Turecko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

6. 6. 2017

Části STI jsou celé uloženy pod hlavními kapitolami 1-7 (nikoliv pod podkapitolami např. 1.1, 2.1 atd.)

 

  1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
    • Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: 

Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti, Republic of Turkey)

            Složení 65. vlády a rozdělení portfolií:

 

Po volbách 1. 11. 2015, kdy AKP (Adalet ve Kalkinma Partisi - Strana spravedlnosti a rozvoje) obsadila v Parlamentu 317 křesel. Nová jednobarevná vláda premiéra Binali Yildirima byla zformována 24.5. 2016.

 

 

Binali Yildirim - předseda vlády (Başbakan)

Nurettin Canikli– vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)

Numan Kurtulmuş - vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)

Turğul Türkeş - vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)

Veysi Kaynak– vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)

Mehmet Şimşek - vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)

Süleyman Soylu – ministr vnitra

Bekır Bozdağ - ministr spravedlnosti

Fatma Betül Sayan – ministryně pro rodinu a sociální politiku

Ömer Çelik - ministr pro EU

Fikri Işık – ministr obrany

Mehmet Müzzeinoğlu – ministr práce a sociální jistoty

Mehmet Özhaseki – ministr životního prostředí a urbanismu

Mevlüt Çavuşoğlu – ministr zahraničí

Nihat Zeybekçi– ministr hospodářství

Berat Albayrak – ministr energetiky a přírodních zdrojů

Atkif Çağatay Kılıç – ministr mládeže a sportu

Faruk Çelik – ministr potravin, zemědělství a živočišné výroby

Bülent Tüfenkçi – ministr obchodu a cel

Lütfi Elvan – ministr rozvoje

Nabi Avci – ministr kultury a turismu

Naci Ağbal – ministr financí

İsmet Yılmaz – ministr školství

Veysel Eroğlu – ministr lesů a vodního hospodářství

Recep Akdağ – ministr zdravotnictví

Ahmet Arslan – ministr dopravy, námořnictví a komunikací

Faruk Özlü – ministr průmyslu a vědy

Pozorovatelé vnitropolitického dění spekulují o možných změnách kabinetu počátkem 07/2017.

 

  • Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha:  783 562 km2 (zdroj World FactBook, 2015), z toho 769 632 km2 pevnina a 13 930 km2 vodních ploch.

Délka hranice: 2.648 km (Arménie 268 km, Ázerbájdžán 9 km, Bulharsko 240 km, Gruzie 252 km, Řecko 206 km, Írán 499 km, Irák 352 km, Sýrie 822 km, pobřeží: 7 200 km).

Počet obyvatel: 78 741 053 (průměrná hustota obyvatelstva: 102/km2). V roce 2015 vzrostl počet obyvatelstva o 1 milion 45 tisíc 149 oproti loňskému roku (všechny níže uvedené údaje jsou čerpány ze zdrojů Turkstat, a to ke dni 31. 12. 2015).

Gramotnost: 94,9% celkové populace (muži 98,3%, ženy 91,6%), podíl mužů na celkové populaci 50,2% (39 511 191), podíl žen na celkové populaci 49,8% (39 229 862).

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,12%. 

Demografické složení: (věk) 0-14: 24% (18 886 220), 15-64: 67,8%, (53 359 594), +65: 8,2%, (6 495 239), průměrné stáří populace činí 29,6 let.

Porodnost: 16,9 narození/1000, porodnost: 2,14 dětí/na 1 ženu. V roce 2015 se narodilo 1 325 783 dětí, 51% chlapců a 49% děvčat. Dětská populace (0-17) tvoří v Turecku 29% obyvatelstva, tj. 22 870 683.

Úmrtnost: 5.2/1000, dětská úmrtnost 10.7/1000.  Počet úmrtí vzrostl o 3,6%.

Průměrný věk obyvatelstva: 31 (průměrný věk mužů: 30,4, průměrný věk žen: 31,6).

Národnostní složení: oficiální statistiky neuvádějí, odhad: Turci 70-75%, Kurdové 18%, zbývající 7-12% (Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další). 

Náboženské složení:  99,8% obyvatelstva jsou muslimové (většina sunnité, menšina alevité), 0,2% ostatní (ortodoxního, gregoriánského, židovského, katolického a protestantského vyznání). Řecký ortodoxní i arménský patriarchát sídlí v Istanbulu. 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji užívané jazyky: turečtina                                                                 

Kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejm. na jihovýchodě Turecka. Znalost ostatních světových jazyků, především němčiny a angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp. francouzštiny je omezena na vzdělanější vrstvy a významná turistická střediska, němčiny na bývalé “gastarbeitery”. 

Administrativně správní členění, hlavní a další velká města / počet obyvatel: Turecko je rozděleno na 81 provincií (il), členěných dále na okresy (ilçe).    

Ankara                5 270 575  

Istanbul                14 657 434 (počet obyvatelstva se zvýšil o 2% oproti roku 2014)

Izmir                     4 168 415

Bursa                    2 842 547

Antalya                 2 288 456 

 

Nejméně obydlenou provincií je Bayburt s 78 550 obyvateli.

(zdroj Turkstat k 31. 12. 2015)

 

Peněžní jednotka: turecká lira – mezinárodní kód TRY, vnitrostátní TL                   

Kurz k 17. 5. 2015           2,61 TRY/USD                      2, 83 TRY/EUR

Kurz k 17. 5. 2016           2,96  TRY/USD                     3,35  TRY/EUR

Kurz k 8. 3. 2017             3,67  TRY/USD                     3,88  TRY/EUR

 

Jak je patrné z výše uvedených čísel, kurz TL podléhá značné fluktuaci s celkovým trendem směrem dolů v posledních dvou letech.

 

Cizí měny jsou volně směnitelné, v zahraničním obchodě se využívají USD i EUR. Používání cizích měn ve vnitřním platebním styku není zakázáno, některé obchody ceny uvádějí v místní i volně směnitelné měně (zejména v turistických destinacích).

 

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru

Turecko je na základě ekonomických výsledků z posledních let považováno za zemi s nově industrializovanou a rychle se rozvíjející ekonomikou. Turecké hospodářství patří přes ekonomické zpomalení v roce 2016 mezi zajímavější v dravé skupině rozvíjejících se trhů. Domácí turecká ekonomika přes množství vnitřních i mezinárodních výzev  - terorismus, ukončení mírového dialogu s tureckou kurdskou menšinou, růst regionální nestability uvnitř země, vnitropolitická nejistota, uprchlíci, vojenské operace v Sýrii a Iráku s dopadem na vztahy s Ruskem a USA – vykazuje přes krizi v roce 2016 solidní výkon. Turecko se relativně dobře vyrovnává s globálním poklesem přílivu kapitálu do rozvíjejících se trhů.

Turecká ekonomika i v roce 2016 pokračoval v růstu HDP 2,9%, ve srovnání s rokem 2015 došlo ke zpomalení, kdy byl růst HDP 6,1%. Velmi dramatický byl pokles HDP ve III.Q 2016, kdy se turecká ekonomika propadla z růstu HDP 5,3% ve II.Q (respektive 4,5% v I.Q) do záporných čísel v podobě poklesu o 1,3%, aby se na konci roku 2016 (IV.Q) vrátila k prorůstovému trendu 3,5%. Silná domácí poptávka a vládní projekty zabránily většímu propadu turecké ekonomiky Turecké hospodářství nadále těží také z nízkých cen ropy a plynu.

 

V letošním roce se očekává, že se výkonost tureckého hospodářství přes pokračující komplikace (bezpečnost, vztah k EU) bude zvyšovat. Turecko zlepšilo vztahy s Ruskem, pokračuje rozsáhlá ekonomická aktivita v Africe, má tendenci napojit se na projekty Hedvábné stezky z Číny, činí vnitřní úsporná opatření, což vše by mělo způsobit, že se růst HDP v roce 2017 oproti roku 2016 mírně zvýší. Růst HDP se v roce 2017 očekává v rozmezí přibližně 3 - 3,3 %.

Velmi citelné ztráty zaznamenalo Turecko v roce 2016 v cestovním ruchu. Počet zahraničních turistů, kteří navštívili Turecko v roce 2016, klesl u turistů z RF o 80%, u turistů ze SRN a dalších západoevropských zemí cca o 30 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2015. To je největší pokles příjezdu turistů za posledních deset let, počínaje říjnem roku 2006.

Další odhady v tomto sektoru očekávají nadále pozvolné snižování, způsobené nedořešenými konflikty se sousedy, hrozbou teroristických útoků a také diplomatickou roztržkou se zeměmi EU. Turistika tvořila cca 3,7 % HDP Turecka. Turisté z EU tvořili 53% klientů a výrazně předčili turisty z RF (10%) a dalších zemí. V letošním roce se očekává nárůst počtu ruských turistů, kteří však nenahradí absentující turisty z Evropy. Nadále se očekávají ztráty pracovních míst, zvláště v Antalyi a dalších přímořských střediscích.  

Turecku náleží 17. místo mezi nejsilnějšími světovými ekonomikami. Z  regionálního a globálního pohledu představuje Turecko v současnosti největší ekonomiku na Blízkém východě, následuje Írán a Saúdská Arábie. Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě.

Turecké HDP dosáhlo na konci roku 2016 hodnoty 857,43 mld. USD v běžných cenách. V domácí měně dosáhl HDP v roce 2016 hodnotu 1 971 mld turecký lir) oproti 1953 mld tureckých lir v roce 2015. Na obyvatele v běžných cenách klesl HDP z 10 910 USD v roce 2015 na 10 743 USD v 2016 (snížení o 165 USD, cca 1,9%) jedním z důvodů je pokračující znehodnocování domácí měny.

Současný růst HDP neodpovídá potenciálu, který Turecko představuje. Turecko by nadále podle OECD mělo být schopné růst v míře cca 4 - 5 %. K dosažení této míry je však zapotřebí zavést strukturální reformy, které by vedly k efektivnějšímu využití silných stránek domácího trhu - vhodná struktura pracovní síly, relativní politická stabilita, poměrově nízká nákladovost výroby a věkové spektrum populace (zhruba čtvrtina populace spadá do skupiny 0-14 let). Negativním rysem turecké ekonomiky je zaostávání soukromých investic za veřejnými výdaji, deficit běžného účtu platební bilance (1,2 % HDP v r. 2015, cca 7,4 mld. USD a 1% HDP v roce 2016, cca 7,8 mld USD), stagnace produktivity práce, slabá konkurenceschopnost domácí produkce, vysoká inflace a míra nezaměstnanosti. Turecko nezbytně potřebuje udržet kontinuitu v zavádění moderních výrobních technologií a inovací.  

Hospodářský vývoj v Turecku v posledních měsících naznačuje oživení ekonomiky oproti útlumu z roku 2016. Makroekonomické ukazatele z 1Q 2017 naznačují, že ekonomický výkon v letošním roce posílí ve srovnání s rokem 2016. Průmyslová výroba v prvních měsících 2017 roste, soukromý sektor sice čelí problémům s přístupem k externímu financování, ale stát se snaží reagovat vládními projekty a pobídkami, hrozbou zůstává vysoká úroveň politické intervence do ekonomických otázek, která negativně ovlivňuje nálady zahraničních investorů.

Vzhledem k celkovému zlepšení stavu turecké ekonomiky došlo po snížení mezinárodního ratingu mezinárodními ratingovými agenturami v průběhu roku 2016 k zastavení propadu a v některých případech dokonce k návratu do investičního pásma. Ratingová agentura S&P  hodnotí schopnost Turecka splácet devizové závazky ještě spekulativní známkou BB (na úrovni Brazílie, Chorvatska a Makedonie). Agentura Moody´s zlepšila v lednu 2017 hodnocení Turecka na stále ještě spekulativní Ba1 (Portugalsko, Rusko), když v předchozím období nejprve zhoršila Turecku ratingovou známku Baa3 z ledna 2016 na podzim 2016 na Ba2. Agentura Fitch se po snížení během roku 2016 o jeden stupeň ratingu z BBB- na BB+ vrátila zpět investičního pásma na stupeň BBB-.

Vývoj makroekonomických ukazatelů v letech 2012 – 2016:

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP

 

 

 

 

 

    HDP v běžných cenách - v mld. TL

1416,8

1565,1

1749,8

1953,6

1971,1

    HDP v běžných cenách - v mld. USD

873,7

950,3

934,1

859,0

857,4          

    HDP ve stálých cenách - v mld. TL

117,7

122,5

126,1

131,3

134,8

    Reálný růst HDP (stálé ceny)  (%)

2,1

4,2

2,9

4,0

2,7

    HDP/obyvatele - v TL (běžné ceny)

18 846

20 607

22 753

25 130

24 745

    HDP/obyvatele - v USD (běžné ceny)

11 553

 12 395              

12 022

10 910

10 743

Inflace  (%)  CPI (konec období)

6,2

7,4

8,1

8,8

8,5

Nezaměstnanost   (%)

9,6

10,0

9,9

11,2

11,8

    

     Zdroj: Turecký statistický úřad Turkstat, Centrální banka Turecka, Světová banka

V roce 2016 se průměrná inflace pohybovala kolem 8,5%, v lednu 2017 se inflace zvýšila na 10,9% v meziročním srovnání. Poslední míra inflace vykázaná Tureckým statistickým úřadem (Turkstat) za duben 2017 činila 11,9 % ve srovnání s cenami ve stejném období roku 2016. V dubnu vzrostly spotřebitelské ceny o 1,3% v porovnání s cenami v předchozím měsíci. Podle Turkstatu za zvýšením spotřebitelských cen v dubnu 2017 stojí růst cen zejména za oděvy a obuv.

Míra nezaměstnanosti v Turecku v únoru 2017 představovala 12,6%. Počet nezaměstnaných se pohybuje kolem čísla 3,9 milionu.

Trh práce a nezaměstnanost – srovnání údajů v únoru 2015 a 2016
Zdroj: Turkstat

Počet zaměstnaných osob starších 15 let vzrostl z 26,42 mil. v únoru 2016 na 26,96 mil v únoru 2017. Ve srovnání s počtem zaměstnaných osob v únoru 2016 se pracovní trh v Turecku zvýšil cca o 500 tis. míst.  Z tohoto počtu pracovalo 6,7 % zaměstnanců ve stavebnictví, 18,7% (+0,3%) v zemědělství, 19,5% (+0,3%) v průmyslu a 55,2% (+0,2%) ve službách, oproti předcházejícímu se poměry výrazně nezměnily.

V meziročním srovnání situace v únoru 2016 se zvýšilo zastoupení v zemědělském sektoru o cca 160 000 pracovních míst, zaměstnanost v nezemědělských odvětvích se zvýšila o 341 tisíc. O 1,2% se snížila zaměstnanost v sektoru veřejných služeb.

Nezaměstnanost mužů se v ročním srovnání mírně zvýšila z 10,1% na 11,7% u žen došlo také k nárůstu z 12,7 % v únoru 2016 na 14,8% v únoru 2017, přičemž v případě růstu nezaměstnanosti v Turecku se jedná o dlouhodobější trend.

Nepříjemným faktorem pro Turecko je výrazný nárůst zaměstnanosti mladých (15-24 let), kde došlo ke zvýšení nezaměstnanosti z 18,6% v únoru 2016 na 23,3% v únoru 2017 (muži 17,4% v roce 2016 a 21,5% v roce 2017, u žen 20,7% v roce 2016 a 26,6% v roce 2017), opět platí, že vysoká nezaměstnanost mezi mladými patří mezi dlouhodobé problémy Turecka.

 

  • Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo

 

V roce 2016 výdaje státního rozpočtu dosáhly 583,7 mld TL a vláda hospodařila s deficitem ve výši 29,3 mld. TL, což představuje přibližně 7,81 mld USD resp. 1 % HDP. V meziročním srovnání jde o mírně zlepšený deficit fiskální politiky státu jako v předchozím roce (1,1% HDP).

V roce 2015 výdaje státního rozpočtu dosáhly 506 mld TL a vláda hospodařila s deficitem ve výši 22,6 mld. TL, což představuje přibližně 7,4 mld USD resp. 1,1 % HDP. V meziročním srovnání jde o mírně zlepšený deficit fiskální politiky státu jako v předchozím roce (1, 2% HDP).

Vývoj státního rozpočtu (v mil. TL) v letech 2010 až 2016:

  v mil. TRY

2013

2014

2015

2016

Příjmy celkem

389 682

425 758

483,4

554 400

z toho daňové

326 169

352 436

96 286

458 700

Výdaje celkem

408 224

448 424

506 000

583  700

Saldo (mld TRY)

-18, 5

 - 22, 6

-22,6

 

-29,3

Zdroj: Ministerstvo financí TR (poznámka ZÚ: problémem tureckých statistik je skutečnost, že údaje jsou průběžně měněny i retroaktivně, respektive v následujícím období jsou vynechány dlouhé řady umožňující sledování meziročních změn).

Deficit státního rozpočtu HDP v % (dle definice EU):

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2015    

2016

 

2,2%

5,5%

3,6%

1,4%

2%

1,18%

1,2%

1%

Zdroj: MF TR, dopočty ZÚ Ankara 

1.5 Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost

Vývoj platební bilance představuje Achillovu patu turecké ekonomiky. Tento problém byl nicméně i přes klesající export v roce 2016 zmírňován stále relativně nižší cenou ropy. Obchodní deficit v r. 2016 byl díky tomu na stejné úrovni jako v roce 2015 resp. nejnižší od roku 2009 (32,1 mld. USD v roce 2015 a 32, 6 mld USD v roce 2016).

V r. 2014 deficit běžného účtu (CAD) dosáhl hodnoty 45,84 mld. USD, což znamenalo meziročně pokles o 29%. Zlepšení salda běžného účtu platební bilance pramenilo především ze dvou faktorů, a to z vyšších exportních výkonů turecké ekonomiky o 8,65 mld. USD, resp. nižšímu schodku obchodní bilance a nižšího importu zlata o 7,88 mld. USD. I přesto kvalita financování CAD zůstala vcelku tristní. Zejména čisté přímé zahraniční investice poklesly o dramatických 38% na 5,48 mld. USD z hodnoty 8,88 mld. USD v r. 2013. Současně turečtí rezidenti téměř zdvojnásobili své investice v zahraničí (+89%), což vedlo k odlivu kapitálu ve výši 6,66 mld. USD. V tomto důsledku pokryl příliv přímých zahraničních investic pouze 12% deficitu běžného účtu platební bilance. Rovněž tak portfoliové investice klesly meziročně o 17% na hodnotu 17,72 mld. USD. Státní devizové rezervy meziročně poklesly o 448 mil. USD na hodnotu 9,91 mld. USD.

Vysoký deficit běžného účtu platební bilance indikuje strukturální problémy ekonomiky, resp. absenci konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektuje skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádá hodnotné globální značky, které by mohly táhnout exportní výkon Turecka a mohly úspěšně komercionalizovat své produkty v zahraničí. I když odhadovaná cena sta nejhodnotnějších značek Turecka během posledních šesti let vzrostla z 10 mld. USD na 33 mld. USD, stále tato celková agregátní hodnota nedosahuje ani hodnoty samotné značky IBM (36 mld. USD) a de facto se rovná hodnotě značky Wal-mart.

                   Vývoj deficitu platební bilance (v mld. USD a jako poměr deficit/HDP v %):

 

2012

2013

2014

2015

2016

Deficit v mld. USD

46,5

65,03

45,84

32,1

32,6

Deficit/HDP

6,1%

7,9%

5,7

4,4

3,8

                 Zdroj: Undersecretariat of Treasury

Hrubá zahraniční zadluženost rok 2015 zaznamenala hodnoty 406 mld. USD, což je více než o 67 mld. USD než v roce 2012, korespondující s 15% růstem zadlužení. Negativní stav enormního zahraničního zadlužení privátního sektoru tak pokračoval, v absolutním vyjádření v porovnání 2014 nepatrnou stagnaci a dosáhl 406 mld USD. Nejvyšší podíl na konci r. 2013 připadal na privátní sektor. Celých 40% celkového dluhu, bylo v kategorii splatnosti kratší než jeden rok, přičemž 85% z této částky připadá na privátní sektor.

Vývoj dokumentuje níže uvedená tabulka zahraniční hrubé zadluženosti Turecka – v mil. USD (včetně centrální banky a dalších finančních ústavů a privátního sektoru) :

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Hrubý dluh

291 868

303 817

338 924

389 115

402 415

405 985

404182

Hrubý dluh/ HDP

39,9%

39,3%

43,1%

47,3%

35%

34,3%

28,3%

Zdroj: Undersecretariat of Treasury – údaje za r. 2006-2014 upraveny k 19. 5. 2015 na základě upřesněných, resp. revidovaných údajů uvedených zdrojem

1.6 Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V roce 2001 v důsledku bankovní krize a privatizace některé banky zanikly a jiné se sloučily s většími nebo jimi byly pohlceny. Současné bankovní domy reflektovaly situaci krizového r. 2001 a jejich kapitálová přiměřenost se tak v letech 2014-2015 pohybuje na hranici 15 až 18%, byť se snižující se tendencí z hodnoty 17,84% (leden 2013) na hodnotu 16,3%. V zemi působí řada zahraničních bank, ať už jako klasické depozitní banky pro privátní i korporátní klientelu, nebo jako úvěrové investiční ústavy.

Dohled nad komerčním bankovním sektorem a kapitálovým trhem má nově v kompetenci vicepremiér Canikli. Centrální banka a státní finance má pod dohledem vicepremiér pro ekonomické otázky Mehmet Şimşek (Republic of Turkey Prime Ministry - Undersecretariat of Treasury www.treasury.gov.tr), provádění bankovního dozoru a další úlohy jsou svěřeny Státní bankovní regulační agentuře BBDK (Banking Regulation and Supervision Agency), na jejichž internetových stránkách (www.bbdk.org.tr) lze nalézt údaje k jednotlivým bankám, statistiky, příslušnou legislativu apod. Na internetové stránce Bankovní asociace Turecka – TBB (Türkiye Bankalari Birligi) (www.tbb.org.tr) je dostupný jak jmenný seznam všech bank a ústavů s adresami, e-maily, telefony a jmény ředitelů, tak i další užitečné informace.

Celkově v Turecku působí 49 bank dle níže uvedené struktury:

          A/ Centrální banka Turecka (TCMB), internet: www.tcmb.gov.tr

    B/ Depozitní banky:

    3 státní depozitní banky:

    Ziraat Bankasi (Zemědělská banka): m.j. pro zemědělce a státní sektor

    Halk Bankasi (Lidová banka):  m.j. sociální zabezpečení

    Vakıflar Bankasi (Nadační banka): m.j. pro podporu malopodnikatelů 

  • privátních depozitních bank

19 zahraničních depozitních bank (např. Deutsche Bank, Citibank, ING Bank aj.) a poboček zahraničních bank (např. Societé Générale, ABN AMRO Bank, JP Morgan Chase aj.)

    C/ Rozvojové a investiční banky

    3 státní turecké rozvojové a investiční banky (které nepřijímají deposita):

A/ Türk Eximbank (pouze zahraničně ekonomické a obchodní operace – exportní a garanční banka)

    B/ Iller Bankami – rozvojová municipální banka

    C/ Türkiye Kalkinma Bankasi

10 privátních tureckých a zahraničních rozvojových a investičních bank

    D/ Participující banky

    Celkem se jedná o 4 banky fungující na principu islámského bankovnictví

Pojišťovny 

V současné době působí na trhu 48 pojišťovacích ústavů, 18 penzijních fondů a 2 zajišťovny s licencí Úřadu vicepremiéra pro ekonomické otázky (Undersecretariat of Treasury – www.treasury.gov.tr). V souladu s přibližováním země k EU vstoupil v platnost v roce 2007 nový zákon o pojišťovnictví. Všechny pojišťovací ústavy jsou nyní privátní. Podle typu pojišťovacích operací poskytuje 8 ústavů životní pojištění, 18 ústavů penzijní pojištění, 40 ústavů ostatní typy pojištění, nadto zde fungují dvě zajišťovny. Z celkového aktuálního počtu 48 pojišťoven v Turecku pracuje celkem kolem 16 licencovaných zahraničních pojišťovacích společností (např. Generali, AXA, Allianz, ING aj.). Další informace jsou dostupné na internetových stránkách Asociace pojišťoven TSB (Association of the Insurance Companies of Turkey) www.tsb.org.tr.

  1. 7. Daňový systém

Turecký daňový systém doznává postupně řady změn, z hlediska usídlování firem je nejdůležitější poslední právní úprava korporátních daní z června 2006 (Corporate Tax Law č. 5520), která zjednodušila veškeré procedury a stanovila jednotnou sazbu daně ve výši 20%. Systém zahrnuje celou škálu daní, některé sazby se každoročně mění. Výběr hlavních daní probíhá na centrální úrovni, některé specifické daně jsou vybírány na úrovni obcí.

Rozbor daňového systému poskytují v angličtině internetové stránky státní organizace na podporu investic ISPAT (zkráceně „Invest in Turkey“) v oddíle „Investor´s Guide“ na adrese www.invest.gov.tr. Zevrubný popis daňového systému včetně dalších užitečných informací k podnikání v Turecku poskytuje publikace „Invest in Turkey“ auditorské společnosti KPMG Turecko, která je volně dostupná na internetových stránkách www.kpmg.com.tr. Obsahuje rovněž řadu tabulek včetně modelových výpočtů. Velmi hodnotným zdrojem informací jsou též web stránky společnosti Deloitte na adrese: http://www.deloitte.com.tr. Českým firmám lze doporučit, aby se obracely na odborné zahraniční konzultantské firmy, které se dlouhodobě komplikovaným tureckým daňovým systémem zabývají.

Základní daně

Daň z příjmu se vybírá z veškerých příjmů, a to jak od domácích a zahraničních fyzických osob, tak od právnických osob sídlících v Turecku. Nerezidenti, kteří disponují příjmem získaným v Turecku (prostřednictvím zaměstnání, majetkového vlastnictví, obchodních operací či jiných aktivit generujících příjem) jsou rovněž zdaňováni, pouze však z příjmu získaného v Turecku.

Korporátní daň - základní sazba korporátní daně vybírané ze zisku činí 20%.

Daň z příjmu jednotlivců: jde o progresivní zdanění se sazbou od 15% do 35%. Sazby aplikované na roční příjem (v tureckých lirách – TRY) jsou následující:

Příjmová skupina (v TRY)

Sazba v %

do 12.000

15%

12.001 – 29.000

20%

29.001 – 106.000

27%

106.001 a více

35%

 

Detailnější informace lze opět nalézt v studii „Invest in Turkey“ KPMG (str. 84 a dále).

https://assets.kpmg.com/content/dam/kpmg/tr/pdf/2017/03/investment-in-turkey-2017.pdf

Daň z přidané hodnoty – DPH: 

Zboží a služby: 18%

Základní potraviny a textilní produkty: 8%

Některé zemědělské produkty: 1%

DPH je vybíráno rovněž z importovaných výrobků (v angličtině tzv. „input VAT“) a složitým mechanismem je vyrovnáváno s DPH (tzv. „output VAT“) vybíranou v místě (malo)prodeje.  Doporučujeme, aby se firmy v tomto směru dohodly o postupu se svým zahraničním tureckým partnerem, případně využily služeb zkušených mezinárodních konzultantských firem se sídlem v Turecku. Systém je postaven na zápočtu hodnot „input VAT“ a „output VAT“. Eventuální přebytek importní „input VAT“ se převádí k dobru do dalšího měsíce, v žádném případě nedochází k refundaci.

Speciální spotřební daně (ÖTV) - existují 4 hlavní zbožové skupiny, které podléhají spotřební dani (s různou sazbou):
a/ výrobky z ropy, zemní plyn, oleje, mazadla a jejich deriváty: sazba se pravidelně mění,
b/ automobily a ostatní dopravní prostředky, motocykly, letadla, helikoptéry a jachty: 1% - 145%,
c/ tabák a tabákové výrobky, alkoholické nápoje: 25% - 285,6%,
d/ luxusní výrobky: 6,7% - 30%

Průběžně dochází ke zvýšení speciální spotřební daně mnoha zbožových skupin, a to v důsledku prohlubujícího se deficitu běžného účtu platební bilance a neuspokojivého vývoje zahraničního obchodu Turecka. V této souvislosti vzrostla od 1. 1. 2014 speciální spotřební daň (ÖTV) např. u automobilů o objemu motoru 1600 cc až 2000 cc z 80% na 90%, což představuje nárůst ceny nového automobilu o cca 5,6%. U automobilů o objemu motoru nad 2000 cc vzrostla ÖTV z 130% na 145%, což představuje nárůst ceny nového automobilu o cca 6,5%.  Nárůst ÖTV zaznamenaly též alkoholické výrobky – od                       1. 1. 2014 vzrostla sazba u spotřební daně u piva o 15,6%, což pro ucelenost informace přineslo zvýšení spotřební daně u piva v nominální hodnotě z 0,64 TL za 1 litr na 0,74 TL za litr. U ostatních alkoholických nápojů šlo o 10% nárůst spotřební daně, v nominálním vyjádření to u vína byl růst z 3,61 TL/litr na 3,97 TL za litr vína.

Nárůst spotřební daně o osobních aut od 1. 1. 2014:

 

 

Původní sazby

 

 

Nové sazby

 

 

Kubatura motoru

ÖTV

DPH

Celkové daňové zatížení

ÖTV

DPH

Celkové daňové zatížení

Celkové konečné navýšení finální ceny

‹1600

40%

18%

65%

45%

18%

71%

+ 3.6%

1601 - 2000

80%

18%

112%

90%

18%

124%

+ 5.6%

›2000

130%

18%

171%

145%

18%

189%

+ 6.5%

 

Daň z bankovních a pojišťovacích transakcí: Transakce bankovních a pojišťovacích ústavů nepodléhají platbě DPH, nýbrž dani z bankovních a pojišťovacích operací.  Aplikována je na veškeré bankovní příjmy, např. úroky z půjček apod. Všeobecná sazba činí 5%, u depozitních transakcí jde o 1%, od roku 2008 není u prodeje zahraničních deviz uplatňována žádná daň. Daň u vybraných bankovních příjmů domácích (rezidentních firem) a daň z bankovních příjmů zahraničních (nerezidentních firem) je identická:

a/ dividendy: 15%,
b/ úroky ze státních směnek a státních obligací: státní organizace Invest in Turkey uvádí, že se jedná o 0%, auditorská firma KPMG uvádí 1%,
c/ úrok z ostatních směnek a obligací: 0% (jde o stejný případ jako u státních obligací),
d/ úrok z bankovních depozit: 15%.

Kolkovné – tzv. „stamp duty“: Kolkovné je vybíráno u celé řady dokumentů jako smluv, akreditivů, garančních listů apod. včetně platebních výměrů. Výše kolkovného se vypočítává jako procento ze základu hodnoty a představuje 0,189% až 0,984%. Nejběžnější sazbou je právě sazba 0,984% aplikovaná na nově uzavírané kontrakty. Na hrubý plat zaměstnance je též uvaleno kolkovné, a to ve výši 0,66% z hrubé mzdy.

Daň z převodu nemovitostí a pozemků: její sazba činí 0,1% až 0,6% z hodnoty nemovitosti.

Speciální komunikační daně:

Služby operátorů mobilních sítí: 25%

Služby poskytovatelů kabelového a satelitního signálu: 15%

Poskytovatelé internetového připojení: 5%

Daň z bohatství (majetková daň):

Dědická daň a darovací daň: sazba se pohybuje v závislosti na hodnotě od 1% - 30%.

Motorová daň (dle modelu a kubatury): jde o specifickou částku, která je každoročně revidována.  Daň z budov: 0,1% - 0,3% (u rezidentů jde o 0,1%, u nerezidentů většinou o 0,2%)

Další municipální a lokální daně:

Zábavní daň: specifická sazba v rozsahu 0 – 20%.

Komunikační daň: 1%

Daň z prodeje plynu a elektřiny: 1,5%

Daň na ochranu životního prostředí: specifická daň podléhající každoroční revizi.

V Turecku existuje celá škála daňových výjimek a dalších zvýhodnění, které jsou aplikovány na průmyslové a další činnosti ve speciálních investičních zónách. Jde o tzv. prioritní rozvojové zóny, technologické rozvojové zóny, průmyslové parky a zóny volného obchodu. Dále jsou daňová zvýhodnění aplikována na sektor výzkumu a vývoje, vzdělávací společnosti, kulturní investice a kulturní podniky. (blíže k vládním investičním incentivám viz kapitola 2.6.).

Kromě investičních pobídek jsou z platby DPH (včetně dalšího zvýhodnění) vyňaty zejména následující oblasti (s jistými výjimkami): 

a/ export zboží a služeb, 
b/ roaming poskytovaný v Turecku zákazníkům mimo Turecka (tj. nerezidentním zákazníkům) v souladu s mezinárodními úmluvami o roamingu, pokud je v nich zahrnuta reciprocita,
c/ explorace nalezišť nerostných surovin,
d/ mezinárodní doprava,
e/ dodávky strojů a zařízení importované pro potřeby fyzických nebo právnických osob, které jsou plátci DPH a mají certifikát příslušných úřadů potvrzující, že jsou investory,
f/ služby poskytované v přístavech a na letištích pro lodě a letadla, 
g/ sociální a další výjimky se týkají dodávek pro vládu a ostatní relevantní organizace, pokud jde o kulturní, vzdělávací, zdravotní a další obdobné účely, 
h/ bankovní a pojišťovací transakce jsou vyňaty z povinnosti platby DPH, protože podléhají zvláštní dani z bankovních a pojišťovacích transakcí ve výši 5% (viz výše),
ch/daňové výjimky jsou udělovány na příjmy pocházející z aktivit firemních zahraničních poboček a za splnění jistých podmínek stejně tak u jejich domácích i zahraničních afilací,
i/ výdaje na výzkum a rozvoj,
j/ snížení daňového základu firem se týká některých darů, pomoci a sponzoringu sportovních aktivit.

Nicméně systém refundace DPH je značně komplexní záležitost, která je navíc determinována pravidlem reciprocity (v daném případě mezi TR a ČR). Pro konkrétní výklad doporučujeme kontaktovat daňové specialisty v místě, popř. ZÚ Ankara či GK Istanbul.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: