1,9 miliardy USD) a na severovýchod Tchaj-wanu, z Nangang (část Tchaj-peje) do města Yilan (s předpokládaným dokončením v roce 2036 a s náklady kolem 188 mld. NTD/6 mld. USD).

Mezi příležitosti patří inženýrské poradenství, inteligentní světelná signalizace, výstavba stanic, dodávky v železniční infrastruktuře, integrované systémy řízení dopravy (software, AI řešení), včetně propojení se sítěmi nové generace, testování autonomních vozidel.

Ochrana životního prostředí a energetické zdroje, včetně přenosové soustavy, jsou zásadní témata na politické a veřejné scéně. Tchajwanská administrativa podporuje zelené a inovativní technologie ve všech sektorech s důrazem na ochranu životního prostředí, a to i vzhledem ke značné závislosti na dovozu energetických surovin. Výrazná podpora je soustředěna nejen na obnovitelné, ekologicky šetrné energetické zdroje, ale také na modernizaci a efektivní řízení energetických přenosových soustav.

Do roku 2025 má být 20 % energie generováno z obnovitelných zdrojů. K tomu mají dopomoci programy na podporu větrné a solární energie, jež počítají s produkcí 26,5 gigawattů. Podpora tzv. přímých zahraničních investic je jedním z nejdůležitějších cílů tchajwanské administrativy, která se snaží celkově podpořit investice do odvětví obnovitelných zdrojů.

Další možnosti skýtá oblast renovace a rekonstrukce energetických bloků tepelných elektráren, dodávky kompletních technologických zařízení větrných a solárních elektráren, dodávky kogeneračních jednotek, malých vodních elektráren, chytré měření, energetické úspory, modernizace a zefektivňování přenosové soustavy či další rozvoj infrastruktury pro dobíjení elektrovozidel. Poptávka je dále po technologiích a zařízeních pro skladování energie, které podpoří flexibilní distribuci energie mezi různými regiony a mezi obdobími špičky/mimo špičku a zvýší účinnost využívání energie. Místní vlády podporují programy testovacích zařízení pro poskytování inteligentních zařízení zelené energie pro komunity (systémy řízení spotřeby energie pro inteligentní domácnost, zařízení pro inteligentní zelenou energii na základě typu spotřeby a energie a struktury lokality). 

Odhaduje se, že podíl vodíkové energie bude do roku 2050 činit 9 – 12 % z celkové vyrobené energie na Tchaj-wanu. Rozvoj a komercializace vodíkové energie bude generovat různé obchodní příležitosti v oblasti vývoje technologií, instalace systémů, infrastruktury pro skladování této energie a průmyslové aplikace. 

Na experimentální úrovni je prověřována možnost využití geotermální energie, kde je na Tchaj-wanu značný potenciál (uvádí se až 40 GW). V médiích se vláda opatrně vyslovuje i pro prověřování možnosti využití do budoucna pokročilých jaderných technologií, míněny malé modulární jaderné reaktory. 

Nejdůležitější místní akcí, na které lze představit své technologie a řešení je veletrh Energy Taiwan, pravidelně se konající v říjnu. 

Příležitosti se nacházejí zejména na trhu s UAV (Unmanned Aerial Vehicle – bezpilotní letadla, drony). Mezi hlavní využití UAV patří sledování pro účely pojištění, široké použití v oblasti zemědělství (analýza půdy a polí, při výsadbě, postřiku hnojivy a pesticidy, monitorování plodin či stavu lesů), rybolovu, při inspekcích energetické soustavy, mapování krajiny/životního prostředí, prevence katastrof, v bezpečnostní oblasti a podobně. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu dronů je poptávka po řešení, která pokrývají řízení provozu dronů. Výhodou Tchaj-wanu je strategická pozice v srdci asijsko-pacifického regionu, spolehlivá infrastruktura, řada vládních programů a pobídek (R&D či Industrial Cooperation Program a podobně), nebo hub expertů a specialistů v oblastech, jako je IT, přesné strojírenství či spotřební elektronika.

Příležitosti se však nabízejí i v oblasti dodávek ultralehkých a malých dopravních letadel či vývozu kabelových svazků, elektromechanických celků, elektronických zařízení a dodávek kabelových komponent. Aktuálně se staví terminál 3 na největším letišti na Tchaj-wanu (v Taoyuan). Roste tedy trh pro biometrické snímání, automatizované check-iny, služby poháněné AI (např. pro příjemnější zážitek pasažérů). Vzhledem k vyššímu provozu na letištích příležitostí existují pro firmy specializující se na satelitní navigaci a pokročilé radarové systémy. Letiště rovněž ve větší míře využívají digitální systémy a tak je poptávka po řešeních kybernetické bezpečnosti. Zároveň však také po pokročilé prediktivní údržbě. 

Očekává se, že produkce tchajwanského vesmírného průmyslu v roce 2025 dosáhne téměř 10 mld. USD. Staví na místním rozvinutém ICT, polovodičovém průmyslu a přesném strojírenství. Vládní výdaje do tohoto odvětví dosahují přes 1 mld. USD.  Tchajwanský vesmírný průmysl láká zahraniční partnery ke spolupráci zejména v oblasti výroby raket, jejich klíčových komponent a technologií souvisejících s jejich vypouštěním, komunikační satelity, vč. pokročilých materiálů pro konstrukci satelitů, a související systémy, dálkové snímání a jejich aplikace. 

Již přes dvacet let hraje tchajwanský průmysl informačních a komunikačních technologií významnou roli na celosvětovém trhu. Na Tchaj-wanu sídlí společnosti, které jsou největšími světovými dodavateli přenosných počítačů, tabletů, základních desek, LCD obrazovek, síťových komponentů, serverů atp. Výrobci v oblasti ICT mají především zájem o kvalitní inovativní technologie a technologické celky. Trh se v tomto oboru soustředí nově také na cloudové technologie, aplikační služby, vysokokapacitní datová úložiště, internetovou infrastrukturu, systémy pro detekci objektů, generativní AI, umělou inteligenci věcí (AioT), ale i edge AI. Zájem je také přilákat zahraniční technologické startupy z oblasti polovodičů a dronů k vytváření synergií s tchajwanským průmyslem a posílení jejich globální přítomnosti.

Příležitosti pro české firmy v následujících technologiích a spolupráci:

• komunikační technologie – spolupráce v R&D a přenosu technologií, společný vývoj 5G aplikací a souvisejících služeb, s integrací AI, IoT a AR/VR technologiemi. Budoucnost je ve sbližování komunikačního a lékařského průmyslu za účelem vývoje elektronické karantény a sledovacích systémů (v reakci na pandemii covid-19),
• digitalizace – rozvoj hardwaru a softwaru souvisejícího s informační bezpečností, satelitní komunikaci Beyond 5G (B5G), polovodiče nové generace, transformaci průmyslu v cloudové éře, pokročilou výstavbu sítí a další pokročilé technologie. Cílem je do roku 2025 vytvořit komplexní průmyslový ekosystém a stát se největším testovacím prostorem pro inovace 5G AioT na TW (Asia New Bay Area 5G AioT Innovation Park),
• Internet věcí (IoT) – zájem je o optické/3D zrakové senzory, biomedicínské senzory nebo plynové senzory pro ochranu životního prostředí a bezpečnost potravin, inovativní IoT aplikace pro inteligentní výrobu, robotické skladování, servisní roboty, klíčové technologie AIoT, aplikace pro domácí otevřené sítě 5G, učení k vývoji inovativních služeb (chytrá doprava a chytré podnikání),
• informační bezpečnost – je zájem o společně vyvíjená inovativní řešení s TW společnostmi. Z hlediska struktury odvětví je zájem o softwarová řešení, neboť struktura odvětví informační bezpečnosti na TW se skládá zejména z hardwaru (51,7 %, podíl na celkové produkci odvětví), služeb (38,7 %) a poté až softwarový sektor (9,7 %). Poptávka po kybernetické bezpečnosti na TW je tažena zejména sektory finančních služeb, vlády, vzdělávání a zdravotnictví. 

Tchaj-wan nyní aktivně vyvíjí polovodičové technologie nové generace se složenými polovodiči a kvantovými počítači. Zájem je o rozšiřování pokročilých technologií v polovodičovém průmyslu. Poptávka je po nových materiálech a zařízeních:

• polovodiče na bázi křemíku – iniciativa Angstrom Semiconductor Initiative (2021–2025) s cílem prozkoumat špičková zařízení, obvody, procesy a testovací technologie, které uspokojí potřeby polovodičového průmyslu v příštím desetiletí. Očekává se, že program vyvine průlomová řešení pro klíčové výzvy subnanometrové polovodičové technologie, která budou aplikována na hromadnou výrobu do roku 2030,
• složené polovodiče – projekt Compound Semiconductor (2022 – 2025), jehož cílem je urychlit vývoj klíčového zařízení pro zpracování 8palcových waferů a pokračovat ve výrobě prášků karbidu křemíku (SiC, typ polovodičového materiálu 3. generace) a 8palcových SiC waferů. Pracuje se také na hledání aplikací pro vysoce výkonná zařízení v elektrických vozidlech (auta, motorky), zelenou energii (větrná energie), pro vysokofrekvenční zařízení v komunikacích (5G/6G) a pro satelity na nízké oběžné dráze,
• kvantová technologie – TW realizuje program Quantum Technology Program (2021-2025), zaměřuje se na kvantové výpočty a kvantové komunikace s cílem vyvinout technologie na bázi křemíku, které budou za 10 let uspokojovat poptávku po kvantových počítačích. Zájem je o spolupráci se zahraničím na výrobě vysoce výkonných integrovaných obvodů a obalových materiálů.

Výroba polovodičů a související dodavatelský řetězec je téma, které výrazně rezonuje i v relaci ČR – Tchaj-wan. Zde však dominuje zájem ČR o tchajwanské investory z tohoto oboru vyvolaný investicí společnosti TMSC v Drážďanech a související snahou TW vlády podpořit místní dodavatele TSMC v expanzi do zahraničí. Ne všechny TW firmy uvažují o zřízení výroby v Evropě, některé hledají “jen” partnery, kterým by ve formě komerční spolupráce pomohly upgradovat vlastní výrobu či založit nový výrobní směr a dostat se tak do dodavatelského řetězce ESMC a popřípadě dalších polovodičových firem operujících v Evropě. To může být rovněž zajímavá příležitosti pro české firmy. 

Strojírenství je třetím největším průmyslovým odvětvím Tchaj-wanu z hlediska hodnoty produkce (43 mld. USD v roce 2024, po odvětví výroby polovodičů a panelů) a Tchaj-wan se řadí mezi tři největší producenty strojírenských výrobků na světě, hned po Německu a Japonsku. Metropolitní oblast Taichung je centrem tchajwanského strojírenství, zároveň se jedná o oblast s největší koncentrací strojírenské výroby na světě. 

Na dotace vyčleněné pro modernizaci výroby má dosáhnout až 50 000 místních výrobců, což vytváří prostor i pro zahraniční dodavatele. Cílem je mimo jiné propojit průmyslovou výrobu, akademickou obec a výzkumná centra a posílit spolupráci s dalšími regiony, včetně Evropy. Tchaj-wan je také mimo jiné vhodným místem pro testování nových, inovativních technologií a aplikací. 

Pro české výrobce jsou perspektivní zejména výrobky a zařízení přesného strojírenství (systémová integrovaná řešení, automatizace, integrované obráběcí stroje, průmysloví roboti, nové výrobní technologie), systémy prediktivní údržby pro polovodičová zařízení, internet strojů a zařízení pro úsporu energie pro těžký průmysl (pro zpracování kovů, výrobu automobilových dílů a komponentů, petrochemii), kolejová vozidla a další železniční technologie (senzory na monitoring kolejnic, inovativní technologie u nových linek metra). Dalšími příležitostmi pro české firmy jsou: dopravní prostředky (zejména však na elektrický pohon) – silniční vozidla, elektrické lokomotivy, nákladní automobily, autobusy; logistika – těžká pozemní a námořní zařízení, skladovací technika, zvedací, manipulační a dopravníková zařízení, nákladní a speciální výtahy a obráběcí stroje.

Nanotechnologie zažívají na Tchaj-wanu v posledních letech velký boom – specializovaná zdravotnická zařízení, elektronické přístroje typu počítačů či komunikátorů, oblečení či v zemědělství. Nanotechnologie jsou podporovány prostřednictvím specializovaných vládních programů. Šanci na úspěch mají především firmy disponující znalostmi ve specializovaných oblastech jako nanoelektronika či nanooptoelektronika.

Za zmínku stojí příležitosti v osobních ochranných prostředcích (PPE). Tchaj-wan zpřísnil regulace v oblasti bezpečnosti práce, které tak přináší zvýšenou potřebu dovozu následujících produktů: bezpečnostní obuv, bezpečnostní zařízení odolné proti výbuchu, hasičské vybavení, ochranný oděv, ochranné rukavice odolné proti korozi/proříznutí, detektory kouře a exoskeletony (ochranné brýle, masky a sledovací zařízení jsou vyráběna místně).  

Místní vláda podporuje zelené výrobní procesy a zavádí chytrou výrobu pro vývoj ekologických, bezpečných produktů s vysokou přidanou hodnotou a nových materiálů a vyvíjí nové materiály šetrné k životnímu prostředí a nízkouhlíkové. Zájem je o technologie pro zpracování odpadu a opětovné využití zdrojů. Plán Circular Economy Promotion Plan má pomoci klíčovým průmyslovým odvětvím (například metalurgie, petrochemie, výrobce elektromateriálů, komunikačních zařízení, zdravotnické materiály, stavební materiály, potravinářské obaly, sportovní zboží a další průmyslová odvětví materiálů) vyvinout inovativní materiálové technologie, kdy cílem je maximalizovat životnost produktů a materiálů a minimalizovat odpad a dosáhnout tak efektivního využití zdrojů v celém hodnotovém řetězci. TW se stává lídrem v oblasti městské těžby a získává cenné materiály, jako je galium a indium, z odpadních produktů a infrastruktury, čímž snižuje potřebu nové těžby nerostů. Soukromé iniciativy jsou podporovány vládními dotacemi a pobídkami, jako je program “Subvence a pobídky pro průmysl v Tchaj-peji”, který poskytl 16,36 mil. NTD. 

Exportní příležitosti se nachází v: 1) pokročilé recyklační technologie, automatizované třídící systémy a řešení pro obnovu zdrojů v oblasti městské těžby, 2) bioplynové technologie, nakládání s organickým odpadem, postupy udržitelného zemědělství, 3) inovativní řešení v oblasti biologicky rozložitelných materiálů, technologií recyklace plastů a udržitelných obalů. 4) udržitelné stavební materiály, modulární design a energeticky úsporné stavební technologie, 5) zachycování, využití a ukládání uhlíku (CCUS) – očekává se, že strategie CCUS do roku 2030 přinese soukromé investice ve výši 20,4 mld. NTD a vygeneruje produkci ve výši přes 36 mld. NTD, 6) recyklace baterií z elektrických vozidel, baterií do motorek a energetických úložišť – v roce 2024 činila roční kapacita recyklace lithium-iontových baterií na TW cca 3990 tun, do roku 2030 vzroste na více než 9000 tun ročně. 

Tchaj-wan čelí dvojité výzvě v podobě zesilující změny klimatu a hornaté topografii, která ztěžuje zadržování dešťové vody. Existují tři hlavní iniciativy, které mají posílit schopnosti zásobování vodou v každém regionu, zvýšit opětovné využití a recyklaci vody a posílit řízení a odolnost zásobování vodou. Poptávka je po technologiích na snížení zanášení a úniků vody z vodních nádrží (vláda schválila v lednu 2025 plán v hodnotě 2,45 mld. USD na snížení úniků vody z nádrží do 2032), vč. včasné detekce pomocí AI, a tedy zvýšení jejich akumulační kapacity, rozšíření infrastruktury pro širokou škálu vodních zdrojů (například podpovrchové vody, regenerované vody a odsolené mořské vody), efektivní čištění vody, ochrany vody v zemědělství (včetně její úspory), snížení úniků z vodovodního potrubí. 

Od roku 2017 vláda prosazuje Program inovací biomedicínského průmyslu v rámci plánu „5+2 Innovative Industries Plan“. V roce 2019 byla představena iniciativa „Precision Health Initiative“, která přechází od léčby nemocí k prevenci a prediktivním technologiím. Od roku 2021 je precizní zdraví součástí tchajwanských šesti hlavních strategických odvětví, které využívají chytré technologie a inovativní výrobní procesy. Cílem vlády do roku 2025 je pozvednout biomedicínský průmysl na bilionový sektor (přibližně 32 mld. USD), zahrnující zdravotnické přístroje, léčiva, aplikovanou biotechnologii, zdraví a wellness a digitální zdravotní péči, dalším cíli jsou vyvinout 20 nových léků, uvést na zahraniční trhy 80 vysoce hodnotných zdravotnických prostředků a vytvořit alespoň 10 významných značek v oblasti biotechnologie a produktů spojených se zdravím.

Očekává se, že trh zdravotnických technologií na Tchaj-wanu dosáhne 3 miliardy USD v roce 2025, přičemž zdravotnické prostředky budou představovat 2,56 miliardy USD. Do roku 2029 by měl dosáhnout objem trhu 3,68 miliardy USD. Tchajwanská vláda prodloužila daňové úlevy na investice do biomedicínského výzkumu a vývoje do roku 2031. Rozvíjí příslušnou infrastrukturu zakládáním biotechnologických parků. 

Předpokládá se, že tchajwanské zdravotnictví půjde následujícím směrem a zde se tvoří i příležitosti pro dovoz služeb či produktů na Tchaj-wan či případné investice: 

• další rozvoj telemedicíny, vzdáleného monitorování pacientů a platforem digitálního zdraví,
• Personalizovaná zdravotnická řešení (zejména s ohledem na pokrok v genetickém sekvenování a bioinformatice),
• Lékařská automatizace – integrace AI a strojového učení pro prediktivní analýzy a personalizované léčebné plány,
• Robotika v chirurgii: Růst roboticky asistovaných operací, nabízející zvýšenou přesnost a zkrácení doby zotavení.
• konkrétně pak je dále poptávka po následujících produktech: diagnostické zobrazování (např. CT, MRI), ortopedické implantáty a protetika, kardiovaskulární zařízení (např. stenty, kardiostimulátory), oftalmologické nástroje, zařízení na hemodialýzu, endoskopy a katetry. 

V roce 2025 plánuje ČEKK Tchaj-pej uspořádat představení českých produktů a řešení online ve spolupráci s dovozní asociací Tchaj-peje (IEAT) v září a v prosinci pak fyzickou prezentaci na prestižním veletrhu Healthcare+ Expo. Zájemci o účast se mohou hlásit na email: Taipei.Commerce@mzv.gov.cz. 

Polovodiče

Tchaj-wan má v plánu pokračovat v podpoře polovodičového odvětví a vytvořil tzv. Chip-Driven Industry Innovation Initiative, jejíž první fáze je realizována v letech 2024-2028 za 2 mld. USD. Tchaj-wan má ambici udržet si celosvětově druhou pozici v IC designu. Plánuje podporovat využívání IC technologií i v dalších oblastech (chytrá výroba, biotechnologie a net zero policy). Tato strategie bude implementována především ministerstvy školství, hospodářství, vědy a technologií. Prostředky se využijí na vybudování infrastruktury a podporu R&D v oblasti IC designu jak v akademické, tak průmyslové sféře. To bude zahrnovat mezinárodní spolupráci, podporu start-upů, vzdělávací centra, další investice do Taiwan Semiconductor Research Institute (TSRI, provádí špičkový výzkum v oblasti IC designu, materiálových věd a nanotechnologií) a do polovodičových institutů při univerzitách.

Česko-tchajwanská spolupráce probíhá v rámci Výzkumného centra pro design pokročilých čipů, které implementuje konsorcium českých univerzit ve spolupráci s Tchajwanským ústavem pro výzkum polovodičů. Centrum bude reagovat mimojiné na poptávku v oblasti automobilového a kosmického odvětví, kybernetické bezpečnosti a certifikace. Studenti a experti mají příležitost  žádat o speciální stipendia a vzdělat se na nejlepších tchajwanských univerzitách a účastnit se stáží v hi-tech podnicích.

Na Univerzitě Karlově vzniklo Centrum pro posílení odolnosti dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů. Česko má tak šanci stát se významným aktérem v regionu a spolupracovat s nejlepšími experty, ať už ze soukromé nebo akademické sféry ve světovém měřítku.

V rámci studentské mobility byla zajištěna účast českých studentů v letní škole a zimní škole. Kurz se uskutečnil na National Taiwan University (NTU) se zaměřením na IC design a National Yang Ming Chiao Tung University (NYCU) s akcentem na materiály a také v laboratořích TSRI. 

Umělá inteligence (AI)

NSTC oznámilo, že povede rozvoj TW suverénní AI zvýšením kombinované výpočetní rychlosti superpočítačů na 480 petaflopů do roku 2029. Poptávka po AI na TW každoročně roste, vč. rozsáhlého školení jazykových modelů, výzkumu klimatických změn, inovací ve zdravotnictví, inteligentní výroby a návrhu čipů. NSTC pověřilo Národní centrum pro vysoce výkonné výpočty (National Center for High-Performance Computing) pořízením superpočítačů. NSTC plánuje spuštění schématu na vybudování vysokorychlostních hostitelských počítačů nové generace (v rámci projektu Southern Silicon Valley). 

Kybernetická bezpečnost (KB) a kvantum

Česká republika patří v KB ke světové špičce. Tchaj-wan má zájem spolupracovat s českými experty i s ohledem na jeho ambici stát se výzkumným hubem v regionu v oblasti KB. V rámci nové strategie TW administrativa razí heslo “kybernetická bezpečnost je národní bezpečnost”. Národní rada pro vědu a technologie založila Taiwan Academic Cybersecurity Center. Je tvořeno z výzkumných týmů, které pracují na vybraných univerzitách a zabývají se jak základním, tak aplikovaným výzkumem. Mezi hlavní hráče v KB na Tchaj-wanu patří zejména ministerstvo digitálních věcí, které dohlíží na Institute for Information Industry a National Institute of Cyber Security, a Taiwan Information Security Center, jenž má ústředí v Research Center of Information Technology Innovation spadající pod Academia Sinica.

Pro Tchaj-wan je Česko také atraktivní v souvislosti s jeho zapojením do Evropské kvantové komunikační infrastruktury, která by měla být vystavěna díky spolupráci členských států, Evropské komise a Evropské kosmické agentury, a být spuštěna do 10 let, přičemž důraz je kladen zejména na bezpečnost přenosu a uchování dat. Českou Národní kvantovou infrastrukturu buduje pro Česko konsorcium Cyber Security Hubu z.ú., Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a IT4Innovations Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. 

V rozvoji KB na Tchaj-wanu hrají významnou roli start-upy specializující se na využití AI v této oblasti a také silná hackerská komunita. Mezi slabé stránky patří malý rozsah zaměření a nízká výstupní hodnota v tomto odvětví, nedostatečné marketingové zdroje SMEs pro spolupráci na mezinárodní úrovni, nedostatek testovacích infrastruktur, klíčových technologií a odborníků a také je zde značný prostor pro zlepšení v oblasti průmyslových norem a standardů. V obecné rovině můžeme říci, že Tchaj-wan je silný v hardwaru a slabší v softwaru pro KB. Tchaj-wan si slibuje od zahraniční spolupráce kromě sdílení informací a různých forem výměn zejména vytvoření vzájemně uznávaných bezpečnostních standardů a certifikačního mechanismu v oblasti IoT mj. za účelem posílení KB chytrých měst a potažmo také expandování na evropském trhu.

Potencionální oblasti spolupráce představují také kvantové výpočty, kryptografie, metrologie a snímání. ČR  může nabídnout příslušné studijní programy ve všech úrovních studia a účast  v evropské infrastruktuře kvantového vzdělávání (DigiQ). Perspektivní je rovněž výměna studentů a výzkumníků a výměna zkušeností v oblasti kvantových technologií. National Taiwan University disponuje kvalitními laboratořemi a je vhodným partnerem pro spolupráci v kvantu.

Kosmické technologie a aplikace

Kosmický průmysl se řadí k šesti hlavním strategickým průmyslům, které Tchaj-wan významně podporuje. Ve 3. fázi národního programu dlouhodobého rozvoje vesmírných technologií (2019 až 2028) se do něj postupně investuje 836,8 mil. USD za účelem realizace  špičkových vesmírných misí a vypuštění jednoho satelitu ročně. Cílem je zajištění národní bezpečnosti a monitorování životního prostředí včetně odlesňování, úbytku půdy a předvídání přírodních katastrof. Z programu se vyčleňují pobídky pro místní firmy a také rozpočet na výzkum a vzdělávání talentů.

I přes velmi dobré postavení v ICT a v polovodičích, které se využívají v chytrých systémech, Tchaj-wan se neobejde bez spolupráce se zahraničními partnery. V letech 2023-2028 bude pod vedením Taiwan Space Agency vypuštěno 6 satelitů FORMOSAT 8, což představuje příležitost pro české odborníky se do tohoto projektu zapojit. Družice budou snímat Zemi s velmi vysokým a přesným rozlišením. Tchajwanský trh tedy představuje velkou příležitost pro české firmy a výzkumná pracoviště. Mezi perspektivní oblasti patří například design malých družic a analýza družicových dat, vývoj navigačního softwaru, vývoj přístrojů a technologií pro materiálový výzkum v mikrogravitaci a v kosmu, řešení stopové vlhkosti a radiační analýzy, technologie pro detekci a výzkum kosmického záření, klimatická statistika, testování polovodičových součástek pro oblast aerospace, design kamer na družicích pro pozorování Země a jiné. 

Zdravotnictví, biomedicína

Tchaj-wan patří k nejlepším poskytovatelům zdravotní péče na světě. Z pohledu společensko-hospodářského vynakládá Tchaj-wan prostředky na R&D  vedle sektoru průmyslové výroby a technologií (72 %) především na oblast zdraví (7,7 %).

Tzv. digitální zdraví se stává budoucností v péči o pacienty. Zavedení AI do systému zdravotní péče – v podobě IoT, 5G, algoritmů a strojového učení – příznivě ovlivnilo vývoj v mnoha lékařských oborech. Digitální epidemiologie se stala nově rozvíjejícím se oborem, který kombinuje zpracování velkých objemů dat s metodami z medicíny, biologie, sociálních věd, statistiky a informatiky za účelem modelování, porozumění a predikci průběhu infekčních chorob, jakou je covid-19.

Tchaj-wan vynakládá značné prostředky na R&D v biotechnologiích a to jak ze strany vlády (36 %), průmyslu (34 %), tak ve vysokoškolském vzdělávání (30 %). V rámci programu Taiwan Biotech R&D Program (pod Ministerstvem hospodářských záležitostí a Ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí) bylo na R&D v této oblasti vyčleněno v roce 2024 okolo 5 mld. NTD (cca 165 mil. USD). K perspektivním oborům pro spolupráci se řadí vývoj léků, zdravotnických přístrojů a pomůcek, využití AI pro personalizaci plánu zdravotní péče a pro předvídání potenciálních nemocí a předcházení vznikajícím rizikům u pacientů. K výzkumu v precizní medicíně slouží materiál uložený v Taiwan Biobank a National Health Insurance Research Database, které obsahují nepřeberné množství medicínských dat.

Při vstupu na trh doporučujeme kontaktovat Biotechnology and Pharmaceutical Industries Promotion Office (specializovaný úřad Ministerstva hospodářství) a BE Health Ventures (fond rizikového kapitálu), které se zaměřují především na podporu healthtech a medtech, mají výborné napojení na nemocnice a konkrétní doktory, poskytují mentorství, dokáží zprostředkovat přístup k medicínským datům, klinický výzkum atp. Další možností je účast na veletrzích Medical Taiwan nebo Healthcare+ Expo. Značný zájem o spolupráci s ČR má soukromá společnost Taiwan AI Labs.  

Precizní zemědělství

Tchaj-wan je vysoce závislý na dovozu potravin. Potravinová soběstačnost ostrova je jen cca 35 %. Jeho ambicí je stát se lídrem v produkci organických potravin v Asii. Inovativní řešení v precizním zemědělství často reagují na současné globální výzvy, jako jsou oteplování, degradace půdy, nedostatek vody či lidských zdrojů, stárnoucí obyvatelstvo, škody způsobené pesticidy a chemickými hnojivy a tak podobně.  Evropská unie tuto problematiku reflektuje ve „Farm to Fork“ strategii v rámci tzv. Zelené dohody pro Evropu a Tchaj-wan ji řeší podobnou „Farm to Dining Table“ iniciativou. Cíle mají stejné – udržitelný potravinový systém zaručující kvalitní, bezpečnou a výživnou potravu. Tchaj-wan vnímá sucho jako hrozbu a přijímá opatření krátkodobého charakteru (např. zákaz zavlažování rýžovišť při akutní situaci), střednědobého charakteru (udržitelné a smart zemědělství) i dlouhodobého charakteru (snížení spotřeby pesticidů, recyklace zemědělského odpadu, přechod na biopotraviny). Někteří zemědělci využívají metodu pěstování – tzv. aeroponii. ČR může nabídnout své know-how v hodnotné recyklaci zemědělského. Česká zemědělská univerzita v Praze realizuje projekt díky financování programu DELTA 2 společně s  National Taiwan University, zaměřený na řešení v oblasti znečištění vod následkem zemědělských aktivit. ČZU rovněž pokračuje v prohlubování spolupráce s National Sun Yat-sen University v Kaohsiungu v oblasti čištění vody z akvakultury pomocí umělých mokřad.

Chytré systémy pro management farem díky cloudovým a mobilním aplikacím umožňující efektivní správu zemědělských dat nebo roboty včetně dronů již nejsou nic neobvyklého. Témat k řešení je mnoho: vyhodnocování výnosového potenciálu úrody, monitorování plodin, kontroly chorob, škůdců a závlahy na základě využívání IoT senzorů, AI a dat dálkového průzkumu Země či konceptu digital twin. Čeští experti mají mnoho zkušeností například s využitím technologií 4.0,  Machine Vision a AI v oblasti monitoringu zdraví dobytka, dojení či bezkontaktního vážení prasat, s vyhodnocováním vlastností půdy a hnojivy na míru, dále se senzorickou platformou vyhodnocující teplotu vzduchu a půdy, vlhkost, světlo či hodnotu PH a konečně s  identifikací a klasifikací plodin na základě využití AI.

Finanční nástroje

Mezi hlavní finanční nástroje na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací s Tchaj-wanem patří program Sigma (dříve Delta), který administruje Technologická agentura ČR na základě partnerství s National Science and Technology Council (NSTC) a s ministerstvem hospodářství. TA ČR rovněž vyhlašuje soutěže na podporu multilaterálního výzkumu v oblasti přechodu měst k udržitelnější ekonomice Driving Urban Transitions (DUT), v oblasti biodiverzity a ochrany ekosystémů (Partnerství pro biodiverzitu) a materiálového výzkumu (M-ERA NET) v rámci programu Horizont Evropa. Výzvu na předkládání mezinárodních grantových projektů zaměřených na základní výzkum pak vyhlašuje Grantová agentura ČR ve spolupráci s NSTC. Vědci z ústavů Akademie věd ČR mohou využít každoroční výzvy v rámci Projektů Mobility Plus, kterou vyhlašuje AV ČR společně s NSTC  a Academia Sinica.