Turecko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

1.      Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1.1.   Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: 

Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti, Republic of Turkey)

            Složení 65. vlády a rozdělení portfolií:

 

Po volbách 1. 11. 2015, kdy AKP (Adalet ve Kalkinma Partisi - Strana spravedlnosti a rozvoje) obsadila v Parlamentu 317 křesel. Nová jednobarevná vláda premiéra Binali Yildirima byla zformována 24.5. 2016.

Binali Yildirim - předseda vlády (Başbakan)

Nurettin Canikli– vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)

Numan Kurtulmuş - vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)

Turğul Türkeş - vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)

Veysi Kaynak– vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)           

Mehmet Şimşek - vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)

Efkan Ala – ministr vnitra

Bekır Bozdağ - ministr spravedlnosti

Fatma Betül Sayan – ministryně pro rodinu a sociální politiku

Ömer Çelik - ministr pro EU

Fikri Işık – ministr obrany

Süleyman Soylu – ministr práce a sociální jistoty

Mehmet Özhaseki – ministr životního prostředí a urbanismu

Mevlüt Çavuşoğlu – ministr zahraničí

Nihat Zeybekçi– ministr hospodářství

Berat Albayrak – ministr energetiky a přírodních zdrojů

Atkif Çağatay Kılıç – ministr mládeže a sportu

Faruk Çelik – ministr potravin, zemědělství a živočišné výroby

Bülent Tüfenkçi – ministr obchodu a cel

Efkan Ala – ministr rozvoje

Mahir Ünal – ministr kultury a turismu

Naci Ağbal – ministr financí

İsmet Yılmaz – ministr školství

Veysel Eroğlu – ministr lesů a vodního hospodářství

Recep Akdağ – ministr zdravotnictví

Ahmet Arslan – ministr dopravy, námořnictví a komunikací

1.2.   Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha:  783 562 km2 (zdroj World FactBook, 2015), z toho 769 632 km2 pevnina a 13 930 km2 vodních ploch.

Délka hranice: 2.648 km (Arménie 268 km, Ázerbájdžán 9 km, Bulharsko 240 km, Gruzie 252 km, Řecko 206 km, Írán 499 km, Irák 352 km, Sýrie 822 km, pobřeží: 7 200 km).

Počet obyvatel: 78 741 053 (průměrná hustota obyvatelstva: 102/km2). V roce 2015 vzrostl počet obyvatelstva o 1 milion 45 tisíc 149 oproti loňskému roku. (všechny níže uvedené údaje jsou čerpány ze zdrojů Turkstat, a to ke dni 31. 12. 2015).

Gramotnost: 94,9% celkové populace (muži 98,3%, ženy 91,6%), podíl mužů na celkové populaci 50,2% (39 511 191), podíl žen na celkové populaci 49,8% (39 229 862).

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,12% 

Demografické složení: (věk) 0-14: 24% (18 886 220), 15-64: 67,8%, (53 359 594), +65: 8,2%, (6 495 239), průměrné stáří populace činí 29,6 let.

Porodnost: 16,9 narození/1000, porodnost: 2,14 dětí/na 1 ženu. V roce 2015 se narodilo 1 325 783 dětí, 51% chlapců a 49% děvčat. Dětská populace (0-17) tvoří v Turecku 29% obyvatelstva, tj. 22 870 683.

Úmrtnost: 5.2/1000, dětská úmrtnost 10.7/1000.  Počet úmrtí vzrostl o 3,6%.

Průměrný věk obyvatelstva: 31 (průměrný věk mužů: 30,4, průměrný věk žen: 31,6).

Národnostní složení: oficiální statistiky neuvádějí, odhad: Turci 70-75%, Kurdové 18%, zbývající 7-12% (Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další). 

Náboženské složení:  99,8% obyvatelstva jsou muslimové (většina sunnité, menšina alevité), 0,2% ostatní (ortodoxního, gregoriánského, židovského, katolického a protestantského vyznání). Řecký ortodoxní i arménský patriarchát sídlí v Istanbulu. 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji užívané jazyky: turečtina                                                                

Kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejm. na jihovýchodě Turecka. Znalost ostatních světových jazyků, především němčiny a angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp. francouzštiny je omezena na vzdělanější vrstvy a významná turistická střediska, němčiny na bývalé “gastarbeitery”. 

Administrativně správní členění, hlavní a další velká města / počet obyvatel: Turecko je rozděleno na 81 provincií (il), členěných dále na okresy (ilçe).    

Ankara                5 270 575  

Istanbul                14 657 434 (počet obyvatelstva se zvýšil o 2% oproti roku 2014)

Izmir                     4 168 415

Bursa                    2 842 547

Antalya                 2 288 456 

 

Nejméně obydlenou provincií je Bayburt s 78 550 obyvateli.

(zdroj Turkstat k 31. 12. 2015)

 

Peněžní jednotka: turecká lira – mezinárodní kód TRY, vnitrostátní TL                   

Kurz k 17. 5. 2015           2,6102 TRY/USD                  2, 8309 TRY/EUR

Kurz k 17. 5. 2016           2,9655  TRY/USD                 3,3566  TRY/EUR

 

Cizí měny jsou volně směnitelné, v zahraničním obchodě se využívají USD i EUR. Používání cizích měn ve vnitřním platebním styku není zakázáno, některé obchody ceny uvádějí v místní i volně směnitelné měně (zejména v turistických destinacích).

 

1.3.   Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru

Turecko je na základě ekonomických výsledků z posledních let považováno za zemi s nově industrializovanou a rychle se rozvíjející ekonomikou. Turecké hospodářství patřímezi nejsilnější v dravé skupině rozvíjejících se trhů. Přestože domácí ekonomika čelí společenským výzvám  - terorismus, ukončení mírového dialogu s tureckou kurdskou menšinou, růst regionální nestability uvnitř země, vnitropolitická nejistota - vykazuje slušný výkon. Turecko se dobře vyrovnává s globálním poklesem přílivu kapitálu do rozvíjejících se trhů. Turecká ekonomika zrychlila v roce 2015 růst na 4 procenta z tempa 2,9 procenta v roce 2014. Silná domácí poptávka převážila obavy z politické a bezpečnostní situace, zejména z konfliktu v Sýrii a zhoršení vztahů s Ruskem. Nečekaně silný byl zejména růst ve čtvrtém čtvrtletí, kdy HDP meziročně rostl o 5,7%. Turecké hospodářství těží také z nízkých cen ropy a plynu. Tento vývoj přispěje ke snížení schodku běžného účtu platební bilance, který by se mohl usadit na 4,6%HDP na konci tohoto roku.

                        V letošním roce se spíše očekává, že výkonost tureckého hospodářství, také kvůli zhoršeným vztahům s Ruskem (pozn.: Rusko, v reakci na sestřelení ruské stíhačky v listopadu 2015, uvalilo sankce na služby a zboží z Turecka) a zhoršení bezpečnostní situace po sérii atentátů ve velkých městech pravděpodobně zpomalí. Růst HDP se v roce 2016 očekává v rozmezí přibližně 3,3 – 3,5%.

Již jsou citelné ztráty v cestovním ruchu. Počet zahraničních turistů, kteří navštívili Turecko v prvních třetině roku 2016 klesl u turistů z RF o 80%, u turistů ze SRN a dalších západoevropských zemí cca o 35% ve srovnání se stejným obdobím v roce 2015. To je největší pokles příjezdu turistů za posledních deset let, počínaje říjnem roku 2006. Další odhady v tomto sektoru očekávají výrazný propad, až o polovinu, v počtech turistů v letošním roce.  Nejhorší scénáře hovoří o ztrátách ve výši až 12 mld. USD.  Tento negativní trend postihne i pracovní trh. Antályi se očekává prudký nárůst nezaměstnanosti. Trh práce v tomto regionu ztratí 80 až 100 tisíc pracovních míst.  

Turecku náleží 17. místo mezi nejsilnějšími světovými ekonomikami. Z  regionálního a globálního pohledu představuje Turecko v současnosti největší ekonomiku na Blízkém východě, následuje Írán a Saúdská Arábie. Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě.

Turecké HDP dosáhlo na konci roku 2015 hodnoty 719,7 mld. USD v běžných cenách. V domácí měně dosáhl HDP v roce 2015 hodnotu 1,95 biliónu tureckých lir. Na obyvatele v běžných cenách klesl HDP z 10 404 USD v roce 2014 na 9 261 USD v důsledku citelného znehodnocení domácí měny (pozn.: HDP na hlavu v domácí měně vzrostl z 22 732 TL (r.2014)  na 25 132 TL v r. 2015).

Současný růst HDP neodpovídá potenciálu, který Turecko představuje. Turecko by podle OECD mělo být schopné růst v míře cca 5 – 5,5%. K dosažení této míry je však zapotřebí zavést strukturální reformy, které by vedly k efektivnějšímu využití silných stránek domácího trhu - vhodná struktura pracovní síly, relativní politická stabilita, poměrově nízká nákladovost výroby a věkové spektrum populace (zhruba čtvrtina populace spadá do skupiny 0-14 let). Negativním rysem turecké ekonomiky je zaostávání soukromých investic za veřejnými výdaji, stále vysoký deficit běžného účtu platební bilance (cca 4,5% HDP v r. 2015, cca 36,7 mld. USD), stagnace produktivity práce, slabá konkurenceschopnost domácí produkce, vysoká inflace a míra nezaměstnanosti. Turecko nezbytně potřebuje udržet kontinuitu v zavádění moderních výrobních technologií a inovací.  

Hospodářský vývoj v Turecku v posledních měsících připouští možnost útlumu domácí ekonomiky. Makroekonomické ukazatele z 1. kvartálu 2016 naznačují, že ekonomický výkon v letošním roce oslabí. Průmyslová výroba v prvních měsících 2016 zpomaluje, soukromý sektor čelí problémům s přístupem k externímu financování, vysoká úroveň politické intervence do ekonomických otázek negativně ovlivňuje nálady zahraničních investorů. S přihlédnutím na kroky vlády v oblasti měnové a rozpočtové politiky, reagovaly některé mezinárodní ratingové agentury zhoršením mezinárodního ratingu Turecka. Ratingová agentura S&P  hodnotí schopnost Turecka splácet devizové závazky známkou BB. Agentura Moody´s zhoršila Turecku ratingovou známku Baa3 z ledna 2016 na aktuálníBa2. Agentura Fitch také snížila o jeden stupeň rating z BBB- na BB+ (aktualizováno k  6.5.2016).

Vývoj makroekonomických ukazatelů v letech 2011 – 2015:

 

2011

 

2012

2013

2014

2015

HDP

 

 

 

 

 

 

    HDP   v běžných cenách - v mld. TL

1 294,9

 

1416,8

1565,1

1749,8

1953,6

    HDP   v běžných cenách - v mld. USD

772,3

 

786,2

823,04

800,1

719,96

    HDP   ve stálých cenách - v mld. TL

114,9

 

117,7

122,5

126,1

131,3

    Reálný růst HDP (stálé ceny)  (%)

8,5

 

2,1

4,2

2,9

4,0

      HDP/obyvatele - v TL (běžné ceny)

17 484

 

18 846

20 607

22 753

25 130

      HDP/obyvatele - v USD (běžné ceny)

10 428

 

10 459

 10 822

10 404

9 261

Inflace  (%)    CPI (konec období)

10,45

 

6,2

7,4

8,17

8,81

Nezaměstnanost   (%)

9,8

 

9,6

10,0

9,9

11,2

    

     Zdroj: Turecký statistický úřad Turkstat, Centrální banka Turecka, Světová banka

V prosinci 2015 dosáhla roční míra inflace úrovně 8,81%. V lednu 2016 se inflace zvýšila na 9,58% v meziročním srovnání. Poslední míra inflace vykázaná Tureckým statistickým úřadem (Turkstat) za duben 2016 činila 6,57% ve srovnání s cenami ve stejném období roku 2015. V dubnu vzrostly spotřebitelské ceny 0,78% v porovnání s cenami v předchozím měsíci. Podle Turkstatu za zvýšením spotřebitelských cen v dubnu 2016 stojí růst cen zejména za oděvy, obuv a v menší míře růst cen v oblasti vzdělávání, rekreace a kultury.

Míra nezaměstnanosti v Turecku v únoru 2016 představovala 10,9%. Počet nezaměstnaných se snížil na 3,224 mil z 3,290 mil. v lednu  t.r.

Počet zaměstnaných osob starších 15 let vzrostl na 26,42 mil. v únoru 2016. Ve srovnání s počtem zaměstnaných osob v únoru 2015 se pracovní trh v Turecku zvýšil o 880 tis. míst.  Z tohoto počtu pracovalo 6,7% zaměstnanců ve stavebnictví, 18,4% v zemědělství, 19,9% v průmyslu a 55% ve službách. V únoru 2015 byla nezaměstnanost mírně vyšší, když dosahovala 11,2%.

V meziročním srovnání situace v únoru 2015 ztratil zemědělský sektor 30 tisíc pracovních míst, zatímco zaměstnanost v nezemědělských odvětvích se zvýšila o 851 tisíc, zaměstnanost ve službách vzrostla o 1,5%, naopak klesla o 0,8 procenta v průmyslu. Ve stavebnictví je míra zaměstnanosti stabilní.

Nezaměstnanost mužů přitom dosahovala v daném období 10,1%, u žen činila míra nezaměstnanosti 12,7%. Nevíce bolestivým problémem je však pro mladou tureckou populaci vysoká nezaměstnanost mladých lidí (ve věku 15–25 let), která v únoru 2016 dosáhla 18,6% míry nezaměstnanosti v této věkové kategorii. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, klesl počet nezaměstnaných o 1,4%.

 

Trh práce a nezaměstnanost – srovnání údajů v únoru 2015 a 2016

Zdroj: Turkstat

1.4   Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo

 

V roce 2015 výdaje státního rozpočtu dosáhly 506 mld TL a vláda hospodařila s deficitem ve výši 22,6 mld. TL, což představuje přibližně 7,4 mld USD resp. 1,1 % HDP. V meziročním srovnání jde o mírně zlepšený deficit fiskální politiky státu jako v předchozím roce (1,3% HDP).

Vývoj státního rozpočtu (v mil. TL) v letech 2010 až 2015:

  v mil. TRY

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy celkem

254 277

296 827

331 700

389 682

425 758

483,4

z toho daňové

210 560

253 809

278 751

326 169

352 436

96 286

Výdaje celkem

294 359

314 607

360 491

408 224

448 424

506

Saldo

- 40 081

- 17 783

-28 791

-18 542

 - 22 666

-22,6

Zdroj: Ministerstvo financí TR (poznámka ZÚ: problémem tureckých statistik je skutečnost, že údaje jsou průběžně měněny i retroaktivně, respektive v následujícím období jsou vynechány dlouhé řady umožňující sledování meziročních změn.

Deficit státního rozpočtu HDP v % (dle definice EU):

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2015    

 

2,2%

5,5%

3,6%

1,4%

2%

1,18%

1,2%

Zdroj: MF TR, dopočty ZÚ Ankara 

1.5 Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost

Vývoj platební bilance představuje Achillovu patu turecké ekonomiky. Tento problém byl nicméně i přes klesající export v roce 2015 a i v prvním pololetí 2016 zmírňován nízkou cenou ropy. Obchodní deficit v r. 2015 byl díky klesajícím cenám ropy  nejnižší od roku 2009 (32,1 mld. USD).

V r. 2014 deficit běžného účtu (CAD) dosáhl hodnoty 45,84 mld. USD, což znamenalo meziročně pokles o 29%. Zlepšení salda běžného účtu platební bilance pramenilo především ze dvou faktorů, a to z vyšších exportních výkonů turecké ekonomiky o 8,65 mld. USD, resp. nižšímu schodku obchodní bilance a nižšího importu zlata o 7,88 mld. USD. I přesto kvalita financování CAD zůstala vcelku tristní. Zejména čisté přímé zahraniční investice poklesly o dramatických 38% na 5,48 mld. USD z hodnoty 8,88 mld. USD v r. 2013. Současně turečtí rezidenti téměř zdvojnásobili své investice v zahraničí (+89%), což vedlo k odlivu kapitálu ve výši 6,66 mld. USD. V tomto důsledku pokryl příliv přímých zahraničních investic pouze 12% deficitu běžného účtu platební bilance. Rovněž tak portfoliové investice klesly meziročně o 17% na hodnotu 17,72 mld. USD. Státní devizové rezervy meziročně poklesly o 448 mil. USD na hodnotu 9,91 mld. USD.

Vysoký deficit běžného účtu platební bilance indikuje strukturální problémy ekonomiky, resp. absenci konkurenceschopnosti tureckých subjektů na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektuje skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádá hodnotné globální značky, které by mohly táhnout exportní výkon Turecka a mohly úspěšně komercionalizovat své produkty v zahraničí. I když odhadovaná cena sta nejhodnotnějších značek Turecka během posledních šesti let vzrostla z 10 mld. USD na 33 mld. USD, stále tato celková agregátní hodnota nedosahuje ani hodnoty samotné značky IBM (36 mld. USD) a de facto se rovná hodnotě značky Wal-mart.

                   Vývoj deficitu platební bilance (v mld. USD a jako poměr deficit/HDP v %):

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Deficit v mld. USD

41,9

13,9

46,6

75,1

46,5

65,03

45,84

34,9

Deficit/HDP

5,7%

2,3%

5,4%

10%

6,1%

7,9%

5,7

4,4

                 Zdroj: Undersecretariat of Treasury

Hrubá zahraniční zadluženost rok 2015 zaznamenala hodnoty 406 mld. USD, což je více než o 67 mld. USD než v roce 2012, korespondující s 15% růstem zadlužení. Negativní stav enormního zahraničního zadlužení privátního sektoru tak pokračoval, v absolutním vyjádření v porovnání 2014 nepatrnou stagnaci a dosáhl 406 mld USD. Nejvyšší podíl na konci r. 2013 připadal na privátní sektor. Celých 40% celkového dluhu, bylo v kategorii splatnosti kratší než jeden rok, přičemž 85% z této částky připadá na privátní sektor.

Vývoj dokumentuje níže uvedená tabulka zahraniční hrubé zadluženosti Turecka – v mil. USD (včetně centrální banky a dalších finančních ústavů a privátního sektoru) :

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Hrubý dluh

280 928

268 924

291 868

303 817

338 924

389 115

402 415

405 985

Hrubý dluh/ HDP

37,9%

43,6%

39,9%

39,3%

43,1%

47,3%

35%

34,3%

Zdroj: Undersecretariat of Treasury – údaje za r. 2006-2014 upraveny k 19. 5. 2015 na základě upřesněných, resp. revidovaných údajů uvedených zdrojem

1.6 Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V roce 2001 v důsledku bankovní krize a privatizace některé banky zanikly a jiné se sloučily s většími nebo jimi byly pohlceny. Současné bankovní domy reflektovaly situaci krizového r. 2001 a jejich kapitálová přiměřenost se tak v letech 2014-2015 pohybuje na hranici 15 až 18%, byť se snižující se tendencí z hodnoty 17,84% (leden 2013) na současnou hodnotu 16,3% (březen 2015). V zemi působí řada zahraničních bank, ať už jako klasické depozitní banky pro privátní i korporátní klientelu, nebo jako úvěrové investiční ústavy.

Dohled nad komerčním bankovním sektorem a kapitálovým trhem má nově v kompetenci vicepremiér Canikli. Centrální banka a státní finance má pod dohledem vicepremiér pro ekonomické otázky Mehmet Şimşek (Republic of Turkey Prime Ministry - Undersecretariat of Treasury www.treasury.gov.tr), provádění bankovního dozoru a další úlohy jsou svěřeny Státní bankovní regulační agentuře BBDK (Banking Regulation and Supervision Agency), na jejichž internetových stránkách (www.bbdk.org.tr) lze nalézt údaje k jednotlivým bankám, statistiky, příslušnou legislativu apod. Na internetové stránce Bankovní asociace Turecka – TBB (Türkiye Bankalari Birligi) (www.tbb.org.tr) je dostupný jak jmenný seznam všech bank a ústavů s adresami, e-maily, telefony a jmény ředitelů, tak i další užitečné informace.

Celkově v Turecku působí 49 bank dle níže uvedené struktury:

          A/ Centrální banka Turecka (TCMB), internet: www.tcmb.gov.tr

    B/ Depozitní banky:

    3 státní depozitní banky:

    Ziraat Bankasi (Zemědělská banka): m.j. pro zemědělce a státní sektor

    Halk Bankasi (Lidová banka):  m.j. sociální zabezpečení

    Vakıflar Bankasi (Nadační banka): m.j. pro podporu malopodnikatelů 

10    privátních depozitních bank

19 zahraničních depozitních bank (např. Deutsche Bank, Citibank, ING Bank, HSBC aj.) a poboček zahraničních bank (např. Societé Générale, ABN AMRO Bank, JP Morgan Chase aj.)

    C/ Rozvojové a investiční banky

    3 státní turecké rozvojové a investiční banky (které nepřijímají deposita):

A/ Türk Eximbank (pouze zahraničně ekonomické a obchodní operace – exportní a garanční banka)

    B/ Iller Bankami – rozvojová municipální banka

    C/ Türkiye Kalkinma Bankasi

10 privátních tureckých a zahraničních rozvojových a investičních bank

    D/ Participující banky

    Celkem se jedná o 4 banky fungující na principu islámského bankovnictví

Pojišťovny 

V současné době působí na trhu 48 pojišťovacích ústavů, 18 penzijních fondů a 2 zajišťovny s licencí Úřadu vicepremiéra pro ekonomické otázky (Undersecretariat of Treasury – www.treasury.gov.tr). V souladu s přibližováním země k EU vstoupil v platnost v roce 2007 nový zákon o pojišťovnictví. Všechny pojišťovací ústavy jsou nyní privátní. Podle typu pojišťovacích operací poskytuje 8 ústavů životní pojištění, 18 ústavů penzijní pojištění, 40 ústavů ostatní typy pojištění, nadto zde fungují dvě zajišťovny. Z celkového aktuálního počtu 48 pojišťoven v Turecku pracuje celkem kolem 16 licencovaných zahraničních pojišťovacích společností (např. Generali, AXA, Allianz, ING aj.). Další informace jsou dostupné na internetových stránkách Asociace pojišťoven TSB (Association of the Insurance Companies of Turkey) www.tsb.org.tr.

1. 7. Daňový systém

Turecký daňový systém doznává postupně řady změn, z hlediska usídlování firem je nejdůležitější poslední právní úprava korporátních daní z června 2006 (Corporate Tax Law č. 5520), která zjednodušila veškeré procedury a stanovila jednotnou sazbu daně ve výši 20%. Systém zahrnuje celou škálu daní, některé sazby se každoročně mění. Výběr hlavních daní probíhá na centrální úrovni, některé specifické daně jsou vybírány na úrovni obcí.

Rozbor daňového systému poskytují v angličtině internetové stránky státní organizace na podporu investic ISPAT (zkráceně „Invest in Turkey“) v oddíle „Investor´s Guide“ na adrese www.invest.gov.tr. Zevrubný popis daňového systému včetně dalších užitečných informací k podnikání v Turecku poskytuje publikace „Invest in Turkey“ auditorské společnosti KPMG Turecko, která je volně dostupná na internetových stránkách www.kpmg.com.tr. Obsahuje rovněž řadu tabulek včetně modelových výpočtů. Velmi hodnotným zdrojem informací jsou též web stránky společnosti Deloitte na adrese: http://www.deloitte.com.tr. Českým firmám lze doporučit, aby se obracely na odborné zahraniční konzultantské firmy, které se dlouhodobě komplikovaným tureckým daňovým systémem zabývají.

Základní daně

Daň z příjmu se vybírá z veškerých příjmů, a to jak od domácích a zahraničních fyzických osob, tak od právnických osob sídlících v Turecku. Nerezidenti, kteří disponují příjmem získaným v Turecku (prostřednictvím zaměstnání, majetkového vlastnictví, obchodních operací či jiných aktivit generujících příjem) jsou rovněž zdaňováni, pouze však z příjmu získaného v Turecku.

Korporátní daň - základní sazba korporátní daně vybírané ze zisku činí 20%.

Daň z příjmu jednotlivců: jde o progresivní zdanění se sazbou od 15% do 35%. Sazby aplikované na roční příjem (v tureckých lirách – TRY) jsou následující:

Příjmová skupina (v TRY)

Sazba v %

do 12.000

15%

12.001 – 29.000

20%

29.001 – 106.000

27%

106.001 a více

35%

 

Detailnější informace lze opět nalézt v studii „Invest in Turkey“ KPMG (str. 84 a dále).

https://www.kpmg.com/TR/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Documents/investment-in-turkey-2015.pdf

 

Daň z přidané hodnoty – DPH: 

Zboží a služby: 18%

Základní potraviny a textilní produkty: 8%

Některé zemědělské produkty: 1%

DPH je vybíráno rovněž z importovaných výrobků (v angličtině tzv. „input VAT“) a složitým mechanismem je vyrovnáváno s DPH (tzv. „output VAT“) vybíranou v místě (malo)prodeje.  Doporučujeme, aby se firmy v tomto směru dohodly o postupu se svým zahraničním tureckým partnerem, případně využily služeb zkušených mezinárodních konzultantských firem se sídlem v Turecku. Systém je postaven na zápočtu hodnot „input VAT“ a „output VAT“. Eventuální přebytek importní „input VAT“ se převádí k dobru do dalšího měsíce, v žádném případě nedochází k refundaci.

Speciální spotřební daně (ÖTV) - existují 4 hlavní zbožové skupiny, které podléhají spotřební dani (s různou sazbou):
a/ výrobky z ropy, zemní plyn, oleje, mazadla a jejich deriváty: sazba se pravidelně mění,
b/ automobily a ostatní dopravní prostředky, motocykly, letadla, helikoptéry a jachty: 1% - 145%,
c/ tabák a tabákové výrobky, alkoholické nápoje: 25% - 285,6%,
d/ luxusní výrobky: 6,7% - 30%

Průběžně dochází ke zvýšení speciální spotřební daně mnoha zbožových skupin, a to v důsledku prohlubujícího se deficitu běžného účtu platební bilance a neuspokojivého vývoje zahraničního obchodu Turecka.V této souvislosti vzrostla od 1. 1. 2014 speciální spotřební daň(ÖTV) např. u automobilů o objemu motoru 1600 cc až 2000 cc z 80% na 90%, což představuje nárůst ceny nového automobilu o cca 5,6%. U automobilů o objemu motoru nad 2000 cc vzrostla ÖTV z 130% na 145%, což představuje nárůst ceny nového automobilu o cca 6,5%.  Nárůst ÖTV zaznamenaly též alkoholické výrobky – od                       1. 1. 2014 vzrostla sazba u spotřební daně u piva o 15,6%, což pro ucelenost informace přineslo zvýšení spotřební daně u piva v nominální hodnotě z 0,64 TL za 1 litr na 0,74 TL za litr. U ostatních alkoholických nápojů šlo o 10% nárůst spotřební daně, v nominálním vyjádření to u vína byl růst z 3,61 TL/litr na 3,97 TL za litr vína.

Nárůst spotřební daně o osobních aut od 1. 1. 2014:

 

 

Původní sazby

 

 

Nové sazby

 

 

Kubatura motoru

ÖTV

DPH

Celkové daňové zatížení

ÖTV

DPH

Celkové daňové zatížení

Celkové konečné navýšení finální ceny

<1600

40%

18%

65%

45%

18%

71%

+ 3.6%

1601 - 2000

80%

18%

112%

90%

18%

124%

+ 5.6%

>2000

130%

18%

171%

145%

18%

189%

+ 6.5%

 

Daň z bankovních a pojišťovacích transakcí: Transakce bankovních a pojišťovacích ústavů nepodléhají platbě DPH, nýbrž dani z bankovních a pojišťovacích operací.  Aplikována je na veškeré bankovní příjmy, např. úroky z půjček apod. Všeobecná sazba činí 5%, u depozitních transakcí jde o 1%, od roku 2008 není u prodeje zahraničních deviz uplatňována žádná daň. Daň u vybraných bankovních příjmů domácích (rezidentních firem) a daň z bankovních příjmů zahraničních (nerezidentních firem) je identická:

a/ dividendy: 15%,
b/ úroky ze státních směnek a státních obligací: státní organizace Invest in Turkey uvádí, že se jedná o 0%, auditorská firma KPMG uvádí 1%,
c/ úrok z ostatních směnek a obligací: 0% (jde o stejný případ jako u státních obligací),
d/ úrok z bankovních depozit: 15%.

Kolkovné – tzv. „stamp duty“: Kolkovné je vybíráno u celé řady dokumentů jako smluv, akreditivů, garančních listů apod. včetně platebních výměrů. Výše kolkovného se vypočítává jako procento ze základu hodnoty a představuje 0,189% až 0,984%. Nejběžnější sazbou je právě sazba 0,984% aplikovaná na nově uzavírané kontrakty. Na hrubý plat zaměstnance je též uvaleno kolkovné, a to ve výši 0,66% z hrubé mzdy.

Daň z převodu nemovitostí a pozemků: její sazba činí 0,1% až 0,6% z hodnoty nemovitosti.

Speciální komunikační daně:

Služby operátorů mobilních sítí: 25%

Služby poskytovatelů kabelového a satelitního signálu: 15%

Poskytovatelé internetového připojení: 5%

Daň z bohatství (majetková daň):

Dědická daň a darovací daň: sazba se pohybuje v závislosti na hodnotě od 1% - 30%.

Motorová daň (dle modelu a kubatury): jde o specifickou částku, která je každoročně revidována.  Daň z budov: 0,1% - 0,3% (u rezidentů jde o 0,1%, u nerezidentů většinou o 0,2%)

Další municipální a lokální daně:

Zábavní daň: specifická sazba v rozsahu 0 – 20%.

Komunikační daň: 1%

Daň z prodeje plynu a elektřiny: 1,5%

Daň na ochranu životního prostředí: specifická daň podléhající každoroční revizi.

V Turecku existuje celá škála daňových výjimek a dalších zvýhodnění, které jsou aplikovány na průmyslové a další činnosti ve speciálních investičních zónách. Jde o tzv. prioritní rozvojové zóny, technologické rozvojové zóny, průmyslové parky a zóny volného obchodu. Dále jsou daňová zvýhodnění aplikována na sektor výzkumu a vývoje, vzdělávací společnosti, kulturní investice a kulturní podniky. (blíže k vládním investičním incentivám viz kapitola 2.6.).

Kromě investičních pobídek jsou z platby DPH (včetně dalšího zvýhodnění) vyňaty zejména následující oblasti (s jistými výjimkami): 

a/ export zboží a služeb, 
b/ roaming poskytovaný v Turecku zákazníkům mimo Turecka (tj. nerezidentním zákazníkům) v souladu s mezinárodními úmluvami o roamingu, pokud je v nich zahrnuta reciprocita,
c/ explorace nalezišť nerostných surovin,
d/ mezinárodní doprava,
e/ dodávky strojů a zařízení importované pro potřeby fyzických nebo právnických osob, které jsou plátci DPH a mají certifikát příslušných úřadů potvrzující, že jsou investory,
f/ služby poskytované v přístavech a na letištích pro lodě a letadla, 
g/ sociální a další výjimky se týkají dodávek pro vládu a ostatní relevantní organizace, pokud jde o kulturní, vzdělávací, zdravotní a další obdobné účely, 
h/ bankovní a pojišťovací transakce jsou vyňaty z povinnosti platby DPH, protože podléhají zvláštní dani z bankovních a pojišťovacích transakcí ve výši 5% (viz výše),
ch/daňové výjimky jsou udělovány na příjmy pocházející z aktivit firemních zahraničních  poboček a za splnění jistých podmínek stejně tak u jejich domácích i zahraničních afilací,
i/ výdaje na výzkum a rozvoj,
j/ snížení daňového základu firem se týká  některých darů, pomoci a sponzoringu sportovních aktivit.

Nicméně systém refundace DPH je značně komplexní záležitost, která je navíc determinována pravidlem reciprocity (v daném případě mezi TR a ČR). Pro konkrétní výklad doporučujeme kontaktovat daňové specialisty v místě, popř. ZÚ Ankara či GK Istanbul.

 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: 

Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti, Republic of Turkey)

Složení 64. vlády (od 24. 11. 2015) a rozdělení portfolií:

Jedná se o sedmou většinovou vládu zformovanou výlučně stranou Adalet ve Kalkinma Partisi (Strana spravedlnosti a rozvoje) – AKP.

Předsedou vlády zůstává Ahmet Davutoğlu, počet místopředsedů se zvýšil ze čtyř na pět. Jsou jimi:

Mehmet Şimşek

Numan Kurtulmuş

Yalçın Akdoğan

Tuğrul Türkeş

Lütfi Elvan

Seznam ministrů, z nichž někteří působili již ve vládě A. Davutoğlu do 09/2015 či v tzv. volební vládě 09-10/2015:

ministr zahraničních věcí                                                             Mevlüt Çavuşoğlu

ministr pro EU a hlavní vyjednávač                                         Volkan Bozkır

ministr pro rodinu a sociální politiku                                      paní Sema Ramazanoğlu

ministr spravedlnosti                                                                   Bekir Bozdağ

ministr průmyslu, technologií a vědy                                     Fikri Işık

ministr obchodu a cel                                                                   Bülent Tüfekçı

ministr životního prostředí a městského plánování         paní Fatma Güldemet Sarı

ministr hospodářství                                                                    Mustafa Elitaş

ministr mládeže a sportu                                                            Akif Çağatay Kılıç

ministr vnitra                                                                                   Efkan Ala

ministr dopravy, námořnictví a komunikací                        Binalı Yıldırım

ministr práce a sociálního zabezpečení                 Süleyman Soylu

ministr energetiky a přírodních zdrojů                  Berat Albayrak

ministr zemědělsví a potravinářství                                       Faruk Çelik

ministr rozvoje                                                                Cevdet Yılmaz

ministr kultury a turistiky                                                            Mahir Ünal

ministr financí                                                                                 Naci Ağbal

ministr národního vzdělávání                                                   Nabi Avcı

ministr národní obrany                                                İsmet Yılmaz 

ministr lesního a vodního hospodářství                                Veysel Eroğlu

ministr zdravotnictví                                                                     Mehmet Müezzinoğlu

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha:  783 562 km2 (zdroj World FactBook, 2015), z toho 769 632 km2 pevnina a 13 930 km2 vodních ploch

Délka hranice: 2 648 km (Arménie 268 km, Ázerbájdžán 9 km, Bulharsko 240 km, Gruzie 252 km, Řecko 206 km, Írán 499 km, Irák 352 km, Sýrie 822 km, pobřeží: 7 200 km)

Počet obyvatel: 77 695 904, průměrná hustota obyvatelstva: 101/km2 (zdroj Turkstat, k 31. 12. 2014)

Gramotnost: 94,9 % celkové populace (muži 98,3 %, ženy 91,6 %), podíl mužů na celkové populaci 50,2 % (38 984 302), podíl žen na celkové populaci 49,8 % (38 711 602) (zdroj Turkstat, k 31. 12. 2014)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1, 12 % 

Demografické složení: 

  • 0-14 let: 24,3% (18 862 430)
  • 15-64 let: 67,8%, (52 640 512)
  • +65 let: 8%, (6 192 962)
  • průměrné stáří populace činí 29,6 let.

Porodnost: 16,86 narození/1000, porodnost: 2,08 dětí/na 1 ženu

Úmrtnost: 6,12/1000, dětská úmrtnost 21,43/1000 (zdroj Turkstat, k 31. 12. 2014)

Průměrný věk obyvatelstva: 30,7 (průměrný věk mužů: 30,1, průměrný věk žen: 31,3).

Národnostní složení: oficiální statistiky neuvádějí, odhad: Turci 70-75 %, Kurdové 18%, zbývající 7-12 % (Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další). 

Náboženské složení:  99,8 % obyvatelstva jsou muslimové (většina sunnité, menšina alevité), 0,2 % ostatní (ortodoxního, gregoriánského, židovského, katolického a protestantského vyznání). Řecký ortodoxní i arménský patriarchát sídlí v Istanbulu. 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji užívané jazyky: turečtina                                                                

Kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejm. na jihovýchodě Turecka. Znalost ostatních světových jazyků, především němčiny a angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp. francouzštiny je omezena na vzdělanější vrstvy a významná turistická střediska, němčiny na bývalé “gastarbeitery”. 

Administrativně správní členění, hlavní a další velká města / počet obyvatel: Turecko je rozděleno na 81 provincií (il), členěných dále na okresy (ilçe).    

  • Ankara: 5 150 072  
  • Istanbul: 14 377 018
  • Izmir: 4 113 072
  • Bursa: 2 787 539
  • Antalya: 2 222 562  (zdroj Turkstat k 31. 12. 2014)

Peněžní jednotka: turecká lira – mezinárodní kód TRY, vnitrostátní TL                   

  • Kurz  k 31. 3. 2015 - 2,6102 TL/USD - 2, 8309 TL/EUR
  • Kurz  k 30. 4. 2015 - 2,6559 TL/USD - 2, 9709 TL/EUR

Cizí měny jsou volně směnitelné, v zahraničním obchodě se využívají USD i EUR. Používání cizích měn ve vnitřním platebním styku není zakázáno, některé obchody jej provozují a ceny uvádějí buď v místní či i volně směnitelné měně (zejména v turistických destinacích).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Turecko je na základě ekonomických výsledků z posledních let považováno za zemi s nově industrializovanou a rychle se rozvíjející ekonomikou. Turecké hospodářství patřímezi nejsilnější v dravé skupině rozvíjejících se trhů.  I přes zpomalení světové ekonomiky po roce 2008, Turecko udrželo ekonomický růst. Země se vyrovnala s dopady globální krize lépe než jiné státy v regionu. V roce 2010 a 2011 v době celosvětové finanční krize, turecká ekonomika vykazovala růst o 9,2%, respektive o 8,5 procenta. Tím se zařadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiku v Evropě, a jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Turecku náleží 17. místo mezi nejsilnějšími světovými ekonomikami. Z  regionálního a globálního pohledu představuje Turecko v současnosti největší ekonomiku na Blízkém východě, následuje Írán a Saúdská Arábie. Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě.

Turecká ekonomika, přestože vykazuje pozvolný ekonomický růst, je stále křehká. Trend růstu HDP v posledních letech viditelně zpomalil (propad z 8,5 % HDP v roce 2011 na 2% v roce 2012, resp. 4 % v roce 2013). V loňském roce 2014 rostla domácí ekonomika o 2,9 %. Turecké HDP dosáhlo na konci roku 2014 hodnoty 800,1 mld. USD v běžných cenách. Ve srovnání s přechozím rokem se jedná o propad o 2,8 %. Ten byl způsoben znehodnocováním domácí měny v průběhu loňského roku. V domácí měně dosáhl HDP v roce 2014 hodnotu 1,75 biliónu tureckých lir, což představuje v meziročním srovnání růst HDP o cca 11,6 %. Na obyvatele v běžných cenách kleslo HDP z 10 822 USD (r. 2013) na 10 404 USD v roce 2014.

Vládní kabinet počítá s růstem HDP v roce 2015 na úrovni 4,0 %. Světová banka předpovídá růst turecké ekonomiky v roce 2015 na úrovni ve výši 3,0 %. OECD snížila svůj odhad růstu turecké ekonomiky na rok 2015 na 3,3 % z 3,8 %.

Současný růst HDP neodpovídá potenciálu, který Turecko představuje. Turecko by podle OECD mělo být schopné růst v míře cca 5 – 5,5%. K dosažení této míry je však zapotřebí zavést strukturální reformy, které by vedly k efektivnějšímu využití silných stránek domácího trhu - vhodná struktura pracovní síly, relativní politická stabilita, poměrově nízká nákladovost výroby a věkové spektrum populace (zhruba čtvrtina populace spadá do skupiny 0-14 let). Negativním rysem turecké ekonomiky je zaostávání soukromých investic za veřejnými výdaji, vysoký deficit běžného účtu platební bilance (cca 6% HDP v r. 2014), stagnace produktivity práce, slabá konkurenceschopnost domácí produkce, vysoká inflace a míra nezaměstnanosti. Turecko nezbytně potřebuje udržet kontinuitu v zavádění moderních výrobních technologií a inovací.  

Hospodářský vývoj v Turecku v posledních měsících připouští možnost útlumu domácí ekonomiky. Makroekonomické ukazatele z 1. kvartálu 2015 naznačují, že ekonomický výkon v letošním roce oslabí. Před parlamentními volbami dochází k odkladům státních tendrů, privatizační procesy se pozastavují, domácí měna již několik měsíců oslabuje zejména k USD, soukromý sektor čelí problémům s přístupem k externímu financování, nejasná situace kolem obsazení klíčových ekonomických pozic po volbách vyvolává obavy v obchodních kruzích, vysoká úroveň politické intervence do ekonomických otázek negativně ovlivňuje nálady zahraničních investorů. Domácnosti a korporace přesouvají klíčové výdaje na období po parlamentních volbách.

S přihlédnutím na kroky vlády v oblasti měnové a rozpočtové politiky, ohlásily některé mezinárodní ratingové agentury zhoršení mezinárodního ratingu Turecka. Ratingová agentura S&P zhoršila výhled úvěrové známky Turecka ze stabilního na negativní. S&P hodnotí schopnost Turecka splácet devizové závazky známkou BB. Agentura Moody´s ponechala Turecku ratingovou známku  Ba2. S&P upozornila na to, že ekonomická politika v zemi je méně předvídatelná než dříve, což ekonomiku ohrožuje. Také agentura Fitch ponechala Turecku známku ve spekulativním pásmu na Ba1 (aktualizováno k  8. 2. 2015).

Vývoj makroekonomických ukazatelů v letech 2011–2015

HDP  

2011

2012

2013

2014

2015*

HDP v běžných cenách - v mld. TL

1 294,9

1416,8

1565,1

1749,8

--

HDP v běžných cenách - v mld. USD

772,3

786,2

823,04

800,1

--

HDP ve stálých cenách - v mld. TL

114,9

117,7

122,5

126,1

--

Reálný růst HDP (stálé ceny) (%)

8,5

2,1

4,2

2,9

3,0**

HDP/obyvatele - v TL (běžné ceny)

17 484

18 846

20 607

22 753

--

HDP/obyvatele - v USD (běžné ceny)

10 428

10 459

 10 822

10 404

--

Inflace (%) CPI (konec období)

10,45

6,2

7,4

8,17

7,61***

Nezaměstnanost (%)

9,8

9,6

10,0

9,9

11,3*****

* Údaje v roce 2015  vyjadřují objem  za 1. čtvrtletí 2015(srovnání se stejným obdobím roku 2014), **) Odhad Světové banky,  ***) Míra inflace v březnu 2015, ****) Údaj vyjadřuje míru nezaměstnanosti v lednu 2015 (pozn. SB odhaduje míru inflace v r. 2015 na úrovni 6.5%, Zdroj: Turecký statistický úřad Turkstat, Centrální banka Turecka, Světová banka

Inflace v prosinci 2014, a to i přes výkyvy v některých měsících (nejvyšší inflace v loňském roce byla zaznamenána v květnu 9,66 %), dosáhla úrovně 8,17%. V lednu 2015 se inflace snížila na 7,24 %. Poslední míra inflace vykázaná Tureckým statistickým úřadem (Turkstat) za duben 2015 činila 7,91% ve srovnání s cenami ve stejném období roku 2014. Největší nárůst cen zaznamenaly potraviny a nealkoholické nápoje (+14,4 %), následovaly ceny v hotelech, restauracích (+13,3 %), dále ceny za vodu, elektřinu a plyn (+8,2 %). Pouze ceny za dopravu vykázaly mírný propad (-0,52 %).

Míra nezaměstnanosti v Turecku v lednu 2015 představovala 11,3 %. V meziročním srovnání míra nezaměstnanosti vzrostla o celé 1 %.  Počet nezaměstnaných osob ve věku nad 15 let vzrostl v lednu 2015 o 453 tis. osob na celkových 3,259 mil osob. Nezaměstnanost mužů přitom dosahovala v daném období 10,6 %, u žen činila míra nezaměstnanosti 13,1 %. Nevíce bolestivým problémem je však pro mladou tureckou populaci vysoká nezaměstnanost mladých lidí (ve věku 15–25 let), která v lednu dosáhla 20 % míry nezaměstnanosti v této věkové kategorii, když ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, vzrostl počet nezaměstnaných o 2,3 %.  Podle dat Turkstatu bylo na trhu práce v loňském roce 1,7 mil. neobsazených pracovních pozic. Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenaly provincie na východě a jihovýchodě země (cca 24 % v provinciích Mardin, Batman, Siirt, Sirnak; nad 17 % Dyarbakir a Sanliurfa).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet v období posledních šesti let vykazuje deficitní vývoj. Zejména v roce 2009 došlo k výrazně negativnímu posunu ve fiskální disciplíně, kdy deficit vzrostl meziročně o 123%. Na vině byly především rostoucí vládní výdaje, zejm. na různé podpůrné ekonomické balíčky a sociální dávky. K velkému deficitu přispěl i nízký výběr daní. Příjmy se zvýšily jen o 4,4%, zatímco výdaje narostly o 18,2%. Státní rozpočet se v roce 2010 vyvíjel uspokojivě - roční deficit (40 081 mil. TL) zůstal pod hranicí předpokladu (44 178 mil. TRY). Oproti roku 2009 se snížil o 22%. Příjmy se meziročně zvýšily o 18% (z toho daňové o 22%, zejména díky silné domácí poptávce), výdaje vzrostly o 10%.

Státní rozpočet na rok 2011 počítal s růstem příjmů o 10,4% a poklesem celkových výdajů o 5,2 %. Výdaje měly dosáhnout 312,5 mld. TL (zhruba 156,3 mld. EUR), deficit 33,5 mld. TL (16,8 mld. EUR), tj. 2,8% HDP. Výdaje na veřejné investice se měly dle návrhu rozpočtu snížit oproti roku 2010 na 51,8 mld. TL (25,9 mld. EUR), tj. o 3,9%. Investiční prioritou byla s 31%- ním podílem doprava (cca 8 mld. EUR) – zejm. železnice, vysokorychlostní vlaková síť a výstavba dvouproudových dálnic. Na druhém místě figurovalo školství (12,4%), dále zemědělský sektor (11,3%). Do energetiky mělo směřovat 6,6% vládních výdajů (cca 1,7 mld. EUR).  Státní rozpočet sice vykázal deficit ve výši 17,78 mld. TL, nicméně v meziročním srovnání šlo o dobrou fiskální politiku státu, neboť ve stejném období roku 2010 vykázal rozpočet deficit ve výši 40,08 mld. TL. Pozitivní trend podpořil díky raketově rostoucí domácí poptávce kontinuální růst příjmů z výběru daní. Vláda vybrala od fyzických a právnických osob na daních v meziročním srovnání o 20,5% více než v r. 2010.

Po relativně dobré fiskální politice r. 2011 dosáhl deficit státního rozpočtu v r. 2012 částky ve výši 28,79 mld. TL, což znamenalo meziročně nárůst o 61,9%. Tento nepříznivý vývoj byl dán aktuálním zpomalením ekonomiky v roce 2012 (z 8,8% růstu HDP v r. 2011 na 2,2% v roce 2012), resp. též slabším výběrem daní. Ve srovnání s vyšším daňovým výběrem o 9,8% v meziročním srovnání pak rostla výdajová stránka rozpočtu o 14,6%. Daňové příjmy se zvýšily meziročně o 11,7%. Návrh státního rozpočtu v roce 2012 počítal s deficitem ve výši 21,1 mld. TL.

Deficit státního rozpočtu, definovaný v souladu s pravidly EU jako procentuální poměr k HDP země, se vyvíjel v posledních letech dosti příznivě, i když jej ekonomická recese r. 2009 dočasně zhoršila. V roce 2011 činil deficit státního rozpočtu 1,4% HDP, v r. 2012 pak 2% HDP (pozn.: Maastrichtská kritéria stanovují hranici 3%.). V r. 2013 vykázala fiskální politika vlády dobré výsledky – deficit státního rozpočtu dosáhl třetího nejlepšího výsledku od roku 1985, tj. stát hospodařil s deficitem ve výši 18,5 mld. TL (cca 8,3 mld. USD). V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu činil deficit 1,18%, což je lepší výsledek než činil vládní předpoklad pro rok 2013, který cílil na 1,4%. Z celkové částky daňových příjmu bylo celých 23% alokováno ve školství a vzdělávání a přes 20% směřovalo oblasti zdravotnictví a zdravotní péče. Zatímco v meziročním srovnání výdaje státního rozpočtu vzrostly o 13,2%, příjmy státního rozpočtu vzrostly o celých 17,4%. Na tomto relativně solidním výsledku se podílel zejm. kvalitnější výběr daní. Z daňových příjmů pak vykazovaly solidní růst především výběry spotřební daně a DPH z importu. Na druhou stranu zaznamenal výrazný pokles výběr korporátní daně, a to propadem o 14%.

Státní rozpočet v r. 2014 skončil deficitem ve výši 22,67 mld. TL, což v meziročním srovnání představuje nárůst o celých 22,2%. Výdaje státního rozpočtu vzrostly o 9,8%, přičemž tempo růstu příjmové stránky rozpočtu činilo pouze 9,3%. Vláda vybrala od fyzických a právnických osob na daních v meziročním srovnání pouze o 8,1% více než v r. 2013, kdežto na mandatorní výdaje typu platů státních zaměstnanců a sociální pojištěná vydala meziročně více o 14,0%.

Za období od ledna do března 2015 hospodařila vláda s deficitem ve výši 5,43 mld. TL. V meziročním srovnání jde o výrazné zhoršení fiskální politiky státu, přičemž ve stejném období r. 2014 vykázal státní rozpočet deficit ve výši 1,52 mld. TL. Výdaje státního rozpočtu překonaly tempo růstu příjmové stránky rozpočtu a vzrostly o 12,1% na hodnotu 118,61 mld. TL. Příjmy v tomto období vzrostly zejména díky slušnému výběru daní o 8,5% na 113,18 mld. TL.

Vývoj státního rozpočtu (v mil. TL) v letech 2010 až 03/2015

v mil. TRY

2010

2011

2012

2013

2014

01-03/2015

Příjmy celkem

254 277

296 827

331 700

389 682

425 758

113 181

z toho daňové

210 560

253 809

278 751

326 169

352 436

96 286

Výdaje celkem

294 359

314 607

360 491

408 224

448 424

118 614

Saldo

-40 081

-17 783

-28 791

-18 542

 -22 666

-5 443*

Zdroj: Ministerstvo financí TR (poznámka ZÚ: problémem tureckých statistik je skutečnost, že údaje jsou průběžně měněny i retroaktivně, respektive v následujícím období jsou vynechány dlouhé řady umožňující sledování meziročních změn. Výše uvedená tabulka uvádí současně publikované údaje  - data za rok 2010-2015 aktualizována k 11. 5. 2015). * Průběžné plnění státního rozpočtu v období od ledna do března 2015.

Deficit státního rozpočtu /HDP v % (dle definice EU)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1,0

2,2

5,5

3,6

1,4

2

1,18

1,3

Zdroj: MF TR, dopočty ZÚ Ankara 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance představuje Achillovu patu turecké ekonomiky, s výhradou roku 2009. Oproti roku 2008, kdy její deficit dosáhl téměř 42 mld. USD, se snížil v roce 2009 na 13,99 mld. USD, což ale bylo zejm. determinováno vývojem na trzích se strategickými komoditami, tj. podstatným snížením ceny ropy, a celkovým sníženým importem. Na druhé straně se však výrazně propadly příjmy z titulu přímých zahraničních investic a exportní výkony. Turecká vláda definovala střednědobý plán, který počítal v dalších letech s udržováním deficitu kolem 20 mld. USD, což je, vzhledem k současnému vývoji a výsledkům CAD, nerealistický předpoklad.

Úspěšná fiskální politika státu i dynamický růst HDP v r. 2011 dostal trhliny v podobě dlouhodobě negativního vývoje běžného účtu platební bilance (CAD) a financování deficitu, který v r. 2011 dosáhl rekordně vysokého úrovně ve výši 75,1 mld. USD (meziročně 65,3% nárůst). Hlavními nástroji financování CAD byly přímé zahraniční investice (15,9 mld. USD), portfoliové investice (19,5 mld. USD), půjčky (27,3 mld. USD) a vysoká položka „Errors and Ommissions“ (12,15 mld. USD). Turecko vykázalo v nominálním vyjádření v r. 2011 jeden z největších deficitů ve světě - za USA a Itálií. V relativním vyjádření je na tom turecká ekonomika hůře – deficit platební bilance USA a Itálie osciluje kolem 4% HDP, kdežto Turecko dosáhlo 10% deficitu CAD v poměru k HDP. Turecké entity přitom v rámci plánu na léta 2011-2013 počítaly s dosažením deficitu v r. 2011 ve výši 5,4% HDP. 

Byť v r. 2012 meziročně došlo ke snížení deficitu běžného účtu platební bilance z hodnoty 75,1 mld. USD na 46,93 mld. USD, stále ještě tato Achillova pata tureckou ekonomiku tlačila. Kvalita financování CAD zůstala v tomto období tristní - hlavními nástroji byly portfoliové investice (38,1 mld. USD, které vykázaly meziročně strmý růst z 19,3 mld. USD), vysoká položka „Errors and Ommissions“ (1,95 mld. USD, pozn. ZÚ: pravděpodobně šlo o toky petrodolarů a další finanční převody pocházející z arabských států zmítaných politickými nepokoji) a přímé zahraniční investice (12,42 mld. USD). Státní rezervy v předmětném období dosáhly hodnoty -20,8 mld. USD.

I další vývoj běžného účtu platební bilance potvrzuje setrvale negativní vývoj tohoto ukazatele a je důkazem strukturálních problémů turecké ekonomiky. Vládním cílem roku 2013 bylo dosažení deficitu ve výši 59,1 mld. USD, celoroční výsledek však dosáhl hodnoty 65,03 mld. USD, reprezentující v poměru k HDP 7,9%. Důvodem byla nejen velmi negativní obchodní bilance, způsobená zejm. zásadní importní závislostí Turecka na primárních energetických komoditách (u ropy cca 92%, u plynu až 98%, jejich import v r. 2013 dosáhl téměř 56 mld. USD), ale též, a s tímto související, negativní vývoj ceny energetických komodit, nestability v regionu Středního a Blízkého východu, jakož i konec finančního stimulu FED. Jedná se skutečně o chronický neduh turecké ekonomiky, bez nadsázky Achillovu patu, soustavně (ne)léčenou ekonomickými entitami.

V meziročním srovnání tak došlo k nárůstu o podstatných 34%. Dle údajů centrální banky jen v prosinci 2013 dosáhl deficit běžného účtu 8,3 mld. USD, což znamenalo druhý největší měsíční deficit, jaký kdy turecká ekonomika zaznamenala, a to hlavně díky rostoucím dovozům. Je třeba poznamenat, že Turecko na sklonku roku 2013 (tj. pouze v prosinci) zažilo též čistý odliv kapitálu ve výši 181 mil. USD. Zhoršení salda běžného účtu pramenilo zejména z normalizace tureckého obchodu se zlatem. V roce 2012, byť se země vždy pasovala mezi čisté importéry tohoto drahého kovu, činil čistý export zlata 5,7 mld. USD. Důvodem byl tzv. „gold for gas“ obchod, kdy země hradila import zemního plynu z Iránu „různými kanály“ ve zlatě. V roce 2013 se již Turecko jako tradičně zařadilo mezi čisté dovozce zlata s importními výkony této komodity ve výši 11,8 mld. USD. Na druhou stranu deficit obchodní bilance se zbožím poklesl o 4% na hodnotu 67,9 mld. USD. Služby vykázaly stabilní přebytek ve výši 23 mld. USD. Převody příjmů do zahraničí vzrostly ze 7,2 mld. USD (r. 2012) na 9,4 mld. USD (r. 2013), přičemž většinou představovala úrokové platby a repatriace zisků z předešlých přímých zahraničních investic. Výsledný schodek běžného účtu ve výši 65,03 mld. USD byl financován především prostřednictvím půjček ze zahraničí (38 mld. USD), zejm. pak bankovního sektoru (21 mld. USD). Portfoliové investice byly druhým zásadním zdrojem deficitu, přičemž nerezidentní subjekty poskytly 21 mld. USD. Přímé zahraniční investice stagnovaly na úrovni 9,6 mld. USD. Podstatnou položkou s 3,2 mld. USD byly též tzv. „net errors and ommisions“. Další negativní zpráva pro změnu přišla zvenčí, a to z „dílny“ FED, který ve své zprávě z konce r. 2013 o měnové politice zařadil Turecko mezi nejzranitelnější na poli patnácti „Emerging Markets“ (Turecko, Brazílie, Chile, Čína, Kolumbie, Indie, Indonésie, Malajsie, Mexiko, Filipíny, RF, JAR, Jižní Korea, Tchaj-wan, Thajsko), a to právě díky jeho vysokému deficitu platební bilance, enormnímu vnějšímu zadlužení v poměru k exportním výkonům, vysoké míře inflace a rychlému růstu úvěrů, zejm. spotřebitelských.

I přes zásadní výši deficitu běžného účtu, a zejména jeho „nezdravý“ způsob financování, turecké entity zůstaly v r. 2014 optimistické a predikovaly jeho snížení až na úroveň 6,4% HDP, v nominálním vyjádření mělo být dosaženo hodnoty 50,6 mld. USD. Konečný výsledek r. 2014 nakonec předčil vládní predikce a CAD dosáhlo hodnoty 45,84 mld. USD, což znamenalo meziročně pokles o 29%. Zlepšení salda běžného účtu platební bilance pramenilo především ze dvou faktorů, a to z vyšších exportních výkonů turecké ekonomiky o 8,65 mld. USD, resp. nižšímu schodku obchodní bilance a nižšího importu zlata o 7,88 mld. USD. I přesto kvalita financování CAD zůstala vcelku tristní. Zejména čisté přímé zahraniční investice poklesly o dramatických 38% na 5,48 mld. USD z hodnoty 8,88 mld. USD v r. 2013. Současně turečtí rezidenti téměř zdvojnásobili své investice v zahraničí (+89%), což vedlo k odlivu kapitálu ve výši 6,66 mld. USD. V tomto důsledku pokryl příliv přímých zahraničních investic pouze 12% deficitu běžného účtu platební bilance. Rovněž tak portfoliové investice klesly meziročně o 17% na hodnotu 17,72 mld. USD. Státní devizové rezervy meziročně poklesly o 448 mil. USD na hodnotu 9,91 mld. USD.

Vývoj deficitu platební bilance:

Rekordně vysoký deficit běžného účtu platební bilance indikuje strukturální problémy ekonomiky, resp. absenci konkurenceschopnosti tureckých subjektů na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektuje skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádá hodnotné globální značky, které by mohly táhnout exportní výkon Turecka a mohly úspěšně komercionalizovat své produkty v zahraničí. I když odhadovaná cena sta nejhodnotnějších značek Turecka během posledních šesti let vzrostla z 10 mld. USD na 33 mld. USD, stále tato celková agregátní hodnota nedosahuje ani hodnoty samotné značky IBM (36 mld. USD) a de facto se rovná hodnotě značky Wal-mart.

Vývoj deficitu platební bilance (v mld. USD a jako poměr deficit/HDP v %)
 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Deficit v mld. USD

41,9

13,9

46,6

75,1

46,5

65,03

45,84

Deficit/HDP v %

5,7

2,3

5,4

10,0

6,1

7,9

5,7

Zdroj: Undersecretariat of Treasury

Hrubá zahraniční zadluženost Turecka představovala ke konci roku 2009 celkem 268,9 mld. USD, tj. 43,6% HDP. Veřejný sektor se podílel na dluhu jednou třetinou (83,5 mld. USD), dluh centrální banky činil 13,16 mld. USD, u privátního sektoru (včetně bank) šlo o 172,25 mld. USD. Hrubý dluh Turecka činil k 31.12.2010 celkem 291,87 mld. USD, což znamenalo 39,9% HDP země, přičemž skladba byla tvořena následující položkami: veřejný sektor: 89,1 mld. USD, centrální banka: 11,56 mld. USD a privátní sektor: 191,2 mld. USD. V roce 2011 dosáhla hrubá zahraniční zadluženost Turecka částky 303,8 mld. USD (z toho: veřejný sektor: 94,3 mld. USD, centrální banka: 9,33 mld. USD, privátní sektor: 200,2 mld. USD). V roce 2012 se zahraniční zadluženost Turecké republiky vyvíjela následovně: celkový dluh k 31. 12. 2012 činil 336,92 mld. USD, přičemž se veřejný sektor na dluhu podílel 104 mld. USD, centrální banka 7,1 mld. USD a privátní sektor 227,8 mld. USD.Pro rok 2013 bylo vládním cílem dosáhnout hodnoty 41,7% v poměru k HDP. Naopak ale rok 2013 zaznamenal smutný rekord, kdy zahraniční zadlužení Turecka dosáhlo hodnoty 389,1 mld. USD, což je více než o 50 mld. USD než v roce 2012, korespondující s 15% růstem zadlužení. Současně se jedná o nejvyšší hodnotu dluhu od r. 2002.Nejvyšší podíl na konci r. 2013 připadal na privátní sektor: 267,9 mld. USD, veřejný sektor se na dluhu podílel 115,9 mld. USD a centrální banka 5,2 mld. USD. Celých 40% celkového dluhu, tj. 163 mld. USD, bylo v kategorii splatnosti kratší než jeden rok, přičemž 85% z této částky připadá na privátní sektor. Ani rok 2014 nepřinesl pozitivní vývoj. Hrubá zahraniční zadluženost Turecka dosáhla hodnoty 402,4 mld. USD a poprvé od r. 2002 přesáhlo zadlužení země v poměru k HDP hodnotu 50,3%. Tradičně nejvyšší dlužník byl privátní sektor: 282,2 mld. USD, následoval veřejný sektor s 117,7 mld. USD a centrální banka s 2,5 mld. USD. Čistá zahraniční zadluženost Turecka (tj. mimo bankovní sektor) dosáhl a v r. 2014 hodnoty 243,7 mld. USD, což v poměru k HDP znamenalo 30,5%. Je tak patrné, že se vládní ekonomickým entitám zadlužení země nedaří snižovat.

Vývoj dokumentuje níže uvedená tabulka zahraniční hrubé zadluženosti Turecka – v mil. USD (včetně centrální banky a dalších finančních ústavů a privátního sektoru):

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Hrubý dluh

280 928

268 924

291 868

303 817

338 924

389 115

402 415

Hrubý dluh/ HDP (%)

37,9

43,6

39,9

39,3

43,1

47,3

50,3

Zdroj: Undersecretariat of Treasury – údaje za r. 2006-2014 upraveny k 19. 5. 2015 na základě upřesněných, resp. revidovaných údajů uvedených zdrojem

Smutný, či spíše alarmující trend enormního zahraničního zadlužení privátního sektoru pokračuje i v r. 2014. Od ledna do července 2014 vzrostlo zadlužení privátního sektoru z hodnoty 268,2 mld. USD až na 276,6 mld. USD. Z toho dlouhodobé zadlužení privátního sektoru ve stejném období vzrostlo z hodnoty 157,6 mld. USD na 166,5 mld. USD, krátkodobé úvěry privátního sektoru (s platností kratší než 1 rok) dosáhly v červenci 2014 hodnoty 110,5 mld. USD.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor

V roce 2001 v důsledku bankovní krize a privatizace některé banky zanikly a jiné se sloučily s většími nebo jimi byly pohlceny. Současné bankovní domy reflektovaly situaci krizového r. 2001 a jejich kapitálová přiměřenost se tak v letech 2014-2015 pohybuje na hranici 15 až 18%, byť se snižující se tendencí z hodnoty 17,84% (leden 2013) na současnou hodnotu 16,3% (březen 2015). V zemi působí řada zahraničních bank, ať už jako klasické depozitní banky pro privátní i korporátní klientelu, nebo jako úvěrové investiční ústavy.

Bankovní sektor má v kompetenci vicepremiér pro ekonomické otázky Ali Babacan (Republic of Turkey Prime Ministry - Undersecretariat of Treasury – www.treasury.gov.tr), provádění bankovního dozoru a další úlohy jsou svěřeny Státní bankovní regulační agentuře BBDK (Banking Regulation and Supervision Agency), na jejichž internetových stránkách (www.bbdk.org.tr) lze nalézt údaje k jednotlivým bankám, statistiky, příslušnou legislativu apod. Na internetové stránce Bankovní asociace Turecka – TBB (Türkie Bankalari Birligi) (www.tbb.org.tr) je dostupný jak jmenný seznam všech bank a ústavů s adresami, e-maily, telefony a jmény ředitelů, tak i další užitečné informace.

Celkově v Turecku působí 49 bank dle níže uvedené struktury:

A/ Centrální banka Turecka (TCMB), internet: www.tcmb.gov.tr

B/ Depozitní banky:

3 státní depozitní banky:

  • Ziraat Bankasi (Zemědělská banka): m.j. pro zemědělce a státní sektor
  • Halk Bankasi (Lidová banka):  m.j. sociální zabezpečení
  • Vakıflar Bankasi (Nadační banka): m.j. pro podporu malopodnikatelů 

10 privátních depozitních bank

  • 19 zahraničních depozitních bank (např. Deutsche Bank, Citibank, ING Bank, HSBC aj.) a poboček     zahraničních bank (např. Societé Générale, ABN AMRO Bank, JP Morgan Chase aj.)

C/ Rozvojové a investiční banky

3 státní turecké rozvojové a investiční banky (které nepřijímají deposita):

  • Türk Eximbank (pouze zahraničně ekonomické a obchodní operace – exportní a garanční banka)
  • Iller Bankami – rozvojová municipální banka
  • Türkiye Kalkinma Bankasi

10 privátních tureckých a zahraničních rozvojových a investičních bank

D/ Participující banky

Celkem se jedná o 4 banky fungující na principu islámského bankovnictví

Pojišťovny 

V současné době působí na trhu 48 pojišťovacích ústavů, 18 penzijních fondů a 2 zajišťovny s licencí Úřadu vicepremiéra pro ekonomické otázky (Undersecretariat of Treasury – www.treasury.gov.tr). V souladu s přibližováním země k EU vstoupil v platnost v roce 2007 nový zákon o pojišťovnictví. Všechny pojišťovací ústavy jsou nyní privátní. Podle typu pojišťovacích operací poskytuje 8 ústavů životní pojištění, 18 ústavů penzijní pojištění, 40 ústavů ostatní typy pojištění, nadto zde fungují dvě zajišťovny. Z celkového aktuálního počtu 48 pojišťoven v Turecku pracuje celkem kolem 16 licencovaných zahraničních pojišťovacích společností (např. Generali, AXA, Allianz, ING aj.). Další informace jsou dostupné na internetových stránkách Asociace pojišťoven TSB (Association of the Insurance Companies of Turkey) www.tsb.org.tr.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Turecký daňový systém doznává postupně řady změn, z hlediska usídlování firem je nejdůležitější poslední právní úprava korporátních daní z června 2006 (Corporate Tax Law č. 5520), která zjednodušila veškeré procedury a stanovila jednotnou sazbu daně ve výši 20%. Systém zahrnuje celou škálu daní, některé sazby se každoročně mění. Výběr hlavních daní probíhá na centrální úrovni, některé specifické daně jsou vybírány na úrovni obcí.

Rozbor daňového systému poskytují v angličtině internetové stránky státní organizace na podporu investic ISPAT (zkráceně „Invest in Turkey“) v oddíle „Investor´s Guide“ na adrese www.invest.gov.tr. Zevrubný popis daňového systému včetně dalších užitečných informací k podnikání v Turecku poskytuje publikace „Invest in Turkey“ auditorské společnosti KPMG Turecko, která je volně dostupná na internetových stránkách www.kpmg.com.tr. Obsahuje rovněž řadu tabulek včetně modelových výpočtů. Velmi hodnotným zdrojem informací jsou též web stránky společnosti Deloitte na adrese: http://www.deloitte.com.tr. Českým firmám lze doporučit, aby se obracely na odborné zahraniční konzultantské firmy, které se dlouhodobě komplikovaným tureckým daňovým systémem zabývají.

Základní daně

Daň z příjmu se vybírá z veškerých příjmů, a to jak od domácích a zahraničních fyzických osob, tak od právnických osob sídlících v Turecku. Nerezidenti, kteří disponují příjmem získaným v Turecku (prostřednictvím zaměstnání, majetkového vlastnictví, obchodních operací či jiných aktivit generujících příjem) jsou rovněž zdaňováni, pouze však z příjmu získaného v Turecku.

Korporátní daň - základní sazba korporátní daně vybírané ze zisku činí 20%.

Daň z příjmu jednotlivců: jde o progresivní zdanění se sazbou od 15% do 35%. Sazby aplikované na roční příjem (v tureckých lirách – TRY) jsou následující:

Příjmová skupina (v TRY)

Sazba

do 12 000

15 %

12 001–29 000

20 %

29 001–106 000

27 %

106 001 a více

35 %

Daň z přidané hodnoty – DPH: 

  • Zboží a služby: 18%
  • Základní potraviny a textilní produkty: 8%
  • Některé zemědělské produkty: 1%

DPH je vybíráno rovněž z importovaných výrobků (v angličtině tzv. „input VAT“) a složitým mechanismem je vyrovnáváno s DPH (tzv. „output VAT“) vybíranou v místě (malo)prodeje.  Doporučujeme, aby se firmy v tomto směru dohodly o postupu se svým zahraničním tureckým partnerem, případně využily služeb zkušených mezinárodních konzultantských firem se sídlem v Turecku. Systém je postaven na zápočtu hodnot „input VAT“ a „output VAT“. Eventuální přebytek importní „input VAT“ se převádí k dobru do dalšího měsíce, v žádném případě nedochází k refundaci.

Speciální spotřební daně (ÖTV) - existují 4 hlavní zbožové skupiny, které podléhají spotřební dani (s různou sazbou):

  • výrobky z ropy, zemní plyn, oleje, mazadla a jejich deriváty: sazba se pravidelně mění
  • automobily a ostatní dopravní prostředky, motocykly, letadla, helikoptéry a jachty: 1 % - 145 %
  • tabák a tabákové výrobky, alkoholické nápoje: 25 % - 285,6 %
  • luxusní výrobky: 6,7 % - 30 %

Průběžně dochází ke zvýšení speciální spotřební daně mnoha zbožových skupin, a to v důsledku prohlubujícího se deficitu běžného účtu platební bilance a neuspokojivého vývoje zahraničního obchodu Turecka.V této souvislosti vzrostla od 1. 1. 2014 speciální spotřební daň(ÖTV) např. u automobilů o objemu motoru 1600 cc až 2000 cc z 80% na 90%, což představuje nárůst ceny nového automobilu o cca 5,6%. U automobilů o objemu motoru nad 2000 cc vzrostla ÖTV z 130% na 145%, což představuje nárůst ceny nového automobilu o cca 6,5%.  Nárůst ÖTV zaznamenaly též alkoholické výrobky – od 1. 1. 2014 vzrostla sazba u spotřební daně u piva o 15,6%, což pro ucelenost informace přineslo zvýšení spotřební daně u piva v nominální hodnotě z 0,64 TL za 1 litr na 0,74 TL za litr. U ostatních alkoholických nápojů šlo o 10% nárůst spotřební daně, v nominálním vyjádření to u vína byl růst z 3,61 TL/litr na 3,97 TL za litr vína.

Nárůst spotřební daně o osobních aut od 1. 1. 2014:

Původní sazby

Kubatura motoru

ÖTV

DPH

Celkové daňové zatížení

<1600

40 %

18 %

65 %

1601–2000

80 %

18 %

112 %

>2000

130 %

18 %

171 %

Nové sazby

Celkové konečné navýšení finální ceny

Kubatura motoru

ÖTV

DPH

Celkové daňové zatížení

<1600

45 %

18 %

71 %

+ 3,6 %

1601–2000

90 %

18 %

124 %

+ 5,6 %

>2000

145 %

18 %

189 %

+ 6,5 %

Daň z bankovních a pojišťovacích transakcí: Transakce bankovních a pojišťovacích ústavů nepodléhají platbě DPH, nýbrž dani z bankovních a pojišťovacích operací. Aplikována je na veškeré bankovní příjmy, např. úroky z půjček apod. Všeobecná sazba činí 5%, u depozitních transakcí jde o 1%, od roku 2008 není u prodeje zahraničních deviz uplatňována žádná daň. Daň u vybraných bankovních příjmů domácích (rezidentních firem) a daň z bankovních příjmů zahraničních (nerezidentních firem) je identická:

  • dividendy: 15 %
  • úroky ze státních směnek a státních obligací: státní organizace Invest in Turkey uvádí, že se jedná o 0%, auditorská firma KPMG uvádí 1 %
  • úrok z ostatních směnek a obligací: 0 % (jde o stejný případ jako u státních obligací)
  • úrok z bankovních depozit: 15 %

Kolkovné – tzv. „stamp duty“: Kolkovné je vybíráno u celé řady dokumentů jako smluv, akreditivů, garančních listů apod. včetně platebních výměrů. Výše kolkovného se vypočítává jako procento ze základu hodnoty a představuje 0,189 % až 0,984 %. Nejběžnější sazbou je právě sazba 0,984 % aplikovaná na nově uzavírané kontrakty. Na hrubý plat zaměstnance je též uvaleno kolkovné, a to ve výši 0,66 % z hrubé mzdy.

Daň z převodu nemovitostí a pozemků: její sazba činí 0,1 % až 0,6 % z hodnoty nemovitosti.

Speciální komunikační daně:

  • Služby operátorů mobilních sítí: 25 %
  • Služby poskytovatelů kabelového a satelitního signálu: 15 %
  • Poskytovatelé internetového připojení: 5 %

Daň z bohatství (majetková daň): Dědická daň a darovací daň: sazba se pohybuje v závislosti na hodnotě od 1 % - 30 %.

Motorová daň (dle modelu a kubatury): jde o specifickou částku, která je každoročně revidována.  Daň z budov: 0,1 % - 0,3 % (u rezidentů jde o 0,1 %, u nerezidentů většinou o 0,2 %)

Další municipální a lokální daně:

  • Zábavní daň: specifická sazba v rozsahu 0 – 20 %.
  • Komunikační daň: 1 %
  • Daň z prodeje plynu a elektřiny: 1,5 %
  • Daň na ochranu životního prostředí: specifická daň podléhající každoroční revizi.

V Turecku existuje celá škála daňových výjimek a dalších zvýhodnění, které jsou aplikovány na průmyslové a další činnosti ve speciálních investičních zónách. Jde o tzv. prioritní rozvojové zóny, technologické rozvojové zóny, průmyslové parky a zóny volného obchodu. Dále jsou daňová zvýhodnění aplikována na sektor výzkumu a vývoje, vzdělávací společnosti, kulturní investice a kulturní podniky. K různým typům přechodného daňového zvýhodnění včetně dalších výjimek došlo rovněž během roku 2009 v rámci balíčků na podporu podnikání, k podpoře spotřeby aj. Velké investiční pobídky, mající přímý dopad na snížení, resp. osvobození od platby korporátní daně či DPH, byly zveřejněny během měsíce dubna 2012 tureckými vládními entitami, které si od tohoto kroku slibují zásadní příliv FDI do země, jakož i vyrovnání nerovností mezi ekonomickým potencionálem jednotlivých regionů (blíže k vládním investičním incentivám viz kapitola 2.6.).

Kromě investičních pobídek jsou z platby DPH (včetně dalšího zvýhodnění) vyňaty zejména následující oblasti (s jistými výjimkami):

  • export zboží a služeb
  • roaming poskytovaný v Turecku zákazníkům mimo Turecka (tj. nerezidentním zákazníkům) v souladu s mezinárodními úmluvami o roamingu, pokud je v nich zahrnuta reciprocita
  • explorace nalezišť nerostných surovin
  • mezinárodní doprava
  • dodávky strojů a zařízení importované pro potřeby fyzických nebo právnických osob, které jsou plátci DPH a mají certifikát příslušných úřadů potvrzující, že jsou investory
  • služby poskytované v přístavech a na letištích pro lodě a letadla
  • sociální a další výjimky se týkají dodávek pro vládu a ostatní relevantní organizace, pokud jde o kulturní, vzdělávací, zdravotní a další obdobné účely
  • bankovní a pojišťovací transakce jsou vyňaty z povinnosti platby DPH, protože podléhají zvláštní dani z bankovních a pojišťovacích transakcí ve výši 5% (viz výše)
  • daňové výjimky jsou udělovány na příjmy pocházející z aktivit firemních zahraničních  poboček a za splnění jistých podmínek stejně tak u jejich domácích i zahraničních afilací
  • výdaje na výzkum a rozvoj
  • snížení daňového základu firem se týká  některých darů, pomoci a sponzoringu sportovních aktivit.

Nicméně systém refundace DPH je značně komplexní záležitost, která je navíc determinována pravidlem reciprocity (v daném případě mezi TR a ČR). Pro konkrétní výklad doporučujeme kontaktovat daňové specialisty v místě, popř. ZÚ Ankara či GK Istanbul.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: