MZV: Souhrnná teritoriální informace

Ukrajina je východoevropskou zemí s hlavním městem Kyjev na řece Dněpr. Nezávislost země získala v roce 1991. Ukrajina je unitární polo-prezidentská republika s jednokomorovým parlamentem (Nejvyšší rada Ukrajiny), která se dělí na 24 oblastí, autonomní republiku Krym, Kyjev a Sevastopol (města se speciálním statusem). Část Doněcké, Luhanské, Charkovské, Zaporožské a Chersonské oblasti a Krym není pod kontrolou ukrajinské vlády. Prezidentem je Volodymyr Zelenskyj.

Od roku 2017 je v platnosti Asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou a postupně probíhá integrace ukrajinského trhu do vnitřního trhu EU. Evropská unie je zároveň nejvýznamnějším obchodním partnerem země. Mezi perspektivní odvětví patří zemědělství, IT včetně digitalizace, energetika, zdravotnictví či dopravní průmysl.

Navzdory válce ukrajinská ekonomika v roce 2025 vzrostla o 1,8 % (po propadu o 28,8 % v roce 2022 a růstu o 2,9 % v roce 2024), přesto však země nadále čelí nejhlubší hospodářské krizi od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu. Válka zasáhla všechny segmenty ekonomiky. Souhrn přímých škod (zničení a poškození civilní a vojenské infrastruktury) i nepřímých ztrát (pokles HDP, omezení investic, odliv pracovní síly, vyšší výdaje na obranu a sociální podporu apod.) se pohybuje kolem jednoho bilionu eur. Ztráta významných průmyslových regionů, rozsáhlá vnitřní i zahraniční migrace a uzavírání podniků vedly k prudkému růstu nezaměstnanosti, která v květnu 2022 dosáhla 30,7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Do konce roku 2025 však klesla na 11,5 %, což představuje nejnižší úroveň od začátku války.

Výrazný nárůst veřejného dluhu na 98,4 % HDP představuje závažné riziko pro makroekonomickou stabilitu země. Lepších hospodářských výsledků může Ukrajina dosáhnout především za předpokladu snížení intenzity ozbrojeného konfliktu, což by vedlo ke zmírnění bezpečnostních rizik a obnovení spotřebitelské i investiční poptávky. Klíčovými faktory dalšího vývoje zůstávají návrat ukrajinských občanů ze zahraničí a obnova investiční aktivity spojené s rekonstrukcí země. Ke konci května 2026 většina mezinárodních bank a ratingových agentur očekává postupné zpomalování růstu ukrajinské ekonomiky, především v důsledku přetrvávající nejistoty spojené s globálními obchodními spory. Pozitivním faktorem zůstává rostoucí objem obranných zakázek pro domácí průmysl, který částečně podporuje průmyslovou výrobu a ekonomickou aktivitu. V současné době je zvyšování cen omezováno administrativními opatřeními jako jsou regulované ceny plynu, tepla a elektřiny a také řízená flexibilita směnného kurzu. S postupným uvolňováním restrikcí je velmi pravděpodobný růst inflace. Bude to způsobeno cenami pohonných hmot a energií, rostoucími výrobními náklady, nedostatkem některého zboží včetně potravin dříve vyráběných v jižních oblastech Ukrajiny a také výrazným uvolněním měnové politiky, kterému se dá při současných okolnostech jen těžko vyhnout.

Ukrajina patří mezi dvacet nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky. Díky aktivnímu vstupu českých firem na trh v návaznosti na ekonomickou část Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou vykazuje vzájemný obchod dlouhodobě rostoucí trend. Od roku 2015 se český export na Ukrajinu více než zdvojnásobil a lze očekávat jeho další stabilní růst. Na Ukrajině působí více než 200 kanceláří a zastoupení českých společností, zejména v Kyjevě a Kyjevské oblasti, Lvovské, Dněpropetrovské a Zakarpatské oblasti. České firmy jsou aktivní v řadě odvětví – od strojírenství, automobilového průmyslu a energetiky až po obranný průmysl, zemědělství a zdravotnické technologie. Ve většině sektorů dokázaly využít lepší dostupnost financování, mimo jiné prostřednictvím mezinárodních finančních institucí, jako jsou European Investment Bank a European Bank for Reconstruction and Development, i vyšších rozpočtových příjmů místních samospráv v důsledku decentralizace. Financování obnovy a posilování odolnosti ukrajinské ekonomiky probíhá již během války, zejména prostřednictvím mezinárodních finančních institucí a evropských podpůrných nástrojů. Jeho další rozsah bude záviset na bezpečnostní situaci, pokračování reforem a potřebách poválečné rekonstrukce.

Při vstupu na ukrajinský trh je potřeba zohlednit velký význam osobního jednání, dále je nutné počítat s tím, že obchodní jednání probíhají zpravidla delší dobu. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat volbě důvěryhodných ukrajinských partnerů.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Ukrajina (309.67 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Politické procesy na Ukrajině probíhají v rámci poloprezidentského systému, v němž řídí vládu prezident volený přímo na pětileté funkční období; ten ovšem zároveň sdílí některé exekutivní pravomoci s jím navrhovaným a parlamentem schvalovaným premiérem. Od července 2025 stojí v čele vlády premiérka Yulia Svyrydenko. Vítězem prezidentských voleb se stává kandidát, který dosáhne nadpoloviční většiny v 1.kole, případně ve 2.kole, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti. Legislativní pravomoci má jednokomorový parlament (Verchovna rada), do něhož je voleno 450 (26 poslanců z jednomandátových obvodů na územích nekontrolovaných vládou voleno není) poslanců na pětileté funkční období. Politické strany většinou nejsou ideologicky vyhraněné, spíše spjaty s konkrétními osobami a podnikatelskými zájmy. Vítězem ukrajinských prezidentských voleb se 21. dubna 2019 stal herec a producent V. Zelenskyj, který ve 2. kole porazil dosavadního prezidenta P. Porošenka (73,22 % vs 24,45 %). Hlavním tématem kampaně Zelenského byl boj proti korupci a současnému establishmentu; rovněž slíbil pokračovat v euroatlantickém kurzu. Dne 21. 7. 2019 se na popud nového prezidenta uskutečnily předčasné parlamentní volby. Prezidentova strana Sluha lidu v nich získala 43,7 % hlasů (124 míst).

Zásadní změnu vnitropolitického vývoje na Ukrajině přinesla ruská invaze, kterou Moskva započala 24. února 2022, které předcházelo uznání tzv. Doněcké a Luhanské republiky ze strany Ruska. Prvotním cílem bylo pravděpodobně svržení legitimní ukrajinské vlády a nastolení loutkové proruské vlády. Prezident Zelenskyj po dobu války vede aktivní jednání s řadou zahraničních státníků v Kyjevě i během pracovních cest do zahraničí, aktivně vystupuje před parlamenty různých zemí a na mezinárodních fórech a přijímá návštěvy evropských představitelů. Došlo k mobilizaci společnosti a zákazu proruských politických stran v čele s OPZŽ. S ohledem na válečný stav jsou prezidentské volby odložené na neurčito. Legitimita prezidenta Ukrajiny po 21. květnu 2024 zůstává nezpochybnitelná.

Složení vlády:

Předsedkyně vlády: Yulia Svyrydenko
První vicepremiér a ministr energetiky: Denys Shmyhal
Vicepremiér pro evropskou a euroatlantickou integraci: Taras Kachka
Vicepremiér pro obnovu Ukrajiny a ministr pro rozvoj komunit a území: Oleksij Kuleba
Vicepremiérka pro humanitární politiku a ministryně kultury: Tetiana Berezhna
Ministr obrany: Mychajlo Fedorov
Pověřený výkonem funkce ministra pro digitální transformaci: Oleksandr Borniakov
Ministr zahraničních věcí: Andrij Sibyha
Ministr vnitra: Ihor Klymenko
Ministr zdravotnictví: Viktor Liashko
Ministr školství a vědy: Oksen Lisovyj
Ministr financí: Serhij Marchenko
Ministr hospodářství, životního prostředí a zemědělství: Oleksij Sobolev
Pověřená výkonem funkce ministryně spravedlnosti: Ljudmyla Suhakova
Ministr sociální politiky, rodiny a jednoty: Denys Uljutin
Ministr mládeže a sportu: Matvij Bidnyj
Ministryně pro veterány: Natalija Kalmykova

1.2. Zahraniční politika země

Ukrajina vznikla po rozpadu SSSR a v oblasti zahraniční politiky se dlouhodobě potýkala se sovětským dědictvím. Ještě donedávna byla země z hlediska svého zahraničněpolitického směřování rozdělena. Část obyvatelstva (převážně na západě země) prosazovala silnou orientaci na EU a Západ obecně, zatímco obyvatelé východní části země, zejména Donbasu, se politicky i ekonomicky tradičně orientovali na Rusko. Toto pomyslné rozdělení se projevilo během Oranžové revoluce v roce 2004 a následně i během tzv. Majdanu v roce 2014.

Ruská agrese však ukrajinský národ stmelila a v současnosti v celé zemi převažuje prozápadní směřování. Silná orientace na EU a Západ obecně představuje hlavní charakteristiku současné ukrajinské zahraniční politiky. Ambice vstoupit do EU a NATO jsou zakotveny v ukrajinské ústavě. K zásadnímu posunu došlo v červnu 2024, kdy EU s Ukrajinou formálně zahájila přístupová jednání, přičemž v září 2025 byl úspěšně dokončen screeningový proces. Předcházela tomu Asociační dohoda podepsaná v roce 2014, včetně zóny volného obchodu (DCFTA), která plně vstoupila v platnost v září 2017. Následně byla v roce 2017 zrušena vízová povinnost pro občany Ukrajiny při turistických cestách do EU.

Po událostech Majdanu následovala agresivní reakce Ruska, které na jaře 2014 anektovalo Krym a následně rozpoutalo válku v Doněcké a Luhanské oblasti. Boje na linii kontaktu se separatisty podporovanými Ruskem probíhaly nepřetržitě od roku 2014. Tzv. Minské dohody z let 2014–2015 nevedly k vyřešení situace, veškerá jednání selhala a sjednaná příměří byla opakovaně porušována.

Přelomovým datem moderní historie se stal 24. únor 2022. Rusko napadlo Ukrajinu v rámci tzv. „speciální vojenské operace“, jejímž oficiálním cílem měla být ochrana separatistických útvarů, jejichž nezávislost prezident Putin uznal o tři dny dříve. Argumentoval „nutností denacifikace a demilitarizace“. Skutečným cílem Moskvy však bylo ovládnutí země prostřednictvím jí dosazené loutkové vlády a návrat země pod vliv Moskvy, obdobně jako v případě Běloruska. Invaze nebyla překvapivá, protože Moskva shromažďovala jednotky u hranic již od listopadu 2021. Tvrzení o rusko-běloruských vojenských cvičeních se ukázala jako nepravdivá. Spoluagresorem se stalo i Bělorusko, jehož území ruské jednotky využívaly jako operační základnu a k ostřelování ukrajinských měst.

Po zahájení rozsáhlé agrese spustila Ukrajina intenzivní diplomatickou kampaň s cílem získat podporu západních partnerů i zemí tzv. globálního Jihu. V rámci posilování bilaterálních vztahů Ukrajina v letech 2023–2024 otevřela nové zastupitelské úřady v několika afrických státech a v roce 2025 zahájila kroky ke zřízení misí v Latinské Americe a jihovýchodní Asii. EU, NATO a spojenci nadále podporují Ukrajinu, ačkoli probíhají diskuse o tempu další podpory. V letech 2025–2026 EU a její partneři pokračovali ve zpřísňování sankčních režimů vůči Rusku (opatření proti energetickému sektoru, vojensko-průmyslovému komplexu, finančním službám a obcházení sankcí prostřednictvím třetích zemí). Ukrajině je i nadále poskytována rozsáhlá pomoc se zaměřením na dlouhodobou obnovu, posilování obranyschopnosti a postupnou integraci do euroatlantických struktur.

1.3. Obyvatelstvo

Od roku 1990 je registrováno dlouhodobé snižování počtu obyvatelstva na Ukrajině, které se po zahájení rozsáhlé ruské invaze v roce 2022 výrazně prohloubilo v důsledku migrace, okupace části území, poklesu porodnosti a válečných ztrát. K 1. říjnu 2021 počet obyvatel Ukrajiny činil přibližně 41,32 milionu obyvatel. Přibližně 70 % obyvatel žilo ve městech. Podle odhadu MMF činí počet obyvatel Ukrajiny v roce 2026 přibližně 33,3 mil.; tento údaj je však nutné chápat jako odhad, nikoli jako výsledek aktuálního sčítání lidu.

Národnostní složení: Ukrajinci 77,8 %; Rusové 17,3 %; Bělorusové 0,6 %; Moldavané 0,5 %; Bulhaři 0,4 %; Poláci 0,3 %; Maďaři 0,3 %.  Etnické složení: Na Ukrajině žije více než 100 národností, včetně cca 5 000 etnických Čechů. Náboženské skupiny: Převládá pravoslavné náboženství, v západních oblastech řeckokatolické a římskokatolické, z protestantských nejvýraznější baptismus. Menšinová náboženství, která však mají na Ukrajině dlouhou tradici, jsou judaismus a islám. Dne 15. prosince 2018 byla vyhlášena jednotná Pravoslavná církev Ukrajiny s cílem sjednotit ukrajinské pravoslavné církve a posílit ukrajinskou národní identitu.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Od roku 2016 (s výjimkou roku 2020, -3,9 % v důsledku pandemie koronaviru) ukrajinský HDP rostl o 2 – 3,3 % ročně. V souvislosti s válkou ekonomika země v roce 2022 klesla téměř o 29,08 %. Země čelí nejhlubší recesi od roku 1991. .Významným problémem zůstává inflace, která ke konci roku 2025 klesla na zhruba 8,0 %, avšak v důsledku zdražování energií a paliv začala na jaře 2026 opět zrychlovat (v březnu činila 7,9 % meziročně a NBU prognózuje 9,4 % pro celý rok 2026). Nezaměstnanost se v roce 2025 formálně snížila a v 1. čtvrtletí 2026 dosáhla 11,5 % (nejnižší úroveň od začátku války). Trh práce však ve skutečnosti trpí kritickým nedostatkem kádrů v důsledku mobilizace a migrace.
Obrat zahraničního obchodu se zbožím v roce 2025 činil 125,1 mld. USD. UA vývoz činil 40,3 mld. USD (meziroční pokles o 3,4%.), dovoz – 84,8 mld. USD (meziroční růst o 19,9%). Deficit zahraničního obchodu dosáhl 44,5 mld. USD. Nové investice jsou zmrazené s ohledem na extrémně vysoká rizika – obavy investorů jít do rizika bez pojištění před ukončením války a nedostatek vlastních zdrojů na ukrajinské straně pro komerční spolupráci.
Očekávání ohledně hospodářského oživení jsou na jaře 2026 spíše pesimistická. Většina mezinárodních institucí své prognózy výrazně zhoršila kvůli masivní destrukci energetické infrastruktury (deficit výkonu dosahoval počátkem roku až 12 %) a prohlubujícímu se nedostatku pracovních sil. Zatímco původní odhady počítaly s oživením, Světová banka i NBU snížily svůj odhad růstu HDP pro rok 2026 na pouhých 1,2–1,3 Ekonomický růst by mohl zrychlit k hranici 4 % nejdříve v roce 2027, pokud dojde ke zlepšení bezpečnostní situace, obnově energetické infrastruktury a postupnému návratu migrantů, což by podpořilo domácí poptávku a spotřebu.
K ekonomicky nejrozvinutějším regionům na Ukrajině patří zejména Kyjev a Kyjevská oblast (kam mj. směřovalo nejvíce zahraničních investic v roce 2021), dále Dněpropetrovská oblast, Charkovská oblast, Oděská oblast a Lvovská oblast (tyto regiony tvoří klíčová logistická a průmyslová centra i přes probíhající válečný stav).

Ukrajinská ekonomika je nadále orientována především na vývoz surovin, polotovarů a zemědělské produkce, přičemž postupně probíhají reformy zaměřené na zvýšení podílu finálních výrobků a produkce s vyšší přidanou hodnotou. Agrosektor v současnosti generuje přibližně 62 % exportních příjmů země. Současně však pokračuje pokles průmyslové výroby, který odráží dlouhodobý trend oslabování průmyslové základny ukrajinské ekonomiky. Významným faktorem hospodářského vývoje je také postupná integrace Ukrajiny do vnitřního trhu EU na základě Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu (DCFTA). EU zůstává nejvýznamnějším obchodním partnerem Ukrajiny.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V důsledku války došlo k výrazné proměně struktury ukrajinské ekonomiky i zahraničního obchodu. Zatímco export metalurgických výrobků a části průmyslové produkce zaznamenal prudký pokles, zemědělství si udrželo pozici klíčového exportního odvětví a v současnosti generuje přibližně 62 % veškerých exportních příjmů země. Významným impulsem pro export se stalo obnovení námořní dopravy, díky níž objem přepravy přes černomořské přístavy dosahuje rekordních hodnot. Přesto však celkový exportní potenciál země zůstává omezen oslabeným výkonem metalurgického a těžebního sektoru, které nadále negativně ovlivňují bezpečnostní rizika, poškozená infrastruktura a problémy v energetice.

Významný propad hospodářské aktivity v kombinaci s rekordními výdaji na obranu, které mají v roce 2026 dosáhnout přibližně 103 mld. USD, nadále vytváří značný tlak na veřejné finance. Ukrajinská vláda odhaduje potřebu zahraničního financování pro rok 2026 na více než 50 mld. USD. Veřejný dluh země přitom ke konci dubna 2026 dosahoval přibližně 213 mld. USD, což odpovídá zhruba 101 % HDP. Podle prognóz mezinárodních finančních institucí může při případném zpomalení zahraniční pomoci dále růst až k hranici 110 % HDP.

Právě vysoká míra zadlužení činí Ukrajinu nadále silně závislou na financování ze strany mezinárodních partnerů (zejména  EU, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj). Devizové rezervy země se i přes zvýšené intervence centrální banky drží na vysoké úrovni přesahující 50 mld. USD. Národní banka Ukrajiny současně ponechává základní úrokovou sazbu na zvýšené úrovni 15,5 %, aby omezila inflační tlaky vyvolané především růstem cen energií, logistiky a výrobních nákladů.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém na Ukrajině je dvojstupňový a tvoří jej Národní banka Ukrajiny (NBU) a licencované komerční banky. Podíl státu v bankovním sektoru aktuálně přesahuje 50 % čistých aktiv. K jaru 2026 působí na trhu 62 solventních bank, přičemž přibližně třetina z nich má zahraniční kapitál. Rok 2025 byl pro ukrajinské banky mimořádně ziskový – čistý zisk celého sektoru dosáhl 126,7 mld. UAH. Mezi největší banky podle objemu aktiv a ziskovosti patří státní Privatbanka (absolutní lídr trhu s čistým ziskem 29 mld. UAH za rok 2025), Oščadbanka (státní banka s druhými největšími aktivy), Raiffeisen Bank (nejúspěšnější banka se zahraničním kapitálem), PUMB (největší soukromá banka s ukrajinským kapitálem) a Ukrsibbank (většinově vlastněná skupinou BNP Paribas).

Špatné úvěry z nesolventních bank jsou převáděny do Garančního fondu, který je následně nabízí k prodeji prostřednictvím elektronického systému PROZORRO.

Navzdory masivní destrukci ekonomiky prokázal bankovní sektor značnou odolnost a vysokou likviditu. Zatímco na počátku války výrazně utrpěl, v roce 2026 NBU opět zaznamenala růst podnikového úvěrování, zejména v obranném průmyslu a obchodě. Významnou překážkou pro schopnost obyvatelstva splácet úvěry však nadále zůstávají probíhající mobilizace a rozsáhlá migrace.

Základní scénář NBU pro rok 2026, vycházející z dubnové prognózy, počítá v důsledku energetického deficitu s velmi mírným hospodářským růstem na úrovni 1,3 % a jednocifernou inflací ve výši 9,4 %. Pro zachování stability devizového trhu a atraktivity hřivnových aktiv NBU nadále drží základní úrokovou sazbu na vysoké úrovni 15,5 %. Bankovní systém zůstává díky zahraniční finanční podpoře stabilizovaný. Klíčovou výzvou při postupném uvolňování měnových restrikcí bude efektivní správa nesplácených úvěrů vzniklých v důsledku války a strategická příprava vybraných státních bank na budoucí částečnou privatizaci.

2.4. Daňový systém

V reakci na obrovský deficit státního rozpočtu vyvolaný válečnými výdaji Ukrajina koncem roku 2024 a v průběhu roku 2025 přistoupila k sérii restriktivních daňových opatření k zajištění dodatečných příjmů. Byla implementována následující klíčová opatření:

• zvýšení vojenského odvodu z 1,5 % na 5 % pro většinu příjmů fyzických osob a zavedení tohoto odvodu i pro živnostníky (FOP);
• schválení kalendáře postupného zvyšování spotřebních daní z pohonných hmot (v rámci harmonizace s předpisy EU do roku 2028), alkoholu a tabáku;
• zvýšené zdanění finančního sektoru: pro bankovní sektor byla zavedena zvýšená sazba daně z příjmu ve výši 50 % a pro ostatní finanční instituce (kromě pojišťoven) 25 %;
• zrušení řady daňových úlev a osvobození od DPH.

Daňový systém na Ukrajině před válkou by bylo možné charakterizovat jako standardní. Jeho základní principy jsou definovány Daňovým kodexem. Existuje rozdělení daní a poplatků na celostátní a místní. Mezi nejdůležitější daně a poplatky lze zařadit:

• daň z přidané hodnoty ve výši 20 % a dále 7 % u farmaceutických výrobků;
• daň z příjmu právnických osob ve výši 18 %;
• daň u příjmu fyzických osob ve výši 18 % (pro pracující důchodce ve výši 15 % z příjmu přesahujícího 3- násobek minimální mzdy);
• vojenská daň byla zvýšena na 5 % pro většinu občanů od 1. prosince 2024. Pro vojenský personál zůstala sazba na 1,5 %;
• dále ekologická daň, pozemková daň, poplatky za registraci motorových vozidel, zemědělská daň, spotřební daň, místní daně a poplatky aj.;
• jednotný sociální vklad 22 % (sociální a zdravotní pojištění).

Daňový kodex upravuje též otázky navazující na smlouvy o zamezení dvojího zdanění, se kterými se mohou čeští podnikatelé při podnikání na Ukrajině setkat. To se např. týká ustanovení o tzv. stálé provozovně, dividend, úroků, licenčních poplatků a příjmů ze závislé činnosti.

Aktuální stav v oblasti daní je na stránkách Statní daňové služby Ukrajiny.

V rámci postupného posilování mezinárodní spolupráce Ukrajiny a přijetí Národní strategie příjmů 2030 lze v budoucnu očekávat zjednodušení daňového systému a harmonizaci s celoevropskými přístupy.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Od roku 2015 se náš vývoz více než zdvojnásobil (v r. 2015 činil 15,3 mld. Kč a v r. 2025 už 51,99 mld. Kč).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Více než 15 000 ukrajinských společností exportuje své výrobky a služby do EU. V roce 2025 směřovalo na evropské trhy přibližně 63 % ukrajinského exportu zboží v hodnotě 25,5 mld. USD. Největším odbytištěm zůstalo Polsko s exportem přes 5,0 mld. USD, následované Německem, Itálií a Španělskem. 

Zdroj: Evropská komise, Eurostat

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Největším obchodním partnerem Ukrajiny mimo země EU je Čína (export z UA v hodnotě 2,8 mld. USD, import – 11,2 mld USD). Turecko je největším exportním trhem pro UA (3,3 mld. USD).

Zdroj: EIU, Eurostat, CES

3.2. Přímé zahraniční investice

Podpora podnikání a posilování ochrany investorů nadále patří mezi priority hospodářské politiky Ukrajiny. Přestože bezpečnostní rizika nadále významně ovlivňují investiční prostředí, ve druhé polovině roku 2025 a v prvních měsících roku 2026 došlo k částečnému oživení investiční aktivity v klíčových sektorech.

Podle údajů NBU tvořily přímé zahraniční investice v roce 2025 převážně reinvestice zisků stávajících podniků, protože příliv nového (tzv. greenfield) kapitálu zůstává kvůli válečným rizikům velmi omezený. Současně ekonomika čelí tlaku na devizové rezervy – jen v 1. čtvrtletí 2026 musela NBU intervenovat částkou 4,8 mld. USD za účelem udržení měnové stability a likvidity trhu. V podmínkách rozsáhlého poškození civilní i průmyslové infrastruktury směřují nové investice především do decentralizovaných energetických zdrojů, logistiky, agrosektoru s vyšší přidanou hodnotou a obranného průmyslu. Z bezpečnostního hlediska jsou preferovány projekty realizované v západních regionech země poblíž hranic s EU.

Detailní teritoriální struktura investic není během války statisticky vyhodnocována. Český kapitál a rekonstrukční podpora směřují jak do relativně stabilnějších regionů (Kyjev a Kyjevská oblast, Lvovská oblast), tak strategicky do Dněpropetrovské oblasti, kde Česká republika hraje aktivní roli v projektech obnovy. Zájem českých investorů se soustředí především na energetiku, zdravotnictví a vodohospodářství.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Od září 2017 je plně účinná Asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou. Vzájemné vztahy se však po oficiálním zahájení přístupových jednání posunuly do fáze přímé přípravy Ukrajiny na členství v EU. Integrační proces se nyní soustředí na screening legislativy a systematickou implementaci unijního práva (acquis communautaire). Obchodní vztahy se nadále opírají o Prohloubenou a komplexní dohodu o zóně volného obchodu (DCFTA). Nad její rámec funguje systém autonomních obchodních opatření (bezcelní režim), který EU Ukrajině poskytla jako krizovou podporu po vypuknutí války a který je průběžně prodlužován a upravován s cílem zajistit plynulost obchodu a ochranu vnitřního trhu EU.

Smlouvy s ČR

Česká republika a Ukrajina rozvíjejí hospodářskou spolupráci na základě Asociační dohody EU–Ukrajina a její DCFTA, přičemž české společnosti mohou využívat výhod plynoucích z postupného propojení ukrajinského trhu s vnitřním trhem EU. Z dalších významných smluv lze uvést Dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic, Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, Dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energetiky, Dohodu o mezinárodní silniční dopravě či Dohodu o letecké přepravě. V průběhu roku 2026 došlo k významnému posunu v bilaterální smluvní základně. Ukrajinská vláda schválila aktualizovaný návrh mezivládní Dohody o technické a finanční spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou, který nahradil starší vládní usnesení z května 2025, a zmocnila místopředsedu vlády k jejímu brzkému podpisu. Dohoda vytvoří nový transparentní právní rámec pro realizaci českých rozvojových, stabilizačních a rekonstrukčních projektů přímo na Ukrajině. Seznam platných smluv s Ukrajinou je na webu Zastupitelského úřadu ČR v Kyjevě.

3.4. Rozvojová spolupráce

Česká republika dlouhodobě poskytuje Ukrajině humanitární pomoc a realizuje projekty rozvojové a transformační spolupráce. Po roce 2014 byly tyto aktivity výrazně rozšířeny. Rozvojová pomoc se zaměřuje zejména na školství, podporu kvality vzdělávání, meziuniverzitní spolupráci, zázemí tzv. přesídlených univerzit a B2B projekty koordinované Českou rozvojovou agenturou.

Prostřednictvím malých rozvojových projektů a programu MEDEVAC ČR posiluje také kapacity zdravotnických zařízení a univerzit. Realizovány jsou projekty bezpečnostní rozvojové spolupráce, poskytována vládní stipendia a podpora aktivit Mezinárodního visegrádského fondu. Financovány byly psychorehabilitační programy pro děti zasažené válkou, opravy škol, dodávky zdravotnického vybavení, odminovací aktivity či rozvoj komunit v konfliktem zasažených oblastech.

Na naléhavou humanitární pomoc uvolnila vláda ČR 300 mil. Kč. Realizaci zajišťují Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra prostřednictvím materiálních dodávek, darů zdravotnického vybavení a dotací pro české i ukrajinské nevládní organizace působící v terénu.

Občané Ukrajiny nadále představují nejpočetnější skupinu cizinců pobývajících v České republice. Jejich počet přesahuje 610 tisíc osob, přičemž významná část z nich stále využívá režim dočasné ochrany. Ekonomicky soběstačným osobám stát umožňuje přechod na zvláštní dlouhodobý pobyt, který usnadňuje jejich integraci na českém trhu práce.

V návaznosti na dosavadní aktivity schválila vláda ČR na podzim 2025 pokračování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině pro období 2026–2030. Program propojuje rozvojovou a humanitární pomoc s podporou ekonomické diplomacie a vytváří finanční rámec pro přímé zapojení českých firem do obnovy a modernizace země.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Ukrajina společně se západními partnery věnuje zvýšenou pozornost opatřením na podporu fungování kritické infrastruktury, zejména dodávek vody, elektřiny a vytápění před zimní sezonou 2026/2027, i zachování zemědělsko-potravinových řetězců. Cílem je umožnit obyvatelům setrvat ve válkou zasažených regionech a vytvořit podmínky pro návrat uprchlíků. Na mnoha místech je zároveň nutné zajistit bydlení pro vnitřně vysídlené osoby. Již v této fázi se českým firmám otevírají příležitosti k zapojení do obnovy země. Po skončení války bude navíc Ukrajina potřebovat rozsáhlou obnovu infrastruktury, průmyslu, zdravotnictví i bytového fondu.

Přes všechna rizika spojená s podnikáním na Ukrajině by české firmy neměly ukrajinský trh opouštět ani v případě další eskalace konfliktu. Návrat na ztracené pozice by byl velmi obtížný, ne-li nemožný. Vhodnější strategií je přizpůsobovat obchodní aktivity aktuálním podmínkám i očekávaným strukturálním změnám ukrajinské ekonomiky. Aktuální informace o sektorových příležitostech jsou dostupné v rámci Mapy globálních oborových příležitostí.

▶ Energetika

Připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou vyžaduje modernizaci výrobních kapacit i přenosových sítí. Ukrajinská vláda opakovaně deklarovala cíl plné integrace do energetického trhu EU do roku 2027, a to ještě před vstupem do Evropské unie. Příležitosti pro české firmy představují dodávky elektrických zařízení, jako jsou silové a přístrojové transformátory, vysokonapěťové spínače, odpojovače, kabely, vodiče či mobilní kabelové laboratoře. Dlouhodobý zájem je také o decentralizované zdroje energie a tepla a jejich integraci do stávající energetické soustavy. Absence domácího energetického strojírenství vytváří prostor pro české dodavatele zařízení pro vodní elektrárny. Ukrajina zároveň plánuje dokončení dvou bloků Chmelnycké jaderné elektrárny s technologií VVER-1000. Původně uvažované využití zařízení z nedokončených bulharských reaktorů je zatíženo politickými riziky, což otevírá prostor pro české výrobce.

Roste také zájem o rozvoj domácí těžby zemního plynu a modernizaci plynárenské infrastruktury. Ukrajina deklaruje potřebu moderních technologií pro vrtání, servisní práce, zvyšování efektivity těžby a posilování odolnosti plynárenských zařízení. Příležitosti se tak otevírají pro české firmy působící v oblasti vrtné techniky, servisních služeb a autonomních energetických systémů.

▶ Zemědělství a potravinářství

Sektor nabízí příležitosti pro dodavatele zpracovatelských zařízení, moderní zemědělské techniky a technologií pro energetické využití biomasy. Klíčovou potřebou zůstává obnova a modernizace výrobních a skladovacích kapacit i produkce základních potravin. Perspektivní příležitosti představují také mezinárodní tendry Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a programy OSN zaměřené na humanitární pomoc a obnovu postižených regionů.

▶ Dopravní infrastruktura

Rozsáhlé škody na civilní i obranné infrastruktuře vytvářejí prostor pro české dodavatele stavebních materiálů a technologií. Významný potenciál nabízí modernizace veřejné dopravy, zejména rekonstrukce železniční sítě, včetně zabezpečovacích, informačních a telekomunikačních systémů, oprav kolejových vozidel a lokomotiv či zvyšování bezpečnosti provozu. Důležitou oblastí zůstává také obnova dopravní konektivity prostřednictvím dodávek modulárních mostů, ocelových konstrukcí a modernizace regionálních letišť.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Prioritou jsou projekty výstavby nových nemocničních pavilonů a jejich vybavení moderními technologiemi, včetně jednotek intenzivní péče, mobilních nemocnic, neonatologických a rehabilitačních center či mikrobiologických pracovišť. Vedle dodávek zdravotnického materiálu a léčiv existuje silná poptávka po expertní spolupráci v oblasti léčby válečných zranění, výzkumu antibiotické rezistence a zavádění nových metod léčby psychických traumat a poruch.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Ukrajina disponuje rozsáhlou sítí výzkumných institucí, avšak vládní podpora vědy je v důsledku války omezená. Destrukce infrastruktury a odliv odborníků zpomalily inovační procesy, což zvyšuje význam mezinárodní spolupráce. Českým firmám a institucím se v rámci programu Horizon Europe otevírají možnosti spolupráce v oblastech medicíny, energetiky, obranného průmyslu, udržitelného zemědělství, umělé inteligence a technologií pro distanční vzdělávání.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Na Ukrajině je třeba počítat s tím, že obchodní jednání bývají zpravidla delší a ukrajinští partneři kladou důraz na vzájemné poznání a budování důvěry ještě před uzavřením významnějších obchodních dohod. To předpokládá přímou komunikaci s partnery, ať už formou osobních pracovních cest na Ukrajinu při zohlednění aktuální bezpečnostní situace a doporučení MZV ČR, nebo prostřednictvím online jednání. Důležité zázemí pro české podnikatele na Ukrajině představují zejména Velvyslanectví ČR v Kyjevě, kanceláře CzechTrade v Kyjevě a Lvově a rovněž Generální konzulát ČR ve Lvově.

4.2. Oslovení

Na Ukrajině se v obchodním styku stále více prosazuje oslovování křestním jménem, zejména v soukromém sektoru a při komunikaci se zahraničními partnery. V oficiálních jednáních a ve státní správě však zůstává běžné používání zdvořilostní formy „pane/paní“ spolu s příjmením nebo funkcí. V písemné komunikaci, zejména při jednání s představiteli státní správy a velkých podniků, se standardně používá oslovení podle funkce (např. „Vážený pane generální řediteli“). Tradiční užívání jména po otci (patronyma) přetrvává především ve formálním prostředí a ve státních institucích, v mezinárodním obchodním styku je však využíváno méně než v minulosti.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání se dojednávají předem, a to zpravidla telefonicky, e-mailem, v některých případech i dopisem. Schůzky se organizují od 10,00 většinou v kanceláři. Oběd je zpravidla mezi 13,00 – 14,30 (cca 1- 1,5 hod.). Odpolední schůzky jsou organizovány od cca 14,30 do 17,30. V rámci významnějších jednání mohou být čeští partneři pozváni na večeři (zpravidla od 18,00 či 19,00) s tím, že na večeři se předpokládá formální oblečení (oblek, šaty). Během jednání se vyměňují vizitky (často je někteří z účastníků nemají …). U části podnikatelské komunity na Ukrajině je nutné počítat s kulturou přípitků. Dárky se během úvodních schůzek nedávají.

K načasování jednání lze uvést, že pracovní schůzky jsou organizovány celoročně s výjimkou svátků a dní v jejich těsné blízkosti. Jedná se o počátek roku (mezi 1. – 8. 1.), Mezinárodní den žen (8. 3.), doba Velikonoc (termín se každoročně mění), počátek května (1. a 8.5.) a o další svátky jako je Den ústavy Ukrajiny (28.6.), Den nezávislosti Ukrajiny (24.8.), Den obránců Ukrajiny (14.10.) a konec roku (mezi 24.12 a 31.12). Těžší je organizovat pracovní jednání v době prázdnin (červenec a srpen), kdy je celá řada pracovníků včetně vedení společností též na dovolené.

Samotná jednání probíhají podobně jako v ČR. Překvapit může souběžné využívání soukromých e-mailových adres jako je ukr.net či gmail.com. Je též rozšířená komunikace prostřednictvím Viber, méně již přes WhatsApp.

Během první schůzky se chtějí ukrajinští partneři seznámit. Jsou spíše zdrženlivější, v případě znalostí ČR tuto skutečnost sdělí s cílem vytvoření více pozitivnější atmosféry (např. byli v Karlových Varech). Důležitá je pro ně osobní komunikace na všech stádiích jednání o spolupráci, mají často dobré vzdělání a znalosti.

Na Ukrajině se zpravidla toleruje zpoždění se zahájením pracovního setkání o cca 10 – 15 minut (v Kyjevě se lze často setkat při zpoždění příchodu ukrajinských partnerů se zdůvodněním odkazujícím na dopravní zácpy). Samotná jednání probíhají cca 1 – 1,5 hodiny, v rámci technických jednání se může jednat déle.

K otázce teritoriálních rozdílů v obchodních jednáních lze uvést, že jsou definovány větší koncentrací velkých podniků na východě Ukrajiny (více formálnější jednání, dodržování hierarchie) a větším počtem malých a středních podniků v západní části Ukrajiny (větší pružnost a rychlost jednání). Při jednání v menších městech je zahraničním delegacím věnována soustředěnější pozornost zahrnující často i večerní program (pracovní večeři, kulturní program).

Při obchodních jednáních je alkohol nabízen pouze v rámci společenské části jednání (zpravidla pracovní večeře). Zde je nutné být připraven na „kulturu“ přípitků.

Na obchodních jednáních se předpokládá formální oblečení (oblek, šaty). To se týká i oficiálních pracovních večeří. K otázce složení ideálního jednacího týmu lze uvést, že vždy záleží na dané pracovní schůzce a jejím zaměření. Na úvodním jednání by měl být přítomen manažer s rozhodovací pravomocí (u menších společností je to často i vlastník společnosti) a případně dálší odborníci. Na dalších technických jednáních se očekává účast příslušných odborníků a techniků.

Na Ukrajině není zcela obvyklé pozvat obchodního partnera domů. Lze však být např. po jednáních pozván na šašlik či na ryby (zejména při jednáních s menšími a středními společnostmi).

4.4. Komunikace

K jazykové vybavenosti lze uvést, že při standardních obchodních jednáních zpravidla není tlumočení nezbytné, jelikož zástupci společností obvykle komunikují ukrajinským nebo ruským jazykem. Ukrajinština je státním jazykem a běžně se používá v oficiálním styku, zatímco ruština je v některých regionech, zejména na východě a jihu země, využívána jako pracovní dorozumívací jazyk. V určitých odvětvích, například v informačních technologiích, je rovněž rozšířena angličtina. Při uzavírání smluv se zástupci větších společností může být využito tlumočení dle konkrétních potřeb.

Vyjednávání s místními obchodními partnery probíhá obdobným způsobem jako v České republice. Během obchodních jednání se doporučuje vyhýbat se diskusi o citlivých společensko-politických tématech, jako je například vnitropolitická situace, otázky týkající se mobilizace obyvatelstva, náboženství a další potenciálně kontroverzní oblasti.

Komunikovat s partnery na Ukrajině je možné e-mailem, telefonicky apod., důležité je nicméně udržovat osobní kontakt s ukrajinskými partnery, tj. dojíždět osobně na Ukrajinu na jednání a účastnit se i dalších relevantních akcí (např. veletrhů).

4.5. Doporučení

Podnikatelům, kteří se na Ukrajinu chystají, doporučujeme se v první řadě seznámit se se základními dokumenty k teritoriu (Jednotná teritoriální informace, Mapa strategických příležitostí apod.). V další fázi je vhodné kontaktovat velvyslanectví a též kancelář CzechTrade (informace k aktuální situaci v teritoriu, možnost vyhledání partnerů, průzkum trhu apod.). Je nutné si udělat též interní představu ve společnosti k předpokládanému vstupu na ukrajinský trh (včetně finančních nákladů, otázky zřízení zastoupení, účasti na veletrzích, marketingu daného zboží apod.).

4.6. Státní svátky

Státní svátky:

• 1. ledna: Nový rok
• 8. března: Mezinárodní den žen
• 12 dubna (termín se každoročně mění): Velikonoce
• 1. května: Svátek práce
• 8. května: Den památky a vítězství nad nacismem ve druhé světové válce (1939-1945)
• 31. května: Letnice
• 28. června: Den ústavy Ukrajiny
• 24. srpna: Den nezávislosti Ukrajiny
• 1. října: Den obránců Ukrajiny
• 25. prosince: Vánoce

Podrobně na webu zakon.rada.gov.ua.

V době trvání válečného stavu jsou však ustanovení zákoníku práce o kompenzaci svátků připadajících na víkend pozastavena. Všechny sváteční dny jsou tak pro účely pracovního režimu považovány za běžné pracovní dny.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Během prvních týdnů od začátku války byla obchodní a výrobní činnost na Ukrajině ochromena, došlo k náhlému přetrhnutí logistických, výrobních a obchodních řetězců. Část podniků se postupně přizpůsobila k válečné situaci a aspoň částečně obnovila výrobní a obchodní činnost, a to na územích, které nejsou okupována a (nebo) nejsou blízko linie fronty, tj. především centrální a západní regiony Ukrajiny. Firmy usilují o zachování prodejních a distribučních kanálů, které existovaly před válkou, a to především na základě osobních kontaktů s obchodními zástupci a dealery, kteří zůstali v zemi, neevakuovali se nebo nenarukovali do armády. Právě místní dealeři a obchodní zástupci se pokouší obnovit prodejní kanály, přemístit sklady se zbožím do bezpečnějšího teritoria, udržovat kontakty s koncovými zákazníky nebo odběrateli. Pro logistiku zboží nabyly nyní mimořádného významu zejména služby soukromé poštovní společnosti Nova Pošta, která má rozsáhlou síť poboček a kurýrského doručování v zemi, doručuje jak balíky, tak i kontejnery.

Společnost Nova Post / Nova Pošta se v letech 2024–2025 dále rozšiřovala na domácím i zahraničních trzích; podle dostupných údajů ke konci roku 2025 působila v 16 zemích, provozovala přibližně 15 000 poboček a téměř 33 000 poštomatů a pokračovala v rozvoji přeshraniční logistiky. Je nutné poznamenat, že mezinárodní obchodní činnost se ve válečných podmínkách soustředí zejména na segmenty s vysokou prioritou: obranu, zdravotnictví, energetiku, zemědělství, zpracovatelský průmysl a obnovu infrastruktury. Další segmenty trhu se nacházejí v útlumu. V květnu 2024 zrušila vláda Ukrajiny usnesení č. 153, které omezovalo platby za dovoz zboží a služeb, což otevřelo nové možnosti pro ukrajinské podnikatele.

Mezinárodní obchod s Ukrajinou byl během válečného stavu rovněž omezen tzv. moratoriem na devizové platby do zahraničí: usnesením Národní banky Ukrajiny č. 18 „O fungování bankovního systému během válečného stavu“. Usnesení č. 18 nadále platí s úpravami, přičemž jeho poslední znění upřesňuje pravidla pro devizové operace.

Nejpoužívanějším způsobem přepravy zboží z ČR na Ukrajinu zůstává kamionová doprava. V důsledku války, bezpečnostních rizik a změn v logistických trasách se významně zvýšil podíl ukrajinských dopravců, avšak mezinárodní silniční doprava mezi EU a Ukrajinou nadále funguje. Dohoda o silniční nákladní dopravě byla prodloužena do 31. března 2027 a umožňuje bilaterální a tranzitní přepravu bez zvláštních povolení, rovněž tak mezinárodní pojišťovny neposkytují pojištění na území země, kde je vyhlášen válečný stav. Tato skutečnost spolu se zdražením pohonných hmot zapříčinila až trojnásobné zdražení přepravních služeb.

Ukrajinská legislativa v průběhu válečného stavu opakovaně měnila pravidla celního odbavení a daňového režimu dovozu. Široké mimořádné úlevy z roku 2022 byly následně omezeny nebo zrušeny; v roce 2026 proto platí spíše cílené výjimky pro vybrané kategorie zboží, zejména pro obranné, energetické, humanitární nebo kriticky důležité dodávky. Konkrétní režim dovozu je nutné vždy ověřit podle aktuálního kódu zboží, účelu dovozu a platných celních a daňových předpisů. Všechny změny je nutné ale konzultovat s místními firemními účetními, aby nedošlo k nepředvídatelným komplikacím a zdržením přímo na hranici nebo při proclení. Zároveň ukrajinská vláda zrušila na dobu stanného stanu místní certifikaci pro určité typy komodit (např. osiva) a registraci zemědělské techniky. Ukrajina se přiblížila k plnému uplatňování celního práva EU a fakticky dokončuje implementaci hlavní části acquis EU do ukrajinské legislativy, což představuje zjednodušení pro vstup českých firem na trh.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Na ukrajinském trhu působilo před válkou více jak 200 zastoupení a kanceláří českých společností s tím, že většina z nich byla vedena ukrajinskými zástupci. Ve většině případů se jedná o společnosti s ručením omezeným se stoprocentním podílem českého kapitálu nebo s ukrajinskou účastí. Na začátku války většina podniků utlumila svou činnost, ale již od června 2022 začala postupně obnovovat chod podniku s výjimkou případů, kdy sídlo podniku se nachází na dočasně okupovaném území. Z bezpečnostních důvodů část společností přemístila sklady, logistická centra a kanceláře do západních oblastí země (Zakarpatská, Lvovská a Ivanofrankivská oblasti), kde sledujeme nárůst poptávky po různých typech skladovacích prostorů, logistických terminálů, nemovitostí a vznikají nové průmyslové parky. Válečná situace přispěla k navýšení obchodní aktivity v západních regionech na úkor východních a jižních.

Dne 3. března 2022 byly schváleny zákony č. 2115-IX „O ochraně zájmů subjektů, které podávají daňové zprávy a jiné dokumenty během stanného práva nebo válečného stavu“ a č. 2118- IX „O změnách daňového zákoníku Ukrajiny a o zvláštnostech zdanění a vykazování během stanného práva“. Dle schválených zákonů je povoleno právnickým a fyzickým osobám podat účetní, finanční, revizní zprávy a jakékoli další doklady, které je nutné předložit v souladu s platnými právními předpisy, do 3 měsíců po ukončení stanného práva. V období stanného práva nebo válečného stavu se neprovádějí žádné kontroly včasnosti a úplnosti předkládání jakýchkoliv zpráv nebo dokladů ohlašovacího charakteru oprávněným orgánům.

Dne 30. června 2023 přijala Nejvyšší rada Ukrajiny návrh zákona č. 8401, který vstoupil v platnost 1. srpna 2023. Zákon zrušil řadu daňových úlev zavedených během válečného stavu, včetně 2% sazby jednotné daně, a částečně obnovil kontroly u vybraných druhů činností, jako je obchod s výrobky podléhajícími spotřební dani, hazardní hry a finanční služby.

Na kontrolovatelném Ukrajinou území všechny právní úkony probíhají dle běžné procedury, nicméně může docházet k prodlení termínů v návaznosti na podmínky válečného stavu. V případě registrace sídla podniku na území, které je nyní dočasně okupováno, nejsou možné jakékoliv změny.

Po vypuknutí války byl přístup k veřejným registrům z bezpečnostních důvodů omezen. Po kybernetickém útoku v prosinci 2024 byl provoz služeb postupně obnovován; od 19. ledna 2026 je opět plně dostupný Jednotný státní rejstřík právnických osob a fyzických osob-podnikatelů ve formátu otevřených dat. Pro ověření ukrajinských obchodních partnerů proto doporučujeme využívat informační systém OpenDataBot, který poskytuje aktuální a přehledné údaje.

5.3. Marketing a komunikace

Na ukrajinském reklamním trhu jsou využívány všechny hlavní formy propagace, včetně televizní a rozhlasové reklamy, sociálních sítí, periodického tisku, venkovní reklamy a dalších marketingových nástrojů. Dominantní postavení si nadále udržuje televizní reklama, její podíl na trhu však postupně klesá.

V posledních letech zároveň dynamicky roste význam digitální reklamy v online médiích a na sociálních sítích, což souvisí s pokračující digitalizací ukrajinské ekonomiky a společnosti. Běžnou součástí trhu je využívání reklamních agentur, přičemž řada větších společností disponuje vlastními marketingovými odděleními.

České firmy při propagaci svých výrobků a služeb na Ukrajině často využívají účast na specializovaných mezinárodních i regionálních veletrzích.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Systém ochrany duševního vlastnictví se na Ukrajině postupně formuje směrem k mezinárodním standardům, a to i ve vazbě na závazky ukrajinské strany v této oblasti vyplývající z členství Ukrajiny ve Světové obchodní organizaci (od roku 2008) a z Asociační dohody EU – Ukrajina. Ukrajinský národní úřad pro duševní vlastnictví a inovace (UANIPIO / IP Office) vykonává funkce národního orgánu duševního vlastnictví a zajišťuje mimo jiné přijímání a posuzování přihlášek ochranných známek, patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a dalších předmětů práv duševního vlastnictví, Antimonopolní úřad pokrývá ochranu obchodních tajemství.Slabým místem systému nadále zůstává rozšířený prodej dováženého padělaného zboží na ukrajinském trhu. V posledních letech země přijala řadu legislativních a institucionálních změn zaměřených na harmonizaci s právem EU, mimo jiné v oblasti ochranných známek, patentů, autorského práva, průmyslových vzorů a obchodního tajemství. Proces sbližování s evropskou legislativou však dosud není dokončen a zůstává součástí přístupového procesu Ukrajiny k Evropské unii. Zahraniční společnosti proto musí i nadále počítat s nižší úrovní vymahatelnosti práv duševního vlastnictví než ve většině členských států EU.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné instituce a orgány místní samosprávy na Ukrajině mohou na základě výběrových řízení zadávat zakázky na výrobu, dovoz nebo dodávky požadovaného zboží a služeb. V souladu se zákonem o zahraničně-ekonomické činnosti mají zahraniční společnosti při účasti ve veřejných soutěžích stejná práva a povinnosti jako domácí subjekty. Pro splnění všech podmínek tendru bývá zpravidla výhodné, případně nezbytné, aby byla zahraniční společnost na Ukrajině registrována, například prostřednictvím dceřiné společnosti nebo jiného typu místní přítomnosti.

Regulaci oblasti veřejných zakázek zajišťuje Ministerstvo hospodářství, životního prostředí a zemědělství Ukrajiny, respektive příslušný útvar odpovědný za veřejné zakázky. Odvolacím orgánem je Antimonopolní výbor Ukrajiny, zatímco kontrolní činnost vykonávají příslušné státní kontrolní orgány. Informace o veřejných zakázkách jsou dostupné prostřednictvím elektronického systému Prozorro a autorizovaných elektronických tržišť napojených na jeho centrální databázi. Elektronický portál Prozorro funguje od dubna 2016 a jeho využívání je povinné pro všechny státní instituce.

Zahraniční společnosti se mohou rovněž účastnit tendrů vyhlašovaných mezinárodními finančními institucemi působícími na Ukrajině (například Evropská banka pro obnovu a rozvoj nebo Evropská investiční banka) v souladu s pravidly zadávání zakázek těchto institucí.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební styk probíhá na Ukrajině dle stejných základních standardů jako v zemích EU. Častěji je nicméně využívána možnost platby předem či prostřednictvím akreditivu (zejména u nově navázaných obchodních vztahů). Je též potřebné zohledňovat možnosti výkyvu kurzu národní měny hřivny. Od 10. května 2025 zavedla Národní banka Ukrajiny stimulační politiku liberalizace devizových operací. Cílem NBU je přilákat dodatečný kapitál do ukrajinské ekonomiky prostřednictvím zmírnění devizových omezení. Od roku 2019 došlo na Ukrajině k výraznějšímu uvolnění restrikcí s nakládáním se zahraniční měnou (tj. i pro zahraniční společnosti).Dle modelu OECD je Ukrajina k 30. lednu 2026 v rámci klasifikace zemí podle míry rizika zařazena do stupně 7 (stupeň 7 je nejrizikovější).

Případné spory se na Ukrajině řeší prostřednictvím soudů, další možností je rozhodování obchodních sporů arbitrážním (rozhodčím) soudem při Obchodně – průmyslové komoře Ukrajiny, která se nachází v každém oblastním městě. Obchodní partneři, pocházející z různých států, se mohou dohodnout, že jejich spory bude rozhodovat zahraniční arbitrážní (rozhodčí) soud nebo soud jiného státu. K pomoci při řešení sporů jednotlivých společností se státními institucemi již několik let na ukrajinském trhu slouží Business Ombudsman (poradní instituce vlády Ukrajiny) a v jednotlivých ukrajinských oblastech jsou zřízeny „protiraiderské štáby“.

K řešení sporů českých společností se státními institucemi na ukrajinském trhu může být využit i mechanismus Česko – ukrajinské mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Ukrajina byla dne 24. 2. 2022 napadena Ruskem a v zemi platí válečný stav.

Velvyslanectví České republiky v Kyjevě ani Generální konzulát České republiky ve Lvově až do odvolání nenabírají žádosti o krátkodobá víza. Žádosti o dlouhodobá víza a pobyty jsou nabírány ve specifických případech daných aktuálním zněním nařízení vlády č. 308/2022 Sb. Podrobnosti jsou uvedeny na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Kyjevě a Generálního konzulátu ČR ve Lvově www.mzv.cz/lvov.

Aktuální situaci ve vztahu k doporučení na cesty je možné sledovat na stránkách MZV ČR. Aktuální situaci ve vztahu k doporučení na cesty je možné sledovat na stránkách MZV ČR. MZV ČR varuje před cestami na celé území Ukrajiny. Zvlášť vysoké riziko představují oblasti poblíž aktivních bojových operací, okupovaná území, příhraniční oblasti s Ruskou federací a oblasti, které byly v minulosti zasaženy bojovými operacemi. Celé území Ukrajiny je ohroženo leteckými, raketovými a dronovými útoky. Celé území Ukrajiny je ohroženo leteckými a raketovými útoky.

MZV ČR doporučuje cestovatelům registrovat se před případnou cestou na Ukrajinu v databázi cestovatelů DROZD.

Letecké spojení do Ukrajiny bylo přerušeno. Z dálkových linek je možné využít jak autobusovou, tak vlakovou dopravu.

Pro celé území Ukrajiny platí stav vysoké bdělosti a zvláštní ochrany pro zajištění bezpečnosti strategických objektů. V řadě míst jsou zřízena kontrolní stanoviště, kde je nezbytné předkládat osobní doklady a doložit účel cesty. Je nezbytné mít u sebe neustále osobní doklady a případně doklady od vozidla. V zemi jsou zavedeny noční zákazy vycházení, konkrétní doba těchto zákazů se liší oblast od oblasti. V době zákazu vycházení není možné se nacházet na ulici, ale ani cestovat autem bez zvláštních povolení. Svůj pohyb po Ukrajině a cestovní itinerář je třeba přizpůsobit těmto nařízením.

Ostatní informace jsou dostupné na webu Velvyslanectví ČR v Kyjevě a Generálního konzulátu ČR ve Lvově.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V souladu s ukrajinskou legislativou, zejména se zákonem o zaměstnanosti obyvatelstva, musí zaměstnavatel, který hodlá zaměstnat cizince, absolvovat předepsaný registrační proces a získat příslušná povolení. Pracovní povolení vydává Státní centrum zaměstnanosti Ukrajiny, pokud mezinárodní smlouvy nestanoví jiný postup. Povolení se vydává na konkrétní pracovní pozici a na omezenou dobu, zpravidla na jeden rok nebo na dobu trvání pracovní smlouvy. U vybraných kategorií zahraničních pracovníků může být vydáno až na tři roky. Po skončení jeho platnosti lze povolení na základě odůvodněné žádosti zaměstnavatele prodloužit, pokud je žádost podána před vypršením původního povolení. Cizinec může vykonávat více pracovních pozic u jednoho či několika zaměstnavatelů, avšak pro každou funkci musí být zpravidla vydáno samostatné povolení. U vysoce kvalifikovaných a vysoce odměňovaných odborníků je za určitých podmínek možné vykonávat vedlejší pracovní činnost bez samostatného povolení, pokud její trvání nepřesahuje dobu platnosti hlavního pracovního povolení.

O vydání pracovního povolení rozhoduje příslušný orgán na základě žádosti zaměstnavatele. Součástí žádosti bývá zejména návrh pracovní smlouvy, doklad o zaplacení správního poplatku a dokumenty vztahující se ke konkrétnímu zaměstnanci, například kopie cestovního pasu, osobní údaje a fotografie. Pracovní povolení není vyžadováno například u cizinců s trvalým pobytem na Ukrajině, osob se statusem uprchlíka podle ukrajinské legislativy, zástupců zahraniční námořní a říční flotily, ani u pracovníků zahraničních médií akreditovaných pro činnost na Ukrajině.

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance zdravotní a sociální pojištění ve výši 22 % z hrubé mzdy. Od 1. ledna 2026 činí minimální mzda na Ukrajině 8 647 UAH měsíčně. Podle údajů Státní statistické služby Ukrajiny dosáhla průměrná nominální mzda zaměstnanců v pracovním poměru v únoru 2026 výše 28 321 UAH měsíčně. Výše mezd se však výrazně liší podle regionu, odvětví a bezpečnostní situace.

5.9. Veletrhy a akce

V roce 2026 se v Kyjevě konají veletrhy pokrývající klíčové sektory ukrajinské ekonomiky. Patří sem stavebnictví a obnova infrastruktury, energetika včetně obnovitelných a decentralizovaných řešení, vodohospodářství a environmentální technologie, potravinářství a balení, zdravotnictví, průmyslové technologie, automatizace a robotizace. Významné místo zaujímají také oblasti bezpečnosti, dopravy, logistiky, komunálních technologií, zemědělství a digitalizace. Veletrhy nabízejí platformu pro prezentaci inovací a navázání mezinárodní spolupráce. Na vybraných veletrzích a odborných akcích může českou účast, společnou prezentaci firem nebo podnikatelskou misi zajišťovat zahraniční kancelář CzechTrade Ukrajina – Kyjev.

Vybraní organizátoři výstav a veletrhů:

• International Exhibition Centre
• Kyiv International Contract Fair
• Acco International
• PremierExpo
• EUROINDEX

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR na Ukrajině
01054 Kyjev, Jaroslaviv Val 34 A
tel.: +380 44 2726800
e-mail: kyiv@mzv.gov.cz (ekonomický diplomat: Kyiv.Commerce@mzv.gov.cz)
web: mzv.gov.cz/kyiv

Nejbližší k velvyslanectví je stanice metra „Zoloti vorota“ (cca 8 minut pěšky k velvyslanectví).

Konzulární úsek Velvyslanectví ČR na Ukrajině
02000 Kyjev, Bohdana Chmelnického 58
tel: +380 44 2341005, konzulární pohotovost: +38050 3101046

konzulární pohotovost pro občany ČR v nouzi: +420 222 420 222
e-mail: kyiv.consulate@mzv.gov.cz

Generální konzulát ČR ve Lvově
79029 Lvov, ul. Antonovyče 130 A
tel. informace: +380 322 976 894

vízové a legalizační dotazy: +380 67 360 43 79

konzulární pohotovost pro občany ČR v nouzi: +420 222 420 222
e-mail: lvov@mzv.gov.cz
web: www.mzv.gov.cz/lvov

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Jednotná tísňová linka – 112;;  Pohotovostní linka pro plyn – 104;  Policie – 102;  Lékařská pohotovost – 103;   Hasičský záchranný sbor – 101;  Informace o tel. číslech – 109

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Kancelář prezidenta Ukrajiny
• Kabinet ministrů Ukrajiny
• Nejvyšší rada Ukrajiny
• Ukrajinská legislativa
• Ministerstvo hospodářství, životního prostředí a zemědělství Ukrajiny
• Ministerstvo digitální transformace Ukrajiny
• Ministerstvo sociální politiky, rodiny a jednoty Ukrajiny
• Ministerstvo spravedlnosti Ukrajiny
• Ministerstvo financí Ukrajiny
• Ministerstvo energetiky UkrajinyMinisterstvo pro rozvoj komunit a území Ukrajiny
• Ministerstvo školství a vědy UkrajinyMinisterstvo kultury Ukrajiny
• Ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny
• Ministerstvo mládeže a sportu Ukrajiny
• Ministerstvo vnitra Ukrajiny
• Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny
• Ministerstvo obrany UkrajinyMinisterstvo pro veterány Ukrajiny
• Národní banka UkrajinyObchodně-průmyslová komora Ukrajiny

Regionální obchodně-průmyslové komory

• Státní služba pro bezpečnost potravin a ochranu spotřebitele Ukrajiny
• Státní služba statistiky Ukrajiny
• Národní služba zdraví Ukrajiny
• Státní celní služba Ukrajiny
• Státní daňová služba Ukrajiny
• Státní migrační služba Ukrajiny
• Státní regulační služba Ukrajiny

Informační agentury a internetové noviny:

• UNIAN
• Interfax-Ukrajina
• Korrespondent.net
• Ukrajinska pravda
• Glavred
• Ukrinform

K podnikání na Ukrajině v češtině: www.peterkapartners.cz; v angličtině a ukrajinštině www.pwc.com/ua/en.html.