Turecko: Vztahy země s EU

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)
  1. 3.     Vztahy země s EU

Od založení moderního Turecka v roce 1923 je země s převážnou většinou muslimského obyvatelstva sekulární demokracií, která má blízko k západní Evropě. Turecko patří k zakládajícím státům Organizace spojených národů (OSN), od roku 1949 je členem Rady Evropy, o tři roky později vstoupilo do NATO a v roce 1961 do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).  

Historie vztahů mezi integrující se Evropou a Tureckem je dlouhá a její kořeny leží až v roce 1959, kdy Ankara zahájila úzkou spolupráci s tehdejším EHS. Prvním krokem k plnému členství v EHS se stal v roce 1963 podpis Asociační dohody resp. dohody o přidružení, která se také označuje jako „ankarská“. Tato dohoda byla doplněna dodatkovým protokolem podepsaným v listopadu 1970. Turecká přítomnost na Kypru v roce 1974 a vojenský převrat v roce 1980 další integraci Turecka pozastavila. Otázka Kypru blokuje zásadnější posun v přístupových jednáních. Na zasedání Evropské rady v roce 1999 v Helsinkách byl Turecku přisouzen status kandidátské země (oficiální přihlášku poslalo Turecko v roce 1987). Mezi lety 1999 až 2004 Ankara usilovně pracovala na splnění kodaňských kritérií, a to zejména v oblasti stabilizace státních institucí, reformě právního řádu, posilování lidských práv a ochrany menšin. Vrchol tohoto procesu představuje zákonem ukotvené zrušení trestu smrti. 

V roce 2005 byla zahájena přístupová jednání v celkem 35 kapitolách. Jelikož Turecko odmítlo uplatňovat dodatkový protokol k ankarské dohodě o vztazích s Kyprem, Rada EU v prosinci 2006 rozhodla o zmrazení osmi kapitol (volný pohyb zboží, právo usazování a volný pohyb služeb, finanční služby, zemědělství a rozvoj venkova, rybolov, doprava, celní unie a vnější vztahy). Jednání v těchto kapitolách budou odblokovány až v momentě, kdy Turecko svůj závazek splní. V prosinci 2015 bylo otevřeno vyjednávání nové kapitoly č. 17 „ekonomická a monetární politika“, které představuje obnovení formálních jednání pozastavených v roce 2013.

 

3.1.           Zastoupení EU v zemi

Evropskou unii po institucionální stránce reprezentuje v zemi Delegace Evropské unie v Turecké republice. Diplomatické zastoupení EU pokrývá potřeby, které vychází z intenzivních jednání s domácí administrativou. Hlavními partnery turecké administrativy jsou:

  • Ministerstvo zahraničních věcí Turecké republiky
  • Ministerstvo pro záležitosti EU

V Turecku působí další klíčové evropské instituce. Své zastoupení zde má Evropská banka pro obnovu a rozvoj (3 lokální kanceláře: Ankara, Istanbul, Gaziantep) a Evropská investiční banka. Z obchodního hlediska působí celá řada předních evropských společností a finančních domů, jako např.: Alstom, Siemens, ČEZ, ÖMV, SHELL, BP, Renault, BASF, BOSCH, VOLVO, PIRELLI, Nestle, UniCredit, Mercedes-Benz, MAN, Deutche Bank, BNP Paribas, IKEA, ABB, Bauhaus a další.

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Turecko je pro Evropskou unii zásadním strategickým i ekonomickým partnerem. V roce 1994 byla mezi Tureckem a Evropským společenstvím vytvořena Celní unie, která významně posílila vzájemný obchod. Vedle fungující celní unie Turecko podepsalo dohodu o volném obchodu s Evropským společenstvím volného obchodu (EFTA).  Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě a 17. největší ekonomikou na světě s HDP cca 720 mld. USD v roce 2015 (pozn. GK: turecká lira v roce 2015 ztratila k americkému dolaru více jak 20%).

Pro Turecko je EU největším exportním trhem i nejdůležitějším importérem. Vývoz do Evropské unie se v roce 2015 realizoval v objemu 64 mld. USD, což znamená cca 44,5% z celkového vývozu Turecka v daném období. Dovoz ze zemí EU se v loňském roce  dosáhl 78,67 mld. USD. Tento objem představuje v meziročním srovnání pokles o 11,4%, nicméně EU zůstává stále nejsilnějším importérem, když objem dováženého zboží tvoří 38% z celkového dovozu do Turecka. 

Silnou obchodní vazbu mezi EU a Tureckem podtrhují dále přímé investice. Státy EU se řadí mezi nejvýznamnější investory. V loňském roce investovaly evropské státy celkem přibližně 8,4 mld. USD. Nejvýznamnějšími evropskými investory byli v loňském roce Španělé a Holanďané.  

3.3.          Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Jednou z perspektivních oblastí uplatnění pro české podnikatelské subjekty jsou tendrová řízení v rámci projektů multilaterální rozvojové pomoci EU Turecku. Pro české firmy je mimořádně účelné, aby se zabývaly možností zapojení do rozvojové pomoci Evropské komise (EK) pro turecké předvstupní období, t.j. do tzv. programů „Instrument for Pre-Accession Assistance“ IPA II, což dle dostupných informací, až na nepočetné výjimky, dosud čeští exportéři nevyužili, a to i přesto, že ČR se jako členská země EU na tvorbě zdrojů pro turecké fondy předvstupní pomoci rovněž podílí. Nicméně ZÚ Ankara již poskytoval součinnost českým subjektům účastnícím se tendrů v rámci programů IPA, a to v oblasti výstavby čističek odpadních vod.

Zejména vzhledem k možnostem českých firem, jejich know-how a nové Mapě oborových příležitostí se v rámci IPA II jako velmi zajímavé jeví oblasti týkající se zabezpečení dodávek čisté vody, čištění odpadních vod, zpracování a sanace pevných městských odpadů a současně též sektor kolejové dopravy. Detailní informace o nových, probíhajících a uzavřených výběrových řízeních jsou zveřejňovány na internetových stránkách k tomu zřízené státní turecké implementační agentury „Central Finance and Contracts Unit“ (www.cfcu.gov.tr). Její stránky obsahují i podrobný návod a podmínky pro přihlašování do výběrových řízení a vzory potřebných dokumentů. Zvláštní pozornost je třeba klást na vyhledávání v položce „Forecast“, která indikuje v několikaměsíční lhůtě dopředu, že bude vypsán tendr. Kontraktorem budoucího výherce tendru je CFCU. Výběrová řízení probíhají s ohledem na majoritní prostředky EU dle regulí EU. ZÚ Ankara a GK Istanbul je připraven poskytnout asistenci případným českým subjektům na tureckém trhu včetně zprostředkování B2G vazeb na relevantní vládní entity činné v této oblasti. ZÚ Ankara a GK Istanbul zaměřují na mapování investičních potřeb větších tureckých municipalit v oblasti veřejné dopravy, nakládání s odpady a energetiky.

 

 

3.1. Zastoupení EU v zemi

Evropskou unii po institucionální stránce reprezentuje v zemi Delegace Evropské unie v Turecké republice. Diplomatické zastoupení EU pokrývá potřeby, které vychází z intenzivních jednání s domácí administrativou. Hlavními partnery turecké administrativy jsou:

  • Ministerstvo zahraničních věcí Turecké republiky
  • Ministerstvo pro EU záležitosti

V Turecku působí další klíčové evropské instituce. Své zastoupení zde má Evropská banka pro obnovu a rozvoj (3 lokální kanceláře: Ankara, Istanbul, Gaziantep) a Evropská investiční banka. Z obchodního hlediska působí celá řada předních evropských společností a finančních domů, jako např.: Alstom, Siemens, ČEZ, ÖMV, SHELL, BP, Renault, BASF, BOSCH, VOLVO, PIRELLI, Nestle, UniCredit, Mercedes-Benz, MAN, Deutche Bank, BNP Paribas, IKEA, ABB, Bauhaus a další.

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Turecko je pro Evropskou unii (EU) zásadním strategickým i ekonomickým partnerem. V roce 1994 byla mezi Tureckem a Evropským společenstvím (ES) vytvořena Celní unie, která významně posílila vzájemný obchod. Vedle fungující celní unie Turecko podepsalo dohodu o volném obchodu s Evropským společenstvím volného obchodu (EFTA).  Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě a 17. největší ekonomikou na světě s HDP cca 820 mld. USD v roce 2013.

Pro Turecko je EU největším exportním trhem i nejdůležitějším importérem. Unie představuje pro Turecko největší exportní trh a současně je evropská osmadvacítka nejdůležitějším partnerem z pohledu dovozu. Vývoz do Evropské unie se zvýšil v roce 2014 o 8,7% % ve srovnání rokem 2013. Ve finančním vyjádření to představuje objem ve výši 68,52 mld. USD, což znamená cca 43,6% z celkového vývozu Turecka v daném období. Dovoz ze zemí EU se v loňském roce realizoval v objemu 88,7 mld. USD. Tento objem představuje v meziročním srovnání pokles o 4%, nicméně EU zůstává stále nejsilnějším importérem, když objem dováženého zboží tvoří 36,7% z celkového dovozu do Turecka. 

Silnou obchodní vazbu mezi EU a Tureckem podtrhují dále přímé investice. Státy EU se řadí mezi nejvýznamnější investory. V loňském roce investovaly celkem cca 5,5 mld. USD. Nejvýznamnější evropskou zemí bylo Nizozemí. Podíl FDI ze zemí EU činil 45,4% celkových FDI, které země v roce 2014 obdržela.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Jednou z perspektivních oblastí uplatnění pro české podnikatelské subjekty jsou tendrová řízení v rámci projektů multilaterální rozvojové pomoci EU Turecku. Pro české firmy je mimořádně účelné, aby se zabývaly možností zapojení do rozvojové pomoci Evropské komise (EK) pro turecké předvstupní období, t.j. do tzv. programů „Instrument for Pre-Accession Assistance“ IPA II, což dle dostupných informací, až na nepočetné výjimky, dosud čeští exportéři nevyužili, a to i přesto, že ČR se jako členská země EU na tvorbě zdrojů pro turecké fondy předvstupní pomoci rovněž podílí. Nicméně ZÚ Ankara již poskytoval součinnost českým subjektům účastnícím se tendrů v rámci programů IPA, a to v oblasti výstavby čističek odpadních vod.

Zejména vzhledem k možnostem českých firem, jejich know-how a nové Mapě oborových příležitostí se v rámci IPA II jako velmi zajímavé jeví oblasti týkající se zabezpečení dodávek čisté vody, čištění odpadních vod, zpracování a sanace pevných městských odpadů a současně též sektor kolejové dopravy. Detailní informace o nových, probíhajících a uzavřených výběrových řízeních jsou zveřejňovány na internetových stránkách k tomu zřízené státní turecké implementační agentury „Central Finance and Contracts Unit“ (www.cfcu.gov.tr). Její stránky obsahují i podrobný návod a podmínky pro přihlašování do výběrových řízení a vzory potřebných dokumentů. Zvláštní pozornost je třeba klást na vyhledávání v položce „Forecast“, která indikuje v několikaměsíční lhůtě dopředu, že bude vypsán tendr. Kontraktorem budoucího výherce tendru je CFCU. Výběrová řízení probíhají s ohledem na majoritní prostředky EU dle regulí EU. ZÚ Ankara je připraven poskytnout asistenci případným českým subjektům na tureckém trhu včetně zprostředkování B2G vazeb na relevantní vládní entity činné v této oblasti.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: