Turecko: Vztahy země s EU

6. 6. 2017

Části STI jsou celé uloženy pod hlavními kapitolami 1-7 (nikoliv pod podkapitolami např. 1.1, 2.1 atd.)
  1. Vztahy země s EU

Od založení moderního Turecka v roce 1923 je země s převážnou většinou muslimského obyvatelstva sekulární demokracií, která má blízko k západní Evropě. Turecko patří k zakládajícím státům Organizace spojených národů (OSN), od roku 1949 je členem Rady Evropy, o tři roky později vstoupilo do NATO a v roce 1961 do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).  

Historie vztahů mezi integrující se Evropou a Tureckem je dlouhá a její kořeny leží až v roce 1959, kdy Ankara zahájila úzkou spolupráci s tehdejším EHS. Prvním krokem k plnému členství v EHS se stal v roce 1963 podpis Asociační dohody resp. dohody o přidružení, která se také označuje jako „ankarská“. Tato dohoda byla doplněna dodatkovým protokolem podepsaným v listopadu 1970. Turecká přítomnost na Kypru v roce 1974 a vojenský převrat v roce 1980 další integraci Turecka pozastavila. Otázka Kypru blokuje zásadnější posun v přístupových jednáních. Na zasedání Evropské rady v roce 1999 v Helsinkách byl Turecku přisouzen status kandidátské země (oficiální přihlášku poslalo Turecko v roce 1987). Mezi lety 1999 až 2004 Ankara usilovně pracovala na splnění kodaňských kritérií, a to zejména v oblasti stabilizace státních institucí, reformě právního řádu, posilování lidských práv a ochrany menšin. Vrchol tohoto procesu představuje zákonem ukotvené zrušení trestu smrti. 

V roce 2005 byla zahájena přístupová jednání v celkem 35 kapitolách. Jelikož Turecko odmítlo uplatňovat dodatkový protokol k ankarské dohodě o vztazích s Kyprem, Rada EU v prosinci 2006 rozhodla o zmrazení osmi kapitol (volný pohyb zboží, právo usazování a volný pohyb služeb, finanční služby, zemědělství a rozvoj venkova, rybolov, doprava, celní unie a vnější vztahy). Jednání v těchto kapitolách budou odblokovány až v momentě, kdy Turecko svůj závazek splní. V prosinci 2015 bylo otevřeno vyjednávání nové kapitoly č. 17 „ekonomická a monetární politika“, které představuje obnovení formálních jednání pozastavených v roce 2013.

  • Zastoupení EU v zemi

Evropskou unii po institucionální stránce reprezentuje v zemi Delegace Evropské unie v Turecké republice. Diplomatické zastoupení EU pokrývá potřeby, které vychází z intenzivních jednání s domácí administrativou. Hlavními partnery turecké administrativy jsou:

  • Ministerstvo zahraničních věcí Turecké republiky
  • Ministerstvo pro záležitosti EU

V Turecku působí další klíčové evropské instituce. Své zastoupení zde má Evropská banka pro obnovu a rozvoj (3 lokální kanceláře: Ankara, Istanbul, Gaziantep) a Evropská investiční banka. Z obchodního hlediska působí celá řada předních evropských společností a finančních domů, jako např.: Alstom, Siemens, ČEZ, ÖMV, SHELL, BP, Renault, BASF, BOSCH, VOLVO, PIRELLI, Nestle, UniCredit, Mercedes-Benz, MAN, Deutche Bank, BNP Paribas, IKEA, ABB, Bauhaus a další.

  • Obchodní vztahy země s EU

Turecko je pro Evropskou unii zásadním strategickým i ekonomickým partnerem. V roce 1994 byla mezi Tureckem a Evropským společenstvím vytvořena Celní unie, která významně posílila vzájemný obchod. Vedle fungující celní unie Turecko podepsalo dohodu o volném obchodu s Evropským společenstvím volného obchodu (EFTA).  Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě a 17. největší ekonomikou na světě s HDP cca 857 mld. USD v roce 2016.

Pro Turecko je EU největším exportním trhem i nejdůležitějším importérem. Vývoz do Evropské unie se v roce 2016 realizoval v objemu 61,7 mld. EUR, což znamená cca 48% z celkového vývozu Turecka v daném období. Dovoz ze zemí EU se v loňském roce  dosáhl 70 mld. EU. Tento objem dováženého zboží tvoří 39% z celkového dovozu do Turecka. 

Zdroj: IMF

Silnou obchodní vazbu mezi EU a Tureckem podtrhují dále přímé investice. Státy EU se řadí mezi nejvýznamnější investory. V loňském roce investovaly evropské státy celkem přibližně 4,3 mld. USD, z toho EU 28 3,7 mld USD. Mezi největší evropské investory patří Italové, Španělé a Nizozemci.  

  • Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Jednou z perspektivních oblastí uplatnění pro české podnikatelské subjekty jsou tendrová řízení v rámci projektů multilaterální rozvojové pomoci EU Turecku. Pro české firmy je mimořádně účelné, aby se zabývaly možností zapojení do rozvojové pomoci Evropské komise (EK) pro turecké předvstupní období, t.j. do tzv. programů „Instrument for Pre-Accession Assistance“ IPA II, což dle dostupných informací, až na nepočetné výjimky, dosud čeští exportéři nevyužili, a to i přesto, že ČR se jako členská země EU na tvorbě zdrojů pro turecké fondy předvstupní pomoci rovněž podílí. Nicméně ZÚ Ankara již poskytoval součinnost českým subjektům účastnícím se tendrů v rámci programů IPA, a to v oblasti výstavby čističek odpadních vod.

Zejména vzhledem k možnostem českých firem, jejich know-how a nové Mapě oborových příležitostí se v rámci IPA II jako velmi zajímavé jeví oblasti týkající se zabezpečení dodávek čisté vody, čištění odpadních vod, zpracování a sanace pevných městských odpadů a současně též sektor kolejové dopravy. Detailní informace o nových, probíhajících a uzavřených výběrových řízeních jsou zveřejňovány na internetových stránkách k tomu zřízené státní turecké implementační agentury „Central Finance and Contracts Unit“ (www.cfcu.gov.tr). Její stránky obsahují i podrobný návod a podmínky pro přihlašování do výběrových řízení a vzory potřebných dokumentů. Zvláštní pozornost je třeba klást na vyhledávání v položce „Forecast“, která indikuje v několikaměsíční lhůtě dopředu, že bude vypsán tendr. Kontraktorem budoucího výherce tendru je CFCU. Výběrová řízení probíhají s ohledem na majoritní prostředky EU dle regulí EU. ZÚ Ankara a GK Istanbul je připraven poskytnout asistenci případným českým subjektům na tureckém trhu včetně zprostředkování B2G vazeb na relevantní vládní entity činné v této oblasti. ZÚ Ankara a GK Istanbul zaměřují na mapování investičních potřeb větších tureckých municipalit v oblasti veřejné dopravy, nakládání s odpady a energetiky.

 

 

3.1. Zastoupení EU v zemi

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: